Malvaceae is die hibiskus- en katoenfamilie wat hoort tot die orde Malvales. Die bekendste en ekonomies belangrikste spesie van die familie is die wildekatoen (Gossypium herbaceum). Daar is 2300 spesies wat behoort tot die familie. Daarvan kom 280 plaaslik voor waarvan 50 bome is.
In Suid-Afrika is die bekendste spesies die tuinstruik genus Hibiskus wat uit die Verre Ooste ingevoer is. Slegs een spesie van die genus Hibiscus word 'n klein boompie.
Die Kremetart, genus Adansonia, hoort ook tot die familie.
Plante van die familie het enkelvoudige en gelobde blare wat drie- tot sewe-arig is vanuit die basis. Die blomme is helder en aanskoulik en verander dikwels van kleur namate hulle volwasse raak. Daar steek 'n meeldraadbuis voor by die blom uit.
Van die Suid-Afrikaanse spesies is:
Spesies in ander lande:
Malvaceae is die hibiskus- en katoenfamilie wat hoort tot die orde Malvales. Die bekendste en ekonomies belangrikste spesie van die familie is die wildekatoen (Gossypium herbaceum). Daar is 2300 spesies wat behoort tot die familie. Daarvan kom 280 plaaslik voor waarvan 50 bome is.
In Suid-Afrika is die bekendste spesies die tuinstruik genus Hibiskus wat uit die Verre Ooste ingevoer is. Slegs een spesie van die genus Hibiscus word 'n klein boompie.
Die Kremetart, genus Adansonia, hoort ook tot die familie.
Les malvácees (Malvaceae) son una familia de plantes perteneciente al orde de les malvales. Axunta plantes herbales, maderices o parrotales (más frecuentes en países templaos). Inclúi'l Hibiscus, les malves y la planta del algodón (Gossypium).
Les malvácees presenten fueyes alternes, comúnmente palmatilobadas, con tres nervio principales que surden dende la base de la llámina foliar y, amás, presenten estípules pequeñes y caduques. Nos órganos vexetativos atópense pelos con forma d'estrella y nos texíos atopen canales de mucílagos.
Les flores son conspicuas, entomófiles, hermafrodites, actinomorfas y arrexuntaes n'inflorescencies; el mota tien cinco sépalos llibres o soldaos pola base, acompañáu frecuentemente por un epicáliz o calículo (hipsófilos). Usualmente la mota lleva nectarios compuestos de tricomes glandulares. La corola presenta cinco pétalos llibres con una uña bien llarga, el llimbu soldáu o bífidu. El androcéu ta compuestu de numberosos estames, típicamente colos filamentos soldaos nun tubu estaminal (denomináu columna estaminal) qu'arrodia los estilos, y cada estame con una única teca. El polen ye espinuloso, el xinecéu d'ovariu súpero, formáu por cinco o más carpelos y 5 estilos. El númberu d'óvulos ye variable y la placentación axilar. Los frutos son esquizocárpicos o capsulares. Les granes presenten ácidos grasos carauterísticos, que conxuguen el anión ciclopropenilo.[1][2][3][4]
Recién estudios moleculares llevaron el Angiosperm Phylogeny Group[6] a ampliar la familia hasta 243 xéneros[7] y más de 4.225 especies; na familia ampliada inclúyense los xéneros enantes pertenecientes a les antigües families Bombacaceae, Sterculiaceae y Tiliaceae, polo que quedaron como pertenecientes a esta familia xéneros bien conocíos tales como Tilia, Ceiba, Adansonia (baobabs) y Ochroma.
Tradicionalmente la familia taba formada alredor de 1.500 especies arrexuntaes en 75 xéneros y 9 subfamilies:
Byttnerioideae: 26 xéneros, 650 especies. Pantropical, especialmente América del Sur
Grewioideae: 25 xéneros, 770 especies. Pantropical.
Sterculioideae: 12 xéneros, 430 especies. Pantropical
Tilioideae: 3 xéneros, 50 especies. Rexones templaes del hemisferiu norte y América Central
Dombeyoideae: Cerca de 20 xéneros, ca. 380 especies. Paleotropical, especialmente Madagascar y Mascarenas
Brownlowioideae: 8 xéneros, ca. 70 especies. Especialmente paleotropical.
Helicteroideae: 8 to 12 xéneros, 10 to 90 especies. Tropical, especialmente nel sudeste d'Asia.
Malvoideae: 78 xéneros, 1.670 species. Templáu a tropical.
Bombacoideae: 12 xéneros, 120 species. Tropical, especialmente África y América
Les malvoidees inclúin 78 xéneros y unes 1670 especies.[8] Esta subfamilia ta compuesta por delles tribus que constitúin les malvácees en sentíu estrictu, amás de Matisiae y Fremontodendreae, y, posiblemente, tamién Ochromeae, Fremontodendreae y Septotheca. La división de les malvácees en sentíu acutáu en tribus foi históricamente inestable ya inda nun se llegó a una clasificación definitiva. La división actual inclúi Malveae ( Malva, Abutilon, Sida y xéneros allegaos), Gossypieae (el xéneru qu'inclúi al algodón, Gossypium, y xéneros rellacionaos), Hibisceae (Hibiscus, Pavonia, Kydia y xéneros allegaos). Matisieae ye un grupu, primeramente clasificáu dientro de les bombacácees, con una distribución neotropical. Fremontodendreae ta constituyíu por dos xéneros de Guatemala, Méxicu y California, los que primeramente fueren trataos dientro de Bombacaceae o Sterculiaceae. Los xéneros Pentaplaris, Uladendron, Camptostemon, Lagunaria, Howittia, Alyogyne y Jumelleanthus incluyir en Malvoideae pero inda nun fueron asignaos a nenguna tribu.[9]
Los xéneros con mayor riqueza d'especies son Hibiscus (580), Sida (200), Abutilon (100), Nototriche (100), Cristaria (75) y Gossypium (40).[8]
Les bombacoidees inclúin 16 xéneros y unes 120 especies de rexones tropicales, especialmente d'América y d'África.[8] La subfamilia de les bombacóidees ta compuesta polos xéneros remanentes de les bombacácees depués de que les tribus Matisieae y Durioneae fueren tresferíes a les malvóidees y a les helicteróidees, respeutivamente. Por esta razón, na so circunscripción actual la subfamilia ta representada básicamente pola tribu Adansonieae, que inclúi a los xéneros Adansonia, Bombax, Chorisia, ente otros.[9] Los xéneros con mayor riqueza d'especies son Pachira (24) y Pseudobombax (20).[8]
Les esterculióidees tán compuestes por 12 xéneros y unes 430 especies de distribución pantropical. Esta subfamilia considerábase una familia distinta de les malvácees, denominada Sterculiaceae, n'otros sistemes de clasificación de les anxospermes.[8] Les especies d'esta subfamilia tán caracterizaes pr les sos flores ensin pétalos (apétalas), ensin epicáliz, y pola presencia d'una mota carnosa, usualmente petaloideo y gamosépalo. Nun presenten tampoco estaminoideos pero tienen una columna estaminal monadelfa (esto ye, con tolos estames xuníos ente sigo) y xineceos y frutos apocárpicos, esto ye, colos carpelus separaos. Les flores son típicamente monoices: esisten flores femenines y masculines na mesma planta.[10]
Anexu:xéneros Malvaceae
Sistemática de plantesEsta páxina forma parte del wikiproyeutu Botánica, un esfuerciu collaborativu col fin d'ameyorar y organizar tolos conteníos rellacionaos con esti tema. Visita la páxina d'alderique del proyeutu pa collaborar y facer entrugues o suxerencies.
Les malvácees (Malvaceae) son una familia de plantes perteneciente al orde de les malvales. Axunta plantes herbales, maderices o parrotales (más frecuentes en países templaos). Inclúi'l Hibiscus, les malves y la planta del algodón (Gossypium).
Əməköməcilər fəsiləsi – ikilәpәli bitki fәsilәsi. Birillik vә çoxillik ot, kol, liana vә ya ağaclardır. Yarpaqları növbәli, sadә dilimli vә ya barmaqvarı-mürәkkәb, yarpaqaltlıqlıdır. Gövdә vә yarpaqlarında sәciyyәvi ulduzvarı tüklәnmә, yerüstü zoğlarının toxumalarında selikli hüceyrәlәr var. Çiçәklәri iri vә ya orta ölçülü, tәk-tәk, yaxud çiçәk qruplarında toplanmışdır; çiçәk tacı 5 lәçәkli, çox vaxt әlvan rәnglidir; bәzi növlәrinin lәçәklәri burulmuş şәkildәdir. Sütuncuğu әhatә edәn çoxsaylı erkәkciklәri boru şәklindә bitişmişdir: yumurtalığı 5 vә ya daha çox bitişmiş meyvә yarpaqcıqlarından ibarәtdir. Meyvәsi yuvaların sayına görә ayrı-ayrı toxumlara bölünür (mәs., әmәkömәci) vә ya qutucuqdur (hibiskusda, pambıq kolunda vә s.), bәzәn gilәmeyvәdir (malvaviskus – Malvaviscus). Tropiklәrdә xüsusilә çoxsaylı vә müxtәlif olan 100 cinsdә birlәşәn 1200-әdәk növü var; meşә, savanna, bataqlıq vә dәniz sahillәrindә bitir.
Azәrbaycanda 9 növü mәlumdur. Əməköməcilər arasında lifli (pambıq kolu, kәnaf, kәndirotu, sida vә s.), tәrәvәz (bamiyә), “içki” (hibiskus karkade), dәrman (bәlğәmotu) bitkilәri var. Hibiskus, gülxәtmi, әmәkömәci, lovatera vә s. çox yayılmış bәzәk bitkilәridir.
Əməköməcilər fəsiləsi – ikilәpәli bitki fәsilәsi. Birillik vә çoxillik ot, kol, liana vә ya ağaclardır. Yarpaqları növbәli, sadә dilimli vә ya barmaqvarı-mürәkkәb, yarpaqaltlıqlıdır. Gövdә vә yarpaqlarında sәciyyәvi ulduzvarı tüklәnmә, yerüstü zoğlarının toxumalarında selikli hüceyrәlәr var. Çiçәklәri iri vә ya orta ölçülü, tәk-tәk, yaxud çiçәk qruplarında toplanmışdır; çiçәk tacı 5 lәçәkli, çox vaxt әlvan rәnglidir; bәzi növlәrinin lәçәklәri burulmuş şәkildәdir. Sütuncuğu әhatә edәn çoxsaylı erkәkciklәri boru şәklindә bitişmişdir: yumurtalığı 5 vә ya daha çox bitişmiş meyvә yarpaqcıqlarından ibarәtdir. Meyvәsi yuvaların sayına görә ayrı-ayrı toxumlara bölünür (mәs., әmәkömәci) vә ya qutucuqdur (hibiskusda, pambıq kolunda vә s.), bәzәn gilәmeyvәdir (malvaviskus – Malvaviscus). Tropiklәrdә xüsusilә çoxsaylı vә müxtәlif olan 100 cinsdә birlәşәn 1200-әdәk növü var; meşә, savanna, bataqlıq vә dәniz sahillәrindә bitir.
Azәrbaycanda 9 növü mәlumdur. Əməköməcilər arasında lifli (pambıq kolu, kәnaf, kәndirotu, sida vә s.), tәrәvәz (bamiyә), “içki” (hibiskus karkade), dәrman (bәlğәmotu) bitkilәri var. Hibiskus, gülxәtmi, әmәkömәci, lovatera vә s. çox yayılmış bәzәk bitkilәridir.
Les malvàcies (Malvaceae) són una família botànica de l'ordre de les Malvales.
Aquesta família pren el nom de la malva. Alguns taxonomistes també inclouen la família Bombacaceae dins les Malvaceae, altres però les consideren diferents basant-se principalment en caràcters evolutius, diferències en el pol·len i en el fet que les Bombaceae acostumen a ser arbres i arbusts i les Malvaceae no.
En sentit estricte les Malvaceae inclouen de 111 a 119 gèneres i unes 1.500 espècies entre les quals es troben, a part de les malves, el cotó i l'okra.
Font: Royal Botanic Gardens, Kew
Les malvàcies (Malvaceae) són una família botànica de l'ordre de les Malvales.
Slézovité (Malvaceae) je čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu slézotvaré (Malvales). Vyskytuje se po celém světě a zahrnuje byliny i dřeviny. Obvykle mají nápadné pravidelné květy. Slézovité mají všestranný užitek, poskytují potraviny, vlákna, léčiva, dřevo, slizy ap. V současném botanickém systému jsou součástí slézovitých i dřívější čeledi lipovité, lejnicovité a cejbovité.
Slézovité jsou byliny, keře, stromy i liány se střídavými listy s palisty. Řapíky bývají charakteristicky na obou koncích ztlustlé. Pro slézovité je charakteristická přítomnost sekrečních buněk produkujících sliz. Odění je složeno z chlupů nejrůznějších typů, časté jsou hvězdovité nebo štítnaté chlupy. Listy jsou nejčastěji jednoduché s dlanitou žilnatinou nebo dlanitě složené, řidčeji je žilnatina zpeřená. Čepel listů je celokrajná nebo pilovitá, často dlanitě laločnatá.[1]
Květy slézovitých jsou povětšině nápadné, nejčastěji pravidelné a oboupohlavné, často podepřené listeny tvořícími tzv. kalíšek, jednotlivé nebo v úžlabních (řidčeji vrcholových nebo kauliflorních květenstvích). Kalich je nejčastěji pětičetný, tvořený volnými nebo častěji srostlými kališními lístky. Korunní lístky jsou volné, u některých zástupců koruna chybí. Tyčinek je 5 až mnoho. Tyčinky mohou být volné nebo srostlé na bázi a tvořící svazečky, často jsou však silně srostlé a tvoří trubičku okolo gynecea. Někdy jsou přítomna i staminodia. Semeník je svrchní, srostlý ze 2 až mnoha plodolistů. V každém plodolistu je 1 až mnoho vajíček. Plody jsou velmi různorodé: lokulicidní tobolka, poltivý plod (schizokarp), oříšek, nepukavý lusk, souplodí měchýřků, peckovice nebo bobule. Semena mohou být křídlatá, s míškem nebo s dlouhými chlupy na povrchu.[1]
Kmeny tropických stromů z čeledi slézovité mají často u paty kořenové náběhy. Charakter koruny bývá mnohdy nápadně patrovitý, neboť větve rostou víceméně přeslenitě a jsou vodorovné. Na kmenech některých zástupců (vlnovec – Ceiba, Pachira aj.) bývají tlusté kuželovité trny.
U některých druhů jsou kmeny lahvicovitě zduřelé a takové stromy tvoří často dominanty poloopadavých lesů a savan. V Africe a na Madagaskaru je to zejména baobab – Adansonia, v tropické Americe Cavanillesia arborea a Pseudobombax, v Austrálii baobab Adansonia gregorii a brachychiton Brachychiton rupestris.
Některé druhy slézovitých náležejí k nejmohutnějším stromům. Vlnovec (Ceiba) rostoucí v jihoamerických pralesích dosahuje výšky až 70 metrů a má širokou deštníkovitou korunu. Další mohutné stromy pocházejí z rodů Catostemma, Cavanillesia a Scleronema a dorůstají výšek okolo 50 metrů.[2]
Čeleď slézovité zahrnuje v současném pojetí přes 4200 druhů v asi 250 rodech.[3] Největší rody jsou ibišek (Hibiscus, asi 300 druhů), lejnice (Sterculia), dombeja (Dombeya) (po 250), vlákeň (Sida) a pavonie (Pavonia) (po 200).[1]
Slézovité jsou rozšířeny po celém světě.[3] V mírném pásu to jsou převážně byliny (s výjimkou lípy), v tropech převažují dřeviny.
V původní květeně ČR se vyskytuje celkem 5 druhů slézu (Malva), 2 druhy lípy (Tilia), dále slézovec durynský (Lavatera thuringiaca), topolovka bledá (Alcea biennis) a proskurník lékařský (Althaea officinalis).[4] V Evropě se (zejména ve Středomoří) mimo četných dalších druhů již zmíněných rodů vyskytují 3 druhy ibišku (Hibiscus), 3 druhy slézovky (Malope), Kosteletzkya pentacarpos, Malvella sherardiana a Kitaibela vitifolia.[5]
Květy slézovitých jsou rozličných forem a mohou být opylovány hmyzem (včelami, vosami, mravenci, mouchami, motýli aj.), ptáky, netopýry i nelétavými savci. Většinou jsou cizosprašné. Nektar se nejčastěji tvoří na vnitřní straně srostlých kališních lístků.[1] U některých rodů (např. Helicteres) se tvoří srůstem tyčinek a čnělky tzv. androgynofor, protáhlá struktura vystavující prašníky i blizny v určité vzdálenosti od okvětí. Páchnoucí květy lejnice (Sterculia) jsou opylovány mouchami.[2]
Způsoby šíření semen jsou rovněž velmi variabilní. Drobná semena z tobolek jsou nejčastěji šířena vzduchem nebo vodou, často jsou křídlatá nebo s dlouhými chlupy. Semena z měchýřků (např. lejnice – Sterculia) mají často nápadné barvy a lákají ptáky. Semena z rozpadavého schizokarpu se šíří sama nebo se přichycují na srst zvířat. Lusky baobabů mají jedlou dužninu a jsou vyhledávána velkými savci. Oříšky lípy se šíří větrem pomocí křídla podepírajícího květenství. Semena z dužnatých plodů, obklopená míškem, jsou šířena savci a ptáky.[1] Semena balsovníku (Ochroma pyramidale) jsou stimulována ke klíčení ohněm.[2]
V rámci řádu slézotvaré (Malvales) došlo s nástupem molekulární systematiky k dosti značným změnám. Tradiční rozlišovací znaky vymezující čeledi slézovité (Malvaceae), lipovité (Tiliaceae), cejbovité (Bombacaceae) a lejnicovité (Sterculiaceae) se ukázaly jako nahodilé a nestabilní. Bylo také zjištěno, že některé z těchto čeledí nejsou monofyletické skupiny. Např. srůst nitek prašníků se v evoluci řádu objevil v několika případech a nezávisle. Na základě zmíněných poznatků byla čeleď slézovité pojata široce a ostatní 3 čeledi do ní byly vřazeny..[1]
V současné taxonomii je čeleď slézovité rozdělována do 9 podčeledí, ne všechny však lze jasně vymezit morfologickými znaky:
Jihoamerický strom Cavanillesia platanifolia má ještě lehčí dřevo než je známá balsa z balzovníku jihoamerického (Ochroma lagopus).[6] Oba druhy jsou pionýrské dřeviny obsazující světliny v pralese a vyznačují se velmi rychlým růstem. Tobolky některých druhů Pachira a Gyranthera dorůstají délky až 30 cm.[2]
Květy Chiranthodendron mají velmi neobvyklý vzhled a pro nápadné červené prstovitě uspořádané tyčinky se jim říká 'opičí tlapky'. Jsou opylovány ptáky.[2]
Slézovité poskytují mnohostranný užitek. Jsou zdrojem dřeva, vláken, ovoce, pochutin, léčiv a slizů a některé se pěstují jako venkovní nebo pokojové okrasné rostliny.
Pověstné kontroverzní ovoce, durian cibetkový (Durio zibethinus), pochází z jihovýchodní Asie.[6] Dužnina plodů afrického baobabu prstnatého (Adansonia digitata) je jedlá, ze semen se připravuje olej.[6] Pražená i syrová semena některých druhů rodu Pachira jsou v tropické Americe vyhledávanou potravou.[2] Jedlá semena mají i některé druhy lejnice, zejména Sterculia apetala.[6] Plody různých jihoamerických druhů rodu Patinoa, Matisia a Quararibea mají jedlou a chutnou dužninu. Nejvýznamnější je Matisia cordata, která je místy i pěstována a její plody jsou tradičně prodávány na jihoamerických trzích.[2]
Ibiškovec jedlý neboli okra (Abelmoschus esculentus) je pěstován jako zelenina již po tisíce let. K jídlu se používají nezralé tobolky.[6]
Nejvýznamnější pochutinou ze slézovitých je bezesporu kakao, získávané z plodů kakaovníku pravého (Theobroma cacao). Pochází z tropické Ameriky, kde jej domorodci využívali dávno před příchodem Evropanů. Mezi známé pochutiny patří také různé druhy koly, zejména kolovník lesklý (Cola nitida) a kolovník zašpičatělý (Cola acuminata), pocházející z Afriky. Semena, tzv. kolové ořechy, obsahují kofein aj. účinné látky a jsou používány jako povzbuzující prostředek a k výrobě známé coca-coly. Do směsí zejména tzv. ovocných čajů se často přidávají nakyslé a silně barvící dužnaté kalichy afrického ibišku súdánského (Hibiscus sabdariffa).[6]
Komerčně využívané dřevo poskytují zejména rody Catostemma, Ceiba a Scleronema, místně je však využíváno dřevo mnoha jiných druhů. Široké využití má také velmi lehké dřevo balsy (Ochroma lagopus), pocházející z tropické Ameriky.[2]
Byliny i dřeviny z čeledi slézovitých poskytují celou paletu různých typů vláken, získávaných z plodů, bylinných stonků nebo z lýka. Za nejvýznamnější rostlinné vlákno lze považovat bavlnu, získávanou z tobolek různých druhů bavlníku (Gossypium). Další významné vlákno je kapok, získávané z plodů tropických stromů Bombax malabaricum, Ceiba pentandra a Chorisia speciosa. Ze stonkových vláken má největší význam juta, pocházející z jutovníku (Corchorus). Obdobná vlákna poskytují i různé druhy mračňáku (Abutilon), Ambroma augusta, ibišek kenaf (Hibiscus cannabinus), Malachra capitata, Sida rhombifolia, Urena lobata, rostliny z rodů Helicteres a Guazuma aj. Vlákna z lýka se získávají především z Thespesia populnea, Triumfetta rhomboidea a Pavonia urens.[2][6]
Silice ze semen asijského ibiškovce jedlého (Abelmoschus moschatus) neboli okry je používána v parfumerii, kosmetice a k aromatizování potravin.[6]
Zdužnatělé kalichy afrického ibišku súdánského (Hibiscus sabdariffa) jsou používány jako močopudný prostředek a k rozrušování močových kamenů. Semena asijské lejnice Sterculia lychnophora obsahují hodně slizů a jsou oficiální drogou používanou proti průjmu, úplavici a při některých pohlavních chorobách.[6] Odvar z kůry Guazuma ulmifolia je v tropické Americe používán proti úplavici, malárii, elefantiáze aj. nemocem.[6] Květy Quararibea funebris ostré chuti míchají jihoameričtí indiáni s čokoládou a dalšími přísadami a používají k léčebným a rituálním účelům. Tento druh je také farmaceuticky studován, neboť byly prokázány protirakovinné účinky.[2]
Sliz z africké lejnice Sterculia tragacantha a indické S. urens je znám jako 'tragant' a je používán při výrobě potravin a farmaceutických přípravků.[6] Některé druhy rodu Patinoa jsou v Jižní Americe zdrojem jedu pro lov ryb.[2]
Jako okrasné dřeviny jsou u nás pěstovány některé lípy (mimo našich domácích druhů zejména lípa stříbrná – Tilia tomentosa) a různé kultivary ibišku syrského (Hibiscus syriacus). Ibišek čínský (Hibiscus rosa-sinensis) je oblíbená pokojová rostlina, stejně jako lípěnka africká (Sparmannia africana), pěstuje se i Pachira aquatica. Ve sklenících botanických zahrad se lze setkat s bizarně kvetoucím ibiškem dřípeným (Hibiscus schizopetalus).
Mezi nejčastěji pěstované zahradní slézovité rostliny patří topolovka růžová (Alcea rosea), sléz maurský (Malva mauritiana), slézovka trojklaná (Malope trifida), ibišek trojdílný (Hibiscus trionum) a slézovec tříměsíční (Lavatera trimestris).
V tropech se jako okrasné rostliny pěstuje celá řada druhů, zejména z rodů flanelovník (Fremontodendron), dombeja (Dombeya), grevie (Grewia), Firmiana, vlnovec (Ceiba), ibišek (Hibiscus), pavonie (Pavonia), ibiškovec (Malvaviscus) a thespesie (Thespesia).[1] Velkými růžovými kulovitými květenstvími vyniká dombeja Dombeya wallichii, pocházející z Madagaskaru.[6]
Abelmoschus, Abroma, Abutilon, Acaulimalva, Acropogon, Adansonia, Aguiaria, Akrosida, Alcea, Allosidastrum, Allowissadula, Althaea, Ancistrocarpus, Andeimalva, Andringitra, Androcalva, Anisodontea, Anoda, Anotea, Apeiba, Asterotrichion, Astiria, Ayenia, Bakeridesia, Bastardiastrum, Bastardiopsis, Batesimalva, Bernoullia, Berrya, Billieturnera, Bombax, Bordasia, Boschia, Brachychiton, Briquetia, Brownlowia, Burretiodendron, Byttneria, Callianthe, Callirhoe, Calyculogygas, Calyptraemalva, Camptostemon, Catostemma, Cavanillesia, Ceiba, Cenocentrum, Cephalohibiscus, Cheirolaena, Chiranthodendron, Chorisia, Christiana, Cienfuegosia, Clappertonia, Coelostegia, Cola, Colona, Commersonia, Corchoropsis, Corchorus, Corynabutilon, Craigia, Cristaria, Cullenia, Decaschistia, Dendrosida, Desplatsia, Dicarpidium, Dicellostyles, Diplodiscus, Dirhamphis, Dombeya, Duboscia, Durio, Eleutherostylis, Entelea, Eremalche, Erinocarpus, Eriolaena, Eriotheca, Firmiana, Franciscodendron, Fremontodendron, Fryxellia, Fuertesimalva, Gaya, Glossostemon, Glyphaea, Goethalsia, Gossypioides, Gossypium, Grewia, Guazuma, Guichenotia, Gynatrix, Gyranthera, Hampea, Hannafordia, Harmsia, Helicteres, Helicteropsis, Heliocarpus, Helmiopsiella, Helmiopsis, Herissantia, Heritiera, Hermannia, Herrania, Hibiscadelphus, Hibiscus, Hildegardia, Hochreutinera, Hoheria, Horsfordia, Howittia, Huberodendron, Humbertiella, Hydrogaster, Iliamna, Indagator, Jarandersonia, Julostylis, Jumelleanthus, Kearnemalvastrum, Keraudrenia, Kitaibelia, Kleinhovia, Kokia, Kosteletzkya, Kostermansia, Krapovickasia, Kydia, Lagunaria, Lasiopetalum, Lawrencia, Lebronnecia, Lecanophora, Leptonychia, Luehea, Lueheopsis, Lysiosepalum, Macrostelia, Malachra, Malacothamnus, Malope, Malva (včetně Lavatera), Malvalthea, Malvastrum, Malvaviscus, Malvella, Mansonia, Matisia, Maxwellia, Megatritheca, Megistostegium, Melhania, Melochia, Meximalva, Microcos, Modiola, Modiolastrum, Mollia, Monteiroa, Mortoniodendron, Napaea, Nayariophyton, Neesia, Neobaclea, Neobrittonia, Neobuchia, Neoregnellia, Nesogordonia, Nototriche, Ochroma, Octolobus, Pachira (včetně Bombacopsis), Palaua, Papuodendron, Paradombeya, Paramelhania, Patinoa, Pavonia (včetně Goethea), Peltaea, Pentace, Pentapetes, Pentaplaris, Periptera, Perrierophytum, Phragmocarpidium, Phragmotheca, Phymosia, Physodium, Pimia, Pityranthe, Plagianthus, Pseudabutilon, Pseudobombax, Pseudocorchorus, Pterocymbium, Pterospermum, Pterygota, Quararibea, Radyera, Rayleya, Reevesia, Rhynchosida, Robinsonella, Roifia, Rojasimalva, Ruizia, Rulingia, Scaphium, Scaphopetalum, Schoutenia, Scleronema, Senra, Septotheca, Seringia, Sida, Sidalcea, Sidasodes, Sidastrum, Sparrmannia, Sphaeralcea, Spirabutilon, Spirotheca, Sterculia, Talipariti, Tarasa, Tetralix, Tetrasida, Theobroma, Thepparatia, Thespesia, Thomasia, Tilia, Trichospermum, Triplochiton, Triumfetta, Trochetia, Trochetiopsis, Uladendron, Ungeria, Urena, Urocarpidium, Vasivaea, Veeresia, Waltheria, Wercklea, Wissadula, Woodianthus[9]
Slézovité (Malvaceae) je čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu slézotvaré (Malvales). Vyskytuje se po celém světě a zahrnuje byliny i dřeviny. Obvykle mají nápadné pravidelné květy. Slézovité mají všestranný užitek, poskytují potraviny, vlákna, léčiva, dřevo, slizy ap. V současném botanickém systému jsou součástí slézovitých i dřívější čeledi lipovité, lejnicovité a cejbovité.
Katost-familien (Malvaceae) er buske eller træer (sjældnere urter). De indeholder cyklopropenoide fedtsyrer og terpenoidbaserede kinoner. Bladene er spiralstillede eller toradede og sædvanligvis pliserede. Bladranden er hel eller tandet med en enkelt nerve til spidsen af bladet. Sidenerver er håndstillede.
Familien har rigtigt mange slægter. Her nævnes kun de, der er kendte i Danmark.
Slægter
Die Malvengewächse (Malvaceae) sind eine Familie in der Ordnung der Malvenartigen (Malvales) innerhalb der Bedecktsamigen Pflanzen. Die Familie wird in neun Unterfamilien gegliedert und enthält etwa 243 Gattungen mit etwa 4.225 bis 4.300 Arten. Die Malvaceae haben eine weltweite Verbreitung. Bekannteste Nutzpflanzen sind Gemüse-Eibisch, Kakaobaum und Baumwolle. Diese Familie enthält einige Arten, die medizinisch oder für Tees genutzt werden. Viele Arten und besonders ihre Sorten sind Zierpflanzen für Parks, Gärten und Räume.
Es gibt krautige Pflanzen: einjährige bis ausdauernde und verholzende Pflanzen: Sträucher und Bäume, sehr selten Lianen. Bei den verholzenden Arten ist die Borke faserig. Die Malvengewächse besitzen oft Schleimzellen. Meist sind auf vielen Pflanzenteilen Haare vorhanden, es handelt sich meist typischerweise um Sternhaare. Selten sind Dornen oder Stacheln vorhanden. Es können extraflorale Nektarien vorhanden sein.
Die meist wechselständigen Laubblätter sind gestielt. Die fingeradrige Blattspreite ist handförmig gelappt bis geteilt oder ungeteilt. Der Blattrand ist glatt, gekerbt, gezähnt oder gesägt; wenn er nicht glatt ist endet eine Blattader je Blattzahn. Es sind Nebenblätter vorhanden, sehr selten sind sie reduziert.
Selten sind Arten, deren Blüten einhäusig (monözisch) oder zweihäusig (diözisch) getrenntgeschlechtig sind. Die Blüten stehen in seitenständigen, unterschiedlich aufgebauten, oft zymösen Blütenständen zusammen oder die Blütenstände sind reduziert bis auf eine Blüte. Kauliflorie tritt bei einigen tropischen Arten auf (bekanntes Beispiel Kakaobaum (Theobroma cacao)). Manchmal stehen einige Hochblätter zusammen oder es ist bei sehr vielen Gattungen ein Nebenkelch aus meist drei, selten mehr Hochblättern vorhanden.
Die meist gestielten Blüten sind typischerweise radiärsymmetrisch, selten etwas zygomorph (beispielsweise Helicteres) oder asymmetrisch (beispielsweise Mansonia). Die fünfzähligen Blüten sind selten eingeschlechtig, meist zwittrig mit doppeltem Perianth. Die meist fünf Kelchblätter sind oft an ihrer Basis verwachsen und berühren sich im übrigen Bereich nur (valvat). Die meist fünf weitgehend freien Kronblätter überdecken sich gedreht (contort). Bei einigen Arten sind die Kronblätter reduziert oder fehlen. Bei manchen Arten ist die Basis der Staubblätter mit den Kronblättern verwachsen.
Bei der Familie der Malvaceae ist ursprünglich nur der innere Kreis mit fünf Staubblättern vorhanden. Bei vielen Taxa existiert als Besonderheit der Blüten eine sogenannte sekundäre Vielzähligkeit der Staubblätter (bis über 1000), dabei wurden die Glieder des inneren Kreises zentripetal vermehrt, wodurch fünf Staubblattgruppen entstanden sind.[1] Oft sind Staminodien vorhanden.[1] Die Staubfäden sind mindestens an ihrer Basis verwachsen. Bei den Unterfamilien Bombacoideae und Malvoideae sind die Staubfäden der vielen Staubblätter zu einer den Stempel umgebenden Röhre verwachsen, der sogenannten Columna. Zahlreiche Vertreter der Unterfamilien Grewioideae, Helicteroideae und Sterculioideae weisen ein Androgynophor auf, das Staubblätter und Gynoeceum aus der Blüte heraushebt. Die Pollen sind in den Unterfamilien verschieden. Zwei bis viele oberständige Fruchtblätter sind frei oder zu einem Fruchtknoten verwachsen. Der Griffel endet in einer kopfigen oder oft fünflappigen Narbe. In den Blüten sind Nektarien vorhanden, die aus zusammengefassten Drüsenhaaren bestehen und sich meist auf den Kelchblättern befinden.
Bei den Malvaceae gibt es ein breites Spektrum an Fruchttypen. Meist werden Kapselfrüchte oder Spaltfrüchte gebildet, seltener Beeren, Steinfrüchte oder Nüsse. Viele Früchte enthalten Haare. Bei manchen Arten besitzen die Früchte an der Oberfläche Haare oder Stacheln.
Die Samen können Haare (bekannt von Baumwolle), Flügel oder einen Arillus (beispielsweise Durio) besitzen.
An Inhaltsstoffen sind Cyclopropenoid-Fettsäuren (Malvalsäure, Sterculiasäure) und Terpenoid-basierte Chinone vorhanden.
Die Chromosomenzahlen sind in den Unterfamilien unterschiedlich: Bombacoideae n = 36 (−46), Brownlowioideae n= 10, Byttnerioideae n = (5-7) 10 (−13), Dombeyoideae n = 19, 20, 30 etc., Grewioideae n = 7-9 (10), Helicteroideae n = 9, 14, 20, 25 etc., Malvoideae n = 5-20 (-mehr), Sterculioideae n = (15, 16, 18) 20 (21 etc.), Tilioideae n = 41.
Die Bestäubung erfolgt bei vielen Taxa durch Insekten (Entomophilie), einige Taxa besonders der Neuen Welt sind auf Vögel (Ornithophilie) spezialisiert.
Bei den Taxa mit Kapselfrüchten sind die Samen die Verbreitungseinheiten (Diasporen); ansonsten sind meist die Früchte die Diasporen. Sie werden überwiegend durch Wind (bekannt von Tilia, Anemochorie) oder Tiere, selten durch Wasser ausgebreitet; von Myrmekochorie wird selten berichtet.
Die Erstveröffentlichung des Familiennamens Malvaceae erfolgt 1789 durch Antoine-Laurent de Jussieu in Genera Plantarum, 271. Die Typusgattung ist Malva L.
Vor allem molekulargenetische Untersuchungen führten zu großen Änderungen in der Systematik der Ordnung der Malvales. In die Familie der Malvengewächse (Malvaceae) wurden einige Taxa neu eingegliedert, darunter die ehemaligen Familien der Lindengewächse, der Wollbaumgewächse und der Sterkuliengewächse. Diese neu eingeordneten ehemaligen Familien sind nun nur noch Unterfamilien. Die meisten Taxa, die die bisherige Familie der Malvengewächse bildeten, sind jetzt in der Unterfamilie Malvoideae zu finden; deshalb hier die Bezeichnung „Malvengewächse im engeren Sinne“. Die Familie ist jetzt gegliedert in neun Unterfamilien.
Synonyme für Malvaceae Juss. sind: Bombacaceae Kunth nom. cons., Brownlowiaceae Cheek, Byttneriaceae R.Br. nom. cons., Dombeyaceae Kunth, Durionaceae Cheek, Fremontiaceae J.Agardh nom. illeg., Helicteraceae J.Agardh, Hermanniaceae Marquis, Hibiscaceae J.Agardh, Lasiopetalaceae Rchb., Melochiaceae J.Agardh, Pentapetaceae Bercht. & J.Presl, Philippodendraceae A.Juss., Plagianthaceae J.Agardh, Sparmanniaceae J.Agardh, Sterculiaceae Vent. nom. cons., Theobromataceae J.Agardh, Tiliaceae Juss. nom. cons., Triplochitonaceae K.Schum. nom. nud.[2]
Die Familie Malvaceae wird heute in neun Unterfamilien gegliedert mit etwa 243 Gattungen[2] und enthält etwa 4225 bis 4300 Arten. (Wenn ein Artikel zur Unterfamilie vorhanden ist, dann sind diese Angaben zu Tribus und Gattungen dort zu finden):
Kladogramm nach APWebsite:
MalvaceaeBrownlowioideae
Einige Malvengewächse stellen wichtige Futterpflanzen für den Malven-Dickkopffalter (Carcharodus alceae) dar. So ernähren sich die Raupen dieser Schmetterlingsart vor allem von Weg-Malven (Malva neglecta) und Moschus-Malven (Malva moschata).[5]
Viele Arten und besonders ihre Sorten sind Zierpflanzen für Parks, Gärten und Räume. Die am häufigsten kultivierte Art ist wohl der Chinesische Roseneibisch (Hibiscus rosa-sinensis) mit hunderten von Sorten, der in den Parks und Gärten der frostfreien Gebiete wichtig ist, aber auch als Zimmerpflanze verwendet wird. Bechermalven, Stockrosen und viele mehr sind in den Gemäßigten Breiten in den Gärten zu finden. Einige Baumarten werden in den Tropen in Parks und Alleen gepflanzt.
Es gibt eine Vielzahl von Arten, die vom Menschen vielfältig genutzt werden. Bekannt als Nutzpflanze ist der Kakaobaum. Okra (Abelmoschus esculentus) ist ein Gemüse. Die Früchte und Blätter des Afrikanischen Affenbrotbaumes sind essbar. Bekannt ist die Durian-Frucht.
Diese Familie enthält einige Arten die für Tees genutzt werden. Die medizinische Wirkung vieler Arten beruht vor allem auf dem enthaltenen Schleim. Bekannt sind auch die Kolabäume (Cola). Die Wilde Malve, auch „Große Käsepappel“ genannt, ist eine der ältesten bekannten Gemüse- und Heilpflanzen.
Baumwolle und Kenaf, Java-Jute oder Ostindische Hanfrose (Hibiscus cannabinus) sind wichtige Faserpflanzen.
Unterfamilie Brownlowioideae: Früchte und Samen von Berrya cordifolia
Unterfamilie Byttnerioideae: Früchte und Samen von Theobroma cacao
Unterfamilie Grewioideae: Früchte von Triumfetta lepidota
Die Malvengewächse (Malvaceae) sind eine Familie in der Ordnung der Malvenartigen (Malvales) innerhalb der Bedecktsamigen Pflanzen. Die Familie wird in neun Unterfamilien gegliedert und enthält etwa 243 Gattungen mit etwa 4.225 bis 4.300 Arten. Die Malvaceae haben eine weltweite Verbreitung. Bekannteste Nutzpflanzen sind Gemüse-Eibisch, Kakaobaum und Baumwolle. Diese Familie enthält einige Arten, die medizinisch oder für Tees genutzt werden. Viele Arten und besonders ihre Sorten sind Zierpflanzen für Parks, Gärten und Räume.
Famîleya tolikê (Malvaceae) navê famîleyeke riwekan e. Di desteya tolikiyan (tolikkî) (Malvales) de cih digire. 9 binekom, 243 celeb, 4.225 heya 4.300 endamên vê famîleyê hene. Li seranser erdê kêm-zêde tê dîtin.
Kakao û pembû jî ji vê komê ne ku çandiniya wan tê kirin. Gelek celebên vê famîleyê park û baxçeyan dixemilînin. Tolik li Kurdistanê hezkirî ye, di gelek xwarinên pêjgeha kurd de tê bikaranîn. Ji xeynî tolikê kîjan celebên vê famîleyê li Kurdistanê digihên, ne diyar e, lewra xebateke zanistî li ser floraya Kurdistanê nehatiye kirin.
Gulxayridoshlar (Malvaceae) - ikki pallalilardan ayritojlilarga mansub oʻt va butalar oilasi. Barglari panjasimon oʻyma. Gullari aktinomorf, ikki jinsli, yirik, oq, sariq yoki pushti. Kosachasi ikki kavat. Changchilari juda koʻp, ipchalari tutash. Urugʻchisi bitta. Mevasi koʻpchiligida koʻsak. Yer yuzida 80 ga yaqin turkumi va 1500 turi bor. Koʻp tropik va subtropik r-nlarda tarqalgan. Bulardan gulxayri, gʻoʻza, kanop, tugmachagul, paxtagul, gulhamishabahor keng tarqalgan. Oʻzbekistonda 6 turkumi va 17 turi oʻsadi. Ularning koʻpidan tola olinadi, dori tayyorlanadi. Manzarali oʻsimlik sifatida eqiladi.
Gulxayridoshlar (Malvaceae) - ikki pallalilardan ayritojlilarga mansub oʻt va butalar oilasi. Barglari panjasimon oʻyma. Gullari aktinomorf, ikki jinsli, yirik, oq, sariq yoki pushti. Kosachasi ikki kavat. Changchilari juda koʻp, ipchalari tutash. Urugʻchisi bitta. Mevasi koʻpchiligida koʻsak. Yer yuzida 80 ga yaqin turkumi va 1500 turi bor. Koʻp tropik va subtropik r-nlarda tarqalgan. Bulardan gulxayri, gʻoʻza, kanop, tugmachagul, paxtagul, gulhamishabahor keng tarqalgan. Oʻzbekistonda 6 turkumi va 17 turi oʻsadi. Ularning koʻpidan tola olinadi, dori tayyorlanadi. Manzarali oʻsimlik sifatida eqiladi.
Malvaceae je porodica biljaka cvjetnica, sljezova iz reda Malvales, razred Rosopsida.
Neke vrste u poljoprivredi se smatraju korovom kao naprimjer Abutilon theophrasti i Modiola caroliniana, dok su druge vrste važni poljoprivredni usjevi: četiri vrste pamuka, kola-orah, kakao, Abelmoschus esculentus i Hibiscus cannabinus.[1].
Ovdje su i neki rodovi koji sadrže poznate ukrasne i ljekovite biljke, poput Alcea, Malva i Lavatera, kao i Tilia (lipa). Najveći rodovi po broju vrsta uključuju Hibiscus (300 vrsta), Sterculia (250 vrsta), Dombeya (250 vrsta ), Pavonia (200 vrsta) i Sida (200 vrsta).[2]
Porodici sljezovki danas se pripisuju i neke biljke koje su prije imale rang porodica, kao što su: Bombacaceae, lipe Tiliaceae i Sterculiaceae.
Le Malvaceae i è 'na famìa de piànte che fa part del ùrden de le malvales. La reönés piànte erbàcee, lignùze o boscài (piö de spès en paés calcc). De chèsta famìa fa part 'ntra i óter l'Ibìsco, la malva e la piànta del cutù (zèner Gossypium).
I stüde molecolàr piö modèrni i g'ha portàt el Angiosperm Phylogeny Group[1] (APG) a slargà chèsta famìa 'nfìna a ciapà dét 243 zèner[2] e de piö de 4.225 spéci; segónt chèsta viziù slargàda de la famìa, i fà part de la famìa pò a i zèner che prìma i éra cunsideràcc part de le famìa de le Bombacaceae, Sterculiaceae e Tiliaceae. A fà isé gh'è stat includìt endèle Malvaceae dei zèner cunusìcc compàgn de Tilia (el tèi), Ceiba, Adansonia (el baobab) e Ochroma.
La sudiviziù 'n sotafamìe l'è mostràda 'ndèl schéma ché sóta:
Byttnerioideae: 26 zèner, 650 spéci. Pantropical, sura de töt Amèrica Meridiunàla
Grewioideae: 25 zèner, 770 spéci. Pantropical.
Sterculioideae: 12 zèner, 430 spéci. Pantropical
Tilioideae: 3 zèner, 50 spéci. Regiù temperàde del emisfér nòrt e Amèrica Centrala
Dombeyoideae: 'na vintìna de zèner, presapóch 380 spéci. Paleotropical, sura de töt Madagascar e Mascarenas
Brownlowioideae: 8 zèner, ca. 70 spéci. Sura de töt paleotropical.
Helicteroideae: 8 to 12 zèner, 10 to 90 spéci. Tropical, sura de töt endel sudest de l'Àzia.
Malvoideae: 78 zèner, 1.670 spéci. Clima de temperàt a tropicàl
Bombacoideae: 12 zèner, 120 spéci. Tropicàl, sura de töt Àfrica e Amèrica
Suku kapas-kapasan utawa Malvaceae (waca:/malvase:/) minangka golongan tetuwuhan dikotil kang anggota-anggotané nyakup tanaman budidaya wigati, mligi minangka pengasil serat tekstil lan lenga. Manfaat liyané ya iku minangka tuwuhan pethètan lan farmasetika. Sawetara Malvaceae minangka pengasil kayu perdagangan. Kasanga anaksuku iku ya iku
Kanggo dfatar pepak marga-marga Malvaceae, bisa dipirsani ing artikel Pratélan marga anggota Malvaceae.
Ing ngisor iki anggota Malvaceae kang wigati tumrap manungsa:
Yèn pangertèn sensu lato dianggo, tuwuhan iki uga kalebu ing jeroné:
Le Mavelacée (Malvaceae Juss. 1789) suo na famiglia de chiand Angespèrm spase dénd a le reggiune tembrate é call e tutt la Tèrra. Tiéve, depènn da comm viéve classefecate, circa 100 jènere é cchiù de 1500 spèce. De ssa famiglia fave part spèce che tiéve ne ruoss nderèss cummerciale comm presèmbie fibbr tèssele (chettone, juta, kenaf), chiand p’addebbà (Ibbisch), chiand accebbatòrie (cacáo, gomb, carcadè).
Le frunn suo speralate é stepelate.
Gl sciuore sule, armafredite, attenemuorf. Gl cálece, che tè 5 sèpale attaccate a la base, è spiss raddecchiate a part pe fòre da ne calecitt, la cròlla tè 5 pètale líbbere o cungresciute a la base. Gl andrecèe tè ne muare štame attaccate pe le féla a fermà na spèc’e tubb ch’abbetina gl aštile. Gl genecèe è fatt da 5 - ne muare carpèllera che fórmene n’evarie súpere; ogn carpiégl tè n’òvule ébbía.
Gl frutt è ne peliachènie, fatt da tand merecarp quanda ne suo le carpèllera che, quann suo mature, se štácchene pebbía e la štrecazione de gl recettácule (presèmbie Mávela) o na cápsula leculecida.
Appartiéve a gl òrdene de le Malvales. A gl juorn d'uoje la delemmetazione de la famiglia è la raggione de študie é recérch é petéss patì variaziune che la cundenuazione de gl študie.
Štènn a la lútema verzione de la classefecazione felogenèteca [1][2] la famiglia Malvaceae sensu APG tè cchiù de 200 jènere spase dénd a le sottefamiglie mendevate jécch sott:
The Malvaceae, or the mallows, are a faimily o flouerin plants containin ower 200 genera wi close tae 2,300 species.[1] Well-kent members o this faimily include okra, cotton, an cacao. The lairgest genera in terms o nummer o species include Hibiscus (300 species), Sterculia (250 species), Dombeya (225 species), Pavonia (200 species), an Sida (200 species).
Мальвачалар (лат. Malvaceae) — мальвалар (лат. Malvales) рәтенннән гаиләлек. Мальвачалар — берьеллык һәм күпьеллык үләннәр, куаклар, я тәбәнәк агачлар. Башлыча субтропик һәм тропик өлкәләрдә үсәләр, ике ярымшарның да уртача җылы төбәкләрендә очрый. Мальвачалар семьялыгында 85 ыруг һәм 1600 төр билгеле. Татарстанда кыргый флорада 3 ыругы һәм 7 төре үсә.
Үсемлекнең барлык өлешендә дә лайлалы куышлыклар һәм гади, бизле, я йолдызсыман төкчәләр бар. Яфраклары чиратлашып урнаша, төпчек яфраклы, бар-максыман бүленмәле, я бармаксыман аерчалы, сирәк кенә тоташ. Чәчәкләре актиноморф, гадәттә ике җенесле, 5 әгъзалы. Күпчелек ыругларына чәчәк нигезен чолгап алучы кәсә асты хас, ул якынайган чәчәк яны яфракларыннан барлыкка килә. Чын кәсә ирекле, я кушылып үскән 5 яфракчыктан тора.[7]
Таҗның һәр яфракчыгы төбе белән серкә көпшәсенә берегә, нәтиҗәдә таҗ тоташ кебек була. Мальвачаларны нигездә бөҗәкләр серкәләндерә, читтән серкәләнүгә протоандрия булыша. Тропикларда күпчелек мальвачаларны — колибри, ә төнлә чәчәк атучыларны ярканатлар серкәләндерә. Мальвачаларның җимеше — тартмачык, я чикләвекчек, сирәк кенә җиләк. Җимешләрне тарату өчен төрле җайланмалары (төкчәләр, чәнечке, канатчык һ. б.) бар.
Мальвачалар кеше тормышында гаять зур әһәмияткә ия. Күпчелек мальвачалар нык юкәр җепсел (техник сүс) бирә, алардан каты тукыма (брезент, киндер) тукыйлар, бау, аркан ишәләр. Мамык үсемлеге (Gossyperae) — мөһим техник культура, дөньякүләм җитештерелгән сүснең 50% ын тәшкил итә. Сүс өчен кенаф (лат. Hibiscus cannabinus) үсемлеген Африка, Көньяк Азиядә борынгыдан ук игәләр. Үзбәкстанда үстерелә. Кытайда шулай ук Теофраст арканчыгы (лат. Abutilon theophrasti) киң игелә. Мальвачаларның күпчелеге — декоратив үсемлекләр. Бүлмәдә һәм оранжереяда — «Кытай розасы» (лат. Hibiscus posa-sinensis) бакча һәм паркларда эре, төрле төстәге чәчәкле алсу штокроза (лат. Alsea роsea) сортлары киң үстерелә, аларны гадәттә «мальвалар» дип атыйлар.
«Күпчелек мальвачалар нык юкәр җепсел (техник сүс) бирә, алардан каты тукыма (брезент, киндер) тукыйлар, бау, аркан ишәләр. Алар арасында кенаф (Hibiscus cannabinus) үсемлеге иң билге-лесе. Аны Африка, Көньяк Азиядә борынгыдан ук игәләр. Үзбәк-станда үстерелә. Кытайда шулай ук Теофраст арканчыгы (Abutilon theophrasti) киң игелә. Мальвачаларның күпчелеге — декоратив үсемлекләр. Бүлмәдә һәм оранжереяда — «Кытай розасы» (Hibiscus posa-sinensis) бакча һәм паркларда эре, төрле төстәге чәчәкле алсу штокроза (Alsea ро-sea) сортлары киң үстерелә, аларны гадәттә «мальвалар» дип атыйлар. Дару алтее (Althaea officinalis) тамырларыннан, ютәлне йомшарту өчен, дарулар ясыйлар. Мальвачаларның күп кенә төрләре — рудераль чүп үләннәр. Мальвачалар семьялыгында 85 ыруг һәм 1600 төр билгеле. Татарстанда кыргый флорада 3 ыругы һәм 7 төре үсә.[8]
Suku kapas-kapasan utawa Malvaceae (waca:/malvase:/) minangka golongan tetuwuhan dikotil kang anggota-anggotané nyakup tanaman budidaya wigati, mligi minangka pengasil serat tekstil lan lenga. Manfaat liyané ya iku minangka tuwuhan pethètan lan farmasetika. Sawetara Malvaceae minangka pengasil kayu perdagangan. Kasanga anaksuku iku ya iku
Bombacoideae (16 marga, 120 jinis) Brownlowioideae (8 marga, 68 jinis) Byttnerioideae (26 marga, 650 jinis) Dombeyoideae (21 marga, 381 jinis) Grewioideae (25 marga, 770 jinis) Helicteroideae (2 tribus, 8-10 marga, 95 jinis) Malvoideae (78 marga, 1670 jinis) Sterculioideae (12 marga, 430 jinis) Tilioideae (3 marga, 50 jinis)Kanggo dfatar pepak marga-marga Malvaceae, bisa dipirsani ing artikel Pratélan marga anggota Malvaceae.
Le Malvaceae i è 'na famìa de piànte che fa part del ùrden de le malvales. La reönés piànte erbàcee, lignùze o boscài (piö de spès en paés calcc). De chèsta famìa fa part 'ntra i óter l'Ibìsco, la malva e la piànta del cutù (zèner Gossypium).
Мальвачалар (лат. Malvaceae) — мальвалар (лат. Malvales) рәтенннән гаиләлек. Мальвачалар — берьеллык һәм күпьеллык үләннәр, куаклар, я тәбәнәк агачлар. Башлыча субтропик һәм тропик өлкәләрдә үсәләр, ике ярымшарның да уртача җылы төбәкләрендә очрый. Мальвачалар семьялыгында 85 ыруг һәм 1600 төр билгеле. Татарстанда кыргый флорада 3 ыругы һәм 7 төре үсә.
Үсемлекнең барлык өлешендә дә лайлалы куышлыклар һәм гади, бизле, я йолдызсыман төкчәләр бар. Яфраклары чиратлашып урнаша, төпчек яфраклы, бар-максыман бүленмәле, я бармаксыман аерчалы, сирәк кенә тоташ. Чәчәкләре актиноморф, гадәттә ике җенесле, 5 әгъзалы. Күпчелек ыругларына чәчәк нигезен чолгап алучы кәсә асты хас, ул якынайган чәчәк яны яфракларыннан барлыкка килә. Чын кәсә ирекле, я кушылып үскән 5 яфракчыктан тора.
Таҗның һәр яфракчыгы төбе белән серкә көпшәсенә берегә, нәтиҗәдә таҗ тоташ кебек була. Мальвачаларны нигездә бөҗәкләр серкәләндерә, читтән серкәләнүгә протоандрия булыша. Тропикларда күпчелек мальвачаларны — колибри, ә төнлә чәчәк атучыларны ярканатлар серкәләндерә. Мальвачаларның җимеше — тартмачык, я чикләвекчек, сирәк кенә җиләк. Җимешләрне тарату өчен төрле җайланмалары (төкчәләр, чәнечке, канатчык һ. б.) бар.
Мальвачалар кеше тормышында гаять зур әһәмияткә ия. Күпчелек мальвачалар нык юкәр җепсел (техник сүс) бирә, алардан каты тукыма (брезент, киндер) тукыйлар, бау, аркан ишәләр. Мамык үсемлеге (Gossyperae) — мөһим техник культура, дөньякүләм җитештерелгән сүснең 50% ын тәшкил итә. Сүс өчен кенаф (лат. Hibiscus cannabinus) үсемлеген Африка, Көньяк Азиядә борынгыдан ук игәләр. Үзбәкстанда үстерелә. Кытайда шулай ук Теофраст арканчыгы (лат. Abutilon theophrasti) киң игелә. Мальвачаларның күпчелеге — декоратив үсемлекләр. Бүлмәдә һәм оранжереяда — «Кытай розасы» (лат. Hibiscus posa-sinensis) бакча һәм паркларда эре, төрле төстәге чәчәкле алсу штокроза (лат. Alsea роsea) сортлары киң үстерелә, аларны гадәттә «мальвалар» дип атыйлар.
«Күпчелек мальвачалар нык юкәр җепсел (техник сүс) бирә, алардан каты тукыма (брезент, киндер) тукыйлар, бау, аркан ишәләр. Алар арасында кенаф (Hibiscus cannabinus) үсемлеге иң билге-лесе. Аны Африка, Көньяк Азиядә борынгыдан ук игәләр. Үзбәк-станда үстерелә. Кытайда шулай ук Теофраст арканчыгы (Abutilon theophrasti) киң игелә. Мальвачаларның күпчелеге — декоратив үсемлекләр. Бүлмәдә һәм оранжереяда — «Кытай розасы» (Hibiscus posa-sinensis) бакча һәм паркларда эре, төрле төстәге чәчәкле алсу штокроза (Alsea ро-sea) сортлары киң үстерелә, аларны гадәттә «мальвалар» дип атыйлар. Дару алтее (Althaea officinalis) тамырларыннан, ютәлне йомшарту өчен, дарулар ясыйлар. Мальвачаларның күп кенә төрләре — рудераль чүп үләннәр. Мальвачалар семьялыгында 85 ыруг һәм 1600 төр билгеле. Татарстанда кыргый флорада 3 ыругы һәм 7 төре үсә.
The Malvaceae, or the mallows, are a faimily o flouerin plants containin ower 200 genera wi close tae 2,300 species. Well-kent members o this faimily include okra, cotton, an cacao. The lairgest genera in terms o nummer o species include Hibiscus (300 species), Sterculia (250 species), Dombeya (225 species), Pavonia (200 species), an Sida (200 species).
Malvaceae je porodica biljaka cvjetnica, sljezova iz reda Malvales, razred Rosopsida.
Neke vrste u poljoprivredi se smatraju korovom kao naprimjer Abutilon theophrasti i Modiola caroliniana, dok su druge vrste važni poljoprivredni usjevi: četiri vrste pamuka, kola-orah, kakao, Abelmoschus esculentus i Hibiscus cannabinus..
Ovdje su i neki rodovi koji sadrže poznate ukrasne i ljekovite biljke, poput Alcea, Malva i Lavatera, kao i Tilia (lipa). Najveći rodovi po broju vrsta uključuju Hibiscus (300 vrsta), Sterculia (250 vrsta), Dombeya (250 vrsta ), Pavonia (200 vrsta) i Sida (200 vrsta).
Porodici sljezovki danas se pripisuju i neke biljke koje su prije imale rang porodica, kao što su: Bombacaceae, lipe Tiliaceae i Sterculiaceae.
Le Mavelacée (Malvaceae Juss. 1789) suo na famiglia de chiand Angespèrm spase dénd a le reggiune tembrate é call e tutt la Tèrra. Tiéve, depènn da comm viéve classefecate, circa 100 jènere é cchiù de 1500 spèce. De ssa famiglia fave part spèce che tiéve ne ruoss nderèss cummerciale comm presèmbie fibbr tèssele (chettone, juta, kenaf), chiand p’addebbà (Ibbisch), chiand accebbatòrie (cacáo, gomb, carcadè).
Malwa yura rikch'aq ayllu (Malvaceae) nisqaqa huk iskay phutuy raphiyuq yurakunap rikch'aq ayllunmi, lliwmanta aswan qurakunam, 240-chá 250-chá rikch'ana.
Kaymi huk rikch'anakuna:
Malwa yura rikch'aq ayllu (Malvaceae) nisqaqa huk iskay phutuy raphiyuq yurakunap rikch'aq ayllunmi, lliwmanta aswan qurakunam, 240-chá 250-chá rikch'ana.
Malwenplaanten (Malvaceae) san en plaantenfamile uun det kategorii faan a Malvales. Diar hiar 243 sköölen mä amanbi 4.300 slacher tu.
Malwenplaanten (Malvaceae) san en plaantenfamile uun det kategorii faan a Malvales. Diar hiar 243 sköölen mä amanbi 4.300 slacher tu.
Timejjirt (assaɣ usnan: Malvaceae) d tawacult tamɣawt dgi llan-t ugar n 200 n tewsitin d ugar n 2300 n telmas am tebduɣt d mejjir
Timejjirt (assaɣ usnan: Malvaceae) d tawacult tamɣawt dgi llan-t ugar n 200 n tewsitin d ugar n 2300 n telmas am tebduɣt d mejjir
Гүлкайырлар (Malvaceae) — өсүмдүктөрдүн эки үлүштүүлөр классындагы тукуму.
Алар чөп, бадал, кээси майда дарак сымал болот. Жөнөкөй жалбырагы сабакта кезектешип жайгашкан, жан жалбыракчалуу. Гүлдөрү ири, туура түзүлүштүү, эки жыныстуу, жеке же топ гүлдүү. Гул коргону беш мүчөлүү. Мөнөсү—кутуча, ал майда жаңгакча бир нече мөмөгө бөлүнөт.
Гүлкайырлар тукумунун 90го жакын уруусунун 1600 түрү тропиктө жана субтропикте таралган.
Кыргызстанда 7 уруута кирген 26 түрү бар. Гүлкайырлардын айрымдарынан буда, дары-дармек алынат, кээ бир турлөрү кооздук учүн гүлзарларда өстүртөт.
Мальва котыр (латин Malvaceae) — мальва чукӧрса корья пу быдмӧг котыр. Баланопсъяс 200 увтыр да 2300 сикас.
Мальва котыр (лат. Malvaceae) — Мальва чукöрись корья быдмас котыр. Мальваэз 200 увтыр да 2300 вид.
Мальва котыр (латин Malvaceae) — мальва чукӧрса корья пу быдмӧг котыр. Баланопсъяс 200 увтыр да 2300 сикас.
Мальва котыр (лат. Malvaceae) — Мальва чукöрись корья быдмас котыр. Мальваэз 200 увтыр да 2300 вид.
Слезовите (науч. Malvaceae) се фамилија на скриеносемени (цветни) растенија со преку 200 родови во кои се распоредени приближно околу 2.300 видови. Најголемите родови по број на видови се Hibiscus (300 видови), Sterculia (250), Dombeya (225), Pavonia (200) и Sida).
Систематиката на Malvaceae е многу контроверзна. Според традиционалната поделба на оваа фамилија sensu stricto таа се состои од многу хомогена и кладистички монофилетска група. Меѓутоа, sensu lato, врз основа на молекуларните техники, се покажа дека фамилиите Bombacaceae, Tiliaceae, и Sterculiaceae, кои од секогаш се сметале за блиски на слезовите sensu stricto, не се монофилетски групи. Поради ова, Malvaceae се прошири и ги вклучи сите овие фамилии со цел да се добие една монофилетска група. Според оваа систематика, Malvaceae вклучува многу поголем број на родови. Според вториот начин на класификација, оваа фамилија е поделена на следниот начин:
Byttnerioideae: 26 родови, 650 видови. Пантропски, особено Јужна Америка
Grewioideae: 25 родови, 770 видови. Пантропска.
Sterculioideae: 12 родови, 430 видови. Пантропска.
Tilioideae: 3 родови, 50 видови. Северни умерени региони и Средна Америка
Dombeyoideae: Околу 20 родови со приближно 380 вида. Палеотропска, особено во Мадагаскар и Маскаренските Острови
Brownowioideae: 8 родови со приближно 70 вида. Особено палеотропска.
Helicteroideae: 8 до 10 родови, 10 до 90 видови. Тропска, особено југоисточна Азија.
Malvoideae: 78 родови, 1,670 видови. Умерени до тропски региони.
Bombacoideae: 12 родови, 120 видови. Тропкси, особено Африка и Америка
Повеќето видови се тревки или грмушки, но некои се дрвја и лијани. Листовите се последователни, често палматно поделени или сложени и палматно венирани. Рабовите може да се целокрајни, но кога тие се рассечени, една лисна вена завршува на т.н. малвоиден заб. Присутни се прилисници. Стеблата содржат мукусни канали и празнини. Присутни се најчесто стелатни трихоми.
Цветовите најчесто се образуваат на целосни или нецелосни аксиларни соцветија, кои обично се редуцирани до еден единствен цвет, но може да се и каулифлорни, опозитифолни или терминални. Често носат прицветни листови (брактеи). Може да се еднополови или хермафродитни и обично се актиноморфни, често асоцирани со забележливи брактеи, формирајќи притоа епикаликс. Обично поседуваат по 5 валватни чашкини ливчиња (најчесто базално конатни). Имаат 5 имбрикатни венечни ливчиња. Прашниците се 5 или повеќе на број, конатни барем во нивната основа, но често формираат цевка околу плодниците. Плодниците се состојат од две до повеќе конатни плодни ливчиња (карпели). Јајчникот е натцветен, со аксијална плацентација. Имаат капитатни или лобирани устенца (стигми). Цветовите имаат нектариуми составени од многу тенко спакувани жлездени влакненца, обично позиционирани на венечните ливчиња. Плодот е најчесто локулицидна капсула (кутијка), шизокарп или оревче.
Плод - локулицидна кутијка кај растението дуријан.
Соцевтие на Hibiscus moscheutos
Неколку вида се плевели во земјоделството, како Abutilon theophrasti и Modiola caroliniana. Памукот (4 вида на Gossypium), кенафата (Hibiscus cannabinus) и бамјата (Abelmoschus esculentus) се важни земјоделски култури. Плодовите и листовите на баобабот се јадливи. Цветовите на црниот слез (Malva silvestris) и белиот слез (Althaea sp.) се користат за подготовка на лековити чаеви.
Слезовите (науч. Malvaceae) се фамилија на скриеносемени (цветни) растенија со преку 200 родови во кои се распоредени приближно околу 2.300 видови. Најголемите родови по број на видови се Hibiscus (300 видови), Sterculia (250), Dombeya (225), Pavonia (200) и Sida).
மால்வேசியே என்பது (தாவர வகைப்பாடு : Malvaceae; ஆங்கிலம்:mallows) பூக்கும் தாவரங்களிலுள்ள ஒரு குடும்பம் ஆகும். இக்குடும்பத்தில் 200 பேரினங்களும், அவற்றினுள் ஏறத்தாழ 2,300 இனங்களும் உள்ளன.[1] உலகெங்கும் இத்தாவரங்கள் காணப்பட்டாலும். வெப்ப, மிதவெப்ப மண்டல நாடுகளில் மிகுதியாக காணப்படுகின்றன, இக்குடும்பத் தாவரங்களுள், 22 பேரினங்களும். 125 சிற்றினங்களும் இந்தியாவில் வளர்வதாக கண்டறியப் பட்டுள்ளது. தமிழில் இதன் பெயரை பருத்திக் குடும்பம் எனலாம்.
ஓராண்டு சிறு செடிகள் (எ,கா, மால்வா சில்வெஸ்ட்ரிஸ்) அல்லது பல ஆண்டு புதர் செடிகள் (எ,கா, ஹைபிஸ்கஸ் ரோசா-சைனென்சிஸ்) அல்லது மரங்கள் (எ,கா, தெஸ்பிசியா பாப்புல்னியா), இக்குடும்பத் தாவரங்களில் வழவழப்பான மியூசிலேஜ் நீர்மம் காணப்படும், நட்சத்திர வடிவ மயிர் வளரிகள், தாவரத்தின்இளம் உறுப்புகளின் மீது காணப்படுகின்றன.நிலத்தின் மேல் காணப்படும் தண்டினையுடையது. நட்சத்திர வடிவ ரோமவளரிகளால்,இளம் தண்டு மூடிக் காணப்படும். இதன் வேர்,ஆணிவேர்த் தொகுப்பு ஆகும்.
இலைகள், இலைக்காம்புடையது. தனி இலை. முழுமையானது (எ,கா, தெஸ்பிசியா பாப்புல்னியா) அல்லது அங்கை வடிவ மடல்களையுடையது. (எ,கா) காஸிபியம் ஆர்போரியம்) மாற்றியலையமைவு. இலையடி செதிலுடையது. விளிம்பு பற்கள் போன்றது (எ,கா, ஹைபிஸ்கஸ் ரோசா-சைனென்சிஸ்) மற்றும் வலைப்பின்னல் நரம்பமைப்புடையது.
துரியன் பழங்கள்
மால்வேசியே என்பது (தாவர வகைப்பாடு : Malvaceae; ஆங்கிலம்:mallows) பூக்கும் தாவரங்களிலுள்ள ஒரு குடும்பம் ஆகும். இக்குடும்பத்தில் 200 பேரினங்களும், அவற்றினுள் ஏறத்தாழ 2,300 இனங்களும் உள்ளன. உலகெங்கும் இத்தாவரங்கள் காணப்பட்டாலும். வெப்ப, மிதவெப்ப மண்டல நாடுகளில் மிகுதியாக காணப்படுகின்றன, இக்குடும்பத் தாவரங்களுள், 22 பேரினங்களும். 125 சிற்றினங்களும் இந்தியாவில் வளர்வதாக கண்டறியப் பட்டுள்ளது. தமிழில் இதன் பெயரை பருத்திக் குடும்பம் எனலாம்.
మాల్వేసి (Malvaceae) కుటుంబంలో సుమారు 82 ప్రజాతులు, 1500 జాతులు ఉన్నాయి. ఇవి ప్రపంచవ్యాప్తంగా విస్తరించి ఉన్నాయి.
Malvaceae (/mælˈveɪsiˌaɪ, -siːˌiː/), or the mallows, is a family of flowering plants estimated to contain 244 genera with 4225 known species.[3][4] Well-known members of economic importance include okra, cotton, cacao and durian. There are also some genera containing familiar ornamentals, such as Alcea (hollyhock), Malva (mallow), and Tilia (lime or linden tree). The largest genera in terms of number of species include Hibiscus (300 species), Sterculia (250 species), Dombeya (250 species), Pavonia (200 species) and Sida (200 species).[5]
The circumscription of the Malvaceae is controversial. The traditional Malvaceae sensu stricto comprise a very homogeneous and cladistically monophyletic group. Another major circumscription, Malvaceae sensu lato, has been more recently defined on the basis that genetics studies have shown the commonly recognised families Bombacaceae, Tiliaceae, and Sterculiaceae, which have always been considered closely allied to Malvaceae s.s., are not monophyletic groups. Thus, the Malvaceae can be expanded to include all of these families so as to compose a monophyletic group. Adopting this circumscription, the Malvaceae incorporate a much larger number of genera.
This article is based on the second circumscription, as presented by the Angiosperm Phylogeny Website.[4] The Malvaceae s.l. (hereafter simply "Malvaceae") comprise nine subfamilies. A tentative cladogram of the family is shown below. The diamond denotes a poorly supported branching (<80%).
Byttnerioideae: 26 genera, 650 species, pan-tropical, especially South America
Grewioideae: 25 genera, 770 species, "pantropical"
♦Sterculioideae: 12 genera, 430 species, pan-tropical
Tilioideae: three genera, 50 species, northern temperate regions and Central America
Dombeyoideae: about 20 genera, about 380 species, palaeo-tropical, especially Madagascar and Mascarenes
Brownlowioideae: eight genera, about 70 species, especially palaeo-tropical
Helicteroideae: eight to 12 genera, 10 to 90 species, tropical, especially Southeast Asia
♦Malvoideae: 78 genera, 1,670 species, temperate to tropical
Bombacoideae: 12 genera, 120 species, tropical, especially Africa and America
Until recently, relationships between these subfamilies were either poorly supported or almost completely obscure. Continuing disagreements focused primarily on the correct circumscription of these subfamilies, including the preservation of the family Bombacaceae.[6] A study published in 2021 presented a fully resolved phylogenetic framework for Malvaceae s.l. using genomic data for all nine subfamilies.[7]
Regarding the traditional Malvaceae s.s., the subfamily Malvoideae approximately corresponds to that group.
The relationships between the "core Malvales" families used to be defined on the basis of shared "malvean affinities". These included the presence of malvoid teeth, stems with mucilage canals, and stratified wedge-shaped phloem.[8] These affinities were problematic because they were not always shared within the core families.[9] Later studies revealed more unambiguous synapomorphies within Malvaceae s.l.. Synapomorphies identified within Malvaceae s.l. include the presence of tile cells, trichomatous nectaries, and an inflorescence structure called a bicolor unit.[10] Tile cells consist of vertically positioned cells interspersed between and dimensionally similar to procumbent ray cells. Evidence of Malvean wood fossils has confirmed their evolutionary link in Malvaceae s.l., as well as explained their diverse structures.[11] Flowers of Malvaceae s.l. exhibit nectaries consisting of densely arranged multicellular hairs resembling trichomes. In most of Malvaceae s.l., these trichomatous nectaries are located on the inner surface of the sepals, but flowers of the subfamily Tiliodeae also have present nectaries on the petals.[12] Malvean flowers also share a unifying structure known as a bicolor unit, named for its initial discovery in the flowers of Theobroma bicolor. The bicolor unit consists of an ordered inflorescence with determinate cymose structures. The inflorescence can branch off the main axis, creating separate orders of the flowers, with the main axis developing first. Bracts on the peduncle subtend axillary buds that become these lateral stalks. One bract within this whorl is a sterile bract. The bicolor unit is a variable structure in complexity, but the presence of fertile and sterile bracts is a salient characteristic.[13]
The English common name 'mallow' (also applied to other members of Malvaceae) comes from Latin malva (also the source for the English word "mauve"). Malva itself was ultimately derived from the word for the plant in ancient Mediterranean languages.[14] Cognates of the word include Ancient Greek μαλάχη (malákhē) or μολόχη (molókhē), Modern Greek μολόχα (molóha), modern Arabic: ملوخية (mulukhiyah) and modern Hebrew: מלוחיה (molokhia).[14][15]
Most species are herbaceous plants or shrubs, but some are trees or lianas.
Leaves are generally alternate, often palmately lobed or compound and palmately veined. The margin may be entire, but when dentate, a vein ends at the tip of each tooth (malvoid teeth). Stipules are present. The stems contain mucous canals and often also mucous cavities. Hairs are common, and are most typically stellate. Stems of Bombacoideae are often covered in thick prickles.[16]
The flowers are commonly borne in definite or indefinite axillary inflorescences, which are often reduced to a single flower, but may also be cauliflorous, oppositifolious, or terminal. They often bear supernumerary bracts in the structure of a bicolor unit.[13] They can be unisexual or bisexual, and are generally actinomorphic, often associated with conspicuous bracts, forming an epicalyx. They generally have five valvate sepals, most frequently basally connate, with five imbricate petals. The stamens are five to numerous, and connate at least at their bases, but often forming a tube around the pistils. The pistils are composed of two to many connate carpels. The ovary is superior, with axial placentation, with capitate or lobed stigma. The flowers have nectaries made of many tightly packed glandular hairs, usually positioned on the sepals.[12]
The fruits are most often loculicidal capsules, schizocarps or nuts.
Self-pollination is often avoided by means of protandry. Most species are entomophilous (pollinated by insects). Bees from the tribe Emphorini of the Apidae (including Ptilothrix, Diadasia, and Melitoma) are known to specialize on the plants.
A number of species are pests in agriculture, including Abutilon theophrasti and Modiola caroliniana, and others that are garden escapees. Cotton (four species of Gossypium), kenaf (Hibiscus cannabinus), cacao (Theobroma cacao), kola nut (Cola spp.), and okra (Abelmoschus esculentus) are important agricultural crops. The fruit and leaves of baobabs are edible, as is the fruit of the durian. A number of species, including Hibiscus syriacus, Hibiscus rosa-sinensis and Alcea rosea are garden plants.
{{cite journal}}
: CS1 maint: multiple names: authors list (link) (abstract online here Archived 2010-06-26 at the Wayback Machine).Malvaceae (/mælˈveɪsiˌaɪ, -siːˌiː/), or the mallows, is a family of flowering plants estimated to contain 244 genera with 4225 known species. Well-known members of economic importance include okra, cotton, cacao and durian. There are also some genera containing familiar ornamentals, such as Alcea (hollyhock), Malva (mallow), and Tilia (lime or linden tree). The largest genera in terms of number of species include Hibiscus (300 species), Sterculia (250 species), Dombeya (250 species), Pavonia (200 species) and Sida (200 species).
Malvacoj (Malvaceae) estas arboj (tropike) aŭ moltigaj plantoj (ĝenerala en la kontinenta klimato), kun segmentumitaj folioj. Oftas la pseŭdokaliko (el superaj arbaraj folioj; trifolia epikaliko), la stamenoj kunkreskitaj al fasko. La floroj estas 5-nombraj, 4-ciklaj. La frukto estas ofte kapsulo (fendofrukto) kun nuksoj kiel frukteroj. La antero estas unuĉambra. La 1500 specioj estas tutmonde disvastiĝantaj.
floroformulo: K(5)C5AooG(3-oo)
Petunidino aŭ petunidol estas natura organika komponaĵo el la familio de la antocianidinoj. Ĝi estas vegetala pigmento kiu donas la koloron malhelruĝan al la Malva sylvestris, al kelkaj specioj Schinus Molle kaj al certaj florpetaloj. Ĝia nomo devenas el la komenco de la 20-a jarcento kiam ĝi estis identigita en la floro de la petunio, kiam tri aliaj pigmentoj estis same identigitaj kiel cianidino, malvidino kaj la peonidino.
Malvacoj (Malvaceae) estas arboj (tropike) aŭ moltigaj plantoj (ĝenerala en la kontinenta klimato), kun segmentumitaj folioj. Oftas la pseŭdokaliko (el superaj arbaraj folioj; trifolia epikaliko), la stamenoj kunkreskitaj al fasko. La floroj estas 5-nombraj, 4-ciklaj. La frukto estas ofte kapsulo (fendofrukto) kun nuksoj kiel frukteroj. La antero estas unuĉambra. La 1500 specioj estas tutmonde disvastiĝantaj.
floroformulo: K(5)C5AooG(3-oo)
Las malváceas (Malvaceae) son una familia de plantas perteneciente al orden de las malvales. Reúne plantas herbáceas, leñosas o arbustos (más frecuentes en países cálidos). Incluye el Hibiscus, las malvas y la planta del algodón (Gossypium).
Las malváceas presentan hojas alternas, comúnmente palmatilobadas, con tres nervios principales que surgen desde la base de la lámina foliar y, además, presentan estípulas pequeñas y caducas. En los órganos vegetativos se encuentran pelos con forma de estrella y en los tejidos se encuentran canales de mucílagos.
Las flores son conspicuas, entomófilas, hermafroditas, actinomorfas y agrupadas en inflorescencias; el cáliz posee cinco sépalos libres o soldados por la base, acompañado frecuentemente por un epicáliz o calículo (hipsófilos). Usualmente el cáliz lleva nectarios compuestos de tricomas glandulares. La corola presenta cinco pétalos libres con una uña muy larga, el limbo soldado o bífido. El androceo está compuesto de numerosos estambres, típicamente con los filamentos soldados en un tubo estaminal (denominado columna estaminal) que rodea los estilos, y cada estambre con una única teca. El polen es espinuloso, el gineceo de ovario súpero, formado por cinco o más carpelos y 5 estilos. El número de óvulos es variable y la placentación axilar. Los frutos son esquizocárpicos o capsulares. Las semillas presentan ácidos grasos característicos, que conjugan el anión ciclopropenilo.[1][2][3][4]
Recientes estudios moleculares han llevado el Angiosperm Phylogeny Group[6] a ampliar la familia hasta 243 géneros[7] y más de 4.225 especies; en la familia ampliada se incluyen los géneros anteriormente pertenecientes a las antiguas familias Bombacaceae, Sterculiaceae y Tiliaceae, por lo que quedaron como pertenecientes a esta familia géneros bien conocidos tales como Tilia, Ceiba, Adansonia (baobabs) y Ochroma, ahora conformando simples subfamilias:
Las malvoideas incluyen 78 géneros y unas 1670 especies.[8] Esta subfamilia está compuesta por varias tribus que constituyen las malváceas en sentido estricto, además de Matisiae y Fremontodendreae, y, posiblemente, también Ochromeae, Fremontodendreae y Septotheca. La división de las malváceas en sentido restringido en tribus ha sido históricamente inestable y todavía no se ha llegado a una clasificación definitiva. La división actual incluye Malveae ( Malva, Abutilon, Sida y géneros afines), Gossypieae (el género que incluye al algodón, Gossypium, y géneros relacionados), Hibisceae (Hibiscus, Pavonia, Kydia y géneros afines). Matisieae es un grupo, previamente clasificado dentro de las bombacáceas, con una distribución neotropical. Fremontodendreae está constituido por dos géneros de Guatemala, México y California, los que previamente habían sido tratados dentro de Bombacaceae o Sterculiaceae. Los géneros Pentaplaris, Uladendron, Camptostemon, Lagunaria, Howittia, Alyogyne y Jumelleanthus se incluyen en Malvoideae pero todavía no han sido asignados a ninguna tribu.[9]
Los géneros con mayor riqueza de especies son Hibiscus (580), Sida (200), Abutilon (100), Nototriche (100), Cristaria (75) y Gossypium (40).[8]
Las bombacoideas incluyen 16 géneros y unas 120 especies de regiones tropicales, especialmente de América y de África.[8] La subfamilia de las bombacóideas está compuesta por los géneros remanentes de las bombacáceas luego de que las tribus Matisieae y Durioneae fueran transferidas a las malvóideas y a las helicteróideas, respectivamente. Por esta razón, en su circunscripción actual la subfamilia está representada básicamente por la tribu Adansonieae, la cual incluye a los géneros Adansonia, Bombax, Chorisia, entre otros.[9] Los géneros con mayor riqueza de especies son Pachira (24) y Pseudobombax (20).[8]
Las esterculióideas están compuestas por 12 géneros y unas 430 especies de distribución pantropical. Esta subfamilia se consideraba una familia distinta de las malváceas, denominada Sterculiaceae, en otros sistemas de clasificación de las angiospermas.[8] Las especies de esta subfamilia están caracterizadas por sus flores sin pétalos (apétalas), sin epicáliz, y por la presencia de un cáliz carnoso, usualmente petaloideo y gamosépalo. No presentan tampoco estaminoideos pero tienen una columna estaminal monadelfa (o sea, con todos los estambres unidos entre sí) y gineceos y frutos apocárpicos, o sea, con los carpelos separados. Las flores son típicamente monoicas: existen flores femeninas y masculinas en la misma planta.[10]
De tal manera que la familia, así ampliada, se divide ahora en 9 subfamilias:
Byttnerioideae: 26 géneros, 650 especies. Pantropical, especialmente América del Sur
Grewioideae: 25 géneros, 770 especies. Pantropical.
♦Sterculioideae: 12 géneros, 430 especies. Pantropical
Tilioideae: 3 géneros, 50 especies. Regiones templadas del hemisferio norte y América Central
Dombeyoideae: Cerca de 20 géneros, ca. 380 especies. Paleotropical, especialmente Madagascar y Mascarenas
Brownlowioideae: 8 géneros, ca. 70 especies. Especialmente paleotropical.
Helicteroideae: 8 to 12 géneros, 10 to 90 especies. Tropical, especialmente en el sudeste de Asia.
♦Malvoideae: 78 géneros, 1.670 species. Templado a tropical.
Bombacoideae: 12 géneros, 120 species. Tropical, especialmente África y América
Las malváceas (Malvaceae) son una familia de plantas perteneciente al orden de las malvales. Reúne plantas herbáceas, leñosas o arbustos (más frecuentes en países cálidos). Incluye el Hibiscus, las malvas y la planta del algodón (Gossypium).
Kassinaerilised (Malvaceae) on kassinaerilaadsete seltsi kuuluv sugukond.
Sugukonda kuulub ligi 200 perekonda peaaegu 2300 liigiga. Sugukonna tuntuim esindaja on puuvillapõõsas.
Liigirohkemad perekonnad on hibisk (Hibiscus) (300 liiki), dombeia (Dombeya) (225 liiki), (Pavonia) (200 liiki) ja siida (Sida) (200 liiki).
Malvaceae (antzinako grezieraz: μαλάχη ,euskaraz horia) landare loredunen familia bat da. 119 genero eta 1.500 espezie dauzka. Kotoi-landarea, adibidez, Malvaceae bat da.
Hosto gingildunak eta ebakiak dituzte gehienek, estipuladunak edo txortenaren oinean hosto-txikiak dituztenak; loreak, berriz, banaka antolatuak eta handiak, eta fruitua kusku egiturakoa. Bederatziehun bat mota dira.[1]
Malvaceae gehienak belarkarak, zuhaixka eta zuhaitza batzuk ere egonda. Zuntzezko zurtoina, izar-formako trikomak eta hosto palmatilobatuak dituzte. Loreak handiak, pentameroak eta hermafroditak dira eta oinaldetik bat egindako estamineak dituzte. Fruitua kutxatila motakoa da.
Iturria: Royal Botanic Gardens, Kew
Malvaceae (antzinako grezieraz: μαλάχη ,euskaraz horia) landare loredunen familia bat da. 119 genero eta 1.500 espezie dauzka. Kotoi-landarea, adibidez, Malvaceae bat da.
Hosto gingildunak eta ebakiak dituzte gehienek, estipuladunak edo txortenaren oinean hosto-txikiak dituztenak; loreak, berriz, banaka antolatuak eta handiak, eta fruitua kusku egiturakoa. Bederatziehun bat mota dira.
Malvakasvit (Malvaceae) on heimo, johon kuuluu sukujen määritelmistä riippuen noin 240–250 sukua ja yli 4 225 lajia. Heimoon kuuluu enimmäkseen ruohovartisia kasveja ja varpuja, mutta myös joitakin puita. Monia lajeja kasvatetaan koristekasveina.[2] Perinteisesti omina heimoinaan pidettyjä lehmuskasveja (Tiliaceae), kaakaokasveja (Sterculiaceae) ja kapokkiokasveja (Bombacaceae) pidetään nykyisin malvakasvien alaheimoina.[3] Malvakasveihin kuuluvaa puuainesta on löydetty liitukauden Maastricht-vaiheen ajalta (n. 68 miljoonaa vuotta sitten).[3]
Malvakasvit ovat vaihtelevan kokoisia puu- tai ruohovartisia kasveja. Useat kasvien osat ovat yleensä monentyyppisten karvojen peittämiä.[4]
Lehdet voivat olla asettuneet kierteisesti tai vastakkaisesti. Lehtilapa voi olla yksinkertainen tai sormilehdykkäinen. Lehdet ovat yleensä kuorasuonisia ja voivat olla ehyt- tai hammaslaitaisia.[3][4]
Kukinnot ovat tavallisesti yksinkertaisesti tai kerrannaisesti viuhkomaisia. Kukan kehä on vierilaitainen, eli verholehdet ja terälehdet kasvavat toisissaan kiinni kasvamatta limittäin. Kukat ovat yleisimmin viisilukuisia ja kaksineuvoisia. Heteitä on viisi tai useampia. Ne ovat usein tyvestään yhteenkasvaneita. Hedelmä on yleensä rakenteeltaan kota.[3][4]
Malvakasvit jaetaan yhdeksään alaheimoon APG III-luokitusjärjestelmässä. Monia alaheimoista on pidetty omina heimoinaan aiemmissa luokitteluissa. Seuraava kaavio esittää alaheimojen sukulaisuussuhteet APG III-luokituksen mukaisesti:[5]
Grewioideae
Byttnerioideae
Sterculioideae
Tilioideae
Dombeyoideae
Brownlowioideae
Helicteroideae
Malvoideae
Bombacoideae
Alaheimossa Grewioideae on noin 25 sukua ja 770 lajia. Lajeja esiintyy kaikkialla trooppisella vyöhykkeellä. Alaheimo jaetaan kahteen tribukseen, Grewieae ja Apeibeae.[3] Alaheimoon on pidetty kuuluvina seuraavia sukuja:[6]
Alaheimossa Byttnerioideae on noin 26 sukua ja 650 lajia. Lajeja esiintyy kaikkialla trooppisella vyöhykkeellä, mutta eniten Etelä-Amerikassa.[3] Alaheimoon on pidetty kuuluvina seuraavia sukuja:[7]
Alaheimossa Sterculioideae on noin 12 sukua ja 430 lajia. Alaheimoa pidettiin aiemmin omana heimonaan kaakaokasvit (Sterculiaceae).[3] Alaheimoon on pidetty kuuluvina seuraavia sukuja:[8]
Alaheimossa Tilioideae on kolme sukua ja noin 50 lajia. Lajeja esiintyy pohjoisen pallonpuoliskon lauhkean vyöhykkeen alueilla ja Väli-Amerikassa. Alaheimoa pidettiin aiemmin omana heimonaan lehmuskasvit (Tiliaceae).[3] Alaheimoon on pidetty kuuluvina seuraavia sukuja:[9]
Alaheimossa Dombeyoideae on noin 21 sukua ja 381 lajia. Lajeja esiintyy laajalti trooppisessa Euraasiassa ja Afrikassa, mutta eniten Madagaskarilla ja Maskareeneilla.[3] Alaheimoon on pidetty kuuluvina seuraavia sukuja:[10]
Alaheimossa Brownlowioideae on noin 8 sukua ja 68 lajia. Lajeja esiintyy kaikkialla trooppisella vyöhykkeellä, mutta eniten Euraasiassa ja Afrikassa.[3] Alaheimoon on pidetty kuuluvina seuraavia sukuja:[11]
Alaheimossa Helicteroideae on noin 8–10 sukua ja 95 lajia. Lajeja esiintyy kaikkialla trooppisella vyöhykkeellä, mutta eniten Kaakkois-Aasiassa.[3] Alaheimoon on pidetty kuuluvina seuraavia sukuja:[12]
Alaheimossa Malvoideae on noin 78 sukua ja 1670 lajia. Lajeja esiintyy kaikkialla lauhkealla, subtrooppisella ja trooppisella vyöhykkeellä.[3] Alaheimoon on pidetty kuuluvina seuraavia sukuja:[13]
Alaheimossa Bombacoideae on noin 16 sukua ja 120 lajia. Lajeja esiintyy kaikkialla trooppisella vyöhykkeellä, mutta eniten Amerikassa ja Afrikassa. Alaheimoa pidettiin aiemmin omana heimonaan kapokkiokasvit (Bombacaceae).[3] Alaheimoon on pidetty kuuluvina seuraavia sukuja:[14]
Malvakasvit (Malvaceae) on heimo, johon kuuluu sukujen määritelmistä riippuen noin 240–250 sukua ja yli 4 225 lajia. Heimoon kuuluu enimmäkseen ruohovartisia kasveja ja varpuja, mutta myös joitakin puita. Monia lajeja kasvatetaan koristekasveina. Perinteisesti omina heimoinaan pidettyjä lehmuskasveja (Tiliaceae), kaakaokasveja (Sterculiaceae) ja kapokkiokasveja (Bombacaceae) pidetään nykyisin malvakasvien alaheimoina. Malvakasveihin kuuluvaa puuainesta on löydetty liitukauden Maastricht-vaiheen ajalta (n. 68 miljoonaa vuotta sitten).
Les Malvaceae (Malvacées) sont une famille de plantes dicotylédones cosmopolite (absente uniquement des régions très froides), d'arbrisseaux, d'arbustes et d'herbes annuelles ou vivaces, plus rarement d'arbres, comprenant 4 225 espèces réparties en 244 genres[1].
Particulièrement abondante dans les régions tropicales d'Amérique du Sud, elle est représentée plus minoritairement dans les régions tempérées, particulièrement autour de la Méditerranée. Certaines régions, comme Madagascar ou l'archipel d'Hawaï possèdent de nombreux genres et espèces endémiques. La flore française ne possède environ que 25 espèces spontanées[2].
Parmi les espèces d'importance économique, on peut citer le cacaoyer (Theobroma cacao) qui donne le chocolat, le coton (Gossypium), le durian (Durio zibethinus) et le gombo (Abelmoschus esculentus). Parmi les plantes ornementales et utiles, on peut citer les genres[2] :
Toutes les Malvacées en France sont potentiellement comestibles, mais les plus consommées sont les lavatères et les mauves qui ne sont pas très goûteuses, mais sont abondantes et disponibles toute l'année[3].
Le nom français (mauve), les noms italiens et espagnols (malva), anglais (mallow), allemand (malve), arabe : ملوخية (mloukhiya), hébreu : מלוחיה (molokhia) dérivent tous de la racine malva, nom botanique de ces plantes qui désignait en latin différentes Malvacées. Son étymologie remonterait au grec ancien μαλάχη (malákhē) ou μολόχη (molókhē), grec moderne μολόχα (molóha), qui signifie mou ou amollir, allusion à la plante qui possède un limbe mou soutenu par des nervures palmées ou référence à ses qualités émollientes[4].
Le mot Malvacées date du XVIIIe siècle et dérive du latin malvaceus qui signifie « qui ressemble à la mauve ». Ce terme émane lui-même de Malva[5].
Les Malvaceae sont des arbrisseaux, arbustes ou des herbes annuelles ou vivaces, plus rarement des arbres généralement persistants des zones froides à tropicales, fait exceptionnel dans l'ordre. Tous les organes végétatifs sont recouverts d'un indument comportant souvent des poils étoilés plus ou moins rigides, ou des poils à base bulbeuse constituant des aiguillons. Les feuilles poilues, fréquemment polymorphes, sont en général alternes, simples et palmatilobées, palmatiséquées ou composées palmées (Ceiba, Bombax), entières à dentées, avec un limbe palmatinervuré. Lorsque les feuilles sont dentées, une nervure se termine à la pointe de chacune des petites dents du limbe : les dents des feuilles de type malvoïde sont une caractéristique des Malvaceae. Le pétiole des feuilles est souvent renflé aux extrémités avec des stipules caduques. Chez les Baobabs, ces feuilles tombent à la saison sèche qui peut durer 9 mois, afin de réduire les pertes d'eau[2]. Les deux faces de la feuille portent des stomates anomocytiques[6].
On trouve des cellules à mucilage isolées ou groupées pour former des poches lysigènes, d'où l'emploi de ces plantes comme légumes ou remèdes. Souvent des lacunes sécrétrices parcourent l'appareil végétatif. Parfois, le long des bordures des feuilles, des hydathodes assurent la guttation. Les organes jeunes ainsi que les pétioles et les feuilles n'ont que des fibres péricycliques en strates concentriques. Les tiges et les racines ont des fibres libériennes plus ou moins lignifiées, d'où leur emploi fréquent comme textile (fibres du genre Urena)[7].
Kapokier ou fromager, au tronc muni de racines contreforts.
Les fleurs sont solitaires ou groupées en inflorescences variables, axillaires ou terminales : cymes corymbiformes ou paniculiformes, fascicules, etc. Elles sont pentamères et actinomorphes, très exceptionnellement zygomorphes. Elles sont axillées par des bractéoles involucrales (de 3 à 13), faisant office de calicule.
Le calice affecte une préfloraison valvaire et possède 5 sépales libres ou connés. La corolle une préfloraison contortée à imbriquée, et se compose de 5 pétales libres ou fréquemment légèrement soudés à la base. Les Malvacées montrent un début de gamopétalie[8].
Caractéristique de cette famille, l'androcée monadelphe (du grec monos, seul, et d'adelphos, frère) : les étamines ont leurs filets soudés entre eux sur toute leur longueur, mais laissent les anthères libres au sommet et réduites à une loge, formant un tube staminal appelé colonne. Cette monadelphie est la conséquence de la superposition de trois phénomènes : méristémonie qui aboutit à la formation de 5 phalanges d'étamines ; soudure des étamines par leur filet en un tube (à l'opposition de la polyadelphie, les étamines se soudant en plusieurs faisceaux) ; segmentation de chaque étamine en deux demi-étamines, expliquant la présence des anthères uniloculaires (à déhiscence longitudinale). L'androcée gamostémone est diplostémone ou polystémone. La monadelphie a pu favoriser un plus grand allongement du tube staminal comme chez les Hibiscus, conduisant à l'établissement de relations avec des pollinisateurs différents comme des colibris ou des chauves-souris qui volent sur place devant la fleur[9].
La pollinisation est généralement de type entomophile, les plantes fournissant un nectar produit par la surface interne des sépales, elle peut être parfois anémophile, hydrophile, zoophile. Le pollen est épineux. Au niveau des carpelles, les botanistes observent le phénomène de méricarpellie, évolution parallèle à la méristémonie, ce qui entraîne chez les espèces évoluées un manque de place pour chacun des carpelles, aussi les loges sont devenues uniovulées. Ces carpelles (au moins 2, la pentacarpellie étant de règle), fermés, se transforment par subdivision en 5 phalanges de carpelles qui se soudent à la base des styles. L'ovaire supère, à placentation axile, est souvent recouvert d'écailles peltées. Les styles sont unis en une colonne centrale qui coulisse à l'intérieur du tube staminal, laissant les stigmates libres au sommet, d'où le nom de Columnifères donné par les anciens botanistes aux Malvales[10]. La protandrie favorise la pollinisation croisée mais l'autofécondation reste possible. Les ovules sont anatropes. Les fruits secs des espèces tropicales et primitives, qui ont conservé un ovaire à 5 carpelles individualisés, sont des capsules loculicides déhiscentes à 5 fentes ou des follicules. Chez les genres évolués, la complète fusion des carpelles donne un fruit schizocarpique, divisé en méricarpes (chaque loge se transforme en un seul akène)[11] libérant à maturité de nombreux akènes (polyakènes : verticille de nombreux akènes disposés en tranches d'orange)[12]. Les graines sans endosperme contiennent un albumen peu important et un gros embryon dont les deux cotylédons sont repliés. Réniformes, elles sont souvent couvertes de poils fins de cellulose, qui peuvent être disposés en touffes comme chez Gossypium. Elles ont peu ou pas d'albumen, et un embryon courbé ou droit[13].
La classification de Cronquist (1981) subdivisait cette famille en 4 familles (Bombacaceae, Sterculiaceae, Tiliaceae et Malvaceae stricto sensu), mais cette classification était basée sur des distinctions arbitraires et incohérentes[Lesquelles ?].
La classification phylogénétique APG III (2009) regroupe Bombacacées, Sterculiacées et Tiliacées au sein de la famille des Malvacées sensu lato laquelle forme un groupe monophylétique et augmente de fait considérablement le nombre de genres et d'espèces appartenant à cette famille.
Byttnerioideae : 26 genres, 650 espèces, pantropical, principalement en Amérique du Sud
Grewioideae : 25 genres, 770 espèces, pantropical
Sterculioideae : 12 genres, 430 espèces, pan-tropical
Tilioideae : 3 genres, 50 espèces, nord tempéré et Amerique centrale
Dombeyoideae : environ 20 genres, environ 380 espèces, paléotropical, principalement Madagascar et Mascareignes
Brownlowioideae : 8 genres, environ 70 espèces, principalement paléotropical
Helicteroideae : 8 à 12 environ, 10 à 90 espèces, tropical, principalement Asie du Sud-Est
Bombacoideae : 12 genres, 120 espèces, tropical, principalement Afrique and Amérique
Malvoideae : 78 genres, 1670 espèces, zones tempérées à tropicales
vrais Bombacoideae
Chiranthodendron et Fremontodendron
Quararibea, (Phragmotheca, Matisia)
Alyogyne (sauf Alyogyne cravenii)
Les genres les plus importants sont Hibiscus (300 espèces), Dombeya (225 espèces), Sida (200 espèces), Sterculia (150 espèces), Pavonia (150 espèces), Byttneria (132 espèces), Cola (125 espèces), Abutilon (100 espèces), Hermannia (150 espèces), Corchorus (100 espèces) … Tilia (45 espèces), Malva (40 espèces), Gossypium (39 espèces de Cotonniers), Lavatera (25 espèces). La flore française ne possède qu'environ 25 espèces spontanées, avec les genres Malva (7 espèces de Mauves), Lavatera (6 espèces de Lavatères), Althaea (4 espèces de guimauves), Tilia (2 espèces de Tilleuls et un hybride), Hibiscus (1 espèce), Malope (1 espèce)[2].
Selon Angiosperm Phylogeny Website (22 juin 2010)[15] :
Selon NCBI (22 juin 2010)[16] :
Selon DELTA Angio (19 juillet 2017)[17] :
Selon ITIS (19 juillet 2017)[18] :
Selon classification classique de Cronquist (1981) :
Les Malvaceae (Malvacées) sont une famille de plantes dicotylédones cosmopolite (absente uniquement des régions très froides), d'arbrisseaux, d'arbustes et d'herbes annuelles ou vivaces, plus rarement d'arbres, comprenant 4 225 espèces réparties en 244 genres.
Particulièrement abondante dans les régions tropicales d'Amérique du Sud, elle est représentée plus minoritairement dans les régions tempérées, particulièrement autour de la Méditerranée. Certaines régions, comme Madagascar ou l'archipel d'Hawaï possèdent de nombreux genres et espèces endémiques. La flore française ne possède environ que 25 espèces spontanées.
Parmi les espèces d'importance économique, on peut citer le cacaoyer (Theobroma cacao) qui donne le chocolat, le coton (Gossypium), le durian (Durio zibethinus) et le gombo (Abelmoschus esculentus). Parmi les plantes ornementales et utiles, on peut citer les genres :
Hibiscus, les Hibiscus, genre le plus important de la famille avec 300 espèces dont 'Hibiscus syriacus dit « althéa » ; Tilia, les Tilleuls, avec 45 espèces ; Alcea, dont la Rose trémière ; Althaea, dont la Guimauve ; Malva, les Mauves, avec 40 espèces ; Adansonia, les Baobabs, avec 8 espèces.Toutes les Malvacées en France sont potentiellement comestibles, mais les plus consommées sont les lavatères et les mauves qui ne sont pas très goûteuses, mais sont abondantes et disponibles toute l'année.
Malvaceae (Juss.) Bayer et al., as malváceas é unha familia constituída por 252 xéneros e arredor de 2330 especies espalladas polo mundo, con gran presenza en América do Sur.
Pola nova clasificación, a APG, herda os integrantes das antigas familias Sterculiaceae, Tiliaceae e Bombacaceae.
Son herbas, subarbustos, arbustos, lianas e árbores, con canles mucilaxinosas e indumento constituído, normalmente, por pelos ramificados ou escamosos.
Alternas, simples (normalmente lobadas e palminérveas) ou compostas palmadas, enteiras ou serradas. Posúen estípulas.
Iladas e axilares, cando inflorescencia, determinada ou, ás veces, indeterminadas. A flor é hermafrodita ou asexuada, actinomorfa, dotada de calículo (marcante) ou epicálice (invólucro de brácteas). O cáliz ten 5 sépalos, corola de 5 pétalos distintos ou ausentes. Os estames son en número de 5 ou máis, ás veces, monoadelfos, formando unha columna estaminal (andróforo), con anteras mono ou bitecas rimosas; ás veces, con estaminodios, pole con exina espiñosa. O ovario é súpero, xeralmente sincárpico, cun ou máis óvulos en cada lóculo.
Cápsula, baga, drupa, sámara ou folículo.
Ancistrocarpus, Apeiba, Asterophorum, Berrya, Brownlowia, Burretiodendron, Christiana, Clappertonia, Colona, Corchorus (50 spp.), Craigia, Desplatsia, Diplodiscus, Duboscia, Eleutherostylis, Entelea, Erinocarpus, Glyphaea, Goethalsia, Grewia, Hainania, Heliocarpus, Hydrogaster, Jarandersonia, Luehea, Lueheopsis, Microcos, Mollia, Mortoniodendron, Neotessmannia, Pentace, Pentaplaris, Pseudocorchorus, Schoutenia, Sicrea, Sparmannia, Tahitia, Tetralix, Tilia (45 spp.), Trichospermum, Triumfetta (100 spp.), Vasivaea, Vinticena.
Acropogon, Aethiocarpa, Ambroma (Abroma), Astiria, Ayenia, Brachychiton, Byttneria, Cheirolaena, Chiranthodendron, Cola (125 spp.), Commersonia, Corchoropsis, Cotylonychia, Dicarpidium, Dombeya, Eriolaena, Firmiana, Franciscodendron, Fremontodendron, Gilesia, Glossostemon, Guazuma, Guichenotia, Hannafordia, Harmsia, Helicteres, Helmiopsiella, Helmiopsis, Heritiera, Hermannia, Herrania, Hildegardia, Keraudrenia, Kleinhovia, Lasiopetalum, Leptonychia, Lysiosepalum, Mansonia, Maxwellia, Megatritheca, Melhania, Melochia, Neoregniella, Nesogordonia, Octolobus, Paradombeya, Paramelhania, Pentapetes, Pterocymbium, Pterospermum, Pterygota, Rayleya, Reevesia, Ruizia, Rulingia, Scaphium, Scaphopetalum, Seringia, Sterculia (250 spp.), Theobroma, Thomasia, Trichostephania, Triplochiton, Trochetia, Trochetiopsis, Uladendron, Ungeria, Waltheria.
Adansonia, Aguiaria, Bernoullia, Bombacopsis, Bombax (60 spp.), Catostemma, Cavanillesia, Ceiba, Chorisia, Coelostegia, Cullenia, Durio, Eriotheca, Gyranthera, Huberodendron, Kostermansia, Matisia, Neesia, Neobuchia, Ochroma, Pachira, Patinoa, Phragmotheca, Pseudobombax, Quararibea, Rhodognaphalon, Rhodagnaphalopsis, Scleronema, Septotheca, Spirotheca.
Abelmoschus, Abutilon (100 spp.), Abutilothamnus, Acaulimalva, Alcea, Allosidastrum, Allowissadula, Althaea, Alyogyne, Anisodontea, Anoda, Anotea, Asterotrichion, Bakeridesia, Bastardia, Bastardiastrum, Bastardiopsis, Batesimalva, Billieturnera, Briquetia, Callirhoe, Calyculogigas, Calyptraemalva, Cenocentrum, Cephalohibiscus, Cienfuegosia, Codonochlamys, Corynabutilon, Cristaria, Decaschistia, Dendrosida, Dicellostyles, Dirhamphis, Eremalche, Fioria, Fryxellia, Gaya, Goethea, Gossypioides, Gossypium, Gynatrix, Hampea, Helicteropsis, Herissantia, Hibiscadelphus, Hibiscus (300 spp.), Hochreutinera, Hoheria, Horsfordia, Howittia, Humbertianthus, Humbertiella, Iliamna, Julostylis, Jumelleanthus, Kearnemalvastrum, Kitaibela, Kokia, Kosteletzkya, Krapovickasia, Kydia, Lagunaria, Lavatera, Lawrencia, Lebronnecia, Lecanophora, Lopimia, Macrostelia, Malachra, Malacothamnus, Malope, Malva, Malvastrum, Malvaviscus, Malvella, Megistostegium, Meximalva, Modiola, Modiolastrum, Monteiroa, Napaea, Nayariophyton, Neobaclea, Neobrittonia, Nototriche, Palaua, Pavonia (200 spp.), Peltaea, Periptera, Perrierophytum, Phragmocarpidium, Phymosia, Plagianthus, Radyera, Rhynchosida, Robinsonella, Rojasimalva, Senra, Sida (200 spp.), Sidalcea, Sidastrum, Sphaeralcea, Symphyochlamys, Tarasa, Tetrasida, Thespesia, Urena, Urocarpidium, Wercklea, Wissadula. [1]
Na clasificación taxonómica de Jussieu (1789), Malvaceae é o nome dunha orde botánica da clase Dicotyledones, Monoclinae (flores hermafroditas ), Polypetalae (corola con dous ou máis pétalos) e estames hipoxínicos (cando os estames están inseridos por baixo do nivel do ovario). A orde no Sistema de Jussieu presenta aproximadamente 40 xéneros.
Malvaceae (Juss.) Bayer et al., as malváceas é unha familia constituída por 252 xéneros e arredor de 2330 especies espalladas polo mundo, con gran presenza en América do Sur.
Pola nova clasificación, a APG, herda os integrantes das antigas familias Sterculiaceae, Tiliaceae e Bombacaceae.
Sljezovke (sljezovi, lat. Malvaceae), biljna porodica iz reda sljezolikih (Malvales), razred rosopsida. Porodica dobiva ime po rodu sljezova, među kojima se po ljekovitosti istiće Althaea officinalis.
Neke vrste u poljoprivredi se smatraju korovom kao Abutilon theophrasti i Modiola caroliniana, dok su druge vrste važni poljoprivredni usjevi, to su četiri vrste pamuka, kola-orah, kakao, Abelmoschus esculentus i Hibiscus cannabinus.
Porodici sljezovki danas se pripisuju i neke biljke koje su prije imale rang porodica, to su: simalovke ili Bombacaceae, lipovke ili Tiliaceae, i lajničevke ili Sterculiaceae.
Sljezovke (sljezovi, lat. Malvaceae), biljna porodica iz reda sljezolikih (Malvales), razred rosopsida. Porodica dobiva ime po rodu sljezova, među kojima se po ljekovitosti istiće Althaea officinalis.
Neke vrste u poljoprivredi se smatraju korovom kao Abutilon theophrasti i Modiola caroliniana, dok su druge vrste važni poljoprivredni usjevi, to su četiri vrste pamuka, kola-orah, kakao, Abelmoschus esculentus i Hibiscus cannabinus.
Porodici sljezovki danas se pripisuju i neke biljke koje su prije imale rang porodica, to su: simalovke ili Bombacaceae, lipovke ili Tiliaceae, i lajničevke ili Sterculiaceae.
Šlězowe rostliny abo malwowe rostliny (Malvaceae) su swójba symjencowych rostlinow.
78 rodow, 1670 družinow
Chinska róžowa popla
(Hibiscus rosa-sinensis)
Bahnowa hodźinka
(Hibiscus moscheutos)
300 družinow
Lěkarska popla
(Althaea officinalis)
200 družinow
150 družinow
100 družinow
100 družinow
75 družinow
40 družinow
3 rodow, 50 družinow
23 družinow
16 rodow, 120 družinow
8 rodow, 68 družinow domizna: tropy
26 rodow, 650 družinow domizna: tropy
135 družinow
100 družinow
70 družinow
55 družinow
20 družinow
21 rodow, 381 družinow domizna: tropy (nimo Amerika, Awstralija)
225 družinow
60 družinow
6 družinow
25 rodow, 770 družinow
290 družinow
150 družinow
40 - 100 družinow
60 družinow
8 - 10 rodow, 95 družinow domizna: tropy (hłowny Asija)
40 družinow
27 družinow
12 rodow, 430 družinow
Jeli sy jedyn z mjenowanych njedostatkow skorigował(a), wotstroń prošu potrjecheny parameter předłohi {{Předźěłuj}}
. Podrobnosće namakaš w dokumentaciji.
Šlězowe rostliny abo malwowe rostliny (Malvaceae) su swójba symjencowych rostlinow.
Suku kapas-kapasan atau Malvaceae (baca:/malvase:/) merupakan kelompok tumbuhan dikotil yang anggota-anggotanya mencakup sejumlah tanaman budidaya penting, khususnya sebagai penghasil serat tekstil dan minyak. Manfaat lainnya adalah sebagai tanaman hias dan farmasetika. Beberapa Malvaceae merupakan penghasil kayu perdagangan.
Bentuknya dapat berupa perdu atau pohon. Bunganya menjadi ciri khasnya yang penting karena biasanya besar dan membentuk corong. Kelopak bunganya bersatu (tidak terpisah-pisah). Mahkota bunganya lima, tersambung di bagian pangkal sehingga bila gugur selalu bersama-sama, tidak luruh sendiri-sendiri. Benang sari biasanya banyak dan tersambung dengan putik.
Taksonomi Malvaceae agak rumit. Dalam arti sempit (sensu stricto), Malvaceae bersifat monofiletik, baik berdasarkan kajian fenotipe (morfologi) maupun molekuler. Namun, kenyataan yang ditemukan secara molekuler menunjukkan bahwa tiga suku yang diketahui berkerabat dekat dengan Malvaceae, yaitu Tiliaceae, Sterculiaceae, dan Bombacaceae, ternyata polifiletik (sebagai contoh, kakao yang sebelumnya dianggap sebagai anggota Sterculiaceae ternyata lebih dekat kekerabatannya dengan anggota-anggota Malvaceae s.s.). Untuk mengatasinya, cakupan (circumscriptum) Malvaceae diperluas. Dalam arti luas (sensu lato), yang dipakai dalam artikel ini, Malvaceae mencakup sembilan anaksuku yang mencakup pula anggota-anggota ketiga suku yang berkerabat tadi.
Kesembilan anaksuku itu adalah
Untuk daftar lengkap marga-marga Malvaceae, dapat dilihat pada artikel Daftar marga anggota Malvaceae.
Berikut adalah anggota-anggota Malvaceae yang penting bagi manusia:
Apabila pengertian sensu lato dipakai, maka tanaman berikut ini juga termasuk di dalamnya:
Suku kapas-kapasan atau Malvaceae (baca:/malvase:/) merupakan kelompok tumbuhan dikotil yang anggota-anggotanya mencakup sejumlah tanaman budidaya penting, khususnya sebagai penghasil serat tekstil dan minyak. Manfaat lainnya adalah sebagai tanaman hias dan farmasetika. Beberapa Malvaceae merupakan penghasil kayu perdagangan.
Stokkrósaætt (Fræðiheiti Malvaceae) er ætt blómplantna sem inniheldur 244 ættkvíslir með 4225 þekktum tegundum. Þekktar jurtir af stokkrósaætt eru okra, baðmull og kakó.
Le Malvacee (Malvaceae Juss., 1789) sono una famiglia di piante angiosperme distribuite nelle regioni temperate e calde di tutto il globo.[1]
Della famiglia fanno parte specie di grande interesse commerciale come ad esempio fibre tessili (cotone, iuta, kenaf), piante ornamentali (es. Ibisco), piante alimentari (gombo, carcadè).
Nella sottofamiglia delle Malvoidee (che approssimativamente corrisponde alla delimitazione classica) le foglie sono spiralate provviste di stipole.
I fiori, per lo più isolati, sono ermafroditi, attinomorfi. Il calice, formato da 5 sepali saldati alla base, è spesso raddoppiato all'esterno da un calicetto, la corolla è costituita da 5 petali liberi o concresciuti alla base. L'androceo è formato da numerosi stami saldati per i filamenti a formare una tipica struttura a tubo che avvolge lo stilo. Il gineceo è formato da 5 - molti carpelli che formano un ovario supero; ciascun carpello contiene un solo ovulo.
Il frutto è un poliachenio, costituito da tanti mericarpi quanti sono i carpelli che a maturità si separano per distruzione del ricettacolo (es. Malva) o una capsula loculicida.
La famiglia comprendente circa 250 generi e oltre 4 000 specie.[1]
La classificazione filogenetica suddivide la famiglia Malvaceae nelle seguenti sottofamiglie (♦ indica cladi poco supportati [2][3][4]
Byttnerioideae: 26 generi, 650 specie. Pantropicali, in particolare in Sud America
Grewioideae: 25 generi, 770 specie. Pantropicali.
♦Sterculioideae: 12 generi, 430 specie. Pantropicali
Tilioideae: 3 generi, 50 specie. Regioni temperate settentrionali e dell'America centrale
Dombeyoideae: 20 generi, 380 specie. Palaeotropicali, in particolare Madagascar e Isole Mascarene
Brownlowioideae: 8 generi, circa 70 specie. Per lo più palaeotropicali.
Helicteroideae: 12 generi, circa 90 specie. Tropicali, in particolare nel Sud-Est Asiatico.
♦Malvoideae: 78 generi, 1,670 specie. Da temperate a tropicali.
Bombacoideae: 16 generi, 120 specie. Tropicali, in particolare Africa, nelle Americhe e in Oceania.
L'attuale classificazione attribuisce alle Malvaceae anche generi che la classificazione tradizionale assegnava alle famiglie Bombacaceae, Sterculiaceae e Tiliaceae.
Le Malvacee (Malvaceae Juss., 1789) sono una famiglia di piante angiosperme distribuite nelle regioni temperate e calde di tutto il globo.
Della famiglia fanno parte specie di grande interesse commerciale come ad esempio fibre tessili (cotone, iuta, kenaf), piante ornamentali (es. Ibisco), piante alimentari (gombo, carcadè).
Malvaceae sunt familia plantarum florentium, quae herbas, frutices, arbores comprehendit. Familia 111 ad 119 genera et circa 1500 specierum sensu stricto continet.
Malvaceae sunt familia plantarum florentium, quae herbas, frutices, arbores comprehendit. Familia 111 ad 119 genera et circa 1500 specierum sensu stricto continet.
Dedešviniai (Malvaceae) – magnolijūnų (Magnoliophyta) augalų šeima, kuriai priklauso įvairiamžės žolės, rečiau krūmokšniai. Stiebai stati, retkarčiais gulsti. Lapai išsidėstę pražangiai, su gana anksti nukrintančiais prielapiais. Lapai būna ištisiniai, plaštakiškai skiautėti arba suskaldyti. Žiedai penkianariai, taisyklingi, dažnai su patauriu, kuris sudarytas iš suaugusių lapelių.
Tai gana didelė šeima, kurioje yra apie 240 genčių ir daugiau kaip 4200 rūšių, 9 pošeimiai:
Lietuvoje auga šių genčių augalai:
Kitos gentys (žr. Pasaulio dedešvinių (Malvaceae) šeimos genčių sąrašas):
Pluoštinis galenis (Abutilon theophrasti)
Vaistinė svilarožė (Althaea officinalis)
Šlaitinė rožūnė (Lavatera thuringiaca)
Miškinė dedešva (Malva sylvestris)
Malvu dzimta (Malvaceae) ir malvu rindas (Malvales) dzimta. Malvu dzimta sīkāk dalās deviņās apakšdzimtās, kurās ietilpst 243 ģintis un vairāk nekā 4225 sugas. Lielākās ģintis pēc sugu skaita ir hibiski (Hibiscus), grēvijas (Grewia), Dombeya un Sida. Starp zināmākajiem malvu dzimtas pārstāvjiem noteikti minami kokvilnas augi (Gossypium), liepas (Tilia) un kakaoaugi (Theobroma). Agrāk malvu dzimtā ietilpa tikai malvu apakšdzimta, un pārējās apakšdzimtas tika klasificētas kā atsevišķas malvu kārtas dzimtas.
Malvu dzimta sīkāk dalās 9 apakšdzimtās, no kurām 8 pēc tradicionālā (agrākā) iedalījuma ir atsevišķas malvu rindas dzimtas.
Malvu dzimta (Malvaceae) ir malvu rindas (Malvales) dzimta. Malvu dzimta sīkāk dalās deviņās apakšdzimtās, kurās ietilpst 243 ģintis un vairāk nekā 4225 sugas. Lielākās ģintis pēc sugu skaita ir hibiski (Hibiscus), grēvijas (Grewia), Dombeya un Sida. Starp zināmākajiem malvu dzimtas pārstāvjiem noteikti minami kokvilnas augi (Gossypium), liepas (Tilia) un kakaoaugi (Theobroma). Agrāk malvu dzimtā ietilpa tikai malvu apakšdzimta, un pārējās apakšdzimtas tika klasificētas kā atsevišķas malvu kārtas dzimtas.
De kaasjeskruidfamilie (Malvaceae) is een familie van tweezaadlobbige planten. De omschrijving van de familie is in de loop van de tijd sterk gewijzigd. In het APG-systeem (1998), het APG II-systeem (2003) en het APG III-systeem (2009) heeft de familie een grote omvang: ze omvat ook de planten die elders de families Tiliaceae, Bombacaceae en Sterculiaceae vormen. De familie in deze ruime omschrijving wordt wel aangeduid als Malvaceae sensu lato, of Malvaceae sensu APG. Dit in tegenstelling tot de veel kleinere familie in de klassieke zin die dan aangeduid kan worden als Malvaceae sensu stricto. De familie in ruime zin is economisch belangrijk met producten als cacao, katoen en de kolanoot.
In Nederland komen deze geslachten voor:
Verder zijn er van de geslachten Alcea, Anoda en Hibiscus vertegenwoordigers verwilderd. In België en Nederland zijn de geslachten kaasjeskruid (Malva) en linde (Tilia) het meest vertegenwoordigd.
in enge zin:
in ruime zin:
De kaasjeskruidfamilie (Malvaceae) is een familie van tweezaadlobbige planten. De omschrijving van de familie is in de loop van de tijd sterk gewijzigd. In het APG-systeem (1998), het APG II-systeem (2003) en het APG III-systeem (2009) heeft de familie een grote omvang: ze omvat ook de planten die elders de families Tiliaceae, Bombacaceae en Sterculiaceae vormen. De familie in deze ruime omschrijving wordt wel aangeduid als Malvaceae sensu lato, of Malvaceae sensu APG. Dit in tegenstelling tot de veel kleinere familie in de klassieke zin die dan aangeduid kan worden als Malvaceae sensu stricto. De familie in ruime zin is economisch belangrijk met producten als cacao, katoen en de kolanoot.
Kattostfamilien (Malvaceae) er ein tofrøblada plantefamilie i kattostordenen. Han omfattar rundt 236 slekter og 3700 artar, dei fleste tropiske. Familien omfattar for det meste urteaktige vekstar og sjeldnare buskar eller tre. Døme på plantar i kattostfamilien er bomull, durian, hibiskus, kattost, poppelrose og stokkrose.
Blada til plantane i familien er spreidde, handnerva og meir eller mindre innskorne eller heile. Blomane er regelmessige, oftast store med vakre fargar. Begeret og krona er 5-talige. Pollenberarane er talrike og samanvaksne til ei søyle midt i blomen. Han har 3–8 fruktblad og dannar ei spaltefrukt eller kapselfrukt.
Nyare molekylære studiar har ført til at kattostfamilien også omfattar Bombacaceae. Denne tidlegare plantefamilien er no rekna som underfamilien Bombacoideae i kattostfamilien. Plantane i denne gruppa er kjenneteikna ved at dei er er tre, nokre av dei kjempestore, og dei fleste med svært laus og lett ved. Innsida til fruktveggen hjå nokre av plantane er kledd med hår, og kan brukast til tekstilproduksjon. Nokre av artane blir difor kalla bomulls- eller silkebomullstre. Til underfamilien høyrer mellom anna apebrødtreet og balsatreet.
I Noreg veks det fire slekter frå kattostfamilien. Alle er innførte, og anten prydplantar eller ugras.
Kattostfamilien (Malvaceae) er ein tofrøblada plantefamilie i kattostordenen. Han omfattar rundt 236 slekter og 3700 artar, dei fleste tropiske. Familien omfattar for det meste urteaktige vekstar og sjeldnare buskar eller tre. Døme på plantar i kattostfamilien er bomull, durian, hibiskus, kattost, poppelrose og stokkrose.
Blada til plantane i familien er spreidde, handnerva og meir eller mindre innskorne eller heile. Blomane er regelmessige, oftast store med vakre fargar. Begeret og krona er 5-talige. Pollenberarane er talrike og samanvaksne til ei søyle midt i blomen. Han har 3–8 fruktblad og dannar ei spaltefrukt eller kapselfrukt.
Nyare molekylære studiar har ført til at kattostfamilien også omfattar Bombacaceae. Denne tidlegare plantefamilien er no rekna som underfamilien Bombacoideae i kattostfamilien. Plantane i denne gruppa er kjenneteikna ved at dei er er tre, nokre av dei kjempestore, og dei fleste med svært laus og lett ved. Innsida til fruktveggen hjå nokre av plantane er kledd med hår, og kan brukast til tekstilproduksjon. Nokre av artane blir difor kalla bomulls- eller silkebomullstre. Til underfamilien høyrer mellom anna apebrødtreet og balsatreet.
I Noreg veks det fire slekter frå kattostfamilien. Alle er innførte, og anten prydplantar eller ugras.
Kattostfamilien omfatter 243 planteslekter, blant annet bomullsplanten, mange hageplanter og noen potteplanter. Bombacaceae, Sterculiaceae og lindefamilien (Tiliaceae) har nylig blitt innlemmet i kattostfamilien.
Kattostfamilien omfatter 243 planteslekter, blant annet bomullsplanten, mange hageplanter og noen potteplanter. Bombacaceae, Sterculiaceae og lindefamilien (Tiliaceae) har nylig blitt innlemmet i kattostfamilien.
Ślazowate, malwowate (Malvaceae Juss.) – rodzina roślin należąca do rzędu ślazowców (Malvales). Obejmuje 244 rodzaje z 4225 gatunkami[2]. Są to rośliny zielne, krzewy i drzewa szeroko rozprzestrzenione na Ziemi, we wszystkich niemal strefach klimatycznych. Większość gatunków występuje w strefie tropikalnej. W Polsce występują dziko lub jako rośliny uprawiane lub dziczejące gatunki z rodzajów: anoda (Anoda), ketmia (Hibiscus), malwa (Alcea), prawoślaz (Althaea), ślaz (Malva), ślazówka (Lavatera), ślęzawa (Malope), zaślaz (Abutilon)[3]. Rośliny z tej rodziny produkują cyklopropenowe kwasy tłuszczowe i chinony z terpenoidów[1]. U licznych przedstawicieli występują komórki śluzowe (wytwarzające śluzy)[4].
Ważne znaczenie ekonomiczne ma kakaowiec właściwy dostarczający nasion zwanych kakao, służących do wyrobu wielu produktów spożywczych, ale stosowanych też w farmacji i kosmetyce (zob. proszek kakaowy, masło kakaowe, czekolada). Nasiona koli, bogate w kofeinę, służą do aromatyzowania napojów. Jadalnych owoców dostarczają rośliny z rodzajów durian, baobab, ketmia, Quararibea, jako warzywa spożywane są młode pędy niektórych gatunków ketmii, juty i baobabów. Ważnymi roślinami włóknodajnymi są przedstawiciele rodzaju bawełna. Puchowiec pięciopręcikowy dostarcza włókna kapok. Włókna juta pozyskiwane są z roślin z rodzaju juta, ale też wielu innych gatunków tej rodziny (ketmia konopiowata, Clappertonia ficifolia, Decaschistia capitata, Malachra capitata i in.). Wiele roślin stosowanych jest w ziołolecznictwie i kosmetologii (np. ślaz, sferomalwa, Sida). Rodzaje drzewiaste takie jak lipa, topolipka, ogorzałka, Heritiera dostarczają cenionego surowca drzewnego. Bardzo liczne rośliny z tej rodziny uprawiane są jako ozdobne ze względu na efektowne kwiaty, ale też jako cienio- i miododajne drzewa[2].
Thymelaeaceae – wawrzynkowate
Bixaceae – arnotowate
Cistaceae – czystkowate
Dipterocarpaceae – dwuskrzydłowate
Cytinaceae – morzyczystkowate
Muntingiaceae – rozcięgowate
Malvaceae – ślazowate
Do rodziny należą 243 rodzaje zawierające ponad 4225 gatunków. W dawniejszych systemach klasyfikacyjnych wiele z tych grup wyróżnianych było w randze odrębnych rodzin, jednak w świetle współczesnej wiedzy tradycyjnie wyróżniane taksony miały charakter parafiletyczny lub polifiletyczny. W obrębie rodziny wyróżnia się obecnie 9 grup roślin w randze podrodzin[1].
ślazowateGrewioideae
Byttnerioideae dawniej w zatwarowatych (Sterculiaceae)
Brownlowioideae dawniej w lipowatych (Tiliaceae) lub Brownlowiaceae
Dombeyoideae dawniej w zatwarowatych Sterculiaceae
Helicteroideae dawniej w zatwarowatych Sterculiaceae
Sterculioideae dawniej w zatwarowatych Sterculiaceae
lipowe (Tilioideae) dawniej jako Tiliaceae
ślazowe (Malvoideae) dawniej Malvaceae
wełniakowe (Bombacoideae) dawniej wełniakowate (Bombacaceae)
Podrodzina Grewioideae Hochreutiner
Podrodzina Byttnerioideae Hochreutiner
Podrodzina Brownlowioideae Burret
Podrodzina Dombeyoideae Beilschmied
Podrodzina Helicteroideae Meisner
Podrodzina Sterculioideae Burnett
Podrodzina Tilioideae Arnott – lipowe
Podrodzina Malvoideae Burnett – ślazowe
Podrodzina Bombacoideae Burnett – wełniakowe
Gromada okrytonasienne (Magnoliophyta Cronquist), podgromada Magnoliophytina Frohne & U. Jensen ex Reveal, klasa Rosopsida Batsch, podklasa ukęślowe (Dilleniidae Takht. ex Reveal & Tahkt.), nadrząd Malvanae Takht., rząd ślazowce (Malvales Dumort.), podrząd Malvineae Rchb., rodzina ślazowate (Malvaceae Juss.)[6].
Rodzina ślazowatych według Reveala jest wąsko wydzielona i odpowiada podrodzinie Malvoideae według ujęcia Angiosperm Phylogeny Website.
Ślazowate, malwowate (Malvaceae Juss.) – rodzina roślin należąca do rzędu ślazowców (Malvales). Obejmuje 244 rodzaje z 4225 gatunkami. Są to rośliny zielne, krzewy i drzewa szeroko rozprzestrzenione na Ziemi, we wszystkich niemal strefach klimatycznych. Większość gatunków występuje w strefie tropikalnej. W Polsce występują dziko lub jako rośliny uprawiane lub dziczejące gatunki z rodzajów: anoda (Anoda), ketmia (Hibiscus), malwa (Alcea), prawoślaz (Althaea), ślaz (Malva), ślazówka (Lavatera), ślęzawa (Malope), zaślaz (Abutilon). Rośliny z tej rodziny produkują cyklopropenowe kwasy tłuszczowe i chinony z terpenoidów. U licznych przedstawicieli występują komórki śluzowe (wytwarzające śluzy).
Ważne znaczenie ekonomiczne ma kakaowiec właściwy dostarczający nasion zwanych kakao, służących do wyrobu wielu produktów spożywczych, ale stosowanych też w farmacji i kosmetyce (zob. proszek kakaowy, masło kakaowe, czekolada). Nasiona koli, bogate w kofeinę, służą do aromatyzowania napojów. Jadalnych owoców dostarczają rośliny z rodzajów durian, baobab, ketmia, Quararibea, jako warzywa spożywane są młode pędy niektórych gatunków ketmii, juty i baobabów. Ważnymi roślinami włóknodajnymi są przedstawiciele rodzaju bawełna. Puchowiec pięciopręcikowy dostarcza włókna kapok. Włókna juta pozyskiwane są z roślin z rodzaju juta, ale też wielu innych gatunków tej rodziny (ketmia konopiowata, Clappertonia ficifolia, Decaschistia capitata, Malachra capitata i in.). Wiele roślin stosowanych jest w ziołolecznictwie i kosmetologii (np. ślaz, sferomalwa, Sida). Rodzaje drzewiaste takie jak lipa, topolipka, ogorzałka, Heritiera dostarczają cenionego surowca drzewnego. Bardzo liczne rośliny z tej rodziny uprawiane są jako ozdobne ze względu na efektowne kwiaty, ale też jako cienio- i miododajne drzewa.
Malvaceae é uma família de angiospermas que possui aproximadamente 765 espécies divididas em nove subfamílias, sendo encontrada por todos os estados brasileiros. É uma família pertencente à ordem Malvales, se localizando dentro do clado das Rosídeas. Essa família inclui plantas ornamentais, como os hibiscos (Hibiscus) e as paineiras (Ceiba); plantas alimentícias, como o cacau (Theobroma cacao); e plantas que fornecem madeira, como o pau de balsa (Ochroma pyramidale).
Malvaceae Juss é uma família formada por plantas herbáceas, subarbustos, árvores ou lianas, que podem viver em substratos aquáticos, terrestres, hemiepífita e rupícola que possuem canais de mucilagem e pelos geralmente com escamas peltadas.[1]
A maioria das plantas desta família apresenta folhas alternas, espiraladas ou dísticas, simples (palmadas ou lobadas) ou compostas (palmadas) e em sua maioria, com bordas serrilhadas e dentes malvoides. Também apresentam estípulas e venação palmada. As lâminas foliares das Malvaceae são dorsiventrais, podendo ser em algumas mais raramente bifacial. A epiderme das folhas pode ou não apresentar mucilagem; há presença de estômatos em ambas as superfícies da folha.[2][3]
As flores desta família podem ser solitárias (grandes ou pequenas; regulares ou irregulares) ou unidas, formando uma inflorescência (cimosa ou racemosa) axilar que são vistosas, actinomorfas, bissexuadas ou às vezes, unissexuadas e diclamídeas. A inflorescência em Malvaceae possui unidades bicolor, que são caracterizadas por possuírem uma flor terminal com três brácteas. O perianto é heteroclamídeo (cálice e corola diferenciados) com a corola podendo ser gamo ou dialipétala, pentâmera com plefloração imbricada e o cálice pentâmero, possuindo epicálice (invólucro de brácteas que representa uma unidade bicolor). Não há formação de hipanto livre e as flores são cíclicas. As flores também são hermafroditas em sua maioria, podendo algumas espécies ter flores dioicas (raramente). Na parte masculina da flor (androceu), pode-se dizer que os estames estão presentes em grande quantidade, podendo ser livres ou unidos e às vezes formar uma coluna estaminar envolvendo o gineceu, como é o caso que acontece nos Hibiscos. As anteras em Malvaceae apresentam estruturas, na maioria das espécies, rimosas. Na parte feminina da flor (gineceu) o ovário é súpero, geralmente sincárpico contendo de um a muitos óvulos em cada lóculo presente, com a placentação axial. O estigma, como é o caso dos Hibiscos, pode ser ramificado. Os carpelos são geralmente opostos à corola, podendo ser opostos ao cálice, como em Hibiscus, Sterculia e Fremontodendron. Quando há três carpelo na flor, o membro mediano pode ser tanto adaxial quanto abaxial. A reprodução nesta família ocorre através da polinização entomófila, ou seja, polinização efetuada pelos insetos. Os nectários são feitos de tapetes de pelos glandulares multicelulares e são encontrados no centro do cálice, tendo a corola fundida na base, deixando um espaço por onde o polinizador pode entrar no nectário.[4][5][6]
Os frutos em Malvaceae podem ser caracterizados como dos tipos: baga, drupa, cápsula, esquizocarpo e sâmara.[7]
A lista de gêneros presentes no Brasil pode ser visualizado no site Flora do Brasil 2020.[1]
A família Malvaceae Juss é considerada um grupo monofilético que pertence à ordem denominada como Malvales. A ordem Malvales é um grupo monofilético sendo caracterizado pela presença de floema estratificado com fibras, sépalas conatas, canais de mucilagem, pelos estrelados e dentes foliares (tipo malvoide), além de ácidos graxos ciclopropenoides. Esta ordem apresenta 10 famílias, dentro dessas a Malvaceae, e aproximadamente 3.560 espécies. Com base em análises filogenéticas de sequências de DNA se encontram dentro do clado Malvídeas (Eurosídeas II).[8]
A família Malvaceae, de acordo com o sistema APG (Angiosperm Phylogeny Group), engloba representantes das famílias Bombacaceae, Sterculiaceae, Tiliaceae e Malvaceae, apresentando 70 gêneros, aproximadamente 765 espécies, 3 subespécies e 9 subfamílias, estas que são: Byttnerioideae (apresenta a maioria dos gêneros de Sterculiaceae), Bombacoideae (inclui os gêneros da família Bombacaceae), Brownlowioideae (apresenta alguns gêneros de Tiliaceae), Dombeyoideae (também inclui gêneros da família Sterculiaceae), Grewioideae (inclui a maioria dos gêneros de Tiliaceae), Helicteroideae, Malvoideae (apresenta gêneros da família Malvaceae), Sterculioideae (inclui alguns gêneros da família Sterculiaceae), Tilioideae (apresenta um único gênero de Tiliaceae). As famílias Bombacaceae, Sterculiaceae e Tiliaceae não são monofiléticas, sendo esta divisão inconsistente. Uma sinapomorfia da família Malvaceae é a presença de tecidos nectaríferos que possuem tricomas glandulares que se localizam na região interna da base do cálice ou em alguns casos, na corola ou nos estames, além da venação das folhas palmadas e a estrutura da inflorescência (unidades bicolor), estas características que englobam as 09 subfamílias desta família, como mostrado na árvore filogenética abaixo.[9]
As plantas desta subfamília apresentam pólen espinhoso e coluna estaminal com cinco dentes. Alguns gêneros apresentam estilete apical ramificado; esquizocarpo; perda dos dentes da coluna estaminal e 01 ou 02 óvulos por carpelo.[10][11]
Plantas com folhas compostas, pólen com estrutura triangular achatada.[12]
Presença de androginóforo e sementes aladas.[13]
Anteras basais dilatadas com sacos polínicos apicalmente contíguos e cálice fusionado.[14]
Nesta subfamília o pólen apresenta aspecto espinhoso.[15]
As plantas nesta subfamília apresenta estaminódios opostos à pétalas e cotilédones dobrados. Algumas espécies apresentam folhas siliciosas, pecíolos anulares, com ramos medulares de floema invertidos.[16][17]
Subfamília que possui alguns organismos unissexuais; há perda das pétalas, carpelos que se separam durante o desenvolvimento e androginóforo.[18][19]
Plantas com número de estames reduzidos, estaminódios opostos à sépala e pétalas basais largas com formato incomum.[20]
Plantas que não apresentam fusão do cálice, apresentam estames internos estéreis, folhas das inflorescências opostas, frutos carnudos ou espinhosos e semente alada.[21][22]
A família Malvaceae pode ser encontrada em todos os Estados do Brasil. Sendo assim, estão presentes nos domínios fitogeográficos da Amazônia, Caatinga, Cerrado, Mata Atlântica, Pampa e Pantanal. Mais especificamente ocorre nos tipos de vegetação de Área Antrópica, Caatinga (stricto sensu), Campo de altitude, Campo de Várzea, Campo Limpo, Campo Rupestre, Carrasco, Cerrado (lato sensu), Floresta Ciliar, Floresta de Igapó, Floresta de Terra Firme, Floresta de Várzea, Floresta Estacional Decidual, Floresta Estacional Perenifólia, Floresta Estacional Semidecidual, Floresta Tropical, Floresta Ombrófila Mista, Manguezal, Palmeiral, Restinga, Savana Amazônica, Vegetação aquática.[23]
Malvaceae é uma família de angiospermas que possui aproximadamente 765 espécies divididas em nove subfamílias, sendo encontrada por todos os estados brasileiros. É uma família pertencente à ordem Malvales, se localizando dentro do clado das Rosídeas. Essa família inclui plantas ornamentais, como os hibiscos (Hibiscus) e as paineiras (Ceiba); plantas alimentícias, como o cacau (Theobroma cacao); e plantas que fornecem madeira, como o pau de balsa (Ochroma pyramidale).
Malvaceae este o familie de plante (ordinul Malvales) care conține în jur de 95[1] de genuri de plante erbacee, arbuști și arbori mici.
Malvaceae este o familie de plante (ordinul Malvales) care conține în jur de 95 de genuri de plante erbacee, arbuști și arbori mici.
Slezenovke (znanstveno ime Malvaceae) so družina rastlin iz rodu slezenovcev. Slezenovke so razširjene po vsem svetu. Zajemajo 9 poddružin, 243 redov in skupno 4225 vrst.
Pomembne so zlasti v tropskih in subtropskih krajih.
Med slezenovkami so drevesa, grmi, večina pa je zelnatih rastlin. Navadno so z veliki lepimi cvetovi, na katerih se jasno vidijo znamenja družine: številni prašniki, ki so jim prašne niti med seboj zrasle zelo visoko, tako da so prašnice nagnetene kot na vrhu stebriča, ter pet prostih čašnih in venčnih listov. So močno dlakave ali luskaste.
Listi so celi ali deljeni, s prilisti. Razvrščeni so spiralasto.
Cvetovi slezenovk so veliki, dvospolni, zvezdaste oblike. So praviloma petštevni - sestavljeni so iz petih obarvanih cvetnih listov, petih zelenih venčnih listov ter številnih prašnikov, ki obkrožajo pestič. Plodnica je nadrasla.
Plod je glavica ali pa razpade na posamezne plodiče (člene).
V oklepaju je podano število vrst v rodu.
Slezenovke (znanstveno ime Malvaceae) so družina rastlin iz rodu slezenovcev. Slezenovke so razširjene po vsem svetu. Zajemajo 9 poddružin, 243 redov in skupno 4225 vrst.
Malvaväxter (Malvaceae) är en familj av trikolpater. Tidigare har malvaväxterna innehållit ungefär 1 500 arter i 75 släkten, men nyare genetisk forskning av Angiosperm Phylogeny Group har utökat familjen till omkring 240–250 släkten. De tidigare familjerna kakaoväxter (Sterculiaceae), kapokväxter (Bombacaceae) och lindväxter (Tiliaceae) ingår numera i malvaväxtfamiljen.
Blommorna har fem kronblad och blomfärgen är ofta vit, rosa eller röd.
Malvaväxterna finns över hela världen och i nästan alla klimatzoner. De är örter, buskar och träd.
Ray, M.F. (1998) New combinations in Malva (Malvaceae: Malveae). Novon 8(3): 291
Malvaväxter (Malvaceae) är en familj av trikolpater. Tidigare har malvaväxterna innehållit ungefär 1 500 arter i 75 släkten, men nyare genetisk forskning av Angiosperm Phylogeny Group har utökat familjen till omkring 240–250 släkten. De tidigare familjerna kakaoväxter (Sterculiaceae), kapokväxter (Bombacaceae) och lindväxter (Tiliaceae) ingår numera i malvaväxtfamiljen.
Blommorna har fem kronblad och blomfärgen är ofta vit, rosa eller röd.
Malvaväxterna finns över hela världen och i nästan alla klimatzoner. De är örter, buskar och träd.
Ebegümecigiller (Malvaceae), yaklaşık 1500 türüyle, kutuplar hariç dünyanın her yerinde yayılış gösteren çiçekli bitkiler familyası. Tek ya da çok yıllık otsular, çalılar ya da ağaçlardır. Büyük, parlak, huni şeklinde çiçekleri vardır.
Yapraklar alternat dizilişli, tam veya elsi loplu ve stipullüdür. Çiçekler yaprak koltuklarında tek veya kimoz çiçek durumludur. Çiçekler erdişi, nadiren tek eşeyli ve ışınsal simetrilidir. Genellikle epikaliks bulunur. Sepaller ve petaller 5, serbest veya kaidede birleşikdir. Stamenler çok sayıda ve filamentleri stilusu saran bir tüp şeklinde (kolumna) birleşmiştir. Pistil tek, ovaryum üst durumludur. Meyve pek çok merikarpa ayrılan bir şizokarp şeklinde, bakka, samara veya kapsuladır.
Otlar, çalılar veya ağaçlar olup dünyanın çok soğuk bölgeleri dışında yaygındır. Çiçekler hipogin, aktinomorfik, sepallerin aşağı kısmı oldukça bitişik. Petaller serbest olup çiçek tomurcuk halinde iken birbirleri üzerine kıvrırmış; çiçekler iki eşeyli, stamenler çok sayıda olup flamentleri dişi organın etrafında bir tüp teşkil edecek biçimde billeşmiş, bu tüp korallanın bazal kısmına hafifce bağlanmış, anterler tek odacıklı
Bombacoideae
Brownlowioideae
Byttnerioideae
Dombeyoideae
Grewioideae
Helicteroideae
Malvoideae
Sterculioideae
Tilioideae
Ebegümecigiller (Malvaceae), yaklaşık 1500 türüyle, kutuplar hariç dünyanın her yerinde yayılış gösteren çiçekli bitkiler familyası. Tek ya da çok yıllık otsular, çalılar ya da ağaçlardır. Büyük, parlak, huni şeklinde çiçekleri vardır.
Họ Cẩm quỳ (danh pháp khoa học: Malvaceae) là một họ thực vật có hoa chứa chi Cẩm quỳ (Malva) và các họ hàng của nó. Một số tài liệu về thực vật học bằng tiếng Việt gọi họ này là họ Bông (lấy theo chi Gossypium) hay họ Dâm bụt/họ Bông bụp (lấy theo chi Hibiscus).
Hiện tại có 2 luồng quan điểm chính về định nghĩa và giới hạn của họ này. Quan điểm thứ nhất chỉ xem xét họ này theo nghĩa hẹp truyền thống, tức là Malvaceae sensu stricto. Hệ thống APG II xem xét họ này theo định nghĩa và giới hạn rộng hơn trên cơ sở của các phát sinh loài ở mức phân tử mà chúng đã chỉ ra rằng trong khi Malvaceae sensu stricto là đơn ngành về mặt miêu tả theo nhánh thì một vài họ có quan hệ họ hàng gần gũi nhất của bộ Cẩm quỳ (Malvales) lại không phải là đơn ngành. Theo định nghĩa của APG thì họ này hợp nhất phần lõi của bộ Cẩm quỳ trong hệ thống Cronquist, bao gồm các họ Bombacaceae (họ Gạo), Malvaceae sensu stricto (họ Cẩm quỳ nghĩa hẹp), Sterculiaceae (họ Trôm) và Tiliaceae (họ Đoạn) vào thành họ Cẩm quỳ nghĩa rộng (Malvaceae sensu lato).
Họ Cẩm quỳ nghĩa hẹp bao gồm một nhóm đơn ngành khi miêu tả theo nhánh đã được xác nhận bởi các nghiên cứu phát sinh loài ở mức phân tử trong thời gian gần đây. Nó là một đơn vị phân loại thuần nhất, nó thuần nhất tới mức mà cấp phân họ là không cần thiết và không áp dụng, họ Malvaceae sensu stricto chỉ được phân ra thành các tông.
Họ có quan hệ họ hàng gần gũi nhất với Malvaceae sensu stricto là họ Gạo (Bombacaceae), và hai họ này được chia tách ra chủ yếu là trên cơ sở của các đặc trưng của phấn hoa (trơn nhẵn hay nhăn nheo ở Bombacaceae, có gai ở Malvaceae). Họ Malvaceae nghĩa hẹp cũng có xu hướng là các cây thân thảo hay cây bụi, trong khi họ Bombacaceae thông thường là các cây thân gỗ. Phát sinh loài ở mức phân tử đã chứng minh rằng họ Bombacaceae là cận ngành khi miêu tả theo nhánh trong mối quan hệ tương ứng với họ Malvaceae nghĩa hẹp.
Nó đã được phần lớn các nhà biên soạn các phân loại thực vật ở cấp bậc cao công nhận, bao gồm:
Điều tạo ra sự đồng thuận vững chắc này chủ yếu có được là nhờ các nghiên cứu trong lĩnh vực hình thái học.
Malvaceae vẫn được công nhận theo nghĩa hẹp trong một số biên khảo có tính chất danh pháp như: tại IK (Index Kewensis), APNI (Australian Plant Names Index) và GCI (Gray Card Index) trong IPNI (xem thêm Danh sách các hệ thống phân loại thực vật); cũng như trong một vài phòng sưu tập mẫu thực vật trên khắp thế giới, cùng với phân loại "tiêu chuẩn" của nhiều công trình tham khảo như các sách hướng dẫn, thực vật chí và rất quan trọng là các giải pháp phân đôi (xem Giải pháp phân tích của Thonner đối với các họ thực vật có hoa).
Cách tiếp cận khác là của Edlin (1935), ông thậm chí đã giới hạn họ Malvaceae còn cao hơn nữa bằng cách chuyển các chi có quả dạng quả nang, bao gồm Gossypium và Hibiscus, vào trong họ Gạo được định nghĩa rộng hơn.
Họ Malvaceae nghĩa hẹp theo các định nghĩa truyền thống bao gồm khoảng 111-119 chi với tổng cộng khoảng 1.500 loài. Chúng bao gồm các loài cẩm quỳ, bông, đậu bắp, dâm bụt hay thục quỳ.
Nguồn: Vườn thực vật hoàng gia Anh tại Kew
Theo định nghĩa rộng hơn của APG thì họ Malvaceae cũng là một nhóm đơn ngành khi miêu tả theo nhánh nhưng có nhiều chi hơn. Do các nghiên cứu phát sinh loài ở mức phân tử cho thấy các họ Bombacaceae, Tiliaceae và Sterculiaceae theo như định nghĩa truyền thống thì có quan hệ họ hàng rất gần gũi với họ Malvaceae nghĩa hẹp nhưng chúng lại không là các nhóm đơn ngành, nên họ Malvaceae đã được mở rộng ra để bao gồm luôn cả ba họ này. Định nghĩa mở rộng này đã được phần lớn các nhà nghiên cứu về bộ Cẩm quỳ chấp nhận, như Baum và những người khác (2004) hay Perveen và những người khác (2004), Tate và những người khác (2005).
Sự đồng thuận cho định nghĩa rộng hay định nghĩa hẹp đối với họ Malvaceae hoặc là cho một điều gì đó nằm giữa chúng vẫn là vấn đề của tương lai. Định nghĩa rộng cho họ Malvaceae đã được chấp nhận trong các sách giáo khoa về phân loại thực vật của một số học giả như Judd và những người khác (1999) hay trong nghiên cứu bao hàm toàn diện về các họ và chi của thực vật có mạch trong hệ thống Kubitzki của Bayer & Kubitzki (2003) cũng như trong nghiên cứu các họ thực vật thuộc vùng nhiệt đới của Tân thế giới của Maas & Westra (2005). Phiên bản gần đây nhất của hệ thống Thorne đã dùng cách tiếp cận trung gian bằng cách xếp cả họ Bombacaceae và một phần họ Sterculiaceae vào trong họ Malvaceae, nhưng lại duy trì họ Byttneriaceae (chứa các chi của họ Sterculiaceae theo truyền thống và họ Tiliaceae) và họ Tiliaceae bị hạn chế một cách đáng kể như là các họ riêng biệt.
Họ Malvaceae theo nghĩa của APG là một họ bao gồm khoảng 250 chi và trên 4.200 loài; nó bao gồm các loài đoạn, bông gạo, bao báp, balsa v.v. Theo Bayer et al. 1999, Bayer & Kubitzki 2003 thì họ này bao gồm 9 phân họ như sau:
Như nói trên đây, định nghĩa họ Malvaceae là rất mâu thuẫn. Họ Malvaceae sensu stricto truyền thống bao gồm một nhóm rất đồng nhất và đơn ngành khi miêu tả theo nhánh trong khi định nghĩa của họ Malvaceae sensu lato, mới được định nghĩa gần đây trên cơ sở của các kỹ thuật mới hơn đã chỉ ra rằng các họ nói chung hay được công nhận như Bombacaceae, Tiliaceae và Sterculiaceae, luôn được coi là rất gần với Malvaceae sensu stricto, lại không phải là các nhóm đơn ngành. Do họ Malvaceae theo định nghĩa này được mở rộng để bao gồm cả ba họ kia, tạo ra một nhóm đơn ngành nhưng trong nội bộ của nó cần phải có sự chia tách lại để tạo ra các nhánh con cũng đơn ngành.
Cây phát sinh chủng loài trong bài này dựa theo định nghĩa họ Malvaceae mở rộng, như được thể hiện trên website của Angiosperm Phylogeny Group. Các hình thoi chỉ thị các nhánh được hỗ trợ hơi yếu (<80%).
Malvaceae
Byttnerioideae: 26 chi, 550-650 loài. Liên nhiệt đới, đặc biệt là Nam Mỹ
Grewioideae: 25 chi, 770 loài. Liên nhiệt đới.
Sterculioideae: 12 chi, 430 loài. Liên nhiệt đới.
Tilioideae: 3 chi, 50 loài. Ôn đới Bắc bán cầu và Trung Mỹ
Dombeyoideae: Khoảng 21 chi, khoảng 380 loài. Cổ nhiệt đới, đặc biệt là Madagascar và Mascarenes
Brownowioideae: 8 chi, khoảng 70 loài. Đặc biệt tại cổ nhiệt đới.
Helicteroideae: 8 tới 12 chi, 10 tới 100 loài. Nhiệt đới, đặc biệt là Đông Nam Á.
Malvoideae: 78 chi, 1.670 loài. Ôn đới tới nhiệt đới.
Bombacoideae: 12-21 chi, 120 loài. Nhiệt đới, đặc biệt là châu Phi và châu Mỹ
Một điều quan trọng cần chỉ ra là mối quan hệ giữa các phân họ này hoặc là vẫn được hỗ trợ kém hoặc là gần như mờ mịt, vì thế định nghĩa cho họ và các phân họ có thể bị thay đổi mạnh khi các nghiên cứu mới được công bố.
Về họ Malvaceae sensu stricto truyền thống, xem bài Malvoideae, do phân họ này về cơ bản là tương ứng với họ đó.
Phần lớn các loài là cây thân thảo hay cây bụi, nhưng một số loài là cây gỗ hay dây leo.
Lá nói chung mọc so le, thường có thùy hình lông chim hay lá kép và có gân lá hình lông chim. Mép lá có thể nguyên, nhưng khi có răng cưa thì một gân kết thúc tại đỉnh mỗi răng (răng cẩm quỳ). Có lá kèm. Thân cây chứa các ống nhầy và thường cũng chứa các khoang nhầy. Lông phổ biến và chủ yếu là có dạng tỏa hình sao.
Các hoa nói chung mọc thành các cụm hoa hữu hạn hay vô hạn ở nách lá, thường suy giảm thành một hoa duy nhất, nhưng cũng có thể là dạng hoa lơ, có lá mọc đối hay mọc ở tận cùng. Chúng thường mang các lá bắc dư thừa. Chúng có thể là đơn tính hay lưỡng tính và nói chung đối xứng tỏa tia, thường gắn với các lá bắc dễ thấy, tạo thành một đài phụ. Nói chung chúng có 5 lá đài mở bằng mảnh vỏ, thường xuyên nhất là hợp sinh ở cuống lá đài. Năm cánh hoa lợp (xếp đè lên nhau). Số lượng nhị từ 5 tới vô số, hợp sinh ít nhất tại cuống của chúng, nhưng thường tạo thành một ống xung quanh nhụy. Các nhụy hợp thành từ 2 tới nhiều lá noãn hợp sinh. Bầu nhụy thượng, với kiểu đính noãn trên trục. Đầu nhụy hình đầu hay có thùy. Các hoa có các tuyến mật bao gồm nhiều lông có tuyến bó chặt, thường nằm trên các lá đài.
Phần lớn thường là quả nang chẻ ngăn, quả nẻ hay quả kiên.
Một số loài là cỏ dại trong nông nghiệp, bao gồm cối xay Ấn Độ (Abutilon theophrasti) và Modiola caroliniana. Tuy nhiên, một số loài khác, như bông (4 loài thuộc chi Gossypium), đay cách (Hibiscus cannabinus), ca cao (Theobroma cacao), cô la (Cola) và đậu bắp (Abelmoschus esculentus) v.v. lại là những cây trồng quan trọng trong nông nghiệp. Quả và lá các loài bao báp (Adansonia) ăn được. Một loại cây ăn quả có tiếng khác là sầu riêng (Durio).
Malvaceae sensu lato:
Malvaceae sensu stricto:
Họ Cẩm quỳ (danh pháp khoa học: Malvaceae) là một họ thực vật có hoa chứa chi Cẩm quỳ (Malva) và các họ hàng của nó. Một số tài liệu về thực vật học bằng tiếng Việt gọi họ này là họ Bông (lấy theo chi Gossypium) hay họ Dâm bụt/họ Bông bụp (lấy theo chi Hibiscus).
Hiện tại có 2 luồng quan điểm chính về định nghĩa và giới hạn của họ này. Quan điểm thứ nhất chỉ xem xét họ này theo nghĩa hẹp truyền thống, tức là Malvaceae sensu stricto. Hệ thống APG II xem xét họ này theo định nghĩa và giới hạn rộng hơn trên cơ sở của các phát sinh loài ở mức phân tử mà chúng đã chỉ ra rằng trong khi Malvaceae sensu stricto là đơn ngành về mặt miêu tả theo nhánh thì một vài họ có quan hệ họ hàng gần gũi nhất của bộ Cẩm quỳ (Malvales) lại không phải là đơn ngành. Theo định nghĩa của APG thì họ này hợp nhất phần lõi của bộ Cẩm quỳ trong hệ thống Cronquist, bao gồm các họ Bombacaceae (họ Gạo), Malvaceae sensu stricto (họ Cẩm quỳ nghĩa hẹp), Sterculiaceae (họ Trôm) và Tiliaceae (họ Đoạn) vào thành họ Cẩm quỳ nghĩa rộng (Malvaceae sensu lato).
Malvaceae Juss. (1789), nom. cons.
Типовой род ПодсемействаМа́львовые (лат. Malvaceae или лат. Bombacaceae[2]) — семейство растений порядка Мальвоцветные. Включает в себя деревья, кустарники, лианы и травянистые растения — около 245 родов и 4465 различных видов растений (The Plant List, 2013). Представители семейства распространены как в северном, так и в южном полушарии, но большинство видов тропические. Практически отсутствуют в арктических областях и почти не представлены в северной части лесной зоны.
Общей характеристикой семейства является наличие расходящихся лучами волосиков вдоль стебля и листьев, и липкий сок. Листья очередные, простые, часто лопастные с пальчатым жилкованием, имеют прилистники.
Цветки обоеполые или редко раздельнополые, обычно радиально-симметричные, часто с прицветниками в форме наружной чашечки. Околоцветник обычно состоит из пяти створчатых, отдельных либо сросшихся в основании чашелистиков и как правило пяти лепестков, которые в свою очередь срастаются с тычиночной трубкой. Андроцей (мужская часть цветка) состоит из пяти и более тычинок — отдельных, пучками или сросшихся вместе; одно- или двугнёздых пыльников. Сросшиеся нити тычинок образуют трубку, окружающую столбики. Гинецей (женская часть цветка) состоит из одного сложного пестика, состоящего из двух и более плодолистиков. Завязь верхняя, состоящая из двух и более долек, каждая из которых содержит одну или более обычно пазушных семяпочек. Пыльцевые зёрна почти всегда покрыты шипиками.
Плод — коробочка, либо дробный, распадающийся на мерикарпии, орех, нерастрескивающийся стручок, совокупность листовок, костянка, или ягода, крылатка.
Существует два различных подхода в классификации семейства. Один подход имеет более узкое представление о мальвовых, так называемое sensu stricto. Система классификации APG II систематизирует мальвовые более широко, исходя из молекулярного филогенеза. Филогенез показывает, что хотя все мальвовые sensu stricto (в узком смысле) кладистически монофилийны (то есть происходят от одного предка), многие близкие им семейства из порядка мальвоцветных таковыми по отношению к семейству не являются. Система APG II объединяет в одну структуру различные семейства из классической системы классификации Кронквиста: мальвовые, бомбаксовые (Bombacaceae), или баобабовые, стеркулиевые (Sterculiaceae) и липовые (Tiliaceae), то есть описывает мальвовые sensu lato (в широком смысле).
Триба Byttnerieae
Триба Hermannieae
Триба Lasiopetaleae
Триба Theobromateae
Триба Durioneae
Триба Helictereae
Триба Gossypieae
Триба Hibisceae
Триба Malveae
Ма́львовые (лат. Malvaceae или лат. Bombacaceae) — семейство растений порядка Мальвоцветные. Включает в себя деревья, кустарники, лианы и травянистые растения — около 245 родов и 4465 различных видов растений (The Plant List, 2013). Представители семейства распространены как в северном, так и в южном полушарии, но большинство видов тропические. Практически отсутствуют в арктических областях и почти не представлены в северной части лесной зоны.
锦葵科(學名:Malvaceae)是锦葵目的一个科。锦葵科大约有75属,1000-1500种,分布于温带及热带。中国有16属,81种,36变种或变型。
锦葵科包括以下一些属:
在APG 分类法和修订后的APG II 分类法中,将梧桐科、木棉科、椴树科合并到锦葵科中间来,将锦葵科分为几个亚科:
這九個亞科之間的關係如下:
锦葵科 Malvaceae刺果藤亚科 Byttnerioideae: 26属650种,分布于泛热带,主要于南美洲
扁担杆亚科 Grewioideae:25屬770種,分布于全熱帶
♦梧桐亚科 Sterculioideae:12屬430種,分布于全熱帶
椴树亚科 Tilioideae: 3属50种,分布于北半球温带地区及中美洲
非洲芙蓉亚科 Dombeyoideae: 约20属380种,分布于古热带界,主要于马达加斯加及马斯克林群岛
杯萼亚科 Brownlowioideae: 8属约70种,主要分布于古热带界
山芝麻亚科 Helicteroideae: 8至12属、10至90种,分布于热带,主要于东南亚
♦锦葵亚科 Malvoideae:78屬1,670種,溫帶到熱帶
木棉亚科 Bombacoideae:12屬120種,熱帶,特別是非洲及美洲
Bombacaceae Kunth
Sterculiaceae Vent.
Tiliaceae Juss.[1]
アオイ科(葵:Malvaceae)は双子葉植物のアオイ目の科のひとつで、従来の分類では約75属、1500種からなる。
美しい花をつけるものが多く、観賞用のハイビスカス、ムクゲ、フヨウ、タチアオイなどのほか、食用のオクラ、またワタやケナフなど繊維として利用されるものもある。
草本または木本。花は両性花で、5枚の花弁と雄蕊が基部で合生し、雄蕊どうし合着して筒状になる。
熱帯地方に多く、日本の本土に本来自生するものは数種(三浦半島以南の海岸に生えるハマボウのほか、南西諸島にさらに数種)で、そのほか帰化植物が数種ある。
アオイ(葵)という名は、元はフユアオイなどを指し、「仰(あおぐ)日(ひ)」の意味で、葉に向日性があるためという[2]。
家紋に使われる葵(徳川家の「三つ葉葵」、下鴨神社の「双葉葵」など)は別科であるウマノスズクサ科のフタバアオイの葉をデザインしたものである。
クロンキスト体系など従来の分類では、約75属を含む科である。
APG植物分類体系では以上に加え、従来のパンヤ科(カポック(パンヤ)、ドリアン、バオバブ、バルサなど)、アオギリ科(アオギリ、カカオ、コーラノキなど)、シナノキ科(シナノキ、セイヨウボダイジュ、コウマ、シマツナソ(モロヘイヤ)など)もアオイ科に含め、240-250属からなる大きな科としている。
この広義アオイ科は次の各亜科に分けられ、旧アオイ科以外の旧科はいずれも多系統とされる。
オクラの花
アオイ科(葵:Malvaceae)は双子葉植物のアオイ目の科のひとつで、従来の分類では約75属、1500種からなる。
美しい花をつけるものが多く、観賞用のハイビスカス、ムクゲ、フヨウ、タチアオイなどのほか、食用のオクラ、またワタやケナフなど繊維として利用されるものもある。
아욱과(--科, 학명: Malvaceae 말바케아이[*])는 아욱목의 과이다.[1]
남북 양반구의 열대에서 온대에 걸쳐 자라며, 세계적으로 200여 속에 약 2,300종 가량이 알려져 있는 큰 과[2][3] 인데, 한국에는 목화·수박풀·어저귀·황촉규 등의 초본종과 무궁화 등의 목본종이 분포하고 있다.
초본이나 관목 또는 교목인 것도 있으며, 턱잎을 가지고 있다. 잎은 보통 홑잎이지만 손바닥 모양으로 갈라지는 것도 있으며, 모두 어긋난다. 꽃은 일반적으로 크고 방사대칭이며 5수화인데, 5개의 꽃잎은 기와 모양으로 배열되어 있다. 한편, 수술은 여러 개가 있지만, 모두 통 모양으로 합쳐져 단체 수술을 이루며, 그 중앙부에서 암술대가 나온다. 암술대·암술머리는 5개 또는 그 이상(심피와 같은 수)으로 갈라져 있다. 열매는 길쭉한 삭과로 익으면 몇 갈래로 벌어진다. 꽃이 아름다워 대부분 관상용으로 심는데 가장 유용한 종류는 목화이다.
현재, 아욱과의 계통 분류는 다음과 같다.[4]
아욱과불암초아과: 26속 650종. 전(全)열대 지역, 특히 남아메리카
장구밤나무아과: 25속 770종. 전(全)열대 지역.
♦벽오동아과: 12속 430종. 범열대 지역.
피나무아과: 3속 50종. 북 온대 지역과 중앙아메리카
까치깨아과: 약 20속 380여 종. 구(舊)열대 지역, 특히 마다가스카르와 마스카렌 제도
브라운로아과: 8속 70여 종. 특히 구(舊)열대 지역.
헬릭테레스아과: 8 ~ 12속 10 ~ 90종. 열대, 특히 동남아시아.
♦아욱아과: 78속 1,670종. 열대에서 온대.
목면아과: 12속 120종. 열대, 특히 아프리카와 아메리카