Casuarina és un gènere amb 17 espècies dins la família Casuarinaceae, és originari d'Australàsia, el subcontinent indi, sud-est d'Àsia i Illes del Pacífic. Anteriorment es tractava com un gènere monotípic però s'ha dividit en tres gèneres.[1][2]
Són arbres o arbusts de fulla persistent que fan fins a 35 m d'alt.
La resina exsudada per algunes casuarines és comestible i va ser una font d'aliment pels aborígens australians.
C. cunninghamiana, C. glauca i C. equisetifolia s'han introduït en diversos països incloent Argentina, Cuba, Xina, Egipte, Israel, Iraq, Maurici, Kenya, Mèxic, Sud-àfrica i les Bahames[5] i el sud dels Estats Units i ara es consideren espècies invasores.[6][7]
Casuarina és un gènere amb 17 espècies dins la família Casuarinaceae, és originari d'Australàsia, el subcontinent indi, sud-est d'Àsia i Illes del Pacífic. Anteriorment es tractava com un gènere monotípic però s'ha dividit en tres gèneres.
Són arbres o arbusts de fulla persistent que fan fins a 35 m d'alt.
Přesličník (Casuarina) je rod stálezelených subtropických a tropických stromů s nitkovitými větvičkami, pro které jsou typické značně redukované listy. Rod je zařazen do čeledi přesličníkovitých a rozčleněn na 14 až 17 druhů.
Původně to byl široký rod, jediný v čeledi. Po podrobnějším studiu morfologie a počtu chromozomů z něj byla většina druhů vydělena do dalších tří rodů Allocasuarina, Ceuthostoma a Gymnostoma. Klasifikace jednotlivých druhů je obtížná, protože dochází k vysokému stupni hybridizace.
Rod pochází z tropických a subtropických oblastí jižní Asie, severní Austrálie a ostrovů v Tichomoří. Přesličníky byly lidmi rozšířeny do Afriky i Ameriky, a protože se za příhodných podmínek snadno rozšiřují, jsou místy považovány za invazní rostliny. Jsou uzpůsobeny k růstu v chudých půdách, na kořenech mají hlízkové bakterie se symbiotickými bakteriemi, které umožňují rostlinám využívat vzdušný dusík. Pokud jsou ponechány k samovolnému rozmnožování, vytvoří obvykle čisté porosty bez příměsi jiné vegetace. Nesnášejí zastínění, nejsou napadány škodícím hmyzem.
Tyto neopadavé stromy, nebo ojediněle i keře, jsou převážně dvoudomé a jen zřídka jednodomé. Mají dlouhé, převislé, článkovité, tenké větvičky, které nesou zakrnělé listy velké jen několik milimetrů. Listy jsou trojúhelníkovité, šupinovité a vyrůstají v přeslenech na kolénkách větviček. Samčí květy s jedním nebo dvěma drobnými kališními lístky mají jednu tyčinku s velkým, podélně pukajícím prašníkem a bývají sestaveny do jehněd nebo klasů. Samičí květy jsou bez květního obalu, mají drobný dvoudílný semeník se dvěma vajíčky (jedno později zaniká) a krátkou čnělku. Opylovány jsou větrem.
Plodenství jsou dřevnaté šištice obsahující dvounažky s blanitými křidélky. Přesličníky se poměrně dobře rozmnožují semeny z dvounažek, která po vysetí do kypré a vlhké půdy v průběhu dvou až tří týdnů vyklíčí. Při běžných podmínkách vyrostou za rok asi 1,5 m, při optimálních až 2 m. Prvá semena se objevují průměrně ve věku pěti let. Přesličník má vydatný vláknitý kořenový systém, který může pronikat velmi hluboko do půdy.
Vysazují se v tropech a subtropech celého světa, kde se využívají ke zpevňování chudých písčitých půd nebo bývají součásti větrolamů. Pěstují se i pro kvalitní tvrdé dřevo, které se používá na nábytek, parkety, železniční pražce nebo jako palivo, vyrábí se z něho i dřevěné uhlí. Někdy rostou jako okrasné rostliny ve větších parcích, kde se i tvarují.
Obrázky, zvuky či videa k tématu přesličník ve Wikimedia Commons
Přesličník (Casuarina) je rod stálezelených subtropických a tropických stromů s nitkovitými větvičkami, pro které jsou typické značně redukované listy. Rod je zařazen do čeledi přesličníkovitých a rozčleněn na 14 až 17 druhů.
Původně to byl široký rod, jediný v čeledi. Po podrobnějším studiu morfologie a počtu chromozomů z něj byla většina druhů vydělena do dalších tří rodů Allocasuarina, Ceuthostoma a Gymnostoma. Klasifikace jednotlivých druhů je obtížná, protože dochází k vysokému stupni hybridizace.
Kasuarinen (Casuarina) sind eine Pflanzengattung aus der Ordnung der Buchenartigen (Fagales). Gelegentlich wird der deutsche Begriff Kasuarine allerdings auch für die ebenfalls zu den Kasuarinengewächsen gehörenden Gattungen Allocasuarina und Gymnostoma verwendet. Dies ist vor allem darauf zurückzuführen, dass früher alle etwa 70 Arten der Familie der Kasuarinengewächse dieser Gattung zugeordnet wurden.
Die Casuarina-Arten sind in Wäldern oder Trockengebieten wachsende Bäume, deren Zweige an Schachtelhalme erinnern. Die Photosynthese wurde hauptsächlich in die Sprossachse verlagert, die Laubblätter sind stark reduziert. Die feinen Blätter stehen in stängelständigen Quirlen aus fünf bis 20 Blättern, sie sind einfach, verwachsen, sitzend und membranartig. Die Blattränder sind glatt. Nebenblätter fehlen.[1]
Es werden sowohl zwittrige als auch eingeschlechtige Blüten gebildet, es gibt einhäusige (monözische) und zweihäusige (diözische) Arten. Die Bestäubung erfolgt durch den Wind. Es werden ährige oder kopfige Blütenstände gebildet. Rein männliche Blütenstände sind einfache, verlängerte Ähren, weibliche Blütenstände stehen an kurzen Seitenzweigen, deren Aussehen sich von den vegativen Zweigen unterscheidet. Die Fruchtstände sind kegelförmig.
Unter den kleinen Blüten sitzen Hoch- und Deckblätter. Eine Blütenhülle aus ein bis zwei Schuppen ist in den männlichen Blüten verkümmert zu finden, in den weiblichen Blüten fehlt sie ganz. Das Andrözeum ist unverzweigt, neigt aber dazu, sich zu teilen. Es besteht ausschließlich aus fruchtbaren Staubblättern. Die Staubbeutel sind an der Basis fixiert, sie öffnen sich über longitudinale Schlitze. Zwei Fruchtblätter sind zu einem zweikammerigen Fruchtknoten verwachsen, mit einem zugespitzten Griffel und zwei Narben. Je Fruchtblatt existieren zwei nebeneinanderliegende Samenanlagen, die nicht von einem Samenmantel umhüllt sind und aufrecht wachsen.[1]
Die Früchte sind trockene Flügelnüsse, die an der Spitze beflügelt sind. Die Früchte springen nicht auf, die Früchte benachbarter Blüten verbinden sich zu einer Sammelfrucht. Die Teilfrüchte dieser Sammelfrucht sind jedoch nicht verwachsen. Die Samen enthalten kein Endosperm; der ungebogene Embryo ist vollständig ausgeprägt und besitzt zwei ölige Keimblätter.[1]
Die Gattung Casuarina wurde 1759 durch Carl von Linné aufgestellt. Typusart ist Casuarina equisetifolia L. Der Gattungsname Casuarina ist vom malaiischen Kasuari abgeleitet und bezieht sich auf die Ähnlichkeit der „Blätter“ mit den Federn des Vogels Kasuar (Casuarius).[2]
Die Arten der Gattung Casuarina sind in Australien und auf den nördlich davon gelegenen Inseln beheimatet. Einzelne Arten sind heute pantropisch zu finden.
Es gibt etwa 14 Casuarina-Arten:[1][3]
Kasuarinen (Casuarina) sind eine Pflanzengattung aus der Ordnung der Buchenartigen (Fagales). Gelegentlich wird der deutsche Begriff Kasuarine allerdings auch für die ebenfalls zu den Kasuarinengewächsen gehörenden Gattungen Allocasuarina und Gymnostoma verwendet. Dies ist vor allem darauf zurückzuführen, dass früher alle etwa 70 Arten der Familie der Kasuarinengewächse dieser Gattung zugeordnet wurden.
Казуарина ( лат. Casuarina ) — Casuarinaceae семьяысь Австралилэн но Океанилэн лысо писпу. Дуннеын тодмо ог 17 пӧртэм.
Казуарина ( латин Casuarina ) — казуарина котырса корья пу увтыр. Сійӧ быдмӧ Австралияын да Океанияын.
Казуарина ( лат. Casuarina ) — казуарина котырись корья пу увтыр. Казуарина увтырӧ пырöны 17 вид. Казуарина пантасьӧ Австралияын да Океанияын.
Казуарина ( лат. Casuarina ) — Casuarinaceae семьяысь Австралилэн но Океанилэн лысо писпу. Дуннеын тодмо ог 17 пӧртэм.
Казуарина ( лат. Casuarina ) — казуарина котырись корья пу увтыр. Казуарина увтырӧ пырöны 17 вид. Казуарина пантасьӧ Австралияын да Океанияын.
Казуарина ( латин Casuarina ) — казуарина котырса корья пу увтыр. Сійӧ быдмӧ Австралияын да Океанияын.
சவுக்கு (தாவர வகைப்பாடு : Casuarina) கசுவரினேசியேக் குடும்பத்தைச் சேர்ந்த தாவர இனமாகும். இவ்வினத்தில் 17 துணையினங்கள் காணப்படுகின்றன. இவை அவுத்திரேலியா, தெற்காசியா, மேற்கு பசிபிக்குத் தீவுகள் என்பவற்றைத் தாயகமாகக் கொண்டவை. கசுவரினேசியேக் குடும்பத்தில் சவுக்கு மட்டுமே ஒரே ஒரு இனமெனக் கருதப்பட்டது. ஆயினும் இதில் மூன்று இனவகைகள் உள்ளன[1][2]
பசுமையான செடியிலிருந்து 35 அடிவரை வளாரக் கூடிய பெரிய மரம் வரைக் காணப்படும்.
சவுக்கு (தாவர வகைப்பாடு : Casuarina) கசுவரினேசியேக் குடும்பத்தைச் சேர்ந்த தாவர இனமாகும். இவ்வினத்தில் 17 துணையினங்கள் காணப்படுகின்றன. இவை அவுத்திரேலியா, தெற்காசியா, மேற்கு பசிபிக்குத் தீவுகள் என்பவற்றைத் தாயகமாகக் கொண்டவை. கசுவரினேசியேக் குடும்பத்தில் சவுக்கு மட்டுமே ஒரே ஒரு இனமெனக் கருதப்பட்டது. ஆயினும் இதில் மூன்று இனவகைகள் உள்ளன
பசுமையான செடியிலிருந்து 35 அடிவரை வளாரக் கூடிய பெரிய மரம் வரைக் காணப்படும்.
సరుగుడు (Casuarina) ఒక విధమైన పొడవుగా పెరిగే కలప చెట్టు. Sundharakota (v), Sarugudu( p), Nathavaram (m), visakhapatnam (dist). ma vuru chala andhamaina, challanaina, kalushya rahitha, swahamaina pradesam. Inthakumundhu ma vuru vellendhuku road sadhupayam undedhikadhu 2014 october nela nundi ma vuru ki road sadhupayam andhubatuloki vachindhi, Inka road panulu avuthoone unnayi dhaniki karanam road veyyisthunnadi prabhuthvam kadu ma vuru chuttuprakkala gramallo erupu lignet ghani undhi, dhanni oka vyakthi peru tho leeju ki thisukuni mining kosom road panulu parambiincharu. Sarugudu panchhayithi loni 8 gramalaku road sadhupayam ledu a gramalanni kondalameedhi gramale,ee 8 gramaprajalu kanisa avasaralku nosukuni unnayi. Idhivaraku ye prabhuthvam mammalni pttinchukuledu unnadhalla okka current sadhupayam me adhikuda oka nelalo roju ki 10 gntala choppuna 20 rojulaku minchi vundadu. Ma vuruki swathanthram raka mundhu nundi ante sumaru 500 samvathsarala charithra undhi kani ippatiki ma vuru prapancha patam lo kanipinchadhu adhi mana dhesha rajakaayam. Ma kondala meeda gramalannintiloni kastha padda vuru ma vure ante sundharakota, ma pallello ippatiki praaseena nagarikatha konasaguthune udi,. udaharahna : 15 nundi 18 samvatharala vallaku pellillu, ma mundhuti tharam varaku adhe paddathi, ma tharam lo adhi konchem thaggindi kani ippatiki akkadakkada mamule. Panchayathi theerpu, vuru kattubatlu, Kulam, Matham ,Bhasha, Vamsham, ani vuntayi, Kani andharu okkatigane untaru Binnathvam lo ekathvam laga. Ma pallello ippatuiki grama shabha theerpu amaluklone unnndhi ma nanna garu ma parisara pranthallo theerpu cheputhuntaru, vati abhivruddkai prajalni utthejaparuishi mundhuku nadipisthuntaru. Saruugudu panchayithi lo mottham 16 gramalunnayi, andhulo 8 gramala prajalu konda pranthallo nivashisthunnaru aa gramalannintiki raod sadhupayam ledhu. prabuthva pathakalu pravesa pedatharu kani avi amalukavadam mathram sunyam. prathi rajakeeya nayakulu , panchayathi charpanch ennikala mundhu mathrame kanipistharu, ika MLA, MP antara memu otu vesina sare ma pallelloki okka sari kuda adugu pettaru, 2004 lo oka sari CPI Party nundi ennikaina MLA sri G Demudu garu vicchesaru kani tharuvatha 5 samvathsarallo athani jade theliyadu, 2014 ennikala visayaniki vaste MLA ,MP unnaranu kovatame thappa vallu elantollo chala mandhiki theliyadhu anthati dhourbhaghyam madhi. Garbhani sthree, theevrajvaram, janthuvula dhadiki, chetla komma padi gayamaina vallandariki sarugudu varaku pandhirikatti mosuku vellalsindhe. Bavi neeti vadakam, polio mandula samayaniki andhavu, vartha pathrikalu ravu, asalu prapanchamtho sambhandham thegipoyinatlavuddanukondi ma vuru lo vunte. Prajalaku upaadhi leka jillalu dhati, rastralu dhati panulu vethukkuntaru pandakki pandakki mathrame intiki vastharu, chaduvukunna yuvatha thakkuva, udhyogulu leru, abhivruddhiki nosukunna ADHUNIKA PRAPANCHAM ma pallelu. Andharu rhythule, vyavasayam chestham, anni panulu swayangane chesukuntam, rhythu meme kooli meme ma bhandhale veru ma prapanchame veru.
Bathula Ramesh
బాయిలరులలో సరుగుడు కలపనుజీవద్రవ్య ఇంధనంగా ఉపయోగిస్తారు
సరుగుడు (Casuarina) ఒక విధమైన పొడవుగా పెరిగే కలప చెట్టు. Sundharakota (v), Sarugudu( p), Nathavaram (m), visakhapatnam (dist). ma vuru chala andhamaina, challanaina, kalushya rahitha, swahamaina pradesam. Inthakumundhu ma vuru vellendhuku road sadhupayam undedhikadhu 2014 october nela nundi ma vuru ki road sadhupayam andhubatuloki vachindhi, Inka road panulu avuthoone unnayi dhaniki karanam road veyyisthunnadi prabhuthvam kadu ma vuru chuttuprakkala gramallo erupu lignet ghani undhi, dhanni oka vyakthi peru tho leeju ki thisukuni mining kosom road panulu parambiincharu. Sarugudu panchhayithi loni 8 gramalaku road sadhupayam ledu a gramalanni kondalameedhi gramale,ee 8 gramaprajalu kanisa avasaralku nosukuni unnayi. Idhivaraku ye prabhuthvam mammalni pttinchukuledu unnadhalla okka current sadhupayam me adhikuda oka nelalo roju ki 10 gntala choppuna 20 rojulaku minchi vundadu. Ma vuruki swathanthram raka mundhu nundi ante sumaru 500 samvathsarala charithra undhi kani ippatiki ma vuru prapancha patam lo kanipinchadhu adhi mana dhesha rajakaayam. Ma kondala meeda gramalannintiloni kastha padda vuru ma vure ante sundharakota, ma pallello ippatiki praaseena nagarikatha konasaguthune udi,. udaharahna : 15 nundi 18 samvatharala vallaku pellillu, ma mundhuti tharam varaku adhe paddathi, ma tharam lo adhi konchem thaggindi kani ippatiki akkadakkada mamule. Panchayathi theerpu, vuru kattubatlu, Kulam, Matham ,Bhasha, Vamsham, ani vuntayi, Kani andharu okkatigane untaru Binnathvam lo ekathvam laga. Ma pallello ippatuiki grama shabha theerpu amaluklone unnndhi ma nanna garu ma parisara pranthallo theerpu cheputhuntaru, vati abhivruddkai prajalni utthejaparuishi mundhuku nadipisthuntaru. Saruugudu panchayithi lo mottham 16 gramalunnayi, andhulo 8 gramala prajalu konda pranthallo nivashisthunnaru aa gramalannintiki raod sadhupayam ledhu. prabuthva pathakalu pravesa pedatharu kani avi amalukavadam mathram sunyam. prathi rajakeeya nayakulu , panchayathi charpanch ennikala mundhu mathrame kanipistharu, ika MLA, MP antara memu otu vesina sare ma pallelloki okka sari kuda adugu pettaru, 2004 lo oka sari CPI Party nundi ennikaina MLA sri G Demudu garu vicchesaru kani tharuvatha 5 samvathsarallo athani jade theliyadu, 2014 ennikala visayaniki vaste MLA ,MP unnaranu kovatame thappa vallu elantollo chala mandhiki theliyadhu anthati dhourbhaghyam madhi. Garbhani sthree, theevrajvaram, janthuvula dhadiki, chetla komma padi gayamaina vallandariki sarugudu varaku pandhirikatti mosuku vellalsindhe. Bavi neeti vadakam, polio mandula samayaniki andhavu, vartha pathrikalu ravu, asalu prapanchamtho sambhandham thegipoyinatlavuddanukondi ma vuru lo vunte. Prajalaku upaadhi leka jillalu dhati, rastralu dhati panulu vethukkuntaru pandakki pandakki mathrame intiki vastharu, chaduvukunna yuvatha thakkuva, udhyogulu leru, abhivruddhiki nosukunna ADHUNIKA PRAPANCHAM ma pallelu. Andharu rhythule, vyavasayam chestham, anni panulu swayangane chesukuntam, rhythu meme kooli meme ma bhandhale veru ma prapanchame veru.
Bathula Ramesh
Casuarina is a genus of flowering plants in the family Casuarinaceae, and is native to Australia, the Indian subcontinent, Southeast Asia, islands of the western Pacific Ocean, and eastern Africa. Plants in the genus Casuarina are monoecious or dioecious trees with green, pendulous, photosynthetic branchlets, the leaves reduced to small scales arranged in whorls around the branchlets, the male and female flowers arranged in separate spikes, the fruit a cone containing grey or yellowish-brown winged seeds.
Plants in the genus Casuarina are dioecious trees (apart from C. equisetifolia that is monoecious), with fissured or scaly greyish-brown to black bark. They have soft, pendulous, green, photosynthetic branchlets, the leaves reduced to scale-like leaves arranged in whorls of 5 to 20 around the branchlets. The branchlets are segmented at each whorl with deep furrows that conceal the stomates. Male flowers are arranged along branchlets in spikes with persistent bracteoles, female flowers in spikes on short side-branches (effectively "peduncles") that differ in appearance from vegetative branchlets. After fertilisation, the female spikes develop into "cones" with thin, woody bracteoles that extend well beyond the cone body. The cones enclose grey or yellowish-brown winged seed known as samaras.[3][4][5][6][7][8]
The genus Casuarina was first formally described in 1759 by Carl Linnaeus in Amoenitates Academicae and the first species he described (the type species) was Casuarina equisetifolia.[2][9] The generic name is derived from the Malay word for the cassowary, kasuari, alluding to the similarities between the bird's feathers and the plant's foliage.[10]
The following is a list of Casuarina species accepted by Plants of the World Online as of April 2023:[11]
In 1982, Lawrence Johnson raised the genera Allocasuarina and Gymnostoma in the Journal of the Adelaide Botanic Gardens, and transferred some species previously included in Casuarina to the new genera. The species of Allocasuarina previously in Casuarina are: A. acuaria, A. acutivalvis, A. campestris, A. corniculata, A. decaisneana, A. decussata, A. dielsiana, A. distyla, A. drummondiana, A. drummondiana, A. fraseriana, A. grevilleoides, A. helmsii, A. huegeliana, A. humilis, A. inophloia, A. lehmanniana subsp. lehmanniana, A. littoralis, A. luehmannii, A. microstachya, A. monilifera, A. muelleriana, A. nana, A. paludosa, A. paradoxa, A. pinaster, A. pusilla, A. ramosissima, A. rigida, A. robusta, A. striata, A. tessellata, A. thuyoides, A. torulosa, A. trichodon and A. verticillata. The species of Gymnostoma previously included in Casuarina are G. chamaecyparis, G. deplancheanum, G. intermedium, G. leucodon, G. nobile, G. nodiflorum, G. papuanum, G. poissonianum, G. rumphianum and G. sumatranum and G. webbianum.[12]
C. cunninghamiana, C. glauca and C. equisetifolia have become naturalized in many countries, including Argentina, Bermuda, Cayman Islands, Cuba, China, Egypt, Israel, Iraq, Mauritius, Kenya, Mexico, Brazil, South Africa, the Bahamas,[13] and Uruguay. They are considered an invasive species[14][15] in the United States, especially in southern Florida[16] where they have nearly quadrupled in number between 1993 and 2005 and are called the Australian pine.[17] C. equisetifolia is widespread in the Hawaiian Islands where it grows both on the seashore in dry, salty, calcareous soils and up in the mountains in high rainfall areas on volcanic soils. It is also an invasive plant in Bermuda, where it was introduced to replace the Juniperus bermudiana windbreaks killed by a scale insect in the 1940s.[18]
Fruit of C. equisetifolia Casuarina is a genus of flowering plants in the family Casuarinaceae, and is native to Australia, the Indian subcontinent, Southeast Asia, islands of the western Pacific Ocean, and eastern Africa. Plants in the genus Casuarina are monoecious or dioecious trees with green, pendulous, photosynthetic branchlets, the leaves reduced to small scales arranged in whorls around the branchlets, the male and female flowers arranged in separate spikes, the fruit a cone containing grey or yellowish-brown winged seeds.
Casuarina (nombre común casuarinas) es un género de arbustos y árboles perennes compuesto por una quincena de especies -monoicas o dioicas- aceptadas, de unas 35 descritas.
Sus esbeltas y delicadas ramas con verticilos de inconspicuas hojas escuamoides y sus infrutescencias estrobiloides les dan apariencia de pinos. Sin embargo, a pesar de lo que pueda parecer, no son Gimnospermas sino Angiospermas con caracteres morfológicos muy particulares y que tienen una familia propia (Casuarinaceae).
Son originarios de Australia y las islas del Pacífico, pero son muy comunes en las regiones tropicales y subtropicales.
Comúnmente conocidas como roble hembra (she-oak o sheoak), palo hierro (ironwood), o palo res (beefwood), las casuarinas son comúnmente cultivadas en áreas tropicales, subtropicales y templadas en todo el mundo.
Casuarina (nombre común casuarinas) es un género de arbustos y árboles perennes compuesto por una quincena de especies -monoicas o dioicas- aceptadas, de unas 35 descritas.
Sus esbeltas y delicadas ramas con verticilos de inconspicuas hojas escuamoides y sus infrutescencias estrobiloides les dan apariencia de pinos. Sin embargo, a pesar de lo que pueda parecer, no son Gimnospermas sino Angiospermas con caracteres morfológicos muy particulares y que tienen una familia propia (Casuarinaceae).
Kasuariinat (Casuarina) on kasvisuku, joka kuuluu kasuariinakasvien (Casuarinaceae) heimoon. Se on heimon tyyppisuku. Kasuariinoihin kuuluu 14 lajia.[2] Niihin sisältyy muun muassa leikkokasvina käytetty jouhikasuariina (Casuarina equisetifolia).[1]
Kasuariinat (Casuarina) on kasvisuku, joka kuuluu kasuariinakasvien (Casuarinaceae) heimoon. Se on heimon tyyppisuku. Kasuariinoihin kuuluu 14 lajia. Niihin sisältyy muun muassa leikkokasvina käytetty jouhikasuariina (Casuarina equisetifolia).
Casuarina est un genre d'arbres de la famille des Casuarinaceae. Ce genre comprend 17 espèces originaires d'Australasie, du sud-est de l'Asie et des îles de l'ouest de l'océan Pacifique. Autrefois considéré comme le seul genre de la famille, il n'en est maintenant plus qu'un des trois genres (voir Casuarinaceae)[1],[2]. Cette essence d'arbre est résistante à la salinisation.
Les Casuarina sont des arbustes ou des arbres pouvant atteindre 35 mètres de haut à feuillage persistant.
Les rameaux en forme de fines brindilles vertes ou gris-vert portant de minuscules feuilles-écailles en verticilles.
Les fleurs sont regroupées en chatons ; les fleurs mâles sont de simples épis, les fleurs femelles ont un court pédoncule.
La plupart des espèces sont dioïques mais quelques-unes sont monoïques. Le fruit est ligneux, ressemblant aux cônes des conifères formés de nombreux carpelles contenant chacun une graine munie d'une petite aile[1],[3].
Les Casuarinas sont une ressource alimentaire pour les chenilles des Hepialidae ; celles du genre Aenetus (en), notamment A. lewinii et A. splendens, s'enfoncent horizontalement dans le tronc avant de descendre à la verticale. Endoclita malabaricus se nourrit aussi de Casuarina. L'agrotis se nourrit également de Casuarina.
Casuarina est un genre d'arbres de la famille des Casuarinaceae. Ce genre comprend 17 espèces originaires d'Australasie, du sud-est de l'Asie et des îles de l'ouest de l'océan Pacifique. Autrefois considéré comme le seul genre de la famille, il n'en est maintenant plus qu'un des trois genres (voir Casuarinaceae),. Cette essence d'arbre est résistante à la salinisation.
Presličnjak (kazuarina, lat. Casuarina), biljni rod sa 12 vrsta[1] drveća i grmlja iz porodice presličnjakovki, red bukvolike.
latinsko ime roda Casuarina dolazi po izgledu grana s ljuskastim lišćem koje nalikuje na perje kazuara. Ovaj rod raširen je po Novom Zelandu, Australiji, istočnoj Africi i jugoistočnoj Aziji. Casuarina equisetifolia naraste do 45 metara, i izuzetno je tvrdo. Drvo kazuarine zbog svoje čvrstoće koristi se za izradu željezničkih pragova, za izradu pokućstva, a njegova kora u medicini, kao štavilo i za bojenje.[2]
Presličnjak (kazuarina, lat. Casuarina), biljni rod sa 12 vrsta drveća i grmlja iz porodice presličnjakovki, red bukvolike.
latinsko ime roda Casuarina dolazi po izgledu grana s ljuskastim lišćem koje nalikuje na perje kazuara. Ovaj rod raširen je po Novom Zelandu, Australiji, istočnoj Africi i jugoistočnoj Aziji. Casuarina equisetifolia naraste do 45 metara, i izuzetno je tvrdo. Drvo kazuarine zbog svoje čvrstoće koristi se za izradu željezničkih pragova, za izradu pokućstva, a njegova kora u medicini, kao štavilo i za bojenje.
Casuarina L. è un genere di piante della famiglia Casuarinaceae, originarie dell'Australasia, del subcontinente indiano, dell'Asia sudorientale e delle isole dell'Oceano Pacifico occidentale.[1]
Il nome del genere deriva dal termine malese "cassowary" o "kasuari", che allude alla somiglianza tra il piumaggio dell'uccello (Casuarius) ed il fogliame della pianta.
Le piante ad esso appartenenti sono arbusti ed alberi sempreverdi alti fino a 35 metri.
I giovani rametti sono composti da segmenti articolati.
Le foglie, da verdi a grigio-verdi, sottili, acute, biancastre, sono riunite in verticilli da 5 a 20 in corrispondenza dei nodi. La maggioranza delle specie sono dioiche.
I fiori sono a sessi separati; quelli maschili sono semplici spighe, prodotte in piccole infiorescenze ad amento; quelli femminili sono piccoli coni globosi, con valve ovate pubescenti.
Il frutto è costituito da una struttura legnosa, simile alla pigna di una conifera, composta da numerosi carpelli, ciascuno contenente un singolo seme alato.
In origine era considerato come l'unico genere della famiglia, ma attualmente è stato suddiviso in quattro generi (vedi Casuarinaceae).
Comprende le seguenti specie:[1]
Casuarina L. è un genere di piante della famiglia Casuarinaceae, originarie dell'Australasia, del subcontinente indiano, dell'Asia sudorientale e delle isole dell'Oceano Pacifico occidentale.
Casuarina eller jerntreslekten er en planteslekt av løvtrær og busker i jerntrefamilien (Casuarinaceae). Den omfatter minst 17 arter i Australia, Sørøst-Asia og øyer i Stillehavet. De har blader som minner sterkt om bladene til sneller (Equisetum), og de er eviggrønne og tåler tørke meget godt. På engelsk kalles de ofte «ironwood» eller «sheoak».
Røttene har stor evne til å fiksére nitrogen, og derfor vil disse artene i praksis øke jordens fruktbarhet i de områdene hvor de vokser.
Denne botanikkrelaterte artikkelen er foreløpig kort eller mangelfull, og du kan hjelpe Wikipedia ved å utvide den.
Casuarina eller jerntreslekten er en planteslekt av løvtrær og busker i jerntrefamilien (Casuarinaceae). Den omfatter minst 17 arter i Australia, Sørøst-Asia og øyer i Stillehavet. De har blader som minner sterkt om bladene til sneller (Equisetum), og de er eviggrønne og tåler tørke meget godt. På engelsk kalles de ofte «ironwood» eller «sheoak».
Røttene har stor evne til å fiksére nitrogen, og derfor vil disse artene i praksis øke jordens fruktbarhet i de områdene hvor de vokser.
Rzewnia, kazuaryna (Casuarina L.) – rodzaj drzew lub krzewów z rodziny rzewniowatych Casuarinaceae. Występuje w południowo-wschodniej Azji i Australii. Gatunkiem typowym jest Casuarina equisetifolia (Poir.) Nutt.[2].
Gatunki z tego rodzaju mają bardzo twarde liście, przypominające strusie pióra lub igły sosny. Odporne na uszkodzenia przez termity. Uważane za najlepsze drewno opałowe na świecie (łatwopalne nawet świeże).
Jeden z czterech rodzajów z rodziny rzewniowate z rzędu bukowców, należącego do kladu różowych w obrębie okrytonasiennych[1].
Gromada okrytonasienne (Magnoliophyta Cronquist), podgromada Magnoliophytina Frohne & U. Jensen ex Reveal, klasa Rosopsida Batsch, podklasa oczarowe (Hamamelididae Takht.), nadrząd Casuarinanae Takht. ex Reveal & Doweld, rząd rzewniowce (Casuarinales Lindl.), rodzina rzewniowate (Casuarinaceae R. Br. in Flinders), podrodzina Casuarinoideae J. Williams, plemię Casuarineae Colla, rodzaj rzewnia (Casuarina Rumph. ex L.)[3].
Rzewnia, kazuaryna (Casuarina L.) – rodzaj drzew lub krzewów z rodziny rzewniowatych Casuarinaceae. Występuje w południowo-wschodniej Azji i Australii. Gatunkiem typowym jest Casuarina equisetifolia (Poir.) Nutt..
Casuarina é um género que agrupa 17 espécies de árvores e arbustos da família Casuarinaceae, caracterizados por ostentarem ramos esbeltos e delicados, com folhas reduzidas a escamas, o que lhes confere um aspecto semelhante a pinheiros esbeltos. O género tem distribuição natural centrada na Australásia e ilhas do Pacífico ocidental, sendo hoje comum nas regiões tropicais e subtropicais,[1] onde algumas espécies são cultivadas como árvores ornamentais, encontrando-se naturalizado em múltiplas regiões, sendo algumas espécies consideradas localmente como plantas invasoras.
O nome genérico é derivado da palavra malaia que designa o casuar, kasuari, uma alusão à similaridade entre as penas daquela ave e a folhagem das plantas do género Casuarina.[2] Apesar dessa origem, a árvore é designada em malaio corrente por rhu, o seu nome comum naquele idioma.
O género inclui 17 espécies da família Casuarinaceae, nativas da Australásia, subcontinente indiano, sueste da Ásia e ilhas do Pacífico Ocidental. O género foi considerado como o único na família Casuarinaceae, que seria assim monotípica, mas estudos recentes levaram à divisão daquela família em três géneros distintos (ver Casuarinaceae).[1][3]
As espécies do género Casuarina são arbustos e árvores perenifólios, sendo que algumas espécies arbóreas podem atingir até 35 m de altura. Caracterizam-se pelos seus troncos esbeltos, ramificação ligeiramente decumbente e ritidoma acinzentado, rugoso e pouco espesso.
A função fotossintética é assegurada na quase totalidade por filocládios, pequenos ramos delgados, muito ramificados, de coloração verde a verde-acinzentada. A folhagem é residual, reduzida a pequenas folhas escamiformes agrupadas em tufos espirais de 5-20 escamas por cada nodo dos filocládios.
As flores são produzidas em pequenas inflorescências do tipo amentilho. As flores são simples, reduzidas a uma pequena estrutura talosa. A maioria das espécies são dióicas, sendo muito reduzido o número de espécies monóicas.
O fruto é lenhoso, de forma oval, assemelhando-se superficialmente a uma pequena pinha, sendo constituído por numerosos carpelos, cada um contendo uma única semente, a qual apresenta uma pequena asa acoplada.[3][4]
Algumas espécies de Casuarina servem de alimento a larvas de traças da família Hepialidae. Também alguns membros do género Aenetus, incluindo Aenetus lewinii e Aenetus splendens, escavam galerias horizontalmente no tronco das árvores e arbustos e depois verticalmente para baixo no seu interior. A espécie Endoclita malabaricus também se alimenta de Casuarina. A traça Agrotis segetum, da família Noctuidae, também foi observada a alimentar-se de Casuarina.
Os compostos pendunculagina, casuarictina, strictinina, casuarinina e casuariina são elagitaninos encontrados em espécies pertencentes ao género Casuarina.[5] A resina exsudada por algumas casuarinas é comestível e era utilizada como alimento pelos povos aborígenes da Austrália.
Diversas casuarinas são cultivadas nas regiões tropicais e subtropicais, e mesmo em algumas regiões temperadas menos sujeitas a geadas. A cultura destina-se essencialmente a fins ornamentais, já que aquelas árvores apresentam um fuste estreito e alongado, terminando em ramos delicados, com aspecto de plumas, o que lhe confere a aparência de elegantes coníferas. Como a maioria das espécies do género é muito resistente ao vento e à ressalga, são utilizadas na constituição de abrigos, especialmente junto à costa, embora raramente para fins agronómicos.
A espécie C. equisetifolia é utilizada com frequência para fins decorativos e de abrigo junto à costa, sendo extremamente tolerante à exposição ao vento e aos efeitos do mar. A sua madeira é aproveitada para lenha e para pequenas construções. A espécie C. oligodon tem sido cultivada na Nova Guiné desde há mais de 3 000 anos, numa forma de silvicultura praticada nas terras altas daquela ilha que assume aspectos de uma permacultura intensiva tradicional. A madeira é utilizada para construção, marcenaria, construção de ferramentas e como principal combustível dos povos daquela região. A planta apresenta nódulo nitrificantes nas suas raízes, sendo tradicionalmente utilizada para melhorar a fertilidade do solo. A abundante manta morta que gera é rica em azoto e utilizada como base para a feitura de estrume.
A espécie C. equisetifolia foi introduzida na Bermuda, onde é utilizada para abrigo e para melhoria do solo, já que para além da fixação de azoto permite baixar o pH, dado que a predominância de calcário gera solos manifestamente alcalinos. As espécies C. cunninghamiana, C. glauca e C. equisetifolia estão naturalizadas em diversas regiões, incluindo a Argentina, Estados Unidos, Cuba, China continental, Egito, Israel, Iraque, Maurícia, Quénia, México, África do Sul, Brasil, Bermuda, Havai e Bahamas.[6]
No sueste dos Estados Unidos, a espécie C. equisetifolia foi introduzida nas primeiras décadas do século XX e á actualmente considerada uma espécie invasora.[7][8] A espécie quase quadruplicou a área ocupada no sul da Flórida entre 1993 e 2005, sendo aí conhecida como pinheiro-australiano.[9]
A espécie C. equisetifolia tem grande expansão nas ilhas do Havai, onde ocorre tanto na região costeira, ocupando terrenos calcários secos e salgadiços, como nas regiões de montanha, onde cresce em áreas chuvosas de solos vulcânicos profundos. A espécie é também considerada invasora na Bermuda,[10] onde foi introduzida para substituir os abrigos de cedro Juniperus bermudiana, que foram dizimados por insectos introduzidos na ilha na década de 1940.
As casuarinas apresentam propriedades alelopáticas, demonstradas pela quase ausência de sub-bosque quando a manta morta se acumula sob as árvores da espécie.
O género Casuarina inclui as seguintes espécies:[1][3][11][12]
O género inclui as seguintes espécies, entretanto realocadas para outros géneros da família Casuarinaceae:
Em Portugal existem 2 espécies deste género, presentes apenas em Portugal Continental, onde são introduzidas:[13]
_in_Samosir_Island.JPG)
.jpg)
|coautor= (ajuda) Casuarina é um género que agrupa 17 espécies de árvores e arbustos da família Casuarinaceae, caracterizados por ostentarem ramos esbeltos e delicados, com folhas reduzidas a escamas, o que lhes confere um aspecto semelhante a pinheiros esbeltos. O género tem distribuição natural centrada na Australásia e ilhas do Pacífico ocidental, sendo hoje comum nas regiões tropicais e subtropicais, onde algumas espécies são cultivadas como árvores ornamentais, encontrando-se naturalizado em múltiplas regiões, sendo algumas espécies consideradas localmente como plantas invasoras.
Casuarina. Gençlikte sivri, ileri yaşlarda dağınık tepe yapar. 30–40 m’ye kadar boy yapabilen ve hızlı büyüyen bir ağaçtır. Dalları at kuyruğuna benzer. Dallar gövdeden oldukça dar bir açı ile çıkar. Hep yeşil yaprakları 10–15 cm uzun,1 mm çaplıdır. Küçük, pulumsu ve çevresel biçimlidir. Birleşik fındık büyüklüğünde bir kozalakçık oluştururlar. 70-90 adet tohum içerirler. Çiçekler monoiktir. Erkek çiçekler sürgün ucundu kurul halinde, kat kat ve çevresel durumludur. Dişi çiçekler ise yanlardadır. Soğuğa karşı dayanıklı değildir. Donlara duyarlıdır. -7 c sıcaklıklara kadar dayanır. Sıcak iklim koşullarında yetişir. Sahillerde, kumluk, fakir ve çorak arazilerde ıslah ve ağaçlandırma gayeleri ile kullanılır. İyi drenajlı, nemli ve ıslak topraklarda iyi gelişir.
ad = Casuarina
foa isimli refler için metin temin edilmemiş (Bkz: Kaynak gösterme)
apni isimli refler için metin temin edilmemiş (Bkz: Kaynak gösterme)
Casuarina. Gençlikte sivri, ileri yaşlarda dağınık tepe yapar. 30–40 m’ye kadar boy yapabilen ve hızlı büyüyen bir ağaçtır. Dalları at kuyruğuna benzer. Dallar gövdeden oldukça dar bir açı ile çıkar. Hep yeşil yaprakları 10–15 cm uzun,1 mm çaplıdır. Küçük, pulumsu ve çevresel biçimlidir. Birleşik fındık büyüklüğünde bir kozalakçık oluştururlar. 70-90 adet tohum içerirler. Çiçekler monoiktir. Erkek çiçekler sürgün ucundu kurul halinde, kat kat ve çevresel durumludur. Dişi çiçekler ise yanlardadır. Soğuğa karşı dayanıklı değildir. Donlara duyarlıdır. -7 c sıcaklıklara kadar dayanır. Sıcak iklim koşullarında yetişir. Sahillerde, kumluk, fakir ve çorak arazilerde ıslah ve ağaçlandırma gayeleri ile kullanılır. İyi drenajlı, nemli ve ıslak topraklarda iyi gelişir.
Казуарина (Casuarina) — рід деревних і чагарникових рослин родини казуаринових.
Листя в мутовках, лускоподібне, . Квітки дрібні, без оцвітини, одностатеві; чоловічі з 1 тичинкою в тонких кінцевих кистях; жіночі з 1 маточкою, зібрані в кулясті суцвіття, Плід у вигляді крилатого горішка, але при дозріванні розкривається двома стулками, як коробочка. Насіння без ендосперму. Казаурина - одне з найдавніших дводольних рослин.
Казуарина надзвичайно невибаглива. У себе на батьківщині вона мешкає в таких умовах, в яких практично не можуть існувати інші, менш витривалі, рослини.
Казуарина (Casuarina) — рід деревних і чагарникових рослин родини казуаринових.
Листя в мутовках, лускоподібне, . Квітки дрібні, без оцвітини, одностатеві; чоловічі з 1 тичинкою в тонких кінцевих кистях; жіночі з 1 маточкою, зібрані в кулясті суцвіття, Плід у вигляді крилатого горішка, але при дозріванні розкривається двома стулками, як коробочка. Насіння без ендосперму. Казаурина - одне з найдавніших дводольних рослин.
Казуарина надзвичайно невибаглива. У себе на батьківщині вона мешкає в таких умовах, в яких практично не можуть існувати інші, менш витривалі, рослини.
Casuarina là một chi gồm 17 loài trong họ Phi lao bản địa của châu Đại dương, tiểu Ấn, Đông Nam Á. và các đảo phía tây của Thái Bình Dương. Nó từng được xem là chi duy nhất trong họ Phi lao, nhưng sau đó được tách ra thành 3 chi (xem Casuarinaceae).[1][2]
Casuarina là một chi gồm 17 loài trong họ Phi lao bản địa của châu Đại dương, tiểu Ấn, Đông Nam Á. và các đảo phía tây của Thái Bình Dương. Nó từng được xem là chi duy nhất trong họ Phi lao, nhưng sau đó được tách ra thành 3 chi (xem Casuarinaceae).
Казуарина (лат. Casuarina) — один из четырёх родов семейства Казуариновые. Включает 17 видов. Ранее был единственным представителем семейства, но позже три подрода были выделены в отдельные роды.[2]
Родина — Юго-Восточная Азия и острова западной Океании, а также Австралийская область. При этом казуарина отсутствует в Новозеландской области и на востоке Океании.[3]
Казуарины — вечнозелёные кустарники или деревья, у некоторых видов высота достигает 35 м. Членистые побеги от ветвей у некоторых видов напоминают хвощи. Листья чешуевидные, в мутовках. Цветки мелкие, с отсутствующим околоцветником, мужские — с одной тычинкой, женские — с одним пестиком. Плод — крылатый орешек, семя без эндосперма.[4] Женские соцветия напоминают шишки у хвойных. Большинство видов — двудомны.
Многие виды казуарины выращиваются как декоративное растение. В России на Кавказе выращивают казуарину хвощевидную (Casuarina equisetifolia).[источник не указан 27 дней]
По информации базы данных The Plant List, род включает 14 видов[5]:
Ствол казуарины
«Шишка» казуарины.
Казуарина (лат. Casuarina) — один из четырёх родов семейства Казуариновые. Включает 17 видов. Ранее был единственным представителем семейства, но позже три подрода были выделены в отдельные роды.
Родина — Юго-Восточная Азия и острова западной Океании, а также Австралийская область. При этом казуарина отсутствует в Новозеландской области и на востоке Океании.
木麻黄属（学名：Casuarina）是木麻黄科下的一个属，为乔木植物。该属共有约65种，大部分产自大洋洲，亚洲东南部、马来西亚、波利尼西亚及非洲热带地区亦有分布。[1]
这是一篇與植物相關的小作品。你可以通过编辑或修订扩充其内容。 
