الأسماء في صفحات التنقل
Göyümçiçək (lat. Polemonium)[1] - polemoniaceae fəsiləsinə aid bitki cinsi.[2]
Göyümçiçək (lat. Polemonium) - polemoniaceae fəsiləsinə aid bitki cinsi.
Jirnice (Polemonium) je rod převážně vytrvalých rostlin rozšířených v Severní i Jižní Americe, Evropě, netropické Asii a také v Austrálii. Rod je tvořen asi 27 druhy[1], z toho v české přírodě roste poměrně vzácně jen jediný, jirnice modrá a v celé Evropě pouze čtyři. Největší počet druhů pochází a roste v Americe.[2]
Některé druhy jirnice bývají pěstovány jako okrasné rostliny v zahradách a parcích. Jsou žádány pro svou vytrvalost, nenáročnost a hlavně pro květy, kvetou od poloviny jara do poloviny léta v barvě modré, fialové a vzácněji bílé či žluté. Nejčastěji se pěstuje jirnice modrá, jirnice plazivá a jejich hybrid Polemonium xrichardsonii.[2][3]
Jirnice jsou byliny dorůstající do výšky 15 až 100 cm. Jejich lodyhy vyrůstající z vodorovných oddenků jsou rýhované, bývají jednoduché nebo v horní části větvené a vzpřímené neb poléhavé. Duté lodyhy jsou porostlé střídavými nebo přeslenitými listy, které jsou lichozpeřené či dlanitě zpeřené. Listy jsou řapíkaté až přisedlé a nemají palisty.
Pětičetné, oboupohlavné květy vyrůstají jednotlivě nebo v květenstvích ve vrcholících, chocholících nebo strboulech. Květní kalich má v jednom kruhu pět střechovitě srostlých, trvalých lístků. Pět částečně srostlých lístků v jednom přeslenu vytváří krátce zvonkovitou nebo nálevkovitou korunu s krátkou trubkou; lístky mívají barvu modrou, fialovou, růžovou, bílou nebo žlutou. Pět plodných tyčinek, střídající se s korunními plátky, nese prašníky pukající podélnými štěrbinami, často přečnívají z květu. Gyneceum je tvořeno třemi plodolisty, svrchní semeník má tři oddíly, vláknitá čnělka nese třílaločnou bliznu. Květy jsou opylovány hmyzem lákaným na nektar.
Plod je vejčitá nebo kulovitá, trojpouzdrá tobolka se zbytky kalichu. Otvírá se třemi chlopněmi, v pouzdře bývá až 12 hnědých či černých, oválných semen s endospermem.[2][3][4]
Mimo jirnice modré se vysazuje v českých zahradách také severoamerický druh jirnice plazivá (Polemonium reptans L.) a jejich kříženec Polemonium ×richardsonii. Mezi známější druhy dále patří:
Jirnice modrá bílá varieta
Jirnice lepkavá
Jirnice plazivá
Jirnice kalifornská
Obrázky, zvuky či videa k tématu jirnice ve Wikimedia Commons
Jirnice (Polemonium) je rod převážně vytrvalých rostlin rozšířených v Severní i Jižní Americe, Evropě, netropické Asii a také v Austrálii. Rod je tvořen asi 27 druhy, z toho v české přírodě roste poměrně vzácně jen jediný, jirnice modrá a v celé Evropě pouze čtyři. Největší počet druhů pochází a roste v Americe.
Jakobsstige (Polemonium) er en slægt med ca. 25 arter, der er udbredt i Asien, Nordamerika og Europa. Det er urteagtige planter, oftest flerårige, men i visse tilfælde også enårige. De har jordstængler, som sætter både rødder og overjordiske skud. Stænglerne er behårede, ofte med kirtelhår. Bladene er spredtstillede og uligefinnede. Blomsterne er samlet i endestillede stande, og de er 5-tallige og regelmæssige med hjul- eller tragtformet krone. Frugterne er kapsler med 1-12 frø.
Beskrevne arter
Die Jakobsleitern (Polemonium) – der deutschsprachige Trivialname leitet sich von der biblischen Jakobsleiter ab –, auch Himmelsleiter oder Sperrkraut genannt, ist eine Pflanzengattung aus der Familie der Sperrkrautgewächse (Polemoniaceae).[1] Die 20 bis 30 Arten sind auf der Nordhalbkugel in Nordamerika und Eurasien weitverbreitet.
Jakobsleiter-Arten sind meist ausdauernde, selten einjährige, krautige Pflanzen und können Wuchshöhen von 10 bis 100 Zentimetern erreichen.[1] Ausdauernde Arten bilden Rhizome. Die Stängel sind liegend bis selbstständig aufrecht. Die oberirdischen Pflanzenteile sind drüsig oder nichtdrüsig behaart oder kahl (Indument).[1]
Die wechselständig am Stängel angeordneten Laubblätter können gestielt oder sitzend sein. Die Blattspreiten sind gefiedert zusammengesetzt. Die Blattfiedern sind einfach oder geteilt.[1]
Die Blüten stehen in meist endständigen, zymösen oder köpfchenförmigen Blütenständen zusammen.[1]
Die zwittrigen Blüten sind radiärsymmetrisch mit doppelter Blütenhülle. Die Kelchblätter sind glockenförmig verwachsen[1] und alle Kelchzipfel sind von gleicher Form sowie Größe. Die weißen bis blauen oder purpurfarbenen Kronblätter sind radförmig oder trichterförmig verwachsen[1] und die Krone ist flach ausgebreitet. Die Staubblätter setzen sämtlich auf gleicher Höhe im unteren Teil der Kronröhre an, die behaarten Staubfäden sind von gleicher Länge. Die Staubfäden sind an ihrer Basis behaart.[1] Die Staubbeutel können die Blütenkrone überragen. Der Fruchtknoten weist eine Länge und einen Durchmesser von etwa 1 Millimeter auf.[1] Der Griffel kann die Blütenkrone überragen. Der Pollen besitzt 30 bis 100 Aperturen (pantoaperturat).
Die eiförmigen bis kugeligen Kapselfrüchte öffnen sich längs der Fächer, je Fach enthalten sie ein bis zwölf Samen. Die braunen bis schwarzen Samen sind bei einer Länge von 1 bis 3 Millimetern eiförmig bis elliptisch.[1]
Die Chromosomenzahl beträgt 2n = 18.
Polemonium-Arten gedeihen in Wäldern, Buschland und an gemäßigt-feuchten Standorten.
Polemonium ist die namengebende Gattung der Familie der Polemoniaceae sowie der Unterfamilie der Polemonioideae.
Die Gattung Polemonium wurde 1753 durch Carl von Linné aufgestellt.
Die Gattung Polemonium findet sich in Nordamerika und Eurasien.
Die Gattung Polemonium umfasst 20 bis 30 Arten (Auswahl):
Die Jakobsleitern (Polemonium) – der deutschsprachige Trivialname leitet sich von der biblischen Jakobsleiter ab –, auch Himmelsleiter oder Sperrkraut genannt, ist eine Pflanzengattung aus der Familie der Sperrkrautgewächse (Polemoniaceae). Die 20 bis 30 Arten sind auf der Nordhalbkugel in Nordamerika und Eurasien weitverbreitet.
Polemonium, commonly called Jacob's ladders or Jacob's-ladders (the name derived from the Biblical story), is a genus of between 25 and 40 species of flowering plants in the family Polemoniaceae, native to cool temperate to arctic regions of the Northern Hemisphere.[1][2] One species also occurs in the southern Andes in South America. Many of the species grow at high altitudes, in mountainous areas. Most of the uncertainty in the number of species relates to those in Eurasia, many of which have been synonymized with Polemonium caeruleum.[3]
Polemonium are perennial plants (rarely annual plants) growing 10–120 cm tall with bright green leaves divided into lance-shaped leaflets. They produce blue (rarely white or pink) flowers in the spring and summer.
Some species are used as food plants by the larvae of some Lepidoptera species including Coleophora polemoniella.
As of April 2020 Kew's Plants of the World Online accepts 37 species.[1] Many are locally known simply as "Jacob's ladder".[4][5][6][7]
Polemonium, commonly called Jacob's ladders or Jacob's-ladders (the name derived from the Biblical story), is a genus of between 25 and 40 species of flowering plants in the family Polemoniaceae, native to cool temperate to arctic regions of the Northern Hemisphere. One species also occurs in the southern Andes in South America. Many of the species grow at high altitudes, in mountainous areas. Most of the uncertainty in the number of species relates to those in Eurasia, many of which have been synonymized with Polemonium caeruleum.
Polemonium are perennial plants (rarely annual plants) growing 10–120 cm tall with bright green leaves divided into lance-shaped leaflets. They produce blue (rarely white or pink) flowers in the spring and summer.
Some species are used as food plants by the larvae of some Lepidoptera species including Coleophora polemoniella.
Polemonio - botanike Polemonium - estas genro de inter 25 ĝis 40 specioj de plantoj el la familio polemoniacoj. Origine ĝi precipe hejmas en klimate malvarmaj ĝis arktaj regionoj de la Norda hemisfero. Iuj specioj ankaŭ kreskas en la suda Andoj en Sudameriko. Multaj de la specioj kreskas ĉe altaj altitudoj en la montoj. La nombro de specioj precipe necertas pro la specioj en Eŭrazio, el kiuj multaj en la pasinteco konsideriĝis sinonimoj de P. caeruleum ("blua polemonio").
Polemonium es un género con 152 especies de plantas con flores perteneciente a la familia Polemoniaceae, nativo de las zonas árticas y frías del hemisferio norte y también de los Andes meridionales de Sudamérica. Muchas de las especies crecen a elevadas altitudes en las montañas.
Plantas perennes (raramente anuales), de entre 10 a 120 cm de altura, hojas verde brillante, divididas en foliolos de forma lanceolada. Las flores, que brotan en primavera y verano, son de color azul (raramente blancas o rosas).
Las especies de polemonium son habitualmente alimento para larvas de algunas especies de lepidoptera, como Coleophora polemoniella.
Datos: Q157357
Multimedia:
Especies: Polemonium
Polemonium es un género con 152 especies de plantas con flores perteneciente a la familia Polemoniaceae, nativo de las zonas árticas y frías del hemisferio norte y también de los Andes meridionales de Sudamérica. Muchas de las especies crecen a elevadas altitudes en las montañas.
Sinilatv (Polemonium L.) on siniladvaliste sugukonda kuuluv rohttaimede perekond.
Perekonda kuulub 50 liiki, mis kasvavad põhjapoolkeral ja Andides, sageli mägedes. Eestis on neist hajusalt levinud üksnes harilik sinilatv (Polemonium caeruleum).
Perekonna teaduslik nimetus tuleb kreekakeelsest sõnast "polemos", mis tähendab 'tüli' ja 'riidu'. Nimelt tülitsesid kaks antiikset ravitsejat, Pontosest pärit Poleimon ja Kapadookiast pärit Philetairos selle üle, kumb neist esimesena avastas ühe siniladvaliigi raviomadused.
Perekonnas on tavaliselt mitmeaastased, harvem üheaastased taimed suurte ükshaaval kasvavate lehtedega. Taimede kõrgus on 10–120 cm. Õied on helesinised, harvem valged, roosad või tumesinised ja koondunud õisikutesse. Viljaks on mitme seemnega kupar.
Sinilatvadel toituvad sageli liblikaröövikud. Üks neist, Coleophora polemoniella, on selle järgi oma teadusliku nimegi saanud.
Sinilatv (Polemonium L.) on siniladvaliste sugukonda kuuluv rohttaimede perekond.
Perekonda kuulub 50 liiki, mis kasvavad põhjapoolkeral ja Andides, sageli mägedes. Eestis on neist hajusalt levinud üksnes harilik sinilatv (Polemonium caeruleum).
Sinilatvat (Polemonium) on kasvisuku sinilatvakasvien heimossa. Siihen kuuluu noin 25 lajia. Suvun tieteellinen nimi Polemonium oli jo Dioskorideksen käytössä ennen ajanlaskun alkua. [1]
Suomessa kasvaa kaksi luonnonvaraista sinilatvalajia. Koko maassa Etelä-Lapin korkeudelle kasvava lehtosinilatva on harvinainen alkuperäisenä lehtokasvina, mutta yleinen villiintyneenä koristekasvina. Kellosinilatvaa tavataan etenkin Pohjois-Lapissa, missä se on yleinen muun muassa niityillä ja rannoilla. [4]
Sinilatvat (Polemonium) on kasvisuku sinilatvakasvien heimossa. Siihen kuuluu noin 25 lajia. Suvun tieteellinen nimi Polemonium oli jo Dioskorideksen käytössä ennen ajanlaskun alkua.
Polemonium est un genre de plantes à fleurs herbacées, le genre type de la famille des Polemoniaceae, de la sous-famille des Polemonioideae et de la tribu des Polemonieae. Il comprend entre vingt[1] et cinquante[2] espèces selon les auteurs, réparties sur l'ensemble de l'holarctique et quelques-unes en Amérique du Sud.
Ce genre est représenté dans une majeure partie de l'holarctique ainsi que dans le sud de l'Amérique du Sud[3],[2].
Ce sont des herbacées pérennes, rarement annuelles. Les tiges sont généralement issues de rhizomes horizontaux, dressées à décombantes, simples. Les feuilles sont caulinaires, alternes, souvent aussi en rosettes basales ; le limbe foliaire est généralement oblong, à lobes pennés, divisé ou composé, glabre à glanduleux-pubescent, souvent à odeur méphitique[1].
Les inflorescences sont paniculées, rarement en capitules. Le calice est campanulé, herbacé dans son ensemble, papuleux dans le fruit. La corolle est rose, violette ou bleue, rarement blanche ou jaune, actinomorphe, campanulée à funnelforme. Les étamines épipétales sont au même niveau, incluses ou exsudées ; les filaments sont égaux, basalement pubérants. L'ovaire est triloculaire. Le stigmate se divise en trois lobes étalés. Le fruit est une capsule ovoïde, rarement globuleuse. Les graines sont brunes à noires, généralement anguleuses, de une à douze par locule[1].
Selon Plants of the World online (POWO) (24 octobre 2021)[3] :
Selon GBIF (24 octobre 2021)[2] :
Ce genre est décrit par le naturaliste suédois fondateur de la nomenclature moderne Carl von Linné, dans son ouvrage Species Plantarum en 1753[4]. L'espèce type, Polemonium caeruleum, est désignée plus tard en 1913 par les botanistes états-uniens Nathaniel Lord Britton et Addison Brown[5].
Polemoniella A.Heller est synonyme de Polemonium[3],[2].
Polemonium est un genre de plantes à fleurs herbacées, le genre type de la famille des Polemoniaceae, de la sous-famille des Polemonioideae et de la tribu des Polemonieae. Il comprend entre vingt et cinquante espèces selon les auteurs, réparties sur l'ensemble de l'holarctique et quelques-unes en Amérique du Sud.
Jakovljeve ljestvice (jurnica, lat. Polemonium), biljni rod od tridesetak vrsta[1] jednogodišnjeg raslinja i trajnica iz porodice jurničevki. U Hrvatskoj je na popisu vrsta perasta jurnica (P. caeruleum) nazivana i samo jurnica.
Po ovom rodu nazvana je i porodicea jurničevke.
Jakovljeve ljestvice (jurnica, lat. Polemonium), biljni rod od tridesetak vrsta jednogodišnjeg raslinja i trajnica iz porodice jurničevki. U Hrvatskoj je na popisu vrsta perasta jurnica (P. caeruleum) nazivana i samo jurnica.
Po ovom rodu nazvana je i porodicea jurničevke.
Jěrnica (Polemonium) je ród ze swójby jěrnicowych rostlinow (Polemoniaceae).
Polemonium je mjeno dawacy ród swójby jěrnicowych rostlinow Polemoniaceae ale tež podswójby Polemonioideae. Wobsahuje runje tak 20 hač 30 družinow, k kotrymž słušeja:
Jěrnica (Polemonium) je ród ze swójby jěrnicowych rostlinow (Polemoniaceae).
Kitos reikšmės – Palemonas (reikšmės).
Palemonas (lot. Polemonium) – palemoninių (Polemoniaceae) šeimos augalų gentis.
Gentyje apie 25 rūšys:
Palemonas (lot. Polemonium) – palemoninių (Polemoniaceae) šeimos augalų gentis.
Gentyje apie 25 rūšys:
Polemonium acutiflorum Polemonium boreale Polemonium brandegeei Mėlynasis palemonas (Polemonium caeruleum). Įrašytas į Lietuvos raudonąją knygą. Polemonium californicum Polemonium carneum Polemonium chartaceum Polemonium confertum Polemonium cuspidatum Polemonium elegans Polemonium eximium Polemonium foliosissimum Polemonium gayanum Polemonium longii Polemonium mexicanum Polemonium micranthum Polemonium nevadense Polemonium occidentale Polemonium pauciflorum Polemonium pectinatum Polemonium pulcherrimum Šliaužiantysis palemonas (Polemonium reptans) Polemonium vanbruntiae Polemonium viscosum
Wielosił (Polemonium L.) – rodzaj roślin należący do rodziny wielosiłowatych (Polemoniaceae). Należy do niego 38 gatunków[3] występujących głównie na półkuli północnej, na obszarach o klimacie umiarkowanym i arktycznym[4], dwa gatunki występują w Chile[5]. W polskiej florze jedynym przedstawicielem jest wielosił błękitny (Polemonium caeruleum)[6]. W naturze rośliny tego rodzaju rosną na różnych siedliskach – od wilgotnych łąk, poprzez widne lasy, skały i górskie murawy, głównie na terenach górskich[5]. Wiele gatunków i mieszańców międzygatunkowych uprawianych jest jako rośliny ozdobne[5].
Rodzaj należy do podrodziny Polemonioideae z rodziny wielosiłowatych Polemoniaceae[8].
Liczne gatunki i mieszańce między nimi uprawiane są jako rośliny ozdobne[5]. Zalecane są do nasadzeń w ogrodach skalnych, naturalistycznych i na rabaty bylinowe[10]. Większość gatunków jest całkowicie mrozoodporna[4]. Najlepiej rosną na przepuszczalnej, mineralnej glebie na stanowisku słonecznym. Byliny najprościej rozmnażać przez podział lub sadzonkowanie, gatunki jednoroczne przez wysiew nasion[10]. Dla zachowania bylin w dobrym stanie wymagają przesadzania co kilak lat[5].
Wielosił (Polemonium L.) – rodzaj roślin należący do rodziny wielosiłowatych (Polemoniaceae). Należy do niego 38 gatunków występujących głównie na półkuli północnej, na obszarach o klimacie umiarkowanym i arktycznym, dwa gatunki występują w Chile. W polskiej florze jedynym przedstawicielem jest wielosił błękitny (Polemonium caeruleum). W naturze rośliny tego rodzaju rosną na różnych siedliskach – od wilgotnych łąk, poprzez widne lasy, skały i górskie murawy, głównie na terenach górskich. Wiele gatunków i mieszańców międzygatunkowych uprawianych jest jako rośliny ozdobne.
Polemonium L. é um género botânico pertencente à família Polemoniaceae.[1]
Polemonium L. é um género botânico pertencente à família Polemoniaceae.
Blågullssläktet (Polemonium) är ett släkte i familjen blågullsväxter med ungefär 20 arter. De förekommer i tempererade områden på norra halvklotet, söderut till Mexico, Centralamerika och Sydamerika. Släktet är systematiskt komplicerat med svåra gränsdragningar mellan arterna. Några arter odlas som trädgårdsväxter i Sverige.
Det består av fleråriga, sällan ettåriga örter. Stjälkarna kommer vanligen från korta, horisontella jordstammar och är upprätta till nedliggande, vanligen ogrenade. Bladen har skaft och sitter strödda, vid basen ofta i rosett, de är parflikiga till parbladiga eller sammansatta. Blommorna kommer i klasar, mer sällan i huvuden. Fodret är klocklikt och pappersaktigt. Kronan kan vara rosa, violett eller blå, mer sällan vit eller gulaktig, klocklik eller rörformad. Frukten är en kapsel.
Blågullssläktet (Polemonium) är ett släkte i familjen blågullsväxter med ungefär 20 arter. De förekommer i tempererade områden på norra halvklotet, söderut till Mexico, Centralamerika och Sydamerika. Släktet är systematiskt komplicerat med svåra gränsdragningar mellan arterna. Några arter odlas som trädgårdsväxter i Sverige.
Det består av fleråriga, sällan ettåriga örter. Stjälkarna kommer vanligen från korta, horisontella jordstammar och är upprätta till nedliggande, vanligen ogrenade. Bladen har skaft och sitter strödda, vid basen ofta i rosett, de är parflikiga till parbladiga eller sammansatta. Blommorna kommer i klasar, mer sällan i huvuden. Fodret är klocklikt och pappersaktigt. Kronan kan vara rosa, violett eller blå, mer sällan vit eller gulaktig, klocklik eller rörformad. Frukten är en kapsel.
Chi Lá thang (danh pháp khoa học: Polemonium), là một chi của khoảng 25-30 loài thực vật có hoa trong họ Lá thang (Polemoniaceae), có nguồn gốc tại khu vực ôn đới mát tới các khu vực cận kề Bắc cực của Bắc bán cầu cũng như ở miền nam dãy núi Andes tại Nam Mỹ. Nhiều loài sinh sống trên các cao độ lớn trong các dãy núi.
Chúng chủ yếu là các cây lâu năm (rất ít loài là cây một năm) cao tới 10–120 cm với các lá màu lục sáng được phân chia thành các lá chét hình mũi thương, và sinh ra các hoaa màu lam (ít khi trắg hay hồng) vào mùa xuân và mùa hè.
Các loài trong chi Polemonium bị ấu trùng của một số loài côn trùng thuộc bộ Cánh vẩy (Lepidoptera) phá hại, như Coleophora polemoniella.
Bài viết về chủ đề Bộ Thạch nam này vẫn còn sơ khai. Bạn có thể giúp Wikipedia bằng cách mở rộng nội dung để bài được hoàn chỉnh hơn. Chi Lá thang (danh pháp khoa học: Polemonium), là một chi của khoảng 25-30 loài thực vật có hoa trong họ Lá thang (Polemoniaceae), có nguồn gốc tại khu vực ôn đới mát tới các khu vực cận kề Bắc cực của Bắc bán cầu cũng như ở miền nam dãy núi Andes tại Nam Mỹ. Nhiều loài sinh sống trên các cao độ lớn trong các dãy núi.
Chúng chủ yếu là các cây lâu năm (rất ít loài là cây một năm) cao tới 10–120 cm với các lá màu lục sáng được phân chia thành các lá chét hình mũi thương, và sinh ra các hoaa màu lam (ít khi trắg hay hồng) vào mùa xuân và mùa hè.
Các loài trong chi Polemonium bị ấu trùng của một số loài côn trùng thuộc bộ Cánh vẩy (Lepidoptera) phá hại, như Coleophora polemoniella.
Polemonium L.
Виды
Синю́ха (лат. Polemónium) — род цветковых растений семейства Синюховые. Насчитывает около 50 видов, распространённых в холодном и умеренном поясе Северного полушария.
Латинское название происходит от др.-греч. πόλεμος — война, ссора. Между двумя греческими правителями — Полемоном из Понта и Филетайром из Каппадокии — был спор по поводу того, кто первый открыл целебные свойства одного из видов этого растения, отсюда и название[2].
Синюха — народное название многих растений с синими цветками, а также некоторых грибов. См. Синюха.
Представители рода — многолетние, реже однолетние растения. Высота их не превышает 100 см.
Листья крупные, непарноперистые, очерёдные.
Цветки голубые, реже белые, розовые, синие; собраны в метельчатые или щитковидные соцветия.
В народной медицине Polemonium coeruleum употребляется от многих болезней. Оказывает отхаркивающее и седативное действие. Применяют при острых хронических бронхитах. Иногда назначают вместе с сушеницей болотной при язве желудка.
По информации базы данных The Plant List, род включает 38 видов[3]:
Синю́ха (лат. Polemónium) — род цветковых растений семейства Синюховые. Насчитывает около 50 видов, распространённых в холодном и умеренном поясе Северного полушария.
花荵属（学名：Polemonium）是花荵科下的一个属，为一年生或多年生草本植物。该属共有50种，主要分布于北温带。[1]
这是一篇與植物相關的小作品。你可以通过编辑或修订扩充其内容。 
.jpg)
