Nozdratí nebo svaloploutví či násadcoploutví[1] (Sarcopterygii) je třída kostnatých ryb. Je-li chápána v tradičním parafyletickém významu, zahrnuje pouze dvě recentní podtřídy ryb s celkem 8 druhy. Jsou to lalokoploutví (Coelacanthimorphes) se dvěma recentními druhy a dvojdyšní (Dipnoi) se šesti druhy. Je-li chápána jako klad (holofyletický taxon), jako například v Nelsonově systému z roku 2006, zahrnuje navíc všechny čtyřnožce včetně člověka.
Tyto dvě skupiny mají určitá pokročilá přizpůsobení a vědci předpokládají, že právě z této skupiny došlo k vývoji obojživelníků.
Mezi charakteristické hlavní znaky těchto tzv. živých fosílií patří vyvinutí choanů (vnitřních nozder), které umožňují vdechování atmosférického vzduchu se zavřenou tlamou. A také rozvinuté plicní dýchání.[2]
Mezi starobylé znaky, které se u tohoto druhu ryb vyvíjely již před 410 miliony lety, zásadně patří zachování chordy dorsalis (struny hřbetní) a vyvinutí jednoduchého mozku.[3]
Nozdratí nebo svaloploutví či násadcoploutví (Sarcopterygii) je třída kostnatých ryb. Je-li chápána v tradičním parafyletickém významu, zahrnuje pouze dvě recentní podtřídy ryb s celkem 8 druhy. Jsou to lalokoploutví (Coelacanthimorphes) se dvěma recentními druhy a dvojdyšní (Dipnoi) se šesti druhy. Je-li chápána jako klad (holofyletický taxon), jako například v Nelsonově systému z roku 2006, zahrnuje navíc všechny čtyřnožce včetně člověka.
Tyto dvě skupiny mají určitá pokročilá přizpůsobení a vědci předpokládají, že právě z této skupiny došlo k vývoji obojživelníků.
