Křeček zlatý (Mesocricetus auratus Waterhouse, 1839) někdy nazývaný též křeček syrský je druh hlodavce z čeledi myšovitých.
Poprvé byl křeček zlatý popsán v roce 1839 přírodovědcem Waterhousem. Teprve v roce 1930 se podařilo zoologovi profesoru Aharonimu z Jeruzaléma v blízkosti Aleppa v Sýrii odchytit prvního živého křečka zlatého. V hluboké noře našel matku s mláďaty. Velmi brzy přišli na svět potomci těchto sourozenců. Z těchto sourozenců pochází všichni doma chovaní křečci zlatí.
Tento až 17 centimetrový a až 190 gramový hlodavec má různé typy i barvy srsti (dlouhá, krátká, saténová nebo dvojitě saténová). Na hlavě má malý růžový nosík, pak velice citlivé a ve stáří velmi důležité hmatové vousky, černá korálková očka přizpůsobená hlavně pro noční život, ouška a velké lícní torby, kam sbírá různá semena a zrní, ty mohou pojmout až polovinu hmotnosti dospělého jedince. V zajetí i v přírodě dlouhé hodiny tráví ohlodáváním různých kousků dřeva a kůry, protože stejně jako všem hlodavcům tak i křečkům po celý život rostou přední zuby, které si musí brousit. Délka života je mezi 2 a 3 roky. Samice je schopna porodit až 14 mláďat, které kojí zhruba 3 týdny.Základním krmivem pro křečky je směs zrní.
Povaha může být různá: agresivní, přátelská, ignorantní. Hodně záleží na prostředí. Pokud strávil delší dobu s více mláďaty, bude agresivnější v důsledku soubojů o potravu. Křeček zlatý je samotář, od 2 měsíců života se s více křečky nesnese. Samečci jsou většinou klidnější a spíše se nechají prohlédnout veterinárním lékařem. Samice jsou často svéhlavé, umíněné a bojovné (hlavně v období říje). Pokud je o křečky dobře pečováno, stávají se z nich velmi milá domácí zvířátka.
Křeček zlatý (Mesocricetus auratus Waterhouse, 1839) někdy nazývaný též křeček syrský je druh hlodavce z čeledi myšovitých.
