الأسماء في صفحات التنقل
Metroxylon és un gènere de palmeres monoiques que té de 7 a 26 espècies segons els taxonomistes. Són plantes natives de Samoa Occidental, Nova Guinea, les Illes Salomon, les Moluques, les Carolines i Fiji i també es cultiven a Tailàndia i Malàisia.
El nom del gènere prové de la combinació de dues paraules del grec, metra - "ventre", que en aquest context es tradueix com "cor" i xylon - "fusta".
Els troncs o estípits de les espècies de Metroxylon són solitaris o diversos d'agrupats, normalment tenen arrels aèries. Les fulles són pinnades, els pecíols tenen petites espines negres.[3] Els fruits són relativament grossos i contenen una única llavor.
Metroxylon és un gènere de palmeres monoiques que té de 7 a 26 espècies segons els taxonomistes. Són plantes natives de Samoa Occidental, Nova Guinea, les Illes Salomon, les Moluques, les Carolines i Fiji i també es cultiven a Tailàndia i Malàisia.
Ságovník (Metroxylon) je rod palem, zahrnující celkem 7 druhů. Pocházejí z Tichomoří a Nové Guiney, ságovník pravý je v současnosti vlivem pěstování rozšířen i v jihovýchodní Asii. Ságovníky jsou poměrně malé až vysoké a robustní palmy s rozměrnými zpeřenými listy. Kmen je přímý, částečně zakrytý vytrvalými bázemi listů, s měkkou dření. Květy jsou oboupohlavné a samčí, u většiny druhů v rozměrných květenstvích. Plody jsou kulovité, se šupinatým povrchem. Ságovník pravý je hospodářsky významná palma poskytující zejména škrobnaté ságo a materiál ke stavbě domů.
Ságovníky jsou nevysoké až robustní palmy s přímými, solitérními nebo svazčitými kmeny. Nejvyšším druhem je Metroxylon amicorum, dorůstající výšky až 33 metrů. Kmen je většinou přinejmenším částečně pokrytý vytrvalými bázemi listů. Na internodiích jsou někdy ostny kořenového původu. Vnější část kmene je tvrdá, dřeň je měkká a bohatá na škrob. Listy jsou rozměrné, zpeřené, složené z velkého počtu jednoduše přeložených segmentů. Čepele listů mohou dosáhnout téměř osmimetrové délky, řapík až 7 metrů. Řapíky jsou dobře vyvinuté, ostnité nebo bez ostnů podobně jako listové pochvy. Ostny mohou dosahovat délky až 46 cm. Květenství jsou krátce stopkatá a větvená do 2. řádu. Většina druhů vykvétá za život pouze jednou a po dozrání plodů celý kmen odumírá. Tyto druhy mají velká květenství, převyšující listovou korunu. Druh Metroxylon amicorum kvete opakovaně a jeho květenství jsou kratší než listy. Květy jsou samčí a oboupohlavné, s trojčetným kalichem a korunou. Tyčinek je 6. V samčích květech jsou volné a přirostlé k bázi koruny, v oboupohlavných květech mají nitky srostlé v trubičku obklopující semeník. Gyneceum je oblé, srostlé ze 3 plodolistů a obsahuje 3 vajíčka. Na povrchu je pokryté drobnými šupinami. Plody jsou kulovité, 1,5 až 8 cm velké, jednosemenné, na vrcholu se zbytky vytrvalé čnělky. Na povrchu jsou pokryté slámově žlutými až kaštanově hnědými střechovitými šupinami. Mezokarp je korkovitý až houbovitý a dosti tlustý, endokarp není diferencovaný. Semena jsou kulovitá, obalená sarkotestou.[1][2]
Kmen Metroxylon amicarum
Květenství Metroxylon vitiense
Plody ságovníku pravého
Rod ságovník zahrnuje 7 druhů. Původní areál rozšíření sahá od Nové Guiney po ostrovy Tichomoří (Samoa, Fidži, Šalamounovy ostrovy, Karolíny, Vanuatu). Ságovník pravý pochází z Nové Guiney a Moluckých ostrovů, vlivem pěstování je však rozšířen po celé jihovýchodní Asii a Tichomoří. Největší počet druhů roste na souostroví Samoa (3 druhy, z toho 2 endemické).[1] Ságovníky nejčastěji rostou na bažinatých stanovištích v tropických nížinách, kde nezřídka tvoří velké kolonie.[3]
Rod Metroxylon je v rámci taxonomie palem řazen do podčeledi Calamoideae, tribu Calameae a samostatného subtribu Metroxylinae. Nejblíže příbuznou skupinou je dle výsledků molekulárních studií subtribus Plectocomiinae, zahrnující asijské rody Myrialepis, Plectocomiopsis a Plectocomia.[4]
Z dřeně kmenů ságovníku pravého se získává ságo, z něhož se vyrábí škrob. V Tichomoří a na Nové Guineji náleží mezi významné hospodářské produkty. Z jednoho kmene lze získat až 400 kg škrobu. Semena některých druhů sloužila v minulosti jako náhrada slonoviny. Kmeny se používají ke stavbě domů, listy slouží jako střešní krytina, ze štípaných řapíků se staví stěny. Druh M. warburgii je v Tichomoří k těmto účelům i pěstován.[3][5] Z poražených kmenů ságovníku pravého jsou získávány larvy nosatcovitých brouků Rhynchophorus ferrugineus a R. bilineatus, považované v Asii za pochoutku.[1][6]
Škrob ze ságovníku
Výroba sága v Indonésii
Střešní krytina z listů ságovníku pravého
Grilované larvy nosatce Rhynchophorus ferrugineus
Obrázky, zvuky či videa k tématu ságovník ve Wikimedia Commons
Ságovník (Metroxylon) je rod palem, zahrnující celkem 7 druhů. Pocházejí z Tichomoří a Nové Guiney, ságovník pravý je v současnosti vlivem pěstování rozšířen i v jihovýchodní Asii. Ságovníky jsou poměrně malé až vysoké a robustní palmy s rozměrnými zpeřenými listy. Kmen je přímý, částečně zakrytý vytrvalými bázemi listů, s měkkou dření. Květy jsou oboupohlavné a samčí, u většiny druhů v rozměrných květenstvích. Plody jsou kulovité, se šupinatým povrchem. Ságovník pravý je hospodářsky významná palma poskytující zejména škrobnaté ságo a materiál ke stavbě domů.
Metroxylon ist eine im Westpazifik heimische Palmengattung. Aus der heute in ganz Südostasien verbreiteten Sagopalme (Metroxylon sagu) und anderen Arten wird Stärke gewonnen. Metroxylon ist die einzige Gattung der Subtribus Metroxylinae.
Die Vertreter sind große, einzeln oder in Gruppen wachsende baumförmige Palmen. Sie sind bewehrt oder unbewehrt und können einmal (hapaxanth) oder mehrmals blühen. Der Stamm ist aufrecht und zum Teil durch die nach dem Absterben an der Pflanze verbleibenden Blattbasen verdeckt. An den Internodien entspringen manchmal Adventivwurzeln, die meist dornartig sind. Die Rinde des Stammes ist hart, das Mark ist weich und reich an Stärke.
Die Chromosomenzahl beträgt 2n = 26.
Die Blätter sind groß, gefiedert und verbleiben nach dem Absterben meist an der Pflanze (Marzeszenz). Die Blattscheide reißt gegenüber dem Blattstiel ein, ist unbewehrt oder mit Teilwirteln von eher dünnen Stacheln bewehrt, die an der Basis vereint sind und eine Art Kragen bilden. Der Blattstiel ist gut ausgebildet, unbewehrt oder wie die Scheide bewehrt. Die Stieloberseite ist im stammnahen Bereich gefurcht, weiter oben gerundet, die Unterseite ist durchgehend gerundet. Die Rhachis gleicht dem Blattstiel, ist aber an der Oberseite kantig. Die zahlreichen Fiederblättchen sind einfach gefaltet, linealisch und stehen in regelmäßigen Abständen oder in Gruppen. In Gruppen stehen sie dann fächerartig und geben den Blättern ein fiederiges Aussehen. Entlang der Blattränder und der Hauptnerven sind sie mit unauffälligen, kurzen Dornen besetzt. Die Mittelrippen sind an der Oberseite deutlich zu erkennen.
Die Blütenstände sind doppelt verzweigt und stehen entweder zwischen den Blättern (bei der pleonanthen Metroxylon amicarum) oder gruppiert als ein über den Blättern stehender, zusammengesetzter Blütenstand. Hier entsprechend die Seitenäste einem einzelnen Blütenstand, er entspringt in der Achsel eines reduzierten Laubblattes oder eines Hochblattes. Der Blütenstandsstiel ist sehr kurz, das Vorblatt ist röhrig, eng scheidig, zweikielig und zweilappig. Es gibt ein bis mehrere röhrige Hochblätter am Blütenstandsstiel. Die Blütenstandsachse ist wesentlich länger als der Stiel. Die Hochblätter an der Achse stehen annähernd zweizeilig (distich), sie sind röhrig, eng scheidig, sind unbewehrt oder selten mit wenigen Stacheln besetzt.
Die Seitenachsen erster Ordnung stehen waagrecht bis hängend, jedes hat ein basales, röhriges, zweikieliges, zweilappiges leeres Vorblatt und annähernd distich stehende, eng scheidige, röhrige Hochblätter. Alle bis auf die untersten ein bis drei tragen kätzchenartige Rachillae. Die Rachillae sind zylindrisch, mit einem kurzen, freien Teil, gefolgt von einer dichten Spirale von Hochblättern. Die untersten und obersten Hochblätter sind leer, in den übrigen stehen Dyaden aus einer kleinen männlichen und einer ähnlichen zwittrigen Blüte. Im Knospenstadium ist die Dyade durch dichte Behaarung verdeckt, nur bei Metroxylon amicarum ist die Behaarung spärlich. Das Vorblatt jeder Dyade ist röhrig, zweikielig und mit zwei dreieckigen Lapen, und außen meist dicht behaart. Die Brakteole ist zweikielig und dicht behaart.
Die männlichen Blüten öffnen sich vor den zwittrigen. Ihr Kelch ist röhrig und endet mit drei dreieckigen Lappen. Die Krone ist meist doppelt so lang wie der Kelch, zu etwa zwei Dritteln seiner Länge in drei valvate, glatte Kronblätter mit dreieckigen Spitzen zerteilt. Die sechs Staubblätter stehen an der Basis der Kronblätter, ihre Filamente sind fleischig. Die Antheren sind medifix, länglich und latrors. In der Mitte der Blüte steht ein konisches Stempelrudiment. Der Pollen ist ellipsoidisch und bisymmetrisch. Die Keimöffnungen sind äquatorial disulcat.
Die zwittrigen Blüten ähneln oberflächlich den männlichen, sind aber fetter. Kelch, Krone und Staubblätter gleichen denen bei den männlichen Blüten. Allerdings sind die Filamente am unteren Ende zu einer Röhre vereint, die den Fruchtknoten umschließt. Das Gynoeceum besteht aus drei Fruchtblättern mit je einer Samenanlage. Es ist rundlich und mit senkrechten Reihen von kleinen Schuppen besetzt. Der Griffel ist konisch und trägt drei Narbenkanten. Die Samenanlagen sitzen basal und sind anatrop.
Die Frucht ist rund, meist groß und enthält einen Samen. Apikal stehen Narbenreste. Das Exokarp ist mit senkrechten Reihen von stroh- bis kastanienfarbenen, nach rückwärts weisenden Schuppen bedeckt. Das Mesokarp ist ziemlich dick, korkartig bis schwammig. Ein Endokarp ist nicht ausgebildet. Der Samen ist kugelig, sitzt basal. An der Spitze ist der tief eingedrückt. Er ist in eine dünn bis dicke Sarcotesta eingehüllt. Das Endosperm ist homogen. Der Embryo sitzt basal.
Die Gattung ist heimisch in Ost-Malesien, den Salomon-Inseln, den Neuen Hebriden, Samoa, Fidschi und auf den Karolinen. Für eine heute weit verbreitete Art, die Sagopalme, wird als ursprüngliches Verbreitungsgebiet Neuguinea und die Molukken angenommen, ist heute aber in ganz Südostasien angebaut und auch eingebürgert.
Die meisten Arten wachsen in Tiefland-Sümpfen, wo sie häufig in Gruppen mit zahlreichen Individuen wachsen. Metroxylon amicarum kommt auch in tiefen Tälern und hoch in den Bergen von Mikronesien vor.
Die Gattung Metroxylon Rottb. wird innerhalb der Familie Arecaceae in die Unterfamilie Calamoideae und in die Tribus Calameae gestellt. Sie bildet alleine die Subtribus Metroxylinae. Metroxylon ist eine monophyletische Gruppe.
In der World Checklist of Selected Plant Families der Royal Botanic Gardens, Kew, werden folgende Arten anerkannt:[1]
Die beiden Hauptnutzungen der Metroxylon-Arten ist die Gewinnung von Sago (Stärke) aus dem Mark der Stämme und die Gewinnung von Baumaterial für den Hausbau: die Blätter werden zum Dachdecken verwendet, aus den gespaltenen Blattstielen werden geflochtene Wände hergestellt.
Metroxylon ist eine im Westpazifik heimische Palmengattung. Aus der heute in ganz Südostasien verbreiteten Sagopalme (Metroxylon sagu) und anderen Arten wird Stärke gewonnen. Metroxylon ist die einzige Gattung der Subtribus Metroxylinae.
Metroxylon is a genus of monoecious flowering plants in the Arecaceae (palm) family, and commonly called the sago palms consisting of seven species. They are native to Western Samoa, New Guinea, the Solomon Islands, the Moluccas, the Carolines and Fiji in a variety of habitats, and cultivated westward to Thailand and Malaya.[3]
The name is a combination of two Greek words: metra meaning "womb", commonly translated as "heart" in this context, and xylon meaning "wood", in allusion to the large proportion of pith contained in the plant.
The trunks of Metroxylon species are solitary or clumped and large to massive in size, and usually sprout aerial roots at leaf-scar rings. All but one is monocarpic (hapaxanthic), foliage is pinnate with oversized petioles and leaf sheaths. The petioles are distinguished by "groups of small black spines resembling the record made by a seismograph as it registers a mild tremor".[4] All species have spines on the rachis and petiole. The monocarpic species present a Christmas tree shaped inflorescence, or instead, upward-reaching branches spreading horizontally. These panicles are second only to Corypha spp in size, in the case of Metroxylon salomonense growing up to thirty feet (nine meters) in height by up to fifteen feet (4.5 meters) in width.[5] The fruit, covered in tough shiny scales arranged in precise rows, are relatively large for palms and contain one seed.[4]
It contains the following species [6][7][3][2]
Metroxylon is a genus of monoecious flowering plants in the Arecaceae (palm) family, and commonly called the sago palms consisting of seven species. They are native to Western Samoa, New Guinea, the Solomon Islands, the Moluccas, the Carolines and Fiji in a variety of habitats, and cultivated westward to Thailand and Malaya.
The name is a combination of two Greek words: metra meaning "womb", commonly translated as "heart" in this context, and xylon meaning "wood", in allusion to the large proportion of pith contained in the plant.
Metroxylon es un género con 26 especies de plantas fanerógamas perteneciente a la familia de las palmeras (Arecaceae) y el único miembro de la subtribu Metroxylinae.[3] Son nativos de Samoa Occidental, Nueva Guinea, las Islas Salomón, las Molucas, las islas Carolinas y Fiyi en una diversa variedad de hábitats, son cultivadas hacia el oeste hasta Tailandia y Malasia.
Los troncos de las especies de Metroxylon son solitarios o agrupados en masa, son de gran tamaño y, generalmente, con raíces aéreas. Todas menos una son monocárpicas, las hojas son pinnadas con pecíolos y vainas. Los pecíolos se distinguen por tener grupos de pequeñas espinas negras.[4] Todas las especies tienen espinas en el pecíolo y raquis. El fruto es relativamente grande para las palmeras y contienen una semilla.[4]
El género fue descrito por Christen Friis Rottbøll y publicado en Nye Samling af det Kongelige Danske Videnskabers Selskabs Skrifter 2: 527. 1783.[5]
Metroxylon nombre genérico que se formó a partir de la combinación de dos palabras griegas, metra = "vientre", traducido comúnmente como "corazón" en este contexto y xylon = "madera".
Metroxylon es un género con 26 especies de plantas fanerógamas perteneciente a la familia de las palmeras (Arecaceae) y el único miembro de la subtribu Metroxylinae. Son nativos de Samoa Occidental, Nueva Guinea, las Islas Salomón, las Molucas, las islas Carolinas y Fiyi en una diversa variedad de hábitats, son cultivadas hacia el oeste hasta Tailandia y Malasia.
Saagopalm (Metroxylon) on palmiliste sugukonda kuuluv taimede perekond.
Nad on levinud Malaka poolsaarel, Malai saarestikus ja Melaneesias.
Saagopalmid kasvavad kuni 12 m kõrguseks. Tüve läbimõõt võib ulatuda umbes 1 meetrini.
Nad õitsevad ja kannavad vilju ainult ühel korral elu lõpul 10...15 aasta vanuselt.
Saagopalmi säsist valmistatakse saagot. Tüvesse koguneb kuni 400 kg tärklist.
Metroxylon est un genre de la famille des Arecaceae (Palmiers), comprenant des espèces natives de l'archipel des Moluques.
Certaines espèces sont connues sous le nom de sagoutier.
Metroxylon est un genre de la famille des Arecaceae (Palmiers), comprenant des espèces natives de l'archipel des Moluques.
Certaines espèces sont connues sous le nom de sagoutier.
Metroxylon Rottb. è un genere di piante della famiglia delle Arecacee (palme). È l'unico genere della sottotribù Metroxylinae. Comprende sette specie originarie della Samoa Occidentale, Nuova Guinea, Isole Salomone, Molucche, Caroline e isole Figi.[1][2]
Il nome è formato dalla combinazione di due termini greci, metra - comunemente tradotto come "cuore" in questo contesto e xylon - "legno", in allusione alla gran parte di fibra contenuta nella pianta.
I tronchi delle specie Metroxylon sono solitari o raggruppati, di dimensioni da ampie a massicce e generalmente germogliano radici all'aperto in anelli. Tutte tranne una sono monocarpiche (hapaxantiche), il fogliame è pinnato con grossi piccioli e guaine.
I piccioli sono distinti da "gruppi di piccole spine nere assomiglianti alle registrazioni di un sismografo quando registra un debole tremito.[3] Tutte le specie hanno spine sul rachide e piccioli. Le specie monocarpiche presentano un'inflorescenza a forma di albero di Natale oppure, rami che arrivano in alto diffondendosi orizzontalmente. I frutti, coperti da spesse squame, sono relativamente grossi per le palme e contengono un seme.[3]
Il genere comprende le seguenti specie:[2]
Metroxylon Rottb. è un genere di piante della famiglia delle Arecacee (palme). È l'unico genere della sottotribù Metroxylinae. Comprende sette specie originarie della Samoa Occidentale, Nuova Guinea, Isole Salomone, Molucche, Caroline e isole Figi.
Sagas (lot. Metroxylon) – arekinių (Arecaceae) šeimos palmių gentis. Paplitusi Samoa, Saliamono salose, Molukuose, Naujojoje Gvinėjoje, Karolinų salose, auginama Pietryčių Azijoje. Iš sago kamieno šerdžių išgaunamas krakmolas (sagas) naudojamas maisto gamyboje.
Sudaro septynios rūšys:
Sagas (lot. Metroxylon) – arekinių (Arecaceae) šeimos palmių gentis. Paplitusi Samoa, Saliamono salose, Molukuose, Naujojoje Gvinėjoje, Karolinų salose, auginama Pietryčių Azijoje. Iš sago kamieno šerdžių išgaunamas krakmolas (sagas) naudojamas maisto gamyboje.
Metroxylon is een geslacht van palmen. De soorten komen voor op de westelijke Samoa, Nieuw Guinea, de Solomonseilanden, de Molukken, de Carolinen en Fiji.
Metroxylon is een geslacht van palmen. De soorten komen voor op de westelijke Samoa, Nieuw Guinea, de Solomonseilanden, de Molukken, de Carolinen en Fiji.
Metroxylon é um género botânico pertencente à família Arecaceae[1].
Metroxylon é um género botânico pertencente à família Arecaceae.
«Metroxylon — World Flora Online». www.worldfloraonline.org. Consultado em 19 de agosto de 2020Metroxylon Rottb., 1783
Синонимы
Метроксилон (лат. Metroxylon) — род вечнозелёных тропических монокарпических однодомных пальм. Естественным образом распространены на островах Юго-Восточной Азии от Самоа до Новой Гвинеи, Соломоновых, Молуккских, Каролинских островов и Фиджи. Некоторые виды культивируется в Таиланде и Малайзии.
Преимущественно одноствольные пальмы, со стволом высотой от 8 до 18 метров и толщиной до 25 см в диаметре. Листья крупные, до 7 метров длиной, парно-перистые.
Род включает 7 видов[2], в большинстве относимых к саговым пальмам, из сердцевины стволов которых извлекают саго, являющееся ценным крахмалосодержащим пищевым продуктом.
Виды:
Метроксилон (лат. Metroxylon) — род вечнозелёных тропических монокарпических однодомных пальм. Естественным образом распространены на островах Юго-Восточной Азии от Самоа до Новой Гвинеи, Соломоновых, Молуккских, Каролинских островов и Фиджи. Некоторые виды культивируется в Таиланде и Малайзии.
Преимущественно одноствольные пальмы, со стволом высотой от 8 до 18 метров и толщиной до 25 см в диаметре. Листья крупные, до 7 метров длиной, парно-перистые.
Род включает 7 видов, в большинстве относимых к саговым пальмам, из сердцевины стволов которых извлекают саго, являющееся ценным крахмалосодержащим пищевым продуктом.
Виды:
Metroxylon amicarum (H.Wendl.) Hook.f. Metroxylon paulcoxii McClatchey Metroxylon sagu Rottb.typus Metroxylon salomonense (Warb.) Becc. Metroxylon upoluense Becc. Metroxylon vitiense (H.Wendl.) Hook.f. Metroxylon warburgii (Heimerl) Becc.
.jpg)
