dcsimg

Mauritia flexuosa ( الأستورية )

المقدمة من wikipedia AST

Mauritia flexuosa L.f. 1782 ye una especie de palmera perteneciente a la familia Arecaceae. Recibe, ente otros, los nomes comunes de palma de moriche o a cencielles moriche[2] (en Bolivia, Colombia, Puertu Ricu y Venezuela), aguaxe, buriti, y en Perú aguachí[2].


Descripción

Ye una palma con tarmu solitariu de 20 a 35 m d'altor y 3 a 4 dm de diámetru de color café claru. La corona ta conformada por 11 a 14 fueyes con raquis de 2,5 m de llargor. La inflorescencia ye erecta con pedúnculu de 1 m y raquis de 1,5 m de llargu. Recímanos con más de mil frutos, cada unu de 5 a 7 cm de llargu y 4, 5 a 5 cm de diámetru, color coloráu escuru o vinotinto, con mesocarpiu carnosu anaranxáu o mariellu y grana color castañu.

Distribución

La so distribución ye amplia nel centru y norte de Suramérica: Ecuador, Bolivia, Brasil, Perú, Colombia, Guyanes, Venezuela, Surinam, Trinidá y Tobagu.

 src=
Morichal nes riberes del ríu Preguiça, Maranhão, Brasil.

Hábitat

Abonda en terrenales inundables na Amazonia, la Orinoquia y el piedemonte oriental andín aledaño a menos de 900 msnm formando grandes poblaciones, los Morichales, que constitúin un tipu particular de güelga y ecosistema qu'atrai la fauna na dómina de fructificación. Como asocede con munches especies de palmeres, ye un árbol que forma amplies asociaciones vexetales nes riberes de los ríos, llamaes morichales o aguajales, una vexetación bien trupa y nutrida, casi impenetrable. La palma de moriche» ye unu de los árboles emblemáticos de Venezuela amás ser tamién pal pueblu achuar que tienen esta palma como'l so símbolu.

 src=
Cesta con tapa, Karajá.
 src=
Aguaxe, fruta amazónico de prestosu sabor y d'ampliu consumu na selva del Perú

Cultivu

 src=
Frutu de moriche

Los distanciamientos encamentaos en monocultura son variaos, el más frecuente ye de 8 × 8 m, y asitiando en cada puntu de plantíu 2 plántulas espaciaes 1 m col propósitu d'esaniciar l'escesu de plantes masculines; tendrá de caltenese na población un máximu de 20% de plantes "machu".

La fructificación del aguaxe empecipiar ente los 7-8 años dempués del plantíu, cuando les plantes algamen un altor de 6-7 m; anque fueron reparaes plantes de menor porte qu'empecipiaron la fructificación a partir del 4º añu. La fructificación aparentemente asocede tol añu, con mayores concentraciones ente los meses de febreru-agostu y relativa escasez los meses de setiembre-payares.

La producción en sistemes naturales envalórase en 6,1 t/ha nel Perú y 9,1 t/hai en Colombia; so cultivu, en plantíos de monocultivu de 100 palmes/hai, llógrase 19 t/hai con promediu de 190 kg/planta.

Usos

Dende tiempos inmemoriales la población nativa fai un usu múltiple d'esta palma, especialmente'l pueblu achuar de la amazonia peruana consume los frutos que la so magaya ye altamente nutritiva y contién proteínes, grasa, vitamines y carbohidratos. Cómese fresca direutamente o s'usa pa fabricar bebíes como'l carato de moriche ya inclusive pa faer un dulce llamáu turrón de moriche; y p'estrayer aceite. El tarmu tienru puede cortase pa estrayer palmitos comestibles, y de les fueyes estrayen fibra pa fabricar cordeles, cestes, chinchorros y otros oxetos. Nos tueros cayíos críen les canesbes comestibles mojojoy de los coleópteros (Rhynchophorus palmarum, Rhinostomus barbirostris y Metamasius hemipterus).

Aceite de buriti

L'aceite vexetal de buriti tien la propiedá de caltener la piel revitalizada al traviés de les sos propiedaes energizantes y emolientes. Amás, l'aceite de Buriti tien un filtru solar eficaz qu'amenorga'l secañu de la piel y tamién tien propiedaes qu'apurren elasticidá a la piel y combate el envejecimento[3]. ye un bon axente qu'apurre hidratación del pelo y la proteición de la lluz solar pal pelo estropiada por esto. Actúa como un bon productu pal pelo seco y quebradiços.[4]

 src=
Aceite de Buriti.

'Físicu-química de frutes aceite carauterísticu de buriti'

Datos químicos y físicos del aceite de Buriti Índiz Valores de referencia Unidad Índiz de refraición (40 ° C) - 1,455-1,475 Índiz de Yodu Gl2 50-75 Índiz de saponificación mg KOH g 180-200 Densidá (20 ° C) grltr 0,9 a 0,95. Ponto de fusão ° C 25-28

Composição dos acidos-graxos do oliu do frutu de buriti[5]

Acedos graxos Unidade Composição Ácidu palmitico % pesu 17 - 19 Ácidu esteárico %pesu 1,5 - 6,0 Ácidu oleico % pesu 55 - 75 Acedu linoleico % pesu 10 - 15 Ácidu linolenico % pesu < 2 Enchíu % 22 Insaturado % 78


Taxonomía

Mauritia flexuosa describióse por Carlos Linneo el Mozu y espublizóse en Supplementum Plantarum 454. 1781[1782].[6]

Etimoloxía

Mauritia: nome xenéricu que foi dau n'honor del conde Juan Mauricio de Nassau (1604–1679), que foi gobernador de la Compañía Neerlandesa de les Indies Occidentales en Brasil.[7]

flexuosa: epítetu del llatín que significa "curvado".[8]

Sinonimia

Nomes comunes

  • burití, bority, burití do brejo,coquiero buriti, mirití, muriti, mority (Brasil)
  • morete (Ecuador)
  • canangucha, canangucho, moriche, palma de moriche, chomiya (Colombia)
  • aguaxe, aguashi, aguachi, aeta, achual, canaguacha, cananguacho (Perú)
  • moriche (Venezuela, Trinidá)
  • ita (Guyana)
  • palmier bàche (Guyana francesa)
  • palma real, caranday-guazu (Bolivia)

Ver tamién

Referencies

  1. Llibro colloráu de plantes de Colombia. Vol 2: Palmes, frailejones y zamias. Serie Llibros coloraos d'especies amenaciaes. IAVH, 79. ISBN 958-8151-47-3.
  2. 2,0 2,1 Malaret, Augusto (1970). Lexicón de Fauna y Flora (n'español). Comisión Permanente de l'Asociación d'Academies de la Llingua Española, vii + 569.
  3. OLIU BURITI . Amazon Oil Industry. http://www.amazonoil.com.br/produtos/goléivos/buriti.htm
  4. Vos 8 Benefícios do Buriti Pa Saúde. http://www.saudedica.com.br/vos-8-beneficio-do-buriti-pa-saude/
  5. Vanessa Fernandes de Araújo, Andrea Camila Petry, Rosângela Martinez Echeverria, Eric Mariña Fernandes y Floriano Pastore Jr. Plantes da Amazônia pa Produção Cosmética, 2007. http://www.itto.int/files/itto_project_db_input/2202/Technical/2.2%20Plantes%20da%20Amaz%C3%B4nia%20pa%20produ%C3%A7%C3%A3o%20cosm%C3%A9tica.pdf
  6. «Mauritia flexuosa». Tropicos.org. Missouri Botanical Garden. Consultáu'l 22 d'agostu de 2013.
  7. (J. Dransfield, N. Uhl, C. Asmussen, W.J. Baker, M. Harley and C. Lewis. 2008)
  8. N'Epítetos Botánicos
  9. Sinónimos en Catalogue of life Consultáu'l 6 d'agostu de 2009
  10. Mauritia flexuosa en PlantList
  11. «Mauritia flexuosa». World Checklist of Selected Plant Families. Consultáu'l 21 d'agostu de 2013.

Bibliografía

  • Galeano, Gloria. 1991. Les palmes na rexón de Araracuara. Bogotá: Tropenbos. ISBN 959537839
  • Freitas, Luis y otros. Descriptores pal Aguaxe (Mauritia flexuosa L,f). Iquitos (Perú). IIAP. 2006.

Enllaces esternos

Cymbidium Clarisse Austin 'Best Pink' Flowers 2000px.JPG Esta páxina forma parte del wikiproyeutu Botánica, un esfuerciu collaborativu col fin d'ameyorar y organizar tolos conteníos rellacionaos con esti tema. Visita la páxina d'alderique del proyeutu pa collaborar y facer entrugues o suxerencies.
ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Wikipedia authors and editors
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia AST

Mauritia flexuosa: Brief Summary ( الأستورية )

المقدمة من wikipedia AST
Mauritia flexuosa

Mauritia flexuosa L.f. 1782 ye una especie de palmera perteneciente a la familia Arecaceae. Recibe, ente otros, los nomes comunes de palma de moriche o a cencielles moriche (en Bolivia, Colombia, Puertu Ricu y Venezuela), aguaxe, buriti, y en Perú aguachí.


ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Wikipedia authors and editors
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia AST

Mauritia flexuosa ( الكتالونية )

المقدمة من wikipedia CA
Crystal128-pipe.svg
Aquest article o secció no cita les fonts o necessita més referències per a la seva verificabilitat.

Mauritia flexuosa (conegut segons l'indret com a buriti, moriche, canangucha o aguaje) és una arecàcia amb tija solitari de 20 a 35 m d'altura i 3 a 4 de diàmetre de color cafè clar. La corona està conformada per 11 a 14 fulles amb raquis de 2,5 m de longitud. La inflorescència és erecta amb peduncle d'1 m i raquis d'1,5 m de llarg. Raïms amb més de mil fruits, cadascun de 5 a 7 cm de llarg i 4, 5 a 5 cm de diàmetre, color vermell fosque, amb mesocarpi carnós taronjat o groc i llavor color castany.

Hàbitat

Prolifera en terrenys inundables en l'Amazònia, l'Orinoquia i el piedemonte andí aledany a menys de 900 msnm formant grans poblacions, conegudes com a canangucha, que constitueixen un tipus particular de bosc i ecosistema que atreu la fauna en l'època de fructificació.

Cultiu

Els distànciaments recomanats en monocultura són variats, el més freqüent és de 8 x 8 m, i col·locant en cada punt de plantació 2 plàntules espaiades 1 m amb el propòsit d'eliminar l'excés de plantes masculines; haurà de mantenir-se en la població un màxim de 20% de plantes "mascle".

La fructificació de l'aguaje s'inicia entre els 7-8 anys després de la plantació, quan les plantes aconsegueixen una altura de 6-7 m; encara que han estat observades plantes de menor porti que van iniciar la fructificació a partir del 4º any. La fructificació aparentment ocorre tot l'any, amb majors concentracions entre els mesos de febrer-agost i relativa escassesa els mesos de setembre-novembre. La producció en sistemes naturals s'estima en 6,1 t/ha en el Perú i 9,1 t/ha a Colòmbia; sota cultiu, en plantacions de monocultiu de 100 palmells/ha, s'obté 19 t/ha amb promedi de 190 kg/planta.

Usos

Des de temps immemorial la població nativa fa un ús múltiple d'aquest palmell. Consumeix els fruits que la seva pulpa és altament nutritiva i conté proteïnes, greix, vitamines i carbohidrats. Es menja fresca directament o s'usa per a fabricar begudes i per a extreure oli. De les fulles s'extreuen fibres per a fabricar cordeles, cistelles i altres objectes. En els troncs caiguts crían les larvas comestibles mojojoy de coleòpters (Rhynchophorus palmarum, Rhinostomus barbirostris i Metamasius hemipterus sericeus).

 src= A Wikimedia Commons hi ha contingut multimèdia relatiu a: Mauritia flexuosa Modifica l'enllaç a Wikidata
ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Autors i editors de Wikipedia
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia CA

Mauritia flexuosa: Brief Summary ( الكتالونية )

المقدمة من wikipedia CA

Mauritia flexuosa (conegut segons l'indret com a buriti, moriche, canangucha o aguaje) és una arecàcia amb tija solitari de 20 a 35 m d'altura i 3 a 4 de diàmetre de color cafè clar. La corona està conformada per 11 a 14 fulles amb raquis de 2,5 m de longitud. La inflorescència és erecta amb peduncle d'1 m i raquis d'1,5 m de llarg. Raïms amb més de mil fruits, cadascun de 5 a 7 cm de llarg i 4, 5 a 5 cm de diàmetre, color vermell fosque, amb mesocarpi carnós taronjat o groc i llavor color castany.

ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Autors i editors de Wikipedia
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia CA

Mauricie převislá ( التشيكية )

المقدمة من wikipedia CZ

Mauricie převislá (Mauritia flexuosa), někdy také mauricie zprohýbaná, je jihoamerický vzrostný strom, hojně rozšířený druh z malého rodu patřící do čeledě arekovitých, tj. mezi rostliny běžně nazývané "palmy". V této čeledi je mauricie převislá zařazena do podčeledě Calamoideae. Pro obyvatelstvo tropické Jižní Ameriky je jednou z nejdůležitějších víceúčelově užívaných palem, je známa pod mnoha místními názvy: aguaje, buriti, moriche atd.

Rozšíření

Areál výskytu této rostliny je vpravdě obrovský, roste hlavně v rozsáhlých v povodích jihoamerických řek Amazonka a Orinoko, ve státech Ekvádor, Kolumbie, Venezuela, Guyana, Surinam, Francouzská Guyana, Peru, Bolívie a hlavně Brazílie. Roste i na 10 km od jihoamerické pevniny vzdáleném karibském ostrově Trinidad. Neroste ve větší nadmořské výšce než 900 m, těžiště jeho výskytu je přibližně do 600 m n. m., nesnáší chlad.

Bývá součástí galeriových porostů tropických deštných lesů nebo pobřežních savan v přímořských oblastech. Vyrůstá nejčastěji v močálech nebo alespoň na často zaplavovaných územích kde vytváří rozsáhlé porosty zvané "aguajal". Jsou to území s mocnými vrstvami nanesených sedimentů s velmi kyselou půdou s hodnotou pH pohybující se okolo 3,5. Je pro místní obyvatelstvo jednou z nejdůležitějších jihoamerických palem, často bývá pro svůj vzhled hodnocená i jako jedna z nejhezčích.[1][2]

Popis

Mauricie převislá je strom s nevětveným kmenem dorůstající do výšky 10 až 35 m, jeho výčetní tloušťka může dosahovat 30 nebo až 60 cm. Poměrně hladký kmen s nevýraznými kroužky po opadaných listech může být válcovitý nebo jen mírně ztlustlý, dole má barvu bělavou či šedou a výše nazelenalou, obsahuje veliké množství rostlinného pletiva se škrobem. Na vrcholu kmene vyrůstá chochol 8 až 15 dlanitě zpeřených listů dlouhých 3 až 5 m se silnými obloukovitě skloněnými řapíky které vyrůstají z otevřených pochev. Listy okrouhlého obrysu mají krátké vřeteno rozděleno na 110 až 120 úzkých tmavě zelených čepelí. Ty jsou dlouhé 1,5 až 3 m, od poloviny dolu jsou ohnuté a na koncích rozdvojené; protože nerostou v rovině vytvářejí dojem trojrozměrného listu. Suché, odumřelé nejspodnější listy visí z chocholu podél kmene dolů. U rostlin vyrůstajících v dlouhodobě zatopených oblastech vystupují z kořenů směrem vzhůru až 10 cm dlouhé vzdušné kořínky napomáhající získávat vzdušný kyslík.

Tato dvoudomá rostlina má jedince s květy jen samčími nebo jen samičími. V chocholu listů vyrůstají velká převislá hroznovitá květenství dlouhá 1,5 až 2 m s 25 až 40 bočními větvemi sestavených do dvou rovin. Těchto květenství, vyrůstajících z paždí dřevnatých listenů, může být na vrcholu kmene 2 až 8.

Poměrně drobné trojčetné květy jsou sametově chlupaté a mají rozlišené, na bázi srostle vnější a vnitřní okvětní lístky. Na samčích stromech květy rostou v párech, mají obkuželovitý kalich s kopinatými špičatými lístky, korunní lístky jsou mnohem menší, uvnitř je šest u bázi srostlých tyčinek s prašníky. Květy samičích stromů mají kalich baňkovitý krátce laločnatý, korunu trojlaločnou, uvnitř šest nefunkčních zakrnělých tyčinek a trojpouzdrý semeník s trojklanou bliznou. Jednotlivé stromy hromadně vykvétají s nástupem období sucha a jednotlivě po celý rok. Opylování zajišťuje hmyz, hlavně brouci z čeledě mandelinkovitých nebo včely, někdy se opylují i pylem rozfoukávaným větrem. Mimo dobu kvetení a po opadu plodů nelze spolehlivě rozlišit samčí a samičí rostliny.

Plodem je variabilní kulovitá nebo elipsoidní jednosemenná peckovice velikosti slepičího vejce a váhy 75 gramů. Oplodí peckovice je třívrstvé, vnější vrstva (epikarp) je tvořena šupinovitými až 6 mm širokými, těsně k sobě naléhajícími červenohnědými ztvrdlými listeny. Střední (mezokarp), je poživatelná olejnatá žlutá, žlutooranžová až červená vrstva tlustá jen 4 až 6 mm. Vnitřní vrstva (endokarp) obalující přímo pecku je blanitá. Osemení je velice tvrdé. Z jednoho květenství se vyvine až 40 kg těžké plodenství s hnědočervenými plody, na jednom stromě se jich ročně urodí 100 až 200 kg a stromy plodí přibližně od 8. roku po dobu 40 až 50 let.[1][2][3][4][5]

Rozmnožování

Mauricie převislá se rozmnožuje výhradně semeny která po okolích roznášejí plody konzumující ptáci, savci i ryby. Semena rychle ztrácejí klíčivost, po měsíci je asi jen poloviční; čerstvé semeno vyklíčí zhruba za 65 dnů.

Na převážné většině územích vyrůstají pouze přirozenou cestou a rostou dosud v ohromném množství. V ojedinělých případech jsou v blízkosti hustšího osídlení, na zamokřených místech jinak zemědělsky nevyužitelných, uměle zakládány pokusné plantáže, na které se vysazují rok staré semenáčky. Zda se jedná o samčí neb samičí rostlinu se pozná až zhruba po 8 létech při prvém kvetení, pro zdárné opylení postačuje menší počet samčích jedinců.[1]

Využití

Plody dozrávají začátkem období dešťů a sklízejí se ještě před plnou zralostí, pak začínají ze stromů opadávat. Často se ale sklízí tak, že se stromy prostě porazí. Z plodu se využívá pouze jeho střední dužnatá vrstva, což představuje jen 15 až 20 % váhy celého plodu. Jsou u místních obyvatel velmi oblíbené, používají se k výrobě jedlého oleje, suší se na mastnou mouku nebo pastu, jedí se syrové a připravují se z nich různé osvěžující nápoje včetně zkvašených. Oleje se mimo potravinářských účelů používá k léčbě popálenin a povrchových zranění, jedinečný je jeho vysoký obsah beta karotenu. Plody se bez zmrazení rychle kazí a musí se zpracovat do týdne po sběru. Jsou také vítanou potravou pro mnohá zvířata, býložravce i všežravce.

Palmové listí se používá při výstavbě dočasných příbytků lesních obyvatel jako "střešní krytina" a vyrábějí se z nich nitě, provazce, pletou hamaky, lýkové koše apod. Kočovní lovci stavějí svá obydlí několikrát za rok, usedlí nejméně jednou za tři roky. Na zastřešení malého přístřešku je zapotřebí nejméně 15 listů, na velký rodinný dům i 1000, vše z pokácených stromů.

Ze škrobnaté dřeně poražených stromů někteří původní obyvatelé vyrábějí ságo, jiní zase čekají až tyto kmene zabydlí nosatec Rhynchophorus palmarum jehož tučné larvy jsou oblíbenou pochoutkou.[1][2][3][5][6]

Reference

  1. a b c d ZELENÝ, Václav. Významná amazonská palma mauricie převislá. Živa [online]. 2006 [cit. 07.04.2013]. Čís. 2, s. 63-64. Dostupné online. ISSN 0044-4812. (česky)
  2. a b c HUML, Lukáš. Mauritia flexuosa očima Amazonie. Vesmír [online]. 10/2012 [cit. 07.04.2013]. Čís. 91, s. 576-577. Dostupné online. ISSN 1214-4029. (česky)
  3. a b Dendrologie.cz: Mauritia flexuosa [online]. P. Horáček a J. Mencl, rev. 31.12.2006 [cit. 2013-04-07]. Dostupné online. (česky)
  4. GRAGSON, Ted L. Pume exploitation of mauritia flexuosa in the llanos of Venezuela. Journal of Ethnobiology [online]. 1995 [cit. 07.04.2013]. Čís. 15(2), s. 177-188. Dostupné online. ISSN 2159-8126. (anglicky)
  5. a b Mauritia flexuosa [online]. Palm and Cycad Societies of Australia, Milton, Qld., AU [cit. 2013-04-07]. Dostupné online. (anglicky)
  6. Buriti-Oil – Moriche Palm [online]. Amazon Oil, Belém, Pará, Brasil [cit. 2013-04-07]. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy

ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Wikipedia autoři a editory
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia CZ

Mauricie převislá: Brief Summary ( التشيكية )

المقدمة من wikipedia CZ

Mauricie převislá (Mauritia flexuosa), někdy také mauricie zprohýbaná, je jihoamerický vzrostný strom, hojně rozšířený druh z malého rodu patřící do čeledě arekovitých, tj. mezi rostliny běžně nazývané "palmy". V této čeledi je mauricie převislá zařazena do podčeledě Calamoideae. Pro obyvatelstvo tropické Jižní Ameriky je jednou z nejdůležitějších víceúčelově užívaných palem, je známa pod mnoha místními názvy: aguaje, buriti, moriche atd.

ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Wikipedia autoři a editory
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia CZ

Buriti-Palme ( الألمانية )

المقدمة من wikipedia DE

Die Buriti-Palme (Mauritia flexuosa) ist eine im nördlichen Südamerika vorkommende Palmenart, die von der lokalen Bevölkerung vielfach als Nahrungs- und Nutzpflanze verwendet wird.

Merkmale

Buriti-Palmen sind große, einzelstämmige diözische Palmen mit handförmig geteilten Blättern.

Der Stamm wird bis 25–35 m hoch bei einem Durchmesser von 30 bis 60 cm. Die jüngeren Stammteile sind graugrün bis hellbraun mit dunkleren, welligen Blattnarben in größeren Abständen. Ältere Stammteile werden hellgrau bis fast weiß und sind relativ glatt. Die Krone ist groß und halbkugelig, da die lebenden Blätter kaum unter die Horizontale absinken. Daneben gibt es meist noch einige hängend absterbende und abgestorbene Blätter. Die Blätter sind bis 4,5 m breit. Ihr stängelumfassender und an der Basis rinniger Blattstiel ist bis zu 4 m lang, hellgrün. Die Blätter mit bis 1 Meter langer „Costa“ haben einen halb- oder fächer- bis fast kreisförmigen Umriss und sind in 100–200 oder mehr eingefaltete Segmente geteilt. Diese sind 1–2 Meter lang, schmal und steif, wobei die Spitzen hängen. Die Segmente stehen in unterschiedlichen Winkeln ab und ergeben so ein fiederiges Aussehen des Blattes.

Mauritia flexuosa ist zweihäusig diözisch. Die langen Blütenstände sind einzelne holzige Achsen mit röhigen Tragblättern, die zwischen den Blattbasen horizontal abstehen. Ihre Länge beträgt etwa 1,5–2 m oder mehr. An diesen Achsen hängen 30 bis 60 cm lange Seitenachsen herab und bilden eine Art Vorhang. An ihnen befinden sich die eingeschlechtigen, vielen kleinen und orangen Blüten. Jeweils an röhrig verwachsenen Deckblättern stehen die männlichen Blüten in kleinen Kätzchen zusammen und die kleineren weiblichen erscheinen nur bis zu zweit.

Die glatten Steinfrüchte in den hängend, dichten und langen Fruchtständen sind bis 5–7 cm lang, kugelig bis ellipsoid oder eiförmig, rötlich-braun und mit leicht überlappenden, kleinen rhomboiden Schuppen besetzt. Im Innern der ledrigen Schale, im relativ dünnen und gelben bis orangen, faserigen Fruchtfleisch sitzt der kugelige, weißfleischige, recht glatte, braune, harte Steinkern mit dünner Samenschale.

Verbreitung und Standorte

 src=
Von der Buriti-Palme dominierter Wald am Rio Preguiças, Maranhão, Brasilien

Die Buriti-Palme hat ein recht großes Verbreitungsgebiet im nördlichen Südamerika, östlich der Anden. Es umfasst ganz Amazonien mit Ausnahme der östlichsten Teile und reicht von Trinidad bis ins tropische Südamerika.[1]

Sie wächst immer an offenen Stellen, normalerweise entlang der Flüsse und Ströme, auch in Sümpfen. Sie kommt bis in 900 m Seehöhe vor. In den Sümpfen des Flachlandes bildet sie ausgedehnte Bestände, in denen keine anderen Baumarten aufkommen.

Nutzung

 src=
Frucht der Buriti-Palme
 src=
Mauritia flexuosa, essbare Frucht der Palme

Die Buriti-Palme wird von der lokalen Bevölkerung vielfach genutzt. Die Früchte werden roh gegessen, zu Mehl verarbeitet oder zu alkoholischen Getränken vergoren. Das Öl, das aus den Früchten gepresst wird, hat in Brasilien einige wirtschaftliche Bedeutung. Die Fasern der jungen Blätter werden zu Seilen, Hängematten und anderem verarbeitet. Aus dem Mark der Blattstiele werden Matten und Papier hergestellt. Aus dem Stamm gefällter Bäume werden Wein und Sago-Stärke gewonnen.

Literatur

  • Robert Lee Riffle, Paul Craft: An Encyclopedia of Cultivated Palms. 4. Auflage, Timber Press, Portland 2007, ISBN 978-0-88192-558-6, S. 385.
  • Food and fruit-bearing forest species. 3: Examples from Latin America, FAO Forestry Paper 44/3, FAO, 1986, ISBN 92-5-102372-7, S. 185 ff.
  • Jules Janick, Robert E. Paull: The Encyclopedia of Fruit and Nuts. CABI, 2008, ISBN 0-85199-638-8, S. 132–135.

Einzelnachweise

  1. Rafaël Govaerts (Hrsg.): Mauritia - World Checklist of Selected Plant Families des Royal Botanic Gardens, Kew. Zuletzt eingesehen am 31. Juli 2018.
 title=
ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Autoren und Herausgeber von Wikipedia
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia DE

Buriti-Palme: Brief Summary ( الألمانية )

المقدمة من wikipedia DE

Die Buriti-Palme (Mauritia flexuosa) ist eine im nördlichen Südamerika vorkommende Palmenart, die von der lokalen Bevölkerung vielfach als Nahrungs- und Nutzpflanze verwendet wird.

ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Autoren und Herausgeber von Wikipedia
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia DE

Mburiti ( الغوارانية )

المقدمة من wikipedia emerging languages
 src=
Mburiti Pindoramape.

Mburiti térã Karanda'y Guasu ha'e umi mbokajaty puku oĩ Venesuéla, Pindorama, Volívia, Perũ ha Kolómbia, ha'e Karanda'yicha. Ipukukue ha'e 20 gotyo 35 metyro yvategui.

 src=
Mauritia flexuosa
ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Wikipedia authors and editors
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia emerging languages

Mauritia flexuosa ( الإنجليزية )

المقدمة من wikipedia EN

Mauritia flexuosa, known as the moriche palm, ité palm, ita, buriti, muriti, miriti (Brazil), canangucho (Colombia), morete (Ecuador), or aguaje (Peru), is a palm tree. It grows in and near swamps and other wet areas in tropical South America.[2]

Mauritia flexuosa, a tree, can reach up to 35 m (115 ft) in height. The large leaves form a rounded crown. The flowers are yellowish and appear from December to April. The fruit, which grows from December to June, is a chestnut color and is covered with shiny scales. The yellow flesh covers a hard, oval nut. The seeds float, and this is the means by which the palm tree propagates. In natural populations, the tree reaches very high densities.[3]

Fruit

Fruits.

Moriche palm fruit ("morete" in the Oriente of Ecuador) is edible and used to make juice, jam, ice cream, a fermented "wine", desserts and snacks, requiring harvesting of more than 50 tonnes per day in Peru.[4]

The inflorescence buds are eaten as a vegetable and the sap can be drunk fresh or fermented (see palm wine). Threads and cords are locally produced from the tree's fibers.

Humans consume palm weevil larvae (Rhynchophorus palmarum) which burrow in the tree trunk.[4]

Oil

Buriti oil is an orange-reddish oil extracted from the fruit of the moriche palm. The oil contains high concentrations of oleic acid, tocopherols, and carotenoids, especially beta-carotene.[5] The oil has a reddish color used as ink on hides and skins.[6]

Ecology

This tree is important to many animal species; several bird species, such as the red-bellied macaw, sulphury flycatcher, and moriche oriole, use it for nesting and food. Tapirs, peccaries, fish and monkeys depend on the fruit.[4]

Alexander von Humboldt documented the tree and the ecosystem it supports in 1800 when traveling through the Llanos region of Venezuela. He "observed with astonishment how many things are connected with the existence of a single plant." He called it the "tree of life" and essentially described it as a keystone species although the concept would not be explicitly defined until 1969 by Robert T. Paine.[7]

Miscellaneous

The government of the Federal District – the Brazilian state where the country's capital, Brasília, is located – is called Palácio do Buriti ("Buriti Palace"). Across the street from the building is a square with fountains and a single moriche palm tree, which was taken from the outskirts of the city and replanted there. The species is a common feature of the cerrado vegetation that predominates in central Brazil.

References

A Mauritia flexuosa stand in French Guiana.
  1. ^ "Mauritia flexuosa L.f. — the Plant List". Archived from the original on 2019-11-25. Retrieved 2014-04-20.
  2. ^ "World Checklist of Selected Plant Families: Royal Botanic Gardens, Kew". Wcsp.science.kew.org. Retrieved 23 March 2022.
  3. ^ Francis Kahn. "Ecology of Economically Important Palms in Peruvian Amazonia" (PDF). Horizon.documentation.ird.fr. Retrieved 23 March 2022.
  4. ^ a b c "The amazing palm tree of the Amazon" (PDF). Instituto de Investigaciones de la Amazonía Peruana. 2006. Archived from the original (PDF) on 2012-02-27.
  5. ^ Duraes JA, et al. (2006). "Absorption and photoluminescence of Buriti oil/polystyrene and Buriti oil/poly(methyl methacrylate) blends". European Polymer Journal. 42 (12): 3324–32. doi:10.1016/j.eurpolymj.2006.09.012.
  6. ^ PESCE, Celestino. Oleaginosas da Amazonia.-Belém: Museu Paraense Emilio Goeldi, 2009. 334 p.: il. ISBN 978-85-61377-06-9 (MPEG) e 978-85-60548-39-2 (MDA)
  7. ^ Wulf, Andrea (2015). The Invention of Nature: Alexander von Humboldt's New World: Andrea Wulf: 9780385350662: Amazon.com: Books. ISBN 978-0385350662.

ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Wikipedia authors and editors
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia EN

Mauritia flexuosa: Brief Summary ( الإنجليزية )

المقدمة من wikipedia EN

Mauritia flexuosa, known as the moriche palm, ité palm, ita, buriti, muriti, miriti (Brazil), canangucho (Colombia), morete (Ecuador), or aguaje (Peru), is a palm tree. It grows in and near swamps and other wet areas in tropical South America.

Mauritia flexuosa, a tree, can reach up to 35 m (115 ft) in height. The large leaves form a rounded crown. The flowers are yellowish and appear from December to April. The fruit, which grows from December to June, is a chestnut color and is covered with shiny scales. The yellow flesh covers a hard, oval nut. The seeds float, and this is the means by which the palm tree propagates. In natural populations, the tree reaches very high densities.

ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Wikipedia authors and editors
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia EN

Mauritia flexuosa ( الإسبانية، القشتالية )

المقدمة من wikipedia ES
 src=
Árbol de aguaje en el valle del río Palcazú en la provincia de Oxapampa (Pasco, Perú).

Mauritia flexuosa es una especie de palmera perteneciente a la familia Arecaceae. Recibe los nombres comunes de palma de moriche o simplemente moriche[2]​ (en Venezuela, Bolivia, Colombia, Puerto Rico), aguaje (en Perú), burití (en Brasil), o morete (en Ecuador).[2]

Descripción

Es una palma con tallo solitario de 20 a 35 m de altura y 3 a 4 dm de diámetro de color café claro. La corona está conformada por 11 a 14 hojas con raquis de 2,5 m de longitud. La inflorescencia es erecta con pedúnculo de 1 m y raquis de 1,5 m de largo. Racimos con más de mil frutos, cada uno de 5 a 7 cm de largo y 4, 5 a 5 cm de diámetro, color rojo oscuro o vinotinto, este fruto contiene un sabor amargo con mesocarpio carnoso anaranjado o amarillo y semilla color castaño.

Distribución

Su distribución es amplia en el centro y norte de Sudamérica: Ecuador, Bolivia, Brasil, Perú, Colombia, Guayanas, Venezuela, Surinam, Trinidad y Tobago.

 src=
Morichal en las riberas del río Preguiça, Maranhão, Brasil.

Hábitat

Prolifera en terrenos inundables en la Amazonia, la Orinoquia, el Caroni y riberas del Orinoco y el piedemonte oriental andino aledaño a menos de 900 msnm formando grandes poblaciones, los Morichales, que constituyen un tipo particular de humedal y ecosistema que atrae la fauna en la época de fructificación. Como sucede con muchas especies de palmeras, es un árbol que forma amplias asociaciones vegetales en las riberas de los ríos, llamadas morichales o aguajales, una vegetación muy espesa y nutrida, casi impenetrable. La «palma de moriche» es uno de los árboles emblemáticos de Venezuela,además lo es también para el pueblo warao y achuar que tienen esta palma como su símbolo. En 1800 el gran naturalista alemán Alexander von Humboldt la estudio, y merced a sus grandes propiedades naturales.

La manera de obtenerla era usualmente talando las palmeras que demoran veinte años en crecer, sin embargo se está cambiando ello con la recolección escalando la palmera y cosechando de manera sostenible sin deforestar ni acabar con ecosistemas gracias a proyectos como el de Pacaya Samiria donde se enseña a los agricultores a recolectar sin deforestar.

 src=
Cesta con tapa, Karajá.
 src=
Aguaje, fruta amazónica de agradable sabor y de amplio consumo en la selva del Perú

Cultivo

 src=
Fruto de moriche

Los distanciamientos recomendados en monocultura son variados, el más frecuente es de 8 × 8 m, y colocando en cada punto de plantación 2 plántulas espaciadas 1 m con el propósito de eliminar el exceso de plantas masculinas; deberá mantenerse en la población un máximo de 20% de plantas "macho".

La fructificación del aguaje se inicia entre los 7-8 años después de la plantación, cuando las plantas alcanzan una altura de 6-7 m; aunque han sido observadas plantas de menor porte que iniciaron la fructificación a partir del 4º año. La fructificación aparentemente ocurre todo el año, con mayores concentraciones entre los meses de febrero-agosto y relativa escasez los meses de septiembre-noviembre.

La producción en sistemas naturales se estima en 6,1 t/ha en el Perú y 9,1 t/ha en Colombia; bajo cultivo, en plantaciones de monocultivo de 100 palmas/ha, se obtiene 19 t/ha con promedio de 190 kg/planta.

Importancia económica y cultural

Usos

Desde tiempos inmemoriales la población nativa hace un uso múltiple de esta palma, especialmente los pueblos achuar(nativos peruanos) y waraos (nativos de Venezuela y las guyanas) consumen los frutos cuya pulpa es altamente nutritiva y contiene proteínas, grasa, vitaminas y carbohidratos. Se come fresca directamente o se usa para fabricar bebidas como el carato de moriche e incluso para hacer un dulce llamado turrón de moriche; y para extraer aceite. El tallo tierno se puede cortar para extraer palmitos comestibles, y de las hojas se extraen fibras para fabricar cordeles, cestas, chinchorros y otros objetos, estos objetos son comercializados por los waraos en Venezuela generando ingresos a la comunidad. En los troncos caídos crían las larvas comestibles.

Aceite de burití o aceite de aguaje

El aceite vegetal de burití tiene la propiedad de mantener la piel revitalizada a través de sus propiedades energizantes y emolientes. Además, el aceite de Burití tiene un filtro solar eficaz que reduce la sequedad de la piel y también tiene propiedades que proporcionan elasticidad a la piel y combate el envejecimiento.[3]​ es un buen agente que proporciona hidratación del cabello y la protección de la luz solar para el cabello dañada por esto. Actúa como un buen producto para el cabello seco y quebradizo.[4][5]

 src=
Aceite de burití

Físico-química del aceite característico del fruto del burití

Composición de los ácidos grasos del aceite del fruto del burití[6]

Taxonomía

Mauritia flexuosa fue descrita por Carlos Linneo el Joven y publicado en Supplementum Plantarum 454. 1781[1782].[7]

Etimología

Mauritia: nombre genérico que fue otorgado en honor del conde Juan Mauricio de Nassau (1604–1679), que fue gobernador de la Compañía Neerlandesa de las Indias Occidentales en Brasil.[8]

flexuosa: epíteto del latín que significa "curvado".[9]

Sinonimia

Nombres comunes

  • burití, bority, burití do brejo, coquiero buriti, mirití, muriti, mority (Brasil)
  • morete (Ecuador)
  • canangucha, canangucho, moriche, palma de moriche, chomiya (Colombia)
  • aguaje, aguashi, aguachi, aeta, achual, canaguacha, cananguacho (Perú)
  • moriche (Venezuela, Trinidad)
  • ita (Guyana)
  • palmier bàche (Guyana francesa)
  • palma real, caranday-guazu (Bolivia)

Véase también

Referencias

  1. Calderón, Eduardo; Galeano, Gloria; García, Néstor, eds. (2005). Libro rojo de plantas de Colombia. Vol 2: Palmas, frailejones y zamias. Serie Libros rojos de especies amenazadas. IAVH. p. 79. ISBN 958-8151-47-3.
  2. a b Malaret, Augusto (1970). Lexicón de Fauna y Flora. Madrid: Comisión Permanente de la Asociación de Academias de la Lengua Española. pp. vii + 569.
  3. ÓLEO BURITI . Amazon Oil Industry. http://www.amazonoil.com.br/produtos/oleos/buriti.htm Archivado el 9 de marzo de 2015 en Wayback Machine.
  4. Os 8 Benefícios do Buriti Para Saúde. http://www.saudedica.com.br/os-8-beneficios-do-buriti-para-saude/
  5. Proponen el aceite del aguaje para uso cosmético, farmacéutico y alimenticio
  6. Vanessa Fernandes de Araújo, Andrea Camila Petry, Rosângela Martinez Echeverria, Eric Costa Fernandes e Floriano Pastore Jr. Plantas da Amazônia para Produção Cosmética, 2007. http://www.itto.int/files/itto_project_db_input/2202/Technical/2.2%20Plantas%20da%20Amaz%C3%B4nia%20para%20produ%C3%A7%C3%A3o%20cosm%C3%A9tica.pdf
  7. «Mauritia flexuosa». Tropicos.org. Missouri Botanical Garden. Consultado el 22 de agosto de 2013.
  8. (J. Dransfield, N. Uhl, C. Asmussen, W.J. Baker, M. Harley and C. Lewis. 2008)
  9. En Epítetos Botánicos
  10. Sinónimos en Catalogue of life Consultado el 6 de agosto de 2009
  11. Mauritia flexuosa en PlantList
  12. «Mauritia flexuosa». World Checklist of Selected Plant Families. Consultado el 21 de agosto de 2013.

Bibliografía

  • Galeano, Gloria. 1991. Las palmas en la región de Araracuara. Bogotá: Tropenbos. ISBN 959537839
  • Freitas, Luis y otros. Descriptores para el Aguaje (Mauritia flexuosa L,f). Iquitos (Perú). IIAP. 2006.

 title=
ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Autores y editores de Wikipedia
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia ES

Mauritia flexuosa: Brief Summary ( الإسبانية، القشتالية )

المقدمة من wikipedia ES
 src= Árbol de aguaje en el valle del río Palcazú en la provincia de Oxapampa (Pasco, Perú).

Mauritia flexuosa es una especie de palmera perteneciente a la familia Arecaceae. Recibe los nombres comunes de palma de moriche o simplemente moriche​ (en Venezuela, Bolivia, Colombia, Puerto Rico), aguaje (en Perú), burití (en Brasil), o morete (en Ecuador).​

ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Autores y editores de Wikipedia
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia ES

Mauritia flexuosa ( الفرنسية )

المقدمة من wikipedia FR

Le Palmier-bâche ou Aguaje (Mauritia flexuosa) est un palmier de la famille des Arecaceae aux fruits comestibles.

Description

Répartition

Nord de l'Amérique du Sud : forêt amazonienne brésilienne et péruvienne, bassin de l'Orénoque et île de la Trinité.

Écologie

Zones marécageuses.

L'espèce et l'Homme

Utilisation

 src=
Panier à couvercle "Warabahu" culture Karajá MHNT

En dehors des fruits comestibles on utilise également sa fibre, et ses feuilles pour la couverture des habitations, pour fabriquer des chapeaux, des cordes, des hamacs, et des ficelles pour jouer aux jeux de ficelle, et la moelle des pétioles pour faire des bouchons.

Noms vernaculaires

En Guyane Française, il est appelé palmier-bache. Ce palmier est appelé aguaje en espagnol de Colombie et du Pérou, buriti, canangucho en espagnol de Colombie et de l'Équateur, ou encore morete en Equateur, inajazeiro en portugais, moriche en espagnol de Colombie et du Venezuela et ite en anglais de Guyana.

Philatélie

Représenté sur un timbre du Brésil émis en 2006 et consacré au Parc national de la Chapada dos Veadeiros.

Histoire

Il est appelé « arbre de vie » par Humboldt qui le décrit comme une espèce « clé de voute » pour l'écosystème.

Références externes

ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Auteurs et éditeurs de Wikipedia
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia FR

Mauritia flexuosa: Brief Summary ( الفرنسية )

المقدمة من wikipedia FR

Le Palmier-bâche ou Aguaje (Mauritia flexuosa) est un palmier de la famille des Arecaceae aux fruits comestibles.

ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Auteurs et éditeurs de Wikipedia
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia FR

Mauritia flexuosa ( الإيطالية )

المقدمة من wikipedia IT

Il burití (Mauritia flexuosa L.f., 1782), anche detta moriche, canangucha, mirití o aguaje, è una pianta della famiglia delle Arecacee, diffusa in America centrale e Sud America.[1]

Descrizione

 src=
Frutti di M. flexuosa

È una palma con tronco di altezza variabile tra i 20 e i 35 m e un diametro di 3-4 dm, di colore caffè chiaro.

La corona è formata da 11-14 foglie di 2,5 m di lunghezza, nelle cui ampie ascelle si formano raccolte di acqua piovana (fitotelmi).

L'infiorescenza è costituita da un peduncolo di 1 m e rachide di 1,5 m di lunghezza. I grappoli hanno più di mille frutti, ognuno di 5–7 cm di lunghezza e 4,5–5 cm. di diametro, di colore rosso scuro o violetto, con mesocarpo carnoso arancione o giallo e seme color marrone.

Biologia

Questa palma occupa un posto importante nelle catena alimentare dei boschi tropicali in quanto rappresenta un alimento importante per diverse specie di mammiferi come il paca (Cuniculus paca), il pecari dal collare (Pecari tajacu), il pecari labiato (Tayassu pecari), il tapiro sudamericano (Tapirus terrestris) e di numerose specie di uccelli tra cui l'ara gialloblu (Ara ararauna) e l'ara panciarossa (Orthopsittaca manilata). Le larve del punteruolo nero delle palme (Rhynchophorus palmarum) compiono il loro ciclo vitale all'interno dei fusti di M. flexuosa[2]

I fitotelmi che si formano nelle ascelle foliari ospitano una ampia comunità di invertebrati.[3]

Distribuzione e habitat

È ampiamente distribuita in Sud America (Bolivia, Brasile, Perù, Ecuador, Colombia, Guyana, Guyana francese, Venezuela, Suriname, Trinidad e Tobago).[1]

Note

  1. ^ a b (EN) Mauritia flexuosa L.f., su Plants of the World Online, Royal Botanic Gardens, Kew. URL consultato il 28 gennaio 2021.
  2. ^ Aguaje. La maravillosa palmera de la Amazonía (PDF), Instituto de Investigaciones de la Amazonía Peruana, 2006. URL consultato il 2 maggio 2019 (archiviato dall'url originale il 7 aprile 2016).
  3. ^ Ulisses Gaspar Neiss, Estrutura da comunidade de macroinvertebrados aquáticos associados a Mauritia flexuosa Linnaeus (Arecaceae), fitotelmata, na Amazônia Central, Brasil , su tede.inpa.gov.br. URL consultato il 30 giugno 2013.

 title=
ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Autori e redattori di Wikipedia
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia IT

Mauritia flexuosa: Brief Summary ( الإيطالية )

المقدمة من wikipedia IT

Il burití (Mauritia flexuosa L.f., 1782), anche detta moriche, canangucha, mirití o aguaje, è una pianta della famiglia delle Arecacee, diffusa in America centrale e Sud America.

ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Autori e redattori di Wikipedia
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia IT

Lanksčioji mauricija ( اللتوانية )

المقدمة من wikipedia LT
Sinonimai
  • Mauritia minor;
  • Mauritia setigera;
  • Mauritia vinifera

Lanksčioji mauricija (lot. Mauritia flexuosa, angl. Moriche Palm, portug. Buriti) – arekinių (Arecaceae) šeimos palmių rūšis, paplitusi Pietų Amerikos tropikų pelkynuose.

Medžio aukštis ~35 m. Laja apskrita, apatinės šakos nulinkusios žemyn. Žiedai gelsvi, žydi gruodžio-balandžio mėnesiais. Jiems nužydėjus susidaro rudos spalvos, žvynuoti vaisiai. Minkštimas geltonos spalvos, valgomas turtingas vitamino C. Iš lanksčiosios mauricijos vaisių daromos sultys, džemas, fermentuotas vynas. Palmės pumpurai valgomi kaip daržovė, o sakai geriami.

 src=
Lanksčiosios mauricijos vaisiai

Vikiteka

ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Vikipedijos autoriai ir redaktoriai
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia LT

Lanksčioji mauricija: Brief Summary ( اللتوانية )

المقدمة من wikipedia LT

Lanksčioji mauricija (lot. Mauritia flexuosa, angl. Moriche Palm, portug. Buriti) – arekinių (Arecaceae) šeimos palmių rūšis, paplitusi Pietų Amerikos tropikų pelkynuose.

Medžio aukštis ~35 m. Laja apskrita, apatinės šakos nulinkusios žemyn. Žiedai gelsvi, žydi gruodžio-balandžio mėnesiais. Jiems nužydėjus susidaro rudos spalvos, žvynuoti vaisiai. Minkštimas geltonos spalvos, valgomas turtingas vitamino C. Iš lanksčiosios mauricijos vaisių daromos sultys, džemas, fermentuotas vynas. Palmės pumpurai valgomi kaip daržovė, o sakai geriami.

 src= Lanksčiosios mauricijos vaisiai

Vikiteka

ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Vikipedijos autoriai ir redaktoriai
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia LT

Mauritiuspalm ( البلجيكية الهولندية )

المقدمة من wikipedia NL

De mauritiuspalm (Mauritia flexuosa; Spaans: moriche, Portugees: buriti) is een tot 35 m hoge, tweehuizige palm met een kroon van uitgespreide, donkergroene, waaiervormig ingesneden, in omtrek afgeronde bladeren met een diameter van 4 m. De stam is tot 60 cm dik en ringvormig gesegmenteerd door de knopen van afgevallen bladeren.

Vanaf vijf- tot achtjarige leeftijd vormt de palm jaarlijks meerdere, tot 3 m lange, hangende trossen met bloemen. De vrouwelijke palmen vormen na bestuiving vervolgens trossen met steenvruchten. De vruchten zijn 5-7 cm groot en ovaal van vorm. Het uiteinde is enigszins ingedeukt en bedekt met een zwarte, dikke punt. Aan de basis blijven de drie tot vijf driehoekige, hard geschubde, glanzend bruine kelkbladeren behouden. De schil lijkt op een slangenhuid en bestaat uit overlappende, kleine, ruitvormige, geel- tot roodbruine, sterk glanzende, harde schubben die aan de rand en aan de punt donkerder van kleur zijn en in het midden met een donkere lengtegroef zijn bezet. Het vruchtvlees is gelig tot oranje van kleur, tot 5 mm dik, taai-vlezig, enigszins vezelig en zurig-zoet van smaak. Het is olierijk en bevat veel vitamines. De enkele pit is eivormig, houtig, licht gerimpeld, bruin van kleur en circa 4,4 x 3 cm groot.

De vruchten kunnen als handfruit worden gegeten of kunnen circa vijftien minuten in warm water worden gelegd, waarna het vruchtvlees kan worden geconsumeerd. Van het vruchtvlees kunnen frisdranken en palmwijn worden gemaakt. Ook kan er uit het vruchtvlees een plantaardige olie worden geperst die voor het bereiden van gerechten kan worden gebruikt. Gedroogd en vermalen vruchtvlees kan worden gebruikt om gerechten op smaak te brengen. De vruchten zijn tevens bruikbaar als veevoer.

De stammen van de plant kunnen worden gebruikt als bouwmateriaal en de bladeren kunnen dienen als dakbedekking, vlechtmateriaal en leverancier van vezels. Van het zetmeelrijke merg van oudere stammen kan brood worden gemaakt.

De palm komt oorspronkelijk uit het Amazonebekken en het noorden van Zuid-Amerika waar hij groeit in natte gebieden. Hij wordt sporadisch in de rest van tropisch Amerika gekweekt. Er wordt zowel van wilde als geteelde palmen geoogst.

 src=
Vrucht met hand ter vergelijking
 src=
Mauritiuspalm
ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Wikipedia-auteurs en -editors
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia NL

Mauritiuspalm: Brief Summary ( البلجيكية الهولندية )

المقدمة من wikipedia NL

De mauritiuspalm (Mauritia flexuosa; Spaans: moriche, Portugees: buriti) is een tot 35 m hoge, tweehuizige palm met een kroon van uitgespreide, donkergroene, waaiervormig ingesneden, in omtrek afgeronde bladeren met een diameter van 4 m. De stam is tot 60 cm dik en ringvormig gesegmenteerd door de knopen van afgevallen bladeren.

Vanaf vijf- tot achtjarige leeftijd vormt de palm jaarlijks meerdere, tot 3 m lange, hangende trossen met bloemen. De vrouwelijke palmen vormen na bestuiving vervolgens trossen met steenvruchten. De vruchten zijn 5-7 cm groot en ovaal van vorm. Het uiteinde is enigszins ingedeukt en bedekt met een zwarte, dikke punt. Aan de basis blijven de drie tot vijf driehoekige, hard geschubde, glanzend bruine kelkbladeren behouden. De schil lijkt op een slangenhuid en bestaat uit overlappende, kleine, ruitvormige, geel- tot roodbruine, sterk glanzende, harde schubben die aan de rand en aan de punt donkerder van kleur zijn en in het midden met een donkere lengtegroef zijn bezet. Het vruchtvlees is gelig tot oranje van kleur, tot 5 mm dik, taai-vlezig, enigszins vezelig en zurig-zoet van smaak. Het is olierijk en bevat veel vitamines. De enkele pit is eivormig, houtig, licht gerimpeld, bruin van kleur en circa 4,4 x 3 cm groot.

De vruchten kunnen als handfruit worden gegeten of kunnen circa vijftien minuten in warm water worden gelegd, waarna het vruchtvlees kan worden geconsumeerd. Van het vruchtvlees kunnen frisdranken en palmwijn worden gemaakt. Ook kan er uit het vruchtvlees een plantaardige olie worden geperst die voor het bereiden van gerechten kan worden gebruikt. Gedroogd en vermalen vruchtvlees kan worden gebruikt om gerechten op smaak te brengen. De vruchten zijn tevens bruikbaar als veevoer.

De stammen van de plant kunnen worden gebruikt als bouwmateriaal en de bladeren kunnen dienen als dakbedekking, vlechtmateriaal en leverancier van vezels. Van het zetmeelrijke merg van oudere stammen kan brood worden gemaakt.

De palm komt oorspronkelijk uit het Amazonebekken en het noorden van Zuid-Amerika waar hij groeit in natte gebieden. Hij wordt sporadisch in de rest van tropisch Amerika gekweekt. Er wordt zowel van wilde als geteelde palmen geoogst.

 src= Vrucht met hand ter vergelijking  src= Mauritiuspalm
ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Wikipedia-auteurs en -editors
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia NL

Mauritia flexuosa ( البولندية )

المقدمة من wikipedia POL
 src=
Palma w naturalnym habitacie
 src=
Owoce

Mauritia flexuosagatunek drzewa z rodziny arekowatych, pierwotnie występująca w północnej części Ameryki Południowej. Rośnie na bagnach i innych terenach podmokłych. W naturalnym środowisku tworzy gęste skupiska. Nazwy zwyczajowe: aguaje (Peru), buriti (Brazylia)

Morfologia

Kulista wachlarzowata korona.
Liście
Wachlarzowate, długość do 2,5 m.
Kwiaty
Żółte, w kwiatostanach o długości do 1,5 m.
Owoce
Okrągławe, brązowe, 5 do 7 cm średnicy, pokryte błyszczącymi łuskami. nasiona posiadają zdolność unoszenia się na powierzchni wody. W ten sposób gatunek się rozprzestrzenia.

Zastosowanie

  • Olej pozyskiwany z owoców służy do produkcji kosmetyków.
  • Włókna służą do wykonywania sznurów, mat itd.

Przypisy

  1. Stevens P.F.: Angiosperm Phylogeny Website (ang.). 2001–. [dostęp 12-12-23].
  2. Mauritia flexuosa (ang.). The Plant List. [dostęp 2012-12-21].
ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Autorzy i redaktorzy Wikipedii
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia POL

Mauritia flexuosa: Brief Summary ( البولندية )

المقدمة من wikipedia POL
 src= Palma w naturalnym habitacie  src= Owoce

Mauritia flexuosa – gatunek drzewa z rodziny arekowatych, pierwotnie występująca w północnej części Ameryki Południowej. Rośnie na bagnach i innych terenach podmokłych. W naturalnym środowisku tworzy gęste skupiska. Nazwy zwyczajowe: aguaje (Peru), buriti (Brazylia)

ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Autorzy i redaktorzy Wikipedii
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia POL

Buriti ( البرتغالية )

المقدمة من wikipedia PT
 src=
Frutos de Mauritia flexuosa - MHNT
 src=
 src=
Fruto maduro aparecendo a casca (marrom), parte da polpa (em amarelo) e parte da semente.

O termo buriti é a designação comum das plantas dos gêneros Mauritia, Mauritiella, Trithrinax e Astrocaryum, da família das arecáceas (antigas palmáceas). No Rio Grande do Sul o buriti nomina especificamente Trithrinax brasiliensis, uma espécie de palmeira raríssima que só existe neste estado da federação[1]. No entanto, em outros lugares, o termo buriti costuma se referir a Mauritia flexuosa (Mauritia vinifera Mart.), uma palmeira muito alta, nativa de Trinidad e Tobago e das Regiões Central e Norte da América do Sul, especialmente de Venezuela e Brasil. Neste país, predomina nos estados do Acre, Amapá, Roraima, Rondônia, Amazonas, Pará, Maranhão, Tocantins e Piauí, mas também encontra-se nos estados do Ceará, Bahia, Goiás, Minas Gerais, Mato Grosso, Mato Grosso do Sul, Rio de Janeiro, São Paulo e no Distrito Federal. É também conhecida como coqueiro-buriti, buritizeiro, miriti, muriti, muritim, muruti, palmeira-dos-brejos, carandá-guaçu e carandaí-guaçu.[2]

 src=
Palmeira de buriti na zona rural de Governador Edison Lobão, Maranhão, Brasil

Etimologia

"Buriti", "miriti", "muriti", "muritim" e "muruti" provêm do tupi mburi'ti[3], que significa "natural da Vida" [4] "Carandá" provém do tupi karã'dá[5].

Utilização

 src=
Doce de buriti vendido em caixas
 src=
Carrinho tampa Karajá

Seu fruto, além de rico em vitamina A, B e C, ainda fornece cálcio, ferro e proteínas. Consumido tradicionalmente ao natural, o fruto do buriti também pode ser transformado em doces, sucos, picolé, licor, vinho, sobremesas de paladar peculiar e ração de animais. O óleo extraído da fruta é rico em caroteno e tem valor medicinal para os povos tradicionais do Cerrado que o utilizam como vermífugo, cicatrizante e energético natural. Também é utilizado para amaciar e envernizar couro, colorir e aromatizar diversos produtos de beleza, como cremes, xampus, filtro solar e sabonetes.

Bioindicador

O buriti também é um bioindicador de dois tipos de fitofisionomias que se chamam veredas e buritizal.

Óleo do fruto de buriti

O óleo vegetal de buriti tem a propriedade de manter a pele revitalizada através das suas propriedades energizadoras e emolientes. Além disso, o óleo de buriti possui um eficiente filtro solar que diminui o ressecamento da pele e também possui propriedades que proporcionam elasticidade para a pele e combate o envelhecimento.[6] É um bom agente que proporciona hidratação capilar e proteção contra os raios solares para cabelos danificados por este. Atua como um bom produto para cabelos ressecados e quebradiços.[7]]

 src=
Óleo virgem de buriti

Característica fisico-quimica do óleo do fruto do buriti

Composição dos acidos-graxos do óleo do fruto de buriti[8]

Outros usos

O buriti fornece, ainda, palmito saboroso, fécula, seiva e madeira. As folhas jovens produzem uma fibra muito fina, a "seda" do buriti, usada pelos artesãos na fabricação de peças de capim-dourado. Na região dos Lençóis Maranhenses nos municípios de Barreirinhas e Paulino Neves o artesanato feito por mulheres em vários povoados. A folha jovem, conhecida como "olho do buriti" ou "linho do buriti", possui uma fibra, que é transformada no artesanato de bolsas, tapetes, toalhas de mesa, brinquedos, bijuterias, redes, cobertura de teto, cordas etc. O talo das folhas se presta ainda à fabricação de móveis, que se destacam pela leveza e durabilidade. O caule e as flores são utilizadas na fabricação do vinho de buriti. [9]. A madeira é utilizada na construção do instrumento musical viola de buriti. Além disso, a seiva da palmeira de buriti é açucarada sendo possível extrair sacarose cristalizada.[10]

 src=
Ararinhas-do-buriti (ou maracanãs-do-buriti, Orthopsittaca manilatus) se alimentando de flores de Mauritia flexuosa, planta masculina, na UFMS (Campo Grande, MS).

Importância ecológica

O buriti é de grande importância na manutenção de olhos d'água. Em locais em que olhos d'água estão secando, recomenda-se o plantio de buritis, além do de ingazeiros e sangra-d'água, entre outras árvores, para recuperá-los.

Galeria

Ver também

Referências

  1. https://www.scielo.br/pdf/rod/v65n1/v65n1a09.pdf
  2. FERREIRA, A. B. H. Novo Dicionário da Língua Portuguesa. Segunda edição. Rio de Janeiro. Nova Fronteira. 1986. p.294.
  3. FERREIRA, A. B. H. Novo Dicionário da Língua Portuguesa. Segunda edição. Rio de Janeiro: Nova Fronteira, 1986. p.294
  4. http://citroleogroup.com/site2017/portugues-do-brasil-buriti-a-arvore-da-vida/
  5. FERREIRA, A. B. H. Novo Dicionário da Língua Portuguesa. Segunda edição. Rio de Janeiro: Nova Fronteira, 1986. p.348
  6. ÓLEO BURITI . Amazon Oil Industry. http://www.amazonoil.com.br/produtos/oleos/buriti.htm
  7. Os 8 Benefícios do Buriti Para Saúde. [http://www.saudedica.com.br/os-8-beneficios-do-buriti-para-saude/
  8. Vanessa Fernandes de Araújo, Andrea Camila Petry, Rosângela Martinez Echeverria, Eric Costa Fernandes e Floriano Pastore Jr. Plantas da Amazônia para Produção Cosmética, 2007. http://www.itto.int/files/itto_project_db_input/2202/Technical/2.2%20Plantas%20da%20Amaz%C3%B4nia%20para%20produ%C3%A7%C3%A3o%20cosm%C3%A9tica.pdf
  9. FERREIRA, A. B. H. Novo Dicionário da Língua Portuguesa. Segunda edição. Rio de Janeiro. Nova Fronteira. 1986. p.294.
  10. Oleaginosas da Amazônia. PESCE, Celestino

 title=
ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Autores e editores de Wikipedia
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia PT

Buriti: Brief Summary ( البرتغالية )

المقدمة من wikipedia PT
 src= Frutos de Mauritia flexuosa - MHNT  src=  src= Fruto maduro aparecendo a casca (marrom), parte da polpa (em amarelo) e parte da semente.

O termo buriti é a designação comum das plantas dos gêneros Mauritia, Mauritiella, Trithrinax e Astrocaryum, da família das arecáceas (antigas palmáceas). No Rio Grande do Sul o buriti nomina especificamente Trithrinax brasiliensis, uma espécie de palmeira raríssima que só existe neste estado da federação. No entanto, em outros lugares, o termo buriti costuma se referir a Mauritia flexuosa (Mauritia vinifera Mart.), uma palmeira muito alta, nativa de Trinidad e Tobago e das Regiões Central e Norte da América do Sul, especialmente de Venezuela e Brasil. Neste país, predomina nos estados do Acre, Amapá, Roraima, Rondônia, Amazonas, Pará, Maranhão, Tocantins e Piauí, mas também encontra-se nos estados do Ceará, Bahia, Goiás, Minas Gerais, Mato Grosso, Mato Grosso do Sul, Rio de Janeiro, São Paulo e no Distrito Federal. É também conhecida como coqueiro-buriti, buritizeiro, miriti, muriti, muritim, muruti, palmeira-dos-brejos, carandá-guaçu e carandaí-guaçu.

 src= Palmeira de buriti na zona rural de Governador Edison Lobão, Maranhão, Brasil
ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Autores e editores de Wikipedia
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia PT

Mauritia flexuosa ( الفيتنامية )

المقدمة من wikipedia VI

Mauritia flexuosa là loài thực vật có hoa thuộc họ Arecaceae. Loài này được L.f. mô tả khoa học đầu tiên năm 1782.[2]

Hình ảnh

Tham khảo

  1. ^ The Plant List Mauritia flexuosa
  2. ^ The Plant List (2010). Mauritia flexuosa. Truy cập ngày 18 tháng 6 năm 2013.

Liên kết ngoài


Hình tượng sơ khai Bài viết liên quan đến phân họ cau Calamoideae này vẫn còn sơ khai. Bạn có thể giúp Wikipedia bằng cách mở rộng nội dung để bài được hoàn chỉnh hơn.
ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Wikipedia tác giả và biên tập viên
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia VI

Mauritia flexuosa: Brief Summary ( الفيتنامية )

المقدمة من wikipedia VI

Mauritia flexuosa là loài thực vật có hoa thuộc họ Arecaceae. Loài này được L.f. mô tả khoa học đầu tiên năm 1782.

ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Wikipedia tác giả và biên tập viên
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia VI

Мавриция извилистая ( الروسية )

المقدمة من wikipedia русскую Википедию
Царство: Растения
Подцарство: Зелёные растения
Отдел: Цветковые
Надпорядок: Lilianae
Порядок: Пальмоцветные
Семейство: Пальмовые
Подсемейство: Каламусовые
Триба: Lepidocaryeae
Вид: Мавриция извилистая
Международное научное название

Mauritia flexuosa L.f.

Wikispecies-logo.svg
Систематика
на Викивидах
Commons-logo.svg
Изображения
на Викискладе
ITIS 506729NCBI 93293EOL 1138930GRIN t:23489IPNI 668158-1TPL kew-122230

Мавриция извилистая (лат. Mauritia flexuosa) — пальмовое дерево, также известное как ита, бурити (Бразилия), canangucho (Колумбия) или aguaje (Перу). Растет в тропической Южной Америке вблизи болот и других влажных территорий. Встречается на острове Тринидад, в Колумбии, Венесуэле, Гайане, Суринаме, Французской Гвиане, Бразилии, Эквадоре, Перу и Боливии.

Описание

Деревья данного вида могут достигать до 35 м в высоту. Большие листья образуют круглую крону. Желтоватые цветки появляются с декабря по апрель. Плоды каштанового цвета, растущие с декабря по июнь, покрыты блестящими чешуйками. Желтая кожура покрывает твердый, овальный орех. Семена могут плавать, и именно таким образом пальма размножается. В естественной среде деревья достигают очень высокой плотности.

Плоды

Плоды съедобны и используется для изготовления сока, варенья, мороженого, ферментированного «вина», десертов и закусок, поэтому только в Перу собирают более 50 тонн данных плодов в сутки.

Соцветия употребляют в пищу как овощ, их сок можно пить в свежем или ферментированном виде (см. пальмовое вино). Из волокон дерева производятся нити и шнуры.

Люди также употребляют в пищу пальмовых долгоносиков, которые зарываются в ствол дерева.

Масло

Масло бурити — оранжево-красноватое масло, получаемое из плодов данного вида. Оно содержит высокую концентрацию олеиновой кислоты, и целого ряда других важнейших жирных кислот (пальмитиновая, пальмитолеиновая, линолевая, линоленовая), токоферолов и каротиноидов, особенно бета-каротина. Масло бурити может применяться в косметике для защиты во время пребывания на солнце, а также других продуктах, предназначенных для лечения и заживления ожогов и при обгорании на солнце. Масло имеет красноватый цвет, используемый в качестве чернил на кожах и шкурах.

Примечания

  1. Об условности указания класса однодольных в качестве вышестоящего таксона для описываемой в данной статье группы растений см. раздел «Системы APG» статьи «Однодольные».
Question book-4.svg
В этой статье не хватает ссылок на источники информации.
Информация должна быть проверяема, иначе она может быть поставлена под сомнение и удалена.
Вы можете отредактировать эту статью, добавив ссылки на авторитетные источники.
Эта отметка установлена 23 ноября 2017 года.
Дубовый лист Это заготовка статьи по ботанике. Вы можете помочь проекту, дополнив её.  title=
ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Авторы и редакторы Википедии
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia русскую Википедию

Мавриция извилистая: Brief Summary ( الروسية )

المقدمة من wikipedia русскую Википедию

Мавриция извилистая (лат. Mauritia flexuosa) — пальмовое дерево, также известное как ита, бурити (Бразилия), canangucho (Колумбия) или aguaje (Перу). Растет в тропической Южной Америке вблизи болот и других влажных территорий. Встречается на острове Тринидад, в Колумбии, Венесуэле, Гайане, Суринаме, Французской Гвиане, Бразилии, Эквадоре, Перу и Боливии.

ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
Авторы и редакторы Википедии
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia русскую Википедию

曲叶矛榈 ( الصينية )

المقدمة من wikipedia 中文维基百科
 src=
曲叶矛榈

曲叶矛榈(学名:Mauritia flexuosa)是一种棕榈科植物。它生长在南美洲沼泽附近和其他潮湿的热带地区。

这是一种优雅的树,最多可以达到35米的高度,形成一个圆形的大叶冠。花为黄色,在12月至4月开放。果实在12月至6月生长十二月至6月,栗子色,覆盖有光泽的鳞片。种子能在水上漂浮,这也是曲叶矛榈的散播方式。在自然状态下本物种的植株常聚集成林。[1]

参考文献

物種識別信息
 title=
ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
维基百科作者和编辑
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia 中文维基百科

曲叶矛榈: Brief Summary ( الصينية )

المقدمة من wikipedia 中文维基百科
 src= 曲叶矛榈

曲叶矛榈(学名:Mauritia flexuosa)是一种棕榈科植物。它生长在南美洲沼泽附近和其他潮湿的热带地区。

这是一种优雅的树,最多可以达到35米的高度,形成一个圆形的大叶冠。花为黄色,在12月至4月开放。果实在12月至6月生长十二月至6月,栗子色,覆盖有光泽的鳞片。种子能在水上漂浮,这也是曲叶矛榈的散播方式。在自然状态下本物种的植株常聚集成林。

ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
维基百科作者和编辑
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia 中文维基百科

オオミテングヤシ ( اليابانية )

المقدمة من wikipedia 日本語
オオミテングヤシ Mauritia.jpg
オオミテングヤシ Mauritia flexuosa
分類 : 植物界 Plantae : 被子植物門 Magnoliophyta : 単子葉植物綱 Liliopsida : ヤシ目 Arecales : ヤシ科 Arecaceae : テングヤシ属 Mauritia : オオミテングヤシ Mauritia flexuosa L.f. 学名 Mauritia flexuosa L.f. シノニム
  • Mauritia flexuosa var. venezuelana Steyerm.
  • Mauritia minor Burret
  • Mauritia sagus Schult. & Schult.f.
  • Mauritia setigera Griseb. & H.Wendl.
  • Mauritia sphaerocarpa Burret
  • Mauritia vinifera Mart.
  • Saguerus americanus H.Wendl.
和名 オオミテングヤシ
ミリチーヤシ
アグアヘ
アグア
アルマジロナッツ 英名 Aguaje
Buriti
Moriche Palm
Morete Palm

オオミテングヤシ (学名: Mauritia flexuosa )は、南アメリカ大陸アマゾン熱帯雨林気候における低湿地の沼地に群落がみられる[1]ヤシ科テングヤシ属の高木である。 成木は、幹の直径が約60cmほど[2]で、樹高は凡そ30-35mほどになる。

利用[編集]

果実
オオミテングヤシの果実

果実を食用、果汁から果実酒、髄はパンの代用に用いられる[3]繊維漁網ハンモックとして用いられる[3]屋根葺き用、建材に用いられる[3]。 その有用性から1980年代頃には乱獲が危惧されるようになってきた[2]

果実よりとれる食用油には、トコフェロールカロテンオレイン酸トリグリセリドであるトリオレインといった栄養素が含まれる[4]。 また葉からの抽出物を分析すると、タンニンフラボノイドカテキンステロイドトリテルペンサポニンカプリン酸デカン酸)、ラウリン酸ドデカン酸)、ミリスチン酸テトラデカン酸)、フタル酸1,2-ベンゼンジカルボン酸)、パルミチン酸ヘキサデカン酸)、ステアリン酸オクタデカン酸)、リノール酸(オクタデカン酸Ω-3脂肪酸)、リノレン酸オクタデカトリエン酸Ω-6脂肪酸)、シトロネロールフィトールテルペンといった成分が含まれており、健康食品化粧品などの応用に有用な可能性がある[5]

脚注[編集]

[ヘルプ]

参考文献[編集]

外部リンク[編集]

ウィキペディアの姉妹プロジェクト
オオミテングヤシ」に関する情報が検索できます。  src= コモンズでメディアカテゴリ
 src= ウィキスピーシーズの生物目録 執筆の途中です この項目は、植物に関連した書きかけの項目です。この項目を加筆・訂正などしてくださる協力者を求めていますプロジェクト:植物Portal:植物)。
 title=
ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
ウィキペディアの著者と編集者
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia 日本語

オオミテングヤシ: Brief Summary ( اليابانية )

المقدمة من wikipedia 日本語

オオミテングヤシ (学名: Mauritia flexuosa )は、南アメリカ大陸アマゾン熱帯雨林気候における低湿地の沼地に群落がみられるヤシ科テングヤシ属の高木である。 成木は、幹の直径が約60cmほどで、樹高は凡そ30-35mほどになる。

ترخيص
cc-by-sa-3.0
حقوق النشر
ウィキペディアの著者と編集者
النص الأصلي
زيارة المصدر
موقع الشريك
wikipedia 日本語