الأسماء في صفحات التنقل
Kombretum (lat. Combretum)[1] - kombretkimilər fəsiləsinə aid bitki cinsi.[2]
Dördkünc kombretum (Combretum quadrangulare)
İkiləpəlilər ilə əlaqədar bu məqalə qaralama halındadır. Məqaləni redaktə edərək Vikipediyanı zənginləşdirin. Combretum, és el gènere tipus de la família Combretaceae. Són arbres o arbusts que són plantes natives de l'Àfrica tropical i subtropiccl amb algunes espècies asiàtiques o neotropicals americanes. S'assemblen exteriorment als salzes però no n'estan estretament emparentades.
El botànic George Don les estudià exhaustivament.
Combretum, és el gènere tipus de la família Combretaceae. Són arbres o arbusts que són plantes natives de l'Àfrica tropical i subtropiccl amb algunes espècies asiàtiques o neotropicals americanes. S'assemblen exteriorment als salzes però no n'estan estretament emparentades.
El botànic George Don les estudià exhaustivament.
Uzlenec[1][2] (Combretum), česky též kombretum,[3] je rod rostlin z čeledi uzlencovité. Jsou to dřevnaté liány, keře a stromy s jednoduchými listy a s květy často v nápadných hustých květenstvích s dlouhými vyčnívajícími tyčinkami. Plody bývají křídlaté. Rod zahrnuje asi 250 druhů a je rozšířen v tropech celého světa s výjimkou ostrovů Oceánie. Největší počet druhů roste v tropické Africe. Uzlence mají poměrně široké využití. Slouží jako okrasné dřeviny, jsou zdrojem jedlé pryže a četné druhy mají význam v tradiční medicíně. Do rodu Combretum byl na základě fylogenetických výzkumů vřazen rod Quisqualis (hranoplod) a několik méně známých rodů.
Zástupci rodu uzlenec jsou opadavé, poloopadavé nebo stálezelené dřevnaté liány keře, stromy nebo řidčeji polokeře s dřevnatou podzemní bází stonku. Listy jsou vstřícné nebo přeslenité, vzácně střídavé, obvykle řapíkaté, lysé nebo chlupaté, bez palistů. Čepel listů má různý tvar, zpravidla je eliptická, podlouhlá nebo široce vejčitá, celokrajná nebo jen výjimečně drobně vroubkovaná či zvlněná. Žilnatina je zpeřená, s paralelními postranními žilkami které jsou u některých druhů u okraje smyčkami spojené. Některé šplhavé druhy mají postranní výhonky opatřené rovnými nebo hákovitými trny vzniklými přeměnou vytrvalých řapíků listů. Květy jsou obvykle oboupohlavné a pravidelné, jen zřídka poněkud dvoustranně souměrné, 4 nebo 5 četné a většinou sladce voní. Jsou uspořádané v postranních nebo vrcholových, jednoduchých nebo větvených klasech, hroznech nebo latách. Kališní trubka je relativně krátká nebo dlouhá, na konci nálevkovitá až miskovitá a zakončená 4 nebo 5, řidčeji větším počtem trojúhelníkovitých až úzce šídlovitých zubů. Koruna je nejčastěji bílá, žlutá, oranžová, červená nebo purpurová, drobná nebo velká a nápadná. Výjimečně koruna chybí. Tyčinek je 8 nebo 10, jsou barevné a obvykle vyčnívají z kališní trubky. Semeník je spodní a obsahuje jedinou komůrku se 2 (řidčeji až 6) vajíčky. Čnělka je volná, většinou vyčnívající z květu, pouze výjimečně velmi krátká. Plodem je nepravý plod (pseudokarp), obsahující jediné semeno. Plody jsou většinou suché, řidčeji dužnaté, se 4 až 5 podélnými křídly, žebry nebo hranami. Oplodí není na rozdíl od rodu vrcholák tvrdé a dá se překrojit nožem.[4][5][6]
Květenství C. mossambicense
Květenství C. constrictum
Květenství uzlence z Mozambiku
Plody C. hereroense
Rod uzlenec zahrnuje celkově asi 250 druhů. Je to největší rod čeledi uzlencovité. Je rozšířen v tropech celého světa s výjimkou ostrovů Oceánie a některé druhy přesahují i do subtropů. Nejvíc druhů se vyskytuje v subsaharské Africe, odkud je udáváno celkem 163 druhů.[6] Ze západní tropické Afriky je uváděno 48 druhů, z jižní tropické Afriky 61 druhů, z Madagaskaru 20 druhů.[7][8][9] V Jižní Africe roste asi 30 druhů.[6] V tropické Americe rostou uzlence v počtu asi 30 druhů zejména v nížinách. V jihoamerických deštných lesích je to jeden z nejdůležitějších rodů dřevnatých lián. Mezi běžné druhy náleží zejména C. fruticosum, rozšířený tropických deštných i poloopadavých lesích od Mexika po severní Argentinu. Podobně rozsáhlý areál má i druh C. laxum[10][11] Z Karibských ostrovů je uváděno 7 druhů.[12] V Austrálii roste jediný druh, C. trifoliatum, který přesahuje na sever kontinentu z tropické Asie a byl zde objeven až v 80. letech 20. století.[6]
Většina druhů z jihovýchodní Asie roste jako dřevnaté liány v nížinných deštných, často sezónně zaplavovaných lesích.[5] Naproti tomu řada druhů z tropické Afriky jsou vzpřímené stromy či keře, rostoucí na savanách.[7]
Listy uzlenců konzumují housenky řady různých motýlů. V Africe jsou živnou rostlinou housenek např. babočkovitého motýla Hamanumida daedalus a druhu Deudorix dinochares z čeledi modráskovití.[13] V Indii hostí housenky drobných motýlů Badamia exclamationis a Cupitha purreea z čeledi soumračníkovití,[14] v Malajsii housenky modráskovitého motýla Drupadia theda.[15] Na rubu listové čepele jsou u řady druhů podél hlavních žilek roztroušena drobná domatia v podobě chomáčků chlupů, obývaná symbiotickými roztoči.[5][6]
Květy uzlenců opylují zejména ptáci živící se nektarem a rozličné druhy hmyzu. Opadavé druhy často rozkvétají před nebo během rozvoje nových listů.[6] Detailně byla prozkoumána biologie opylování středoamerického druhu C. farinosum, jehož květy jsou opylovány kolibříky. Celé květenství rozkvétá najednou, kvete celkem 4 dny a jeho barva se v průběhu vývoje výrazně mění. Když se prvního dne květy otevřou, jsou zelené, obsahují hojný nektar a jsou vyhledávány kolibříky. Větší druhy kolibříků jsou teritoriální a chrání si rozkvetlou rostlinu před konkurenty. Dalšího dne se barva mění na zelenooranžovou a nektaru ubývá, neboť se již nový netvoří. Přicházejí ke slovu drobnější, přelétavé druhy kolibříků, které jsou pro rostlinu perspektivnější z hlediska opylení cizím pylem. V dalších dnech se barva mění na oranžovou a posléze na červenou. V té době v nich již není nektar a kolibříci je nenavštěvují. Květy příležitostně přilákají i včely, vosy a mravence, hmyz však vesměs nepřichází do styku s prašníky umístěnými na dlouhých nitkách a jeho přínos k opylení je mizivý. Květenství navštěvuje je i amazoňan běločelý, který však konzumuje celé květy.[16] Výraznou barevnou proměnou procházejí i květenství mexického druhu C. fruticosum, mezi opylovači však převládají pěvci (zejména lesňáček rezavokorunkatý a lesňáček oranžovoprsý) nad kolibříky.[17] Některé americké druhy opylují též drobní primáti.[10]
Křídlaté plody uzlenců jsou vesměs šířeny větrem, bezkřídlá semena několika druhů (např. C. bracteosum) jsou uzpůsobena šíření vodou.[6]
Motýl Hamanumida daedalus
Motýl Drupadia theda
Květenství C. fruticosum v různých fázích vývoje
Rod Combretum je v rámci čeledi Combretaceae řazen do podčeledi Combretoideae, tribu Combreteae a subtribu Combretineae. V současné taxonomii je rozdělován do 3 podrodů. Podrod Apetalanthum je monotypický, zahrnuje jediný asijský druh, C. apetalum, a vyznačuje se bezkorunnými květy. Podrod Combretum je charakterizován převážně čtyřčetnými květy různých barev s výjimkou červené, přítomností šupinek a nepřítomností mikroskopických stopkatých žlázek na listech. Zahrnuje asi 150 druhů. Podrod Cacouia má květy pětičetné, různých barev nebo čtyřčetné a červené, na listech jsou stopkaté žlázky a chybějí šupinky. Zahrnuje asi 104 druhů. Oba velké podrody jsou zastoupeny v Asii, Africe i Americe.[6][18]
Fylogenetické studie a molekulární analýza přinesly do pojetí rodu Combretum změny. Bylo zjištěno, že některé dříve samostatné rody čeledi Combretaceae tvoří vývojové větve uvnitř rodu Combretum a byly s ním následně při taxonomických revizích sloučeny. Do podrodu Cacoucia byly vřazeny rody Quisqualis, Calopyxis a Poivrea, do podrodu Combretum rod Meiostemon. Nejblíže příbuznou skupinou rodu Combretum je jihoamerický rod Thiloa.[18]
Některé druhy uzlence mají velmi nápadná, barevná květenství a jsou pěstovány v tropech jako okrasné dřeviny. Náleží mezi ně zejména C. coccineum z Madagaskaru, C. rotundifolium z Jižní Ameriky a africký druh C. grandiflorum. V tropech celého světa je jako okrasná liána se zajímavými květy pěstován hranoplod indický (Combretum indicum, syn. Quisqualis indica).[19]
Řada druhů uzlence má medicínský význam. Z druhu C. caffrum jsou získávány kombretastatiny, polyfenolické látky s potenciálem při léčbě rakoviny. Jejich účinek způsobuje kolaps krevního zásobení nádorů a následné odumírání nádorových buněk.[20] Plody C. trifoliatum jsou v Malajsii používány proti střevním parazitům. Listy C. nigrescens se používají v Malajsii místně jako obklad na rány.[5] Africké druhy C. micranthum a C. glutinosum mají význam v tradiční medicíně a jejich účinky (antimikrobiální, diuretické aj.) byly potvrzeny i klinickými studiemi.[21] Odvar z kořenů C. molle slouží v Africe k léčení celé řady chorob včetně malomocenství a úplavice a používá se též k vyvolání potratu.[22] C. micranthum slouží také jako protijed při otravě opiem.[23] Mezi další africké druhy využívané v tradiční medicíně náleží C. imberbe, C. kraussii a C. mossambicense.[13]
Jádrové dřevo afrického druhu C. apiculatum je tmavé, velmi tvrdé a podobně jako dřevo C. molle odolné vůči termitům a jinému dřevokaznému hmyzu.[13] Druh C. erythrophyllum poskytuje v Jižní Africe netoxickou, elastickou pryž. Gumovitý exudát z kmene C. imberbe slouží domorodcům jako součást potravy.[13] V Nigérii se získává pryž z druhu C. nigricans.[24]
Květenství C. holstii
Květenství C. punctatum
Smotky C. micranthum a hotový nápoj
Kmeny C. apiculatum
Obrázky, zvuky či videa k tématu uzlenec ve Wikimedia Commons
Uzlenec (Combretum), česky též kombretum, je rod rostlin z čeledi uzlencovité. Jsou to dřevnaté liány, keře a stromy s jednoduchými listy a s květy často v nápadných hustých květenstvích s dlouhými vyčnívajícími tyčinkami. Plody bývají křídlaté. Rod zahrnuje asi 250 druhů a je rozšířen v tropech celého světa s výjimkou ostrovů Oceánie. Největší počet druhů roste v tropické Africe. Uzlence mají poměrně široké využití. Slouží jako okrasné dřeviny, jsou zdrojem jedlé pryže a četné druhy mají význam v tradiční medicíně. Do rodu Combretum byl na základě fylogenetických výzkumů vřazen rod Quisqualis (hranoplod) a několik méně známých rodů.
Die Langfäden[1] (Combretum) sind eine Pflanzengattung in der Familie der Flügelsamengewächse (Combretaceae). Der weitere deutsche Trivialname „Flügelnüsse“ ist zu vermeiden, da er bereits für die Pflanzengattung Pterocarya vergeben ist.
Die immergrünen oder laubabwerfenden Combretum-Arten sind immer verholzende Pflanzen, die seltener als selbständig aufrechte Bäume oder Sträucher bis Halbsträucher, aber meist als Lianen wachsen. Die dünnen Haare (Trichome) sind einzellig.
Die gegenständig, wirtelig, selten wechselständig an den Zweigen angeordneten Laubblätter besitzen meist Blattstiele, die manchmal, besonders bei kletternden Arten, als mehr oder weniger hakenförmige Dornen erhalten bleiben. Die meist einfachen Blattspreiten sind je nach Art in der Form sehr variabel, am häufigsten sind sie elliptisch, länglich-elliptisch oder breit-eiförmig. Die Blattflächen sind kahl oder behaart und oft auffällig beschuppt. Die Blattspreiten besitzen oft Domatien.
Die end-, seitenständigen oder zwischen den Knoten (Nodien) stehenden ährigen, traubigen oder rispigen Blütenstände sind einfach oder zusammengesetzt.
Die zwittrigen Blüten sind radiärsymmetrisch oder seltener leicht zygomorph und vier- oder fünfzählig mit doppelter Blütenhülle. Der Blütenbecher (Hypanthium) wird in unteren Blütenbecher, der den Fruchtknoten umgibt und oberen röhrigen Blütenbecher, der oft leuchtend gefärbt ist, gegliedert. Die meist vier- oder fünf, selten mehr Kelchblätter sind auf dem oberen Ende des Blütenbechers inseriert und auf höchstens einer Länge von 2 Zentimetern trichter- bis schüsselförmig verwachsen und etwas zusammengezogen oberhalb des Fruchtknotens, meist mit vier- oder fünf, selten mehr dreieckigen bis pfriemlichen oder fadenförmigen bis schuppenförmigen Kelchzähnen. Die meist vier bis fünf Kronblätter können auffällig sein und die Kelchzähne überragen oder klein sowie unscheinbar sein oder sogar fehlen. Die Farben der Kronblätter reichen von weiß über gelb sowie orangefarben bis rot or purpurfarben. Es sind meist ein oder meist zwei Kreise mit je vier oder fünf Staubblättern vorhanden, die meist die Kelchröhre überragen. Es kann ein kahler oder behaarter Diskus vorhanden sein. Der einkammerige Fruchtknoten ist unterständig. Der Griffel endet manchmal in einer mehr oder weniger ausgebreiteten Narbe.
Die höchstens kurz gestielte, einsamige Scheinfrucht (Pseudokarp) ist meist trocken, selten fleischig und longitudinal vier- bis fünfflügelig bis -kantig. Es werden also samaroide Flügelnüsse gebildet. Das Perikarp ist meist dünn und papierartig, manchmal ledrig, selten fleischig. Die Früchte bleiben auch bei Reife meist geschlossen.
Die wenigen Arten, deren Blüten deutlich ausgebildete, auffällige Kronblätter besitzen werden von Schwärmern (Sphingidae) bestäubt.
An manchen Combretum-Arten fressen die Raupen von Coeliades forestan und Pseudaphelia apollinaris.[2]
Je nach Art erfolgt die Ausbreitung der Diasporen auf sehr unterschiedliche Weise.
Die etwa 250 Combretum-Arten sind in den Tropen und Subtropen weit verbreitet. Sie kommt hauptsächlich im tropischen und Südlichen Afrika, außerdem in der Neotropis, im tropischen Asien und in Madagaskar vor. Ein Zentrum der Artenvielfalt liegt im afrotropischen Raum. Es gibt keine natürlichen Vorkommen von Combretum in Australien und auf Pazifischen Inseln. Sie stellt einige der wichtigsten Gehölzarten der sudano-sambesischen Savannen.
Die Gattung Combretum wurde 1758 durch Pehr Löfling in Iter Hispanicum, S. 308 aufgestellt. Typusart ist Combretum fruticosum (Loefl.) Stuntz.[3] Synonyme für Combretum Loefl. sind: Aetia Adans., Bureava Baill., Cacoucia Aubl., Calopyxis Tul., Campylochiton Welw. ex Hiern, Campylogyne Welw. ex Hemsl., Chrysostachys Pohl, Cristaria Sonn., Embryogonia Blume, Forsgardia Vell., Gonocarpus Ham., Grislea L., Hambergera Scop., Kleinia Crantz, Physopodium Desv., Poivrea Comm. ex Thouars, Schousboea Willd., Seguiera Rchb. ex Oliv., Sheadendron G.Bertol., Sphalanthus Jack, Udani Adans.[4] Die etwa 17 Arten der Gattung Quisqualis L. gehören seit 2010 auch zur Gattung Combretum[5].
Die Gattung Combretum gehört zur Subtribus Combretinae aus der Tribus Combreteae in der Unterfamilie Combretoideae innerhalb der Familie Combretaceae. Combretum ist die Typusgattung der Familie Combretaceae[4].
Die Gattung Combretum wird in drei Untergattungen gegliedert:
Die Gattung Combretum enthält etwa 250 Arten. Hier eine Artenauswahl:
Folgende Art wird einer anderen Gattung und Familie zugeordnet:
Zahlreiche Arten, beispielsweise Kinkéliba (Combretum micranthum), werden in der traditionellen Medizin in Afrika und Indien genutzt.
Die Langfäden (Combretum) sind eine Pflanzengattung in der Familie der Flügelsamengewächse (Combretaceae). Der weitere deutsche Trivialname „Flügelnüsse“ ist zu vermeiden, da er bereits für die Pflanzengattung Pterocarya vergeben ist.
Combretum, domaća tuđica, latinizam kombretum, je rod grmastih penjačica, grmova i stablašica iz porodice Combretaceae, dio reda Myrtales. Obuhvata mu preko 270 vrsta u suptropskim i tropskim krajevima Azije, Afrike, Amerike i Australije.[1]
U ovaj rod uključene su i Vrste nekadašnjeg roda kviskualis (Quisqualis).
Combretum, domaća tuđica, latinizam kombretum, je rod grmastih penjačica, grmova i stablašica iz porodice Combretaceae, dio reda Myrtales. Obuhvata mu preko 270 vrsta u suptropskim i tropskim krajevima Azije, Afrike, Amerike i Australije.
U ovaj rod uključene su i Vrste nekadašnjeg roda kviskualis (Quisqualis).
Kombret (Combretum) çîneke riwekên famîleya kombretan (Combretaceae) e. Hin cureyên wê hişk nabin, her heşîn dimînin heya riziyan. Riwekeke zilî ye, hin cureyên wê devî ne. Li Kurdistanê digihên an na, ne diyar e. Bi qasî 250 cureyên kombretê hene. Li herêmên tropîk û subtropîk cihwar in.
Çîna Combretum sala 1758'ê ji aliyê Pehr Löfling ve di Iter Hispanicum, r. 308'ê de bo cara pêşîn hatiye binavkirin. Navên din: Aetia Adans., Bureava Baill., Cacoucia Aubl., Calopyxis Tul., Campylochiton Welw. ex Hiern, Campylogyne Welw. ex Hemsl., Chrysostachys Pohl, Cristaria Sonn., Embryogonia Blume, Forsgardia Vell., Gonocarpus Ham., Grislea L., Hambergera Scop., Kleinia Crantz, Physopodium Desv., Poivrea Comm. ex Thouars, Schousboea Willd., Seguiera Rchb. ex Oliv., Sheadendron G.Bertol., Sphalanthus Jack, Udani Adans. in.
Çîna Combretum ji sê bineçînan pêk tê:
Çîna Combretum 250 cureyan dihewîne. Li vir ji wan hinek hatine rêzkirin:
Kombret (Combretum) çîneke riwekên famîleya kombretan (Combretaceae) e. Hin cureyên wê hişk nabin, her heşîn dimînin heya riziyan. Riwekeke zilî ye, hin cureyên wê devî ne. Li Kurdistanê digihên an na, ne diyar e. Bi qasî 250 cureyên kombretê hene. Li herêmên tropîk û subtropîk cihwar in.
Rat Rat xeetu gàncax la gu bokk ci njabootu "Combretum". Dees na ko fekk ca Senegaal, ca Burkinaa, ca Gana, ca Mali, ca Gàmbi, ca Niseer, ca Niseryaa ak ca kamerun.
Rat cib gott lay faral di sax ak ci yeneen xeeti suuf yu bari, waaye ci beeñ la gëne. Day muñ bekkoor te ci barab yiy sotti lu toll ne 200 ba 700 milimet cib taw cim at lay meññ. Màggam daa gaaw.
Rat gàncax la guy àgg ba 12 met. Bànqaasam day wàcc, ronam dëng, xàncam day dége te baam , ñuul. Xobam day dijj, nëtëx te mel ni ndàbb bu mboqe. Ci noor lay tóortóor.
Doom bi dana àgg ci 2,5 ba 4i sàntimet ci guddaay. Ak 1,5 ba 3i sàntimet ci yaatuwaay. Saawiyee ba nowàmbar lay meññ ci yaatal.
Dees na ci jële ay melal yu mboq. Aw dénkam dees na ci defar ay jumtukaay. Dees na ko jëfandikoo ci wulli. Ñam la ci yenn mala yi. Dees na ko lekk te di defar ay ndimo.
Xobu rat day faj soj, wutal juroom ñaari xob baxal ko ci genn wàllu liitar lu mat 5i simili, di ci naan genn wàllu kaas suba , bëccëg ak ngoon.
Day yokk kàttanu góor, ñaari xob yi ngay baxal ci genn wàllu kaas ñatti waxtu.
Day yokk dereet it juroomi xob ngay wut def ko ci liitaru ndox baxal ko di ko naan 3i waxtu bu dee mag, bu dee gone kaasu attaaya
Day faj dagg-dagg bu bees, jëlal xob wu tooy mokkal ko, boo ci noppee nga tay ko ci, gaaw na ci lool.
Day faj sibiru bu àndee ak sexaw ak ngeer, baxal ko di ko naan suba, bëccëg ak ngoon.
Dana maye pàppin (àppeti).
Reen bi day faj feebaru sëy ak nduxum siti. Ak feebaru ngaana bu dee gu bees.
Boo amee doom mu yeex a dox wutal ñaari liitar baxal ko ci ndox mi di ci naan kaas 3i waxtu.
Combretum glutinosum
Araab: Pulaar: dooki Hawusa: kantakara
Rat Rat xeetu gàncax la gu bokk ci njabootu "Combretum". Dees na ko fekk ca Senegaal, ca Burkinaa, ca Gana, ca Mali, ca Gàmbi, ca Niseer, ca Niseryaa ak ca kamerun.
Combretum, the bushwillows or combretums, make up the type genus of the family Combretaceae. The genus comprises about 272 species of trees and shrubs, most of which are native to tropical and southern Africa, about 5 to Madagascar, but there are others that are native to tropical Asia, New Guinea and the Bismarck Archipelago, Australia, and tropical America. Though somewhat reminiscent of willows (Salix) in their habitus, they are not particularly close relatives of these.
Bushwillow trees often are important plants in their habitat. Savannahs in Africa, in particular those growing on granitic soils, are often dominated by Combretum and its close relative Terminalia. For example, C. apiculatum is a notable tree in the Angolan mopane woodlands ecoregion in the Kunene River basin in southern Africa.[2]
Other species of this genus are a major component of Southwestern Amazonian moist forests. This genus contains several species that are pollinated by mammals other than bats, which is quite rare indeed.[3] But most species are more conventionally pollinated by insects or birds.
Typhlodromus combretum, a mite of the family Phytoseiidae, was discovered on a bushwillow plant and is named after this genus. Other herbivores that eat Combretum foliage include the caterpillars of the Brown Awl (Badamia exclamationis) which is found on C. albidum, C. latifolium and C. ovalifolium; those of the Orange-tailed Awl (Bibasis sena) are recorded from C. extensum and C. latifolium.
Several species are used in African or Indian herbal medicine. The class of chemical compounds known as combretastatins were first isolated from South African Bushwillow (Combretum caffrum), from which they get their name. One synthetic derivative, fosbretabulin disodium (combretastatin A4 phosphate), underwent preliminary study for the treatment of anaplastic thyroid cancer,[4] but it was not effective enough to progress to more advanced trials. C. molle is also recorded to contain antioxidants such as punicalagin, which is also found in pomegranates (Punica granatum), a somewhat related plant.
The botanist George Don studied this genus extensively. The Luvuvhu River in southern Africa was named after the river's bushwillows (C. erythrophyllum), locally known as muvuvhu.
As of April 2021, there are 272 accepted species of Combretum:[1]
Combretum, the bushwillows or combretums, make up the type genus of the family Combretaceae. The genus comprises about 272 species of trees and shrubs, most of which are native to tropical and southern Africa, about 5 to Madagascar, but there are others that are native to tropical Asia, New Guinea and the Bismarck Archipelago, Australia, and tropical America. Though somewhat reminiscent of willows (Salix) in their habitus, they are not particularly close relatives of these.
La kombreto [1] (Combretum) estas tipo-genro de la familio de la kombretacoj. La genro enhavas proksimume 370 da specioj de arboj kaj arbedoj, el kiuj ĉirkaŭ 300 estas indiĝenaj en tropika kaj suda Afriko, ĉirkaŭ 5 en Madagaskaro, iuj 25 en tropika Azio kaj ĉirkaŭ 40 en tropika Ameriko. La genro ne ĉeestas en Aŭstralio. Kvankam iomete morfologie similaj al salikoj (Salix), la genro kombreto ne estas speciale parenca al ili.
La kombreto-specioj ofte estas gravaj plantoj en sia vivejo. La savanoj en Afriko, precipe tiuj kiuj vegetas sur granitaj grundoj, ofte estas dominataj de kombretoj kaj de siaj proksimaj parencoj la terminalio-specioj. Ekzemple C. apiculatum estas okulfrapa arbo en la angolaj mopane-arbaj duonarbaroj en la baseno de Kunene-Rivero en suda Afriko [2].
Aliaj specioj de tiu genro estas ĉefa komponanto de la sudokcident-amazonaj humidaj arbaroj. Tiu genro ampleksas plurajn speciojn kiuj estas polenataj de mamuloj aliaj ol kiropteroj, kio estas fakte sufiĉe malofte [3]. Sed la plej multaj specioj estas pli konvencie polinataj de insektoj aŭ birdoj.
Typhlodromus combretum, akaro el la ordo de la Mesostigmata, estas malkovrita sur kombretoplanto kaj estas nomita laŭ tiu genro. Aliaj herbomanĝantoj kiuj povas manĝi kombretofoliaron inkludas la raŭpojn de Badamia exclamationis (hesperioedoj) kiu estas trovata sur Combretum albidum, C. latifolium kaj C. ovalifolium; tiuj de Bibasis sena (hesperioedoj) estas registritaj sur C. extensum kaj C. latifolium.
Pluraj specioj estas uzataj en la afrika aŭ en la hinda popolmedicinoj. La klaso de kemiaj kombinaĵoj konataj kiel kombretastaninoj estis unue izolataj de Combretum caffrum, de kiu ili havas sian nomon.
Unu sinteza derivaĵo, (kombretastatino A4-fosfato), estis submetata al antaŭstudo por la terapio de anaplasta tiroidokancero, [4] sed estis ne sufiĉe efika por ekavancado de pliaj provoj. Combretum molle ankaŭ estas registrita enhavante antioksidantojn kiel ekzemple punikalaginon, kiu ankaŭ estas trovita en granatujo (Punica granatum), iom parenca planto.
La botanikisto George Don amplekse studis tiun genron. Levubu-Rivero en suda Afriko estis nomata laŭ Combretum erythrophyllum, loke konata kiel muvuvhu.
La kombreto (Combretum) estas tipo-genro de la familio de la kombretacoj. La genro enhavas proksimume 370 da specioj de arboj kaj arbedoj, el kiuj ĉirkaŭ 300 estas indiĝenaj en tropika kaj suda Afriko, ĉirkaŭ 5 en Madagaskaro, iuj 25 en tropika Azio kaj ĉirkaŭ 40 en tropika Ameriko. La genro ne ĉeestas en Aŭstralio. Kvankam iomete morfologie similaj al salikoj (Salix), la genro kombreto ne estas speciale parenca al ili.
Combretum es un género de plantas con flores perteneciente a la familia Combretaceae.
Son árboles pequeños, arbustos o bejucos, raramente espinosos; plantas hermafroditas (en Nicaragua) o raramente dioicas. Hojas opuestas, con glándulas pediculadas o escamas peltadas o raramente ambas. Inflorescencias en espigas, racimos, o racimos o panículas de espigas; hipanto superior hipocrateriforme a larga y curvadamente infundibuliforme; sépalos 4 o 5, cortos; pétalos 4 o 5 o raramente ausentes; estambres 8 o 10 o raramente más, exertos. Frutos secos, con 4 o 5 crestas o alas papiráceas, sin hipanto superior persistente.[1]
El género abarca cerca de 370 especies de árboles y de arbustos, 300 de los cuales son nativos de África tropical, 5 de Madagascar, 25 de Asia tropical y 40 de América tropical. El género no está presente en Australia. Varias especies se utilizan en la medicina tradicional africana o india.
El género fue descrito por Pehr Löfling y publicado en Iter Hispanicum 308. 1758.[1]
[2]
Combretum es un género de plantas con flores perteneciente a la familia Combretaceae.
Kombretumit (Combretum) on kasvisuku heimossa Combretaceae ja on heimon tyyppisuku. Siihen kuuluu noin 290 lajia.[1]
Kombretumit (Combretum) on kasvisuku heimossa Combretaceae ja on heimon tyyppisuku. Siihen kuuluu noin 290 lajia.
Combretum est un genre de plantes dicotylédones de la famille des Combretaceae.
Selon Catalogue of Life (20 juillet 2017)[1] :
Combretum est un genre de plantes dicotylédones de la famille des Combretaceae.
Kombretum (lat. Combretum) rod grmastih penjačica, grmova i drveća iz porodice Combretaceae, dio reda mirtolike. Pripada mu prejo 270 vrsta u suptropskim i tropskim krajevima Azije, Afrike, Amerike i Australije. [1]
Vrste nekadašnjeg roda kviskualis (Quisqualis), također su uključene u njega.
Kombretum (lat. Combretum) rod grmastih penjačica, grmova i drveća iz porodice Combretaceae, dio reda mirtolike. Pripada mu prejo 270 vrsta u suptropskim i tropskim krajevima Azije, Afrike, Amerike i Australije.
Vrste nekadašnjeg roda kviskualis (Quisqualis), također su uključene u njega.
Combretum (Loefl., 1758) è un genere di piante appartenente alla famiglia delle Combretaceae, diffuso nella maggior parte delle zone tropicali e subtropicali di America, Africa, Asia meridionale e Oceania.
Lo stesso argomento in dettaglio: Specie di Combretum.Le specie qui incluse, prevalentemente a portamento arbustivo o alberi, sono circa 270, per la maggior parte originarie dell'Africa tropicale e meridionale.
Gli alberi di Combretum ricoprono un ruolo importante nel loro habitat. In Africa le savane, e in particolare quelle che sorgono su terreni granitici, sono dominate da Combretum spp. e Terminalia spp.[1] Altre specie di questo genere sono componenti di grande importanza nelle foreste umide dell'Amazzonia.[2]
Questo genere di pianta ha molte specie che, fatto abbastanza raro, sono impollinati da mammiferi diversi dai pipistrelli[3],
Ma la maggior parte delle specie è impollinata da insetti e uccelli.
Typhlodromus combretum è un acarina della famiglia Phytoseiidae, che fu per la prima volta scoperto su una pianta di Combretum da cui prende il nome. Altri insetti che si cibano delle foglie di Combretum sono i bruchi di Badamia exclamationis, che si può trovare su C. albidum, C. latifolium e C. ovalifolium e quelli di Bibasis sena che si possono trovare invece su C. extensum e C. latifolium.
Molte specie di Combretum sono usate nella medicina tradizionale africana e nella medicina ayurvedica.
La combretastatina, un inibitore dell'angiogenesi estratto dalla pianta di C. caffrum, è sotto studio per la terapia di alcuni tumori quali il carcinoma anaplastico della tiroide.[4]
Dalla corteccia di C. molle si possono estrarre grandi quantità di antiossidanti quali la punicalagina, presente anche nella pianta del melograno (Punica granatum), dotata di attività antiprotozoaria.[5]
Combretum albidum nel Santuario Naturale di Kinnerasani, Andhra Pradesh, India.
Fiori di C. albidum nel Santuario Naturale di Kinnerasani, Andhra Pradesh, India..
Frutti di Combretum albidum a Shamirpet, nel Distretto di Rangareddy, Andhra Pradesh, India.
Combretum (Loefl., 1758) è un genere di piante appartenente alla famiglia delle Combretaceae, diffuso nella maggior parte delle zone tropicali e subtropicali di America, Africa, Asia meridionale e Oceania.
Kliedmis (lot. Combretum, vok. Flügelnüsse) – kliedminių (Combretaceae) šeimos augalų gentis, kuriai priklauso medžiai ir krūmai. Daugiausiai rūšių auga Pietų Afrikoje, Madagaskare, Azijos ir Amerikos tropikų zonose.
Keletą rūšių naudojama liaudies medicinoje Indijoje ir Afrikoje.
Gentyje yra apie 370 rūšių.
ir kt.
Kliedmis (lot. Combretum, vok. Flügelnüsse) – kliedminių (Combretaceae) šeimos augalų gentis, kuriai priklauso medžiai ir krūmai. Daugiausiai rūšių auga Pietų Afrikoje, Madagaskare, Azijos ir Amerikos tropikų zonose.
Keletą rūšių naudojama liaudies medicinoje Indijoje ir Afrikoje.
Gentyje yra apie 370 rūšių.
Combretum is een geslacht uit de familie Combretaceae. Het geslacht telt ongeveer 250 soorten die voorkomen in de (sub)-tropische regionen, voornamelijk in tropisch en zuidelijk Afrika, maar ook in de Neotropen, tropisch Azië en Madagaskar.
Combretum is een geslacht uit de familie Combretaceae. Het geslacht telt ongeveer 250 soorten die voorkomen in de (sub)-tropische regionen, voornamelijk in tropisch en zuidelijk Afrika, maar ook in de Neotropen, tropisch Azië en Madagaskar.
Combretum é um género botânico pertencente à família Combretaceae.[1]
A espécie-tipo é Combretum fruticosum (Loefl.) Stuntz, descrita em 1914.[2]
O gênero abrange 22 sub-gêneros e cerca de 370 espécies. Algumas:
Combretum é um género botânico pertencente à família Combretaceae.
A espécie-tipo é Combretum fruticosum (Loefl.) Stuntz, descrita em 1914.
Chi Trâm bầu, danh pháp khoa học: Combretum, hình thành giống chuẩn thuộc họ Combretaceae. Chi gồm khoảng 370 loài cây thân gỗ và cây bụi, xấp xỉ 300 trong số đó có nguồn gốc nhiệt đới và miền nam châu Phi, khoảng 5 loài tại Madagascar, 25 thuộc vùng nhiệt đới châu Á và xấp xỉ 40 thuộc vùng nhiệt đới châu Mỹ. Chi vắng mặt tại Úc. Mặc dù phần nào gợi nhớ đến chi Liễu (Salix) theo thể trạng thực vật, đây không phải họ hàng đặc biệt gần gũi trong số này.
Bài viết Bộ Đào kim nương này vẫn còn sơ khai. Bạn có thể giúp Wikipedia bằng cách mở rộng nội dung để bài được hoàn chỉnh hơn. Chi Trâm bầu, danh pháp khoa học: Combretum, hình thành giống chuẩn thuộc họ Combretaceae. Chi gồm khoảng 370 loài cây thân gỗ và cây bụi, xấp xỉ 300 trong số đó có nguồn gốc nhiệt đới và miền nam châu Phi, khoảng 5 loài tại Madagascar, 25 thuộc vùng nhiệt đới châu Á và xấp xỉ 40 thuộc vùng nhiệt đới châu Mỹ. Chi vắng mặt tại Úc. Mặc dù phần nào gợi nhớ đến chi Liễu (Salix) theo thể trạng thực vật, đây không phải họ hàng đặc biệt gần gũi trong số này.
Комбре́тум (лат. Combretum) — род вечнозелёных и листопадных растений семейства Комбретовые, широко распространённых в тропическом поясе обоих полушарий, за исключением Австралии. Состоит приблизительно из 290[2] видов, наибольшее распространение имеет в Центральной и Южной Африке.
Включают в себя деревья и кустарники, некоторые из них вьющиеся (например, комбретум брактеозум (Combretum bracteosum)). Большинство растений вечнозелёные, за исключением некоторых видов из Южной Африки, таких как комбретум Краусса (Combretum kraussii), которые являются листопадными. Листья растений этого рода супротивные, мутовчатые или редко очередные; как правило, простые; овальные либо ланцевидные. Черешок листа иногда имеет крючковатую колючку. Цветки двуполые, мелкие, радиально-симметричные, иногда без лепестков, ярко-окрашенные, собраны в кисть или метёлку. Лепестков, если есть, 4-5. Тычинок вдвое больше, чем лепестков, расположены они в 1-2 ряда. Завязь нижняя. Плод — стручок с 4-5 крылышками.
По информации базы данных The Plant List, род включает 289 видов[3]. Некоторые из них:
Комбре́тум (лат. Combretum) — род вечнозелёных и листопадных растений семейства Комбретовые, широко распространённых в тропическом поясе обоих полушарий, за исключением Австралии. Состоит приблизительно из 290 видов, наибольшее распространение имеет в Центральной и Южной Африке.
Включают в себя деревья и кустарники, некоторые из них вьющиеся (например, комбретум брактеозум (Combretum bracteosum)). Большинство растений вечнозелёные, за исключением некоторых видов из Южной Африки, таких как комбретум Краусса (Combretum kraussii), которые являются листопадными. Листья растений этого рода супротивные, мутовчатые или редко очередные; как правило, простые; овальные либо ланцевидные. Черешок листа иногда имеет крючковатую колючку. Цветки двуполые, мелкие, радиально-симметричные, иногда без лепестков, ярко-окрашенные, собраны в кисть или метёлку. Лепестков, если есть, 4-5. Тычинок вдвое больше, чем лепестков, расположены они в 1-2 ряда. Завязь нижняя. Плод — стручок с 4-5 крылышками.
风车藤属（学名：Combretum）又名使君子属、风车子属，是桃金娘目使君子科下的一个属，为藤状或近直立灌木植物，有时为乔木植物。该属至少289种[1]，分布于温带地区。[2][3]
这是一篇與植物相關的小作品。你可以通过编辑或修订扩充其内容。 
.jpg)
_fruits_(17379790516).jpg)
.jpg)
_(8537350873).jpg)
.jpg)
_(20214093718).jpg)
.jpg)
_in_Kinnarsani_WS,_AP_W2_IMG_5781.jpg)
_Fruit_near_Hyderabad_W_IMG_7649.jpg)
_(13625601564).jpg)
_flowers_and_buds_..._(28471301563).jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
_Fruit_near_Hyderabad_W_IMG_7649.jpg)
_in_Kinnarsani_WS,_AP_W2_IMG_5781.jpg)
.jpg)
_in_Kinnarsani_WS,_AP_W2_IMG_5783.jpg)
_in_Kinnarsani_WS,_AP_W2_IMG_5783.jpg)
_in_Kinnarsani_WS,_AP_W_IMG_5789.jpg)
_in_Kinnarsani_WS,_AP_W2_IMG_5783.jpg)
_Fruit_near_Hyderabad_W_IMG_7650.jpg)
