Clematis Erecta L., ye una especie fanerógama perteneciente a la familia de les ranunculacees.
Ye una planta orixinal d'Europa central y oriental, n'España alcuéntrase na zona norte y centru, partíes por praderíes seques y sebes.
Ye una planta yerbácea viviega qu'algama un metro d'altor y 75 cm de diámetru. Tarmu erecto con flores pequeñes de color blancu. La xamasca ye de color gris-verde, y floria en (xunetu a ochobre). Les pequeñes flores estrellaes alcuéntrase en panícules terminales con pétalos de 1 a 2 cm de diámetru de color blancu crema y bien fragantes. Los frutos tienen plumes bien decoratives.
Clematis Erecta describióse por Carlos Linneo y espublizóse en Species Plantarum 1: 544, nel añu 1753.[1]
Númberos cromosomáticos de Clematis Erecta (Fam. Ranunculaceae) y táxones infraespecificos: 2n=16[2]
Clematis: nome xenéricu que provién del griegu klɛmətis.[3] (klématis) "planta qu'engata".
recta: epítetu llatín que significa "erecta, ríxida".[4]
Clematis Erecta L., ye una especie fanerógama perteneciente a la familia de les ranunculacees.
Flores. Ilustración de Flora Batava DetalleDüz ağəsmə (lat. Clematis recta) — qaymaqçiçəyikimilər fəsiləsinin ağəsmə cinsinə aid bitki növü.
Düz ağəsmə (lat. Clematis recta) — qaymaqçiçəyikimilər fəsiləsinin ağəsmə cinsinə aid bitki növü.
Plamének přímý (Clematis recta) je druh nepopínavé rostliny z rodu plamének, kvete drobnými bílými květy.
Roste v Evropě včetně západního Ruska. Severní hranice areálu výskytu probíhá Francii, středním Německem a jihem Polska a dále se táhne až po Moskevskou oblast v Rusku. Byl zavlečen do Severní Ameriky. Vyhledává kamenité i hlinité zásadité propustné půdy, např. vápence, opuky a vápnité spraše. Vyrůstá na výslunných stráních mezi křovinami a ve světlých listnatých hájích.
V Čechách roste v Českém středohoří, Českém krasu, dolním Povltaví, středním a východním Polabí a izolovaně v okolí Sušice. Na Moravě je k vidění na Hané v okolí Olomouce a dále se vyskytuje od moravského podhůří Českomoravské vysočiny přes Brněnskou vrchovinu, Znojemsko, Mikulovskou vrchovinu až po Bílé Karpaty.[1]
Je to vytrvalá, opadavá, nepopínavá rostlina s přes 1 m vysokou, jemně rýhovanou, na bázi výjimečně dřevnatějící lodyhou která se nahoře větví. Lodyha, dole hladká a nahoře jemně chlupatá, je vespod porostlá nedělenými listy s širokou vejčitou čepelí 9 až 12 cm dlouhou. Střední a horní listy s řapíky 2 až 6 cm jsou lichozpeřené se 3 až 5 páry celokrajných zašpičatělých lístků srdčitě vejčitého tvaru s vyniklou žilnatinou. Lístky bývají dlouhé 3 až 6 cm a široké 2 až 4 cm, jejich řapíčky měří 1 až 4 cm, na líci jsou lístky barvy tmavě zelené a na rubu bledší.
Bílé oboupohlavné rozevřené květy mívají v průměru 3 cm. Vyrůstají na 1 až 3 cm dlouhých stopkách a bývají seskupeny do bohatých vrcholových vidlanů. Čtyři až pět bílých, volných kališních lístků má vzhled lístků korunních. Jsou úzce vejčité a bývají dlouhé do 1,5 a široké 0,5 cm. V květu je 20 až 50 tyčinek bílé barvy dosahující 2/3 délky okvětních lístků, mají tenké, čárkovité lysé nitky s malými světle žlutými prašníky. Pestíků bývá 8 až 25 a jsou dlouhé jen 5 až 8 mm. Ve květu nejsou nektarové žlázky, květy lákají opylovací hmyz na vůni pylu. Kvetou v červnu a červenci.
Lysé nebo řídce chlupaté, asi 5 mm velké nažky vejčitého tvaru mají 1 až 2 cm dlouhý pérovitý přívěsek pro snazší roznášení větrem.[2][3][4][5]
Jeho listy obsahují ostrou látku, která způsobuje na kůži alergickou reakci podobnou popálenině, při vnitřním použití poškozuje žaludek a střeva. Po usušení rostliny se jedovatost ztrácí, v minulosti se používaly hlavně jako léku proti nemocem mužských pohlavních orgánů, v současnosti se tato droga používá jen v homeopatii. Přestože plamének přímý je prakticky celý jedovatý, k otravám pro jeho palčivou chuť nedochází.[6]
Plamének přímý roste ve volné přírodě České republiky na mnoha místech, počty jedinců na jednotlivých lokalitách jsou však malé. Pro jeho záchranu a případné zvýšení početního stavu volně rostoucích rostlin byl v "Černém a červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky" prohlášen za ohrožený druh (C3-VU).[7]
Plamének přímý (Clematis recta) je druh nepopínavé rostliny z rodu plamének, kvete drobnými bílými květy.
Hvid staudeklematis (Clematis recta) er en buskformet staude med en opstigende til opret eller let slyngende vækst. Blomsterne har en fin duft. Hele planten er giftig, og saften kan fremkalde brandsårsagtige skader på huden.
Stænglerne er furede, svagt hårede og rødligt anløbne. Bladene er modsatte og uligefinnede med ægformede småblade. Bladrandene er hele, og oversiden er græsgrøn, mens undersiden er lyst grågrøn. Blomstringen sker i juni-august, hvor man kan finde de talrige blomster samlet i endestillede halvskærme. De enkelte blomster har fire hvide blosterblade og mange støvdragere. Frugterne er nødder med korte, gråhvide frøhaler (griflerne).
Rodnettet er kraftigt udviklet og består af mange, grove rødder.
Højde x bredde og årlig tilvækst: 1,00 x 1,00 m (100 x 100 cm/år). Målene kan anvendes ved udplantning.
Hvid staudeklematis er udbredt i Lilleasien, Kaukasus og Europa undtagen de nordlige, tempererede egne. Arten foretrækker et solåbent, tørt og kalkrigt voksested og findes derfor mest på maki, i krat og på overdrev.
I naturbeskyttelsesområdet Velká Klajdovka nær Brno i Tjekkiet findes arten på kalkbund i skovkanter og lysninger sammen med bl.a. pære, blodrød storkenæb, dansk astragel, duneg, dværgkirsebær, flerårig fladbælg, fransk rose, grenet edderkopurt, guldhårasters, hvid anemone, hvid diktam, kirsebærkornel, peberbusk, solhvirvel, Stipa joannis (en art af fjergræs), storblomstret brunelle, tarmvridrøn og virgilasters[1]
Hvid staudeklematis kan bruges som solitærstaude eller sammen med f.eks. græsser og kalkbundsplanter på tørre, varme skråninger. Den kan også bruges i stenbedet eller i krukker og kummer.
Hvid staudeklematis (Clematis recta) er en buskformet staude med en opstigende til opret eller let slyngende vækst. Blomsterne har en fin duft. Hele planten er giftig, og saften kan fremkalde brandsårsagtige skader på huden.
Pensaskärhö (Clematis recta) on Etelä-Euroopassa alkuperäisenä kasvava kärhöjen sukuun kuuluva monivuotinen leinikkikasvi. Sitä viljellään koristekasvina.[1]
Pensaskärhö kasvaa 1–1,5 metriä korkeaksi. Kasvutavaltaan se poikkeaa monista muista kärhöistä, sillä se ei kasva kiipeilevänä köynnöksenä vaan pystynä ja pensasmaisena. Kasvin varsi on ruohomainen, jäykkä ja ontto, vain tyveltä vähän puutunut. Lehdet koostuvat suikeista ehytlaitaisista lehdyköistä. Huiskilomaiset kukinnot kasvavat haarojen kärkiin. Pensaskärhön kukat ovat tuoksuvat ja väriltään maidonvalkoiset. Kehälehdet ovat 8–15 millimetriä pitkät, terälehtiä ei ole. Hedelmänä on kalju pähkylä.[1]
Pensaskärhö (Clematis recta) on Etelä-Euroopassa alkuperäisenä kasvava kärhöjen sukuun kuuluva monivuotinen leinikkikasvi. Sitä viljellään koristekasvina.
Prosty pryšćenc (Clematis recta) je rostlina ze swójby maslenkowych rostlinow (Ranunculaceae).
Prosty pryšćenc je trajne zelo, kotrež docpěwa wysokosć wot 50 hač 150 cm.
Stolpik je zwjetša njewodrjewjeny, hranity a dudławy.
Łopjena su njeporowje pjerite z pjeć, sydom abo dźesać dołho stołpikatymi, jejkojtymi, wótrymi łopješkami. Łopency su cyłokromne a módrozelene.
Kćěje wot (meje) junija hač julija. Mnoholičbne, běłe kćenja steja w kwětnistwach na kóncach zrunanych, dudławych stołpikow. Štyri kćenjowe łopjena su běłe, jenož na kromje husto pjelsćojće kosmate.
Wutk čerstwych rostlinow wobsahuje wótry protoanemonin, kotryž kožu jara sylnje dražni.
Rosće w ćopłych kerčinatych lěsach a swětłych kerčinach. Preferuje w lěće ćopłe, wapnite pódy.
Rostlina je w južnej Němskej, Durinskej, južnych Alpach a Pyrenejach, w južnej a wuchodnej Europje rozšěrjena.
Prosty pryšćenc (Clematis recta) je rostlina ze swójby maslenkowych rostlinow (Ranunculaceae).
Augstais mežvītenis (latīņu: clematis recta; angļu: erect clematis, krievu: ломонос прямой) ir daudzgadīgs Gundegu dzimtas puskrūms.
Augums liels, līdz 1,5 m. Stumbrs stāvs, stipri zarojas, augšdaļā ar īsiem matiņiem . Lapas nepāra plūksnaini saliktas. Ziedi balti, sakārtoti plašā skarveida ziedkopā stumbra vai zara galā. Zied jūnija beigās, jūlijā. Auglis — sēklenis.
Suga sastopama Eiropas dienvidu, dienvidaustrumu daļā. Latvijā savvaļā ir izplatīts reti. Aug skrajos mežos, mežmalās, siltās un saulainās vietās.
Audzē kā dekoratīvu augu.
Augstais mežvītenis (latīņu: clematis recta; angļu: erect clematis, krievu: ломонос прямой) ir daudzgadīgs Gundegu dzimtas puskrūms.
Powojnik prosty (Clematis recta) – gatunek rośliny z rodziny jaskrowatych (Ranunculaceae). Występuje w zachodniej Azji (Azerbejdżan i Kaukaz Południowy) oraz we wschodniej, środkowej i południowej Europie[2]. W Polsce jest rzadki, występuje nad dolną Wisłą[3].
Bylina, hemikryptofit. Kwitnie w okresie od lipca do sierpnia. Rośnie na łąkach, skarpach, w zaroślach. W klasyfikacji zbiorowisk roślinnych gatunek charakterystyczny dla All. Geranion sanguinei[4]. Cała roślina jest lekko trująca, przy doustnym spożyciu powoduje biegunkę, skurcze, paraliże i podrażnienia skóry[5]. Po wysuszeniu traci trujące własności[5]. Liczba chromosomów 2n = 16[3].
Gatunek umieszczony na polskiej czerwonej liście w kategorii NT (gatunek bliski zagrożenia)[7].
Powojnik prosty (Clematis recta) – gatunek rośliny z rodziny jaskrowatych (Ranunculaceae). Występuje w zachodniej Azji (Azerbejdżan i Kaukaz Południowy) oraz we wschodniej, środkowej i południowej Europie. W Polsce jest rzadki, występuje nad dolną Wisłą.
Styvklematis (Clematis recta) är en art i familjen ranunkelväxter från centrala, södra och östra Europa.
Styvklematis (Clematis recta) är en art i familjen ranunkelväxter från centrala, södra och östra Europa.
Трав'яниста рослина заввишки 50–100(150) см. Листки перисті, з великими частками, 3–5 см завдовжки. Квітки білі, 8–10(12) мм довжиною[2].
Поширений у помірній Європі й Кавказу (Азербайджан, Грузія)[3].
В Україні вид зростає в лісах, на узліссях, у чагарниках — у лісових р-нах і Лісостепу, звичайний; в Степу, в північних р-нах[2].
Трав'яниста рослина заввишки 50–100(150) см. Листки перисті, з великими частками, 3–5 см завдовжки. Квітки білі, 8–10(12) мм довжиною.
Clematis recta là một loài thực vật có hoa trong họ Mao lương. Loài này được L. mô tả khoa học đầu tiên năm 1753.[1]
Clematis recta là một loài thực vật có hoa trong họ Mao lương. Loài này được L. mô tả khoa học đầu tiên năm 1753.
Clematis recta L., 1753
Ломоно́с прямо́й, или клематис прямой[2] (лат. Clēmatis rēcta) — вид цветковых растений рода Ломонос (Clematis) семейства Лютиковые (Ranunculaceae).
В природе ареал вида охватывает материковую часть Европы и Кавказ. Натурализовалось повсеместно.[3]
Произрастает в кустарниках, лесах, в речных долинах.
Стебель прямой, травянистый, тонкобороздчатый, в верхней части коротко опушённый, более густо в узлах.
Листья голубовато-зеленые, перистые, с бороздчатыми голыми или слабо опушёнными черешками; листочки в числе 2—4 пар, более менее отставленные, коротко-черешковые, яйцевидные, крупные, длиной до 9 см, на вершине заострённые, при основании клиновидно суженные или слегка сердцевидные, по краю обычно цельные, снизу с выступающими жилками, сверху голые, более тёмные.
Цветки многочисленные в сложно щитковидном соцветии. Чашелистики в числе 4, молочно-белые, мелкие, длиной 8—15 мм, узко-яйцевидные или продолговато обратно-клиновидные, снизу с узкой коротко-пушистой каймой, сверху голые. Пыльники голые.
Плодики почти голые, сжатые, с недлинным и перисто-опушенным столбиком.
Вид Ломонос прямой входит в род Ломонос (Clematis) трибы Anemoneae подсемейства Лютиковые (Ranunculoideae) семейства Лютиковые (Ranunculaceae) порядка Лютикоцветные (Ranunculales).
По данным The Plant List на 2013 год[4], в синонимику вида входят:
Ломоно́с прямо́й, или клематис прямой (лат. Clēmatis rēcta) — вид цветковых растений рода Ломонос (Clematis) семейства Лютиковые (Ranunculaceae).