الأسماء في صفحات التنقل
Šimpanz učenlivý (Pan troglodytes) je africký lidoop. Společně s bonobem je nejbližším žijícím příbuzným člověka a je mu ze všech primátů nejpodobnější. Nejbližším příbuzným šimpanze učenlivého je bonobo, s nímž tvoří společný rod Pan. Odhaduje se, že oba druhy se oddělily zhruba před 0,8-1,8 miliony let. Srst má tmavou, lysé části těla bývají u některých poddruhů světlé. Dorůstá obvykle délky 65 až 95 cm a hmotnosti od 32 do 70 kg. Přestože se převážně živí rostlinnou stravou, doplňuje svůj jídelníček o termity, mravence a jiný hmyz. V některých oblastech tvoří část jeho jídelníčku i maso získané lovem (malé antilopy, guerézy, kočkodani a mláďata paviánů). Samice je březí osm měsíců, rodí jediné mládě. Pohlavně dospělý je po 6–10 letech života.
Šimpanz učenlivý je intenzivně zkoumaným druhem, velmi zajímavé jsou např. kulturní odlišnosti jednotlivých tlup.
Šimpanz učenlivý je rozšířen v rovníkové Africe ve čtyřech poddruzích. Šimpanz učenlivý je nejbližším zvířecím příbuzným člověka. Obývá tropické deštné pralesy, husté stromové savany a křovinatou krajinu. Dokonce žije i v galeriových a horských lesích do výšky 3 000 metrů nad mořem.
I když jich žije ve své domovině zatím poměrně dost, jejich počet radikálně klesá a odhaduje se v divočině západní a východní Afriky již jen na 100 000 jedinců. Hlavním důvodem je, že je narušováno jejich přirozené prostředí.
Šimpanzi jsou zajímaví tím, že pokud se potkají dva – vítají se skoro lidským způsobem. A pokud se osobně znají, dokáží se dokonce políbit, poplácat po zádech či si dokonce podají i ruce. Dokáží si vyrobit i jednoduché nástroje, ale nikdy si je neuchovávají, protože si pokaždé vyrobí nové.
V zoologických zahradách se dožívají šimpanzi vysokého věku. Není výjimkou i dožití se skoro 50 let. Dlouho se tradovalo, že se bojí vody, ale dokáží si na ni časem zvyknout. Velmi rádi si vzájemně pečují o svou srst a díky tomu se zlepšuje i jejich případná nervozita.
Jejich potrava se skládá hlavně z rostlin, různých plodů, listí či pupenů, semen různého druhu. Mají rádi i termity, mravence, živý hmyz a umí se spojit dokonce i při lovu gueréz, kočkodanů, mladých paviánů a nepohrdnou dokonce i malou antilopou. Samice rodí po 225 dnech březosti jedno mládě, které zůstává s matkou až do věku 8 let. Každý šimpanz má svůj charakteristický obličej.
Takzvaný bilijský šimpanz, o němž se spekulovalo jako o novém poddruhu, či dokonce druhu šimpanze, je podle genetických analýz poddruhem šimpanze východního.
Šimpanz učenlivý je v ČR chován v ZOO Ostrava, Brno, Liberec, Dvůr Králové nad Labem, Plzeň, Hodonín a Dvorec.
Od roku 1950 do roku 1999 chovala šimpanze také pražská zoologická zahrada. Historicky byl rovněž chován v zoologických zahradách Ústí nad Labem, Děčín a Zlín.
Obrázky, zvuky či videa k tématu šimpanz učenlivý ve Wikimedia Commons
Tento článek potřebuje úpravy. Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy. Šimpanz učenlivý (Pan troglodytes) je africký lidoop. Společně s bonobem je nejbližším žijícím příbuzným člověka a je mu ze všech primátů nejpodobnější. Nejbližším příbuzným šimpanze učenlivého je bonobo, s nímž tvoří společný rod Pan. Odhaduje se, že oba druhy se oddělily zhruba před 0,8-1,8 miliony let. Srst má tmavou, lysé části těla bývají u některých poddruhů světlé. Dorůstá obvykle délky 65 až 95 cm a hmotnosti od 32 do 70 kg. Přestože se převážně živí rostlinnou stravou, doplňuje svůj jídelníček o termity, mravence a jiný hmyz. V některých oblastech tvoří část jeho jídelníčku i maso získané lovem (malé antilopy, guerézy, kočkodani a mláďata paviánů). Samice je březí osm měsíců, rodí jediné mládě. Pohlavně dospělý je po 6–10 letech života.
Šimpanz učenlivý je intenzivně zkoumaným druhem, velmi zajímavé jsou např. kulturní odlišnosti jednotlivých tlup.
