Durman obecný (Datura stramonium) je prudce jedovatá rostlina z čeledi lilkovitých. V současné době roste všude od tropů po mírné pásmo, jeho původní oblast výskytu nebyla spolehlivě určena (možná Severní Amerika, ale jsou i jiné možnosti). V ČR roste roztroušeně od nížin po podhůří. Horní hranice běžného výskytu je 450 m n. m., výjimečně se objevuje až do 800 m n. m.
Durman je 0,5 až 1 metr vysoká jednoletá bylina. Stonek je větvený s laločnatými zubatými listy a velkými květy s bílou nálevkovitou korunou. Plod je ostnitá tobolka.
Celá rostlina je jedovatá, obsahuje tropanové alkaloidy (0,2–0,6 %), především hyoscyamin a atropin, L-skopolamin, apoatropin, belladonin, nikotin, flavonolové glykosidy (rutin) a kumarin skopoletin.
Otrava durmanem je velmi riziková – uživateli hrozí, obzvláště ve vyšších dávkách, smrt naprostým vyčerpáním se selháním srdce, přehřátím; pod vlivem deliria může dojít ke smrtelnému zranění.
Intoxikaci durmanem vyvolává požití jakýchkoliv částí rostliny, prudce jedovatý je např. kořen; ke zmírnění rizika výrazně škodlivé otravy byly předněji vdechovány výpary zahřívaného durmanu nad ohněm. Delirogenní vlastnosti pak byly známy již ve Starém i Novém světě jako démonická droga. Alkaloidy obsažené v durmanu po užití podněcují dynamogenii, tj. zvýšenou pohyblivost, ale rovněž i úzkost, agitovanost až pocity hrůzy, dochází ke zteplání, zarudnutí pleti, vysychání úst a sliznic, vzestupu tělesné teploty - příčinou je útlum činnosti potních a slinných žláz. Zornice jsou rozšířené a schopnost zaostřování přechodně narušena. Běžné jsou závratě, zrychlená tepová frekvence, bušení srdce, vrávoravá chůze a celkový subjektivní dojem těžké opilosti. Chování je automatizované, jakoby náměsíčné, dostavuje se vzrušenost až agresivita, zmatenost, dezorientace, úroveň kognitivních poruch a schopnosti komunikace jsou poté kolísavé. Objevuje se nesrozumitelná řeč, neschopnost soustředit se a rozumně uvažovat, rovněž mnohočetné zrakové, sluchové, čichové a chuťové halucinace, iluze, vjemy létání, prudkého otáčení a padání, ježdění. Na rozdíl od psychedelik (LSD, Meskalin), která zjevují pozměněnou realitu, halucinace při durmanovém deliriu vytváří zcela neexistující vjemy (pravé halucinace), častý je například kontakt s neexistujícími nebo fyzicky vzdálenými lidmi, vidění zvířat, odporného hmyzu, strašidel, příšer, oživlých předmětů, záblesky světla, časté je sbírání halucinatorních předmětů; obvykle jsou halucinace navozené durmanem, ale i ostatními rostlinami s anticholinergními látkami, obsahově nepříjemné, bizarní až děsivé - někteří porovnávají tyto delirantní vidiny s fantastickými obrazy Hieronyma Bosche. Po vyvrcholení intoxikace nastává náhlý útlum, mnohdy až komatózní spánek, podrážděnost a vysílení, dilatace zornic setrvává i poměrně dlouhou dobu po požití. Na průběh otravy se rozvíjí částečná amnézie, dotyčný si poté na delirium zpravidla pamatuje jako na velmi živý, těžký sen.
Léčivou drogu poskytují listy. Obsažené látky snižují tonus parasympatiku a uvolňují křeče.
celkový pohled na rostlinu
květ
plod
tobolka se semeny
Plody a listy
Obrázky, zvuky či videa k tématu durman obecný ve Wikimedia Commons
Durman obecný (Datura stramonium) je prudce jedovatá rostlina z čeledi lilkovitých. V současné době roste všude od tropů po mírné pásmo, jeho původní oblast výskytu nebyla spolehlivě určena (možná Severní Amerika, ale jsou i jiné možnosti). V ČR roste roztroušeně od nížin po podhůří. Horní hranice běžného výskytu je 450 m n. m., výjimečně se objevuje až do 800 m n. m.
