Kivi jižní (Apteryx australis) je jeden ze zástupců čeledi kiviovití (Apterygidae). Obývá jihozápad Jižního ostrova a Stewartův ostrov Nového Zélandu.
Kivi jižní má dva podrody:
Kivi jižní je asi 45 cm vysoký nelétající pták. Chybí mu ocas a má zakrnělá křídla. Krycí pera jsou jemná, nemají paprsky, podobají se srsti. Peří je hnědavé. Zobák je dlouhý, mírně zahnutý. Kosti nejsou pneumatizované. Na nohách má 4 prsty, palec je malý. Velmi dobře je vyvinutý čich, zrak je slabý.
Kivi jižní, pokud je donucen k obraně, kope kolem sebe obdobně jako klokan. Pokud však může, raději před nebezpečím uprchne, k čemuž mu napomáhají jeho velmi dobré běžecké schopnosti. Kivi jižní tvoří monogamní páry, které spolu vydrží většinou až do konce života.
Druh je monogamní a množí se po celý rok. Samice klade většinou jen 1 vejce dosahující velikosti jedné třetiny samice do společně vyhrabané nory. Na vejcích sedí samec asi 75 dní a své rodičovské povinnosti se věnuje natolik, že většinu času hladoví a ztratí až třetinu své hmotnosti. Mláďata se opeří po 6 až 10 dnech, nejzranitelnější jsou do jednoho roku života. Přibližně po čtyřech až šesti týdnech po vylíhnutí může samice snést vejce nové.[3]
Kivi je nejznámějším ptákem Nového Zélandu, žije skrytě, vychází jen večer.
Kivi jižní se živí hlavně červy a larvami hmyzu, které vyhledává především v noci za pomoci svého vynikajícího čichu.
Kivi jižní (Apteryx australis) je jeden ze zástupců čeledi kiviovití (Apterygidae). Obývá jihozápad Jižního ostrova a Stewartův ostrov Nového Zélandu.