Rackovití (Laridae) v užším slova smyslu jsou jednou ze skupin dlouhokřídlých ptáků. Jde o ptáky vázané většinou na vodní prostředí. Něco přes 40 druhů racků je rozšířeno po celém světě. U řady druhů došlo v posledních desetiletí k výraznému růstu populace a rozšíření areálu, nejčastěji způsobenému využitím zdrojů lidského původu (antropogenních) – skládky odpadků, odpady z rybářského průmyslu.[1] Racci jsou v současné době předmětem řady podrobných taxonomických výzkumů.
Taxonomie a fylogeneze racků je poměrně komplikovaná, stále dochází k novým objevům a rozdělení do rodů a druhů se často mění. Po klasických výzkumech, zaměřených na morfologii se pozornost vědců přesunula na výzkumy s využitím mitochondriální a nejnověji jaderné DNA. Výsledky výzkumu zaměřeného na celou skupinu racků, založené na analýze mitochondriální DNA, nedávno publikovali Pons, Hassanin a Crochet (2005).[2] Analýza jaderné DNA je využívána při snaze rozluštit komplikované vztahy a fylogenezi tzv. "velkých bělohlavých racků", tedy skupinu druhů racka stříbřitého (Larus argentatus). Nejnovější přehled výsledků jednotlivých studií přehledně shrnuli Collinson et al. (2008).[3]
Rod Larus
Rod Rissa
Rod Xema
Rackovití (Laridae) v užším slova smyslu jsou jednou ze skupin dlouhokřídlých ptáků. Jde o ptáky vázané většinou na vodní prostředí. Něco přes 40 druhů racků je rozšířeno po celém světě. U řady druhů došlo v posledních desetiletí k výraznému růstu populace a rozšíření areálu, nejčastěji způsobenému využitím zdrojů lidského původu (antropogenních) – skládky odpadků, odpady z rybářského průmyslu. Racci jsou v současné době předmětem řady podrobných taxonomických výzkumů.