Panda velká (Ailuropoda melanoleuca – doslovně „kočičí-stopa černá-a-bílá“, čínsky TZ: 大熊貓, ZZ: 大熊猫; pchin-jin: dàxióngmāo; český přepis: ta siung mao) je savec nyní řazený do čeledi medvědovití. Žije v hornatých oblastech centrální části Čínské lidové republiky, jako je například Sečuán. Od druhé poloviny 20. století se panda stala národním symbolem Číny a je zobrazována na čínských zlatých mincích. V září roku 2016 se posunula v hodnocení IUCN z kategorie ohrožených druhů mezi zranitelné.[2][3]
Západ se poprvé seznámil s pandou velkou v roce 1869 díky cestovnímu deníku francouzského misionáře Armanda Davida (1826–1900). Veřejnost si pandu velmi oblíbila, přinejmenším díky tomu, že je na první pohled roztomilá a podobá se živému plyšovému medvídku. Fakt, že je obvykle zobrazována pokojně žvýkající bambus, na rozdíl od lovu, také přispívá jejímu obrazu nevinnosti.
Čínský název je složenina „medvěd-kočka“. Západní ekvivalent panda pochází od její vzdálené příbuzné pandy červené, jde o francouzskou adaptaci nepálského slova „požírač bambusu“. Dokud nebyla známa tato příbuznost (panda červená byla objevena v roce 1901), byla panda velká známá jako medvěd černobílý. Díky nejasné taxonomii získala v jednotlivých jazycích řadu ekvivalentních vědeckých pojmenování, v latině například Ailuropus melanoleucus, v češtině ještě panda černobílá a medvěd bambusový.
Po mnoho desetiletí byla přesná vědecká klasifikace pandy předmětem debat, protože jak panda velká tak panda červená sdílejí vlastnosti medvědů i mývalů. Nicméně genetické testy odhalily, že panda velká je vskutku medvěd a patří do čeledi medvědovití. Jí nejblíže příbuzný medvěd je medvěd brýlatý z Jižní Ameriky.
Panda velká v současnosti žije téměř nepřetržitě uvnitř bambusových houštin. Přestože se řadí mezi šelmy, je její potrava převážně rostlinná. Její trávící ústrojí má sice stavbu obvyklou spíše pro masožravce, unikátní bakteriální mikroflóra ve střevech jí však umožňuje bez problémů tuto těžkou potravu strávit. Po odborné stránce je všežravcem, neboť je známo, že se příležitostně živí vejci a masem a spolu s bambusem konzumuje také nějaký hmyz. Jsou to pro ni nezbytné zdroje bílkovin. Při žvýkání se jí třesou uši.
Její tlapa je velmi neobvyklá; s „palcem“ a pěti prsty; "palec" je ve skutečnosti modifikovaná kost zápěstí. Stephen Jay Gould o této skutečnosti napsal pojednání Palec pandy (The Panda's Thumb).
Dospělá panda váží 70-160 kg, je dlouhá 1,2-1,6 m. Ocas pandy je krátký, jen 12-13 cm dlouhý.
Panda velká patří k zranitelným druhům, nebezpečí se zvyšuje s postupujícím narušováním jejích přirozených lokalit a velmi slabou porodností ať už v zajetí nebo v přírodě. Samice je březí 97-181 dní a rodí jen jedno nebo dvě malá, slepá a holá mláďata. Z dvojčat zpravidla přežije jen jediné mládě. Podle odhadů z let 2005 až 2015 žije v přírodě zhruba 1500 až 2000 jedinců. V zoo se dožívají až 30 let. [5]. Panda velká je symbolem Světového fondu na ochranu přírody (World Wildlife Fund, WWF).
Mezi rezervace s významnou populací pandy velké patří například přírodní rezervace Wo-lung na západě provincie S’-čchuan. Od roku 2006 je síť sedmi přírodních rezervací a devíti přírodních parků v S’-čchuanu zařazena do světového dědictví UNESCO jako Útočiště pandy velké v S’-čchuanu.[6]
Zapůjčování pand velkých americkým a japonským ZOO tvořilo důležitou část diplomacie Čínské lidové republiky v 70. letech 20. století a tvořilo první kulturní výměny mezi ní a Západem.
Od roku 1984 pandy přestaly být používány pro diplomatické účely. Namísto toho začala Čína nabízet zapůjčení pandy ostatním národům na 10 let. Obvyklé podmínky půjčky činí 1 000 000 $ za rok a ustanovení, že jakékoliv mládě narozené v době půjčky patří Čínské lidové republice.
V roce 1998 soudní proces vedený WWF podnítil požadavek amerického ministerstva ochrany přírody (U.S. Fish and Wildlife Service), aby americké ZOO hledaly takové cesty k dovozu pand, které zajistí přesměrování alespoň poloviny částky požadované Čínou do ochrany jejich přirozeného prostředí. Ministerstvo hodlá povolovat jen dovozy pand, které tuto podmínku splní.
Genma Saotome je komiksová postava z manga Ranma 1/2 od japonské autorky jménem Rumiko Takahashi. Ač je normálně člověkem, v sérii se většinou objevuje jako panda (kvůli magickému prokletí-spadl do jezera utopené pandy).
Roztomilá panda je také hlavním hrdinou animované pohádkové trilogie Kung Fu Panda.
Chov pand velkých v zoologických zahradách je nesmírně politicky i finančně náročný. Je v současné době chována v 22 světových zoo v 19 světových zemích. Jejich chov připravuje i Zoo Praha.
Příprava chovu:
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Giant panda na anglické Wikipedii.
Obrázky, zvuky či videa k tématu panda velká ve Wikimedia Commons
Galerie panda velká ve Wikimedia CommonsPanda velká (Ailuropoda melanoleuca – doslovně „kočičí-stopa černá-a-bílá“, čínsky TZ: 大熊貓, ZZ: 大熊猫; pchin-jin: dàxióngmāo; český přepis: ta siung mao) je savec nyní řazený do čeledi medvědovití. Žije v hornatých oblastech centrální části Čínské lidové republiky, jako je například Sečuán. Od druhé poloviny 20. století se panda stala národním symbolem Číny a je zobrazována na čínských zlatých mincích. V září roku 2016 se posunula v hodnocení IUCN z kategorie ohrožených druhů mezi zranitelné.
