الأسماء في صفحات التنقل
Gephyrocapsa oceanica je druh patřící mezi kokolitky (Coccolithophyceae).[1] Jedná se o typový druh řas rodu Gephyrocapsa, který se pro vysokou citlivost na změny prostředí a výskyt v sedimentech stal důležitým pleistocénním biostratigrafickým indikátorem využívaným v paleoklimatologii a stratigrafii.[2]
Na vnějším povrchu cytoplazmatické membrány se usazují krystaly zvápenatělých šupinek, tzv. kokolity, jež jsou produkovány intracelulárními váčky a složeny z kalcitu. Kokolity pak okolo Gephyrocapsa oceanica vytvářejí radiální kokosféru o průměru 6–10 μm, často se agregující s dalšími kokosférami do ve větších shluků.[3] Předpokládá se, že vzhledem k vlastnostem šupinek rozptylovat a odrážet světlo, zajišťují kokolity ochranu řas zejména před ultrafialovým zářením.[4]
Gephyrocapsa oceanica specificky reaguje na změny oxidu uhličitého v atmosféře, jehož zvýšená koncentrace se projeví vyšší kyselostí mořské vody a následnou rychlejší degradací ochranné organické vrstvičky na povrchu kokolitů. Pro udržení stálosti vnitrobuněčného pH pak buňka utlumuje kalcifikaci, tj. tvorbu zvápěnatělých šupin.[4]
Dvoufázový životní cyklus začíná mobilní etapou haploidní buňky s bičíkem. Poté co dvě haploidní buňky splynou v jednu diploidní, nová buňka ztrácí schopnost pohybu a rozmnožuje se nepohlavně.[4]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gephyrocapsa oceanica na anglické Wikipedii.
{{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“. 
Obrázky, zvuky či videa k tématu Gephyrocapsa oceanica ve Wikimedia Commons
Gephyrocapsa oceanica je druh patřící mezi kokolitky (Coccolithophyceae). Jedná se o typový druh řas rodu Gephyrocapsa, který se pro vysokou citlivost na změny prostředí a výskyt v sedimentech stal důležitým pleistocénním biostratigrafickým indikátorem využívaným v paleoklimatologii a stratigrafii.
Na vnějším povrchu cytoplazmatické membrány se usazují krystaly zvápenatělých šupinek, tzv. kokolity, jež jsou produkovány intracelulárními váčky a složeny z kalcitu. Kokolity pak okolo Gephyrocapsa oceanica vytvářejí radiální kokosféru o průměru 6–10 μm, často se agregující s dalšími kokosférami do ve větších shluků. Předpokládá se, že vzhledem k vlastnostem šupinek rozptylovat a odrážet světlo, zajišťují kokolity ochranu řas zejména před ultrafialovým zářením.
Gephyrocapsa oceanica specificky reaguje na změny oxidu uhličitého v atmosféře, jehož zvýšená koncentrace se projeví vyšší kyselostí mořské vody a následnou rychlejší degradací ochranné organické vrstvičky na povrchu kokolitů. Pro udržení stálosti vnitrobuněčného pH pak buňka utlumuje kalcifikaci, tj. tvorbu zvápěnatělých šupin.
Dvoufázový životní cyklus začíná mobilní etapou haploidní buňky s bičíkem. Poté co dvě haploidní buňky splynou v jednu diploidní, nová buňka ztrácí schopnost pohybu a rozmnožuje se nepohlavně.
Gephyrocapsa oceanica is a species of coccolithophorid.[1] It is the type species of the genus Gephyrocapsa. The species is an important Pleistocene biostratigraphic marker.[2]
_(Gephyrocapsa_oceanica)_.jpg)
Gephyrocapsa oceanica is a species of coccolithophorid. It is the type species of the genus Gephyrocapsa. The species is an important Pleistocene biostratigraphic marker.
Scanning electron microscopy (SEM) of Gephyrocapsa oceanica
Gephyrocapsa oceanica es una especie de cocolitóforo.[1] Es la especie típica del género Gephyrocapsa. Es considerada como un importante marcador bioestratígrafico del pleistoceno.[2]
Datos: Q3103814
Multimedia:
Especies: Gephyrocapsa oceanica
Gephyrocapsa oceanica es una especie de cocolitóforo. Es la especie típica del género Gephyrocapsa. Es considerada como un importante marcador bioestratígrafico del pleistoceno.
Gephyrocapsa oceanica est une espèce d'algue de la classe des Prymnesiophyceae (ou Coccolithophyceae), de la famille des Noelaerhabdaceae.
