الأسماء في صفحات التنقل
Šášina rezavá (Schoenus ferrugineus) je vlhkomilná rostlina, jeden za dvou druhů rodu šášina, které se v České republice vyskytují. Přestože je původním druhem české květeny, je pro své náročné ekologické požadavky blízko vymizení a je považována za ohroženou.
Poměrně řídce se vyskytující druh je rozšířen v pásu od Britských ostrovů přes Francii, Německo a střední Evropu až do Běloruska a na Ukrajinu. Severní hranice rozšíření probíhá Dánskem, jihem Skandinávii a Pobaltím, jižní hranice Švýcarskem, Itálii a Slovinskem až po Rumunsko a Bulharsko. Obvykle se jedná jen o ostrůvkovitý výskyt s velkými vzdálenosti mezi lokalitami, souvislejší areál se nachází jen v přialpské oblasti.[1]
V České republice šášina rezavá vyrůstá jen na několika posledních lokalitách v Polabí. Ty se nacházejí v národních přírodních památkách Polabská černava a Všetatská černava v okrese Mělník a Hrabanovská černava v okrese Nymburk.[2]
Druh potřebuje ke svému zdárnému růstu úzce vymezenou ekologickou amplitudu. Vyskytuje se pouze na slatinách nebo v okolí vývěrů minerálních pramenů, kde je stabilně vysoká hladina podzemní vody s velkým obsahem uhličitanů.[2]
Trsnatá vytrvalá rostlina dosahuje výšky 10 až 30 cm. Z plazivého oddenku rostou v hustých trsech tuhé lodyhy vespod obalené červenohnědými pochvami úzkých listů se žlábkovitou čepelí, listy dorůstají do třetinové délky lodyhy. Na konci lysé lodyhy vyrůstají ve vrcholovém květenství dva až tři rezavě hnědé klásky. Stažené květenství o průměru 1 cm je podepřeno dvěma listeny s pochvami které jsou zhruba stejně dlouhé jako květenství samo. Klásek o délce 8 mm má ve dvou řadách 6 mm dlouhé plevy s hladkým kýlem. Nejspodnější dvě až tři jsou bez květů, obvykle dvě až tři vyšší mají oboupohlavné květy a nejvyšší jen samčí květy. Květ má tři až šest okvětních štětinek, tři tyčinky a čnělku s tříramennou bliznou. Rozkvétají v červnu a červenci, opylovány jsou větrem. Rostliny jsou tetraploidy s 2n = 76.
Plody jsou trojboké tvrdé nažky s krátkým hrotem. Bývají dlouhé asi 1,5 mm a váží 0,3 mg. Po dozrání drží dlouho ve květenství, po okolí se na krátké vzdálenosti rozšiřují větrem, případně je mohou roznášet zvířata v srsti. Rostlina se také rozmnožuje rozrůstáním oddenku.[2][3][4][5]
Původní lokality šášiny rezavé zanikly v mnoha případech odvodněním stanovišť, těžbou rašeliny nebo intenzifikaci zemědělství. Likvidaci druhu podporuje i kosení travnatých porostů nebo jejich spásání v době, kdy rostlinám ještě nedozrála semena. Stejné problémy s jejím úbytkem jsou téměř ve všech okolních zemích. V České republice je šášina rezavá prohlášena za kriticky ohrožený druh a je chráněna zákonem podle §1 „vyhlášky Ministerstva životního prostředí ČR č. 395/1992 Sb. ve znění vyhl. č. 175/2006 Sb.“. Do stejné kategorie (C1t) je zařazena i novým „Červeným seznamem cévnatých rostlin České republiky z roku 2012“.[2][4][6][7]
Obrázky, zvuky či videa k tématu šášina rezavá ve Wikimedia Commons
Šášina rezavá (Schoenus ferrugineus) je vlhkomilná rostlina, jeden za dvou druhů rodu šášina, které se v České republice vyskytují. Přestože je původním druhem české květeny, je pro své náročné ekologické požadavky blízko vymizení a je považována za ohroženou.
Das Rostrote Kopfried (Schoenus ferrugineus)[1] auch Kopfbinse genannt, ist eine Pflanzenart aus der Gattung Kopfried (Schoenus) innerhalb der Familie der Sauergrasgewächse (Cyperaceae).
Das Rostrote Kopfried ist eine überwinternd grüne,[1] rosettenlose, ausdauernde krautige Pflanze, die Wuchshöhen von 15 bis 30 Zentimetern erreicht. Die unteren Blattscheiden sind dunkel rotbraun.
Der etwa 1 Zentimeter lange Blütenstand enthält zwei bis fünf kurz gestielte Ährchen. Das Hüllblatt ist so lang wie der Blütenstand oder er überragend diesen nur wenig.[1] Die Spelzen sind dunkel rotbraun. Es sind sechs Perigonborsten vorhanden, welche nur geringfügig länger als die Frucht sind.
Die Blütezeit liegt am Ende des Vollfrühling im Mai und Juni.
Die Chromosomenzahl beträgt 2n = 76.[2]
Beim Rostroten Kopfried handelt es sich um einen helomorphen Hemikryptophyten.[1] Die Bestäubung erfolgt durch den Wind.[1] Die Ausbreitung der Diasporen erfolgt durch den Wind oder durch Klettausbreitung sowie Selbstausbreitung.[1]
Das Rostrote Kopfried kommt in Europa südwärts bis zu den Alpen und bis zur Balkanhalbinsel vor; nordwärts in Skandinavien bis 66° nördlicher Breite. Früher war es auch in Schottland zu finden.[3][4]
Es besiedelt in Mitteleuropa vorwiegend Flachmoore und quellige Hänge sowie den trockenen Rand von Hochmooren. Im schweizerischen und im deutschen Alpenvorland kommt es zerstreut vor, und es finden sich dort oft ziemlich ausgedehnte Bestände; sonst ist es in Mitteleuropa sehr selten, und es fehlt dort in weiten Gebieten. Es steigt in den Alpen bis auf Höhenlagen von 1500 Metern.[3][4] In den Allgäuer Alpen steigt es im Tiroler Teil bei Reutte in Dürnau gegen die Vordere Mutte bis zu 1300 m Meereshöhe auf.[5]
In Deutschland kommt das Rostrote Kopfried in Südbayern verbreitet im Alpenvorland und der oberen Hochebene und zerstreut in der unteren Hochebene und den Alpen, im südöstlichen Baden-Württemberg zerstreut im Alpenvorland, im östlichen Vorland des Schwarzwaldes (Baar und Jura) sowie in Nord-Thüringen in Haßleben und im östlichen Mecklenburg-Vorpommern selten vor. In Sachsen, Sachsen-Anhalt und Brandenburg ist das Rostrote Kopfried ausgestorben. Der Bestand geht in Deutschland zurück.
Der Lebensraum der basenholden Pflanze sind feuchte bis sickernasse Quelle und Niedermoore. Das Rostrote Kopfried gedeiht am besten auf sehr feuchten, schwach sauren oder mäßig kalkhaltigen Böden, die aber nicht allzu basenarm sein sollten.[3][4] Es ist eine Charakterart des Primulo-Schoenetum aus dem Verband Caricion davallianae.[2]
Das Rostrote Kopfried (Schoenus ferrugineus) auch Kopfbinse genannt, ist eine Pflanzenart aus der Gattung Kopfried (Schoenus) innerhalb der Familie der Sauergrasgewächse (Cyperaceae).
Schoenus ferrugineus is a species of flowering plant belonging to the family Cyperaceae.[1]
It is native to Europe.[1]
Schoenus ferrugineus is a species of flowering plant belonging to the family Cyperaceae.
It is native to Europe.
Pruun sepsikas (Schoenus ferrugineus) on taimeliik kõrreliste sugukonnast sepsika perekonnast.[1]
Taim kasvab Eestis lubjarikastes allika- ja madalsoodes. Taim on Lääne- ja Loode-Eestis sage, ent mujal Eestis on harv.[1]
Pruun sepsikas (Schoenus ferrugineus) on taimeliik kõrreliste sugukonnast sepsika perekonnast.
Taim kasvab Eestis lubjarikastes allika- ja madalsoodes. Taim on Lääne- ja Loode-Eestis sage, ent mujal Eestis on harv.
Ruosteheinä eli ruskoruosteheinä (Schoenus ferrugineus) on Euroopassa tavattava monivuotinen sarakasvien heimoon kuuluva kasvilaji. Suomessa laji on harvinainen ja rauhoitettu.[1]
Tiiviitä mättäitä muodostava ruosteheinä kasvaa 15–30 cm korkeaksi. Harmaanvihreä varsi on noin yhden millin paksuinen, lehdetön, liereä ja uurteinen. Varren tyvitupet ovat tumman punaruskeita ja kiiltäviä. Korkeintaan kahden sentin pituiset lehdet ovat äimäisiä. Ruosteheinän kukinto on kaksi- tai kolmetähkäinen ja tiivis. Alimman tähkän tukilehti on kukinnon pituinen ja pysty. Litteät, sukkulamaiset tähkät ovat hieman alle sentin pituisia. Tähkäsuomut ovat tummanpunaruskeita ja kiiltäviä. Ruosteheinä kukkii Suomessa heinäkuussa. Kukat ovat kaksineuvoisia, heteitä on kolme ja emi kolmiluottinen.[2]
Ruosteheinän levinneisyysalue rajoittuu Keski-, Itä- ja Pohjois-Eurooppaan. Esiintymisalue on kuitenkin hyvin epäyhtenäinen ja laikuttainen. Voimakkaimmillaan laji on Keski-Skandinaviassa, Virossa ja Alpeilla.[3]
Suomessa ruosteheinää tavataan runsaimmin Kuusamossa, jossa kasvupaikkoja tunnetaan liki kolmekymmentä. Lajia tavataan Pohjois-Karjalasta Juuasta ja Kontiolahdelta.[4] Lisäksi sitä kasvaa Ahvenanmaalla Hammarlandissa.[5]
Ruosteheinä on selkeä kalkinvaatijakasvi. Sitä kasvaa kalkkipitoisilla lettosoilla ja avokosteikoilla. Lajia on tavattu myös kalkkipitoisilla merenrantaniityillä. Ruosteheinän kasvupaikkoja uhkaavat lähinnä soiden ojittaminen ja kuivatus.[4]
Ruosteheinä eli ruskoruosteheinä (Schoenus ferrugineus) on Euroopassa tavattava monivuotinen sarakasvien heimoon kuuluva kasvilaji. Suomessa laji on harvinainen ja rauhoitettu.
Schoenus ferrugineus
Le Choin ferrugineux (Schoenus ferrugineus) est une espèce de plantes vivaces de la famille des Cyperaceae et du genre Schoenus.
C'est une plante vivace à souche courte gazonnante, de 10 à 30 cm de hauteur, pouvant former des touffes denses ; les tiges sont raides, striées, nues, entourées à leur base par les gaines brunâtres des feuilles, et prolongées par une bractée embrassante dépassant ou égalant l'inflorescence. Les feuilles très étroites, pliées en gouttière, sont raides et effilées, ne dépassant pas la moitié de la longueur de la tige[1].
L'inflorescence est constituée de 1 à 4 petits épis groupés en tête lâche sur un côté de l'axe, de couleur brun-rouge, étroits, lancéolés et luisants. Le fruit est un akène trigone, de couleur claire, terminé en pointe courte, et entouré de 3 à 6 soies plus longues que lui. La floraison se déroule de mai à août[1].
Le choin ferrugineux pousse dans les prairies et les pelouses humides et tourbeuses, les tourbières et les marais, en montagne (entre 500 et 2250 m), en milieu pas trop acide[1], jusqu'à une altitude de 2 600 m[2].
C'est une espèce européenne, présente dans les montagnes du nord et du centre de l'Europe, de la Scandinavie à la France, à la Suisse, aux Balkans, aux Carpates et à la Russie. En France, le choin ferrugineux n'est présent qu'uniquement dans les montagnes et les plateaux de l'est, de la Bourgogne et de la Franche-Comté jusqu'au Dauphiné[1].
Schoenus ferrugineus
Le Choin ferrugineux (Schoenus ferrugineus) est une espèce de plantes vivaces de la famille des Cyperaceae et du genre Schoenus.
Zerzawojta šasnja (Schoenus ferrugineus) je rostlina ze swójby cachorowych rostlinow (Cyperaceae).
Zerzawojta šasnja (Schoenus ferrugineus) je rostlina ze swójby cachorowych rostlinow (Cyperaceae).
Marzyca ruda (Schoenus ferrugineus L.) – gatunek rośliny z rodziny ciborowatych (Cyperaceae). Występuje w Europie[2]. W Polsce gatunek rzadki; największe skupienie stanowisk znajduje się na Wyżynie Lubelskiej[3].
Bylina, hemikryptofit. Rośnie na torfowiskach niskich. Kwitnie w maju i czerwcu. Tworzy swoje własne zbiorowisko, dla którego jest gatunkiem wyróżniającym[5].
Roślina objęta w Polsce ścisłą ochroną gatunkową.
Roślina umieszczona na Czerwonej listy roślin i grzybów Polski (2006)[6] w grupie gatunków wymierających (kategoria zagrożenia E). W wydaniu z 2016 roku otrzymała kategorię EN (zagrożony)[7].
Marzyca ruda (Schoenus ferrugineus L.) – gatunek rośliny z rodziny ciborowatych (Cyperaceae). Występuje w Europie. W Polsce gatunek rzadki; największe skupienie stanowisk znajduje się na Wyżynie Lubelskiej.
Axag (Schoenus ferrugineus) tillhör familjen halvgräs och är ett i Skandinavien ovanligt, tuvat halvgräs av släktet axagar, som känns igen på sin blomställning, ett sammansatt ax av glänsande svartbrun färg, omgivet av två oliklånga, också svartbruna, hölster. Varje småax, har som hos agsläktet flera av de nedersta skärmbladen tomma. Axag bildar glesare tuvor än den nära släktingen knappag. Stråna är cirka 30 cm höga.
Axag har smalare blomställning än knappag med endast 2-4 småax. Den är allmän på Öland och Gotland, men dessutom finns sällsynt i några av södra och mellersta Sveriges landskap och i södra Norge. Precis som knappag växer den på kärrängar, företrädesvis i kalkstenstrakter. Även utan blommor känns axagarna igen på de svartbruna, glansiga bladsidorna.
Axag kan hybridisera med knappag.
Axag (Schoenus ferrugineus) tillhör familjen halvgräs och är ett i Skandinavien ovanligt, tuvat halvgräs av släktet axagar, som känns igen på sin blomställning, ett sammansatt ax av glänsande svartbrun färg, omgivet av två oliklånga, också svartbruna, hölster. Varje småax, har som hos agsläktet flera av de nedersta skärmbladen tomma. Axag bildar glesare tuvor än den nära släktingen knappag. Stråna är cirka 30 cm höga.
Axag har smalare blomställning än knappag med endast 2-4 småax. Den är allmän på Öland och Gotland, men dessutom finns sällsynt i några av södra och mellersta Sveriges landskap och i södra Norge. Precis som knappag växer den på kärrängar, företrädesvis i kalkstenstrakter. Även utan blommor känns axagarna igen på de svartbruna, glansiga bladsidorna.
Axag kan hybridisera med knappag.
Schoenus ferrugineus là loài thực vật có hoa trong họ Cói. Loài này được L. miêu tả khoa học đầu tiên năm 1753.[1]
Bài viết liên quan đến phân họ cói Cyperoideae này vẫn còn sơ khai. Bạn có thể giúp Wikipedia bằng cách mở rộng nội dung để bài được hoàn chỉnh hơn. Schoenus ferrugineus là loài thực vật có hoa trong họ Cói. Loài này được L. miêu tả khoa học đầu tiên năm 1753.
