nomes no trilho de navegação
Aeschynomene és un gènere de plantes dins la família fabàcia, conté de 160 a 366 espècies. La seva distribució és predominantment tropical. El gènere inclou la tribu Hedysareae, el qual també inclou els gèneres Arachis (el del cacauet) i Stylosanthes.[1]
Aeschynomene com la majoria de lleguminoses forma nòduls fixadors de nitrogen en simbiosi amb Rhizobium. Es va descobrir que certes soques de Bradyrhizobium que formen nòduls amb Aeschynomene manquen de Factors NOD cosa que implica un mecanisme diferent del d'altres plantes lleguminoses.
Aeschynomene és un gènere de plantes dins la família fabàcia, conté de 160 a 366 espècies. La seva distribució és predominantment tropical. El gènere inclou la tribu Hedysareae, el qual també inclou els gèneres Arachis (el del cacauet) i Stylosanthes.
Choulostice[1] (Aeschynomene) je rod rostlin z čeledi bobovité. Jsou to byliny až keře se zpeřenými listy, s drobnými žlutými až oranžovými květy a poltivými plody. Jsou rozšířeny v počtu asi 150 druhů v tropech a subtropech celého světa. Některé druhy poskytují jedno z nejlehčích dřev světa, jiné jsou používány jako krmivo a zelené hnojení nebo jako krycí či okrasné rostliny.
Choulostice jsou vzpřímené nebo plazivé byliny, polokeře a keře, výjimečně popínavé rostliny nebo stromy až do 10 metrů výšky. Stonky jsou často duté. Listy jsou lichozpeřené nebo sudozpeřené, střídavé nebo ve svazečcích, s krátkým řapíkem a složené z 1 až 40 párů drobných, celokrajných nebo zubatých, vstřícných až střídavých lístků. Květy jsou oranžové nebo žluté, řidčeji bílé či purpurové, často červeně žíhané, drobné až středně velké (asi 5 až 25 mm dlouhé), uspořádané nejčastěji v řídkých úžlabních hroznech či latách. Kalich je krátký, zvonkovitý, zakončený 5 zuby, někdy dvoupyský. Pavéza je různých tvarů, nejčastěji okrouhlá a na vrcholu vykrojená. Křídla jsou obvejčitá až podlouhlá a asi stejně dlouhá jako pavéza, člunek je prohnutý. Tyčinek je 10 a jsou jednobratré nebo dvoubratré, srostlé po 5 do dvou skupin. Semeník je čárkovitý, přisedlý až stopkatý a obsahuje 2 až mnoho vajíček. Čnělka je zahnutá, zakončená drobnou bliznou. Plody jsou dlouze stopkaté až téměř přisedlé, oválné až dlouhé a úzké. Plody jsou nepukavé nebo výjimečně pukající pouze spodním švem, poltivé, rozpadající se na 2 až 18 jednosemenných dílů. Semena jsou drobná, ledvinovitá, hladká a lesklá, světle hnědá až černá.[2][3][4]
Rod choulostice zahrnuje asi 150 až 200 druhů. Je rozšířen v tropech a subtropech celého světa. Největší druhové bohatství je v Americe. V Evropě se žádný druh tohoto rodu nevyskytuje.[3][5][6]
Asi polovina druhů tohoto rodu jsou hygrofyty, rostoucí na vlhkých místech a bažinách, zaplavovaných územích, rýžových polích a podobně. Jiné druhy rostou např. v suchých pustinách, na savanách, kamenitých svazích nebo na písčitých plážích.[2]
Některé druhy choulostic, zejména Aeschynomene americana a A. indica, jsou využívány jako kvalitní krmivo a zelené hnojení. Druh A. americana je na Jávě široce využíván jako krycí rostlina na plantážích teaku. Nemnohé druhy Aeschynomene s nápadnějšími květy jsou pěstovány jako okrasné rostliny. Druh A. elaphroxylon s hrozny nápadných žlutooranžových květů je pěstován v Malajsii a Jižní Americe na březích vodních toků. Některé druhy jsou pěstovány jako důležité krmivo v oblastech s neúrodnými písčitými půdami. Africký druh A. elaphroxylon a asijský A. aspera poskytují bělavé, měkké, lehké a houbovité dřevo využívané k výrobě přileb, papíru a ozdobných předmětů, známé jako ambatch. Je to jedno z nejlehčích známých dřev, srovnatelné s balsou (hustota je 110 až 190 kg/m2. Dřevo kubánského druhu A. aspera má dokonce hustotu jen okolo 40 kg/m2 a slouží místně k výrobě plováků, sítí na ryby, sandálů, přileb, raftů a kánoí. Místně jsou jako zelenina konzumovány mladé výhonky A. fluitans.[2] Druh A. indica je využíván v medicíně.[3]
Choulostice (Aeschynomene) je rod rostlin z čeledi bobovité. Jsou to byliny až keře se zpeřenými listy, s drobnými žlutými až oranžovými květy a poltivými plody. Jsou rozšířeny v počtu asi 150 druhů v tropech a subtropech celého světa. Některé druhy poskytují jedno z nejlehčích dřev světa, jiné jsou používány jako krmivo a zelené hnojení nebo jako krycí či okrasné rostliny.
Aeschynomene is a genus of flowering plants in the family Fabaceae, and was recently assigned to the informal monophyletic Dalbergia clade of the Dalbergieae.[1][2] They are known commonly as jointvetches. These legumes are most common in warm regions and many species are aquatic. The genus as currently circumscribed is paraphyletic and it has been suggested that the subgenus Ochopodium be elevated to a new genus within the Dalbergieae, though other changes will also be required to render the genus monophyletic.[1][2][3][4]
Aeschynomene comprises the following species:[5][6]
Aeschynomene is a genus of flowering plants in the family Fabaceae, and was recently assigned to the informal monophyletic Dalbergia clade of the Dalbergieae. They are known commonly as jointvetches. These legumes are most common in warm regions and many species are aquatic. The genus as currently circumscribed is paraphyletic and it has been suggested that the subgenus Ochopodium be elevated to a new genus within the Dalbergieae, though other changes will also be required to render the genus monophyletic.
Aeschynomene es un género de fanerógamas perteneciente a la familia Fabaceae. Comprende 400 especies descritas y de estas, solo 161 aceptadas.[4] Género principalmente tropical y subtropical con las especies distribuidas en América, África, Asia y Australia
Son hierbas, arbustos o árboles pequeños, glabros a densamente pubescentes, a menudo híspido-glandulares. Hojas generalmente paripinnadas; folíolos 5–numerosos, alternos o a veces subopuestos, estipelas ausentes; estípulas peltadas, apendiculadas por abajo del punto de unión o unidas en la base, comúnmente persistentes. Inflorescencias en racimos simples o compuestos, axilares o terminales, brácteas presentes, bractéolas apareadas en la base del cáliz; cáliz bilabiado o campanulado con 5 lobos subiguales; pétalos glabros a pubescentes, blancos o amarillentos a rojos o purpúreos; estambres 10, monadelfos o diadelfos (5:5). Frutos lomentáceos, (1–) 2–18-articulados; semillas reniformes.[5]
Aeschynomene como la mayoría de Leguminosas forma nódulos fijadores de nitrógeno en simbiosis con un rizobio. Recientemente se descubrió que ciertas cepas de Bradyrhizobium que forman nódulos en Aeschynomene carecen de Factores NOD, lo que implica un mecanismo de diálogo molecular distinto de los factores NOD en este caso.
El género fue descrito por Carlos Linneo y publicado en Species Plantarum 2: 713–714. 1753.[5] La especie tipo es: Aeschynomene aspera.
Aeschynomene: nombre genérico que deriva de las palabras griegas para una planta sensible utilizado por Plinio el Viejo, aischynomene, deriva de aischyno = "vergüenza", y del latín Aeschynomene para una planta que se encoge cuando se toca, una planta sensible.[6]
Aeschynomene es un género de fanerógamas perteneciente a la familia Fabaceae. Comprende 400 especies descritas y de estas, solo 161 aceptadas. Género principalmente tropical y subtropical con las especies distribuidas en América, África, Asia y Australia
Nivelherneet (Aeschynomene) on hernekasvisuku (heimo Fabaceae). Siihen kuuluu noin 150 trooppista ja subtrooppista pensas- ja ruoholajia. Niiden luontaista kasvualuetta ovat pääasiassa Intia, Sri Lanka, Malesia ja trooppinen Afrikka.[2]
Varret ovat tavallisesti hohkaiset, pystyt tai vesiympäristöissä kasvavilla kelluvat. Lehdet sijaitsevat vuorottaisesti ja ovat parilehdykkäisiä; lehdykät ehytlaitaisia. Herneen kukkia muistuttavat kukat sijaitsevat pienissä tertuissa lehtihangoissa. Verholehdet ovat kasvaneet yhteen viisihampaiseksi maljaksi. Teriö on hernekasveille tyypillinen, perhomainen. Heteitä on kymmenen, ja ne ovat kasvaneet yhteen palhoistaan. Emilehtiä on yksi; sikiäimessä monta siemenaihetta. Hedelmä on siementen väliltä kuroutuva nivelpalko.[2]
Lajeista tunnetuin on Aeschynomene aspera, joka kasvaa trooppisen Afrikan ja Aasian vesissä tai soilla. Laji on pensasmainen. Varsien ydinkerroksesta valmistetaan hellekypäriä ja -hattuja. Valmistus on keskittynyt Kalkuttaan. Samaan tarkoitukseen voidaan käyttää myös lajeja A. uniflora ja A. elaphroxylon. Edellinen on monivuotinen ruoho, jälkimmäinen afrikkalainen pensas. Lajia A. indica käytetään polttopuuna Intiassa ja Pakistanissa; se on varpumainen yksivuotiskasvi. Karjan rehuna käytetään trooppisessa Amerikassa pensaslajia A. americana.[2]
Nivelherneet (Aeschynomene) on hernekasvisuku (heimo Fabaceae). Siihen kuuluu noin 150 trooppista ja subtrooppista pensas- ja ruoholajia. Niiden luontaista kasvualuetta ovat pääasiassa Intia, Sri Lanka, Malesia ja trooppinen Afrikka.
Aeschynomene est un genre de plantes de la famille des Fabacées.
Selon Catalogue of Life (22 janvier 2018)[2] :
Ešinomene (lat. Aeschynomene), rod uspravnih ili polegnutih polugrmova, grmova i jednogodišnjeg raslinja i trajnica raširrenog najviše po južnoj polutki u Africi, Aziji, Australiji, Srednjoj i Južnoj Americi, te na jugu SAD-a. Pripada porodici mahunarki, i dio je tribusa Dalbergieae.
Postoji 190 priznatih vrsta[1], a rod je opisao Linnaeus još 1753. godine. Tipična je vrsta korisni grm A. aspera L. iz tropske Azije i sjevera Australije.
Ešinomene (lat. Aeschynomene), rod uspravnih ili polegnutih polugrmova, grmova i jednogodišnjeg raslinja i trajnica raširrenog najviše po južnoj polutki u Africi, Aziji, Australiji, Srednjoj i Južnoj Americi, te na jugu SAD-a. Pripada porodici mahunarki, i dio je tribusa Dalbergieae.
Postoji 190 priznatih vrsta, a rod je opisao Linnaeus još 1753. godine. Tipična je vrsta korisni grm A. aspera L. iz tropske Azije i sjevera Australije.
Aeschynomene is een geslacht uit de vlinderbloemenfamilie (Fabaceae). De soorten komen wereldwijd voor in warme regio's.[1]
Aeschynomene is een geslacht uit de vlinderbloemenfamilie (Fabaceae). De soorten komen wereldwijd voor in warme regio's.
Żywopłon[3] (Aeschynomene) – rodzaj roślin z rodziny bobowatych (Fabaceae). Obejmuje ponad 160[4] gatunków występujących na wszystkich kontynentach w strefie międzyzwrotnikowej. Są to rośliny wyróżniające się liśćmi często wrażliwymi na dotyk i bardzo lekkim drewnem. Do tego rodzaju należy gatunek (A. hispida), którego gęstość drewna w porównaniu do wody wynosi 0,044, co stanowi najmniejszą znaną wartość dla tego surowca. Drewno różnych gatunków wykorzystywane jest do wyrobu kapeluszy przeciwsłonecznych (A. indica) lub wyrobu tratw i pływaków (A. elaphroxylon)[5].
Rośliny zielne i krzewy. Pędy często okryte są gruczołowymi włoskami. Łodyga prosto rosnąca lub płożąca się, często wydrążona lub z miękiszem powietrznym. Liście pierzastozłożone, z ponad 20 naprzeciwległymi listkami. Przylistki okazałe. Kwiaty niewielkie lub średniej wielkości, zwykle zebrane po kilka w kątach liści w niewielkie grona, wsparte parami przysadek. Kielich z dwoma zwykle błoniastymi wargami, jedną – trójdzielną, drugą – dwudzielną. Płatki korony najczęściej żółte. Strąk ścieśniony i podzielony na 4–8 jednonasiennych członów[6].
Jeden z rodzajów plemienia Dalbergieae z podrodziny bobowatych właściwych (Faboideae) z rodziny bobowatych (Fabaceae) należącej do rzędu bobowców (Fabales) reprezentującego dwuliścienne właściwe[1][7].
Żywopłon (Aeschynomene) – rodzaj roślin z rodziny bobowatych (Fabaceae). Obejmuje ponad 160 gatunków występujących na wszystkich kontynentach w strefie międzyzwrotnikowej. Są to rośliny wyróżniające się liśćmi często wrażliwymi na dotyk i bardzo lekkim drewnem. Do tego rodzaju należy gatunek (A. hispida), którego gęstość drewna w porównaniu do wody wynosi 0,044, co stanowi najmniejszą znaną wartość dla tego surowca. Drewno różnych gatunków wykorzystywane jest do wyrobu kapeluszy przeciwsłonecznych (A. indica) lub wyrobu tratw i pływaków (A. elaphroxylon).
Aeschynomene é um género botânico pertencente à família Fabaceae.
Compreende 400 espécies descritas e destas apenas 161 aceites.[1] Género principalmente tropical e subtropical com as espécies distribuídas na América, África, Ásia e Áustralia
O género foi descrito por Lineu e publicado em Species Plantarum 2: 713–714. 1753.[2] A espécie-tipo é Aeschynomene aspera.
No Linné este género estava classificado da seguinte maneira: Classe Diadelphia, ordem Decandria[3]
No sistema de Jussieu estava classificada na ordem 93, Leguminosae.
Trata-se de um género reconhecido pelo sistema de classificação filogenética Angiosperm Phylogeny Website. Neste sistema, possui os seguintes sinónimos:[4]
Aeschynomene é um género botânico pertencente à família Fabaceae.
Compreende 400 espécies descritas e destas apenas 161 aceites. Género principalmente tropical e subtropical com as espécies distribuídas na América, África, Ásia e Áustralia
Aeschynomene là một chi thực vật có hoa thuộc họ Fabaceae. Hầu hết các loài phổ biến trong chi này phân bố ở vùng ôn đới, trong đó nhiều loài thủy sinh. Chi này có trên 100 loài.
Một số loài:
Bài viết liên quan đến tông Rút dại này vẫn còn sơ khai. Bạn có thể giúp Wikipedia bằng cách mở rộng nội dung để bài được hoàn chỉnh hơn.
Aeschynomene là một chi thực vật có hoa thuộc họ Fabaceae. Hầu hết các loài phổ biến trong chi này phân bố ở vùng ôn đới, trong đó nhiều loài thủy sinh. Chi này có trên 100 loài.
Một số loài:
Aeschynomene americana Aeschynomene aspera Aeschynomene cristata Aeschynomene elaphroxylon Aeschynomene evenia Aeschynomene falcata Aeschynomene gracilis Aeschynomene histrix Aeschynomene indica Aeschynomene lateritia Aeschynomene paniculata Aeschynomene pratensis Aeschynomene rudis Aeschynomene sensitiva Aeschynomene virginica合萌属（学名：Aeschynomene）是蝶形花科下的一个属，为草本或灌木植物。该属共有约250种，分布于热带和亚热带地区。[1]
这是一篇與植物相關的小作品。你可以通过编辑或修订扩充其内容。 
