Diplomonády (Diplomonadida, v jiných pojetích též Diplomonadea a Diplozoa[1]) je řád jednobuněčných eukaryotických organismů z říše Excavata. Někdy se řadí do kmene Fornicata[2], jindy do kmene Metamonada[3]. Patří k němu asi 100 druhů[4] v osmi rodech, z nichž čtyři (Hexamita, Spironucleus, Octomitus, Giardia) jsou parazitické.[5] Významným parazitem je právě Giardia intestinalis, tedy česky lamblie střevní.
Typickou vlastností buněk diplomonád je symetrie podle jedné osy (tzv. diplozoická stavba těla). Obsahují díky tomu dvě sady organel, včetně páru jader. Naopak se u nich nenacházejí mitochondrie, u rodu Giardia však byl nalezen mitozom.[5] Také Golgiho aparát je silně redukovaný či zcela chybí, ačkoliv u Giardia intestinalis byly po něm určité stopy nalezeny.[4]
Diplomonadida se dělí na dvě přirozené skupiny. U čeledi Hexamitidae (~Distomatida) najdeme trubicovitá buněčná ústa procházející celým tělem, u čeledi Giardiidae došlo k úplné ztrátě buněčných úst.
Diplomonády (Diplomonadida, v jiných pojetích též Diplomonadea a Diplozoa) je řád jednobuněčných eukaryotických organismů z říše Excavata. Někdy se řadí do kmene Fornicata, jindy do kmene Metamonada. Patří k němu asi 100 druhů v osmi rodech, z nichž čtyři (Hexamita, Spironucleus, Octomitus, Giardia) jsou parazitické. Významným parazitem je právě Giardia intestinalis, tedy česky lamblie střevní.