Hvězdnicovité (Asteraceae) nebo také složnokvěté (Compositae) je čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu hvězdnicotvarých. Kromě hvězdnice (nesprávně astry) zde najdeme řadu dalších květin, mezi nimi např. slunečnici, sedmikrásku, jiřinu či arniku, patří sem i taxonomicky mimořádně složité rody jako jestřábník (Hieracium) nebo pampeliška (Taraxacum).
Hvězdnicovité jsou jednou z nejpočetnějších čeledí vyšších rostlin, obsahují přes 1 300 rodů a více než 20 000 druhů a je rozšířena kosmopolitně (=na celém světě), hlavně v sušších oblastech mírného a subtropického pásu a v horách tropů a subtropů. V ČR roste přes 100 rodů a více než 450 druhů. Patří sem jak jednoleté, dvouleté a vytrvalé byliny, tak i polokeře, keře a stromy. S mléčnicemi i bez nich, lysé nebo chlupaté, někdy ostnité. Listy střídavé nebo vstřícné, celokrajné nebo rozmanitě v úkrojky členěné, méně často složené, vždy však bez palistů. Avšak to, co všechny hvězdnicovité spojuje, jsou jejich květy.
Čeleď někdy bývá na základě obsahových látek, morfologických, anatomických a molekulárně-taxonomických dat rozdělována na tři čeledi: hvězdnicovité (Asteraceae), ambróziovité (Ambrosiaceae) a čekankovité (Cichoriaceae).[zdroj?]
Květy jsou velmi drobné a uspořádané v mnohokvětém útvaru nazývaném úbor. Například kulatá květenství kopretiny považujeme za květ, ale je to vlastně úbor složený z mnoha květů, a to bílých jazykovitých a žlutých trubkovitých. Trubkovité jsou obvykle pravidelné s korunou trubkovitou a tvoří ve střední části úboru terč (sedmikráska, slunečnice), nebo tvoří celé úbory (pcháč). Jazykovité květy jsou souměrné s korunou jazykovitou, výše rozšířenou v plochou, nápadnou ligulu. Tvoří buď celé úbory (pampeliška) nebo pouze paprsek, tedy okrajové paprskující květy (kopretina).
Úbory hlouběji rozlišujeme na homogamní (všechny květy v úboru jsou oboupohlavné a plodné) a heterogamní (úbory složené z květů samičích nebo jalových a oboupohlavných, nebo z květů samičích a samčích).
Úbory jsou buď jednotlivé nebo skládají rozličné druhy hlavně vrcholičnatých a hroznovitých květenství. Z vnější strany úboru je vyvinut tzv. zákrov, skládající se z jedné nebo více řad stejně nebo různě dlouhých, střechovitě se kryjících zákrovních listenů. Zákrovní listeny jsou bylinné (zelené) nebo suchomázdřité, kožovité či přeměněné v osten, různých tvarů, barev i velikostí. Často jsou lemované či zakončené tvarově a barevně odlišenou částí, tzv. přívěskem.
Plodem je nažka rozmanitého tvaru, zbarvení a povrchové skulptury, s různě vyvinutým chmýrem nebo bez chmýru.
Stavba a vlastnosti chmýru jsou důležitými znaky k určování rodů i druhů. Význam hvězdnicovitých je přímo úměrný jejich počtu.
Obrovské množství druhů je léčivých (podběl, heřmánek, devětsil, benedikt, třapatka, měsíček, pampeliška, lopuch, pelyněk, arnika,…). Hvězdnicovité se vyznačují velice pestrým souborem obsahových látek. Proto mají mnohé druhy význam nejen jako zdroj léčiv, ale také jako zdroj potravy pro člověka nebo hospodářská zvířata a jinak využitelných surovin.
Jako okrasné rostliny v zahradách se pěstují astry, protěže, listopadky, kopretiny, třapatky, omany, jiřiny, kamzičníky, okrasné bodláky a mnoho, mnoho dalších. K tomu ještě musíme připočítat nepředstavitelné množství kultivarů, hybridů a variet. K řezu jsou používány gerbery, chryzantémy, ostálky,…
Plevelných druhů existuje také mnoho (pěťoury, mléče, pcháče atd.).
V současné taxonomii je čeleď hvězdnicovité členěna na 12 podčeledi:
Čeleď Asteraceae je velmi obsáhlá a obsahuje velký počet rodů[1], jejichž plný výčet najdete na seznamu rodů čeledi hvězdnicovitých
Zde je uveden zkrácený seznam rodů s českými názvy.
Hvězdnicovité (Asteraceae) nebo také složnokvěté (Compositae) je čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu hvězdnicotvarých. Kromě hvězdnice (nesprávně astry) zde najdeme řadu dalších květin, mezi nimi např. slunečnici, sedmikrásku, jiřinu či arniku, patří sem i taxonomicky mimořádně složité rody jako jestřábník (Hieracium) nebo pampeliška (Taraxacum).
Hvězdnicovité jsou jednou z nejpočetnějších čeledí vyšších rostlin, obsahují přes 1 300 rodů a více než 20 000 druhů a je rozšířena kosmopolitně (=na celém světě), hlavně v sušších oblastech mírného a subtropického pásu a v horách tropů a subtropů. V ČR roste přes 100 rodů a více než 450 druhů. Patří sem jak jednoleté, dvouleté a vytrvalé byliny, tak i polokeře, keře a stromy. S mléčnicemi i bez nich, lysé nebo chlupaté, někdy ostnité. Listy střídavé nebo vstřícné, celokrajné nebo rozmanitě v úkrojky členěné, méně často složené, vždy však bez palistů. Avšak to, co všechny hvězdnicovité spojuje, jsou jejich květy.
Čeleď někdy bývá na základě obsahových látek, morfologických, anatomických a molekulárně-taxonomických dat rozdělována na tři čeledi: hvězdnicovité (Asteraceae), ambróziovité (Ambrosiaceae) a čekankovité (Cichoriaceae).[zdroj?]
