الأسماء في صفحات التنقل
Kukuřice (Zea L.) je rod jednoděložných rostlin z čeledi lipnicovité (Poaceae). Český název kukuřice patří mezi novotvary vytvořené v 19. století Janem Svatoplukem Preslem.[zdroj?] Podobný název je i v jiných slovanských jazycích.
Jedná se o robustní trávy dorůstající výšky nejčastěji 0,5 až 6 metrů.[1] Většinou jsou jednoleté, ale některé divoké druhy (Zea perennis a Zea diploperennis) jsou vytrvalé. Listy jsou přisedlé, střídavé, dvouřadě uspořádané, s listovými pochvami a souběžnou žilnatinou. Čepele jsou ploché a asi 2–12 cm široké, na bázi čepele je membránovitý jazýček. Květy jsou jednopohlavné a většinou jsou odděleny do samičích a samčích květenství, řidčeji u divokých taxonů mohou být květenství zčásti oboupohlavné.
Samčí květenství je vrcholová lata klásků, někdy je interpretováno jako několik hroznů vyrážející z hlavní osy.[2] Samčí klásky jsou uspořádány v párech, kdy jeden klásek je stopkatý a druhý přisedlý a každý klásek obsahuje dva květy. Na bázi každého klásku jsou dvě plevy, někdy na kýlu křídlaté. Každý samčí květ obsahuje bělomázdřitou pluchu a plušku. Tyčinky jsou tři, plenky dvě.
Samičí květenství vyrůstají z úžlabí listu. U některých divokých druhů může být toto květenství i smíšené, nahoře samčí, dole samičí, většinou však bývá čistě samičí. U pěstované kukuřice seté pravé to je ztlustlý klas, někdy nazývaný palice (nejčastěji 2–5, vzácněji až 10 cm silný), který se skládá z mnoha řad obilek, v každém klasu jich je od 60 po více než 1000. U divokých taxonů je samičí květenství mnohem skromnější dvouřadý klas či hrozen (záleží na interpretaci), pouze asi jeden centimetr silný a obsahuje jen 4–15 obilek. U divokých forem se klas za zralosti rozpadá, u pěstované kukuřice zůstává vcelku. Celý samičí klas je uzavřen v pochvách listenů, u divokých taxonů bývá obalová pochva jen jedna, na vrcholu vyčuhuje chomáč čnělek s bliznami. Samičí klásky jsou podobně jako samčí dvoukvěté, ale dolní květ je sterilní[2], proto z každého klásku vzniká pouze jedna obilka.
Na bázi klásku jsou dvě plevy, ve kterých je u divokých forem obilka uzavřena, u pěstované kukuřice jsou plevy redukovány. Každý fertilní květ obsahuje jednu suchomázdřitou pluchu a plušku, plenky u samičích květů chybí, čnělky jsou dvě, ale jsou skoro po celé délce srostlé, jen nahoře dvouklané. Většinou se jedná o diploidy, počet chromozómů je 2n=20, ale například druh Zea perennis je teraploidní, 2n=40, zkřížením tetraploida a diploida vznikne sterilní triploid.
Všechny druhy kromě Zea mays jsou některými autory řazeny do samostatného rodu Euchlaena Schrad.[3] V tomto pojetí obsahuje potom rod Zea pouze jeden druh: Zea mays. Dnešní autoři většinou používají široké pojetí rodu Zea, s 5 uznávanými druhy. Široce pěstovaná polní plodina je pouze kukuřice setá pravá (Zea mays subsp. mays). Ostatní divoké taxony se nazývají pojmem teosinte (množné číslo teosintes).
Kukuřici je vhodné před dalším zpracováním povařit s vápnem nebo jinou zásaditou látkou. Tento proces pomáhá k oddělení slupky, zvyšuje biologickou dostupnost tryptofanu (proteinogenní aminokyseliny) a niacinu (důležitého vitamínu), zvyšuje nutriční hodnotu kukuřice a činí ji chutnější a stravitelnější. Neznalost významu této úpravy (tzv. nixtamalizace) způsobovala po rozšíření pěstování kukuřice mezi Evropany nemoci z podvýživy, zejména pellagru.[zdroj?]
V 60. letech 20. století rostla kukuřice minimálně 120 dnů, nejběžnější varianty kukuřice v roce 2017 rostly přes 100 dní.[13] Nejrychleji rostoucí kukuřici v roce 2017, která rostla pouze 70 dnů produkovala společnost DowDuPont, v té době ale už na Aljašce byla šlechtěná kukuřice, která dokázala vyrůst za 60 dní.[13] Tuto kukuřici se podařilo vypěstovat na polích vzdálených 190 kilometrů od severního polárního kruhu.[13]
Kukuřice patří mezi zemědělské plodiny, které se staly předmětem zájmu genetické manipulace ze strany agrochemických firem. V Evropské unii je kukuřice firmy Monsanto MON 810 jedinou geneticky modifikovanou zemědělskou plodinou, jejíž pěstování je povoleno.[14] Do kukuřice MON 810 byla v laboratoři vložena dědičná informace kódující produkci jedu, tzv. Bt-toxinu, který zabíjí hmyz, jenž by rostlině mohl škodit.[15] V šesti zemích Evropské unie (Francie, Řecko, Rakousko, Maďarsko, Lucembursko a Německo) je pěstování geneticky manipulované kukuřice zakázáno vzhledem k možným negativním vlivům na životní prostředí.[16]
Kukuřice je komoditní surovinou stejně jako např. kakao, měď nebo ropa, se kterou se obchoduje na komoditních burzách.
Obrázky, zvuky či videa k tématu kukuřice ve Wikimedia Commons
Kukuřice (Zea L.) je rod jednoděložných rostlin z čeledi lipnicovité (Poaceae). Český název kukuřice patří mezi novotvary vytvořené v 19. století Janem Svatoplukem Preslem.[zdroj?] Podobný název je i v jiných slovanských jazycích.
