Mauricie (Mauritia) je malý rod palem, zahrnující pouze 2 druhy. Vyskytují se v Amazonii na vlhkých, bahnitých půdách a nezřídka vytvářejí rozlehlé porosty. Jsou to robustní solitérní palmy s dlanitozpeřenými listy a jednopohlavnými květenstvími. Plody jsou velké, pokryté střechovitými šupinami. Plody mauricií jsou významnou složkou potravy amazonských indiánů. Palmy poskytují také materiál na krytí střech, k pletení košů a podobně.
Mauricie jsou robustní, solitérní, neostnité, dvoudomé palmy dorůstající výšky až 35 metrů. Kmeny jsou přímé, v horní části pokryté vytrvalými listovými pochvami, ve spodní části holé, uvnitř s měkkou dření. Listy jsou rozměrné, krátce dlanitozpeřené, reduplikátní, řapíkaté. Řapík je hladký, bez ostnů. Květenství jsou jednotlivá, jednopohlavná, vyrůstající mezi bázemi listů, u obou pohlaví podobné skladby a velikosti. Kalich je trubkovitý, zakončený 3 krátkými laloky, koruna je ve spodní části trubkovitá, trojlaločná. Samčí květy obsahují 6 tyčinek s volnými, tlustými nitkami a jsou v rámci květenství uspořádány do jehnědovitých skupin. Samičí květy jsou větší než samčí. Gyneceum je srostlé ze 3 plodolistů a obsahuje 3 komůrky v nichž je po 1 vajíčku. Čnělka je krátká, kuželovitá, zakončená 3 bliznami. Plody jsou velké, v obrysu okrouhlé, obvykle jednosemenné, na vrcholu se zbytky vytrvalé čnělky, na povrchu pokryté rezavě hnědými, střechovitě se překrývajícími šupinami. Mezokarp je dužnatý a poměrně tlustý, endokarp není diferencovaný.[1]
Rod mauricie zahrnuje 2 druhy a vyskytuje se v Jižní Americe v oblasti Amazonie. Mauricie převislá (Mauritia flexuosa) je rozšířena v celé Amazonii v povodí Amazonky a Orinoka, na jih proniká v galeriových lesích podél řek i do brazilského cerrada. Většinou se vyskytuje v nížinách v nadmořských výškách do 300 metrů, na úpatí And však proniká až do výšky okolo 1000 metrů. Druh M. carana je svým výskytem víceméně omezen na povodí Río Negro v severní Brazílii, Kolumbii, Venezuele a Peru.[1][2] Mauricie převislá roste na bahnitých půdách. Zvlášť velké porosty tvoří na hlubokých rašelinných půdách na starých záplavových územích meandrujících vodních toků. Je schopna snášet i brakickou vodu.[2]
Rod Mauritiella je v současné taxonomii palem řazen do podčeledi Calamoideae, tribu Lepidocaryeae a subtribu Mauritiinae. Součástí tohoto subtribu jsou dále rody Mauritiella a Lepidocaryum. V minulosti byly tyto 2 rody někdy slučovány s rodem Mauritia.
Plody mauricie jsou významnou složkou potravy amazonských indiánů. Dozrávají zpravidla v období dešťů. Dužnina je bohatá zejména na vitamíny C a A. Vitamínu A obsahuje asi trojnásobné množství oproti mrkvi. Připravují se z ní populární nápoje a je též zkvašována na palmové víno. Také sladká šťáva získávaná z nařízlého květenství slouží k výrobě nápojů a vína. Získává se z ní také olej. Jedlý je i endosperm semen. Z dřeně kmene se získává škrob. V padlých kmenech této palmy se nacházejí tučné larvy nosatcovitého brouka Rhynchophorus palmarum, které jsou v Amazonii zpestřením jídelníčku. Kaše z dužniny plodů je v Guyaně používána při léčení průjmů a úplavice. Listy Mauritia carana jsou v Amazonii využívány jako krytina na střechy. V některých oblastech jsou referovanou střešní krytinou domorodých stavení, která vydrží nejméně 7 let. Řapíky se podélně rozřezávají na tenké pásky, používané k pletení košů, výrobě sítí a podobně.[2][3][4][5]
Mauricie (Mauritia) je malý rod palem, zahrnující pouze 2 druhy. Vyskytují se v Amazonii na vlhkých, bahnitých půdách a nezřídka vytvářejí rozlehlé porosty. Jsou to robustní solitérní palmy s dlanitozpeřenými listy a jednopohlavnými květenstvími. Plody jsou velké, pokryté střechovitými šupinami. Plody mauricií jsou významnou složkou potravy amazonských indiánů. Palmy poskytují také materiál na krytí střech, k pletení košů a podobně.
Mauritia ist eine in tropischen Südamerika heimische Palmengattung. Die Buriti-Palme (Mauritia flexuosa) ist eine regional bedeutende Nutzpflanze aus dieser Gattung.
Die Vertreter sind massive, einzelstämmige, diözische baumförmige Palmen. Der Stamm ist aufrecht, im oberen Teil durch die vertrockneten Blattscheiden verdeckt, unten dann frei. Die Rinde ist hart, das Mark weich.
Die Chromosomenzahl beträgt 2n = 30.
Die Blätter sind fächerförmig, groß, reduplikat und kurz costapalmat. Die Blattscheide ist zunächst röhrig und reißt gegenüber dem Blattstiel auf. An den Rändern sitzen manchmal grobe Fasern. Der Blattstiel ist auffällig, an der Oberseite (adaxial) ist er an der Basis gerillt, ansonsten im Querschnitt kreisrund. Er ist glatt und unbewehrt. Die Blattspreite ist kreisrund und entlang der abaxialen Falten fast bis zum Ansatz in zahlreiche, einfach gefaltete Segmente unterteilt. Die Mittelrippen sind deutlich.
Es wird nur je ein Blütenstand gebildet. Er steht zwischen den Blättern. Männliche und weibliche Blütenstände sind oberflächlich ähnlich. Das Vorblatt ist kurz, röhrig, zweikielig und hat zwei kurze dreieckige Lappen. Der Blütenstandsstiel ist kürzer als die Blütenstandsachse. Er ist im Querschnitt elliptisch und trägt zahlreiche, überlappende, distich stehende, röhrige Hochblätter. Die Hochblätter an der Blütenstandsachse sind zahlreich, hüllen als Scheide die Seitenachsen ein, stehen distich, jede trägt eine hängende bis abstehende Seitenachse erster Ordnung. An den Seitenachsen erster Ordnung steht ein kurzes, zweikieliges, röhriges Vorblatt und ein bis wenige leere distiche Hochblätter, gefolgt von röhrigen, kurzen Hochblättern, die je eine kurze bis mittellange, gerade oder gebogene Rachilla tragen. Die männliche Rachilla ist kätzchenartig.
Die männlichen Blüten haben eine Kelchröhre mit drei kurzen Kelchlappen. Der Kelch ist häufig dicht beschuppt. Die drei Kronblätter sind lang, überragen den Kelch deutlich, stehen valvat, sind ledrig und an der Basis kurz verwachsen. Die sechs Staubblätter haben freie, dicke Staubfäden. Die Antheren sind lang, basifix und latrors. Das Stempelrudiment ist sehr klein. Die Pollenkörner sind kugelig und symmetrisch. Die Keimöffnung ist entweder eine große distale Pore oder eine kurze Keimfalte (Sulcus). Die längste Achse ist 54 bis 65 Mikrometer lang.
Die weiblichen Blüten sind größer als die männlichen. Der Kelch ist röhrenförmig, kurz dreilappig und häufig dicht mit Schuppen besetzt. Die Krone ist im unteren Drittel bis zur Hälfte röhrig, der Rest sind drei lange Lappen. Die sechs Staminodien sind seitlich über die flachen, breiten Staubfäden miteinander verwachsen und mit der Krone am Ende der Kronröhre verwachsen. Das Gynoeceum ist dreifächrig mit drei Samenanlagen. Es ist rundlich, mit senkrechten Reihen von zurückgebogenen Schuppen besetzt. Der Griffel ist kurz und konisch, er trägt drei Narben. Die Samenanlagen sind anatrop und setzen basal an.
Die Frucht ist rundlich, sehr groß und meist einsamig. Die Narbenreste stehen apikal. Das Exokarp ist mit vielen senkrechten Reihen von rötlich-braunen Schuppen besetzt. Das Mesokarp ist eher dick und fleischig, das Endokarp ist nicht ausdifferenziert. Der Samen ist rundlich, setzt nahe der Basis an und hat apikal einen stumpfen Schnabel. Die Samenschale ist dünn, das Endosperm ist homogen. Der Embryo sitzt basal.
Die beiden Arten kommen im Amazonas-Becken und angrenzenden Gebieten vor: Trinidad, Kolumbien, Ecuador, Peru, Venezuela, Guyana, Surinam, Französisch-Guiana und Brasilien. Sie besiedeln hier die feuchteren Gebiete. Häufig bilden sie ausgedehnte natürliche Bestände in periodisch überschwemmten Gebieten des Tieflandes.
Die Gattung Mauritia L.f. wird innerhalb der Familie Arecaceae in die Unterfamilie Calamoideae, die Tribus Lepidocaryeae und die Subtribus Mauritiinae gestellt. Die Monophylie der Gattung wurde noch nicht untersucht.
In der World Checklist of Selected Plant Families der Royal Botanic Gardens, Kew, werden zwei Arten anerkannt:[1]
Der Gattungsname Mauritia ehrt den Grafen Johan Maurits van Nassau-Siegen (1604–1679), Gouverneur der Niederländischen Westindien-Kompanie in Brasilien.
Mauritia ist eine in tropischen Südamerika heimische Palmengattung. Die Buriti-Palme (Mauritia flexuosa) ist eine regional bedeutende Nutzpflanze aus dieser Gattung.
Muriti (Mauritia) nisqaqa huk Uralan Awya Yalapi kawsaq yuram.
Mauritia is a genus of fan palms which is native to northern South America and to the Island of Trinidad in the Caribbean. Only two species are currently accepted.[1]
Mauritia is a genus of fan palms which is native to northern South America and to the Island of Trinidad in the Caribbean. Only two species are currently accepted.
Mauritia es un género con dos especies de plantas con flores perteneciente a la familia de las palmeras (Arecaceae).
Es originaria del norte de América del Sur. Mauritia flexuosa está ampliamente distribuida y se extiende desde el norte de América del Sur hasta Trinidad, mientras que la otra Mauritia carana se limita a la región del Amazonas.[2]
El género fue descrito por Carlos Linneo el Joven y publicado en Supplementum Plantarum 70, 454. 1781[1782].[3]
Mauritia: nombre genérico que fue otorgado en honor del conde Juan Mauricio de Nassau (1604-1679), que fue gobernador de la Compañía Neerlandesa de las Indias Occidentales en Brasil.[4]
Mauritia es un género con dos especies de plantas con flores perteneciente a la familia de las palmeras (Arecaceae).
Es originaria del norte de América del Sur. Mauritia flexuosa está ampliamente distribuida y se extiende desde el norte de América del Sur hasta Trinidad, mientras que la otra Mauritia carana se limita a la región del Amazonas.
Mauritia est un genre de la famille des Arecaceae (Palmiers) comprenant des espèces natives de la partie Nord de l'Amérique du Sud.
L'espèce Mauritia flexuosa est largement répandue dans cette zone de l'Amérique du Sud.
Sa tribu comprend deux autres genres : Lepidocaryum et Mauritiella.
Mauritia est un genre de la famille des Arecaceae (Palmiers) comprenant des espèces natives de la partie Nord de l'Amérique du Sud.
L'espèce Mauritia flexuosa est largement répandue dans cette zone de l'Amérique du Sud.
Mauritia L.f., 1782 è un genere di piante della famiglia delle Arecacee.[1]
Comprende le seguenti specie:[1]
Mauricija (lot. Mauritia) – arekinių (Arecaceae) šeimos palmių gentis, paplitusi Pietų Amerikoje.
Mauricija (lot. Mauritia) – arekinių (Arecaceae) šeimos palmių gentis, paplitusi Pietų Amerikoje.
Mauritia is een geslacht van palmen. De soorten komen voor in het noorden van Zuid-Amerika en op het eiland Trinidad.
Mauritia is een geslacht van palmen. De soorten komen voor in het noorden van Zuid-Amerika en op het eiland Trinidad.
Prześcigla (Mauritia) – rodzaj palm z rodziny arekowatych, obejmujący dwa gatunki występujące w naturze w Ameryce Południowej. W północnej części kontynentu występuje Mauritia flexuosa, zaś Mauritia carana występuje w Amazonii[1]. Palmy te są okazałe, mają wysokie kłodziny w wyraźnie widocznymi pierścieniami, na międzywęźlach pokrytych kolcami. Liście wachlarzowate, z blaszką głęboko wcinaną. Owocem jest jagoda okryta twardymi łuskami[3].
Prześcigla (Mauritia) – rodzaj palm z rodziny arekowatych, obejmujący dwa gatunki występujące w naturze w Ameryce Południowej. W północnej części kontynentu występuje Mauritia flexuosa, zaś Mauritia carana występuje w Amazonii. Palmy te są okazałe, mają wysokie kłodziny w wyraźnie widocznymi pierścieniami, na międzywęźlach pokrytych kolcami. Liście wachlarzowate, z blaszką głęboko wcinaną. Owocem jest jagoda okryta twardymi łuskami.
Mauritia é um gênero botânico pertencente à família Arecaceae. Na classificação taxonômica de Jussieu (1789), Mauritia é o nome de um gênero botânico, da ordem Palmae, da classe Monocotyledones, com estames perigínicos.
A principal espécie é Mauritia flexuosa, conhecida popularmente como buriti.
Mauritia é um gênero botânico pertencente à família Arecaceae. Na classificação taxonômica de Jussieu (1789), Mauritia é o nome de um gênero botânico, da ordem Palmae, da classe Monocotyledones, com estames perigínicos.
Mauritia, Boyu 20-25 metreye varan ve tepesinde büyük bir taç halinde yelpaze biçiminde yapraklar taşıyan Güney Amerika kökenli görkemli palmiye.
Mauritianın çiçekleri birçoğu bir arada sarkık koçan biçiminde topludur. Meyveler iridir ve kiremit gibi dizili pullarla kaplıdır. Mauritia bataklıklarda ve zaman zaman sular altında kalan yerlerde yoğun topluluklar halinde yetişir.
Meyvenin etli kısmı bol A vitaminli sıvı bir yağ içerir. Çekirdeğinden de palmiye yağına benzer yiyecek yağ elde edilir. Çekirdek aynı zamanda nişasta kaynağıdır; filizlerinden palmiye özeği elde edilir. Besisuyundan palmiye şarabı elde edilebilir. Sıvı yağ verimi yüksekse de gelişme koşulları ağaçların üretimi için büyük bir engel oluşturmaktadır.
Mauritia, Boyu 20-25 metreye varan ve tepesinde büyük bir taç halinde yelpaze biçiminde yapraklar taşıyan Güney Amerika kökenli görkemli palmiye.
Mauritianın çiçekleri birçoğu bir arada sarkık koçan biçiminde topludur. Meyveler iridir ve kiremit gibi dizili pullarla kaplıdır. Mauritia bataklıklarda ve zaman zaman sular altında kalan yerlerde yoğun topluluklar halinde yetişir.
Meyvenin etli kısmı bol A vitaminli sıvı bir yağ içerir. Çekirdeğinden de palmiye yağına benzer yiyecek yağ elde edilir. Çekirdek aynı zamanda nişasta kaynağıdır; filizlerinden palmiye özeği elde edilir. Besisuyundan palmiye şarabı elde edilebilir. Sıvı yağ verimi yüksekse de gelişme koşulları ağaçların üretimi için büyük bir engel oluşturmaktadır.
Mauritia L. f., 1782
СинонимыМаврикиева пальма, или Мауриция, или Мавриция (лат. Mauritia) — род пальм из трибы Lepidocaryeae; насчитывается два вида[2], происходящих из тропиков Америки; из них наиболее известен: Mauritia flexuosa L. [syn. Mauritia vinifera Mart.], полезное растение, которое местные жители используют для изготовления пищи, одежды и жилища.
Второй вид Mauritia carana Wallace ex Archer [syn. Orophoma carana (Wallace ex Archer) Spruce ex Drude].
Мавриция извилистая (Mauritia flexuosa L.), растущий в Бразилии и на некоторых Вест-Индских островах, также полезное растение во многих отношениях; в особенности ценятся, вследствие прочности, её листовые волокна, идущие на разнообразные плетения.
Мавриция винная (Mauritia vinifera) или «винная пальма» растет в Южной Америке, по болотистым берегам рек Ориноко и Амазонки. Это — превосходная, веерная пальма, достигающая до 40 метров высоты. Ствол у неё сероватый, гладкий. Пальчато-рассеченные гигантские листья, образующие громадную крону, имеют до 11/2 м в поперечнике; черешок у них до 3 метров длины. Соцветия до 2-3 метров длины. Цветки раздельнополые; чашечка колокольчато-трехлопастная, венчик трехраздельный; стаминодии в женском цветке срослись с венчиком; в мужском цветке тычинки срослись только у основания. Плоды — ягоды — собраны в ложные соплодия, по виду напоминающие еловые шишки. Плоды очень вкусны и питательны. Польза от этой пальмы вообще разнообразна: листовые волокна идут на разного рода плетения, из сока делается сладкий опьяняющий напиток (вино), крахмалистая сердцевина стебля доставляет очень питательную муку. Туземцы в устьях Ориноко строили, по свидетельству Александра Гумбольдта, на этих деревьях свои воздушные жилища; для этого они связывали стволы мавриции, растущей всегда по несколько экземпляров рядом, веревками, укрепляли на них циновки, наносили землю и на таком фундаменте строили свои хижины. Весь материал для постройки такого жилища (веревки, циновки, материал для хижин) доставляла индейцам та пальма, на которой они жили; она же доставляла им все необходимое для пищи и одежды. Такие воздушные жилища устраивались индейцами на случай наводнения.
Маврикиева пальма, или Мауриция, или Мавриция (лат. Mauritia) — род пальм из трибы Lepidocaryeae; насчитывается два вида, происходящих из тропиков Америки; из них наиболее известен: Mauritia flexuosa L. [syn. Mauritia vinifera Mart.], полезное растение, которое местные жители используют для изготовления пищи, одежды и жилища.
Второй вид Mauritia carana Wallace ex Archer [syn. Orophoma carana (Wallace ex Archer) Spruce ex Drude].