Plži (Gastropoda) jsou třída bezobratlých živočichů z kmene měkkýši.
Schránka plžů se nazývá ulita, která se skládá z jedné části, je většinou spirálovitě stočená a je vylučována z kožních záhybů na hřbetě.
Nemají žádné končetiny. Pohybují se pomocí svalnaté nohy. Orgány mají uschované v útrobním vaku. Potravu rozřežou pomocí jazykové pásky.
Schéma anatomie plicnatého plže - hlemýžď kropenatý
Schéma raduly plže
Měkké nečlánkované tělo bez končetin, které je pokryté jednovrstevnou pokožkou.
Má mnoho slizových žláz. Tělo se skládá ze svalnaté nohy, útrobního vaku a hlavy s jedním či dvěma páry tykadel (pár tykadel slouží jako hmatový orgán, oči jsou u jejich báze, v případě dvou párů jsou na delších tykadlech miskovitá očka, kratší mají funkci hmatovou). Měkké tělo bývá zpravidla kryto nepárovou schránkou (ulitou).
Největším žijícím druhem plže je trumpetovka australská (Syrinx aruanus), dosahující délky 72 až 91 centimetrů a hmotnosti kolem 5 kilogramů.[1]
Dýchají pomocí žaber (předožábří a zadožábří), u některých druhů se druhotně vyvinul plicní vak (plicnatí).
Je otevřená a je zde hustá síť tepen, žil a vlásečnic. Mají srdce s jednou předsíní a jednou komorou.
Tvořena párovými gangliemi, neboli uzlinami. Uzliny jsou propojeny nervovými vlákny. Nervová vlákna vedou také do smyslových orgánů, například očí.
Jsou to hermafrodité i gonochoristé. Vývoj je přímý (z vajíček se líhnou malí jedinci podobní dospělcům – např. u suchozemských druhů) i nepřímý (z vajíček se líhnou larvy nepodobné dospělcům, které musí prodělat metamorfózu, čili přeměnu – např. u mořských plžů).
Plže dělíme někdy na vodní a suchozemské. Podle tradičního systému se plži dělí na předožábré, zadožábré a plicnaté. Předožábří mají žábry před srdcem a nacházejí se v plášťové dutině (část těla, která komunikuje s vnějším prostředím), zadožábří potom až za srdcem. Plicnatí plži mají plicní vaky, které vznikly prokrvením plášťové dutiny.
Existuje vícero systémů plžů:
Plži (Gastropoda) jsou třída bezobratlých živočichů z kmene měkkýši.