الأسماء في صفحات التنقل
Voyria je rod rostlin z čeledi hořcovité. Jsou to nezelené mykoheterotrofní byliny s redukovanými listy, získávající živiny z tlejícího rostlinného materiálu prostřednictvím symbiózy s houbou. Květy jsou většinou pětičetné, pravidelné, různých barev. Rod zahrnuje 19 druhů a je rozšířen v tropické a subtropické Americe, jeden druh roste v západní Africe. Centrum rozšíření je v oblasti Guyany.
Zástupci rodu Voyria jsou vzpřímené, vytrvalé, mykoheterotrofní byliny jen zřídka přesahující výšku 20 cm. Kořeny bývají korálovité nebo hnízdovité. Stonek je většinou nevětvený. Listy jsou vstřícné, drobné, šupinovité, spodní listy někdy střídavé. Květy jsou různě zbarvené (bílé, žluté, oranžové, červené, růžové, fialové, purpurové, červené nebo modré), většinou pětičetné, jednotlivé a vrcholové nebo uspořádané ve vidlanech. U některých zástupců jsou silně vonné a mohou být i s korunní trubkou až 11 cm dlouhé (V. clavata). Kalich je trubkovitý až zvonkovitý, vytrvalý, u některých druhů zbarvený. Koruna je pravidelná, nálevkovitá až talířovitá, s dlouhou korunní trubkou dalece přesahující kalich. Tyčinek je většinou 5, jsou přirostlé ke korunní trubce a zpravidla nevyčnívají z květu. Semeník je srostlý ze 2 plodolistů a obsahuje jedinou komůrku s mnoha vajíčky. Někdy spočívá na krátkém gynoforu. Čnělka je nitkovitá, zakončená hlavatou nebo lehce dvoulaločnou bliznou. Plodem je tobolka pukající až k bázi nebo jen asi do poloviny délky. Obsahuje mnoho drobných semen.[1][2]
Voyria aphylla
Voyria caerulea
Květ Voyria caerulea
Rod Voyria zahrnuje 19 druhů. Je rozšířen v tropické a subtropické Americe od Mexika a Floridy po Bolívii a Paraguay a na Karibských ostrovech. Jeden druh (V. primuloides) se vyskytuje v západní tropické Africe. Centrum druhové diverzity je v oblasti Guyany, kde roste celkem 11 druhů, dále pak v Brazílii (oblast okolo Manaus a stát Bahia) a v Panamě. Většina druhů má spíše rozsáhlejší areály, široce rozšířené druhy jsou zejména V. aphylla, V. parasitica a V. tenella.[1][3]
Zástupci rodu Voyria se vyskytují zejména v nížinných i horských tropických deštných lesích a v bažinatých a podmáčených lesích. Zpravidla nedosahují nadmořských výšek nad 1000 metrů. Některé nemnohé druhy preferují sušší podmínky (např. V. aphylla) a rostou zejména na savanách a savanových lesích.[1]
Rod Voyria náleží k nemnohých mykoheterotrofním rostlinám z čeledi hořcovité (spolu s rody Voyriella z tropické Ameriky, Cotylanthera z tropické Asie, Sebaea z tropické Afriky a rody Obolaria a Bartonia z USA). V přírodě osidlují místa s nahromaděným rostlinným materiálem, z něhož získávají živiny prostřednictvím houbového mycelia.[1]
Přizpůsobení mykotrofnímu způsobu života je u různých druhů rodu Voyria různě pokročilé. V pokročilejším stavu došlo i ke ztrátě průduchů v pokožce.[3]
Rod Voyria je v rámci hořcovitých řazen do tribu Voyrieae a je jediným rodem v tomto tribu.
Podobný, monotypický rod Voyriella se liší zejména volnými kališními lístky, korunou zdéli kalicha, dvoulaločnou bliznou a tvarem pylu. V minulosti byly oba rody spojovány do rodu Voyria.[1] Výsledky molekulárních studií ukázaly, že si nejsou bezprostředně příbuzné a rod Voyriella je v současné taxonomii řazen do jiného tribu, Saccifolieae.[4]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Voyria ve Wikimedia Commons
Voyria je rod rostlin z čeledi hořcovité. Jsou to nezelené mykoheterotrofní byliny s redukovanými listy, získávající živiny z tlejícího rostlinného materiálu prostřednictvím symbiózy s houbou. Květy jsou většinou pětičetné, pravidelné, různých barev. Rod zahrnuje 19 druhů a je rozšířen v tropické a subtropické Americe, jeden druh roste v západní Africe. Centrum rozšíření je v oblasti Guyany.
Voyria, commonly known as ghostplants,[1] is a genus of 20 species[2] of herbaceous perennial plants, belonging to the family Gentianaceae. They are mostly native to warm temperate and tropical regions of the Caribbean, Central America and South America, except for V. primuloides, which is found in West and Central Africa. V. parasitica reaches as far north as the Everglades in Florida.
Unlike most plants, they do not contain chlorophyll; they are myco-heterotrophs, getting their food through parasitism upon fungi rather than photosynthesis. Their roots are thick and densely clustered, forming a "birds nest" that house their fungus host. Depending on the species, the flowers can be single or held in corymbs of many individual flowers. The stems are usually pallid, with reduced scale-like foliage. The flowers can vary in colour, with white or yellow predominating, and blue and pink also occurring. Like all myco-heterotrophs, they are capable of living in very dark conditions, such as the floor of deep forests, because they no longer derive energy from sunlight.
Voyria is subdivided into two subgenera, Voyria and Leiphaimos. The latter, which contains a majority of the species, is characterized by highly reduced features, lacking both stomates and a continuous vascular cylinder. The lack of chloroplast genes has caused some difficulty in better understanding its relationships within the family. Seeds are dispersed by wind.[3]
Voyria, commonly known as ghostplants, is a genus of 20 species of herbaceous perennial plants, belonging to the family Gentianaceae. They are mostly native to warm temperate and tropical regions of the Caribbean, Central America and South America, except for V. primuloides, which is found in West and Central Africa. V. parasitica reaches as far north as the Everglades in Florida.
Unlike most plants, they do not contain chlorophyll; they are myco-heterotrophs, getting their food through parasitism upon fungi rather than photosynthesis. Their roots are thick and densely clustered, forming a "birds nest" that house their fungus host. Depending on the species, the flowers can be single or held in corymbs of many individual flowers. The stems are usually pallid, with reduced scale-like foliage. The flowers can vary in colour, with white or yellow predominating, and blue and pink also occurring. Like all myco-heterotrophs, they are capable of living in very dark conditions, such as the floor of deep forests, because they no longer derive energy from sunlight.
Voyria is subdivided into two subgenera, Voyria and Leiphaimos. The latter, which contains a majority of the species, is characterized by highly reduced features, lacking both stomates and a continuous vascular cylinder. The lack of chloroplast genes has caused some difficulty in better understanding its relationships within the family. Seeds are dispersed by wind.
Voyria es un género de plantas fanerógamas perteneciente a la familia Gentianaceae. Comprende 48 especiess descritas y de estas, solo 19 aceptadas.[1]
Son hierbas perennes, erectas, saprófitas, sin clorofila. Hojas opuestas o las inferiores a veces alternas, pequeñas, más o menos connadas en la base, escamiformes. Inflorescencias dicasios o monocasios terminales, flores pocas a 30 o una flor solitaria y terminal, brácteas y bractéolas en general presentes y similares a las hojas foliadas aunque más pequeñas, flores erectas, (4–) 5 (–7)-meras, pediceladas; cáliz tubular a campanulado, persistente, a veces con escamas discoides internas en la base; corola hipocraterimorfa (en Nicaragua) a infundibuliforme, mucho más larga que el cáliz, marcescente o decidua, lobos patentes a recurvados o raramente erectos; estambres generalmente inclusos, adheridos al tubo de la corola, filamentos conspicuos o ausentes, anteras libres o cohesionadas por abajo del estigma, introrsas; ovario 1-locular, estilo filiforme. Cápsula fusiforme a globosa, dehiscencia septicida o indehiscente.[2]
El género fue descrito por Jean Baptiste Christophore Fusée Aublet y publicado en Histoire des Plantes de la Guiane Françoise 1: 208–211, pl. 83. 1775.[2]
Voyria es un género de plantas fanerógamas perteneciente a la familia Gentianaceae. Comprende 48 especiess descritas y de estas, solo 19 aceptadas.
Voyria é um género botânico pertencente à família Gentianaceae.[1]
Voyria é um género botânico pertencente à família Gentianaceae.
.jpg)
