الأسماء في صفحات التنقل
Čičorečka[1] (Securigera), česky též čičorka, je rod rostlin patřící do čeledi bobovité (Fabaceae). Jsou to jednoleté nebo vytrvalé byliny se zpeřenými listy a různě zbarvenými motýlovitými květy v okolíkovitých květenstvích. Vyskytují se v počtu 14 druhů zejména ve Středomoří a západní Asii. V České republice je běžně rozšířena čičorečka pestrá.
Čičorečky jsou jednoleté nebo vytrvalé byliny. Některé vytrvalé druhy na bázi dřevnatějí. Stonky a větévky jsou hranaté až rýhované. Listy jsou lichozpeřené, s řapíčkatými lístky. Palisty jsou volné, navzájem nesrostlé a nepřirostlé k řapíku. Na špici mají u tohoto rodu téměř vždy tmavé skvrnky způsobené nahloučením buněk s tříslovinami. Květy jsou žluté, bílé, růžové nebo purpurové, uspořádané v úžlabních okolících a rozkvétají zároveň. Na bázi každé stopečky květu je čárkovitý listen, listeny jsou navzájem nesrostlé. Kalich je poměrně krátký. Korunní lístky jsou nehetnaté. Tyčinek je 10 a jsou dvoubratré, 9 z nich je na bázi srostlých. Čnělka je na rozdíl od rodů čičorka (Coronilla) a podkovka (Hippocrepis) jen lehce prohnutá. Plody jsou mnohasemenné a poltivé.[2]
Rod čičorečka zahrnuje 14 druhů. Je rozšířen v Evropě, západní Asii až po Kavkaz a Turkmenistán, severní Africe a Somálsku. V České republice se vyskytuje ze zástupců tohoto rodu pouze druh čičorečka pestrá (Securigera varia). Je to poměrně běžný druh rozšířený od nížin do hor. Ve Středomoří (zvláště ve východní části) se dále vyskytují druhy Securigera cretica, S. elegans, S. parviflora (syn. S. rostrata) a S. securidaca. Na Krétě roste jako místní endemit Securigera globosa.[3] Čičorečka pestrá (Securigera varia) byla zavlečena do Ameriky, východní Asie i Austrálie.[4]
Rodové jméno Securigera bylo poprvé publikováno botaniky De Candolle a Lamarckem již v roce 1805.[5] Po dlouhou dobu tento rod obsahoval pouze jediný druh: Securigera securidaca. V roce 1989 byl rozšířen o některé druhy z rodu Coronilla (čičorka), mezi něž m.j. náleží i v ČR běžně rozšířená čičorečka pestrá (Securigera varia). V díle Květena ČR je tento druh ještě uveden jako Coronilla varia, v Klíči ke květeně ČR je již řazen v rodu Securigera, avšak stále pod českým jménem čičorka pestrá. V Botanickém slovníku, vydaném v roce 2012, je k rozlišení obou rodů uvedeno pro rod Securigera nové jméno čičorečka.[6][7][1]
Oba rody, Coronilla i Securigera, jsou v současné taxonomii součástí tribu Loteae, obsahujícího také rody štírovník (Lotus), ledenec (Tetragonolobus), bílojetel (Dorycnium), úročník (Anthyllis), podkovka (Hippocrepis) aj.[8][9]
Čičorečka pestrá obsahuje jedovatý saponin koronillin, působící na srdce. Je obsažen zejména v semenech. Další obsahovou látkou je pseudokumarin. Ovce s oblibou požírají mladé rostliny, vyzrálé rostliny však většina domácích zvířat již odmítá. Byly pozorovány otravy projevující se zvracením, průjmem, bezvědomím až smrtí, někteří autoři však o jedovatosti tohoto druhu pochybují.[6][10]
Obrázky, zvuky či videa k tématu čičorka ve Wikimedia Commons
Čičorečka (Securigera), česky též čičorka, je rod rostlin patřící do čeledi bobovité (Fabaceae). Jsou to jednoleté nebo vytrvalé byliny se zpeřenými listy a různě zbarvenými motýlovitými květy v okolíkovitých květenstvích. Vyskytují se v počtu 14 druhů zejména ve Středomoří a západní Asii. V České republice je běžně rozšířena čičorečka pestrá.
Securigera (Beilwicken oder Kronwicken) ist eine Pflanzengattung in der Unterfamilie der Schmetterlingsblütler (Faboideae) innerhalb der Familie der Hülsenfrüchtler (Fabaceae). Die etwa zwölf Arten sind Eurasien und in Nordafrika weitverbreitet.
Securigera-Arten sind ausdauernde oder einjährige krautige Pflanzen.[1]
Die wechselständig angeordneten Laubblätter sind gestielt oder sitzend. Die unpaarig gefiederten Blattspreiten enthalten mehr als fünf Paare Fiederblättchen. Die Fiederblättchen sind ganzrandig. Es sind mehr oder weniger häutige, untereinander freie Nebenblätter vorhanden.[1]
In den Blattachseln befinden sich auf deutlichen Blütenstandsschäften doldige Blütenstände mit vielen Blüten. Unter jedem Blütenstiel befindet sich ein häutiges Deckblatt.[1]
Die zwittrigen Blüten sind zygomorph und fünfzählig mit doppelter Blütenhülle. Die fünf kahlen Kelchblätter sind zu einem glockenförmigen Blütenkelch verwachsen, der mehr oder weniger zweilippig ist. Die Kelchröhre ist viel kürzer als die Kelchzähne. Die Kelchoberlippe ist etwa so lang oder viel kürzer als die -unterlippe. Die drei Kelchzähne der Unterlippe sind viel länger als die zwei der Oberlippe. Die Blütenkronen besitzen die typische Form der Schmetterlingsblüten. Die fünf kahlen, geöhrten Kronblätter sind gelb, violett oder rosafarben. Die Fahne kann viel kürzer oder viel länger als der Blütenkelch sein. Die Fahne ist elliptisch. Das Schiffchen ist mehr oder weniger sichelförmig gebogen. Es sind zehn Staubblätter vorhanden. Die gelben Staubbeutel sind eiförmig. Das sitzende einzige Fruchtblatt ist zylindrisch und kahl. Die Narbe ist elliptisch.[1]
Die Hülsenfrüchte sind elliptisch oder linealisch und enthalten zwei bis zwölf Samen.[1]
Die Chromosomengrundzahl beträgt x = 6.[1]
Die Gattung Securigera wurde 1805 durch Augustin-Pyrame de Candolle in Flore Française. Troisième Édition, 4, S. 609 aufgestellt.[2] Die Gattung Securigera gehört zur Untertribus Coronillinae aus der Tribus Loteae in der Unterfamilie Faboideae innerhalb der Familie Fabaceae. Lange Zeit galt Securigera als monotypische Gattung mit der einzigen Art Securigera securidaca. Per Lassen hat 1989 den Untertribus Coronillinae bearbeitet und dabei die Gattungen Coronilla, Hippocrepis und Securigera neu geordnet und gegeneinander abgegrenzt. Dabei wurde zum Beispiel die Bunte Kronwicke (Coronilla varia L.) in die Gattung Securigera als Securigera varia (L.) Lassen gestellt.[3] Der Gattungsname Securigera setzt sich aus den lateinischen Wörtern securis für Beil und gero für tragen zusammen, dies bezieht sich auf die Form der Frucht der Typusart Securigera securidaca (L.) Degen & Dörfl.[4]
Die Gattung Securigera kommt in weiten Teilen Eurasiens und in Nordafrika vor. Das Zentrum der Artenvielfalt ist der Mittelmeerraum.[3] Manche Arten sind weltweit invasive Pflanzen.
Nach Lassens Überarbeitung 1989 werden zwölf Arten in die Gattung Securigera gestellt:[3][5]
Securigera (Beilwicken oder Kronwicken) ist eine Pflanzengattung in der Unterfamilie der Schmetterlingsblütler (Faboideae) innerhalb der Familie der Hülsenfrüchtler (Fabaceae). Die etwa zwölf Arten sind Eurasien und in Nordafrika weitverbreitet.
The genus Securigera contains a number of plant species commonly referred to as crownvetch. It is a segregate of the genus Coronilla. The name Securigera was first published by A. P. de Candolle in 1805 with the single species Securigera coronilla, which is now considered to be a synonym of Securigera securidaca (L.) Degen & Dörfl. (1897), based on the earlier publication of the same taxon as Coronilla securidaca L. in 1753.[1][2]
The genus Securigera contains the following species:[2]
The genus Securigera contains a number of plant species commonly referred to as crownvetch. It is a segregate of the genus Coronilla. The name Securigera was first published by A. P. de Candolle in 1805 with the single species Securigera coronilla, which is now considered to be a synonym of Securigera securidaca (L.) Degen & Dörfl. (1897), based on the earlier publication of the same taxon as Coronilla securidaca L. in 1753.
Securigera es un género de plantas con flores perteneciente a la familia de las fabáceas. Fue segregado del género Coronilla.
Se han aislado lignoides tipo benzofurano (Securigranos I - IV) de Securigera securidacea[4]
Securigera es un género de plantas con flores perteneciente a la familia de las fabáceas. Fue segregado del género Coronilla.
Kärsäpalot (Securigera) on suku hernekasvien heimossa. Siihen kuuluu 13 lajia.[1]
Kärsäpalot (Securigera) on suku hernekasvien heimossa. Siihen kuuluu 13 lajia.
Securigera est un genre de plantes dicotylédones de la famille des Fabaceae, sous-famille des Faboideae, originaire de l'Ancien Monde, qui comprend 13 espèces acceptées.
Ce genre regroupe des espèces précédemment classés dans le genre Coronilla[2].
Selon The Plant List (16 septembre 2018)[3] :
Securigera est un genre de plantes dicotylédones de la famille des Fabaceae, sous-famille des Faboideae, originaire de l'Ancien Monde, qui comprend 13 espèces acceptées.
Ce genre regroupe des espèces précédemment classés dans le genre Coronilla.
Sjekirica (lat. Securigera), rod jednogodišnjeg raslinja iz porodice lepirnjača (Fabaceae). Postoji desetak vrsta[1], a tri rastu i u Hrvatskoj[2]: sredozemna sjekirica (S. securidaca); S. elegans, koju je prvi opisao Pančić kao Coronilla elegans, svrstavši je u rod šibika ili grašar (Coronilla); i krunica sitnocvjetna (S. cretica).
Otrovna vrsta promjenjivi grašar, šareni ili raznobojni grašar (sin. Coronilla varia)[3], također spada u sjekirice, a njezin znanstveni naziv je Securigera varia. Ime joj je ostalo također zbog pogrešne klasifikacije pripadnosti rodu, a prvi ju je opisao L., a Per Lassen ju je 1989 konačno smjestio u sjekirice.
Sjekirica (lat. Securigera), rod jednogodišnjeg raslinja iz porodice lepirnjača (Fabaceae). Postoji desetak vrsta, a tri rastu i u Hrvatskoj: sredozemna sjekirica (S. securidaca); S. elegans, koju je prvi opisao Pančić kao Coronilla elegans, svrstavši je u rod šibika ili grašar (Coronilla); i krunica sitnocvjetna (S. cretica).
Otrovna vrsta promjenjivi grašar, šareni ili raznobojni grašar (sin. Coronilla varia), također spada u sjekirice, a njezin znanstveni naziv je Securigera varia. Ime joj je ostalo također zbog pogrešne klasifikacije pripadnosti rodu, a prvi ju je opisao L., a Per Lassen ju je 1989 konačno smjestio u sjekirice.
Securigera je ród ze swójby łušćinowcow.
P. Lassen je w lěće 1989 podtribus Coronillinae wobdźěłał a při tym rody Coronilla, Hippocrepis a Securigera znowa zrjadował a jedyn přećiwo druhemu wobmjezował. Při tym bu na př. kerčkata čećorička Coronilla emerus L. do roda Hippocrepis jako Hippocrepis emerus (L.) Lassen stajena [1].
Po předźěłanju Lassena wostanje dwaceći družinow w rodźe Securigera:
Securigera je ród ze swójby łušćinowcow.
Securigera DC., 1805 è un genere di piante appartenenti alla famiglia delle Fabacee (o Leguminose).[1]
Comprende le seguenti specie:
Raženis (lot. Securigera) – pupinių (Fabaceae) šeimos Faboideae pošeimio augalų gentis.
Rūšys:
Securigera – rodzaj roślin z rodziny bobowatych. Należy do niego ok. 12 gatunków roślin spotykanych głównie w obszarze śródziemnomorskim, choć niektóre z nich występują dalej na północ (jeden gatunek w Europie Środkowej). Zasięg jednego gatunku obejmuje góry w Somalii. Rośliny te występują w zespołach roślinności twardolistnej, w murawach, suchych, widnych lasach i na klifach[4]. Rodzaj został znacznie poszerzony po rewizji taksonomicznej w 1989 roku, kiedy to włączono do niego szereg gatunków zaliczanych wcześniej do rodzaju cieciorka (Coronilla)[2], w tym występującą w Polsce cieciorkę pstrą, klasyfikowaną we współczesnych bazach taksonomicznych jako Securigera varia[5]. Reprezentujące ten rodzaj rośliny różnią się od przedstawicieli Coronilla m.in. kanciastą lub bruzdowaną łodygą oraz różnobarwnymi kwiatami[4].
Securina Medikus, Securidaca P. Miller, Bonaveria Scopoli
Jeden z rodzajów podrodziny bobowatych właściwych Faboideae w rzędzie bobowatych Fabaceae s.l.[1]. W obrębie podrodziny należy do plemienia Loteae[6].
Securigera – rodzaj roślin z rodziny bobowatych. Należy do niego ok. 12 gatunków roślin spotykanych głównie w obszarze śródziemnomorskim, choć niektóre z nich występują dalej na północ (jeden gatunek w Europie Środkowej). Zasięg jednego gatunku obejmuje góry w Somalii. Rośliny te występują w zespołach roślinności twardolistnej, w murawach, suchych, widnych lasach i na klifach. Rodzaj został znacznie poszerzony po rewizji taksonomicznej w 1989 roku, kiedy to włączono do niego szereg gatunków zaliczanych wcześniej do rodzaju cieciorka (Coronilla), w tym występującą w Polsce cieciorkę pstrą, klasyfikowaną we współczesnych bazach taksonomicznych jako Securigera varia. Reprezentujące ten rodzaj rośliny różnią się od przedstawicieli Coronilla m.in. kanciastą lub bruzdowaną łodygą oraz różnobarwnymi kwiatami.
Securigera é um género botânico pertencente à família Fabaceae.
Em Portugal só ocorre uma espécie deste género, Securigera securidaca (L.) Degen & Dörfl., presente em Portugal Continental, onde é introduzida.[1]
Rosenkronillssläktet (Securigera) är ett växtsläkte i familjen ärtväxter med 13 arter. Arten rosenkronill (S. varia) odlas som trädgårdsväxt i Sverige.
Rosenkronillssläktet (Securigera) är ett växtsläkte i familjen ärtväxter med 13 arter. Arten rosenkronill (S. varia) odlas som trädgårdsväxt i Sverige.
Securigera là một chi thực vật có hoa trong họ Đậu.[2]
Karte mit allen verlinkten Seiten: 
|accessdate= (trợ giúp)
Bài viết liên quan đến tông đậu Loteae này vẫn còn sơ khai. Bạn có thể giúp Wikipedia bằng cách mở rộng nội dung để bài được hoàn chỉnh hơn.
Securigera là một chi thực vật có hoa trong họ Đậu.
