Nile region, oases and Mediterranean region.
Native to tropical and warm temperate America, naturalized in the Old World.
Canal banks, edges of springs, wells and swamps.
Annual.
Eclipta prostrata, ye una especie de planta fanerógama perteneciente a la familia Asteraceae. Ye una de les Diez Flores Sagraes de Kerala.
Son yerbes añales o perennes, qu'algama un tamañu d'hasta 1 m d'altu pero frecuentemente muncho menos, raigañu axonomorfa, base rizomatosa, estrigosas. Fueyes opuestes, elíptiques a llanceolaes, hasta 7 cm de llargu, atenuaes nuna base pecioliforme, escabrosas. Capitulescencias de capítulos solitarios en pedúnculos curtios, estrigosos, axilares y terminales; capítulos inconspicuamente radiaos, 3–4 mm de llargu; filarias 8–9, sele en 2–3 series, estriaes, estrigosas; involucros cilíndricos a campanulaos; receptáculos planos; flósculos del radiu 50 o más por capítulu, fértiles, inconspicuos, les lígules 1–2 mm de llargu y 0.3 mm d'anchu, blanques; páleas bien delgaes, cerdiformes, 2–3 mm de llargu, glabres abaxialmente, dilataes y estrigosas adaxialmente, persistentes nel receptáculu depués de la cayida de los aquenios; flósculos del discu menos numberosos, perfectos y fértiles, les coroles 1–1.5 mm de llargu, blanques; anteres con punta espatulada, incurvada, subauriculaes na base, negres; cañes del estilu planes, con apéndices curtios, obtusos y pilosos. Aquenios ca 2 mm de llargu, escasamente 4-angulaos, los ángulos marxinales suberoso-endurecíos, cares gruesamente tuberculadas; miriguanu bien amenorgáu, una corona bidentada, cerdoso-marxinada.[2]
Esta especie crez comúnmente en llugares húmedos como una meruxa de les árees tropicales en clima templáu templáu de tol mundu. Alcuéntrase llargamente distribuyida en tola India, de China, Tailandia y Brasil.
La planta tien usos tradicionales na medicina Ayurveda. Ye amargosu, caliente, fuerte y secu nel gustu. Na India conozse como bhangra (بھنگرہ), bhringaraj y bhringraja . Widelia calendulacea ye conocíu pol mesmu nome, polo qu'el de flor blanca Y. alba llámase blancu bhangra y el de flores marielles W. calendulacea llámase bhangra mariella.[3]
Informóse qu'ameyora la crecedera del pelo y el so color.[4][5] Un estudiu n'aguarones amosó que n'estractos d'éter de petroleu de Y. prostrata menguó la cantidá de tiempu que tomó por que'l pelo vuelva crecer y empezó a crecer de nuevu dafechu n'aguarones albinos afaitaes. La resultancia del tratamientu con Y. prostrata yera meyor que'l control positivu, 2% de minoxidil.[6] Química [ edit ]
Eclipta prostrata contién cumestanos tales como wedelolactona y demethylwedelolactona, polipeptidos, polyacetilenos, tiofeno derivatives, esteroides, triterpenos y flavonoides.
Eclipta prostrata describióse por (L.) L. y espublizóse en Mantissa Plantarum 2: 286. 1771.[2]
Eclipta: nome xenéricu que remanez del griegu ekleipo y que significa "deficiente", en referencia a l'ausencia d'un miriguanu.[7]
postrata: epítetu llatín que significa "postrada".[8]
Artemisia viridis Blanco
Eclipta prostrata, ye una especie de planta fanerógama perteneciente a la familia Asteraceae. Ye una de les Diez Flores Sagraes de Kerala.
Orang-aring (Eclipta alba (L.) Hassk., sin. Eclipta prostrata L.) ya iku tuwuhan, akèh tinemu alasan dadi gulma, anggota suku Asteraceae. Terna iki kawéntar olehé miguna kanggo nyuburaké rambut. Saliyané iku, orang-aring uga duwé khasiat minangka tuwuhan obat. Orang-aring duwé jeneng liyané, kaya ta urang-aring (Indo.); te-lenteyan (Md.); daun tinta (Banda); daun sipat, keremak lanang (Mly.); lan false daisy (Ingg.).[1]
Terna sakmusim, kanthi jejeg utawa dlosor, kerep nyawang-nyawang, nganti 0,8 m. Gagangé bulat pejal, semu ungu, kanthi rambut putih. Godhong adhep-adhepan, duduk, lanset ndawa nganti bundar ndog dawané, 2–12,5 × 0,5–3,5 cm, pangkal nyempit lan ujung lancip, pinggiré godhong bergerigi utawa rada rata, lumah loro-loroné berambut.[2] Kembangé grombol ing bongkol kembang majemuk kang gagangé dawa, selanjutnya 2-3 bongkol bareng-bareng ngumpul ing ujung (terminal) utawa ing lempitan. Godhong pembalut jero 2 bunderan, dawané 5 mm, mbentuk mangkok. Kembang pinggir kanthi makutha wujud pita sempit, bergigi loro. Kembang cakram wujud tabung, warna putih. Wohé atos (achene) dawané nganti kaya baji cendhak, 2 mm, bintil-bintil.[2]
Orang-aring ngasilké zat pewarna ireng. Cairan sariné bisa kanggo ngirengaké rambut lan kanggo gawé tato.[3]. Godhong orang-aring diremes-remes ing jero banyu, banjur minangka ngademke sirah aerta kanggo nyuburké lan garingaké rambut.[1] Cairan orang-aring diusapaké ing sirahé bayi supaya rikat thukul rambut sing ireng. Seduhan orang-aring ing lenga kelapa minangka lenga penyubur rambut. Minyak orang-aring iki wis kawentar ing Jawa hingga udakara taun ’70-an. Ana ing Ayurveda (ngèlmu usada India), orang aring dipercaya kanggo kaya ta rasayana kang duwé khasiat dawa umuré lan awet enom. Penelitian anya-anyar iki ngandhakaké yèn tuwuhan ini duwé daya usada tumrap gangguan ati (hepar) lan lambung.[4] Ing panggonan liya, orang-aring minangka obat luar kanggo lelara kulit, eksim, "kutu air", malah kanggo ngatasi serangan kéwan kang duwé wisa kaya ta entupé kalajengking utawa cokotan ula. Godhong orang-aring uga dimanfaatké kanggo lalap, utawa ing Bali, dicampurké karo jangan.[1]
Terna iki asal-usulé ora dimangerteni. Menyebar luas ing seluruh donya, ing wewengkon tropika lan subtropika, ana ing akèh-akèh panggonan wis ngrembaka dadi gulma sing ngganggu tumrap jinis tuwuhan pertanian.[5] Ing India, Cina, Thailand, lan Brazil; ditemokak ing Indonésia.Orang-aring bisa adhaptasi karo lingkungan sing ubah-ubah, mligi ing pangggonan kang drainase buruk, panggonan-panggonan teles ing kiwa-tengené kali, parit, utawa rawa, nanging kena srengéngé. Wiwit saka pasisir gulma ini tahan urip ing lemah kang ngandhut zat garam nganti dhuwur 2000 m. Kemampuan kembangbiaké dhuwur: ngembang sepanjang taun, orang-aring bisa ngasilké 17.000 biji per individu tuwuhan.[5]
Orang-aring (Eclipta alba (L.) Hassk., sin. Eclipta prostrata L.) ya iku tuwuhan, akèh tinemu alasan dadi gulma, anggota suku Asteraceae. Terna iki kawéntar olehé miguna kanggo nyuburaké rambut. Saliyané iku, orang-aring uga duwé khasiat minangka tuwuhan obat. Orang-aring duwé jeneng liyané, kaya ta urang-aring (Indo.); te-lenteyan (Md.); daun tinta (Banda); daun sipat, keremak lanang (Mly.); lan false daisy (Ingg.).
Urang-aring nyaéta ngaran tutuwuhan anu watangna ngarancabang, tumuwuhna biasana di sisi jalan, di lapang, atawa di sisi solokan.[1] Ieu tutuwuhan jangkungna ngan ukur nepi ka 80 cm, tumuwuhna ajeg ka luhur atawa nyanggeyeng.[1] Warna watangna héjo semu coklat, aya buluan warna bodas. Wangun daunna lansét, warnana héjo, tungtungna seukeut, sisina régé-régé lemes ampir rata, daunna kasar aya buluan warna bodas.[1] Kembangna majemuk warna bodas tur laleutik. Buahna panjang, ceper, heuras, tur buluan.[1]
Urang aring ngandung ecliptine, alfaTerthienylmethanol, 2-(Buta-1,3-diynyl)-5-(but-3-en-1-ynyl) thiophene, 2-(Buta-1,3-diynyl)-5-(4-chloro-3-hydroxybut-1-ynyl) thiophene, 5-(3-Buten-1-ynyl)-2,2'-bithienyl-5'-methyl acetate, wedelolactone.[1]
Salian ti dimangpaatkeun pikeun nyuburkeun rambut, urang-aring mangpaat pikeun ubar pendarahan, nurunkeun panas, anti racun,[1] ubar jang utah getih, mimiseun, kiih getih, ngising getih, hepatitis, diare, kurang gizi, keputihan, jeung huisan.[2]
Urang-aring nyaéta ngaran tutuwuhan anu watangna ngarancabang, tumuwuhna biasana di sisi jalan, di lapang, atawa di sisi solokan. Ieu tutuwuhan jangkungna ngan ukur nepi ka 80 cm, tumuwuhna ajeg ka luhur atawa nyanggeyeng. Warna watangna héjo semu coklat, aya buluan warna bodas. Wangun daunna lansét, warnana héjo, tungtungna seukeut, sisina régé-régé lemes ampir rata, daunna kasar aya buluan warna bodas. Kembangna majemuk warna bodas tur laleutik. Buahna panjang, ceper, heuras, tur buluan.
भृंगराज (अंग्रेजी नाम : False Daisy ; वैज्ञानिक नाम : Eclipta alba) आस्टेरेसी (Asteraceae) कुल का पौधा है। यह प्राय: नम स्थानों में उगता है। वैसे तो यह लगभग पूरे संसार में उगता है किन्तु भारत, चीन, थाइलैंड एवं ब्राजील में बहुतायत में पाया जाता है। आयुर्वेद में इसका तेल बालों के लिये बहुत उपयोगी माना जाता है।
आयुर्वेदिक विशेषज्ञों का मत है कि भृंगराज बालों और लीवर से जुड़ी समस्याओं के लिए लाभदायक है, क्योंकि इसमें केश्य गुण पाया जाता है।
भृंगराज (अंग्रेजी नाम : False Daisy ; वैज्ञानिक नाम : Eclipta alba) आस्टेरेसी (Asteraceae) कुल का पौधा है। यह प्राय: नम स्थानों में उगता है। वैसे तो यह लगभग पूरे संसार में उगता है किन्तु भारत, चीन, थाइलैंड एवं ब्राजील में बहुतायत में पाया जाता है। आयुर्वेद में इसका तेल बालों के लिये बहुत उपयोगी माना जाता है।
आयुर्वेदिक विशेषज्ञों का मत है कि भृंगराज बालों और लीवर से जुड़ी समस्याओं के लिए लाभदायक है, क्योंकि इसमें केश्य गुण पाया जाता है।
भृङ्गीराज अथवा भुइँझार अथमा भूमिराज औषधीय गुण भएको फूल फुल्ने वनस्पति हो । वैज्ञानिक नाम इलिप्टा अल्बा (Eclipta alba) अथवा इलिप्टा प्रोस्टाटा (Eclipta prostrata) भएको यो वनस्पतिलाई अङ्ग्रेजीमा फल्स डेजी (False Daisy) डेजी विड (Daisy weed) आदि नामले चिनिन्छ भने नेपालीमा अन्तलि, भुई झार, भंग्रेली, भृङ्गराज आदि नामले चिनिन्छ। Asteraceae वा Compositae परिवारमा पर्ने यस वनस्पतिमा भएको औषधीय गुणले गर्दा यसलाई अत्यन्तै उपयोगि जडीबुटिकोरूपमा विश्वभर प्रयोग गरिन्छ। साधारणतया भृङ्गीराज संसारभर ओशिलो ठाँउमा उम्रने गर्दछ। मुख्यगरी भारत, चीन, थाइल्याण्ड र ब्राजिलमा प्रसस्त मात्रामा पाइने यो वनस्पति नेपालमा पनि पाइन्छ। आयुर्वेदमा भृङ्गीराजको पातलाई अत्यन्तै शक्तिशालि टनिककोरूपमा प्रयोग गरेको पाइन्छ भने यसबाट निकलिएको सारतत्व (extract) शक्तिवर्धक र कपालको औषधीको रूपमा प्रयोग हुन्छ। त्यस्तै भृङ्गीराजबाट निकालिएको कालो रंग कपाल रंगाउन तथा टाटु बनाउन प्रयोग गरिन्छ। परम्परागत रूपमा यसलाई खुट्टामा हिलोले खाएको (athlete foot), दाद, लुतो जस्ता विभिन्न चर्मरोगहरूमा प्रयोग गरिदै आएको पाइन्छ। चीन तथा ब्राजिलमा यसलाई सर्पले टोकेको बेलामा विषनाशक औषधिको रूपमा पनि प्रयोग गरिन्छ। त्यतिमात्र नभएर यसको नियमित प्रयोगले कपालको वृद्धि, झर्ने समस्याको समाधान तथा कालोपना कायम रहने विश्वास गरिन्छ।
अन्तलि, भिमराज, भुई झार, भंग्रेली, भाँगटा, भँगेरी झार, भृङ्गराज, मार्कव, केशरन्जन तामिल भाषामा यसलाई करिसलङ्कानी भनिन्छ।
Pocharam ताल, आन्ध्र प्रदेश, भारत
Pocharam ताल, आन्ध्र प्रदेश, भारत
यो सयपत्री फूलको परिवारमा पर्ने एक किसिमको पोथ्रा (Herb) हो। ३० सेन्टिमिटर जति अग्लो हुने यो झार जमीन माथि फैलिएर हुर्केको पाइन्छ। सेतो झुसयुक्त फिका कलेजी रंगको काण्ड तथा थुप्रै हाँगाबिगाहरू आएका हुन्छन्। करिब १ देखि ५ सेन्टिमिटर लामो र ३ मिलिमिटर देखि १ सेन्टिमिटर चौडा भेट्नु (Petiole) नभएका दुबै छेउमा चुच्चो परेको लाम्चो पात हुन्छ। पातको दुबै तर्फ बाक्लै मसिना झुसहरू (Strigose) आएका हुन्छन् यी पातहरू डाँठमा एक अर्काको आमुन्ने सामुन्ने (Opposite) रहेका हुन्छन्। बाटुलो (Disc) आकारको फूलको माथिल्लो भाग चौडा हुन्छ। एउटा काण्डमा साधारणतया एउटा र कहिलेकाहीं दुईवटा फूलहरू हुन्छन्। साधारणतया फूलको रंग सेतो हुन्छ तर पहेंलो फुल्ने भृङ्गीराज पनि पाइन्छ। ४ वटा दाँते किनारा भएका पुष्पदल (Corolla) हुन्छ्न्। भृङ्गीराजको जरा पूर्ण विकशित, बेलनाकार र खैरो रंगको हुन्छ।
भृङ्गीराज खासै खेती गर्ने चलन नरहेको हुँदा जङ्गली अबस्थामा उपलब्ध भृङ्गीराज नै आयुर्वेदिक औषधी निर्माता कम्पनीहरूको प्रमुख श्रोतको रूपमा रही आएको छ। नेपालमा गोरखा जिल्लाका केही किसानहरूले बिसं २०४७४८ देखि यस प्रजातिको खेतीको शुरुवात गरेको भएतापनि खेतीमा भने ब्यापकता आउन सकेको छैन। २ देखि ३ सेन्टिमिटर बाक्लो जङ्गलको मलिलो माटोको तह राखी बनाईएको नर्सरीको बीउ ब्याडमा चैत्रबैशाखमा भृङ्गीराजको बीउ छरिसक्नु पर्दछ। बेर्ना ३ देखि ४ सेन्टिमिटर अग्ला भएपछि खनजोत गरी खेती गर्न तयार पारिएको जग्गामा सिंचाई गरिसकेपछि बेर्नाहरू सार्नु पर्दछ। यसरी सार्दा एक बेर्ना देखि अर्को बेर्ना र एक हार देखि अर्को हार बीचको दूरी १० देखि २० सेन्टिमिटर राख्न उपयुक्त हुन्छ। राम्रो उत्पादन लिनको लागि निरन्तर चिस्यान एवं प्रकाश कायम राख्नु पर्दछ।
कपालको लागि हितकर हुन्छ। शोथ (Oedema/Anasarca), चर्मरोग दम खोकी काटेको घाउ ज्वरो कमलपित्त रक्तअल्पता पिसाब सम्वन्धी समस्या कलेजो र फियो (Spleen) बढेको घाउको दुखेको उच्च रक्तचाप कुखत परेको आदिको उपचार गर्न प्रयोग गरिन्छ। यसका कलिला मुन्टाहरू तरकारीको रूपमा पनि खाईन्छ। काटिएको घाउमा पात र डाँठको स्वरस (Fresh juice) लगाएमा घाउ पाक्दैन छिटो निको हुन्छ तथा धनुष्टंकार रोगबाट पूर्णरूपमा बचाउन सक्छ भन्ने विस्वास गरिन्छ। गाईबस्तुको घाउ निको पार्न जरा पिंधेर बनाईएको लेदो (Paste) लगाईन्छ। बिच्छि बारुला कमिला र माकुराले टोककेको ठाँउमा पातको रस लगाईन्छ। रुघा खोकीले बच्चाको खासगरी नाक र घाटीमा असर गरेको अवस्थामा पातको स्वरस मह सँग मिसाएर ख्वाइन्छ। यसको जराले बान्ता (Emetic) गराउँछ कब्जियत हटाउँछ र अल्सर (Ulcer)मा जराको लेदो लगाउँदा (Antiseptic)को काम गर्दछ।
भृङ्गीराज प्रायजसो गरम हावापानी भएको ठाँउमा पाइन्छ। कूलोको डिल खोला किनार चिस्यानयुक्त जमीन धाप दलदले जमीन र सिंचित खेतबारीमा पाइन्छ। बर्षातको समयमा मकै तथा धानबाली संगै उम्रेको पनि पाइन्छ। यस प्रजातिको राम्रो बृद्धि विकासको लागि खुल्ला प्रकाशको आवश्यक्ता पर्दछ। साधारणतया जेष्ठ देखि कार्तिक सम्ममा भृङ्गीराजको बाली संकलन गर्नु पर्दछ तर हावापानी र भौगोलिक अवस्था अनुकूल रहेको स्थानमा बर्ष भरी नै पनि बाली गर्न सकिन्छ। बेर्ना सारेको सामान्यतया २ देखि ३ महिना पछि बाली संकलन योग्य हुन्छ। फलहरू राम्रो सँग पाकेर कालो रंगको देखिन थालेपछि बाली संकलन योग्य भएको भनी थाहा पाउनु पर्दछ। सम्पूर्ण बोट नै उखेलेर बाली संकलन गरिन्छ। बोट उखेल्दा पाकेका बीउहरू त्यही नै झारेर छोड्नु पर्दछ जसले गर्दा भृङ्गीराजको प्राकृतिक पुनरुत्पादनमा दिगोपना कायमै रहन मदत पुग्दछ।
भृङ्गीराज अथवा भुइँझार अथमा भूमिराज औषधीय गुण भएको फूल फुल्ने वनस्पति हो । वैज्ञानिक नाम इलिप्टा अल्बा (Eclipta alba) अथवा इलिप्टा प्रोस्टाटा (Eclipta prostrata) भएको यो वनस्पतिलाई अङ्ग्रेजीमा फल्स डेजी (False Daisy) डेजी विड (Daisy weed) आदि नामले चिनिन्छ भने नेपालीमा अन्तलि, भुई झार, भंग्रेली, भृङ्गराज आदि नामले चिनिन्छ। Asteraceae वा Compositae परिवारमा पर्ने यस वनस्पतिमा भएको औषधीय गुणले गर्दा यसलाई अत्यन्तै उपयोगि जडीबुटिकोरूपमा विश्वभर प्रयोग गरिन्छ। साधारणतया भृङ्गीराज संसारभर ओशिलो ठाँउमा उम्रने गर्दछ। मुख्यगरी भारत, चीन, थाइल्याण्ड र ब्राजिलमा प्रसस्त मात्रामा पाइने यो वनस्पति नेपालमा पनि पाइन्छ। आयुर्वेदमा भृङ्गीराजको पातलाई अत्यन्तै शक्तिशालि टनिककोरूपमा प्रयोग गरेको पाइन्छ भने यसबाट निकलिएको सारतत्व (extract) शक्तिवर्धक र कपालको औषधीको रूपमा प्रयोग हुन्छ। त्यस्तै भृङ्गीराजबाट निकालिएको कालो रंग कपाल रंगाउन तथा टाटु बनाउन प्रयोग गरिन्छ। परम्परागत रूपमा यसलाई खुट्टामा हिलोले खाएको (athlete foot), दाद, लुतो जस्ता विभिन्न चर्मरोगहरूमा प्रयोग गरिदै आएको पाइन्छ। चीन तथा ब्राजिलमा यसलाई सर्पले टोकेको बेलामा विषनाशक औषधिको रूपमा पनि प्रयोग गरिन्छ। त्यतिमात्र नभएर यसको नियमित प्रयोगले कपालको वृद्धि, झर्ने समस्याको समाधान तथा कालोपना कायम रहने विश्वास गरिन्छ।
वनस्पतीशास्त्रीय नाव: Eclipta prostrata
कुळ: Asteraceae
नाम:- (सं.) भृंगराज, मार्कव; (हिं.) भांगरा; (बं.) केसराज; (क.) गर्ग.
वर्णन:- माक्याचे छोटे झुडूप पावसाळ्यात उगवते व ओलसर जागेंत किंवा पाणी दिल्यास बाराही महिने जगते. ह्यांत पांढरा माका आणि पिवळा माका अशा दोन जाती आहेत. दक्षिणेंत विशेषकरून श्वेत जात मिळते आणि बंगालमध्ये पीत जात आढळते. माक्याची पाने समोरासमोर दोन असतात आणि ती देठविरहित असतात.
रसशास्त्र:- माक्यांत एका जातीची राळ व एक सुगंधी कडू द्रव्य आहे. माका उकडल्यास त्याचा गुण जातो. ह्याचा रस गोंदण्यासाठी वापरतात.
ह्याची पंचांगे(मूळ, साल, पान, फूल व फळ) औषधांत वापरतात. धर्म:- माका कडू, उष्ण, दीपक, पाचक, वायुनाशी, आनुलोमिक, मूत्रजनक, बल्य, वातहर, त्वग्दोषहर, व्रणशोधक, व्रणरोपक आणि वर्ण्य आहे. माक्यास रसायन मानतात ही अतिशयोक्ति नाही. ह्याची मुख्य क्रिया यकृतावर होत असते. यकृताची विनिमयक्रिया सुधारते, पित्तस्राव नीट होतो, आमाशयांतील आणि पक्वाशयांतील पचनक्रिया सुधारते व ह्या तीन मुख्य ठिकाणच्या क्रिया सुधारल्याने सर्व शरीरास तेज येते. रोज माका खाल्याने वृद्धाचा तरुण होतो ही म्हण केवळ अतिशयोक्ति नाही. माक्याचे धर्म टॅरॅक्झेकम् सारखे किंबहुना त्यापेक्षा उत्तम तऱ्हेचे आहेत. अधिक प्रमाणात माका खाल्यास उलट्या होतात.
मात्रा:- ताजा अंगरस १ ते २ थेंब.
उपयोग:-
గుంటకలగర లేదా గుంటగలగర ఒక విధమైన ఔషధ మొక్క. ఇది ఆస్టరేసి (Asteraceae) కుటుంబానికి చెందినది. దీని శాస్త్రీయనామం ఎక్లిప్టా ఆల్బా (Eclipta alba). నీటి కాలువలు, గుంటల పక్కన, తేమగల ప్రదేశాలలో నేలబారుగా పెరిగే కలుపు మొక్క గుంటగలిజేరు. గుత్తులుగా ఉన్న తెల్లని చిన్న పూలను పూస్తుంది. సంస్కృతంలో దీన్ని భృంగరాజ అంటారు. మార్కెట్లో చాలా తల నూనెలు గుంటగలగర ఆకులతో తయారు చేస్తున్నారు. వెండ్రుకలు రాలిపోకుండా కాపాడే గుణం దీనిలో ఉండటమే అందుకు కారణం. గుంటగలగర మొక్కలను వేళ్లతో సహా తీసి శుభ్రపరచి నీడలో ఎండబెట్టాలి. దీనికి మార్కెట్లో మంచి అమ్మకపు విలువ వుంటుంది. ఆధునిక పరిశోధనలలో ఇందులో కల ఎక్లిప్టిన్ అనే ఔషధతత్వానికి లివర్ ను బాగుచేయగల శక్తి ఉందని కనుగొన్నారు. ఆయుర్వేద వైద్య విధానంలో గుంటగలిజేరును ప్రధానంగా తల వెండ్రుకలు నల్లగా, వత్తుగా పెరగటానికి, లివరు, చర్మ వ్యాధులలో వాడుతారు.
ఈ జాతులు ప్రపంచవ్యాప్తంగా ఉష్ణమండల ప్రాంతాలలో, తేమ ప్రదేశాల్లో సాధారణంగా పెరుగుతాయి. ఇది విస్తృతంగా భారతదేశం , చైనా , థాయిలాండ్, బ్రెజిల్ అంతటా పెరుగుతాయి. ఈ మొక్కలు సాధారణంగా వ్యర్థభూమిలలో పెరుగుతాయి.ఈ మొక్కలకు స్థూపాకార, బూడిదరంగు మూలాలు కలిగి ఉంటాయి. తరచుగా నోడ్స్ వద్ద కాండం నిటారుగా లేదా ప్రోస్టేట్ గా ఉంటాయి.ఆకులు ప్రతిపక్షంగా ఏర్పడి దీర్ఘచతురస్రం , లాన్స్ ఆకారంలో, లేదా దీర్ఘవృత్తాకారం లో ఉంటాయి.ఆకులు 2.5-7.5 cm పొడవు ఉంటాయి . ఇది ఒక పొడవాటి కాండము గుండ్రంగా ,గోధుమ రంగులో, తెల్లని డైసీ వంటి పువ్వులు కలిగి ఉంటాయి.
ఇది ఉబ్బసము, బ్రాంకైటిస్, రుమాటిజమ్ నివారణలో, రక్తస్రావాన్ని అరికట్టడంలో, వెంట్రుకల పెరుగుదలకు వాడే మందుల్లో ఉపయోస్తారు.[1]
అన్నదాత - మీకు తెలుసా - డా. యం. పరాంకుశరావు, ఎస్.వి. ఆయుర్వేద కళాశాల, తిరుపతి
ಕನ್ನಡದಲ್ಲಿ ಗರುಗ, ಗರುಗದ ಸೊಪ್ಪು, ಕಾಡಿಗ್ಗರುಗ ಎಂದು ಕರೆಯಲ್ಪಡುವ ಭೃಂಗರಾಜ ಎಲ್ಲೆಡೆ ಕಳೆಯಂತೆ ಬೆಳೆಯುವ ಸಸ್ಯ[೩]. ಕೂದಲಿಗೆ ಬಣ್ಣ ಕೊಡುವ ಮತ್ತು ತಲೆಗೂದಲನ್ನು ಸೊಂಪಾಗಿ ಬೆಳೆಸುವ ಗುಣವುಳ್ಳವಾದ್ದರಿಂದ ಸಂಸ್ಕೃತದಲ್ಲಿ ಕೇಶರಂಜನ, ಕೇಶರಾಜ ಎಂಬ ಹೆಸರೂ ಇದೆ. ಅರ್ಧ ತಲೆನೋವಿಗೆ ಉತ್ತಮ ಔಷಧಿಯಾಗಿರುವುದರಿಂದ ಸೂರ್ಯಾವರ್ತ ಎಂಬ ಹೆಸರೂ ಇದೆ. ಭೃಂಗರಾಜ ತನ್ನಲ್ಲಿರುವ ಅಮೂಲ್ಯ ಗುಣಗಳಿಂದಾಗಿ ಪ್ರಾಚೀನ ಕಾಲದಿಂದಲೂ ಸೌಂದರ್ಯವರ್ಧಕ ಗಿಡಮೂಲಿಕೆಯಾಗಿ ಬಳಸಲ್ಪಡುತ್ತಿತ್ತೆಂದು ಶೌನಕೇಯ, ಅಥರ್ವ ಮತ್ತು ಕೌಶಿಕ ಸೂತ್ರಗಳಲ್ಲಿ ಉಲ್ಲೇಖ ದೊರೆಯುತ್ತದೆ. ಅಷ್ಟಾಂಗ ಹೃದಯದಲ್ಲಿ ವಾಗ್ಭಟ ಭೃಂಗರಾಜವನ್ನು ದಿನನಿತ್ಯ ಸೇವನೆ ಮಾಡವುದರಿಂದ ರಸಾಯನ (ಬಲದಾಯಕ ಔಷಧಿ)ವಾಗಿ ಕಾರ್ಯ ಮಾಡುತ್ತದೆಂದು ತಿಳಿಸಿದ್ದಾನೆ. ರಾಜನಿಘಂಟುವಿನಲ್ಲಿ ಕೃಷ್ಣವರ್ಣ (ನೀಲಿ) ಭೃಂಗರಾಜ ಉತ್ತಮ ಔಷಧೀಯ ಗುಣಗಳನ್ನು ಹೊಂದಿದೆಯೆಂದು ವಿವರಿಸಲಾಗಿದೆ. ಕಹಿರಸ ಹೊಂದಿದ್ದು ಚರ್ಮಕ್ಕೆ ಹಿತಕರವಾಗಿದೆ. ಇದರ ಎಲೆಗಳನ್ನು ಸಂಕಷ್ಟಹರ ಚತುರ್ಥಿ ವ್ರತದಲ್ಲಿ ಗಣಪತಿಗೆ, ನಿತ್ಯ ಸೋಮವಾರ ವ್ರತದಲ್ಲಿ ಶಿವ ಮತ್ತು ಗೌರಿಗೆ, ಶ್ರೀ ನರಸಿಂಹ ಜಯಂತಿ ವ್ರತದಲ್ಲಿ ವಿಷ್ಣುವಿಗೆ ಮತ್ತು ಶ್ರೀ ಉಮಾ-ಮಹೇಶ್ವರರಿಗೆ ಪೂಜಿಸುತ್ತಾರೆ.
ಎಕ್ ಲಿಪ್ಟ ಆಲ್ಬ ಎಂದು ವೈಜ್ಞಾನಿಕವಾಗಿ ಕರೆಯಲ್ಪಡುವ ಭೃಂಗರಾಜ ಕಾಂಪೋಸಿಟೆ ಕಟುಂಬಕ್ಕೆ ಸೇರಿದೆ. ಇದು ಎರಡು ಅಡಿ ಬೆಳೆಯುವ ಪುಟ್ಟ ಏಕವಾರ್ಷಿಕ ಸಸ್ಯ. ಕಾಂಡವು ತುಂಬಾ ಮೃದುವಾಗಿದ್ದು. ಆಚೆ ಈಚೆ ಕವಲುಗಳು ಆಕ್ರಮಿಸಿ ನೆಲದ ಮೇಲೆ ತೆವಳಿ ಬೆಳೆಯುತ್ತದೆ. ಹೂವು ಬಿಳಿಯದಾಗಿದ್ದು ಚಿಕ್ಕದಾಗಿರುತ್ತದೆ. ಒಣಗಿದಾಗ ಅದರೊಳಗಿರುವ ಕಪ್ಪು ಬಣ್ಣದ ಬೀಜಗಳು ಹೊರಗೆ ಬರುತ್ತವೆ.
ಎಲ್ಲಾ ತರಹದ ಮಣ್ಣಿನಲ್ಲೂ ಬೆಳೆಯಬಹುದಾದಂತಹ ಗಡುತರ ಸಸ್ಯ. ಸ್ವಾಭಾವಿಕವಾಗಿ ಈ ಗಿಡವು ಭತ್ತದ ಗದ್ದೆಗಳಲ್ಲಿ ಮತ್ತು ನೀರು ಹರಿದು ಹೋಗುವ ಪ್ರದೇಶದಲ್ಲಿ ಹುಲುಸಾಗಿ ಬೆಳೆಯುತ್ತದೆ. ಫಲವತ್ತಾದ ಕೆಂಪುಗೋಡು ಮಣ್ಣಿನಲ್ಲಿ ಈ ಬೆಳೆ ಸಮೃದ್ಧವಾಗಿ ಬೆಳೆಯುತ್ತದೆ.
ಇದು ಉಷ್ಣಶೀತ ಮತ್ತು ಸಮಶೀತೋಷ್ಣ ವಲಯಗಳಲ್ಲಿ ಉತ್ತಮವಾಗಿ ಬೆಳೆಯಬಲ್ಲದು. ಉಷ್ಣಾಂಶ ೨೫-೩೦ ಡಿಗ್ರಿ ಸೆ. ಹಾಗೂ ಕಡಿಮೆ ತೇವಾಂಶ ಇರುವ ಪ್ರದೇಶವು ಈ ಬೆಳೆಗೆ ಒಳ್ಳೆಯದು.
ಪುಷ್ಪಗಳ ಬಣ್ಣಗಳಿಗನುಗುಣವಾಗಿ ಬಿಳಿ, ನೀಲಿ, ಹಳದಿ ಬಣ್ಣದ ಮೂರು ವಿಧಗಳಿವೆ. ಕೇರಳದಲ್ಲಿ ವೈದ್ಯರು ಹೆಚ್ಚಾಗಿ ಹಳದಿಬಣ್ಣದ ಬೃಂಗರಾಜವನ್ನು ಔಷಧಿಯಲ್ಲಿ ಉಪಯೋಗಿಸುತ್ತಾರೆ. ನೀಲಿಬಣ್ಣದ ಭೃಂಗರಾಜ ಪಶ್ಚಿಮ ಬಂಗಾಳದಲ್ಲಿ ಭೀಮರಾಜ ಎಂಬ ಹೆಸರಿನಲ್ಲಿ ಪ್ರಸಿದ್ಧವಿದೆ.
ಪಂಚಂಗಗಳು ಅಂದರೆ ಬೇರು, ಕಾಂಡ, ಎಲೆ, ಹೂ, ಬೀಜ ಎಲ್ಲವೂ ಔಷಧೀಯ ಗುಣ ಹೊಂದಿವೆ.
ಕನ್ನಡದಲ್ಲಿ ಗರುಗ, ಗರುಗದ ಸೊಪ್ಪು, ಕಾಡಿಗ್ಗರುಗ ಎಂದು ಕರೆಯಲ್ಪಡುವ ಭೃಂಗರಾಜ ಎಲ್ಲೆಡೆ ಕಳೆಯಂತೆ ಬೆಳೆಯುವ ಸಸ್ಯ. ಕೂದಲಿಗೆ ಬಣ್ಣ ಕೊಡುವ ಮತ್ತು ತಲೆಗೂದಲನ್ನು ಸೊಂಪಾಗಿ ಬೆಳೆಸುವ ಗುಣವುಳ್ಳವಾದ್ದರಿಂದ ಸಂಸ್ಕೃತದಲ್ಲಿ ಕೇಶರಂಜನ, ಕೇಶರಾಜ ಎಂಬ ಹೆಸರೂ ಇದೆ. ಅರ್ಧ ತಲೆನೋವಿಗೆ ಉತ್ತಮ ಔಷಧಿಯಾಗಿರುವುದರಿಂದ ಸೂರ್ಯಾವರ್ತ ಎಂಬ ಹೆಸರೂ ಇದೆ. ಭೃಂಗರಾಜ ತನ್ನಲ್ಲಿರುವ ಅಮೂಲ್ಯ ಗುಣಗಳಿಂದಾಗಿ ಪ್ರಾಚೀನ ಕಾಲದಿಂದಲೂ ಸೌಂದರ್ಯವರ್ಧಕ ಗಿಡಮೂಲಿಕೆಯಾಗಿ ಬಳಸಲ್ಪಡುತ್ತಿತ್ತೆಂದು ಶೌನಕೇಯ, ಅಥರ್ವ ಮತ್ತು ಕೌಶಿಕ ಸೂತ್ರಗಳಲ್ಲಿ ಉಲ್ಲೇಖ ದೊರೆಯುತ್ತದೆ. ಅಷ್ಟಾಂಗ ಹೃದಯದಲ್ಲಿ ವಾಗ್ಭಟ ಭೃಂಗರಾಜವನ್ನು ದಿನನಿತ್ಯ ಸೇವನೆ ಮಾಡವುದರಿಂದ ರಸಾಯನ (ಬಲದಾಯಕ ಔಷಧಿ)ವಾಗಿ ಕಾರ್ಯ ಮಾಡುತ್ತದೆಂದು ತಿಳಿಸಿದ್ದಾನೆ. ರಾಜನಿಘಂಟುವಿನಲ್ಲಿ ಕೃಷ್ಣವರ್ಣ (ನೀಲಿ) ಭೃಂಗರಾಜ ಉತ್ತಮ ಔಷಧೀಯ ಗುಣಗಳನ್ನು ಹೊಂದಿದೆಯೆಂದು ವಿವರಿಸಲಾಗಿದೆ. ಕಹಿರಸ ಹೊಂದಿದ್ದು ಚರ್ಮಕ್ಕೆ ಹಿತಕರವಾಗಿದೆ. ಇದರ ಎಲೆಗಳನ್ನು ಸಂಕಷ್ಟಹರ ಚತುರ್ಥಿ ವ್ರತದಲ್ಲಿ ಗಣಪತಿಗೆ, ನಿತ್ಯ ಸೋಮವಾರ ವ್ರತದಲ್ಲಿ ಶಿವ ಮತ್ತು ಗೌರಿಗೆ, ಶ್ರೀ ನರಸಿಂಹ ಜಯಂತಿ ವ್ರತದಲ್ಲಿ ವಿಷ್ಣುವಿಗೆ ಮತ್ತು ಶ್ರೀ ಉಮಾ-ಮಹೇಶ್ವರರಿಗೆ ಪೂಜಿಸುತ್ತಾರೆ.
တစ်နှစ်ခံ ပင်ပျော့ပင်ငယ်တစ်မျိုးဖြစ်သည်။ ၁၈ လက်မ ကျော်ထိ မြင့်သည်။ ထောင်မတ်၍ ပေါက်သည်။ ခရမ်းညို ရောင် ရှိသော ပင်စည်ရိုးတံပေါ်တွင် သေးငယ်သော အမွေးကြမ်းကလေးများ ရှိသည်။
ရွက်ဆိုင်ထွက်သည်။ ရှည်မျောမျော လှံစွပ်ပုံဖြစ်သည်။ ရွက်ထိပ်ချွန်၍ ရွက်ရင်းသွယ်သည်။ ရွက်ညှာအလွန်တိုသည်။ အရွက်ထက်အောက်မျက်နှာပြင် ၂ ခုလုံးတွင် အလွန်သေးငယ်သော အမွေးကြမ်း ကလေးများရှိသည်။ ရွက်နားပတ်လည် ခွေးသွားစိပ်ကလေးများ ရှိသည်။
ပန်းခိုင်ထိပ်တွင် တစ်ပွင့်တည်း ကဲ့သို့ ဖြစ်နေ၏ ။ ပန်းပွင့် ခေါင်းလောင်း ပုံသဏ္ဌာန်ဖြစ်၍ အဖြူရောင် သို့မဟုတ် အဝါရောင် ရှိသည်။ ပွင့်ခံရွက်ကြီး၍ ထင်ရှားသည် ။ တပို့တွဲလများတွင် ပွင့်သည်။
ပဉ္စငါးပါး ၊ အရွက် ။
မြန်မာပြည် နေရာအနှံ့အပြားတွင် ပေါက်သည်။ မိုးများသော အရပ်ဒေသ များတွင် ပေါင်းပင်ကဲ့သို့ ပေါက်ရောက်သည်။ ရခိုင်တွင် ကြိတ်မှန်ရွက်ကို မြီကျဟာဟု ခေါ်သည်။ [၁]
အလေ့ကျပေါက်သည်။
မြန်မာ့ဆေးကျမ်း များ အလိုအရ ကြိတ်မှန်ရွက်သည် ပူ ၏။ လေနာ ၊ သလိပ်နာတို့ကိုနိုင်၏ ။ သွေးကိုတက်ကြွစေ၏။ ဆံပင်ကို နက်၍ သန်စွမ်းစေ၏ ။ လေသလိပ် သည်းခြေနှင့်ယှဉ်၍ ဖြစ်သော အနာမျိုးတို့ကိုနိုင်၏ ။ အားကို ဖြစ်စေ၏ ။ ဓာတ်တို့ကို ပြောင်းစေ၏ ။ အသက်ရှည်၏ ။ မျက်စိရောင်ခြင်းနှင့် အခြားရောင်တင်းခြင်း ကို ပျောက်စေ၏ ။အနာရွတ် အဖြူကွက်များပျောက်စေ၏။
इदं भृङ्गराजसस्यं भारते वर्धमानः कश्चन सस्यविशेषः । इदं सस्यं त्रिविधं भवति । श्वेतभृङ्गराजसस्यं, पीतभृङ्गराजसस्यं, नीलभृङ्गराजसस्यं चापि । अस्य भृङ्गराजसस्यस्य “मार्कवसस्यम्” इत्यपि अपरं नाम अस्ति । अस्य रसः, चूर्णं, मूलं चापि औषधत्वेन उपयुज्यते । आयुर्वेदशास्त्रे अस्य भृङ्गराजस्य महत् स्थानम् अस्ति । आयुर्वेदस्य औषधेषु अनेन भृङ्गराजेन निर्मितानि बहुविधानि औषधानि प्राप्यन्ते ।
इदं भृङ्गराजसस्यम् आङ्ग्लभाषयाEclipta Alba इति उच्यते । हिन्दीभाषया“भाङ्गरा” इति, तेलुगुभाषया“गलगरा” इति, तमिळ्भाषया “ करिसलाङगण्णि கரிசலாங்கண்ணி karisalāṅgaṇṇi” इति, मलयाळभाषया“माक” इति, कन्नडभाषया“गरुगद सोप्पु” इति च उच्यते ।
अस्य भृङ्गराजस्य रसः कटुः, तिक्तः च । सः रूक्षः, उष्णवीर्यः चापि ।
ಗರ್ಗೊ ಪನ್ಪುನವು ಒಂಜಿ ಎಲ್ಯ ಮರ್ದ್ ದಯಿ. ಉಂದೆನ್ ಸಂಸ್ಕೃತಡ್ ಭೃಂಗರಾಜ ಪನ್ದ್ ಲೆಪ್ಪುವೆರ್. ಉಂದೆತ ಪೂ ಸುರುಟ್ ಬೊಲ್ದ್ ಆದ್ ಬೊಕ್ಕ ಕಪ್ಪು ಆಪುಂಡು. ಕಂಡದ ಬರಿಟ್ ಜಾಸ್ತಿ ಉಪ್ಪುಂಡು. ನೆಕ್ಕ್ ಕನ್ನಡೊಡ್ ಗರುಗ ಗಿಡ ಪಂದ್ ಪನ್ಪೆರ್.
ಉಂದೆನ್ ಮಸ್ತ್ ಜನೊಕುಲು ತರೆತ ತಂಪುಗು ಅಂಚನೆ ಕೂಜಲ್ ದ ಬಣ್ಣೊಗು ಬೊಡಾದ್ ತರೆಕ್ ಉಪಯೋಗ ಮನ್ಪುವೆರ್. ಗರ್ಗೊದ ದಯಿನ್ ಗುದ್ದ್ದ್ ರಸ ದೆತ್ತ್ದ್ ಅವೆನ್ ತಾರಾಯಿದ ಎಣ್ಣೆದೊಟ್ಟುಗು ಬೆಚ್ಚ ಮನ್ತ್ದ್ ತರೆಕ್ ಪಾಡೊಲಿ. ತರೆಕಜೊ ನರೆವಂದೆ ಬಣ್ಣನ್ ಅಂಚನೆ ಒರಿಪಾದ್ ಕೂಜಲ್ನ್ ಮಂದೊಡು ಬಳಪಾವುನ ಗುನೊ ಉಪ್ಪುನ ಈ ದಯಿಕ್ ಸಂಸ್ಕೃತಡ್ ಕೇಶರಂಜನ, ಕೇಶರಾಜ ಪನ್ದ್ ಲೆಪ್ಪುವೆರ್. ಆರ್ಧ ತರೆ ಬೇನೆಗ್ ಉಂದು ಒಂಜಿ ಎಡ್ಡೆ ಮರ್ದ್ ಅಂಚಾದ್ ನೆಕ್ ಸೂರ್ಯಾವರ್ತ ಪನ್ಪಿ ಪುದರ್ಲ ಉಂಡು. ಗರುಗದ ಎಣ್ಣೆನ್ ಕಿನ್ಯ ಬಾಲೆಗ್ ಪೂಜಿದ್ ಮಾಲಿಶ್ ಮನ್ತ್ದ್ ಬೆಚ್ಚನೀರ್ಡ್ ಮೀಪಾಂಡ ಚರ್ಮೊದ ಅರೋಗ್ಯೊಗು ಎಡ್ಡೆ. ಉಂದೆತ ಇರೆಡ್ಡ್ ಸಂಕಷ್ಟಹರ ಚತುರ್ಥಿ ವ್ರತಟ್ ಗಣಪತಿಗ್, ನಿತ್ಯ ಸೋಮಾರೊ ವ್ರತಟ್ ಶಿವ ಬೊಕ್ಕ ಗೌರಿಗೆ, ಶ್ರೀ ನರಸಿಂಹ ಜಯಂತಿ ವ್ರತಟ್ ವಿಷ್ಣುಗ್ ಬೊಕ್ಕ ಶ್ರೀ ಉಮಾ-ಮಹೆಶ್ವರಗ್ ಪೂಜೆ ಮನ್ಪುವೆರ್.[೧]
ಗರಗದ ದಯಿ ಎಲ್ಯ ಜಾತಿದ ದಯಿ.ಉಂದು ನೆಲತ್ ಮಿತ್ತ್ ಅಂಚಿ ಇಂಚಿ ಎಲ್ಯ ಎಲ್ಯ ಗೆಲ್ಲ್ ನ್ ಪರಡದ್ ಬಳಪಿನಂಚಿನ ಎಲ್ಯ ದಯಿ. ನೆತ್ತ ದಂಡ್ ಮಸ್ತ್ ಮೆದುವಾದ್ ಉಪ್ಪುಂಡು. ಈ ದಯಿಟ್ ಎಲ್ಯ ಪೂ ಉಪ್ಪುಂಡು. ಪೂತ ಬಣ್ಣ ಬೊಲ್ದು. ಪೂತ ಉಲಯಿದ ಬಿತ್ತ್ ಉಲ್ಗಿ ಬೊಕ್ಕ ನೆಲಕ್ ಬೂರ್ದ್ ನೀರ್ದ ಅಶ್ರಯ ತಿಕ್ಕ್ನಗ ದಯಿಯಾದ್ ಕೊಡಿಪುಂಡು.
ಗರ್ಗ ಮಾತ ತರತ ಮಣ್ಣ್ಡ್ ಬುಲೆಪುನಂಚಿನ ದಯಿ. ಎಚ್ಚಾದ್ ಕಂಡದ ಬರಿಟ್, ಕಂಗ್ ತೋಟೊಡು ಅಂಚನೆ ನೀರ್ದ ಪರಿಪು ಜಾಸ್ತಿ ಇತ್ತಿನಲ್ಪ ಗರ್ಗೊ ಬುಲೆಪುಂಡು.
ಗರ್ಗೊದ ದಯಿಟ್ ಬುಡ್ಫಿನ ಪೂತ ಬಣ್ಣಗ್ ಅನುಸಾರವಾದ್ ಮೂಜಿ ವಿದೊಕುಲೆನ್ ಗುರುತಿಸವೊಲಿ. ಬೊಲ್ದು, ನೀಲಿ ಅಂಚನೆ ಮಂಜಲ್ ಬಣ್ಣದ ಪೂ ಬುಡ್ಫಿನ ಮೂಜಿ ವಿದೊಕುಲು. ನೀಲಿಬಣ್ಣದ ಗರ್ಗೊನ್ ಪಡ್ಡೋಯಿ ಬಂಗಾಲೊಡು ಭೀಮರಾಜ ಪನ್ದ್ ಲೆಪ್ಪುವೆರ್. ಕೇರಳೊಡು ಬೈದ್ಯೆರ್ನಕುಲು ಜಾಸ್ತಿ ಮಂಜಲ್ ಪೂತ ಭೃಂಗರಾಜನ್ ಮರ್ದ್ಗ್ ಉಪಯೊಗ ಮನ್ಪುವೆರ್. ಆಂಡಾ ತುಳುನಾಡ್ದ ಕರಾವಳಿದಕುಲು ಸಾಮಾನ್ಯವಾದ್ ಬೊಳುದ್ ಪೂತ ಭೃಂಗರಾಜನ್ ಉಪಯೋಗ ಮನ್ಪುವೆರ್.
ಗರ್ಗದ ೫ ಅಂಗೊಲಾದಿತ್ತಿನ ಬೇರ್, ದಂಡ್, ಪೂ, ಬಿತ್ತ್ ಅಂಚನೆ ಇರೆ ಉಂದು ಮಾತಲ ಮರ್ದ್ದ ಸತ್ವನ್ ಹೊಂದೊಂದುಲ್ಲ.
ಗರ್ಗೊ ಮಸ್ತ್ ಮರ್ದ್ಗ್ ಪುದರ್ ಪಡೆವೊನ್ನ ದಯಿ.[೨]
ಭೃಂಗರಾಜ ತೈಲ ತಯಾರ್ ಮನ್ಪುನ ವಿಧಾನ ಭಾರಿ ಸುಲಭ. ಗರ್ಗದ ದಯಿನ್ ಪೊರ್ತೊಂದು ಬತ್ತ್ದ್ ಪೊರ್ಲು ದೆಕ್ಕ್ದ್ ನೀರ್ದ ಪಸೆ ಪೊಯಿ ಬೊಕ್ಕ ಬೇರ್ ಸಮೇತ ಸಣ್ಣ ಕೊಚ್ಚಿದ್ ಎಣ್ಣೆ ಕಾಯೆರ್ ದೀದ್ ಅಯಿಕ್ ಕೊಚ್ಚಿದ್ ದೀನ ಗರ್ಗನ್ ಪಾಡ್ಡ್ ಕುಡಲ ಒಂತೆ ಪೊರ್ಲು ಕೊದಿಯದ್ ಬೆಚ್ಚ ಕಮ್ಮಿಆಯಿ ಬೊಕ್ಕ ಅರಿತ್ದ್ ಕುಪ್ಪಿಡ್ ಪಾಡ್ಡ್ ದಿವೊಡು.
Eclipta pusilla is a Caribbean species of plants in the family Asteraceae. It is native to the island of Puerto Rico in the West Indies, part of the United States.[3]
Eclipta pusilla is a Caribbean species of plants in the family Asteraceae. It is native to the island of Puerto Rico in the West Indies, part of the United States.
Eclipta prostrata es una especie de planta fanerógama de la familia Asteraceae. Es una de las Diez Flores Sagradas de Kerala.
Son hierbas anuales o perennes, que alcanza un tamaño de hasta 1 m de alto pero frecuentemente mucho menos, raíz axonomorfa, base rizomatosa, estrigosas. Hojas opuestas, elípticas a lanceoladas, hasta 7 cm de largo, atenuadas en una base pecioliforme, escabrosas. Capitulescencias de capítulos solitarios en pedúnculos cortos, estrigosos, axilares y terminales; capítulos inconspicuamente radiados, 3–4 mm de largo; filarias 8–9, débilmente en 2–3 series, estriadas, estrigosas; involucros cilíndricos a campanulados; receptáculos planos; flósculos del radio 50 o más por capítulo, fértiles, inconspicuos, las lígulas 1–2 mm de largo y 0.3 mm de ancho, blancas; páleas muy delgadas, cerdiformes, 2–3 mm de largo, glabras abaxialmente, dilatadas y estrigosas adaxialmente, persistentes en el receptáculo luego de la caída de los aquenios; flósculos del disco menos numerosos, perfectos y fértiles, las corolas 1–1.5 mm de largo, blancas; anteras con punta espatulada, incurvada, subauriculadas en la base, negras; ramas del estilo planas, con apéndices cortos, obtusos y pilosos. Aquenios ca 2 mm de largo, escasamente 4-angulados, los ángulos marginales suberoso-endurecidos, caras gruesamente tuberculadas; vilano muy reducido, una corona bidentada, cerdoso-marginada.[2]
Esta especie crece comúnmente en lugares húmedos como una mala hierba de las áreas tropicales en clima templado cálido de todo el mundo. Se encuentra ampliamente distribuida en toda la India, de China, Tailandia y Brasil.
La planta tiene usos tradicionales en la medicina Ayurveda. Es amargo, caliente, fuerte y seco en el gusto. En la India se conoce como bhangra (بھنگرہ), bhringaraj y bhringraja . Wedelia calendulacea es conocido por el mismo nombre, por lo que el de flor blanca E. prostrata' (E. alba) se llama blanco bhangra y el de flores amarillas W. calendulacea se llama bhangra amarilla.[3]
Se ha informado que mejora el crecimiento del cabello y su color.[4][5] Un estudio en ratas mostró que en extractos de éter de petróleo de E. prostrata disminuyó la cantidad de tiempo que tomó para que el cabello vuelva a crecer y empezó a crecer de nuevo plenamente en ratas albinas afeitadas. El resultado del tratamiento con E. prostrata era mejor que el control positivo, 2% de minoxidil.[6] Química [ edit ]
Eclipta prostrata contiene cumestanos tales como wedelolactona y desmetilwedelolactona, polipeptidos, poliacetilenos, derivados del tiofeno, esteroides, triterpenos y flavonoides.
Eclipta prostrata fue descrita por (L.) L. y publicado en Mantissa Plantarum 2: 286. 1771.[2]
Eclipta: nombre genérico que deriva del griego ekleipo y que significa "deficiente", en referencia a la ausencia de un vilano.[7]
postrata: epíteto latíno que significa "postrada".[8]
Eclipta prostrata es una especie de planta fanerógama de la familia Asteraceae. Es una de las Diez Flores Sagradas de Kerala.
Eclipta prostrata, l’Éclipte blanche, est une espèce de plantes à fleurs de la famille des Asteraceae et du genre Eclipta, originaire des Amériques mais naturalisée dans le monde entier. C'est une herbacée à larges feuilles plates et à petites fleurs blanches. Elle a beaucoup d'usages médicinaux en Asie notamment.
C'est une plante herbacée annuelle. Les tiges sont érigées, ascendantes ou prostrées, mesurant jusqu'à 60 cm, rarement un mètre de haut, pubescentes, ramifiées à la base. Les feuilles sont lancéolées, longues de 3 à 10 cm et larges de 0,5 à 2,5 cm, papuleuses, densément pubescentes sur les deux faces, la base rétrécie, sessiles ou brièvement pétiolées, le bord serrulé, l'extrémité progressivement acuminée[2].
L'inflorescence est un capitule large d'environ 6 mm ; le pédoncule est fin, long de 2 à 4,5 cm ; l'involucre est globuleux-campanulé, long d'environ 5 mm et large de 6 à 7 mm, s'élargissant jusqu'à 11 mm de large dans le fruit ; les phyllaires sont par cinq ou six, en deux séries, oblongs, aigus, les extérieurs plus longs. Les fleurons sont ligulés en deux séries ; la lamelle est longue de 2,5 à 3 mm et large d'environ 0,4 mm, bifide ou entière. De nombreux fleurons sont discoïdes ; la corolle mesure environ 1,5 mm, divisées en quatre lobes. Les fruits sont des akènes d'environ 2,8 mm de long et 1,5 mm de large, à bords côtelés. La floraison a lieu entre juin et septembre en Chine[2], toute l'année, surtout en été-automne, en Amérique du Nord[3].
Cette espèce, originaire d'Amérique (du sud du Canada jusqu'au Chili), a été introduite dans les climats tempérés à chauds du monde entier[4].
Elle pousse sur le bord des rivières, dans les champs, les étangs abandonnés, les bords de routes[2], les lieux humides, souvent rudéraux ; en dessous de 1 600 m[3]. Elle est également perçue comme une mauvaise herbe dans les terres agricoles irriguées telles que les rizières[5].
L'espèce a été initialement classée dans le genre Verbesina sous le basionyme Verbesina prostrata par le naturaliste suédois Carl von Linné en 1753. Ce dernier la déplace dans le genre Eclipta en 1771, sous le nom correct Eclipta prostrata[1],[4].
En plus de son nom normalisé « Éclipte blanche »[6], l'espèce porte également en français les noms vernaculaires « Eclipta Couché »[7],[5], « Éclipte droite »[8], « Herbe à l'eau »[8], « Éclipte prostrée »[1] ou encore « Herbe à l'encre »[1].
Eclipta prostrata a pour synonymes[4] :
Cette plante est largement utilisée dans la phytothérapie chinoise sous le nom Li Chang (鳢肠) ou Mo Han Lian (墨旱蓮). Elle est considérée comme le meilleur remède pour les cheveux et est également utilisée comme rajeunisseur et tonique du foie. La plante entière contient les alcaloïdes nicotine et ecliptine ainsi que de la coumarine. Elle est astringente, désobstruante, dépurative, émétique, fébrifuge, ophtalmique, purgative, styptique et tonique. Elle est utilisée comme antidote pour les morsures de serpent en Corée. La plante est récoltée au moment de la floraison et est séchée pour une utilisation ultérieure. Les racines sont émétiques et purgatives. Elles sont appliquées en externe comme antiseptique sur les ulcères et les plaies, notamment chez les bovins. On obtient de la plante une teinture noire qui est utilisée pour les cheveux et pour le tatouage. En médecine ayurvédique, l'extrait de feuille est considéré comme un puissant tonique du foie, un rajeunisseur, et est particulièrement bon pour les cheveux. Il a également des utilisations externes traditionnelles, comme l'eczéma et la dermatite, sur le cuir chevelu pour traiter la perte de cheveux ; les feuilles ont été utilisées dans le traitement des piqûres de scorpion, également comme antivenin contre les morsures de serpent. En Inde, plus de 2 000 tonnes par an sont consommées par toutes les industries d'herboristerie[5].
Eclipta prostrata, l’Éclipte blanche, est une espèce de plantes à fleurs de la famille des Asteraceae et du genre Eclipta, originaire des Amériques mais naturalisée dans le monde entier. C'est une herbacée à larges feuilles plates et à petites fleurs blanches. Elle a beaucoup d'usages médicinaux en Asie notamment.
Urang-aring (Eclipta alba (L.) Hassk., sin. Eclipta prostrata L.) adalah sejenis tumbuhan, kebanyakan ditemukan liar sebagai gulma, anggota suku Asteraceae. Terna ini terkenal oleh kegunaannya sebagai penyubur rambut. Di samping itu, urang-aring juga memiliki khasiat sebagai tumbuhan obat. Beberapa nama-nama lainnya, di antaranya orang-aring (Jw.); te-lenteyan (Md.); daun tinta (Banda); daun sipat, keremak jantan (Mly.); dan false daisy (Ingg.).[1]
Terna semusim, dengan batang tegak atau berbaring, kerap bercabang-cabang, hingga 0,8 m. Batang bulat pejal, sering keunguan, dengan rambut putih. Daun berhadapan, duduk, lanset memanjang hingga bundar telur memanjang, 2–12,5 × 0,5–3,5 cm, dengan pangkal menyempit dan ujung runcing, tepi daun bergerigi atau hampir rata, kedua permukaannya berambut.[2]
Bunga-bunga tergabung dalam bongkol bunga majemuk bertangkai panjang, selanjutnya 2-3 bongkol bersama-sama berkumpul di ujung (terminal) atau di ketiak. Daun pembalut dalam 2 lingkaran, panjang 5 mm, membentuk mangkuk. Bunga tepi dengan mahkota bentuk pita sempit, bergigi dua. Bunga cakram bentuk tabung, berwarna putih. Buah keras (achene) memanjang hingga serupa baji pendek, 2 mm, berbintil-bintil.[2]
Urang-aring menghasilkan zat pewarna hitam. Cairan sarinya digunakan untuk menghitamkan rambut dan untuk membuat tato[3]. Daun urang-aring diremas-remas dalam air, yang kemudian digunakan untuk mendinginkan kepala serta untuk menyuburkan dan menghitamkan rambut. Cairan urang-aring dioleskan pada kepala bayi agar lekas mendapatkan rambut yang hitam. Seduhan urang-aring dalam minyak kelapa digunakan sebagai minyak penyubur rambut.[1] Minyak urang-aring semacam ini populer di Jawa hingga sekitar tahun ’70-an.
Dalam Ayurveda (ilmu pengobatan India), urang aring diyakini sebagai semacam rasayana yang memiliki khasiat panjang usia dan awet muda. Penelitian baru-baru ini menunjukkan bahwa tumbuhan ini memiliki daya pengobatan terhadap gangguan hati (hepar) dan lambung.[4]
Di tempat-tempat lain, urang-aring digunakan sebagai obat luar untuk penyakit kulit, eksem, "kutu air", bahkan untuk mengatasi serangan hewan berbisa seperti sengatan kalajengking atau gigitan ular.
Daun urang-aring juga dimanfaatkan sebagai lalap, atau di Bali, dicampurkan ke dalam sayur.[1]
Terna ini asal-usulnya tidak diketahui. Menyebar luas di seluruh dunia, di wilayah tropika dan subtropika, pada banyak tempat telah berkembang menjadi gulma yang sangat mengganggu bagi beberapa banyak jenis tanaman pertanian.[5] Di India, Cina, Thailand, dan Brasil; didapati pula di seluruh Indonesia.
Urang-aring mampu beradaptasi pada lingkungan yang berubah, terutama di tempat-tempat yang berdrainase buruk, daerah-daerah basah di sekitar sungai, parit, atau rawa, namun kaya akan sinar matahari. Mulai dari wilayah pantai –gulma ini tahan hidup di tanah bergaram– hingga ketinggian 2000 m. Kemampuan berbiaknya tinggi: berbunga di sepanjang tahun, urang-aring mampu menghasilkan 17.000 biji per individu tumbuhan.[5]
Urang-aring (Eclipta alba (L.) Hassk., sin. Eclipta prostrata L.) adalah sejenis tumbuhan, kebanyakan ditemukan liar sebagai gulma, anggota suku Asteraceae. Terna ini terkenal oleh kegunaannya sebagai penyubur rambut. Di samping itu, urang-aring juga memiliki khasiat sebagai tumbuhan obat. Beberapa nama-nama lainnya, di antaranya orang-aring (Jw.); te-lenteyan (Md.); daun tinta (Banda); daun sipat, keremak jantan (Mly.); dan false daisy (Ingg.).
Urang-aring atau nama saintifiknya Eclipta alba (L.) Hassk. juga dikenali dengan nama rumput kuning putih[1], keremak jantan atau keremak hutan adalah antara tumbuhan herba yang dianggap rumpai. Walau bagaimanapun, ia banyak digunakan kini sebagai pewarna dan nilai perubatannya yang ada.[2] Ia berasal dari Asia dan tersebar luas di seluruh dunia kemudiannya. Kegunaannya meluas di India dengan nama tempatannya Bhringraj. Urang-aring juga banyak didapati di Pulau Jawa, Thailand dan di Semenanjung Malaysia.
Tumbuhan herba ini boleh tumbuh menegak dan merayap serta mempunyai banyak cabang. Batangnya berbulu halus, lembut dan berwarna merah keungguan. Daunnya sederhana besar, tirus di hujung, tepi daunnya bergerigi dan tersusun bertentangan. Bunganya kecil, berwarna hijau semasa muda dan putih setelah tua serta tumbuh dicelah ketiak daun dengan tangkai bunga yang panjang. Bijinya kecil dan banyak, berwarna coklat serta berbentuk bujur leper.
Urang-aring terkenal dalam perubatan tradisional dan banyak digunakan sebagai pewarna asli. Ia boleh mengganti pewarna sintentik dalam industri.
Pewarna asli urang-aring boleh diperoleh dengan mengekstrak daunnya yang mana digunakan untuk menghitamkan rambut dan melukis tatu bagi masyarakat bukan Islam. Secara tradisional, daun urang-aring dikeringkan dan direndam dalam minyak kelapa panas selama beberapa jam untuk dijadikan minyak rambut kemudiannya. Minyak rambut campuran ini dapat mengekalkan kehitaman di samping menyuburkan rambut jika selalu diamalkan.
Banyak syarikat komersial produk telah mengkomersialkan penggunaan urang-aring sebagai bahan utama mereka terutamanya dalam industri syampoo dan makanan.
Urang-aring atau nama saintifiknya Eclipta alba (L.) Hassk. juga dikenali dengan nama rumput kuning putih, keremak jantan atau keremak hutan adalah antara tumbuhan herba yang dianggap rumpai. Walau bagaimanapun, ia banyak digunakan kini sebagai pewarna dan nilai perubatannya yang ada. Ia berasal dari Asia dan tersebar luas di seluruh dunia kemudiannya. Kegunaannya meluas di India dengan nama tempatannya Bhringraj. Urang-aring juga banyak didapati di Pulau Jawa, Thailand dan di Semenanjung Malaysia.
Eclipta prostrata é uma espécie de planta com flor pertencente à família Asteraceae.
A autoridade científica da espécie é (L.) L., tendo sido publicada em Mantissa Plantarum 2: 286. 1771.[1]
Trata-se de uma espécie presente no território português, nomeadamente em Portugal Continental e no Arquipélago da Madeira.
Em termos de naturalidade é introduzida nas duas regiões atrás referidas.
Não se encontra protegida por legislação portuguesa ou da Comunidade Europeia.
Eclipta prostrata é uma espécie de planta com flor pertencente à família Asteraceae.
A autoridade científica da espécie é (L.) L., tendo sido publicada em Mantissa Plantarum 2: 286. 1771.
Cỏ mực hay cỏ nhọ nồi, hàn liên thảo (danh pháp hai phần: Eclipta alba Hassk., đồng nghĩa: Eclipta prostrata L.) là một loài thực vật có hoa thuộc Họ Cúc (Asteraceae).
Cây cỏ, sống một hay nhiều năm, mọc đứng hay mọc bò, cao 30–40 cm. Thân màu lục hoặc đỏ tía, phình lên ở những mấu, có lông cứng. Lá mọc đối, gần như không cuống, mép khía răng rất nhỏ; hai mặt lá có lông. Hoa hình đầu, màu trắng, mọc ở kẽ lá hoặc ngọn thân, gồm hoa cái ở ngoài và hoa lưỡng tính ở giữa. Quả bế dài 3mm, có 2-3 vảy nhỏ, có 3 cạnh, hơi dẹt.
Trong cây chứa alcaloid: ecliptin, nicotin và coumarin lacton là wedelolacton.
Cả cây. Thu hái quanh năm. Dùng tươi hay phơi, sấy khô. Khi dùng để nguyên hoặc sao đen.
Chữa chảy máu bên trong và bên ngoài, rong kinh, băng huyết, chảy máu cam, trĩ, đại tiểu tiện ra máu, nôn và ho ra máu, chảy máu dưới da; còn chữa ban sởi, ho, hen, viêm họng, bỏng, nấm da, tưa lưỡi. Ngày 12-20g cây khô sắc hoặc 30-50g cây tươi ép nước uống.
Dùng ngoài để cầm máu và trị những bệnh ghẻ lác. Cây cỏ mực cũng còn được sử dụng để xăm mình. Ngoài những tác dụng trên cây cỏ mực còn được dùng để trị bệnh viêm xoang rất hiệu quả.
Cỏ nhọ nồi ở Andhra Pradesh, Ấn Độ.
Cỏ nhọ nồi ở Andhra Pradesh, Ấn Độ.
Cỏ mực hay cỏ nhọ nồi, hàn liên thảo (danh pháp hai phần: Eclipta alba Hassk., đồng nghĩa: Eclipta prostrata L.) là một loài thực vật có hoa thuộc Họ Cúc (Asteraceae).
Eclipta prostrata (L.) L., 1771
СинонимыЭкли́пта простёртая (лат. Eclípta prostráta), также эклипта бе́лая (Eclipta álba), — травянистое растение, вид рода Эклипта семейства Сложноцветные (Compositae).
Полиморфное растение с космополитичным ареалом, встречающееся по разнообразным влажным местам.
Однолетнее или двулетнее травянистое растение с сильно ветвистым простёртым, приподнимающимся или прямостоячим красноватым коротко- и жёсткоопушённым стеблем до 1 м высотой, в нижних узлах укореняющимся.
Листья супротивные, тёмно-зелёные, бумажистые, яйцевидной, продолговато-ланцетной или ланцетной формы, с мелкозазубренным до цельного краем, на верхушке притупленные или заострённые, в основании клиновидно суженные, иногда с коротким черешком, 2—10 см длиной и до 3 см шириной. С обеих сторон листовой пластинки многочисленны густые жестковатые волоски с утолщённым основанием. Жилки отчётливо выражены.
Корзинки до 1 см в диаметре, часто сгруппированные по две на концах побегов и в пазухах листьев, цветонос 0,5—7 см длиной, утолщённый непосредственно под корзинкой, жёстковолосистый. Обёртка двурядная, листочки в числе 5—6, яйцевидные, внешние 4—6 мм длиной, внутренние — обыкновенно более короткие. Краевые цветки ложноязычковые, пестичные, белого цвета, язычок 2—3 мм длиной. Срединные цветки многочисленные, трубчатые, беловатые, обоеполые, 1,5—2 мм длиной. Тычинки их в числе пяти, со сросшимися пыльниками, образующими кольцо вокруг пестика.
Семянки 1,5—2,5 мм длиной, обратнояйцевидной или клиновидной формы, сплюснутые с боков и оттого почти четырёхгранные, светло-коричневые до чёрных, бородавчатые, на верхушке усечённые, с короткими (до 0,2 мм) беловатыми легко обламывающимися волосками, лишённые хохолка.
Растение-космополит, встречающееся в Северной и Южной Америке, Европе, Африке, Азии и Австралии.
Первоначальный ареал не установлен, по мнению различных учёных, происходит либо из тропической Азии, либо из Америки.
Встречается по берегам рек и озёр, нередко как сорное на орошаемых плантациях, в частности, в рисовниках.
В китайской медицине применяется в качестве слабительного, также используется для лечения кожных раздражений. Употребляется в качестве овоща.
В Индии отвар в смеси с кокосовым маслом используется для предотвращения выпадения волос и для окрашивания их в сине-чёрный цвет.
Карл Линней в 1753 году описал образцы этого широко распространённого растения из разных регионов под разными названиями: из Америки (Вирджиния, Суринам) — Verbesina alba, из Индии — Verbesina prostrata, с Цейлона — Verbesina pseudoacmella. В 1771 году он переименовал Verbesina alba в Eclipta erecta, а растение из Центральной Америки (Мартиника, Доминика) описал как Eclipta punctata.
и другие.
Экли́пта простёртая (лат. Eclípta prostráta), также эклипта бе́лая (Eclipta álba), — травянистое растение, вид рода Эклипта семейства Сложноцветные (Compositae).
Полиморфное растение с космополитичным ареалом, встречающееся по разнообразным влажным местам.
鳢肠(学名:Eclipta prostrata)是菊科鳢肠属的植物。
一年生半伏地草本。茎着地后,节上易生不定根,全株有粗毛; 红褐色枝条,揉碎后汁液为黑色;披针形或线状长圆形叶片对生,全缘或稍有细锯齿;白色头状花序顶生或腋生,中部为淡绿色管状花;椭圆形而扁的褐色瘦果,两边成狭翅状。
分布于田边或路旁、河边以及中国大陆的全国各地等地,生长于海拔0米至1,900米的地區,目前尚未由人工引种栽培。
烏田草、墨旱蓮、旱蓮草、野向日葵、墨菜、黑墨草、墨汁草、墨水草、烏心草。
한련초(旱蓮草, 문화어: 한년풀)는 국화과에 속하는 여러해살이풀이다. 세계적으로 널리 퍼져 있다.
논둑이나 습지에서 자란다. 줄기 높이는 10~60센티미터에 이른다. 몸 전체에 조금 거센 느낌의 털이 난다. 잎은 마주나고 바소꼴이며, 잎자루는 거의 없다. 길이 3~10센티미터, 폭 5~25밀리미터쯤 되며, 가장자리에 잔 톱니가 있다. 양면에 털이 있어 껄끄럽다. 꽃은 두화로 8~9월에 잎겨드랑이에서 나온 긴 꽃자루 끝에 1개씩 달리며, 설상화는 흰색이고 가운데 대롱꽃은 노란색이다. 열매는 수과로, 3~5개 모서리가 지고, 까맣게 익으며 갓털이 없다. 줄기를 자르면 검은 즙액이 나오며 잘라진 부분도 금세 까매진다.
생약으로 전초를 쓰며 묵한연(墨旱蓮)이라 한다. 청혈, 지혈약으로 쓴다. 인도에서는 하제 및 강장제로 사용한다.[1]
관리법 : 어느 곳이나 잘 자라며 화단에 심으면 좋다.
번식법 : 11월에 얻은 종자를 보관 후 이듬해 봄에 뿌린다.[2]