Anchusa arvensis és una espècie de planta dins la família Boraginaceae.
Anchusa arvensis és una planta anual de pèls aspres i tiges ascendents que fa fins a 60 cm d'alt. Les fulles són lineals a àmpliament lanceolades. Les flors en són blaves, rarament blanques, de 4-6 mm de diàmetre. Fruits en núcules. Floreix a la primavera i l'estiu.
Habita en prats de muntanya, llocs sorrencs i camps de conreu.
Per tota Europa incloent els Països Catalans.
Prlina rolní (Lycopsis arvensis) je planě rostoucí, nevysoká, plevelná bylina celá porostlá tuhými, odstávajícími, bělavými štětinkami, pro které se jí většina pasoucích se zvířat vyhýbá. Tento druh, v české přírodě zdomácnělý archeofyt, je nově některými odborníky v taxonomii řazen do rodu pilát (Anchusa), kde dostal vědecké jméno Anchusa arvensis.[1][2]
Rostlina je původem z okolí Černého moře a roste, vyjma severu Skandinávie, téměř po celém evropském kontinentu. Druhotně byla zavlečena do Asie na Dálný východ, do Austrálie a Severní a Jižní Ameriky.[3][4]
V České republice ji obvykle nacházíme roztroušeně v teplejších oblastech od nížin do podhůří, do hor většinou nevystupuje. Roste nejvíce na půdě písčité až štěrkovité, nevyhýbá se však ani půdám hlinitým či jílovitým. Nejčastěji se vyskytuje na suchých stráních, ve vinicích, sadech, na úhorech, rumištích a různých náspech. Na vláhu není náročná a roste i za velkého sucha. Kvete od května do října.[1][5][6]
Prlina rolní bývá jednoletá nebo častěji dvouletá bylina, celá je odstále štětinovitě chlupatá a má přímou nebo vystoupavou lodyhu vysokou 20 až 50 cm. Lodyha vyrůstající z válcovitého kořene je na průřezu oblá a bývá jednoduchá neb již od báze rozestále rozvětvená. Přízemní listy jsou řapíkaté, lodyžní vyrůstají střídavě nebo ve dvou řadách a ve spodní části jsou přisedlé a v horní poloobjímavé. Čepele mají dlouhé 5 až 10 cm a široké 1 až 2 cm, podlouhle kopinaté až obkopinaté, po obvodě mělce chobotnaté a vlnitě zprohýbané, na vrcholu tupé či špičaté a oboustranně stejnoměrně štětinovitě chlupaté.
Květy jsou sestaveny do vrcholových květenství, hustých dvojvianů, které se v době tvorby plodů prodlužují. Někdy vyrostou vijany květů i v úžlabích horní části lodyhy. Oboupohlavné, souměrné, krátce stopkaté květy s listeny mají pětičetný, až k bázi dělený kalich s asi 5 mm dlouhými, kopinatými, hustě štětinatými lístky. Nálevkovitá koruna je tvořena pěti blankytně modrými, široce vejčitými, asi 5 mm širokými plátky a bělavou, ohnutou nebo rovnou trubkou dlouhou asi 6 mm. Ústí trubky, ve které je ke stěnám přirostlých pět nestejně dlouhých tyčinek, je uzavřeno proti dešti a nepovolanému hmyzu pěti bílými, chlupatými šupinkami (pakorunkou). Svrchní semeník je od začátku rozdělen ve čtyři oddíly, mezi nimiž vyrůstá dlouhá čnělka. Květy opylují převážně včely a motýli, kteří nacházejí nektar na dně korunní trubky; spolehlivě se však opylí i vlastním pylem. Ploidie druhu je 2n = 48.
Plody jsou asi 3 mm velké tvrdky usazené volně po čtyřech ve vytrvalém kalichu. Mají nepravidelně vejčitý tvar s protáhlou špičkou a bradavičnatým povrchem, okolo pupku jsou vyduté a šedohnědě zbarvené.[1][4][5][6][7]
Tento druh se rozšiřuje pouze semeny - tvrdkami, kterých statná rostlina vyprodukuje i přes tisíc, často jsou po blízkém okolí roznášeny mravenci. Po dozrání snadno a rychle vyklíčí, nejlépe z hloubky 2 až 3 cm, poměrně rychle však v půdě ztrácejí klíčivost. Většinou vyroste semenáč již na podzim a zimu přečká jako listová růžice. Pokud semeno vyklíčí až na jaře vyroste rostlina sice později, ale pak kvete a tvoří semena až do mrazu.[1][5]
V České přírodě se prlina rolní vyskytuje ve dvou poddruzích:
Poddruh prlina rolní východní je považována za příležitostný neofyt, který bývá do Česka velmi vzácně zavlékán a od prliny rolní pravé se nejmarkantněji odlišuje tím, že má širší listy a korunní trubku nikoliv kolénkovitě ohnutou, ale rovnou; někdy bývá tento poddruh klasifikován jako samostatný druh prlina východní.[1][8]
Prlina rolní je hospodářsky nedůležitou rostlinou. Jako dvouletá vyrůstá na polích v ozimech a jařinách, jako jednoletá v okopaninách a luskovinách. Obvykle se šíří špatně vyčištěným osivem a při řádném obdělávání půdy se dá její výskyt omezit, jedná se o málo významný plevelný druh.[5][9]
Prlina rolní (Lycopsis arvensis) je planě rostoucí, nevysoká, plevelná bylina celá porostlá tuhými, odstávajícími, bělavými štětinkami, pro které se jí většina pasoucích se zvířat vyhýbá. Tento druh, v české přírodě zdomácnělý archeofyt, je nově některými odborníky v taxonomii řazen do rodu pilát (Anchusa), kde dostal vědecké jméno Anchusa arvensis.
Peltorasti (Anchusa arvensis syn. Lycopsis arvensis) on yksivuotinen, ruohovartinen, sinikukkainen lemmikkikasvi.[1]
Peltorasti on 10–40 cm korkea, alun perin pystyvartinen, mutta usein jo tyvestä lähtien runsaasti haarova kasvi. Lehdet ovat kielimäisen suikeat, usein reunoiltaan poimuiset. Varret, lehdet ja myös kukinnon vihreät osat ovat hyvin karheakarvaisia. Kukinnot on haarojen päissä olevia viuhkoja, jotka pitenevät kesän mittaan uusien kukkien avautuessa niiden kärjessä. Jokaisen kukan tyvellä on tukilehti. Verhiö on tyvestä asti liuskainen, ja suippoja liuskoja on viisi. Tiheässä olevat karvaiset kukkien tukilehdet ja verhiöliuskat tekevät kukinnon pörröisen näköiseksi, sillä kukkien teriö on melko pieni. Teriö on aluksi punainen, mutta muuttuu vaaleantaivaansiniseksi. Teriön tyviosa on torvimainen, hieman käyrä ja jää verhiön sisään. Teriöstä näkyy noin puolen senttimetrin läpimittainen, viisiliuskainen, ratasmainen, hieman vastakohtainen kärkiosa. Teriön torvessa on vaaleita kyhmyjä, joiden taakse heteet ja emi jäävät. Hedelmä on nelilohkoinen lohkohedelmä. Hedelmyksissä eli hedelmän lohkoissa on muurahaisten ravinnoksi sopiva lisäke, minkä vuoksi muurahaiset kuljettavat niitä ja edistävät siten kasvin leviämistä.[1][2]
Peltorasti on ilmeisesti alun perin kotoisin Kaakkois-Euroopasta, Mustanmeren tienoilta. Se on jo varhain levinnyt viljelyn mukana lähes koko Keski- ja Länsi-Eurooppaan. Laji on yleinen Etelä-Skandinaviassa ja esiintyy satunnaisemmin pohjoisempanakin. Idässä levinneisyysalue ulottuu Volgalle. Laji on kulkeutunut myös Atlantin yli ja esiintyy Pohjois-Amerikan itä- ja keskiosissa. Mustaltamereltä etelään, Välimeren pohjukan tienoille, ja kaakkoon, Iranin kautta Altaille ja Himalajalle esiintyy eurooppalaista peltorastia muistuttavia muotoja, joita on pidetty alalajina (subsp. orientalis) tai erillisenä lajina (Anchusa ovata).[2][3]
Suomessakin peltorastin kasvupaikat liittyvät selvästi viljelyyn. Se kasvaa pelloilla ja puutarhoissa sekä joskus paikoilla, joilla viljaa käsitellään, esimerkiksi satamissa. Sen jokseenkin yhtenäinen esiintymisalue ulottuu Satakunnan, Hämeen, Savon ja Karjalan eteläisiin osiin, paikoin Pohjois-Savoonkin. Yleisin se on Ahvenanmaalla, mutta ei kovin yleinen sielläkään. Näillä alueilla se on ilmeisesti muinaistulokas. Pohjanmaalla peltorastia tavataan rannikolla, lähinnä satamakaupunkien tienoilla uustulokkaana. Satunnaisena sitä on tavattu pohjoisempana Sisä-Suomessa Etelä-Lappiin asti. Peltorasti on 1900-luvun jälkipuoliskolla harvinaistunut. Erityisesti Etelä-Suomen keskeisen esiintymisalueen pohjoispuolelta lajista on niukasti tuoreita havaintoja. Harvinaistuminen johtuu ilmeisesti viljelymenetelmien muutoksista ja siemenviljan tehokkaammasta puhdistamisesta.[1][2][4]
Peltorasti (Anchusa arvensis syn. Lycopsis arvensis) on yksivuotinen, ruohovartinen, sinikukkainen lemmikkikasvi.
De kromhals (Anchusa arvensis, synoniem: Lycopsis arvensis) is een eenjarige, kruidachtige plant uit de ruwbladigenfamilie (Boraginaceae). De soort dankt haar Nederlandse naam aan de gebogen bloembuis. De soort staat op de Nederlandse Rode lijst van planten als algemeen voorkomend en stabiel of toegenomen. Het aantal chromosomen is 2n = 48. [1]
De 15–60 cm hoge plant heeft 3–8 cm lange lancetvormige, bladeren, die stevig behaard zijn met korte witte haren. De lichtblauwe, slechts 0,5 cm grote bloemen hebben een gebogen bloembuis. De kelk is vijfslippig. De bloeiperiode loopt van mei tot de herfst. De vrucht is een vierdelige, 3,5 mm lange en 2,5 mm brede splitvrucht. De onopvallend gekleurde deelvrucht bevat een mierenbroodje. De zaden kunnen gemakkelijk vijf meer jaar hun kiemkracht behouden.
De plant groeit voornamelijk op droge, zonnige standplaatsen. In Nederland vinden we de plant dan ook in de duinen, in Noord-Brabant en in Gelderland op leemhoudende grond. Ze is hier redelijk algemeen.
Ook in België wordt de soort als inheems beschouwd. Het verspreidingsgebied beslaat grote delen van Europa. In Noord-Amerika is de soort geïntroduceerd.
Vanwege haar kromme bloembuis hebben langtongige insecten een voordeel bij het bevliegen. Ze wordt dan ook bevlogen door hommels. Ook de kleine wolbij (Anthidium punctatum) bevliegt de plant.
In het Duits wordt ze 'Acker-Krummhals' genoemd, in het Engels 'annual bugloss' en in het Frans 'buglosse des champs'.
De kromhals (Anchusa arvensis, synoniem: Lycopsis arvensis) is een eenjarige, kruidachtige plant uit de ruwbladigenfamilie (Boraginaceae). De soort dankt haar Nederlandse naam aan de gebogen bloembuis. De soort staat op de Nederlandse Rode lijst van planten als algemeen voorkomend en stabiel of toegenomen. Het aantal chromosomen is 2n = 48.
De 15–60 cm hoge plant heeft 3–8 cm lange lancetvormige, bladeren, die stevig behaard zijn met korte witte haren. De lichtblauwe, slechts 0,5 cm grote bloemen hebben een gebogen bloembuis. De kelk is vijfslippig. De bloeiperiode loopt van mei tot de herfst. De vrucht is een vierdelige, 3,5 mm lange en 2,5 mm brede splitvrucht. De onopvallend gekleurde deelvrucht bevat een mierenbroodje. De zaden kunnen gemakkelijk vijf meer jaar hun kiemkracht behouden.
De plant groeit voornamelijk op droge, zonnige standplaatsen. In Nederland vinden we de plant dan ook in de duinen, in Noord-Brabant en in Gelderland op leemhoudende grond. Ze is hier redelijk algemeen.
Ook in België wordt de soort als inheems beschouwd. Het verspreidingsgebied beslaat grote delen van Europa. In Noord-Amerika is de soort geïntroduceerd.
Vanwege haar kromme bloembuis hebben langtongige insecten een voordeel bij het bevliegen. Ze wordt dan ook bevlogen door hommels. Ook de kleine wolbij (Anthidium punctatum) bevliegt de plant.
In het Duits wordt ze 'Acker-Krummhals' genoemd, in het Engels 'annual bugloss' en in het Frans 'buglosse des champs'.
Plant
Plant
Blad
Bloemen en knoppen
Bloeiwijze
Bloem
Jonge vrucht
Vruchten
Farbownik polny, syn. krzywoszyj polny (Anchusa arvensis L.) – gatunek rośliny z rodziny ogórecznikowatych. Występuje w całej niemal Europie[2]. We florze Polski jest archeofitem, obecnie dość pospolicie występującym na całym niżu[3].
Roślina jednoroczna lub zimująca, hemikryptofit. Siedlisko: przydroża, pola uprawne (chwast). Roślina preferuje gleby lekkie, piaszczyste, średnio wilgotne, o odczynie kwaśnym. Roślina ciepłolubna. W klasyfikacji zbiorowisk roślinnych gatunek charakterystyczny dla Cl. Stellarietea mediae i gatunek wyróżniający dla Ass. Veronico-Fumarietum (regionalnie)[4]. Kwitnie od maja do września, kwiaty równoczesne, zapylane przez błonkówki[5]. Roślina jest gospodarzem przejściowym rdzy brunatnej żyta (na liściach występują zarodniki wiosenne zakażające żyto)
Farbownik polny, syn. krzywoszyj polny (Anchusa arvensis L.) – gatunek rośliny z rodziny ogórecznikowatych. Występuje w całej niemal Europie. We florze Polski jest archeofitem, obecnie dość pospolicie występującym na całym niżu.
Fårtunga (Anchusa arvensis) är en växtart i familjen strävbladiga växter.
Dialektalt i Uppland har man med Fåretungor menat bladen av Oxtunga, Anchusa officinalis.[1]
Fårtunga (Anchusa arvensis) är en växtart i familjen strävbladiga växter.
Dialektalt i Uppland har man med Fåretungor menat bladen av Oxtunga, Anchusa officinalis.
Anchusa arvensis là loài thực vật có hoa trong họ Mồ hôi. Loài này được (L.) M.Bieb. mô tả khoa học đầu tiên năm 1808.[1]
Anchusa arvensis là loài thực vật có hoa trong họ Mồ hôi. Loài này được (L.) M.Bieb. mô tả khoa học đầu tiên năm 1808.
Anchusa arvensis (L.) M.Bieb. (1808)
СинонимыВолови́к полево́й, или Кривоцве́т полевой (лат. Anchúsa arvénsis) — европейское[2] растение; вид рода Воловик семейства Бурачниковые.
Произрастает на полях, в огородах, садах, пустырях, на обочинах дорог и замусоренных местах.
Однолетнее травянистое, простое или ветвистое в верхней части, опушённое длинными жёсткими щетинками растение высотой от 10 до 60 см.
Волови́к полево́й, или Кривоцве́т полевой (лат. Anchúsa arvénsis) — европейское растение; вид рода Воловик семейства Бурачниковые.