Rook

Havran polní (Corvus frugilegus) je velký pták z čeledi krkavcovitých (Corvidae). Patří tedy do řádu pěvců.

Poddruhy

Havran polní se vyskytuje ve dvou poddruzích:

• C. f. frugilegus – Evropa a západní Asie;
• C. f. pastinator – zbývající část Asie.^[2]

Popis

Je velký přibližně jako vrána, dorůstá 45–47 cm, váží 200–625 g a v rozpětí křídel měří 81–94 cm.^[2] Tělo má porostlé tmavým peřím, které má v jasném slunečním světle charakteristický kovově modrý nádech. Nápadné jsou také tzv. kalhotky (odstávající opeření na končetinách) a silný, kuželovitý a špičatý, šedohnědě zbarvený zobák, jehož kořen mají dospělí ptáci od druhého roku života světlý a neopeřený (lysý), čímž je lze odlišit od jiných středoevropských krkavcovitých pěvců. Křídla má ve srovnání s vránou delší a zasahují až na konec ocasu. Samec se od samice neliší. Mladí ptáci mají zhruba do šestého měsíce života kořen zobáku opeřený.

Létá rychle a obratně, ke krouživému plachtění využívá termických proudů.^[3] Let je lehký; často je užíváno plachtění.^[4]

Hlas

Havran polní je poměrně hlučný druh. Ozývá se hlubokým krátkým „gag“, „ga“, protáhlým „króó“, „kráá-kráá“, někdy vysokým „kirrr“ i jinými zvuky, zejména zjara.^[2][3][5]

Rozšíření a početnost

Havran polní má velmi rozsáhlý areál rozšíření a náleží k nejrozšířenějším a nejpočetněji zastoupeným evropským krkavcovitým ptákům. Počet párů hnízdících v Evropě se odhaduje na 8 170 000 až 14 200 000.^[6] Vyskytuje se téměř v celé Evropě (kromě severní části Skandinávie a Islandu) a v širokém pásu od západní Asie až po východní pobřeží Japonska. V letech 1862–1874 byl introdukován na Nový Zéland, kde se však v současnosti vyskytuje vzácně.^[7] Je převážně tažný, přičemž v zimě se obvykle stěhuje na kratší vzdálenosti.

V České republice se vyskytuje po celý rok, místy v hojném počtu. Nejpočetněji je na našem území zastoupen v zimě, kdy se do střední Evropy hromadně stahují ptáci z východní a severovýchodní Evropy. Dle odhadu Jiřího Mlíkovského v ČR zimují dva až čtyři miliony jedinců^[8]. Podpěra zmiňuje, že nejvzdálenější zaznamenané místo „našeho“ kroužkovaného havrana leží v Rusku, téměř u hranic Kazachstánu (3238 km, 1977).^[9]

Počet hnízdících ptáků byl v letech 1985–1989 odhadován na 2600–3600 párů^[3][10], v letech 2001–2003 na 3000–4000 párů^[11]. Hnízdiště se nacházejí převážně v Polabské nížině, od dolního toku Ohře po Pardubice. Na některých místech jsou kolonie velmi staré. Za nejstarší kolonii v Čechách je pokládána kolonie v Pátku nad Ohří; je možné, že se k ní vztahuje zápis „urbáře z panství královské kanonie premonstrátů na Strahově“ z 15. století^[12]. Na hnízdišti ve Veltrusích bylo v roce 1887 napočítáno přes 4000 hnízd, kolonie byla známa již roku 1880 a možná i dříve^[13] (zápis z roku 1788^[12]). Kolonie v Lovosicích je stará min. 120 let, na Pardubicku více než 80 let (od r. 1936), v Praze hnízdí havrani od 40. let 20. století (poprvé se zde usadili na Štvanici r. 1861). V jižních Čechách hnízdí v okolí Českých Budějovic, ale podle starších zpráv se četné menší kolonie stěhovaly nebo byly vypuzeny. V posledních padesáti letech se havrani rozšířili i po Slezsku včetně Ostravy a vyskytují se i na jižní Moravě.^[8] Nejvýznamnější hnízdní kolonie se nacházejí ve Veltrusích, v Pátku nad Ohří, Opavě, Znojmě a v chrudimsko-pardubické aglomeraci^[14].

Během 20. století prodělala populace havrana polního v celé Evropě výrazné výkyvy početnosti, způsobené zejména používáním pesticidů, preparátů na bázi rtuti a pronásledováním ze strany člověka,^[15] které v Červeném seznamu České republiky vedly až k jeho zařazení mezi zranitelné druhy.^[2][16]

Chování

Letící havran

V Česku pravidelně hnízdí, protahuje či zimuje. Náleží mezi silně společenské ptáky. V mimohnízdním období se vyskytuje v početných hejnech. Na společných nocovištích se mnohdy shromažďují i desetitisíce ptáků.^[3]

Hnízdění

Hnízdí především v nížinách a pahorkatinách (do 800 m n. m.), zejména podél větších vodních toků. Vyhledává otevřené zemědělsky obhospodařované krajiny s lesíky či skupinami stromů. Hnízdí jednou ročně^[17], v koloniích^[18]. V březnu staří havrani tokají před samičkami, s nimiž po léta žijí; klaní se a vydávají milostné zvuky. Mladí ptáci spolu nekrvavě zápasí. Při stavbě hnízda z větví ulamují ptáci větve ze stromů nebo je kradou z nestřežených hnízd sousedů. Hnízdo, které stavějí v korunách slabých nebo nedostupných stromů, je dosti velké a „neupravené“; zpravidla jich bývá v korunách listnáčů více pohromadě.^[17][19] Během dubna až května do něj samička klade 3–5 (2–6) světle hnědých 39,1 × 27,9 mm^[16] velkých vajec s tmavými skvrnami.^{[pozn. 1]} Inkubační doba je 17–20 dnů; na vejcích sedí pouze samice, samec opatřuje samici potravu. Samice havranů sedí od prvního vejce, takže vylíhlá mláďata jsou různě stará. Samec krmí samičku i mláďata z volete. Později obstarávají potravu oba rodiče. Při hnízdění nocují havrani v blízkosti svých hnízd, která hlídají před predátory. Mláďata jsou opeřena po 32–33 dnech a pohlavně dospívají kolem prvního roku života.

Průměrná délka života havrana polního ve volné přírodě je více než 15 let; Podpěra uvádí, že nejvyšší zaznamenaný věk kroužkovaného havrana byl 9 let a 4 dny.^[9]

Potrava

Havran je typickým všežravcem. Potravu hledá při chůzi na zemi, požírá žížaly, dospělý hmyz i larvy, plže, drobné obratlovce, semena, bobule, ovoce, příp. odpadky. V zimě hledá potravu i na skládkách a ve městech. Složení potravního spektra je ovlivněno lokalitou výskytu a ročním obdobím; poměr živočišné a rostlinné potravy je 1 : 2. Při hledání potravy se vyhýbá vysokému porostu, který nemůže přehlédnout, hustému křoví a souvislému lesu.^[20][18][21] Několikrát byl již zaznamenán u mořského pobřeží, kde loví převážně vodní hmyz a korýše.

Havran polní a člověk

Havrani jsou zpět – obraz od Alexeje Savrasova z roku 1871.

Podobně jako např. krkavec, kavka nebo vrána má i havran polní významné místo v lidové tvorbě. Již od dávných dob vystupuje v dobové literatuře a malířství. Obecně byl symbolem blížícího se zimního období, smybolem chudoby, smůly, zkázy. Podle jiných pověr havrani dokáží svým výrazným krákáním předpovědět déšť^[22] nebo blížící se smrt.^[23]

České pojmenování

• Ve staročeštině byla užívána i podoba jména „vran“. Původní podoba slova byla zřejmě *kavo-vornъ, v němž první část souvisí s kavkou a druhá s vránou. Obě jména jsou podle některých názorů onomastického původu.
• Etymologie českých lidových jmen ptáků havran, krkavec: Lašské kuba (kavka) je asi obměnou staročeského koba (krkavec, havran). Staročeké koba, kobčžna (havran) se do češtiny dostalo z německého dialekt. kobbe, koppe (havran), kde se objevuje i v podobě Kob (původně asi hypokoristikon jména Jakob, ale není to jisté). Kubík (krkavec) je z doby Daniela Adama z Veleslavína (Nomenclator quadrilinguis, v Praze 1598); asi má stejnou etymologii jako lašské kuba a staročeské koba, kobčina. Je zřejmé, že tato nářečná jména pro kavku, havrana a krkavce jsou si blízká; u všech se jako východisko uvádí mužské jméno Jakub nebo německá forma Jakob či jeho domácké podoby. Určitou souvislost lze hledat i v církevněslovanském kobъ (osud), od něhož je odvozeno rumunské cóbe, coábe (pták věštící neštěstí).^[24]
• Jméno havrana se stalo základovým slovem pro derivaci adjektiva označujícího černou barvu – „havraní“ (z něj pochází ustálené spojení „havraní vlasy“).^[24]
• V českém slangu „havrani“ znamená zaměstnance pohřební služby.^[25]

Pozn. * znamená nedoložený lexém, morfém, foném

Odkazy

Poznámky

1. ↑ Uvádějí se i: nazelenalá, hnědě skvrnitá (ČERNÝ, s. 246), modrá (MAČÁT), světle zelenošedá, jasně zeleně a hnědě kropenatá (https://www.priroda.cz/lexikon.php?detail=853)…

Reference

1. ↑ Červený seznam IUCN 2018.1. 5. července 2018. Dostupné online. [cit. 2018-08-10]
2. ↑ ^{a b c d} Havran polní. In: BioLib.cz [online]. ©1999–2017 [cit. 6. 11. 2017]. Dostupné z: https://www.biolib.cz/cz/taxon/id8984/
3. ↑ ^{a b c d} DUNGEL, Jan a HUDEC, Karel. Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Praha: Academia, 2001, s. 218. ISBN 978-80-200-0927-2.
4. ↑ ŠŤASTNÝ, Karel; BEJČEK, Vladimír a HUDEC, Karel. Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice: 2001–2003. Praha: Aventinum, 2009, s. 382. ISBN 978-80-86858-88-3.
5. ↑ FORMÁNEK, Jiří. Havran polní (video). In: Český rozhlas [online]. 27. prosince 2001 [cit. 6. 11. 2017]. Hlas pro tento den. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/hlas/pevci-a/_zprava/havran-polni-video--23288
6. ↑ BirdLife International. 2016. Corvus frugilegus. In: The IUCN Red List of Threatened Species [online]. 2016-10-01 [cit. 10. 11. 2017]. ISSN 2307-8235. e.T22705983A87393108. Dostupné z: https://web.archive.org/web/http://www.iucnredlist.org/details/22705983/0 Dostupné také z: www.iucnredlist.org/pdflink.87393108
7. ↑ HEATHER, Barrie D. a ROBERTSON, Hugh A. The Field Guide to the Birds of New Zealand. Rosedale: Viking, 2005. ISSN 9780143020400.
8. ↑ ^{a b} PODPĚRA, Petr. Havran polní Corvus frugilegus. In: iFauna.cz [online]. ©1999–2017 [cit. 10. 11. 2017]. Dostupné z: https://www.ifauna.cz/okrasne-ptactvo/clanky/r/detail/3827/havran-polni-corvus-frugilegus/
9. ↑ ^{a b} PODPĚRA, Petr. Nocoviště havrana polního. In: iFauna.cz [online]. Publ. 2018-10-03 18:44:36 [cit. 12. 10. 2018]. Dostupné z: https://www.ifauna.cz/okrasne-ptactvo/clanky/r/detail/8319/nocoviste-havrana-polniho/
10. ↑ ŠŤASTNÝ, Karel; BEJČEK, Vladimír a HUDEC, Karel. Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 1985–1989. Jinočany: H & H, ©1996. ISBN 80-86022-18-8.
11. ↑ ŠŤASTNÝ, Karel; BEJČEK, Vladimír a HUDEC, Karel. Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice. Praha: Aventinum, 2006. ISBN 80-86858-19-7.
12. ↑ ^{a b} KOKEŠ, Otakar. Hnízdění havrana polního (Corvus f. frugilegus) v Čechách do roku 1965. Sylvia. Roč. 19, 1971–1972, s. 158. ISSN 0231-7796. Dostupné také z: www.cso.cz/wpimages/other/sylvia19_8Kokes.pdf
13. ↑ KLEJDUS, Julius. Havraní kolonie na jihu Moravy. Živa. 2007, č. 2, s. 83–84.
14. ↑ LEMBERK Vladimír; STŘEDOVÁ Kateřina a KALOUSKOVÁ Naděžda. Vývoj hnízdní populace havrana polního v chrudimsko-pardubické aglomeraci. Panurus. 1998, roč. 9, s. 41–52. ISSN 1211-6424. Dostupné také z: www.vcm.cz/data/files/lemberk_et_al_panurus_9_1998.pdf
15. ↑ SCHÖPFER, Libor a Roman VACÍK. Úspěšné hnízdění havrana polního (Corvus frugilegus) v Plzni v roce 1996. Erika. 1999, č. 8. Dostupné také z: http://www.env.cz/ris/ais-ris-info-copy.nsf/6d13b004071d0140c12569e700154acb/9fc6203eac60e42bc1256994006f6443?OpenDocument
16. ↑ ^{a b} [Havran polní]. In: PřírodaInfo.cz [online]. ©2007–2010 [cit. 10. 11. 2017]. Dostupné z: http://www.prirodainfo.cz/karta.php?cislo=394.00
17. ↑ ^{a b} ČERNÝ, Walter. Ptáci. V Praze: Artia, 1980, s. 246, 247. Barevný průvodce Artie.
18. ↑ ^{a b} LACK, Peter. The Atlas of Wintering Birds in Britain and Ireland. London: T. & A. D. Poyser, 1986. ISBN 0856610437.
19. ↑ POKORNÝ, Zbyněk. Havran polní. In: ChovZvířat.cz [online]. 5. 6. 2014 [cit. 6. 11. 2017]. Dostupné z: http://www.chovzvirat.cz/zvire/1639-havran-polni/
20. ↑ MULLARNEY, Killian; SVENSSON, Lars; ZETTERSTRÖM, Dan a GRANT, Peter J. Collins Bird Guide. London: HarperCollins, 1999. ISBN 0-00-219728-6.
21. ↑ MAČÁT, Zdeněk. Corvus frugilegus – havran polní. In: Natura Bohemica [online]. 17. 4. 2011 [cit. 13. 11. 2017]. Dostupné z: http://www.naturabohemica.cz/corvus-frugilegus/
22. ↑ GREENOAK, Francesca. All the birds of the air: the names, lore and literature of British birds. London: Deutsch, 1979. ISBN 0233970371.
23. ↑ WILMORE, Sylvia Bruce. Crows, jays, ravens and their relatives. Newton Abbot, David & Charles, 1977. ISBN 0715374281.
24. ↑ ^{a b} FIALOVÁ KARPENKOVÁ, Zuzana. České názvy ptáků z etymologického a slovotvorného hlediska. Praha, 2006, s. 89–90, 104. Diplomová práce. Ved práce PhDr. Jiří Rejzek, Ph.D. FFUK, Ústav českého jazyka a teorie komunikace.
25. ↑ HUGO, Jan, ed. Slovník nespisovné češtiny: argot, slangy a obecná mluva od nejstarších dob po současnost: historie a původ slov. 2., rozš. vyd. Praha: Maxdorf, ©2006, s. 140. ISBN 80-7345-098-4.

Literatura

• ČERNÝ, Walter. Ptáci. V Praze: Artia, 1980. 350 s. Edice Barevný průvodce Artie.
• DUNGEL, Jan a HUDEC, Karel. Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Praha: Academia, 2001. 249 s. ISBN 80-200-0927-2.
• HUGO, Jan, ed. Slovník nespisovné češtiny: argot, slangy a obecná mluva od nejstarších dob po současnost: historie a původ slov. 2., rozš. vyd. Praha: Maxdorf, ©2006. 460 s. ISBN 80-7345-098-4.
• KOKEŠ, Otakar. Hnízdění havrana polního (Corvus f. frugilegus) v Čechách do roku 1965. Sylvia. Roč. 19, 1971–1972, s. 157–166. ISSN 0231-7796. Dostupné také z: www.cso.cz/wpimages/other/sylvia19_8Kokes.pdf
• POKORNÝ, Zbyněk. Havran polní. In: ChovZvířat.cz [online]. 5. 6. 2014 [cit. 6. 11. 2017]. Dostupné z: http://www.chovzvirat.cz/zvire/1639-havran-polni/
• FIALOVÁ KARPENKOVÁ, Zuzana. České názvy ptáků z etymologického a slovotvorného hlediska. Praha, 2006. 131 s. Diplomová práce. Ved práce PhDr. Jiří Rejzek, Ph.D. FFUK, Ústav českého jazyka a teorie komunikace.
• LEMBERK, Vladimír. Hnízdění havrana polního (Corvus frugilegus) ve východních Čechách – historie a současnost. Panurus. 2011, roč. 20, s. 43–68. ISSN 1211-6424. Dostupné také z: http://www.vcm.cz/data/files/Panurus_10-19/lemberk_panurus_20_2011.pdf
• LEMBERK Vladimír; STŘEDOVÁ Kateřina a KALOUSKOVÁ Naděžda. Vývoj hnízdní populace havrana polního v chrudimsko-pardubické aglomeraci. Panurus. 1998, roč. 9, s. 77–88. ISSN 1211-6424. Dostupné také z: www.vcm.cz/data/files/lemberk_et_al_panurus_9_1998.pdf
• ŠOLTÉSOVÁ, Jana. Havran polní – Corvus frugilegus. In: Příroda.cz [online]. 7. března 2007 [cit. 10. 11. 2017]. ISSN 1801-2787. Dostupné z: http://www.priroda.cz/lexikon.php?detail=853/
• ŠŤASTNÝ, Karel; BEJČEK, Vladimír a HUDEC, Karel. Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice: 2001–2003. Praha: Aventinum, 2009. 463 s. ISBN 978-80-86858-88-3.

Související články

• Souhvězdí Havrana
• Havran (báseň)

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu havran polní ve Wikimedia Commons
• Galerie havran polní ve Wikimedia Commons
• Taxon Corvus frugilegus ve Wikidruzích
• ARKive
• FORMÁNEK, Jiří. Havran polní (video). In: Český rozhlas [online]. 27. prosince 2001 [cit. 6. 11. 2017]. Hlas pro tento den. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/hlas/pevci-a/_zprava/havran-polni-video--23288