الأسماء في صفحات التنقل
Alcea és un gènere botànic de la família de les malvàcies que inclou plantes com la malva reial (Alcea rosea). N'hi ha unes 60 espècies. Les fulles d'aquestes plantes són apreciades per les erugues d'alguns lepidòpters.
Alcea és un gènere botànic de la família de les malvàcies que inclou plantes com la malva reial (Alcea rosea). N'hi ha unes 60 espècies. Les fulles d'aquestes plantes són apreciades per les erugues d'alguns lepidòpters.
Topolovka (Alcea) je rod rostlin z čeledi slézovité. Zahrnuje asi 60 druhů a je rozšířen od Středomoří po Střední Asii a Čínu. Nejvíce druhů roste v Íránu. Topolovky jsou vzpřímené, nevětvené byliny s nápadnými květy v koncovém květenství. V přírodě ČR roste volně jediný druh, topolovka bledá, který zasahuje na jižní Moravu. Mimo to se jako okrasná rostlina běžně pěstuje topolovka růžová, která navíc slouží i jako léčivka.
Topolovky jsou jednoleté až vytrvalé, většinou vzpřímené a nevětvené byliny. Rostliny jsou často hustě chlupaté, odění se skládá z hvězdovitých chlupů, někdy promísených s dlouhými jednoduchými chlupy. Listy jsou jednoduché, dlouze řapíkaté, vejčité až téměř okrouhlé, mělce až hluboce dlanitě laločnaté. Na okraji jsou vroubkované nebo zubaté. Květy jsou zpravidla větší než 3 cm. Vyrůstají po jednom nebo po několika ve svazečcích v paždí listů a v horní části lodyhy tvoří koncový hrozen. Kalich je zakončen 5 laloky. Kalíšek je tvořen 5 až 7 na bázi srostlými lístky. Koruna může mít různé barvy, nejčastěji je bílá, purpurová nebo žlutá. Prašníky jsou žluté, nahloučené na vrcholu trubičky vzniklé srůstem tyčinek. Semeník obsahuje 15 až mnoho komůrek, v každé z nich je jediné vajíčko. Čnělek je stejný počet jako komůrek semeníku, na vrcholu nesou sbíhavou bliznu. Plody jsou poltivé, diskovité, rozpadající se na množství jednosemenných dílů. Každý díl obsahuje 2 komůrky, vrchní je sterilní. Semena jsou na povrchu hladká nebo bradavčitá.[1][2]
Kvetoucí topolovka bledá
Detail středu květu topolovky
Rozpadlý plod topolovky růžové
Rod topolovka zahrnuje asi 60 druhů. Je rozšířen v oblasti od Středomoří po Střední Asii, okrajově zasahuje až do Číny.[1][2] Nejvíce druhů roste v Íránu, dále v Rusku a Turecku.[3]
V České republice se ve volné přírodě vyskytuje jediný druh, topolovka bledá, která zasahuje na jižní Moravu. Pěstovaná topolovka růžová občas zplaňuje v okolí sídel a zahrad a na rumištích. V květeně Evropy je rod zastoupen dalšími 4 druhy. V jihovýchodním Středomoří roste A. heldreichii a A. setosa, v evropské části Turecka navíc A. lavateriflora, v Rusku topolovka vráskatá (A. rugosa).[1][4]
Topolovka růžová je běžně pěstovaná v rozličných kultivarech jako okrasná rostlina. Některé kultivary vznikly křížením s některými dalšími druhy, jako je topolovka vráskatá (A. rugosa) nebo topolovka A. setosa. Topolovka růžové se řadí mezi léčivé rostliny. Sbírá se květ, a to zejména tmavokvětých forem.[1]
Existuje též zahradní mezirodový kříženec topolovky růžové s proskurníkem lékařským (Althaea officinalis), který nese název xAlcathaea suffrutescens.
Obrázky, zvuky či videa k tématu topolovka ve Wikimedia Commons
Topolovka (Alcea) je rod rostlin z čeledi slézovité. Zahrnuje asi 60 druhů a je rozšířen od Středomoří po Střední Asii a Čínu. Nejvíce druhů roste v Íránu. Topolovky jsou vzpřímené, nevětvené byliny s nápadnými květy v koncovém květenství. V přírodě ČR roste volně jediný druh, topolovka bledá, který zasahuje na jižní Moravu. Mimo to se jako okrasná rostlina běžně pěstuje topolovka růžová, která navíc slouží i jako léčivka.
Stokrose (Alcea) er en slægt med ca. 60 arter af urter (énårige, toårige eller stauder), som er udbredt i det sydvestlige og centrale Asien. De danner første år en grundstillet roset af store blade. Det følgende år bliver de 1-3 m høje med brede, afrundede og håndlappede blade. De store mængder af blomster sidder i endestillede aks. Blomsterne kan være lyserøde eller lysegule hos vildarterne. Her omtales kun de arter, som dyrkes i Danmark.
Alle arter af Katost-familien – og altså også Stokrosearter og -sorter – angribes af svampen Puccinia malvacearum, der fremkalder sygdomsbilledet Stokroserust.
Arter
Die Stockrosen auch Stockmalve (Alcea) sind eine Pflanzengattung in der Familie der Malvengewächse (Malvaceae). Die etwa 60 Arten sind in Ost- und Südeuropa, Südwest- sowie Zentralasien verbreitet. Einige Sorten werden als Zierpflanzen verwendet.
Bei Alcea-Arten handelt es sich um aufrechte, ein-, zweijährige oder kurzlebige ausdauernde, krautige Pflanzen. Die vegetativen Pflanzenteile sind mit Sternhaaren (Trichomen) bedeckt, manchmal auch zusätzlich mit langen einfachen Haaren. Im ersten Jahr bilden sie nur eine Rosette aus grundständigen Laubblättern. Im zweiten Jahr bilden sie einen 1 bis 3 Meter hohen, mehr oder weniger unverzweigten, aufrechten Stängel mit wechselständigen Laubblättern, der mit dem Blütenstand endet. Die Laubblätter sind in langen Blattstiel und Blattspreite gegliedert. Die Blattspreite ist eiförmig bis rundlich und je nach Art leicht gelappt bis tief geteilt. Der Blattrand ist gekerbt bis gezähnt. Es sind Nebenblätter vorhanden.
Die Blüten stehen einzeln oder zu mehreren in den Blattachseln und ergeben insgesamt oft einen langen traubigen Blütenstand.
Die großen Blüten sind radiärsymmetrisch, zwittrig, fünfzählig mit doppelten Perianth. Die sechs oder sieben Nebenkelchblätter sind nur an ihrer Basis verwachsen. Die fünf flaumig behaarten Kelchblätter sind verwachsen. Die bei den Wildarten weißen, gelben oder rosa- bis purpurfarbenen fünf freien Kronblätter sind meist mehr als 3 cm breit.
Die kompakten Staubbeutel sind gelb. Der aus 15 oder mehr Fruchtblättern verwachsene Fruchtknoten besteht aus 15 oder mehr Kammern mit jeweils nur einer Samenanlage. Es sind gleich viele Staubblätter wie Fruchtblätter vorhanden. Bei der Unterfamilie Malvoideae sind die vielen Staubblätter zu einer den Stempel umgebenden Röhre verwachsen, der sogenannten Columna.
Die scheibenförmige Spaltfrucht zerfällt in mindestens 15 kahle oder flaumig behaarte Teilfrüchte. Die Samen sind kahl oder mit Pusteln versehen.
Die Gattung kommt in Zentralasien und Kleinasien bis hin zum östlichen Mittelmeergebiet vor.
Kultiviert werden Sorten einiger Arten in allen gemäßigten und subtropischen Gebieten der Erde. Am häufigsten werden Sorten der Stockrose (Alcea rosea) kultiviert.[1] Aufgrund der unklaren Artabgrenzungen werden allerdings auch häufig andere kultivierte Arten als Alcea rosea bezeichnet.
Die Gattung Alcea wurde 1753 von Carl von Linné in Species Plantarum[2] erstveröffentlicht. Als Lectotypusart wurde 1929 Alcea rosea L. durch Albert Spear Hitchcock und Jesse Robinson Green in Standard-species of Linnaean Genera of Phanerogams festgelegt.[3] Die Gattung Alcea gehört zur Tribus Malveae in der Unterfamilie der Malvoideae innerhalb der Familie der Malvaceae.[4]
Es gibt etwa 60 Alcea-Arten (Auswahl):[4][5]
Die Stockrosen auch Stockmalve (Alcea) sind eine Pflanzengattung in der Familie der Malvengewächse (Malvaceae). Die etwa 60 Arten sind in Ost- und Südeuropa, Südwest- sowie Zentralasien verbreitet. Einige Sorten werden als Zierpflanzen verwendet.
Tekst üüb Öömrang Stookruusen (Alcea) san en skööl faan bloosenplaanten mä amanbi 60 slacher. Jo hiar tu det famile Malvaceae. A miasten lewe uun Uast- an Süüdeuroopa, man uk uun Süüdwaast- an Madelaasien.
Stookruusen (Alcea) san en skööl faan bloosenplaanten mä amanbi 60 slacher. Jo hiar tu det famile Malvaceae. A miasten lewe uun Uast- an Süüdeuroopa, man uk uun Süüdwaast- an Madelaasien.
Η Αλθαία (Althaea Officinalis) είναι γένος αγριολούλουδων πολύ διαδεδομένο κυρίως στη νότια Ευρώπη αλλά υπάρχει αυτοφυές και στην Αυστραλία και την Ασία. Λέγεται επίσης και δεντρομολόχα. Είναι ιθαγενή φυτά των εύκρατων περιοχών, συγγενικά με τη μολόχα, από την οποία διακρίνονται εύκολα.
Η ονομασία της προέρχεται από το αρχαία ελληνικό ρήμα αλθαίνω που σημαίνει θεραπεύω, γιατρεύω.[1]
Πρόκειται για πόες ή θάμνους με φύλλα παλαμοειδή, χνουδωτά, με οδοντωτά ή πριονωτά χείλη. Είναι πολυετή φυτά με πολύ ψηλό όρθιο βλαστό, ο οποίος καλύπτεται από μεγάλα άνθη κατά μήκος του. Τα άνθη της Αλκέας είναι συνήθως κόκκινα, ροζ ή ιώδη και έχουν σχήμα χωνιού και διάμετρο μέχρι 10 εκατοστά που ευδοκιμούν σε περιοχές μέσου και χαμηλού υψομέτρου. Η περίοδος ανθοφορίας της Αλκέας είναι από τον Απρίλιο μέχρι τον Ιούλιο.[2] Η συλλογή των φύλλων πραγματοποιείται στο τέλος του καλοκαιριού, των ανθέων κατά τη διάρκεια τις ανθοφορίας και της ρίζας το φθνιπόπωρο μετά το δεύτερο έτος ζωής του.
Από τα δεκαπέντε είδη του γένους, έξι ευδοκιμούν και στην Ελλάδα.
Σχηματική παράσταση μερών της μωβ-μαύρης αλθαίας.
Άνθος λευκής αλθαίας.
Αλθαία η ρόδινη
Αλθαία η ωχρά (pallida).
Φύλλο αλθαίας που προσβλήθηκε από σκωριομήκητες
Είναι χρήσιμη για τις φαρμακευτικές ρίζες του, το αφέψημα των οποίων έχει μαλακτικές και αντιβηχικές ιδιότητες.[4] Η χρήση της ρίζας είναι ευεργετική για πεπτικές διαταραχές και φλεγμονές του πεπτικού σωλήνα. Θεωρείται βότανο το οποίο δεν έχει παρενέργειες στον ανθρώπινο οργανισμό. Υπάρχουν φυσικά και καλλυντικές χρήσεις της δενδρομολόχας, ως κατάπλασμα για ερεθισμούς, εγκαύματα, μικροτραυματισμούς και μώλωπες. Ενώ επίσης έχει παρατηρηθεί αντιμετώπιση και εξομάλυνση των κιρσών με τη χρήση τοπικού καταπλάσματος.
^ α: Η σκωρίαση που προκαλείται σε σπερματόφυτα φυτά απο τους σκωριομύκητες αντιμετωπίζεται εν μέρει με την αποκοπή και την καύση των προσβεβλημένων μερών του φυτού.[5]
Η Αλθαία (Althaea Officinalis) είναι γένος αγριολούλουδων πολύ διαδεδομένο κυρίως στη νότια Ευρώπη αλλά υπάρχει αυτοφυές και στην Αυστραλία και την Ασία. Λέγεται επίσης και δεντρομολόχα. Είναι ιθαγενή φυτά των εύκρατων περιοχών, συγγενικά με τη μολόχα, από την οποία διακρίνονται εύκολα.
Лазырька[1] (лат. Álcea, руз. Штокро́за) — цецянь тикше, Мальвонь семиянь (Malvaceae). Ламоиень, кавтоиень, седэ сеетьстэ вейкеиень.
Alcea is a genus of over 80 species of flowering plants in the mallow family Malvaceae, commonly known as the hollyhocks.[1] They are native to Asia and Europe.[1] The single species of hollyhock from the Americas, the streambank wild hollyhock, belongs to a different genus.
Hollyhocks are annual, biennial, or perennial plants usually taking an erect, unbranched form. The herbage usually has a coating of star-shaped hairs. The leaf blades are often lobed or toothed, and are borne on long petioles. The flowers may be solitary or arranged in fascicles or racemes. The notched petals are usually over three centimeters wide and may be pink, white, purple, or yellow. The fruit is a schizocarp, a dry disc divided into over 15 sections that contain seeds.[1]
The following species are accepted:[2]
Hollyhocks are popular garden ornamental plants. They are easily grown from seed. Breeds with red flowers attract hummingbirds and butterflies. Cultivars have been bred, especially from A. rosea. They include the double-flowered 'Chater's Double', the raspberry-colored 'Creme de Cassis', and 'The Watchman', which has dark, nearly black, maroon flowers.[3]
The stems of hollyhocks can be used as firewood, and the roots have been used medicinally.[1][4]
.jpg)
Alcea species are used as food plants by the larvae of some Lepidoptera species including Bucculatrix quadrigemina and Vanessa cardui, the painted lady.
The mallow flea beetle (Podagrica fuscicornis) is a pest that makes tiny holes in the leaves. Cutworms, aphids, and capsid bugs use the plant as a food source in hotter and drier conditions.[5] A number of weevils use A. rosea as their host plant, including Rhopalapion longirostre, Alocentron curvirostre, and Aspidapion validum.[6]
The plants are also susceptible to the pathogenic fungus Puccinia malvacearum, the hollyhock rust.[7]
The Aoi Matsuri (Hollyhock Festival) is one of the three main festivals of the city of Kyoto. During the Victorian era, the hollyhock symbolized both ambition and fecundity in the language of flowers.[8]
The UK National Collection of hollyhocks is held by Jonathan Sheppard in Lincolnshire.[9][10]
Man carrying a hollyhock float during the Aoi Matsuri procession
Alcea sp.
Alcea setosa
.jpg)
Alcea rosea 'Nigra'
Alcea sp.
Alcea sp. Closer look at the flower
Alcea is a genus of over 80 species of flowering plants in the mallow family Malvaceae, commonly known as the hollyhocks. They are native to Asia and Europe. The single species of hollyhock from the Americas, the streambank wild hollyhock, belongs to a different genus.
Alcea es un género de unas 80 especies aceptadas de las 120 descritas[1] de plantas de flores perteneciente a la familia Malvaceae
Son hierbas anuales, bienales o perennes, generalmente erectas, ramificadas, la mayor parte estrelladas pubescentes, a veces mezclado con pelos largos simples. Las hojas, largamente pecioladas tienen el limbo ovado a suborbicular, ligeramente lobulado o profundamente palmatipartido, con el margen crenado o dentado y el ápice agudo a obtuso. Las flores, axilares, son solitarias o fasciculadas, a menudo dispuestas en racimos terminales. El epicáliz tiene 6 o 7 piezas, basalmente soldadas. El cáliz está formado por 5 sépalos más o menos pubescentes. Los pétaloS, en igual número, es de color rosa, blanco, morado, amarillo o negruzco, y mide generalmente más de 3 cm de ancho. Los estambres son glabros con anteras amarillas. El ovario tiene 15 o más lóculos con un óvulo cada uno. El fruto es un esquizocarpo con 15 o más mericarpos circulares comprimidos lateralmente y con una muesca ventral prominente; son glabros o pubescentes con semillas glabras o con pústulas.[2]
Centro y suroeste de Asia, este y sur de Europa; una especie endémica en China.[2]
Especies de Alcea son alimento para las larvas de algunas especies de Lepidopteras, incluyendo Bucculatrix quadrigemina y Vanessa cardui.
Fue descrito por Carlos Linneo y publicado en Species Plantarum, vol. 2, p. 687 en el año 1753. La especie tipo es Alcea rosea L.[3]
Alcea: nombre genérico que deriva del Griego ἀλκέα, -ας, derivado de άλέξω, "proteger", "defender",[4] probablemente por las virtudes medicinales de la planta; luego al Latín como Alcea, -ae, descrita por Plinio el Viejo en Naturalis Historia, libro 25, VI, 21, con la descripción de una Malvácea salvaje de atribución problemática.[5]
Lista completa de todos los taxones descritos, con los aceptados y las sinonimias:[2]
En la península ibérica, una sola especie -nativa del suroeste de China y naturalizada desde su introducción en Europa en el siglo XV: Alcea rosea, la "Malva real".
Las grandes flores coloreadas, su porte alto y erguido y su resistencia a la sequía contribuyen a la popularidad de las plantas cultivadas como plantas ornamentales.
Los tallos se utilizan como leña, y las raíces se usan con fines medicinales.[6]
Algunas especies se cultivan para aprovechamiento de sus fibras, por ejemplo en la producción de papel.[5]
La flor, conocida en Japón como (葵, aoi?), fue incorporada como insignia oficial (Mon) Shogunato Tokugawa en Japón, y a través de esta influencia se ha mantenido su importancia en la cultura japonesa moderna. El Aoi Matsuri (Festival de las Alceas) es uno de los tres principales festivales de la ciudad de Kioto.[7]
Alcea es un género de unas 80 especies aceptadas de las 120 descritas de plantas de flores perteneciente a la familia Malvaceae
Tokkroos (Alcea) on ühe- või mitmeaastaste rohttaimede perekond kassinaeriliste sugukonnast.
Perekonda kuulub erinevatel andmetel 25–60 liiki. Liikide levilaks on Ees-Aasia, Balkani maad, Lõuna-Itaalia ja Kreeta.
Eestis kasvavad enamasti kaheaastase aia-ilutaimena Balkanilt pärit harilik tokkroos (Alcea rosea) ja tema sordid[1]. Nende suured (läbimõõt 6–10 cm) ja kaunid liht- või täidisõied on roosad, punased, violetsed, valged, kollased[1]. Vähem näeb kasvult madalamat (1,5–2 m), kuid laiemat ja vastupidavamat, kollaste õite ja suurte 5–7 hõlmiste lehtedega siberi tokkroosi (Alcea vicifolia) ning sügavalt lõhestunud viiehõlmaliste lehtedega, samuti kollaste õitega kurd-tokkroosi (Alcea rugosa)[1].
Tokkroos (Alcea) on ühe- või mitmeaastaste rohttaimede perekond kassinaeriliste sugukonnast.
Perekonda kuulub erinevatel andmetel 25–60 liiki. Liikide levilaks on Ees-Aasia, Balkani maad, Lõuna-Itaalia ja Kreeta.
Eestis kasvavad enamasti kaheaastase aia-ilutaimena Balkanilt pärit harilik tokkroos (Alcea rosea) ja tema sordid. Nende suured (läbimõõt 6–10 cm) ja kaunid liht- või täidisõied on roosad, punased, violetsed, valged, kollased. Vähem näeb kasvult madalamat (1,5–2 m), kuid laiemat ja vastupidavamat, kollaste õite ja suurte 5–7 hõlmiste lehtedega siberi tokkroosi (Alcea vicifolia) ning sügavalt lõhestunud viiehõlmaliste lehtedega, samuti kollaste õitega kurd-tokkroosi (Alcea rugosa).
Salkoruusut (Alcea) on suku malvakasvien (Malvaceae) heimossa. Sukuun kuuluu noin 60 lajia, jotka kasvavat luonnonvaraisina Aasian lounais- ja keskiosissa.
Salkoruusuihin kuuluvat mm. seuraavat lajit:
Räty E, Alanko P: "Viljelykasvien nimistö - Kulturväxternas namn.", sivut 20-21. Puutarhaliitto, 2004.
Salkoruusut (Alcea) on suku malvakasvien (Malvaceae) heimossa. Sukuun kuuluu noin 60 lajia, jotka kasvavat luonnonvaraisina Aasian lounais- ja keskiosissa.
Alcea est un genre de plantes de la famille des Malvaceae. C'est le genre de la Rose trémière (Alcea rosea), une Alcée dont la haute hampe florale s'invite parfois spontanément dans les jardins ou le long des trottoirs.
Le nom botanique du genre (Alcea rosea est l'espèce la plus commune) désignait en latin et en grec (alkea, « mauve », dérivé d'althein, « guérir ») une Malvacée mal identifiée aux propriétés médicinales, et désigne aujourd'hui les Alcées[1].
Selon GRIN (18 novembre 2015)[2] :
Alcea biennis (= A. pallida)
Selon Tropicos (18 novembre 2015)[3] (Attention liste brute contenant possiblement des synonymes) :
Alcea est un genre de plantes de la famille des Malvaceae. C'est le genre de la Rose trémière (Alcea rosea), une Alcée dont la haute hampe florale s'invite parfois spontanément dans les jardins ou le long des trottoirs.
Planda débhliantúil nó ilbhliantúil, dúchasach don tSile ach an-choitianta i gcuid mhaith tíortha mar phlanda gairdín. Fásann an gas suas le 3 m sa dara bliain. Na duilleoga 30 cm ar leithead, cruinn le maotháin thanaí. Na bláthanna 6-7 cm ar leithead i raon leathan dathanna, ag déanamh spíce fhada.
Alceja (Bijeli sljez, lat. Alcea), veliki biljni rod iz porodice sljezovki. Pripada mu blizu 80 priznatih vrsta[1]. Ne smije se brkati sa drugim rodovima koji se u hrvatskom jeziku također nazivaju sljez, to (Althaea) i Malva
Alceja (Bijeli sljez, lat. Alcea), veliki biljni rod iz porodice sljezovki. Pripada mu blizu 80 priznatih vrsta. Ne smije se brkati sa drugim rodovima koji se u hrvatskom jeziku također nazivaju sljez, to (Althaea) i Malva
Piliarožė (lot. Alcea, angl. Hollyhock, vok. Stockrose) – dedešvinių (Malvaceae) šeimos augalų gentis.
Vienintelė Lietuvoje auginama rūšis:
Auginamas darželiuose kaip dekoratyvinis augalas. Vainiklapiai turi dažančių medžiagų.
Piliarožė (lot. Alcea, angl. Hollyhock, vok. Stockrose) – dedešvinių (Malvaceae) šeimos augalų gentis.
Vienintelė Lietuvoje auginama rūšis:
Aukštoji piliarožė (Alcea rosea). Išauga iki 100-150 cm aukščio. Žiedai stambūs, vainiklapiai balti, rožiniai, tamsiai raudoni ir kitokių spalvų. Žydi birželio – spalio mėn. Vaisius su 20-40 vaisiukų.Alcea is een geslacht van bloeiende planten in de kaasjeskruidfamilie (Malvaceae). Het geslacht kent ongeveer 60 soorten.
De meeste soorten van dit geslacht komen in Midden- en Zuidwest-Azië voor. Enkele soorten komen in Egypte en Zuidoost-Europa voor.[1] In België en Nederland komt de stokroos (Alcea rosea) verwilderd voor.
De planten hebben een rechtopstaande stengel, die een, tweejarig of kortlevende meerjarige planten zijn. In het eerste jaar ontstaat alleen een roset van bladeren. In het tweede jaar worden ze rechtopstaande planten, al of niet vertakt.
De planten in dit geslacht zijn voedselplant voor verschillende vlindersoorten, zoals Bucculatrix quadrigemina en de distelvlinder (Vanessa cardui).
Bronnen, noten en/of referentiesAlcea is een geslacht van bloeiende planten in de kaasjeskruidfamilie (Malvaceae). Het geslacht kent ongeveer 60 soorten.
Stokkrose (Alcea) er en slekt med ca. 60 arter av urter (ettårige, toårige eller stauder) som er utbredt i det sørvestlige og sentrale Asia. De danner det første året en grunnstillet rosett av store blader. Det følgende året blir de 1-3 m høye med brede, avrundede og håndlappede blader. De store mengdene av blomster sitter i endestillede aks. Blomstene kan være lyserøde eller lysegule hos villartene.
Stokkrose (Alcea) er en slekt med ca. 60 arter av urter (ettårige, toårige eller stauder) som er utbredt i det sørvestlige og sentrale Asia. De danner det første året en grunnstillet rosett av store blader. Det følgende året blir de 1-3 m høye med brede, avrundede og håndlappede blader. De store mengdene av blomster sitter i endestillede aks. Blomstene kan være lyserøde eller lysegule hos villartene.
Hasło w Wikisłowniku Malwa (Alcea L.) – rodzaj roślin z rodziny ślazowatych. Podawanych jest z niego ok. 60[3]–70[4] gatunków. Według The Plant List zaakceptowanych jest 77 gatunków[5]. Pochodzą one głównie ze wschodniej części basenu Morza Śródziemnego[6] (tylko w Turcji rośnie 18 gatunków[7]). Poza tym rosną w południowej i wschodniej Europie oraz południowo-zachodniej i centralnej Azji[3]. W naturze przedstawiciele tego rodzaju rosną na suchych, często skalistych siedliskach. Niektóre gatunki nie są znane z natury. Tak jest z najbardziej popularnymi w uprawie ze względów ozdobnych malwami różowymi (A. rosea) i figolistnymi (A. ficifolia)[8]. Suche pędy używane są jako materiał opałowy, a korzenie mają zastosowanie lecznicze[3].
Kwestionowano zasadność wyodrębniania przynajmniej części gatunków (w tym popularnych w uprawie) do tego rodzaju, uznając że reprezentują rodzaj prawoślaz (Althaea). Badania taksonomiczne potwierdziły jednak istotność różnic morfologicznych (żółte pylniki, a nie purpurowe, rozłupki dwu-, a nie jednokomorowe) i podtrzymana została koncepcja Karola Linneusza traktowania tych rodzajów odrębnie[4].
Należy do plemienia Malveae, podrodziny Malvoideae, rodziny ślazowatych Malvaceae, rzędu ślazowców, kladu różowych (rosids) w obrębie okrytonasiennych (Magnoliophyta )[1][9].
Gromada okrytonasienne (Magnoliophyta Cronquist), podgromada Magnoliophytina Frohne & U. Jensen ex Reveal, klasa Rosopsida Batsch, podklasa ukęślowe (Dilleniidae Takht. ex Reveal & Tahkt.), nadrząd Malvanae Takht., rząd ślazowce (Malvales Dumort.), podrząd Malvineae Rchb., rodzina ślazowate (Malvaceae Juss.), rodzaj malwa (Alcea L.)[10]
Niektóre gatunki są uprawiane jako rośliny ozdobne. Szczególnie rozpowszechniona na całym świecie jest malwa różowa (A. rosea)[7], poza tym uprawiana jest malwa figolistna (A. ficifolia)[8], malwa pomarszczona (A. rugosa) i malwa blada (A. pallida)[11].
Malwa (Alcea L.) – rodzaj roślin z rodziny ślazowatych. Podawanych jest z niego ok. 60–70 gatunków. Według The Plant List zaakceptowanych jest 77 gatunków. Pochodzą one głównie ze wschodniej części basenu Morza Śródziemnego (tylko w Turcji rośnie 18 gatunków). Poza tym rosną w południowej i wschodniej Europie oraz południowo-zachodniej i centralnej Azji. W naturze przedstawiciele tego rodzaju rosną na suchych, często skalistych siedliskach. Niektóre gatunki nie są znane z natury. Tak jest z najbardziej popularnymi w uprawie ze względów ozdobnych malwami różowymi (A. rosea) i figolistnymi (A. ficifolia). Suche pędy używane są jako materiał opałowy, a korzenie mają zastosowanie lecznicze.
Alcea L. é um género botânico pertencente à família Malvaceae.[1]
Stockrossläktet (Alcea) är ett släkte i familjen malvaväxter[1] med ca 60 arter. De flesta arterna förekommer i östra Medelhavsområdet.
Två-åriga till perenna örter. Blad skaftade, hela till handflikiga, vanligen tätt stjärnhåriga. Blommorna kommer i bladvecken, ensamma eller i en toppställd, falsk flock. Ytterfoder med 6-9 flikar som är förenade vid basen. Foder femflikigt. Krona stor, mer än 3 cm lång. Ståndarrör kalt, femkantigt. Märken linjära. Frukt en klyvfrukt; delfrukter klyftformade, fröna är njurformade.
Släktnamnet Alcea (gr.) betyder skydd, styrka och namnet syftar på arternas användning som läkeväxter.
Wikimedia Commons har media som rör Stockrossläktet.
Wikispecies har information om Alcea.
Stockrossläktet (Alcea) är ett släkte i familjen malvaväxter med ca 60 arter. De flesta arterna förekommer i östra Medelhavsområdet.
Två-åriga till perenna örter. Blad skaftade, hela till handflikiga, vanligen tätt stjärnhåriga. Blommorna kommer i bladvecken, ensamma eller i en toppställd, falsk flock. Ytterfoder med 6-9 flikar som är förenade vid basen. Foder femflikigt. Krona stor, mer än 3 cm lång. Ståndarrör kalt, femkantigt. Märken linjära. Frukt en klyvfrukt; delfrukter klyftformade, fröna är njurformade.
Släktnamnet Alcea (gr.) betyder skydd, styrka och namnet syftar på arternas användning som läkeväxter.
Hatmi, ebegümecigiller (Malvaceae) familyasından, 60 yakın türü bulunan Alcea cinsinden bitki türlerinin ortak adı.
Hatmi ve Ebegümeci'ni kaynattığımız zaman oluşan kıvamlı su saçımızı birçok kremden daha iyi yumuşatıyor.[1]
Çiçek ile ilgili bu madde bir taslaktır. Madde içeriğini geliştirerek Vikipedi'ye katkıda bulunabilirsiniz. 
İki çenekliler ile ilgili bu madde bir taslaktır. Madde içeriğini geliştirerek Vikipedi'ye katkıda bulunabilirsiniz. Hatmi, ebegümecigiller (Malvaceae) familyasından, 60 yakın türü bulunan Alcea cinsinden bitki türlerinin ortak adı.
.jpg){kind=small}
Це незавершена стаття про Мальвові.Alcea L., 1753
Типовой вид Виды
Штокро́за (лат. Álcea) — род цветковых растений семейства Мальвовые (Malvaceae), включающий около 80 видов. Многолетние, двулетние, редко однолетние травянистые растения.
Растение с правильными, обоеполыми цветками.
Венчик состоит из пяти сросшихся лепестков. Чашечка пятинадрезная, имеется подчашие. Тычинок много, сросшихся в трубку, которая окружает большое число столбиков. Тычинки прирощены к венчику и опадают вместе с ним. Листья очерёдные, стержневая корневая система, стебель травянистый. Плоды имеют вид лепёшки (сухие коробочки, образованные чашелистиками). Семена переносятся с обувью, с копытами лошадей и т. д.
Формула цветка: *K5C(5)A∞g∞
По информации базы данных The Plant List (2013), род включает 77 видов[2]:
Ещё некоторое число видовых названий этого рода имеют в The Plant List (2013) статус unresolved name, то есть относительно этих названий нельзя однозначно сказать, следует ли их использовать как названия самостоятельных видов — либо их следует свести в синонимику других таксонов[2].
Штокро́за (лат. Álcea) — род цветковых растений семейства Мальвовые (Malvaceae), включающий около 80 видов. Многолетние, двулетние, редко однолетние травянистые растения.
접시꽃속(---屬, 학명: Alcea 알케아[*])은 아욱과의 속이다.[1] 중앙아시아부터 지중해 근교에 이르는 지역에까지 분포한다.
.jpg)
