Dlouhokřídlí (Charadriiformes) je řád různě velkých, k rozmanitým podmínkám přizpůsobených ptáků. Vyskytují se na celém světě včetně Arktidy a Antarktidy a osidlují rozmanitá prostředí. Některé druhy žijí na otevřeném moři, u moře, některé v pouštích a pár druhů obývá husté lesy. Většina dlouhokřídlých žije blízko vody a živí se bezobratlými nebo jinými drobnými živočichy.
Hnízdí na zemi a o nekrmivá mláďata pečují oba partneři, ve většině případů jsou monogamní. Po pěvcích jsou dlouhokřídlí nejrozmanitějším řádem ptáků.
Řád čítá na 350 druhů po celém světě.
Charadriiformes, vědecký název pro dlouhokřídlé, dříve označoval řád bahňáků. Současný řád dlouhokřídlých vznikl sloučením původních dlouhokřídlých (Lariformes), alek (Alciformes) a bahňáků (Charadriiformes). Tedy nově vzniklá skupina používá vědecký název jednoho původního řádu a český druhého, čímž občas vznikají omyly.
V taxonomii dlouhokřídlých je plno nejasností, je možné, že se jedná o polyfyletické umělé seskupení taxonů, a podle některých teorií jsou dokonce součástí rozšířeného řádu brodiví.
Poslední výzkumy fylogeneze dlouhokřídlých, založené na analýze mitochondriální a jaderné DNA, však prokazují monofyletický původ této skupiny. Celá skupina se pak dělí na tři výrazně geneticky odlišené klady:
Toto rozdělení podporuje několik nezávislých studií (viz Baker et al. 2007).
Dlouhokřídlí (Charadriiformes) je řád různě velkých, k rozmanitým podmínkám přizpůsobených ptáků. Vyskytují se na celém světě včetně Arktidy a Antarktidy a osidlují rozmanitá prostředí. Některé druhy žijí na otevřeném moři, u moře, některé v pouštích a pár druhů obývá husté lesy. Většina dlouhokřídlých žije blízko vody a živí se bezobratlými nebo jinými drobnými živočichy.
Hnízdí na zemi a o nekrmivá mláďata pečují oba partneři, ve většině případů jsou monogamní. Po pěvcích jsou dlouhokřídlí nejrozmanitějším řádem ptáků.
Řád čítá na 350 druhů po celém světě.
