الأسماء في صفحات التنقل
Tesdàlia (Teesdalia) és un gènere de plantes amb flors dins la família brassicàcia.
Comprèn 3 espècies pròpies de l'Europa mitjana i de la regió mediterrània.
Dues de les tres espècies són autòctones a la vegetació dels Països Catalans.:[1]
L'altra espècie s'anomena *Teesdalia verna Bubani
Tesdàlia (Teesdalia) és un gènere de plantes amb flors dins la família brassicàcia.
Comprèn 3 espècies pròpies de l'Europa mitjana i de la regió mediterrània.
Dues de les tres espècies són autòctones a la vegetació dels Països Catalans.:
Teesdalia coronopifolia Thell.- Tesdàlia coronopifòlia Teesdalia nudicaulis (L.) R.Br. en W.T.Aiton- Tesdàlia nudicauleL'altra espècie s'anomena *Teesdalia verna Bubani
Nahoprutka (Teesdalia) je malý, jen dvěma druhy tvořený rod drobných, nejvýše do 15 až 20 cm dorůstajících, bíle kvetoucích rostlin. Vyskytuje se téměř v celé Evropě, na Středním východě a severozápadě Afriky. Byl rozšířen do Severní a Jižní Ameriky a také do Austrálie. V České republice ojediněle vyrůstá pouze jeden druh nahoprutka písečná (Teesdalia nudicaulis). Druhý druh Teesdalia coronopifolia se vyskytuje převážně na jihu Evropy.[1][2][3]
Jednoletá až dvouletá rostlina s přímými nebo vystoupavými, v trsu vyrůstajícími lodyhami (řídce jen s jednou) které jsou lysé nebo porostlé jednoduchými chlupy. Obvykle větvené lodyhy jsou bezlisté nebo pouze s jedním až třemi drobnými přisedlými lístky. Listy rostliny jsou soustředěny do přízemní růžice jejíž řapíkaté listy v obryse kopinaté jsou jen zřídka celokrajné, obvykle bývají různě členěné.
Na koncích větví vyrůstají v jednoduchých hroznovitých květenstvích drobné, čtyřčetné květy na stopkách které rozkvétají odspodu. Volné vejčité kališní lístky jsou asi 1 mm dlouhé. Bílé podlouhlé nebo obvejčité korunní lístky jsou větší než kališní a jejich vnitřní pár bývá delší než vnější. Tyčinek nesoucích vejčité prašníky bývá šest nebo jsou z nich dvě vnitřní redukované, vedle vnějších jsou nektaria. Semeník (obvykle se čtyřmi vajíčky) má krátkou čnělku s hlavičkovou bliznou. Květy jsou opylovány hmyzem nebo jsou samosprašné. Základní chromozómové číslo je x = 6.
Plody jsou zploštělé okrouhlé nebo obsrdčité dvoupouzdré pukavé šešulky vyrůstající na odstálých stopkách. Obsahují široce vejčitá, hladká semena která slizovatí. Nahoprutka se rozmnožuje semeny šířenými hlavně větrem.[1][2][3]
Obrázky, zvuky či videa k tématu nahoprutka ve Wikimedia Commons
Nahoprutka (Teesdalia) je malý, jen dvěma druhy tvořený rod drobných, nejvýše do 15 až 20 cm dorůstajících, bíle kvetoucích rostlin. Vyskytuje se téměř v celé Evropě, na Středním východě a severozápadě Afriky. Byl rozšířen do Severní a Jižní Ameriky a také do Austrálie. V České republice ojediněle vyrůstá pouze jeden druh nahoprutka písečná (Teesdalia nudicaulis). Druhý druh Teesdalia coronopifolia se vyskytuje převážně na jihu Evropy.
Flipkrave-slægten (Teesdalia) er en slægt af planter, der består af to arter, hvoraf den ene findes vildtvoksende i Danmark. Slægten Teesdalia er opkaldt efter den engelske botaniker Robert Teesdale (1740-1804).
Den danske art i slægten:
Flipkrave-slægten (Teesdalia) er en slægt af planter, der består af to arter, hvoraf den ene findes vildtvoksende i Danmark. Slægten Teesdalia er opkaldt efter den engelske botaniker Robert Teesdale (1740-1804).
Die Pflanzengattung Bauernsenfe (Teesdalia) gehört zur Familie der Kreuzblütengewächse (Brassicaceae). Die Gattung umfasst nur drei Arten, die in Europa und im Mittelmeerraum heimisch sind.
Die Teesdalia-Arten wachsen als meist einjährige, selten ausdauernde (Teesdalia conferta[1]), krautige Pflanzen. Die oberirdischen Pflanzenteile sind kahl oder von einer spärlichen, flaumigen Behaarung aus einfachen Trichomen bedeckt. Die Stängel sind einfach oder zu mehreren[2], unverzweigt und aufrecht bis aufsteigend.[3]
Die Laubblätter sind größtenteils in einer grundständigen Rosette angeordnet.[2] Die Grundblätter sind gestielt und meist leierförmig-fiederspaltig oder fiederschnittig, seltener[1] einfach. Es sind keine bis nur vier Stängelblätter vorhanden; sie sind kleiner als die Grundblätter[2], einfach[2], sitzend und am Rand gezähnt oder ganzrandig.[3]
Die Blüten stehen in einem endständigen, durch die verkürzte Achse anfangs schirmtraubigen Blütenstand, der sich in der Fruchtreife zu einer Traube verlängert. Die dünnen Blütenstiele stehen anfangs schräg nach oben ab, in der Fruchtreife waagrecht.[2]
Die zwittrigen Blüten sind radiärsymmetrisch (Teesdalia coronopifolia[1]) bis zygomorph, vierzählig mit doppelten Perianth. Die vier ausgebreiteten bis aufsteigenden Kelchblätter sind eiförmig. Die vier weißen Kronblätter sind mindestens gleich lang wie die Kelchblätter, verkehrteiförmig oder länglich, am Grund nur undeutlich genagelt. In zwei Kreisen (diplostemon) stehen insgesamt sechs Staubblätter oder es ist oft bei Teesdalia coronopifolia[1] nur ein Kreis mit vier Staubblättern vorhanden. Die Staubfäden besitzen an ihrer Basis ein Anhängsel. Die Staubbeutel sind eiförmig. An den seitlichen Staubblättern befindet sich an jeder Seite eine Nektardrüse, die mittleren Drüsen fehlen.[3] Der Fruchtknoten enthält nur (zwei bis) vier Samenanlagen[1]. Der Griffel ist sehr kurz oder fehlt.[1] Die Narbe ist kopfig.[3]
Es werden gestielte, breit verkehrt-herzförmige oder rundliche, stark und senkrecht zur falschen Scheidewand zusammengedrückte Schötchen gebildet, die leicht gekielt und an der Spitze schmal geflügelt sind. Die kahlen Klappen besitzen hervorstehende Adern. Das Replum ist gerundet und das dünne Septum ist vollständig ausgebildet. Die in einer Reihe angelegten Samen sind ungeflügelt, leicht zusammengedrückt und breit eiförmig. Die Samenschale ist netzartig und verschleimt in nassem Zustand stark.[3]
Die Chromosomengrundzahl beträgt x = 9,[3] bei Teesdalia conferta x = 10.[4]
Die Gattung Teesdalia wurde 1812 von Robert Brown aufgestellt,[5][6] Typusart ist Teesdalia nudicaulis.[7] Der botanische Gattungsname ehrt den englischen Gärtner und Botaniker Robert Teesdale. Es gibt jedoch mit dem Namen Guepinia von Toussaint Bastard einen etwa sechs Monate älteren Namen, weshalb der gebräuchliche Name Teesdalia durch einen Konservierungsvorschlag geschützt werden musste,[7] der 2015 durch die AuFoNAhme in Anhang III des ICN wirksam wurde.[8]
In der Gattung waren lange Zeit nur zwei Arten enthalten, bis Oliver Appel 1998 die einzige Art der Gattung Teesdaliopsis (Willk.) Rothm. in diese Gattung eingegliederte[1]. Die Gattung Teesdalia wurde in die Tribus der Iberideae gestellt.[9]
Die Gattung Teesdalia kommt im atlantischen und subatlantischen Europa und im Mittelmeerraum vor.[10] Die beiden einjährigen Arten sind in Chile, in Australien und in Nordamerika Neophyten.[3]
Die Gattung Teesdalia R.Br. nom. cons. enthält nur drei Arten:
Die Pflanzengattung Bauernsenfe (Teesdalia) gehört zur Familie der Kreuzblütengewächse (Brassicaceae). Die Gattung umfasst nur drei Arten, die in Europa und im Mittelmeerraum heimisch sind.
Teesdalia is a genus in the plant family Brassicaceae. They are herbaceous plants native mostly to Europe and to the Mediterranean region.[2][3] Shepherdscress is a common name for these plants.[4]
Only two species are currently accepted by The Plant List,[5] although a few others have "unresolved" status:
Teesdalia is a genus in the plant family Brassicaceae. They are herbaceous plants native mostly to Europe and to the Mediterranean region. Shepherdscress is a common name for these plants.
Teesdalia es un género de plantas con flores perteneciente a la familia Brassicaceae.
Člunkačk (Teesdalea) je ród ze swójby křižnokwětnych rostlinow (Brasicaceae).
Wobsahuje sćěhowace družiny:
Člunkačk (Teesdalea) je ród ze swójby křižnokwětnych rostlinow (Brasicaceae).
Wobsahuje sćěhowace družiny:
nahi člunkačk (Teesdalea nudicaulis)Pašuolė (lot. Teesdalia) – bastutinių (Brassicaceae) šeimos augalų gentis, kurioje vienintelė Lietuvoje auganti reta rūšis – smiltyninė pašuolė (Teesdalia nudicaulis). Augalas 5-20 cm aukščuio. Auga laukuose, šlaituose, smėlingose vietose. Žiedai smulkūs, sutelkti skėtiškoje kekėje. Vainiklapiai balti. Žydi balandžio – gegužės mėn.
Chroszcz (Teesdalia R.Br.) – rodzaj roślin należący do rodziny kapustowatych. Obejmuje trzy gatunki występujące w Europie, południowo-zachodniej Azji i w północnej Afryce[2]. W Polsce rośnie jeden gatunek – chroszcz nagołodygowy (T. nudicaulis)[4]. Introdukowane rośliny z tego rodzaju spotkać można w Ameryce Północnej i Południowej (Chile) oraz w Australii[2]. Nazwa naukowa pochodzi od nazwiska brytyjskiego botanika i ogrodnika Roberta Teesdale'a[2][5].
Teesdaliopsis (Willk.) Rothm., Teesdalea (L.) R. Br.
Należy do rodziny kapustowatych (Brassicaceae), rzędu kapustowców (Brassicales), kladu różowych (rosids) w obrębie okrytonasiennych (Magnoliophyta )[1].
Gromada okrytonasienne (Magnoliophyta Cronquist), podgromada Magnoliophytina Frohne & U. Jensen ex Reveal, klasa Rosopsida Batsch, podklasa ukęślowe (Dilleniidae Takht. ex Reveal & Tahkt.), nadrząd Capparanae Reveal, rząd kaparowce (Capparales Hutch.), podrząd Capparineae Engl., rodzina kapustowate (Brassicaceae Burnett), rodzaj chroszcz (Teesdalia R.Br.)[7].
Chroszcz (Teesdalia R.Br.) – rodzaj roślin należący do rodziny kapustowatych. Obejmuje trzy gatunki występujące w Europie, południowo-zachodniej Azji i w północnej Afryce. W Polsce rośnie jeden gatunek – chroszcz nagołodygowy (T. nudicaulis). Introdukowane rośliny z tego rodzaju spotkać można w Ameryce Północnej i Południowej (Chile) oraz w Australii. Nazwa naukowa pochodzi od nazwiska brytyjskiego botanika i ogrodnika Roberta Teesdale'a.
Teesdalia é um género botânico pertencente à família Brassicaceae[1].
Teesdalia é um género botânico pertencente à família Brassicaceae.
Teesdalia là chi thực vật có hoa trong họ Cải.[1]
Teesdalia là chi thực vật có hoa trong họ Cải.
