الأسماء في صفحات التنقل
Rorippa sylvestris[1][2] és una espècie de planta que habita en zones ermes i riberes fluvials arreu d'Europa actua com a espècie invasora als Estats Units.[3] És una planta erecta gairebé glabra, perenne 20-50 cm, amb tiges reptants extenses a la base. Les fulles són pinnades o molt dividides, amb lòbuls dentats ovals o lanceolats. Les flors són grogues, 7-8 mm diàmetre, en inflorescències curtes i laxes. Els pètals són ovats, i mesuren el doble de llarg que els sèpals. El fruit és una beina lineal, 5-18 mm. Floreix a finals de primavera i durant l'estiu.
Rorippa sylvestris és una espècie de planta que habita en zones ermes i riberes fluvials arreu d'Europa actua com a espècie invasora als Estats Units. És una planta erecta gairebé glabra, perenne 20-50 cm, amb tiges reptants extenses a la base. Les fulles són pinnades o molt dividides, amb lòbuls dentats ovals o lanceolats. Les flors són grogues, 7-8 mm diàmetre, en inflorescències curtes i laxes. Els pètals són ovats, i mesuren el doble de llarg que els sèpals. El fruit és una beina lineal, 5-18 mm. Floreix a finals de primavera i durant l'estiu.
Planhigyn blodeuol bychan yw Berwr melyn ymlusgol sy'n enw gwrywaidd. Mae'n perthyn i'r teulu Brassicaceae. Yr enw gwyddonol (Lladin) yw Rorippa sylvestris a'r enw Saesneg yw Creeping yellow-cress.[1] Ceir enwau Cymraeg eraill ar y planhigyn hwn gan gynnwys Berwr Melyn Ymlusgol y Dŵr, Berwr Melyn Blynyddol y Dŵr, Berwy Melyn Ymlusgol y Dwfr, Berwyr Melyn Blynyddol y Dŵr.
Mae'r dail ar ffurf 'roset' a chaiff y planhigyn ei flodeuo gan wenyn.
Planhigyn blodeuol bychan yw Berwr melyn ymlusgol sy'n enw gwrywaidd. Mae'n perthyn i'r teulu Brassicaceae. Yr enw gwyddonol (Lladin) yw Rorippa sylvestris a'r enw Saesneg yw Creeping yellow-cress. Ceir enwau Cymraeg eraill ar y planhigyn hwn gan gynnwys Berwr Melyn Ymlusgol y Dŵr, Berwr Melyn Blynyddol y Dŵr, Berwy Melyn Ymlusgol y Dwfr, Berwyr Melyn Blynyddol y Dŵr.
Mae'r dail ar ffurf 'roset' a chaiff y planhigyn ei flodeuo gan wenyn.
Rukev obecná (Rorippa sylvestris) je žlutě kvetoucí bylina, vytrvalý druh rodu rukev rostoucí hlavně na podmáčených stanovištích. Je považována za plevelnou rostlinu která měla v minulosti jen lokální význam, ale dnes bývá díky velké konkurenceschopností na mnoha místech hojná.
Je rozšířena hlavně v oblasti mírného pásma s těžištěm výskytu v Evropě kde se vyskytuje mimo nejsevernějších oblastí a Pyrenejského poloostrova. Dále roste v Malé Asii, Zakavkazsku, Střední Asii i severozápadní Africe a dále byla zavlečena do převážné části Severní a Jižní Ameriky i na Nový Zéland. Vyskytuje se téměř na celém území České republiky.
Světlomilný druh který pionýrsky zabydluje obnaženou půdu a to jak písčito-jílovitou tak i hlinitou, vždy ale s vysokým obsahem dostupného dusíku a nízkým obsahem humusu. Mezi původní stanoviště patří místa občasně zaplavována tekoucí vodou nebo podmáčená území. Druhotně se vyskytuje na říčních a rybničních hrázích, v příkopech okolo lesních a polních cestách, zamokřených skládkách a na vlhkých loukách, obdělávaných polích i zahradách. Může však růst i na výslunných stráních, zvláště na těžkých půdách.[2][3][4]
Vytrvalá rostlina vyrůstající z hlavního vřetenovitého kořene (sahajícího do hloubky až 30 cm) ze kterého vyrůstají silně větvené postranní, většinou vodorovné výběžky s mnohými kořenovými i stonkovými pupeny. Výběžky, které se po vytažení z půdy vlivem slunečního záření zbarvují fialově, vytvářejí hustou spleť rozloženou převážně v ornici a po mechanickém narušení z jejich pupenů vyrůstají četné listové růžice a následně i lodyhy.
Plná, hranatá lodyha, která je zprvu krátce chlupatá a později lysá, může být přímá, vystoupavé i poléhavá, dosahuje délky až 80 cm a obvykle se již od báze větví. Spodní, světle zelené, řapíkaté listy bez oušek jsou dlouhé 6 až 12 cm a široké 2 až 3 cm, lysé nebo ojediněle chlupaté, na průřezu podlouhlé až široce elipsovité a mají čepele hluboce peřenodílné až zpeřené s podlouhlými zubatými až peřenoklanými úkrojky. Střídavě vyrůstající převážně přisedlé lodyžní listy jsou peřenodílné až peřenosečné s čárkovitými, nepravidelně zubatými úkrojky. Přízemní listy brzy usychají, lodyžní o málo později. Tvar listů je na jednotlivých stanovištích značně rozdílný, jedná se neděděné odlišnosti.
Květy jsou oboupohlavné, čtyřčetné a mají stopky dlouhé asi 5 mm, vytvářejí bezlistenný hrozen mírně se rozšiřující v plodové fázi. Zelené nebo nažloutlé lístky otevřeného kalichu bývají dlouhé asi 2,5 mm. Sytě žluté, obvejčité korunní lístky jsou delší, obvykle 3 až 5 mm. Rostlina kvete od června až do srpna, druh je obligátně cizosprašný jinak nevytváří semena.
Plody, vyrůstající na šikmo vztyčených stopkách, jsou podlouhlé, mírně obloukovité šešule o délce 1 až 2 cm a s asi 1 mm dlouhým zobáčkem. Podlouhlá semena bývají 0,7 mm velká, hnědočervená a na povrchu jamkovitá a jemně síťovaná.[2][3][5][6][7]
Rozmnožuje se vegetativně oddenky a generativně semeny. Na neobdělávané půdě převládá rozmnožování semeny, na jedné rostlině dozrává až několik tisíců semen která se šíří větrem, vodou, půdou, nářadím, kompostem i osivem. Čerstvá semena vzcházejí jen málo a podržují si klíčivost po několik let. Po přezimování v půdě se jejích klíčivost zvyšuje, nejlépe pokud jsou uložena v povrchové vrstvě. Pokud vyklíčí na podzim vytvoří pouze listovou růžici která přezimuje.
Na obdělávaných půdách se častěji rozmnožuje vegetativně kořenovými výběžky které jsou poměrně tenké a ohebné a velmi dobře regenerují, zvláště jsou-li přikryty jen slabou vrstvou půdy. Úlomky kořenů jsou po poli roznášeny při zpracovávaní půdy nebo rozvážením kompostu. Starší rostliny po odkvětu vytvářejí z pupenů na svých oddencích řadu přízemních růžic a následně lodyh. Kořeny, přestože se silně větví, nebývají dlouhé a jsou takto vytvářeny sice husté, ale rozlohou jen malé kolonie. Rostliny snášejí občasné sečení, z kořenů dobře obrůstají.[8][9]
Rukev obecná zapleveluje všechny jednoleté i víceleté plodiny, kde vytváří hustá ohniska označující často zamokřená místa. Hodně se vyskytuje v ozimé řepce, které sice moc neškodí, ale vzhledem k blízké příbuznosti je v ní chemicky téměř nehubitelná; rozšiřování ploch s řepkou tak přispívá k jejímu šíření.
Problematickým plevelem je hlavně v okopaninách a v zelenině, kde její husté kolonie mohu výrazně snížit výnos. Pro pěstitele v některých oblastech je pravidelným nepřítelem hlavně u zelenin ozimých či setých brzy z jara (cibule, petržel, pastinák) kde se vyskytuje téměř masově, bohatě tam kvete i vysemeňuje se. Na zaplevelených polích je častá také v porostech raných brambor nebo víceletých pícnin. Ve větším množství je v krmné píci škodlivá, hlavně pro koně se považuje za jedovatou.
Přestože preferuje vlhčí stanoviště uplatňuje se jako plevel i v sušších lokalitách. Přes citlivost na některé herbicidy snadno regeneruje. Patří dosud mezi méně významné plevele lokálního významu, za příznivých podmínek se však může stát obtížným a škodlivým široce rozšířeným plevelným druhem.[4][8][9]
Rukev obecná se může i křížit, v přírodě Česka se vyskytují tyto její hybridy:
Obrázky, zvuky či videa k tématu rukev obecná ve Wikimedia Commons
Rukev obecná (Rorippa sylvestris) je žlutě kvetoucí bylina, vytrvalý druh rodu rukev rostoucí hlavně na podmáčených stanovištích. Je považována za plevelnou rostlinu která měla v minulosti jen lokální význam, ale dnes bývá díky velké konkurenceschopností na mnoha místech hojná.
Vejguldkarse (Rorippa sylvestris), ofte skrevet vej-guldkarse, er en 20-60 cm høj urt, der vokser f.eks. på dyrket jord og i vejkanter.
Vejguldkarse er en flerårig urt med en opstigende vækst. Stænglerne er furede og hårløse, og de er lysegrønne eller sine steder med et violet anstrøg. Bladene er spredtstillede og fjersnitdelte med spidse afsnit og en skarpttakket rand. Oversiden er græsgrøn, mens undersiden er lysegrøn.
Blomstringen sker i juni-august, hvor man finder de små blomsterstande både endestillet og fra de øverste bladhjørner. De enkelte blomster er regelmæssige og 4-tallige med gule kronblade. Frugterne er aflange skulper med mange frø.
Rodnettet består af en forgrenet, krybende jordstængel og talrige, grove rødder.
Højde x bredde og årlig tilvækst: 0,50 x 0,50 m (50 x 50 cm/år).
Arten er udbredt i Mellemøsten, Kaukasus og Europa, herunder også i Danmark, hvor den findes hist og her. Den er knyttet til lysåbne voksesteder med forholdsvist højt kalk- og næringsindhold. Derfor optræder den som ukrudt på marker, langs vejkanter og på affaldspladser.
Ved bredderne af Gudenåen findes arten sammen med bl.a. alm. fredløs, hjertegræs, korsknap, alm. skjolddrager, engkabbeleje, gul fladbælg, knoldet brunrod, kærgaltetand, lodden dueurt, nyserøllike, sumpkællingetand og trævlekrone[1]
Vejguldkarse (Rorippa sylvestris), ofte skrevet vej-guldkarse, er en 20-60 cm høj urt, der vokser f.eks. på dyrket jord og i vejkanter.
Die Wilde Sumpfkresse (Rorippa sylvestris) ist eine Pflanzenart aus der Gattung der Sumpfkressen (Rorippa) innerhalb der Familie der Kreuzblütengewächse (Brassicaceae).
Die Wilde Sumpfkresse wächst als überwinternd grüne, ausdauernde krautige Pflanze und erreicht Wuchshöhen von 20 bis 60 Zentimetern. Es handelt sich um eine mit Blattrosetten überwinternde Art, die unterirdische, verzweigte, dünne Ausläufer treibt. Der niederlegende, aufrechte bis aufsteigende Stängel ist verzweigt, kahl oder schwach mit sehr kurzen Haaren besetzt.
Die Laubblätter sind meist in Blattstiel sowie Blattspreite gegliedert und nicht stängelumfassend. Die unteren Laubblätter sind gefiedert bis fiederteilig und besitzen vier bis sieben Paare gezähnte bis fiederteilige Abschnitte auf jeder Seite. Die oberen Laubblätter können sitzend sein und haben oft schmälere und ungeteilte Abschnitte.
Die Blütezeit reicht vorwiegend von Juni bis Oktober. Die traubigen Blütenstände sind selten über 10 Zentimeter lang.
Die zwittrigen Blüten sind vierzählig. Die vier Kelchblätter sind bei einer Länge von 2 bis 3 Millimetern elliptisch bis länglich. Die vier goldgelben, freien Kronblätter sind bei einer Länge von 4 bis 5 Millimetern verkehrt-eiförmig. Es sind sechs Staubblätter vorhanden. Im Kronengrund sind zwischen je zwei Staubfäden je zwei Nektarien inseriert.
Die waagerechten oder leicht nach oben abstehenden Fruchtstiele sind bis zu 12 Millimeter lang. Die Schoten sind bei einer Länge von 8 bis 18 Millimetern sowie einer Breite von etwa 1 Millimetern linealisch, spitz und gerade oder leicht gekrümmt.
Die Chromosomenzahl beträgt 2n = 32, seltener 40 oder 48[1].
Die Wurzeln enthalten das Senföl Hirsutin.
Die Wilde Sumpfkresse ist ein Hemikryptophyt, genauer eine Schaftpflanze. Mit den bis zu 0,75 Meter tiefen Wurzeln und als Kriechpionier kann die Wilde Sumpfkresse zur Uferbefestigung genutzt werden. Es erfolgt vegetative Vermehrung als rasenbildender Kriechpionier und durch Wurzelsprosse bzw. durch Blattknospen. Ganze Pflanzen können durch Hochwasser ausgebreitet werden.
Blütenökologisch handelt es sich um „Kleine Trichterblumen“, deren goldgelbe Blütenkronblätter den Kelch überragen. Die Narben und die Staubbeutel der vier längeren Staubblätter stehen in gleicher Höhe, so dass Besucher mit dem Kopf beides berühren, wobei Selbst- und Fremdbestäubung erfolgt. Bei Regenwetter öffnet sich die Blütenkrone nur halb, und es findet durch die längeren Staubblätter spontane Selbstbestäubung statt. Die Bestäubung erfolgt durch Insekten, wie Hummeln, Bienen und Schwebfliegen.
Es erfolgt Wasserausbreitung der Samen und Früchte, sowie Menschenausbreitung.
Rorippa sylvestris ist von Europa bis Indien und Japan verbreitet. Sie ist ein eurasisch-subozeanisch-submediterranes Florenelement. In Neuseeland, Nord- und Südamerika ist sie ein Neophyt.[2]
In Österreich ist sie häufig zu finden. In den Allgäuer Alpen steigt sie in Vorarlberg am Fuß des Walmendinger Horns am Oberen Heuberghaus bis zu einer Höhenlage von 1440 Metern auf.[3] In der Schweiz kommt sie nur stellenweise vor. Die Wilde Sumpfkresse kommt in Deutschland meist verbreitet vor; nur in West- und Nordostdeutschland ist sie selten zu finden.
Die Wilde Sumpfkresse wächst auf Flutrasen- und in Schuttunkraut-Gesellschaften. Man findet sie vor allem an Ufern, in Gräben, auf Äckern und in Forstbaumschulen. Sie gedeiht am besten auf meist feuchten, nährstoffreichen, stickstoffhaltigen, humosen Böden.
Nach Erich Oberdorfer ist sie eine Charakterart des Rorippo-Agrostietum stoloniferi aus dem Verband Agropyro-Rumicion.[1] Nach Heinz Ellenberg ist sie eine Charakterart des Verbandes der Flussufer-Röhrichte (Phalaridion arundinaceae).
Die Erstveröffentlichung erfolgte 1753 unter dem Namen (Basionym) Sisymbrium sylvestre durch Carl von Linné. Die Neukombination zu Rorippa sylvestris (L.) Besser wurde 1821 durch Wilibald Swibert Joseph Gottlieb von Besser veröffentlicht. Das Artepitheton sylvestris bedeutet „wildwachsend“.
Die Wilde Sumpfkresse (Rorippa sylvestris) ist eine Pflanzenart aus der Gattung der Sumpfkressen (Rorippa) innerhalb der Familie der Kreuzblütengewächse (Brassicaceae).
Rorippa sylvestris (the creeping yellowcress,[1] keek, or yellow fieldcress; syn. Radicula sylvestris (L.) Druce [2]) is an invasive species[3] of plant in the United States, likely entering from Europe before 1818 from ballast water and spreading throughout North America through contaminated nursery seed stock.[4]
_sl7.jpg)
_sl16.jpg)
{{citation}}: CS1 maint: location (link) Rorippa sylvestris (the creeping yellowcress, keek, or yellow fieldcress; syn. Radicula sylvestris (L.) Druce ) is an invasive species of plant in the United States, likely entering from Europe before 1818 from ballast water and spreading throughout North America through contaminated nursery seed stock.
La oruga palustre[1] o roqueta palustre[1] (Rorippa sylvestris[2][3]) es una especie de planta nativa de Europa que se comporta como invasora[4] en Estados Unidos. Erecta casi glabra, perenne 20-50 cm, con tallos rastreros extensos en su base. Hojas pinnadas o muy divididas, con lóbulos dentados oval o lanceolados. Flores amarillas, 7-8 mm de diámetro, en inflorescencias cortas y laxas. Pétalos ovados, doble de largo que los sépalos. Vaina lineal, 5-18 mm. Florece a finales de primavera y durante el verano.
Zonas baldías, riberas fluviales.
Toda Europa.
La oruga palustre o roqueta palustre (Rorippa sylvestris) es una especie de planta nativa de Europa que se comporta como invasora en Estados Unidos. Erecta casi glabra, perenne 20-50 cm, con tallos rastreros extensos en su base. Hojas pinnadas o muy divididas, con lóbulos dentados oval o lanceolados. Flores amarillas, 7-8 mm de diámetro, en inflorescencias cortas y laxas. Pétalos ovados, doble de largo que los sépalos. Vaina lineal, 5-18 mm. Florece a finales de primavera y durante el verano.
Rikkanenätti (Rorippa sylvestris) on monivuotinen, keltakukkainen ristikukkaiskasvi.
Rikkanenätti kasvaa 20–50 cm korkeaksi. Sen varsi ja lehdet ovat vaaleanvihreät, lehdet pariliuskaiset. Kukat ovat keltaiset, ja niissä on neljä soikeaa terälehteä. Kukkien halkaisija on 8–10 mm. Kasvi leviää etenkin juuren palasista. [2] Rikkanenätti muistuttaa jonkin verran rantanenättiä (Rorippa palustris).
Rikkanenätti kasvaa muun muassa puistoissa, puutarhoissa, joutomailla ja tienpenkereillä.
Rikkanenättiä pidetään aggressiivisena rikkakasvina, josta on vaikea päästä eroon.[3]
Rikkanenätti (Rorippa sylvestris) on monivuotinen, keltakukkainen ristikukkaiskasvi.
Cresson des bois, Rorippe sylvestre
Rorippa sylvestris (le Cresson des bois) est une espèce végétale herbacée de la famille des Brassicaceae.
Miškinis čeriukas (lot. Rorippa sylvestris, angl. Creeping Yellowcress, vok. Wilde Sumpfkresse) – bastutinių (Brassicaceae) šeimos čeriukų (Rorippa) genties augalas.
Augalas daugiametis, su šakniastiebiu ir trumpomis požeminėmis palaipomis. Žiedynas − kekė, iš pradžių labai tanki, apvali, vėliau kiek pailgėja, bet ne tokia ilga kaip žvaginės ar tvertiko. Kartais žiedynas šakotas. Taurėlapiai žalsvi, atsilošę, anksti nukrinta. Vainiklapiai iki 1/2 cm ilgio, geltoni. Vaisius − siaura ankštara, jos viršūnėje trumpas liemenėlis. Vaiskočiai, kartais ir ankštaros puslankiu išlinkę. Stiebas iki 40 cm aukščio, status arba kylantis, šakotas, šiek tiek briaunotas. Lapai pražanginiai, elipsiški, plunksniškai suskaldyti, su koteliais. Lapų skiltelės pailgos, skiautėtos arba dantytos. Arčiau stiebo viršūnės lapai ne taip suskaldyti, bekočiai.
Auga upių, ežerų, balų pakrantėse, durpynų duobėse, pylimuose, palaukėse, pakelėse, pagrioviuose, parkuose, prie sodybų, daržuose. Mėgsta derlingus ir nesunkius aliuvio ir deliuvio dirvožemius. Žiedus lanko vabzdžiai. Žolę ėda galvijai. Arkliams nuodingas. Lapai neblogą prieskonį suteikia salotoms, padažams, sumuštiniams.
Rudenį žydintys augalai, Ramunėlė Jankevičienė, Živilė Lazdauskaitė, Vilnius, Mokslas, 1991, 40 psl.
Miškinis čeriukas (lot. Rorippa sylvestris, angl. Creeping Yellowcress, vok. Wilde Sumpfkresse) – bastutinių (Brassicaceae) šeimos čeriukų (Rorippa) genties augalas.
Augalas daugiametis, su šakniastiebiu ir trumpomis požeminėmis palaipomis. Žiedynas − kekė, iš pradžių labai tanki, apvali, vėliau kiek pailgėja, bet ne tokia ilga kaip žvaginės ar tvertiko. Kartais žiedynas šakotas. Taurėlapiai žalsvi, atsilošę, anksti nukrinta. Vainiklapiai iki 1/2 cm ilgio, geltoni. Vaisius − siaura ankštara, jos viršūnėje trumpas liemenėlis. Vaiskočiai, kartais ir ankštaros puslankiu išlinkę. Stiebas iki 40 cm aukščio, status arba kylantis, šakotas, šiek tiek briaunotas. Lapai pražanginiai, elipsiški, plunksniškai suskaldyti, su koteliais. Lapų skiltelės pailgos, skiautėtos arba dantytos. Arčiau stiebo viršūnės lapai ne taip suskaldyti, bekočiai.
Auga upių, ežerų, balų pakrantėse, durpynų duobėse, pylimuose, palaukėse, pakelėse, pagrioviuose, parkuose, prie sodybų, daržuose. Mėgsta derlingus ir nesunkius aliuvio ir deliuvio dirvožemius. Žiedus lanko vabzdžiai. Žolę ėda galvijai. Arkliams nuodingas. Lapai neblogą prieskonį suteikia salotoms, padažams, sumuštiniams.
De akkerkers (Rorippa sylvestris), ook wel bekend onder de naam gele kiek, is een plant uit de kruisbloemenfamilie (Brassicaceae). In Midden-Europa is het een van de meest voorkomende soorten uit de familie. De soort komt van nature voor in Europa tot Noord-Afrika, Klein-Azië en het Midden-Oosten.
De akkerkers is een vaste plant die 20-60 cm hoog wordt. 's Winters overwintert de plant met een bladrozet en dunne, ondergrondse uitlopers.
De stengel staat rechtop en is vertakt en kaal of zwak- en kortbehaard. De bladeren zijn gesteeld, niet-stengelomvattend, niet geoord en geveerd tot veerdelig.
De kelkbladeren zijn 2-3 mm lang en elliptisch tot langwerpig van vorm. De goudgele kroonbladen zijn dubbel zo lang. De bloemtrossen zijn zelden meer dan 10 cm lang. De bloeitijd loopt van juni tot oktober.
De langwerpige hauwtjes zijn recht of licht gekromd, 0,8-1,8 cm lang, circa 1 mm breed en zitten op 1,2 cm lange stelen.
De bestuiving gebeurt door insecten als hommels, bijen en zweefvliegen.
Mediabestanden die bij dit onderwerp horen, zijn te vinden op de pagina Akkerkers op Wikimedia Commons. De akkerkers (Rorippa sylvestris), ook wel bekend onder de naam gele kiek, is een plant uit de kruisbloemenfamilie (Brassicaceae). In Midden-Europa is het een van de meest voorkomende soorten uit de familie. De soort komt van nature voor in Europa tot Noord-Afrika, Klein-Azië en het Midden-Oosten.
De akkerkers is een vaste plant die 20-60 cm hoog wordt. 's Winters overwintert de plant met een bladrozet en dunne, ondergrondse uitlopers.
De stengel staat rechtop en is vertakt en kaal of zwak- en kortbehaard. De bladeren zijn gesteeld, niet-stengelomvattend, niet geoord en geveerd tot veerdelig.
De kelkbladeren zijn 2-3 mm lang en elliptisch tot langwerpig van vorm. De goudgele kroonbladen zijn dubbel zo lang. De bloemtrossen zijn zelden meer dan 10 cm lang. De bloeitijd loopt van juni tot oktober.
De langwerpige hauwtjes zijn recht of licht gekromd, 0,8-1,8 cm lang, circa 1 mm breed en zitten op 1,2 cm lange stelen.
Rzepicha leśna (Rorippa sylvestris) – gatunek rośliny należący do rodziny kapustowatych. Obszar rodzimego występowania to niemal cała Europa, obszary Azji o klimacie umiarkowanym i część Indii[2]. Jako gatunek zawleczony rozprzestrzenił się także w Skandynawii, w Nowej Zelandii, w Ameryce Północnej (USA, Kanada) oraz w Argentynie i Chile[2]. W Polsce pospolity[3].
Bylina, hemikryptofit (geofit). Kwitnie od maja do września. Siedlisko: brzegi rzek, rowy, pola (chwast), drogi na podłożu wilgotnym i bogatym w azot. W klasyfikacji zbiorowisk roślinnych gatunek charakterystyczny dla O/All. Agropuro-Rumicion crispi i Ass. Oenantho-Rorippetum[4].
Tworzy mieszańce z rzepichą austriacką, rz. błotną i rz. ziemnowodną[5].
Rzepicha leśna (Rorippa sylvestris) – gatunek rośliny należący do rodziny kapustowatych. Obszar rodzimego występowania to niemal cała Europa, obszary Azji o klimacie umiarkowanym i część Indii. Jako gatunek zawleczony rozprzestrzenił się także w Skandynawii, w Nowej Zelandii, w Ameryce Północnej (USA, Kanada) oraz w Argentynie i Chile. W Polsce pospolity.
Rorippa sylvestris é uma espécie de planta com flor pertencente à família Brassicaceae.
A autoridade científica da espécie é (L.) Besser, tendo sido publicada em Enumeratio Plantarum 27. 1821.[1]
Trata-se de uma espécie presente no território português, nomeadamente os seguintes táxones infraespecíficos:[2]
Rorippa sylvestris é uma espécie de planta com flor pertencente à família Brassicaceae.
A autoridade científica da espécie é (L.) Besser, tendo sido publicada em Enumeratio Plantarum 27. 1821.
Strandfräne (Rorippa sylvestris) är en växtart i familjen korsblommiga växter.
Wikimedia Commons har media som rör Strandfräne.
Strandfräne (Rorippa sylvestris) är en växtart i familjen korsblommiga växter.
Це багаторічні кореневищні трав'янисті рослини. Стебла (5)20–50(100) см, розгалужені в основному від основи. Листки перисто-розсічені з продовгуватими дольками; листові пластини (2)3.5–15(20) × (0.7)1–4.5(6) см. Чашолистки довгасті, зелені чи жовті, 1.8–3(3.5) × 0.7–1.5 мм. Пелюстки 3–5 мм завдовжки, жовті й еліптичні. Стручки лінійні 4–18 мм завдовжки. Плоди однакові, овальні, червонувато-коричневі, 0.6–0.9 × 0.4–0.5 мм.
Вид поширений у всій Європі, окрім Мальти й Ісландії, у Скандинавію можливо введений. Є випадкові знахідки з архіпелагу Шпіцберген та Ґренландії. В Азії зростає на територіях Китаю, Росії, Японії, Індії, Таджикистану, Узбекистану, Ірану, Туреччини, Лівану, Ізраїлю, Грузії. Вид введено в Канаду, США, Аргентину, Чилі, Нову Зеландію.
В Україні зростає на луках серед верб і тополь, на берегах річок, озер, канав, у сирих місцях по всій території, але в Криму рідкісний, береги р. Биюк-Карасу в степовому Криму[2].
На Кавказі водяний хрін лісовий використовують для салатів.[3]
Rorippa sylvestris là một loài thực vật có hoa trong họ Cải. Loài này được (L.) Besser miêu tả khoa học đầu tiên năm 1821.[1]
Rorippa sylvestris là một loài thực vật có hoa trong họ Cải. Loài này được (L.) Besser miêu tả khoa học đầu tiên năm 1821.
欧亚蔊菜（学名：Rorippa sylvestris），为十字花科蔊菜属下的一个植物种。[1]
这是一篇與植物相關的小作品。你可以通过编辑或修订扩充其内容。 
分類 界 : 植物界 Plantae 門 : 被子植物門 Magnoliophyta 綱 : 双子葉植物綱 Magnoliopsida 目 : アブラナ目 Brassicales 科 : アブラナ科 Brassicaceae 属 : イヌガラシ属 Rorippa 種 : キレハイヌガラシ R. sylvestris 学名 Rorippa sylvestrisキレハイヌガラシ（裂れ葉犬芥子、Rorippa sylvestris）は、アブラナ科イヌガラシ属の多年草の一種。別名「ヤチイヌガラシ」。
草丈30-60cm[1]。4-8月にかけて黄色い花を咲かせる[1]。根生葉は深く切れ込む。
畑や河川敷、道端に生育する。切れた根からでも再生が可能で繁殖力が強く、駆除が困難な雑草である[1]。
