Aruncus és un gènere de plantes herbàcies de la família de les rosàcies. El nombre d'espècies varia segons els especialistes. L'única espècie autòctona dels Països Catalans és Aruncus dioicus.[1] Els seus usos són com a plantes ornamentals i medicinals (tradicional contra la picadura d'abelles diarrea, gonorrea, febres, etc.).
Abans aquest gènere es considerava part del gènere Spiraea.
Aruncus és un gènere de plantes herbàcies de la família de les rosàcies. El nombre d'espècies varia segons els especialistes. L'única espècie autòctona dels Països Catalans és Aruncus dioicus. Els seus usos són com a plantes ornamentals i medicinals (tradicional contra la picadura d'abelles diarrea, gonorrea, febres, etc.).
Udatna (Aruncus) je rod rostlin z čeledi růžovité. Jsou to vytrvalé, někdy na bázi dřevnatějící byliny se zpeřenými listy a drobnými bílými květy uspořádanými v bohatých latovitých květenstvích. Plodem je souplodí drobných měchýřků. Rod zahrnuje asi 2 až 6 druhů a je rozšířen v mírných oblastech severní polokoule. Většina druhů roste v Asii, udatna lesní se vyskytuje i v Evropě, udatna dvoudomá v Severní Americe. V České republice roste udatna lesní zejména ve vyšších polohách. Některé druhy a kultivary udaten jsou pěstovány jako okrasné rostliny. Občas jsou také využívány i jako léčivé rostliny.
Udatny jsou statné, vytrvalé, zpravidla dvoudomé byliny vytvářející trsy. Stonek je přímý, hranatý, olistěný, ve spodní části někdy dřevnatějící. Listy jsou střídavé, lodyžní, 1x až 3x zpeřené nebo řidčeji trojčetné, na okraji ostře dvojitě pilovité. Palisty chybějí. Květy jsou jednopohlavné nebo řidčeji oboupohlavné, drobné (o šířce 3 až 4 mm), přisedlé, s miskovitou češulí. Jsou uspořádané v mnohokvětých, rozměrných latách složených z klasovitých hroznů. Kalich je nejčastěji pětičetný, s trojúhelníkovitými laloky. Korunní lístky jsou bílé nebo nažloutlé, obvejčité až eliptické, na vrcholu tupé. Samčí květy obsahují 15 až 30 tyčinek delších než koruna a zakrňující pestíky, v samičích květech jsou tyčinky se sterilními prašníky a 3 nebo 4 volné pestíky obsahující po 3 až 4 vajíčkách. Plodem je převislé souplodí drobných měchýřků obsahujících většinou po 2 semenech.[1][2][3]
List udatny dvoudomé
Květenství udatny dvoudomé
Detail květů udatny lesní
Plodenství udatny dvoudomé
Rod zahrnuje asi 2 až 8 druhů. Je rozšířen v Evropě, Asii i Severní Americe. Největší počet druhů roste v Asii. Jediným evropským zástupcem je udatna lesní. V České republice je rozšířena zejména v chladnějších oblastech. Celkový areál zahrnuje většinu Evropy (mimo Britských ostrovů, Skandinávie a severního Ruska), v Asii sahá na východ až po Japonsko. V jižní Evropě je výskyt omezen na horské polohy. V Severní Americe roste udatna dvoudomá, někdy slučovaná s druhem udatna lesní. Je rozšířena v oblasti od Aljašky a západní Kanady až po Kalifornii a od východní Kanady na jih po Mississippi.[1][2][4] Udatny jsou stínomilné rostliny rostoucí v humózních, vlhkých půdách zejména ve vyšších nadmořských výškách.[5]
Květy udaten jsou navštěvovány a opylovány širokou škálou různého hmyzu.[6] V Evropě se listy udatny lesní živí housenky bělopáska tavolníkového (Neptis rivularis),[7] v Severní Americe housenky modráska Celastrina nigra.[8] Vyhledávají je také housenice některých blanokřídlých, v Eurasii např. pilatky druhu Nematus spiraeae, ve východní Asii ploskohřbetky Pamphilius daisenus a pilatěnky Arge aruncus.[9]
Tesaříci na květech udatny lesní
Bělopásek tavolníkový
Housenice pilatky Nematus spiraeae
Rod Aruncus je v rámci čeledi růžovité řazen do podčeledi Amygdaloideae a tribu Spireeae. Nejblíže příbuzným rodem je dle výsledků molekulárních studií monotypický rod Luetkea (litkovka), zastoupený jediným druhem v západních oblastech Severní Ameriky. Dalšími blízce příbuznými rody jsou Holodiscus (celoterčník) a monotypický rod Xerospiraea, pocházející z Mexika.[10] Taxonomie rodu a vymezení jednotlivých druhů jsou dosud nedořešené a v různých zdrojích se lze setkat s rozličným pojetím.
Udatna lesní je pěstována v Evropě jako okrasná rostlina již od 17. století.[11] Aruncus aethusifolius (syn. A. vulgaris var. aethusifolius) je drobnější druh, dorůstající max. výšky do 50 cm a svým vzhledem připomínající čechravu. Pěstuje se i jako skalnička. Řidčeji se pěstují také druhy A. astilboides a A. parvulus. Byly též vyšlechtěny různé zahradní kultivary a kříženci.[12][5][13] Kořen udatny lesní a některých asijských taxonů slouží v bylinném léčení zejména jako antipyretikum a adstringens při horečkách, chřipce, kolice, bolestech břicha, vnitřních zraněních ap., zevně na včelí bodnutí a oteklé nohy.[14]
Obrázky, zvuky či videa k tématu udatna ve Wikimedia Commons
Udatna (Aruncus) je rod rostlin z čeledi růžovité. Jsou to vytrvalé, někdy na bázi dřevnatějící byliny se zpeřenými listy a drobnými bílými květy uspořádanými v bohatých latovitých květenstvích. Plodem je souplodí drobných měchýřků. Rod zahrnuje asi 2 až 6 druhů a je rozšířen v mírných oblastech severní polokoule. Většina druhů roste v Asii, udatna lesní se vyskytuje i v Evropě, udatna dvoudomá v Severní Americe. V České republice roste udatna lesní zejména ve vyšších polohách. Některé druhy a kultivary udaten jsou pěstovány jako okrasné rostliny. Občas jsou také využívány i jako léčivé rostliny.
Slægten Fjerbusk (Aruncus) består af et par arter, som er udbredt Nordamerika, Sibirien, Østasien, Centralsien, Himalaya, Kaukasus og Øst- , Syd- og Centraleuropa. Det er særbo stauder, der ofte er forvedede nederst på stænglerne. Rodstokken er meget massiv og træagtig. Stænglerne er oprette med spredtstillede, uligefinnede blade, der har småblade med dobbelt savtakket rand. Blomsterne er samlet i en aksagtig klase med mange, små enkeltblomster, som er 5-tallige med hvide kronblade. Frugterne er kapsler med hver to frø.
Her beskrives kun den ene art, som dyrkes i Danmark.
Beskrevne arter
Die Geißbärte (Aruncus) sind eine Pflanzengattung in der Unterfamilie der Spiraeoideae innerhalb der Familie der Rosengewächse (Rosaceae). Sie ist auf der Nordhalbkugel verbreitet.
Die Aruncus-Arten wachsen als ausdauernde, manchmal am Grunde etwas verholzende krautige Pflanzen. Sie besitzen ein kräftiges unterirdisches Rhizom. Aus diesem wachsen aufrechte, geflügelte Stängel, die je nach Art Wuchshöhen zwischen 0,4 und 2 Metern erreichen können.
Die großen Laubblätter sind ein- bis dreifach gefiedert (Aruncus gombalanus), zwei- bis dreifach dreiteilig (Aruncus dioicus) oder fast bis zum Grund zwei- bis dreifach fiederschnittig (Aruncus aethusifolius). Nebenblätter fehlen.
Aruncus-Arten sind zweihäusig getrenntgeschlechtig (diözisch). Die großen, endständigen, rispigen Blütenstände bestehen aus schmalen ährigen Teilblütenständen. Die kleinen Blüten sind meist eingeschlechtig, selten zwittrig. Die meist fünf (selten vier oder sechs) Kelchblätter sind auch noch an den Früchten vorhanden. Die fünf weißen bis cremeweißen Kronblätter sind nur an ihrer Basis verwachsen. Die männlichen Blüten enthalten 15 bis 30 Staubblätter; sie sind länger als die Kronblätter. Die weiblichen Blüten enthalten meist drei oder vier (selten bis zu acht) Fruchtblätter und kurze Staminodien. Die glatten Balgfrüchte enthalten zwei Samen.
Die Gattung Aruncus enthält drei bis sechs schwer zu unterscheidende Arten:
Die Geißbärte (Aruncus) sind eine Pflanzengattung in der Unterfamilie der Spiraeoideae innerhalb der Familie der Rosengewächse (Rosaceae). Sie ist auf der Nordhalbkugel verbreitet.
Aruncus is a genus of clump-forming herbaceous perennial plants in the family Rosaceae. Botanical opinion of the number of species differs, with from one to four species accepted. They are closely related to the genera Filipendula and Spiraea, and are native to mountainous damp woodland in temperate regions of the Northern Hemisphere. Creamy white plumes of flowers are produced above veined and toothed leaflets.[1]
Tragopogon is also known as "goatsbeard" but is not closely related.
Goatsbeard does well in USDA Plant Hardiness Zones 4–9 in almost any soil, in sun, or light shade. Set plants approximately 18 – 24 inches apart. To get new plants, divide clumps in spring or fall; otherwise clumps can remain undisturbed indefinitely.
Aruncus is a genus of clump-forming herbaceous perennial plants in the family Rosaceae. Botanical opinion of the number of species differs, with from one to four species accepted. They are closely related to the genera Filipendula and Spiraea, and are native to mountainous damp woodland in temperate regions of the Northern Hemisphere. Creamy white plumes of flowers are produced above veined and toothed leaflets.
Aruncus dioicus (goatsbeard) occurs throughout the cooler parts of Europe, Asia and North America. In the broad sense, this is the only species in the genus, with the species below treated as synonyms or varieties of it by some botanists. Aruncus aethusifolius (dwarf goatsbeard or Korean goatsbeard) has a restricted range, limited to Korea. This species appears in cultivation, and has gained the Royal Horticultural Society's Award of Garden Merit. Aruncus gombalanus (Yunnan goatsbeard) occurs in the mountains of northwest Yunnan and adjacent Tibet. Aruncus sylvester (Asian goatsbeard) covers the widespread Asian forms of A. dioicus.Tragopogon is also known as "goatsbeard" but is not closely related.
Aruncus es un género de plantas perteneciente a la familia de las rosáceas.
Aruncus L. (en Opera Varia 259. 1758). Especie tipo: Aruncus sylvester Kostel. (en Ind. Pl. Hort. Bot. Prag. 15. 1844) (Spiraea aruncus L.)
Aruncus es un género de plantas perteneciente a la familia de las rosáceas.
Kitseenelas (Aruncus) on taimede perekond roosõieliste sugukonnas.
Perekonda kuulub erinevate süstemaatika kohaselt üks kuni viis liiki:
Töyhtöangervot (Aruncus) on ruusukasvien heimoon (Rosaceae) kuuluva kasvisuku. Kahta sen lajia ja jalosteita käytetään monivuotisina koristekasveina.[1] Kukinnot ovat kermanvalkoisia ja hieman tuoksuvia. Lehdet ovat muodoltaan liuskaisia ja muuttuvat syksyllä punaisiksi tai keltaisiksi. [2]
Töyhtöangervot (Aruncus) on ruusukasvien heimoon (Rosaceae) kuuluva kasvisuku. Kahta sen lajia ja jalosteita käytetään monivuotisina koristekasveina. Kukinnot ovat kermanvalkoisia ja hieman tuoksuvia. Lehdet ovat muodoltaan liuskaisia ja muuttuvat syksyllä punaisiksi tai keltaisiksi.
Aruncus est un genre de plantes de la famille des Rosacées.
Ce genre ne comprend en Europe qu'une seule espèce, Aruncus dioicus, la Barbe de bouc.
Aruncus est un genre de plantes de la famille des Rosacées.
Ce genre ne comprend en Europe qu'une seule espèce, Aruncus dioicus, la Barbe de bouc.
Mjetelica[1] (Aruncus) je ród ze swójby róžowych rostlinow. Stara warianta mjena je mjetlica[2][3].
Ród wobsteji z tři družinow wot wjacelětnych rostlinow z ricomom, kotrež w měrnych a subarktiskich regionach sewjerneje hemisfery wustupuja.
Na spódku stejace łopjena su wjacekróć pjerite abo wjacekróć třiličbnje pjerite a docpěja dołhosć wot hač do 1 m. Jich wotrězki su rězane.
Kćěje w lěću. Małke kćenja su cremebarbne abo běłe a steja w 20-45 cm dołhich pakićach wysoko nad lisćom na grotojtych stołpikach.
Rosće na słónčnych a połsćinowych stejnišćach. Maja radšo włóžne, humusowe, ale přesakliwe pódy.
Ród wobsteji z třoch hač šesćich družinow:
Jeli eksistuje w druhej rěči hižo bóle wuwity nastawk ze samsnej temu, potom přełožuj a dodawaj z njeho.
Jeli nastawk ma wjace hač jedyn njedostatk, wužiwaj prošu předłohu {{Předźěłuj}}. Nimo toho so awtomatisce kategorija Kategorija:Zarodk wo botanice doda.
Mjetelica (Aruncus) je ród ze swójby róžowych rostlinow. Stara warianta mjena je mjetlica.
Aruncus è un genere di piante erbacee perenni nella famiglia delle Rosaceae.
L'opinione dei botanici sul numero di specie non è concorde, andando da una a quattro specie accettate. Esse sono molto correlate ai generi Filipendula e Spiraea e nascono in boschi montani umidi nelle regioni temperate dell'emisfero settentrionale. Pennacchi vellutati di fiori su foglie venate e dentellate. [1]
Aruncus è un genere di piante erbacee perenni nella famiglia delle Rosaceae.
L'opinione dei botanici sul numero di specie non è concorde, andando da una a quattro specie accettate. Esse sono molto correlate ai generi Filipendula e Spiraea e nascono in boschi montani umidi nelle regioni temperate dell'emisfero settentrionale. Pennacchi vellutati di fiori su foglie venate e dentellate.
De geitenbaard (Aruncus dioicus) is een vaste plant uit de rozenfamilie (Rosaceae). De plant wordt 1,5–2 m hoog. De soort heeft weinig vertakte stengels. De bladeren zijn onevengeveerd.
De plant is tweehuizig: de bloemen zijn geelwit bij vrouwelijke pluimen en helderwit bij mannelijke. De bloei is van juni tot half augustus. De opmerkelijke naam heeft betrekking op de bloeiwijze met sterk vertakte pluimen met crèmewitte bloemen, die doet denken aan de sik van een geit.
Vroeger werd geitenbaard vaak foutief met Spiraea (Spierstruik) aangeduid, omdat de bloeiwijze daar veel op lijkt.
Voor de kweek van geitenbaard is vochtige, halfbeschaduwde grond het beste. De planten gedijen uitstekend op een kleiachtige grond.
Het geslacht Aruncus telt ongeveer tien soorten, die allemaal winterhard zijn. Een andere soort is :
Mediabestanden die bij dit onderwerp horen, zijn te vinden op de pagina Aruncus dioicus op Wikimedia Commons. De geitenbaard (Aruncus dioicus) is een vaste plant uit de rozenfamilie (Rosaceae). De plant wordt 1,5–2 m hoog. De soort heeft weinig vertakte stengels. De bladeren zijn onevengeveerd.
De plant is tweehuizig: de bloemen zijn geelwit bij vrouwelijke pluimen en helderwit bij mannelijke. De bloei is van juni tot half augustus. De opmerkelijke naam heeft betrekking op de bloeiwijze met sterk vertakte pluimen met crèmewitte bloemen, die doet denken aan de sik van een geit.
Vroeger werd geitenbaard vaak foutief met Spiraea (Spierstruik) aangeduid, omdat de bloeiwijze daar veel op lijkt.
Parzydło (Aruncus L.) – rodzaj roślin z rodziny różowatych. W zależności od ujęcia systematycznego w jego obrębie wyróżniany jest tylko jeden gatunek (A. dioicus)[3] lub trzy do sześciu[4]. Zasięg rodzaju obejmuje strefę umiarkowaną Ameryki północnej i Eurazji[4][3]. W Polsce dziko rośnie jeden gatunek – parzydło leśne A. dioicus[5], występujący zresztą na wszystkich kontynentach półkuli północnej, drugi – parzydło blekotolistne, pochodzący z Korei[6], jest uprawiany jako roślina ozdobna. Trzeci z gatunków (A. gombalanus) jest endemitem Chin[4].
Rodzaj parzydło należy do plemienia Spiraeeae w podrodzinie Amygdaloideae/Spiraeoideae, w rodzinie różowatych (Rosaceae), zaliczanej do obszernego rzędu różowców (Rosales) i wraz z nim do kladu różowych w obrębie okrytonasiennych[1][7].
Parzydło (Aruncus L.) – rodzaj roślin z rodziny różowatych. W zależności od ujęcia systematycznego w jego obrębie wyróżniany jest tylko jeden gatunek (A. dioicus) lub trzy do sześciu. Zasięg rodzaju obejmuje strefę umiarkowaną Ameryki północnej i Eurazji. W Polsce dziko rośnie jeden gatunek – parzydło leśne A. dioicus, występujący zresztą na wszystkich kontynentach półkuli północnej, drugi – parzydło blekotolistne, pochodzący z Korei, jest uprawiany jako roślina ozdobna. Trzeci z gatunków (A. gombalanus) jest endemitem Chin.
Aruncus é um género botânico pertencente à família Rosaceae[1].
Aruncus é um género botânico pertencente à família Rosaceae.
«Aruncus — World Flora Online». www.worldfloraonline.org. Consultado em 19 de agosto de 2020Plymspireasläktet (Aruncus) är ett växtsläkte med 3-6 arter i familjen rosväxter. Arterna är dåligt definierade och svåra att skilja. Plymspireasläktets arter är fleråriga, örtartade växter som är hemmahörande i Europa, Asien och Nordamerika. Några odlas som trädgårdsväxter i Sverige.
Plymspireasläktet (Aruncus) är ett växtsläkte med 3-6 arter i familjen rosväxter. Arterna är dåligt definierade och svåra att skilja. Plymspireasläktets arter är fleråriga, örtartade växter som är hemmahörande i Europa, Asien och Nordamerika. Några odlas som trädgårdsväxter i Sverige.
Metne bakınız
Dış bağlantılar
Wikimedia Commons'ta Aruncus ile ilgili çoklu ortam belgeleri bulunur. 
Wikispecies'te Aruncus ile ilgili detaylı taksonomi bilgileri bulunur. Aruncus, gülgiller (Rosaceae) familyasından Kuzey yarımkürede dağlık alanlarda yetişen ve kültürü alınan hoş kokulu otsu çok yıllık bir bitki cinsi. Aynı familyadan Filipendula ile Spiraea cinslerine benzer. Krem rengi beyaz çiçekleri damarlı ve dişli yaprakçıklardan çıkar.[1]
İki çenekliler ile ilgili bu madde bir taslaktır. Madde içeriğini geliştirerek Vikipedi'ye katkıda bulunabilirsiniz. Aruncus, gülgiller (Rosaceae) familyasından Kuzey yarımkürede dağlık alanlarda yetişen ve kültürü alınan hoş kokulu otsu çok yıllık bir bitki cinsi. Aynı familyadan Filipendula ile Spiraea cinslerine benzer. Krem rengi beyaz çiçekleri damarlı ve dişli yaprakçıklardan çıkar.
Це незавершена стаття про Розові.Aruncus là một chi thực vật có hoa trong họ Hoa hồng.[1]
Bài viết liên quan đến Phân họ Mận mơ này vẫn còn sơ khai. Bạn có thể giúp Wikipedia bằng cách mở rộng nội dung để bài được hoàn chỉnh hơn. Aruncus là một chi thực vật có hoa trong họ Hoa hồng.
Aruncus L., 1758
Типовой вид
Волжа́нка, или ару́нкус (лат. Arúncus) — небольшой род двудольных цветковых растений в составе семейства Розовые (Rosaceae).
Научное название рода Aruncus было впервые употреблено Карлом Линнеем в 1758 году в книге Opera Varia. Там Линней указывает, что ранее, в частности, в работе Турнефора это растение называлось Barba caprae. Номенклатурным типом рода было выбрано название Spiraea aruncus из Species plantarum 1753 года, однако Aruncus aruncus, предложенное Г. Карстеном, не может быть действительным согласно статьям 23.4 и 32.1 МКБН. Первым названием, предложенным в качестве синонима Spiraea aruncus в роде Aruncus, было Aruncus sylvester В. Ф. Костелецкого, однако и оно было недействительным («голым» — nomen nudum), так как Костелецкий не указал на его синонимичность линнеевскому виду. В 1879 году К. И. Максимович взял название Костелецкого и связал его с линнеевским. Таким образом, типовым видом рода является Aruncus sylvester Kostel. ex Maxim. В случае объединения всех видов рода в один правильным названием для него является Aruncus dioicus, так как эпитет dioicus по отношению к этому растению был впервые употреблён в 1788 году.
Представители рода — двудомные многолетние травянистые растения с толстыми корневищами. Листья сложные, дважды или трижды перисто-рассечённые. Листочки с глубоко зубчатым краем. Прилистники отсутствуют.
Цветки обычно раздельнополые, реже обоеполые, мелкие, собраны в большом количестве в сложную метёлковидную кисть. Чашечка пятидольчатая. Гипантий плоский, блюдцевидный. Венчик белый или бледно-жёлтый, состоит из пяти лепестков. Тычинки в количестве 15—30, в мужских цветках длинные, в женских — короткие, недоразвитые. Пестики свободные, в числе от 3 до 5, с изогнутым столбиком, в мужских цветках недоразвитые. Завязь с несколькими семяпочками.
Плод — листовка с кожистым околоплодником, открывающаяся по брюшному шву. Семена очень мелкие, палочковидной формы.
Волжанка широко распространена по всей умеренной зоне Северного полушария. Предпочитает тенистые влажные места, не редка в горах и в субальпийском поясе.
С XVII века волжанка выращивается как декоративное растение. Ранее это растение использовалось в медицине как противолихорадочное средство.
В род входят 1—4 или более видов, границы между которыми размыты, нередко все они объединяются в один полиморфный вид — A. dioicus.
По данным базы The Plant List, род включает 2 вида[3] — Aruncus dioicus и A. gombalanus.
Волжа́нка, или ару́нкус (лат. Arúncus) — небольшой род двудольных цветковых растений в составе семейства Розовые (Rosaceae).
假升麻属（学名：Aruncus）是蔷薇科下的一个属，为多年生草本植物。该属共有约6种，分布于北温带。[1]
这是一篇與植物相關的小作品。你可以通过编辑或修订扩充其内容。
눈개승마속(－屬, 학명: 라틴어: Aruncus 아룬쿠스[*], 영어: goat's beard, buck's-beard, bride's feathers)은 장미과의 속이다. 눈개승마는 어린 잎이 산삼처럼 생겨서 또는 소고기, 인삼, 두릅의 세가지 맛이 난다고 해서 삼나물이라고도 한다. 산마늘, 곰취, 두릅과 함께 봄나물로 식용한다
.jpg)
