Planhigyn blodeuol bychan yw Berwr melyn mawr sy'n enw gwrywaidd. Mae'n perthyn i'r teulu Brassicaceae. Yr enw gwyddonol (Lladin) yw Rorippa amphibia a'r enw Saesneg yw Great yellow-cress.[1] Ceir enwau Cymraeg eraill ar y planhigyn hwn gan gynnwys Berwr Melyn Mwyaf y Dŵr, Berw Melyn Mwyaf y Dŵr, Berwr y Torlennydd.
Mae'r dail ar ffurf 'roset' a chaiff y planhigyn ei flodeuo gan wenyn.
Planhigyn blodeuol bychan yw Berwr melyn mawr sy'n enw gwrywaidd. Mae'n perthyn i'r teulu Brassicaceae. Yr enw gwyddonol (Lladin) yw Rorippa amphibia a'r enw Saesneg yw Great yellow-cress. Ceir enwau Cymraeg eraill ar y planhigyn hwn gan gynnwys Berwr Melyn Mwyaf y Dŵr, Berw Melyn Mwyaf y Dŵr, Berwr y Torlennydd.
Mae'r dail ar ffurf 'roset' a chaiff y planhigyn ei flodeuo gan wenyn.
Rukev obojživelná (Rorippa amphibia) je vysoká vytrvalá, žlutě kvetoucí bahenní nebo vodní bylina rostoucí na březích stojatých nebo mírně tekoucích vod, druh rodu rukev (Rorippa).
Původní rozšíření zasahuje velkou část Euroasie, od Velké Británie až po Turecko a dále Západní Asii, Kavkaz, Střední Asií a západní i střední Sibiř, včetně Alžírska na severu Afriky. Druhotně se rozšířila do Kanady a Spojených států amerických jakož i na Nový Zéland. Vyrůstá na březích stojatých nebo mírně tekoucích eutrofních vod s kolísavou výškou hladiny, volí si místa po větší část roku zaplavená i sezónně vysychající.
V České republice roste na některých místech až hojně, nejčastěji v údolích okolo větších řek s nánosem dobře úživného bahnitého a jílovitého sedimentu. V Čechách je hlavně k vidění v Polabí, v poříčí dolní Vltavy a střední Ohře, jakož i v okolí Českého Krumlova, Českých Budějovic a Třeboně. Na Moravě se nejčastěji vyskytuje okolo středního a dolního toku řeky Moravy a kolem Českého Těšína.
Je to světlomilný druh snášející ale i dočasné zastínění, je přizpůsobený ke kolísající výšce vody. Převážnou část života obvykle prožívá v mělké vodě (50 až 80 cm), tam také dochází ke kvetení které probíhá stejně jako zrání plodů nad vodou ve vzduchu. Přestože má adaptivní změny pro trvalý život ve vodním prostředí, dokáže úspěšně přežívat také v nezaplavené, pouze vodou dostatečně prosycené zemi. Vyskytuje se v nadmořské výšce do 550 m n. m.[2][3][4]
Vytrvalá bylina s křehkou, dutou lodyhou vysokou 40 až 150 cm, která vyrůstá ze silného oddenku. Bohatě větvená oblá lodyha mívá větve i vyšší než je sama, je velmi často v dolní často poléhavá, kořenující a chlupatá. Porostlá je variabilními listy přisedlými širokou bázi, na okrajích bývají i zvlněné. Ponořené dolní lodyžní listy jsou hřebenitě peřenosečné s čárkovitými úkrojky, zpravidla celokrajnými, horní lodyžní listy jsou neobjímavé, celistvé, víceméně kopinaté, podlouhlé až čárkovité, nepravidelně vroubkované nebo tupě zubaté. Bývají dlouhé 4 až 12 cm a široké od 0,5 po 3 cm.
Oboupohlavné květy na 7 až 15 mm dlouhých stopkách vytvářejí hroznovité květenství. Mají 4 sytě žluté obvejčité korunní lístky (3,8 až 5,5 × 1,5 až 2,5 mm) a 4 vzpřímené podlouhlé korunní lístky (3 × 1,5 mm) umístěné v jednom kruhu proti sobě. Květ obsahuje dále 4 delší a 2 kratší tyčinky s vejčitými prašníky. Svrchní semeník (36 až 62 vajíček) s krátkou čnělkou je tvořen 2 srostlými plodolisty. Kvete od května do července. Prodloužené souplodí je s přímým vřetenem. Plodem jsou elipsoidní až kulovité šešulky rovnovážně odstávající, jsou 3 až 6krát kratší než jejich stopky. Uvnitř jsou oválná rezavě hnědá síťkovaná semena 0,7 až 1 mm velká. Chromozómové číslo: 2n = 16, 32.[3][4][5]
Rukev obojživelná, podobně jako mnoho dalších druhů téhož rodu, se často kříží s jinými druhy i kříženci a společně tak vytvářejí těžko určitelné hybridní roje. S druhem rukev obecná (Rorripa sylvestris) vytváří křížence rukev proměnlivá (Rorippa x anceps) a s druhem rukev rakouská (Rorippa austriaca) křížence rukev křenovitá (Rorippa x armoracioides).[4][6]
Rukev obojživelná (Rorippa amphibia) je vysoká vytrvalá, žlutě kvetoucí bahenní nebo vodní bylina rostoucí na březích stojatých nebo mírně tekoucích vod, druh rodu rukev (Rorippa).
Vandpeberrod (Rorippa amphibia) er en flerårig, 40-120 cm høj plante i korsblomst-familien. Blomsterne er 9-11 mm med gule kronblade. Skulperne er elliptiske og 3-6 mm lange. I Danmark findes Vandpeberrod hist og her i den sydlige del af landet ved mudrede bredder af vandhuller og vandløb.[1]
Vandpeberrod (Rorippa amphibia) er en flerårig, 40-120 cm høj plante i korsblomst-familien. Blomsterne er 9-11 mm med gule kronblade. Skulperne er elliptiske og 3-6 mm lange. I Danmark findes Vandpeberrod hist og her i den sydlige del af landet ved mudrede bredder af vandhuller og vandløb.
Die Wasser-Sumpfkresse (Rorippa amphibia), auch als Ufer-Sumpfkresse, Wasserkresse oder Teichkresse bezeichnet, ist ein in Mitteleuropa sehr zerstreut vorkommender Angehöriger der Kreuzblütengewächse (Brassicaceae). Sie blüht vorwiegend von Mai bis August.
Die mehrjährige krautige Pflanze erreicht eine Wuchshöhe von etwa 50 bis 150 cm. Der Stängel wächst aufsteigend, ist kahl, verzweigt und besitzt teilweise niederliegende, ausläuferartige, sich bewurzelnde Stängel. Die unteren Stängelblätter sind fiederspaltig bis kammförmig mit linealen bis lanzettlichen, spitzen Abschnitten. Sie sind in einen kurzen Stiel verschmälert und etwa 7 bis 15 cm lang. Die oberen Stängelblätter sind sitzend, lineal bis lanzettlich und am Grunde nicht oder kaum geöhrt. Sie sind fast ganzrandig bis scharf gezähnt. Die Kelchblätter sind etwa 2,5 bis 4 mm lang. Die Kronblätter sind goldgelb, etwa 3,5 bis 6,5 mm lang, verkehrt-eiförmig und abgerundet. Die Frucht ist eiförmig, etwa 2 bis 5 mm lang und 1 bis 3 mm breit. Sie sitzt an etwa 8 bis 15 mm langen, waagerecht bis leicht nach unten gebogenen Stielen.
Die Chromosomenzahl beträgt 2n = 16 oder 32.[1]
Die Blattform ist sehr variabel. Bei Wasserformen sind die Stängel dick, hohl, röhrenförmig und nicht gefurcht.
Die Wasser-Sumpfkresse wächst in Sümpfen auf nährstoffreichen, meist schlammigen und zeitweise auch trockenfallenden Böden an stehenden oder langsam fließenden Gewässern. Sie ist in Mitteleuropa eine Charakterart des Oenantho-Rorippetum aus dem Phragmition-Verband, kommt aber auch in anderen Gesellschaften dieses Verbands sowie im Phalaridetum arundinaceae des Verbands Magnocaricion oder des Agropyro-Rumicion vor.[1]
Rorippa amphibia kommt praktisch in ganz Europa und Asien vor. Sie ist ein eurasisches Florenelement. In Österreich findet man die Art zerstreut bis selten. In der Schweiz kommt sie ebenfalls sehr zerstreut vor.
Die Wasser-Sumpfkresse kommt im Norden des Gebiets zerstreut bis teilweise verbreitet vor. Im übrigen Gebiet ist sie zerstreut bis selten zu finden.
Die Blüten werden von Insekten bestäubt. Eine vegetative Vermehrung ist jedoch durch abgebrochene Sprossstücke leicht möglich. In der Pflanze entwickeln unter anderem die Larven des Sumpfkresse-Stängelrüsslers.
Die Wasser-Sumpfkresse (Rorippa amphibia), auch als Ufer-Sumpfkresse, Wasserkresse oder Teichkresse bezeichnet, ist ein in Mitteleuropa sehr zerstreut vorkommender Angehöriger der Kreuzblütengewächse (Brassicaceae). Sie blüht vorwiegend von Mai bis August.
Rorippa amphibia is a plant species in the genus Rorippa. It is called great yellowcress.[1] The flowers are visited by many types of insects, and can be characterized by a generalized pollination syndrome.[2]
Rorippa amphibia is a plant species in the genus Rorippa. It is called great yellowcress. The flowers are visited by many types of insects, and can be characterized by a generalized pollination syndrome.
Rorippa amphibia es una crucífera perenne de hasta 120 cm de altura, normalmente glabra y a menudo con estolones. Sus hojas son muy variables: enteras, dentadas, o muy divididas; las superiores lanceoladas y sentadas. Tiene pétalos amarillos, el doble de largos que los sépalos. Su fruto es una silicua ovoide de 3 a 6 mm de longitud. Florece desde finales de primavera hasta finales del verano.
Habita lugares húmedos y márgenes de arroyos de toda Europa
Vesikerss (Rorippa amphibia) on ristõieliste sugukonda kuuluv taimeliik.
Taime võib kohata peamiselt seisuveekogudes, nagu järved, tiigid, kuid teda leidub ka aeglasevoolulistes veekogudes.
Eestis esineb paiguti, Ida-Eestis sagedam[1].
Taime lehed on allosas hõlmised või jagused, ülemised lehed terved. Vili on kõdrake. Taime vars võib olla nii tõusev kui ka lamav, suhteliselt jäme ja tavaliselt harunev. Varre kõrgus on 35–100 cm, õitseaeg juunist juulini[1].
Taime võib segi ajada suhteliselt väiksema kasvuga sookersiga (Rorippa palustris).
Vesikerss (Rorippa amphibia) on ristõieliste sugukonda kuuluv taimeliik.
Taime võib kohata peamiselt seisuveekogudes, nagu järved, tiigid, kuid teda leidub ka aeglasevoolulistes veekogudes.
Eestis esineb paiguti, Ida-Eestis sagedam.
Vesinenätti (Rorippa amphibia) on vedessä ja märillä paikoilla kasvava monivuotinen nenättilaji. Sen lehdistä alemmat ovat ruodillisia, tavallisesti liuskaisia ja ylemmät ruodittomia, ehytlapaisia. Terälehdet ovat keltaisia, neljästä viiteen millimetriä. Lidut ovat pallomaisen pitkulaisia, otakärkisiä ja sijaitsevat vähän alaviistoissa lituperässä. Vesinenätin ja rikkanenätin risteymästä on syntynyt laji kärsänenätti (Rorippa × anceps).
Vesinenätti (Rorippa amphibia) on vedessä ja märillä paikoilla kasvava monivuotinen nenättilaji. Sen lehdistä alemmat ovat ruodillisia, tavallisesti liuskaisia ja ylemmät ruodittomia, ehytlapaisia. Terälehdet ovat keltaisia, neljästä viiteen millimetriä. Lidut ovat pallomaisen pitkulaisia, otakärkisiä ja sijaitsevat vähän alaviistoissa lituperässä. Vesinenätin ja rikkanenätin risteymästä on syntynyt laji kärsänenätti (Rorippa × anceps).
Rorippa amphibia, le Rorippe amphibie ou Cresson amphibie, est une espèce de plantes herbacées de la famille des Brassicacées.
Selon Tropicos (18 juin 2013)[1] (Attention liste brute contenant possiblement des synonymes) :
Rorippa amphibia, le Rorippe amphibie ou Cresson amphibie, est une espèce de plantes herbacées de la famille des Brassicacées.
De gele waterkers (Rorippa amphibia) is een vaste plant die behoort tot de kruisbloemenfamilie (Cruciferae of Brassicaceae). Het is een plant die voorkomt onder natte omstandigheden in uiterwaarden, grienden, moerasbossen en drijftillen. De plant komt van nature voor in Eurazië. De plant is zeer variabel van vorm. Zo hebben in het water groeiende planten een niet gegroefde, dikke, holle stengel.
De plant wordt 0,4-1,2 m hoog en heeft naast kale, rechtopstaande stengels ook liggende, uitloperachtige, wortelende stengels. Stukken van de stengel kunnen ook wortels vormen. De onderste bladeren zijn kamvormig of veerspletig tot veerdelig en 7-15 cm lang. De middelste en bovenste bladeren zijn lijn- tot lancetvormig en bochtig getand of gezaagd.
De gele waterkers bloeit in mei en juni met oranjegele bloemen. De 3,5-6,5 mm lange kroonbladen zijn omgekeerd-eirond en afgerond.
De eivormige, overlangs openspringende (dehiscente) vrucht is een 3-5 × 1,7-2,5 mm groot hauwtje met en 1-2,5 mm lange snavel. De vruchtsteel is 0,8-1,5 cm lang en later naar onderen gebogen. De zaden zitten in twee rijen in het hauwtje.
De gele waterkers (Rorippa amphibia) is een vaste plant die behoort tot de kruisbloemenfamilie (Cruciferae of Brassicaceae). Het is een plant die voorkomt onder natte omstandigheden in uiterwaarden, grienden, moerasbossen en drijftillen. De plant komt van nature voor in Eurazië. De plant is zeer variabel van vorm. Zo hebben in het water groeiende planten een niet gegroefde, dikke, holle stengel.
De plant wordt 0,4-1,2 m hoog en heeft naast kale, rechtopstaande stengels ook liggende, uitloperachtige, wortelende stengels. Stukken van de stengel kunnen ook wortels vormen. De onderste bladeren zijn kamvormig of veerspletig tot veerdelig en 7-15 cm lang. De middelste en bovenste bladeren zijn lijn- tot lancetvormig en bochtig getand of gezaagd.
StengelbladDe gele waterkers bloeit in mei en juni met oranjegele bloemen. De 3,5-6,5 mm lange kroonbladen zijn omgekeerd-eirond en afgerond.
De eivormige, overlangs openspringende (dehiscente) vrucht is een 3-5 × 1,7-2,5 mm groot hauwtje met en 1-2,5 mm lange snavel. De vruchtsteel is 0,8-1,5 cm lang en later naar onderen gebogen. De zaden zitten in twee rijen in het hauwtje.
Rzepicha ziemnowodna (Rorippa amphibia) – gatunek rośliny z rodziny kapustowatych.
Rodzimy obszar występowania to niemal cała Europa, znaczna część Azji (Azja Zachodnia, Kaukaz, Syberia, Kazachstan), Afryka Północna (Algieria)[2]. Jako gatunek zawleczony występuje także w Nowej Zelandii i w Ameryce Północnej (Kanada, USa)[2]. Duże jej skupiska znajdują się w okolicy jeziora Onega. W Polsce występuje na całym niżu[3].
Bylina, hemikryptofit, helofit. Okres kwitnienia: od czerwca do września. Pręciki dojrzewają równocześnie ze słupkiem, kwiaty są owadopylne, lub samopylne[5]. Podczas długotrwałych deszczów kwiaty zamykają się i wówczas następuje ich samozapylenie. Rośnie głównie na podmokłych brzegach wód, również w płytkiej, przybrzeżnej strefie wodnej. Bardzo często rośnie w zbiornikach wodnych o dużych zmianach poziomu wody i okresowo wysychających, np. w starorzeczach, dołach potorfowych, kanałach melioracyjnych[6]. Na zimę nadziemna część rośliny obumiera, ale przezimowują jej kłącza i młode roślinki na dnie wody[6]. Jest gatunkiem charakterystycznym dla All. Phragmition i Ass. Oenantho-Rorippetum[7].
Rzepicha ziemnowodna (Rorippa amphibia) – gatunek rośliny z rodziny kapustowatych.
Rorippa amphibia é uma espécie de planta com flor pertencente à família Brassicaceae.[1]
A autoridade científica da espécie é (L.) Besser, tendo sido publicada em Enumeratio Plantarum 27. 1821.
Trata-se de uma espécie presente no território português, nomeadamente em Portugal Continental.
Em termos de naturalidade é nativa da região atrás indicada.
Não se encontra protegida por legislação portuguesa ou da Comunidade Europeia.
Rorippa amphibia é uma espécie de planta com flor pertencente à família Brassicaceae.
A autoridade científica da espécie é (L.) Besser, tendo sido publicada em Enumeratio Plantarum 27. 1821.
Vattenfräne (Rorippa amphibia) är en växtart i familjen korsblommiga växter.
Vattenfräne (Rorippa amphibia) är en växtart i familjen korsblommiga växter.
Цю рослину називають також іншими способами:
В усіх випадках епітети на кшталт «водна», «водяна», «земноводна», «водоземна» вказують на місце зростання виду: поблизу водойм, на вологих ділянках чи мілководдях.
Багаторічна трав'яниста рослина 30—120 см заввишки. Стебло висхідне, голе або майже голе, при основі укорінливе, у нижній частині нерідко занурене у воду, порожнисте, у верхній частині галузисте. Підводні листки розсічені на нитчасті або лінійні сегменти, нижні листки у рослин, що виросли у воді, гребінчасто-пірчасто-розсічені, в особин з суходолу — зубчасті. Верхні листки сидячі, цілі, довгасті, по краю нерівномірно зубчасті або майже цілокраї. Чітких відмінностей між нижніми та верхніми листками немає, їхня форма змінюється поступово[2].
Чашолистки завдовжки 2—3 мм, пелюстки завдовжки 4—5 мм, завширшки 2—3 мм, жовті. Плоди завдовжки 2—4 мм, завширшки 1,5—3 мм, овальні або кулясті, на майже горизонтально відхилених плодоніжках завдожки 5—15 мм. Верхівка плоду має тоненький стовпчик завдовжки 1—2 мм[2].
Водяний хрін земноводний розповсюджений на осяжних теренах Європи та Азії, також знайдений в Північній Африці. В Європі ця рослина відома в усіх її частинах за винятком Норвегії та Ісландії. Далі на схід її ареал охоплює Кавказ, Іран, деякі райони Казахстану (Арало-Каспійський басейн, околиці Балхаша), ще далі на схід вона розповсюджена у Сибіру[2].
Росте у сирих та мокрих місцинах: луки, багнища, узбережжя річок та ставків. А також в тіні парканів та огорож, на городах як бур'ян. Зростає від Європи (за виключенням Норвегії та Ісландії) до півночі Африки, на сході до Казахстану та Ірану.[3]
Квітне з травня по серпень, насіння достигає з липня по вересень. Може самозапилюватися.[4]
На 100 г зеленого листя має 115 мг вітаміну C, каротин, вуглеводи, білки, азотисті речовини. Молоде листя гостре на смак і має ніжний аромат. Через свої високі смакові якості розеткові листки та молоді ніжні пагони високо цінували в кулінарії греки та римляни, а також в Індії.
Водяний хрін як культурну рослину вирощують у Франції та Північній Італії. З 1900 року в передмістях Парижа вона культивується для постачання свіжого зілля на столичні базари.
Листки рослини використовують для приготування літніх гострих салатів, що збуджують апетит. Подають їх до м'ясних та жирних борошняних страв.
Для салатів використовують ще й молоді стебла до початку цвітіння, а також стеблові ще не огрубілі листки після цвітіння. Приправ салат з водяним хріном не потребує. Заміняє петрушку.
Rorippa amphibia là một loài thực vật có hoa trong họ Cải. Loài này được (L.) Besser miêu tả khoa học đầu tiên năm 1821.[1]
Rorippa amphibia là một loài thực vật có hoa trong họ Cải. Loài này được (L.) Besser miêu tả khoa học đầu tiên năm 1821.