Kuřátka květáková /jarmuzová/ (Ramaria botrytis) je jedlá, avšak nechutná[1], houba patřící do čeledi stročkovcovité. Vyskytuje se v listnatých, řídčeji jehličnatých lesích.[2] Starší publikace uvádějí houbu jako hojnou[1] (1976), v novějších zdrojích se však píše o vzácném[3] výskytu (2012).
Plodnice masité, kulovité,[1] 80-150 mm vysoké, 80-200 mm široké, keříčkovitě rozvětvené.[3]
Třeň bledě pleťově okrový, později hnědavě skvrnatějící.[3] Krátký a silný, rozvětvující se větší počet silnějších větví, které se dále nepravidelně větví v menší větvičky. Konečky větévek jsou tupé, v mládí vínově až masově červeně zabarvené, které s postupem času blednou.[2] V období zralosti houby jsou konce větévek okrově žluté od výtrusného prachu.[1]
Dužnina křehká, bílá až nažloutlá.[2] V koncích větévek narůžovělá.[2] Vůně houby je příjemná, chuť mírná, ve staří však lehce nakyslá až nahořklá.[2]
Výtrusy 11-17 x 4-6 µm.[3] Válcovitého tvaru, světle žluté barvy.[4]
Roste v převážně v listnatých lesích, kde tvoří mykorhizu s kořeny dubu, buku a habru. Občasně se vyskytuje v jehličnatých lesích. Upřednostňuje vápenaté půdy.[3] Fruktifikuje v létě a na podzim (srpen až listopad). Stává se čím dál vzácnější.[2][4]
Kuřátka květáková se vykytují v mírném pásu severní polokoule.[2]
S největší podobností se setkáme v porovnání s druhem Kuřátka načervenalá (Ramaria rubripermanens (Marr & D.E.) Stuntz 1974), která se však vyskytují spíše v jehličnatých lesích.[5]
Další možnost záměny představují druhy:
Kuřátka květáková /jarmuzová/ (Ramaria botrytis) je jedlá, avšak nechutná, houba patřící do čeledi stročkovcovité. Vyskytuje se v listnatých, řídčeji jehličnatých lesích. Starší publikace uvádějí houbu jako hojnou (1976), v novějších zdrojích se však píše o vzácném výskytu (2012).