Pinus peuce Griseb.

Borovice rumelská (makedonská) (Pinus peuce) je evropská pětijehličná borovice (balkánský endemit), rostoucí v horských polohách především na Balkáně na žulovém podloží, kde se střídá s borovicí Heldreichovou, která zde roste na vápencích. Vzhledem a šiškami připomíná borovici vejmutovku.

Synonyma

• Pinus cembra var. fruticosa Grisebach (1841), Pinus excelsa var. peuce Velenovský (1899)

Vzhled

Úzce kuželovitý strom, 10-30 m vysoký, zavětvený až k zemi.

• Koruna hustě zachvojená, borka tenká, šedohnědá, dole šupinovitá.
• Větve krátké, letorosty světle hnědé, druhým rokem hnědošedé, lysé a lesklé.
• Pupeny štíhlé, vejčité a špičaté, zasmolené.
• Jehlice po 5, polehlé k větvičkám, šedozelené, dosti tuhé, 7-10 cm dlouhé, s řadami průduchů. Na větvích jsou cca 3 ročníky jehlic.
• Šišky na konci větví někdy jednotlivě, častěji po 3-4, krátce stopkaté, odstávající nebo převislé, 8-15 x 3-4 cm, světle hnědé, širší a více vejčité než u vejmutovky. Plodní šupiny zřetelně podélně rýhované.
• Semena malá, vejčitá, s křídlem asi 15 mm dlouhým. Jsou častým objektem zájmu ptáků (křivka obecná, ořešník kropenatý), hlodavců (myšovití) a drobných savců (veverky). Při výsevu je nutné je stratifikovat, ale přesto jich část přeléhá do příštího roku.

Výskyt

Balkánská pohoří (Albánie, Srbsko a Černá Hora, Severní Makedonie, S Řecko, Z Bulharsko), v nadmořských výškách 800 až 2200 m, kde tvoří horní hranici lesa s klečí a jalovcem.

Ekologie

Vyskytuje se na žule převážně v monokulturách, někdy jako příměs ve smíšených jehličnatých lesích. Velmi dobře snáší kyselé půdy. Jedná se o třetihorní relikt, v té době byla rozšířena v celé Evropě. U nás dříve zřídka pěstovaná, v poslední době, díky své flexibilitě a odolnosti vůči rzi vejmutovkové a vůči imisím, je hojně vysazovaná i v lesních porostech v imisních polohách Krušných hor a na rekultivacích na Sokolovsku.

Využití

Mimo rekultivace a imisní polohy se velmi dobře hodí pro svůj nádherný habitus jako okrasná dřevina do zahrad, parků a okrasných výsadeb, především jako substituce za borovici vejmutovku.

Odkazy

Reference

1. ↑ Červený seznam IUCN 2018.1. 5. července 2018. Dostupné online. [cit. 2018-08-10]

Literatura

• PILÁT, A. 1964. Jehličnaté stromy a keře našich zahrad a parků. – Nakladatelství ČSAV, Praha.
• POKORNÝ, J. 1963. Jehličnany lesů a parků. – SZN, Praha.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu borovice rumelská ve Wikimedia Commons
• Galerie borovice rumelská ve Wikimedia Commons