الأسماء في صفحات التنقل
Acıqıjı (lat. Nasturtium) - kələmçiçəyikimilər fəsiləsinə aid bitki cinsi.
İkiləpəlilər ilə əlaqədar bu məqalə qaralama halındadır. Məqaləni redaktə edərək Vikipediyanı zənginləşdirin. Acıqıjı (lat. Nasturtium) - kələmçiçəyikimilər fəsiləsinə aid bitki cinsi.
Nasturtium és un gènere de plantes dins la família brassicàcia.
És el gènere del creixen comestible. Es tracta d'un gènere gairebé cosmopolita
Nasturtium és un gènere de plantes dins la família brassicàcia.
És el gènere del creixen comestible. Es tracta d'un gènere gairebé cosmopolita
Potočnice (Nasturtium) je rod mokřadních až vodních rostlin z čeledě brukvovitých vyskytujících se s výjimkou severských a aridních oblastí ve všech světadílech. Nejčastěji rostou v Evropě, jihozápadní Africe a Severní Americe, v tropických oblastech a na jižní polokouli již tak hojné nejsou.
Ke zdárnému růstu a množení potřebují živinami zásobenou vlhkou, bahnitou půdu případně časté zaplavování plytkou vodou. Oba druhy vyskytující se v České republice potočnice drobnolistá i potočnice lékařská jsou poměrně vzácné, stejně jako jejích hybrid potočnice zkřížená.[2][3]
Vytrvalá rostlina s poléhavou, v horní části vystoupavou a v uzlinách zakořeňující lodyhou dorůstající obvykle do délky 30 až 80 cm. Dutá nebo plná lodyha jenž se hojně větví bývá jen někdy řídce porostlá jednoduchými chlupy. Její mírně dužnaté, střídavě vyrůstající lichozpeřené listy jsou v obryse elipsovité až obvejčité, dlouhé 5 až 10 a široké 2 až 5 cm; přisedlé lístky které rostou vstřícně ve dvou či třech jařmech jsou okrouhlé, elipsovité nebo deltovité a po obvodě celistvé či nepravidelně zoubkované.
Květy se stopkami bez listenů vyrůstají v hustých hroznech které se během dozrávání prodlužují. Podlouhlé zelené kališní lístky jsou u báze nafouklé a po obvodě světle lemované. Bílé nebo ojediněle růžové korunní lístky jsou podlouhlé nebo obvejčité, 3 až 5 mm dlouhé. Šest dvoumocných tyčinek s bílými nitkami nese podlouhlé žluté prašníky, u dvou kratších jsou podkovitá nektaria. Semeník mívá 25 až 50 vajíček, drobná čnělka je zakončená hlavičkovitou bliznou.
Plody jsou pukající šešule o délce 15 až 18 mm vyrůstající na vodorovných nebo svěšených stopkách. Válcovité šešule bývají rovné nebo obloukovitě prohnuté s vypuklými chlopněmi a kratičkou čnělkou. Asi 1 mm velká zploštělá semena umístěná v pouzdrech ve dvou řadách jsou červenohnědé barvy a mají jemně síťovaný povrch.
V evropských podmínkách rozkvétají oboupohlavné květy od června do srpna, opylovány jsou entomogamně nebo autogamně. Na stanovišti se rostliny obvykle rozrůstají zakořeněnými částmi lodyh, na větší vzdálenosti zanášením semen nebo úlomků lodyh schopných za příhodných podmínek lehce zakořenit. Základní chromozomové číslo rodu je x = 8. Mladé rostliny jsou občas používány jako salátová zelenina.[2][3][4]
Rod potočnice je tvořen obvykle pěti druhy
a k nim se řadí i převážně sterilní hybrid
Obrázky, zvuky či videa k tématu potočnice ve Wikimedia Commons
Potočnice (Nasturtium) je rod mokřadních až vodních rostlin z čeledě brukvovitých vyskytujících se s výjimkou severských a aridních oblastí ve všech světadílech. Nejčastěji rostou v Evropě, jihozápadní Africe a Severní Americe, v tropických oblastech a na jižní polokouli již tak hojné nejsou.
Ke zdárnému růstu a množení potřebují živinami zásobenou vlhkou, bahnitou půdu případně časté zaplavování plytkou vodou. Oba druhy vyskytující se v České republice potočnice drobnolistá i potočnice lékařská jsou poměrně vzácné, stejně jako jejích hybrid potočnice zkřížená.
Brøndkarse (Nasturtium) er en lille slægt, som er udbredt over hele verden. her nævnes begge de to arter.
Arter
Die Brunnenkressen (Nasturtium) sind eine Pflanzengattung in der Familie der Kreuzblütengewächse (Brassicaceae).
Die Vertreter der Brunnenkressen sind ausdauernde, krautige Pflanzen. Die Sprosse sind kahl oder tragen wenige einfache Haare. Die Stängel kriechen am Grund und sind meist kahl und hohl. Die Blattspreiten sind ungeteilt, fiederspaltig oder besitzen stumpfe, unter 3 Zentimeter große Fiedern. Sie sind mehr oder weniger behaart.
Die inneren Kelchblätter sind ausgesackt. Die Kronblätter sind weiß, in seltenen Fällen blass violett und stets über 1 Zentimeter lang. Die Staubbeutel sind gelb. Die Schoten sind kurz und linealisch. Die Klappen haben eine undeutliche Mittelader. Der Griffel ist kurz, die Narbe ist kopfig oder schwach zweilappig. Die Samen stehen in ein oder zwei Reihen.
Die Arten der Gattung sind in Europa, Nordafrika, Asien und Nord- bis Zentralamerika verbreitet.
Die Gattung Nasturtium wurde 1812 von William Townsend Aiton in der zweiten Ausgabe des Hortus Kewensis, Band 4, Seite 109–110, aufgestellt.[1] Ein Synonym ist Cardaminum Moench.[2]
Die Gattung wird innerhalb der Kreuzblütler in die Tribus Cardamineae gestellt. Sie besteht aus etwa fünf Arten;[3] die zwei auch in Mitteleuropa vorkommenden Arten sind:[4]
Eine natürlich vorkommende Hybride aus den beiden Arten ist die Bastard-Brunnenkresse oder Unfruchtbare Brunnenkresse[4] (Nasturtium x sterile (Airy Shaw) Oefelein, Syn.: Rorippa ×sterilis Airy Shaw[5]).
Die weiteren Arten sind:
Die Brunnenkressen (Nasturtium) sind eine Pflanzengattung in der Familie der Kreuzblütengewächse (Brassicaceae).
Ko e ʻatono ko e fuʻu ʻakau siʻi ia, ʻoku tupu ofi hi he ngaahi ano.
Naʻe liliu ʻe he kau saienisi ʻa e kāinga Nasturtium ki he Rorippa, ʻa ia naʻe ui foki ko e ʻakaú ni ko e Rorippa sarmentosa(G. Forst. ex DC.) J.F. Macbr. Ka he taimí ni, naʻa nau foki ʻe he kau saienisi ʻe taha ki he Nasturtium pe Cardamine, ʻa ia ko e ʻuhinga ʻe taha:Cardamine sarmentosa. ʻOku toe lahi puputuʻu.
Ko e ʻatono ko e fuʻu ʻakau siʻi ia, ʻoku tupu ofi hi he ngaahi ano.
Naʻe liliu ʻe he kau saienisi ʻa e kāinga Nasturtium ki he Rorippa, ʻa ia naʻe ui foki ko e ʻakaú ni ko e Rorippa sarmentosa(G. Forst. ex DC.) J.F. Macbr. Ka he taimí ni, naʻa nau foki ʻe he kau saienisi ʻe taha ki he Nasturtium pe Cardamine, ʻa ia ko e ʻuhinga ʻe taha:Cardamine sarmentosa. ʻOku toe lahi puputuʻu.
Nasturtium (/nəˈstɜːrʃəm/) is a genus of a small number of plant species in the family Brassicaceae (cabbage family) commonly known as watercress or yellowcress.[2] The best known species are the edible Nasturtium officinale and Nasturtium microphyllum. Nasturtium was previously synonymised with Rorippa, but molecular evidence supports its maintenance as a distinct genus more closely related to Cardamine than to Rorippa sensu stricto.[3][4]
These plants are related to garden cress and mustard, noteworthy for a peppery, tangy (pungent) flavor. The name Nasturtium comes from the Latin nasus tortus, meaning "twisted nose", in reference to the effect on the nasal passages of eating the plants. Nasturtium foliage is used as food by the caterpillars of certain Lepidoptera, including Orthonama obstipata (The Gem).
One species, Nasturtium gambellii, is federally listed in California as an endangered species.[5]
The genus Nasturtium should not be confused with the ornamental garden plant, usually grown as an annual, that is commonly known as nasturtium (Tropaeolum majus). Though not closely related, the leaves of the garden nasturtium also have a peppery taste.
As of June 2022, Plants of the World Online accepts the following species and hybrids:[1]
Plants of the World Online regards Nasturtium africanum as a synonym of Rorippa africana.[7]
Nasturtium (/nəˈstɜːrʃəm/) is a genus of a small number of plant species in the family Brassicaceae (cabbage family) commonly known as watercress or yellowcress. The best known species are the edible Nasturtium officinale and Nasturtium microphyllum. Nasturtium was previously synonymised with Rorippa, but molecular evidence supports its maintenance as a distinct genus more closely related to Cardamine than to Rorippa sensu stricto.
These plants are related to garden cress and mustard, noteworthy for a peppery, tangy (pungent) flavor. The name Nasturtium comes from the Latin nasus tortus, meaning "twisted nose", in reference to the effect on the nasal passages of eating the plants. Nasturtium foliage is used as food by the caterpillars of certain Lepidoptera, including Orthonama obstipata (The Gem).
One species, Nasturtium gambellii, is federally listed in California as an endangered species.
La capuchina, Nasturtium es un género perteneciente la familia Brassicaceae. Comprende 335 especies descritas y de estas solo ocho son aceptadas.[1]
Planta perenne, rizomatosa, que alcanza un tamaño de 10-80 cm de largo, procumbente y enraizamiento a continuación en los nodos, ascendente o flotando, verde glabra, raramente con pelos simples dispersos. Hojas liradas-pinnadas; las bajas con uno a cinco folíolos, sésiles las superiores, auriculada en la base, y con cinco a nueve folíolos; suborbicular foliolo terminal o ampliamente cordadas; velo lateral entero para ondeado de dientes. Racimos con diez a veinticinco flores, laxos, de hasta 20 cm de largo en las frutas. Flores de 4 mm de ancho, de color blanco. El fruto es una silicua oblonga, subcilíndrica, 10-20 mm de largo, 2-2.5 mm de ancho.[2]
Estas plantas se relacionan con el berro y la mostaza con sabor acre. La capuchina no se relaciona con la familia Tropaeolaceae también conocidas como capuchinas.
El género fue descrito por William Townsend Aiton y publicado en Hortus Kewensis; or, a Catalogue of the Plants Cultivated in the Royal Botanic Garden at Kew. London (2nd ed.) 4: 110. 1812.[2]
Nasturtium: nombre genérico que viene del latín y significa "nariz torcida" en referencia a las muecas que se efectúan al comer la planta.
A continuación se brinda un listado de las especies del género Nasturtium aceptadas hasta septiembre de 2013, ordenadas alfabéticamente. Para cada una se indica el nombre binomial seguido del autor, abreviado según las convenciones y usos.
La capuchina, Nasturtium es un género perteneciente la familia Brassicaceae. Comprende 335 especies descritas y de estas solo ocho son aceptadas.
Vesikrassit (Nasturtium) on ristikukkaiskasveihin kuuluva suku. Ne ovat monivuotisia kaalin ja sinapin sukuisia kasveja, jotka elävät villeinä Euroopassa ja Keski-Aasiassa.
Nasturtium-suvussa on 314 lajia.[2]
Vesikrassit kasvavat vedessä tai hyvin kosteilla alueilla. Niiden varret ovat onttoja ja kelluvat, kukat pieniä ja valkoisia.
Vesikrassit ovat nopeakasvuisia lehtivihanneksia, joita on kasvatettu jo muinaisajoista asti. Suomessa vesikrassia kasvatetaan ja myydään usein versoina tai ituina heti itämisen jälkeen, kun sirkkalehti tai ensimmäiset kasvulehdet ovat näkyvissä. Mm. Briteissä ja Italiassa sitä kasvatetaan pienen salaatin kokoon ja käytetään kuten sinappikaalia.[3]
Vesikrassissa on paljon rautaa, kalsiumia ja foolihappoa sekä A- ja C-vitamiinia.[4][5]
Vesikrassit (Nasturtium) on ristikukkaiskasveihin kuuluva suku. Ne ovat monivuotisia kaalin ja sinapin sukuisia kasveja, jotka elävät villeinä Euroopassa ja Keski-Aasiassa.
Nasturtium-suvussa on 314 lajia.
Vesikrassit kasvavat vedessä tai hyvin kosteilla alueilla. Niiden varret ovat onttoja ja kelluvat, kukat pieniä ja valkoisia.
Vesikrassit ovat nopeakasvuisia lehtivihanneksia, joita on kasvatettu jo muinaisajoista asti. Suomessa vesikrassia kasvatetaan ja myydään usein versoina tai ituina heti itämisen jälkeen, kun sirkkalehti tai ensimmäiset kasvulehdet ovat näkyvissä. Mm. Briteissä ja Italiassa sitä kasvatetaan pienen salaatin kokoon ja käytetään kuten sinappikaalia.
Vesikrassissa on paljon rautaa, kalsiumia ja foolihappoa sekä A- ja C-vitamiinia.
Nasturtium est un genre de plantes herbacées de la famille des Brassicaceae.
Le cresson de fontaine, une plante potagère vivace, en fait partie. Le genre Nasturtium est présent sur l'ensemble du globe ou presque.
Une fleur de nasturtium. 
Une feuille de nasturtium. Nasturtium est un genre de plantes herbacées de la famille des Brassicaceae.
Le cresson de fontaine, une plante potagère vivace, en fait partie. Le genre Nasturtium est présent sur l'ensemble du globe ou presque.
Planda cranda nó dreapaire, bliantúil nó ilbhliantúil, dúchasach do Mheiriceá teochreasach. In úsáid go minic mar phlanda gairdín. Na duilleoga cruinn nó liopach, agus an gas ceangailte le lár na duilleoige. Na bláthanna singil nó dúbailte i bhfoirm spoir nó trumpa, dearg, buí is flannbhuí. Piclítear na síolta, agus is caprais iad ansin. Cuirtear na duilleoga is na bláthanna le sailéid.
Potočarka (lat. Nasturtium), biljni rod korisnih, vodenih trajnica iz porodice kupusovki ili krstašica (Brassicaceae). Raširen je po cijelom svijetu, a najpoznatija je ljekovita potočarka, N. officinale, koja raste uvijek u blizini vode, kao što su potoci, rijeke i jarci, pa je nazivaju i mokriš ljuti, gorušica vodena, vodeni ren, a postoje još brojni nazivi za nju. Rodu pripada deset priznatih vrsta[1]
Potočarka je ljekovita a koristi se i za hranu kao salata.
Potočarka (lat. Nasturtium), biljni rod korisnih, vodenih trajnica iz porodice kupusovki ili krstašica (Brassicaceae). Raširen je po cijelom svijetu, a najpoznatija je ljekovita potočarka, N. officinale, koja raste uvijek u blizini vode, kao što su potoci, rijeke i jarci, pa je nazivaju i mokriš ljuti, gorušica vodena, vodeni ren, a postoje još brojni nazivi za nju. Rodu pripada deset priznatih vrsta
Potočarka je ljekovita a koristi se i za hranu kao salata.
Ropucha[1][2] (Nasturtium) je ród ze swójby křižnokwětnych rostlinow (Brasicaceae).
Wobsahuje sćěhowace družiny:
Ropucha (Nasturtium) je ród ze swójby křižnokwětnych rostlinow (Brasicaceae).
Wobsahuje sćěhowace družiny:
bruna ropucha (Nasturtium microphyllum) lěkarska ropucha (Nasturtium officinalis)Nasturtium (/[unsupported input]nəˈstɜːr.ʃəm/) adalah genus dari tujuh spesies dari familia Brassicaceae (kubis-kubisan), yang diketahui dapat dimakan selada air Nasturtium microphyllum (Rorippa microphylla) dan Nasturtium officinale (R. nasturtium-aquaticum). Nasturtium dahulu disinonimkan dengan Rorippa, tetapi bukti molekular menyebut spesies ini berbeda dan lebih dekat dengan genus Cardamine ketimbang Rorippa sensu stricto .[1]
Daun Nasturtium juga dimakan ulat dari beberapa golongan Lepidoptera, termasuk Orthonama obstipata.
Genus Nasturtium seharusnya tidak disamakan dengan tumbuhan kerbun berbunga tahunan yang umumnya juga diketahui sebagai nasturtium (Tropaeolum majus). Namun tumbuhan itu tidak berhubungan, daun nasturtium kebun itu rasanya juga mirip sirih.
Database Plantsystematics.com menyebut ada 316 spesies dalam genus Nasturtium.[2]
Nasturtium (/[unsupported input]nəˈstɜːr.ʃəm/) adalah genus dari tujuh spesies dari familia Brassicaceae (kubis-kubisan), yang diketahui dapat dimakan selada air Nasturtium microphyllum (Rorippa microphylla) dan Nasturtium officinale (R. nasturtium-aquaticum). Nasturtium dahulu disinonimkan dengan Rorippa, tetapi bukti molekular menyebut spesies ini berbeda dan lebih dekat dengan genus Cardamine ketimbang Rorippa sensu stricto .
Daun Nasturtium juga dimakan ulat dari beberapa golongan Lepidoptera, termasuk Orthonama obstipata.
Nasturtium W.T. Aiton, 1812 è un genere di pianta perenni della famiglia Brassicaceae.[1]
Nasturtium W.T. Aiton, 1812 è un genere di pianta perenni della famiglia Brassicaceae.
Rėžiukas (lot. Nasturtium) – bastutinių (Brassicaceae) šeimos augalų gentis, kuriai priklauso vienintelė Lietuvoje labai reta rūšis – paprastasis rėžiukas (Nasturtium officinale). Augalas 15-60 cm aukščio, su šakniastiebiu. Šaknyse yra jodo. Auga upių ir upelių krantuose, grioviuose, kartais tekančiuose vandenyse. Lapai plunksniški, su blizgančia viršutine puse. Žydi gegužės – rugpjūčio mėn. Vaisiai – pailgos ankštaros.
Rukiew (Nasturtium R. Br.) – rodzaj bylin należący do rodziny kapustowatych. Obejmuje ok. 16 gatunków[3][4]. Należą tu rośliny, które dawniej włączano do rodzaju rzepicha (Rorippa). Badania molekularne dowiodły odrębności filogenetycznej tego rodzaju, który okazał się być bliżej spokrewniony z rodzajem rzeżucha (Cardamine) niż z Rorippa sensu stricto[5][6]. Występują w strefie klimatu umiarkowanego na półkuli północnej[4]. W Polsce rosną dwa gatunki: rukiew drobnolistna N. microphyllum i rukiew wodna N. officinale[7].
Łodyga pokładająca się lub wzniesiona, liście nieparzysto pierzasto złożone. Kwiaty drobne, białe, typowe dla kapustowatych. Owoc obła łuszczyna.
Baeumerta P. G. Gaertner, Cardaminum Moench
Nasturtium A. W. Roth = Capsella Medik., Nasturtium Adanson = Lepidium L.
Należy do rodziny kapustowatych (Brassicaceae), rzędu kapustowców (Brassicales), kladu różowych (rosids) w obrębie okrytonasiennych (Magnoliophyta)[1][8].
Gromada okrytonasienne (Magnoliophyta Cronquist), podgromada Magnoliophytina Frohne & U. Jensen ex Reveal, klasa Rosopsida Batsch, podklasa ukęślowe (Dilleniidae Takht. ex Reveal & Tahkt.), nadrząd Capparanae Reveal, rząd kaparowce (Capparales Hutch.), podrząd Capparineae Engl., rodzina kapustowate (Brassicaceae Burnett), plemię Nasturtieae Caruel in Parl., rodzaj rukiew Nasturtium[9][10].
Oba gatunki występujące na naturalnych stanowiskach objęte są w Polsce ochroną gatunkową.
Liście i młode rośliny rukwi wodnej i drobnolistnej są jadalne. Rośliny te są uprawiane jako warzywa, zwłaszcza w Normandii. Bardziej popularne w przeszłości. Rośliny zawierają wiele witamin, a wyciąg z nich (glikonasturcyna) podawany jest przy awitaminozach.
Rukiew (Nasturtium R. Br.) – rodzaj bylin należący do rodziny kapustowatych. Obejmuje ok. 16 gatunków. Należą tu rośliny, które dawniej włączano do rodzaju rzepicha (Rorippa). Badania molekularne dowiodły odrębności filogenetycznej tego rodzaju, który okazał się być bliżej spokrewniony z rodzajem rzeżucha (Cardamine) niż z Rorippa sensu stricto. Występują w strefie klimatu umiarkowanego na półkuli północnej. W Polsce rosną dwa gatunki: rukiew drobnolistna N. microphyllum i rukiew wodna N. officinale.
Nasturtium é um género de plantas com flor pertencente à família Brassicaceae que integra cerca de 335 espécies descritas, mas que na sua presente circunscrição taxonómica têm apenas 8 espécies consideradas válidas.[1] Entre outras espécies de interesse, inclui as espécies conhecidas pelo nome comum de agrião.
O género Nasturtium inclui as seguintes espécies:
Nasturtium é um género de plantas com flor pertencente à família Brassicaceae que integra cerca de 335 espécies descritas, mas que na sua presente circunscrição taxonómica têm apenas 8 espécies consideradas válidas. Entre outras espécies de interesse, inclui as espécies conhecidas pelo nome comum de agrião.
Рід Nasturtium не слід плутати з квітучим однорічником красолею (Tropaeolum), який навіть досвідчені садівники часом називають настурцією. Хоча систематично й не пов'язані, красолі, як і настурції, також мають перцевий смак.
Одна з баз даних називає 316 імен[2] для сімох визнаних видів настурцій:
Nasturtium /nəˈstɜː.ʃəm/ là một chi gồm bảy loài trong Brassicaceae, loài được biến nhiều nhất là cải xoong Nasturtium microphyllum (Rorippa microphylla) và Nasturtium officinale (R. nasturtium-aquaticum). Nasturtium từng được xem là tên đồng nghĩa Rorippa, nhưng bằng chứng phân tử cho thấy đây là một chi riêng có quan hệ gần với Cardamine hơn là Rorippa sensu stricto (Al-Shehbaz & Price, 1998; Al-Shehbaz, Beilstein & Kellogg, 2006).
Những loài cây này cũng liên quan đến Lepidium sativum và cây mù tạc. Tên chi Nasturtium xuất phát từ tiếng Latin nasus tortus, nghĩa "mũi xoắn". Nasturtium bị ấu trùng của một số loài nhất định thuộc bộ Lepidoptera dùng làm thức ăn, ví dụ như Orthonama obstipata.
Nasturtium gambelii được liệt kê là một loài bị đe dọa tại Hoa Kỳ.
Một cơ sở tài liệu liệt kê rằng có 313 loài. [1] Dưới đây là một số loài:
Nasturtium /nəˈstɜː.ʃəm/ là một chi gồm bảy loài trong Brassicaceae, loài được biến nhiều nhất là cải xoong Nasturtium microphyllum (Rorippa microphylla) và Nasturtium officinale (R. nasturtium-aquaticum). Nasturtium từng được xem là tên đồng nghĩa Rorippa, nhưng bằng chứng phân tử cho thấy đây là một chi riêng có quan hệ gần với Cardamine hơn là Rorippa sensu stricto (Al-Shehbaz & Price, 1998; Al-Shehbaz, Beilstein & Kellogg, 2006).
Những loài cây này cũng liên quan đến Lepidium sativum và cây mù tạc. Tên chi Nasturtium xuất phát từ tiếng Latin nasus tortus, nghĩa "mũi xoắn". Nasturtium bị ấu trùng của một số loài nhất định thuộc bộ Lepidoptera dùng làm thức ăn, ví dụ như Orthonama obstipata.
Nasturtium gambelii được liệt kê là một loài bị đe dọa tại Hoa Kỳ.
Nasturtium W.T.Aiton, 1812, nom. cons.
Жеру́ха (лат. Nasturtium) — род многолетних[2] травянистых растений. Всего до 20 видов с цельными или перисто-надрезными листьями и небольшими желтыми[3] или белыми[2] цветами; стручки короткие, слегка согнуты, на длинных ножках.
Некоторые из видов жерух (жеруха обыкновенная, или водяной кресс) имеют применение в народной медицине (листья могут идти на салат, а семена заменять горчицу). Жерухой называются также некоторые сходные виды близких к ней крестоцветных сердечника гулявника. Ни технического, ни сельскохозяйственного значения жеруха не имеет[3].
Жеру́ха (лат. Nasturtium) — род многолетних травянистых растений. Всего до 20 видов с цельными или перисто-надрезными листьями и небольшими желтыми или белыми цветами; стручки короткие, слегка согнуты, на длинных ножках.
Некоторые из видов жерух (жеруха обыкновенная, или водяной кресс) имеют применение в народной медицине (листья могут идти на салат, а семена заменять горчицу). Жерухой называются также некоторые сходные виды близких к ней крестоцветных сердечника гулявника. Ни технического, ни сельскохозяйственного значения жеруха не имеет.
Nasturtium africanum Braun-Blanq.
Nasturtium floridanum (Al-Shehbaz & Rollins) Al-Shehbaz & Price
Nasturtium gambellii (S. Wats.) O.E. Schulz
Nasturtium microphyllum (Boenn.) Rchb.
Nasturtium officinale W.T. Aiton
豆瓣菜屬，又名西洋菜屬，是十字花科旗下的其中一個屬，基本包含五個品種，當中包括人們常見食用蔬菜——西洋菜。
这是一篇與植物相關的小作品。你可以通过编辑或修订扩充其内容。 
