الأسماء في صفحات التنقل
Wrightia ye un xéneru de 23 especies de parrotales y árboles plantes de flores de la familia Apocynaceae, nativos d'África, Asia y Australia.[2]
Wrightia antidysenterica dacuando ye tratada nel xéneru Holarrhena, como Holarrhena pubescens. Foi largamente conocida na India la tradición ayurvédica, y llámase "kuţfolia" en sánscritu.
Son parrotales o pequeños árboles con cañes delgaes. Fueyes opuestes. Inflorescencia terminal o corimbos axilares de visos. Mota con 5 lóbulos, lóbulos romos, xeneralmente coles escales o les glándules internes. Corola hipocrateriforme. Los folículos llibres o connaos, delgaos, cilíndricos con granes estruyíes lliniales; comes caducifolios.[3]
El xéneru foi descritu por Robert Brown y espublizóse en Memoirs of the Wernerian Natural History Society 1: 73. 1811.[3] La especie tipo ye:
.
Esta páxina forma parte del wikiproyeutu Botánica, un esfuerciu collaborativu col fin d'ameyorar y organizar tolos conteníos rellacionaos con esti tema. Visita la páxina d'alderique del proyeutu pa collaborar y facer entrugues o suxerencies. Wrightia ye un xéneru de 23 especies de parrotales y árboles plantes de flores de la familia Apocynaceae, nativos d'África, Asia y Australia.
Wrightia antidysenterica dacuando ye tratada nel xéneru Holarrhena, como Holarrhena pubescens. Foi largamente conocida na India la tradición ayurvédica, y llámase "kuţfolia" en sánscritu.
Wrightia és un gènere de 23 espècies d'arbustos i arbres plantes de flors de la família de les Apocynaceae, natius d'Àfrica, Àsia i Austràlia.[2]
Wrightia antidysenterica a vegades és tractada en el gènere Holarrhena, com Holarrhena pubescens. Ha estat llargament coneguda a l'Índia la tradició ayurvèdica, i s'anomena "kuţaja" en sànscrit.
Són arbustos o petits arbres amb branques primes. Fulles oposades. Inflorescència terminal o corimbes axil·lars de cimes. Calze amb 5 lòbuls, lòbuls obtusos, generalment amb les escales o les glàndules internes. Corol·la hipocrateriforme. Els fol·licles lliures o connats, prims, cilíndrics amb llavors comprimides lineals, comes caducifolis.[3]
El gènere va ser descrit per Robert Brown i publicat a Memoirs of the Wernerian Natural History Society 1: 73. 1811.[3] L'espècie tipus és:
Wrightia és un gènere de 23 espècies d'arbustos i arbres plantes de flors de la família de les Apocynaceae, natius d'Àfrica, Àsia i Austràlia.
Wrightia antidysenterica a vegades és tractada en el gènere Holarrhena, com Holarrhena pubescens. Ha estat llargament coneguda a l'Índia la tradició ayurvèdica, i s'anomena "kuţaja" en sànscrit.
Wrightie[1] (Wrightia) je rod rostlin z čeledi toješťovité. Jsou to dřeviny s jednoduchými vstřícnými listy a poměrně velkými květy. Plody jsou úzké a dlouhé měchýřky. Rod zahrnuje asi 30 druhů a je rozšířen v tropech Starého světa. Některé druhy jsou lokálně těženy pro dřevo, poskytují modré barvivo indigo nebo jsou využívány v medicíně. Jsou také pěstovány jako okrasné dřeviny.
Wrightie jsou stálezelené nebo opadavé keře a stromy, dorůstající výšky až 20, výjimečně i 40 metrů. Stromovité druhy mají oblý kmen bez kořenových náběhů. Větévky jsou u většiny druhů tenké. Listy jsou jednoduché, vstřícné, celokrajné, řapíkaté, o délce od 2 do 24 cm. Rostliny při poranění roní bílý nebo žlutý latex. Květenství jsou vrcholové nebo úžlabní, chudé nebo mnohokvěté vrcholíky. Květy jsou oboupohlavné a dosti velké. Kalich téměř k bázi členěný na 5 laloků, na bázi jsou na vnitřní straně šupinovité žlázky. Koruna je miskovitá, nálevkovitá nebo kolovitá, s válcovitou až zvonkovitou korunní trubkou. Laloky koruny se překrývají směrem doleva. Pakorunka je miskovitá, jazýčkatá nebo třásnitá, u některých druhů (W. religiosa) chybí. Tyčinky jsou většinou přirostlé v polovině korunní trubky nebo v její horní části, zřídka dole. Prašníky jsou střelovité, spojené s bliznovou hlavou, na bázi ostruhaté. Gyneceum je tvořeno 2 volnými nebo srostlými semeníky obsahujícími mnoho vajíček. Čnělka je nitkovitá, zakončená vejcovitou bliznovou hlavou. Plodem je souplodí 2 srostlých nebo volných měchýřků. Měchýřky jsou dlouhé a úzké, na průřezu okrouhlé. Obsahují plochá, čárkovitá semena s dlouhým štětinovitým chmýrem.[2][3][4]
Větévka Wrightia arborea
Květ Wrightia antidysenterica
Květ Wrightia arborea
Plod Wrightia tinctoria
Rod wrightie zahrnuje asi 23[3] až 32[5] druhů. Je rozšířen v tropech Starého světa od Indie po severovýchodní Austrálii a Oceánii a ve východní a jižní Africe. Wrightie se vyskytují v tropických deštných lesích, suchých opadavých lesích i na savanách. Rozsáhlý areál mají zejména druhy W. laevis a W. pubescens. V Africe rostou 2 druhy. W. demartiniana se vyskytuje na savanách východní Afriky, W. natalensis je endemit jihoafrického Natalu.[2][3]
Rod Wrightia popsal v roce 1811 Robert Brown a pojmenoval jej na počest skotského botanika a lékaře Williama Wrighta, který strávil 18 let na ostrově Jamajka. Dva druhy popsal již Carl Linné, řadil je však do rodu oleandr (Nerium). V současné taxonomii je rod Wrightia spolu s blízce příbuznými rody Stephanostemma a Pleioceras řazen do tribu Wrightieae podčeledi Rauvolfioideae.[6]
Wrightie obsahují řadu účinných látek. Plody A. tinctoria obsahují cykloartany, cykloartenon and cykloeukalenol, alfa- a beta-amyrin, beta-sitosterol, kyselinu urseolovou aj. V listech je obsažen triterpen beta-amyrin. Kůra obsahuje beta-amyrin, beta-sitosterol a lupeol. V semenech, listech a kořenech jsou obsaženy glukosidy, jejichž rozkladem se tvoří modré barvivo indigo. Kůra W. tomentosa obsahuje podobně jako kůra Holarrhena antidysenterica alkaloid konesin, který je hlavní účinnou složkou. Z dalších alkaloidů jsou obsaženy holarhin, kurchicin a malé množství konkurchinu. Z dalších látek jsou obsaženy beta-sitosterol, lupeol a alfa-amyrin. Z kůry tohoto druhu byl izolován isoflavon wrightiadion s cytotoxickou aktivitou.[7]
Ze semen, listů a kořenů některých druhů wrightie (W. tinctoria, W. tomentosa a W. dubia) je v Indii a Kambodži získáváno barvivo indigo. Wrightie mají měkké, lehké dřevo s jemnou texturou a některé robustnější druhy (W. pubescens, W. laevis, W. tomentosa, W. tinctoria) jsou lokálně těženy.[2] Druh W. arborea je v tropické Asii pěstován jako okrasný, stínící a pouliční strom.[8] Druhy W. antidysenterica a W. religiosa mají pohledné vonné květy a jsou pěstovány jako okrasné dřeviny.[2] W. religiosa se pěstuje i jako bonsaj. Šťáva W. tinctoria se v Indii používala k prodloužení trvanlivosti mléka.[2] Vlákna z kůry W. religiosa slouží v Číně k výrobě papíru a jako náhrada bavlny.[3]
Kůra W. tinctoria je v indické medicíně používána k léčbě úplavice a kožních nemocí a často slouží jako náhrada kůry Holarrhena antidysenterica. Semena se používají proti střevním parazitům.[7] Druhy W. religiosa, W. pubescens a W. laevis jsou využívány v čínské medicíně.[3]
Wrightia religiosa jako bonsaj
Obrázky, zvuky či videa k tématu wrightie ve Wikimedia Commons
Wrightie (Wrightia) je rod rostlin z čeledi toješťovité. Jsou to dřeviny s jednoduchými vstřícnými listy a poměrně velkými květy. Plody jsou úzké a dlouhé měchýřky. Rod zahrnuje asi 30 druhů a je rozšířen v tropech Starého světa. Některé druhy jsou lokálně těženy pro dřevo, poskytují modré barvivo indigo nebo jsou využívány v medicíně. Jsou také pěstovány jako okrasné dřeviny.
Wrightia is a genus of flowering plants in the family Apocynaceae, first described as a genus in 1810. It native to tropical Africa, China, the Indian Subcontinent, Southeast Asia, Papuasia, and Australia.[1] The species are all small trees or shrubs.[2]
The genus was named for William Wright (1735-1819), Scottish physician and botanist, by Robert Brown.
Wrightia antidysenterica has long been known in Indian Ayurvedic tradition, and is called "kuţaja" in Sanskrit.
Wrightia is a genus of flowering plants in the family Apocynaceae, first described as a genus in 1810. It native to tropical Africa, China, the Indian Subcontinent, Southeast Asia, Papuasia, and Australia. The species are all small trees or shrubs.
The genus was named for William Wright (1735-1819), Scottish physician and botanist, by Robert Brown.
Wrightia antidysenterica has long been known in Indian Ayurvedic tradition, and is called "kuţaja" in Sanskrit.
Species Wrightia angustifolia - Sri Lanka Wrightia annamensis - S China, Cambodia, Vietnam Wrightia antidysenterica - Sri Lanka Wrightia arborea - S China, India, Sri Lanka, Himalayas, Indochina Wrightia candollei - Philippines Wrightia coccinea - S China, Himalayas, Indochina Wrightia collettii Ngan - Myanmar Wrightia cunninghamii - Western Australia Wrightia demartiniana - Ethiopia, Somalia, Kenya Wrightia dolichocarpa - W India Wrightia dubia - Indochina, W Malaysia †Wrightia flavorosea - Sri Lanka but extinct Wrightia hanleyi - Palawan Wrightia indica - S India Wrightia karaketii - Thailand Wrightia laevis - S China, SE Asia, Papuasia, Queensland Wrightia lanceolata - S Thailand Wrightia lecomtei - Cambodia, Vietnam Wrightia natalensis -southern Africa Wrightia novobritannica - New Britain Wrightia palawanensis - Palawan Wrightia poomae - Thailand †Wrightia puberula - Sri Lanka but extinct Wrightia pubescens - S China, SE Asia, Papuasia, N Australia Wrightia religiosa - Guangdong, Indochina, W Malaysia Wrightia saligna - N Australia Wrightia siamensis - Thailand Wrightia sikkimensis - S China, E Himalayas, Vietnam Wrightia sirikitiae - Thailand Wrightia tinctoria - India, Nepal, Myanmar, Vietnam, Timor and Australia Wrightia tokiae - Thailand Wrightia viridiflora - Thailand formerly included Wrightia afzelii, syn of Pleioceras afzelii Wrightia bacelliana, syn of Melodinus acutiflorus Wrightia parviflora, syn of Pleioceras barteri Wrightia piscidia, syn of Melodinus cochinchinensis Wrightia stuhlmannii, syn of Alafia lucidaWrightia es un género de 23 especies de arbustos y árboles plantas de flores de la familia Apocynaceae, nativos de África, Asia y Australia.[2]
Wrightia antidysenterica a veces es tratada en el género Holarrhena, como Holarrhena pubescens. Ha sido largamente conocida en la India la tradición ayurvédica, y se llama "kuţaja" en sánscrito.
Son arbustos o pequeños árboles con ramas delgadas. Hojas opuestas. Inflorescencia terminal o corimbos axilares de cimas. Cáliz con 5 lóbulos, lóbulos romos, generalmente con las escalas o las glándulas internas. Corola hipocrateriforme. Los folículos libres o connados, delgados, cilíndricos con semillas comprimidas lineales; comas caducifolios.[3]
El género fue descrito por Robert Brown y publicado en Memoirs of the Wernerian Natural History Society 1: 73. 1811.[3] La especie tipo es:
Wrightia es un género de 23 especies de arbustos y árboles plantas de flores de la familia Apocynaceae, nativos de África, Asia y Australia.
Wrightia antidysenterica a veces es tratada en el género Holarrhena, como Holarrhena pubescens. Ha sido largamente conocida en la India la tradición ayurvédica, y se llama "kuţaja" en sánscrito.
Wrightia est un genre de plantes de la famille des Apocynaceae, sous-famille des Apocynoideae, originaire des régions tropicales de l'Est de l'Afrique, du Sud et Sud-Est de l'Asie et d'Autralasie, qui comprend une trentaine d'espèces acceptées.
Les plantes du genre Wrightia sont des arbres ou des arbustes à latex. Les feuilles, pétiolées, sont opposées, avec des glandes axillaires.
Les inflorescences sont des cymes terminales ou subterminales, dichasiales (à croissance bipare), comptant un nombre de fleurs variable. Les sépales présentent 5 à 10 glandes basales, en forme d'écailles. La corolle, tubulaire, en entonnoir ou rotacée, comprend un tube cylindrique à campanulé, avec des lobes se chevauchant vers la gauche. La couronne est ligulée, frangée ou en forme de coupe, entière ou sub-entière à l'apex, divisée plus ou moins profondément, parfois absente. Les étamines sont insérées au milieu, à l'apex ou plus rarement à la base du tube de la corolle. Les anthères sont sagittées, conniventes et adhérentes à la tête du pistil, exsertes, éperonnées à la base. Les ovaires, au nombre de 2, sont distincts ou connés, avec de nombreux ovules dans chaque loge. Le style est filiforme, la tête du pistil est ovoïde, généralement dilatée à la base. Les fruits sont composés de 2 follicules, connés ou divariqués. Les graines étroitement fusiformes, présentent une aigrette apicale dirigée vers la base du fruit, sans bec[2].
Le nom générique, « Wrightia » est un hommage à William Wright (1740-1827), médecin et botaniste écossais[3].
Selon Plants of the World online (POWO) (10 novembre 2020)[4] :
Selon Plants of the World online (POWO) (10 novembre 2020)[4] :
Wrightia est un genre de plantes de la famille des Apocynaceae, sous-famille des Apocynoideae, originaire des régions tropicales de l'Est de l'Afrique, du Sud et Sud-Est de l'Asie et d'Autralasie, qui comprend une trentaine d'espèces acceptées.
Wrightia adalah genus tanaman berbunga yang berasal dari keluarga apocynaceae.[1]
Wrightia adalah genus tanaman berbunga yang berasal dari keluarga apocynaceae.
Antenis (lot. Wrightia) – stepukinių (Apocynaceae) šeimos augalų gentis, kuriai priklauso nedideli krūmai ir medžiai.
Paplitęs Afrikoje, Azijoje ir Australijoje.
Gentyje yra 23 rūšys:
Antenis (lot. Wrightia) – stepukinių (Apocynaceae) šeimos augalų gentis, kuriai priklauso nedideli krūmai ir medžiai.
Paplitęs Afrikoje, Azijoje ir Australijoje.
Gentyje yra 23 rūšys:
Plaukuotasis antenis (Wrightia pubescens). Ši rūšis ilgą laiką buvo vartojama ajurvedoje. Baltasis antenis (Wrightia religiosa)Wrightia is een geslacht uit de maagdenpalmfamilie (Apocynaceae). De soorten komen voor in Afrika, China, het Indisch subcontinent, Zuidoost-Azië, Nieuw-Guinea en Australië.
Wrightia is een geslacht uit de maagdenpalmfamilie (Apocynaceae). De soorten komen voor in Afrika, China, het Indisch subcontinent, Zuidoost-Azië, Nieuw-Guinea en Australië.
Wrightia é um género botânico pertencente à família Apocynaceae.[1]
Wrightia é um género botânico pertencente à família Apocynaceae.
Chi Lòng mức (danh pháp khoa học: Wrightia) là tên một chi có 23 loài cây có hoa thuộc Họ La bố ma (Apocynaceae), là cây bản địa ở châu Phi, châu Á, Úc. Đây là cây cỡ nhỏ hoặc cây bụi. Danh pháp khoa học của chi lấy theo tên của nhà thực vật học người Scotland William Wright (1735-1819)
Wrightia antidysenterica đôi khi bị xếp nhầm vào chi Holarrhena, với tên Holarrhena pubescens.
Bài viết liên quan đến phân họ La bố ma này vẫn còn sơ khai. Bạn có thể giúp Wikipedia bằng cách mở rộng nội dung để bài được hoàn chỉnh hơn. Chi Lòng mức (danh pháp khoa học: Wrightia) là tên một chi có 23 loài cây có hoa thuộc Họ La bố ma (Apocynaceae), là cây bản địa ở châu Phi, châu Á, Úc. Đây là cây cỡ nhỏ hoặc cây bụi. Danh pháp khoa học của chi lấy theo tên của nhà thực vật học người Scotland William Wright (1735-1819)
Wrightia antidysenterica đôi khi bị xếp nhầm vào chi Holarrhena, với tên Holarrhena pubescens.
倒吊笔属（学名：Wrightia）是夹竹桃科下的一个属，为乔木植物。该属共有23种，分布于东半球热带地区。[1]
这是一篇與植物相關的小作品。你可以通过编辑或修订扩充其内容。 
