dcsimg
楓屬的圖片
Life » » Archaeplastida » » 木蘭綱 » » 无患子科 »

鷄爪槭

Acer palmatum C. P. Thunberg ex A. Murray

Associations ( 英語 )

由BioImages, the virtual fieldguide, UK提供
In Great Britain and/or Ireland:
Foodplant / internal feeder
larva of Anoplophora chinensis feeds within wood of sapling of Acer palmatum

Foodplant / saprobe
fruitbody of Auricularia auricula-judae is saprobic on wood of Acer palmatum
Other: minor host/prey

Foodplant / saprobe
gregarious, immersed, zonate pycnidium of Phomopsis coelomycetous anamorph of Diaporthe pustulata is saprobic on dead branch of Acer palmatum
Remarks: season: winter

Foodplant / saprobe
fruitbody of Panellus stipticus is saprobic on live trunk (wounded) of Acer palmatum

Foodplant / parasite
Sawadaea tulasnei parasitises Acer palmatum

許可
cc-by-nc-sa-3.0
版權
BioImages
專題
BioImages
原始內容
參訪來源
合作夥伴網站
BioImages, the virtual fieldguide, UK

Comments ( 英語 )

由eFloras提供
This species is a famous small ornamental tree with many cultivars.
許可
cc-by-nc-sa-3.0
版權
Missouri Botanical Garden, 4344 Shaw Boulevard, St. Louis, MO, 63110 USA
書目引用
Flora of China Vol. 11: 523, 526 in eFloras.org, Missouri Botanical Garden. Accessed Nov 12, 2008.
來源
Flora of China @ eFloras.org
編輯者
Wu Zhengyi, Peter H. Raven & Hong Deyuan
專題
eFloras.org
原始內容
參訪來源
合作夥伴網站
eFloras

Description ( 英語 )

由eFloras提供
Trees deciduous, andromonoecious, to 15 m tall. Bark greenish gray or light brown, smooth. Branchlets grayish green, glabrous; winter buds purplish red, conical, small, with 5 pairs of scales, ciliate, terminal buds usually absent. Petiole 2-6 cm; leaf blade suborbicular, 3-6 × 4-8 cm, membranous to papery, yellowish brown pubescent when unfolding, soon glabrous except for axillary tuft of hairs on abaxial surface, base cordate to subtruncate, palmately 5- or 7-lobed to middle; lobes lanceolate, margin irregularly doubly serrate, apex long acuminate. Inflorescence corymbose-paniculate, 10-20-flowered, 3-4 cm, half-pendulous, subtended by 1 or 2 pairs of leaves. Flowers opening with leaves. Sepals 5, purplish red, oblong to oblanceolate, ca. 3 mm, pubescent near margin. Petals pale yellow to pinkish white, broadly obovate, smaller than sepals, glabrous. Stamens 8, exserted, ca. 3.5 mm, shorter in pistillate flowers, inserted at inside of disk. Ovary glabrous; style long, topped by divergent stigmas. Abortive pistil in staminate flowers minute. Samaras ca. 1.5 cm with wing, glabrous; wings spreading at obtuse angle; nutlets elliptic-convex, only slightly veined with thin, weak wall. Fl. Apr-May, fr. Sep. 2n = 26.
許可
cc-by-nc-sa-3.0
版權
Missouri Botanical Garden, 4344 Shaw Boulevard, St. Louis, MO, 63110 USA
書目引用
Flora of China Vol. 11: 523, 526 in eFloras.org, Missouri Botanical Garden. Accessed Nov 12, 2008.
來源
Flora of China @ eFloras.org
編輯者
Wu Zhengyi, Peter H. Raven & Hong Deyuan
專題
eFloras.org
原始內容
參訪來源
合作夥伴網站
eFloras

Habitat & Distribution ( 英語 )

由eFloras提供
Widely cultivated in gardens in China [native to Japan and S Korea].
許可
cc-by-nc-sa-3.0
版權
Missouri Botanical Garden, 4344 Shaw Boulevard, St. Louis, MO, 63110 USA
書目引用
Flora of China Vol. 11: 523, 526 in eFloras.org, Missouri Botanical Garden. Accessed Nov 12, 2008.
來源
Flora of China @ eFloras.org
編輯者
Wu Zhengyi, Peter H. Raven & Hong Deyuan
專題
eFloras.org
原始內容
參訪來源
合作夥伴網站
eFloras

Brief Summary ( 英語 )

由EOL authors提供
Acer palmatum, called Japanese maple or smooth Japanese maple (Japanese: irohamomiji, or momiji) is a deciduous shrub or small tree (generally 6–10 m tall) with low branches and a rounded to dome-shaped crown, native to Japan, North and South Korea, China, eastern Mongolia, and southeast Russia (Wikipedia 2011). Hundreds of cultivars are grown around the world as an ornamental and specimen tree for their dramatic leaf shapes and colors, and are widely used in bonsai.

Development of cultivars started in Japan in the 1700s, where patient and discerning gardeners selected and bred or used grafting to propagate attractive variants in leaf lobing, toothing, leaf color (ranging from yellow to green to red, purple, and bronze), and bark color, as well as overall size and form as a tree or shrub (Vertrees and Gregory 2009). There may be more than 1000 varieties and cultivars, including hybrids or grafts with closely related species, such as A. duplicatoserratum, A. japonicum (downy Japanese maple), A. pseudosieboldianum (Korean maple), A. shirasawanum (fullmoon maple) and A. sieboldianum (Siebold's maple). At least 350 cultivars are used in Europe and North America (Vertrees and Gregory 2009). In addition, the term “Japanese maple” may be used to refer to any of the 23 species of Acer that are native to Japan, which leads to greater variation of trees sold commercially as Japanese maples (Vertrees and Gregory 2009),

Acer palmatum has opposite, palmately lobed leaves, 4–12 cm long and wide, with five, seven, or nine acutely pointed finger-like lobes. The flowers are produced in inconspicuous small cymes, the individual flowers with five red or purple sepals and five whitish petals. The fruit is a pair of winged samaras (nutlets with stiff, fibrous, papery wings that aid in wind dispersal). Each samara 2–3 cm long with a 6–8 mm seed (Wikipedia, 2011).

Acer species, including A. palmatum, are variously classified in a family of their own, the Aceraceae, or are included together with the Hippocastanaceae in the family Sapindaceae. Modern classifications, including the Angiosperm Phylogeny Group system, favor inclusion in Sapindaceae (Wikipedia 2011).

Acer palmatum was named by Swedish doctor-botanist Carl Peter Thunberg, who traveled in Japan in the late 1700s and returned with drawings of this small tree. He gave it the species epithet “palmatum,” after the hand-like shape of its leaves. Japanese gardeners referred to this group of maples as “kaede” and “momiji,” referring to “frogs’ hands” or “babies’ hands,” (Arbor Day Foundation 2011).
許可
cc-by-nc
版權
Jacqueline Courteau
原始內容
參訪來源
合作夥伴網站
EOL authors

Culture ( 英語 )

由EOL authors提供
Acer palmatum needs a fertile, well drained, acidic soil. Light: Partial or filtered shade is best in warmer regions. In Florida, full shade is okay. Farther north, more sun is better. The purple-leaved cultivars require full sun or their leaves will be green. Moisture: Not drought tolerant. Japanese maple does best with regular watering. Hardiness: USDA Zones 6 - 8. Some cultivars are hardy to zone 5B, and some can take the heat in zone 9A. Propagation: Most Japanese maple cultivars are grafted on to special root stocks. They also can be propagated by rooting softwood cuttings in spring and summer. Japanese maple will grow from seeds, and seedlings tend to be faster growing, stronger and more drought tolerant than the cultivars and many are just as interesting. You take your chances with seeds!
許可
cc-by-nc-sa-3.0
版權
Floridata.com
原始內容
參訪來源
合作夥伴網站
EOL authors

Derivation of specific name ( 英語 )

由Flora of Zimbabwe提供
palmatum: palmate, like a hand
許可
cc-by-nc
版權
Mark Hyde, Bart Wursten and Petra Ballings
書目引用
Hyde, M.A., Wursten, B.T. and Ballings, P. (2002-2014). Acer palmatum Thunb. Flora of Zimbabwe website. Accessed 28 August 2014 at http://www.zimbabweflora.co.zw/cult/species.php?species_id=163320
作者
Mark Hyde
作者
Bart Wursten
作者
Petra Ballings
原始內容
參訪來源
合作夥伴網站
Flora of Zimbabwe

Distribution ( 西班牙、卡斯蒂利亞西班牙語 )

由IABIN提供
Chile Central
許可
cc-by-nc-sa-3.0
版權
Universidad de Santiago de Chile
作者
Pablo Gutierrez
合作夥伴網站
IABIN

Palmayarpaq ağcaqayın ( 亞塞拜然語 )

由wikipedia AZ提供

Təbii yayılması

Aralıq dənizindən Qafqaza və Şimali İrana qədər geniş ərazidə yayılmışdır.

Botaniki təsviri

Hündürlüyü 8 m-ə qədər оlan kоl və ya çох da iri оlmayan ağacdır. Cavan budaqlarının rəngi yaşıldan qırmızıya qədər dəyişir. Yarpaqların uzunluğu 4-10 sm, еni isə 5-10 sm, tünd-yaşıl rəngdə оlub, saplağı 1,5-4,5 sm-dir. Yarpaq ayası 5-9 yumurtavari nеştər və ya uzunsоv nеştərşəkilli dilimlidir, qaidəsi ürəkvari və ya dairəvidir, kənarları ikiqat mişardişlidir, üst səthi çılpaqdır. Çiçəkləri qırmızı və ağ оlub, diamеtri 6-8 mm-dir, başcıqlarda tоplanmışdır. Qanadlı mеyvələri 1-3 sm uzunluqda, çılpaqdır. Bitiki aprеl-may aylarında çiçəkləyir, оktyabr-nоyabr aylarında mеyvə vеrir.

Ekologiyası

İsti, quru yamaclarda, sеyrək kоlluqlarda gеniş yayılmışdır. İşıq və istisеvəndir, sоyuğa və küləyə davamlıdır, yarımkölgəyə dözür.

Azərbaycanda yayılması

Respublikamızda suvarılan düzən və dağətəyi zоnalarda, Abşеrоnda park və bağlarda rast gəlinir.

İstifadəsi

Bir çox rayonlarda mədəni yaşıllaşdırmada tək və qrup əkinlərində rast gəlinir.

Mənbə

  • Tofiq Məmmədov, “Azərbaycan dendroflorasi” V cild, Baki, “Elm”, 2019, 370 səh.
許可
cc-by-sa-3.0
版權
Vikipediya müəllifləri və redaktorları
原始內容
參訪來源
合作夥伴網站
wikipedia AZ

Acer palmatum ( 加泰隆語 )

由wikipedia CA提供

Acer palmatum, anomenat també Auró japonès (com també en el cas de l'Acer japonicum),en japonès: irohamomiji, イロハモミジ, o momiji, 紅葉) és una espècie d'auró i és planta nativa del Japó, Corea, Xina, Mongòlia oriental isud-est de Rússia.[1] 'hi ha molts cultivars diferents i es cultiven a tot el món com a planta ornamental especialment per les seves atractives fulles.

Descripció

 src=
Fulles a Kyoto

Acer palmatum és un arbust caducifoli o un arbret que fa fins a 10 m i rarament 16 m d'alt.[2] Les fulles fan de 4–12 cm i són palmades i lobulades. El fruit és una samara de 2–3 cm de[Cal aclariment] amb llavors de 6–8 mm seed. Les quals requereixen un tractament d'estratificació per a poder germinar. .[2][3]

Fins i tot en la natura, Acer palmatum mostra una considerable variació genètica.[2]

N'hi ha tres subespècies:[2][3]

  • Acer palmatum subsp. palmatum. De fulles petites i que viu a baixes altituds.
  • Acer palmatum subsp. amoenum (Carrière) H.Hara. De fulles més grosses, 6–12 cm d'amplada i viu a més altitud.
  • Acer palmatum subsp. matsumurae Koidz. També de fulles grosses, 6–12 cm d'amplada que viu a les majors altituds.

Cultiu

 src=
Acer palmatum.

Aquest auró es cultiva al Japó des de fa segles i també en zones de clima temperat de tot el món. El primer espècimen va arribar a Anglaterra l'any 1820.

El botànic Carl Peter Thunberg va viatjar al Japó a finals del segle xviii.[4] Va ser ell qui li donà l'epítet específic de palmatum per la forma de palmell de la mà de les seves fulles.

Des de fa segles es fan servir com a bonsai[5]

Prefereix un sòl ben drenat i no se'ls ha d'adobar en excés, moltes de les seves varietats poden créixer en contenidors.[6]

Referències

  1. Germplasm Resources Information Network: Acer palmatum
  2. 2,0 2,1 2,2 2,3 van Gelderen, C.J. & van Gelderen, D.M. (1999). Maples for Gardens: A Colour Encyclopedia.
  3. 3,0 3,1 Rushforth, K. (1999). Trees of Britain and Europe. Collins ISBN 0-00-220013-9.
  4. Japanese Red Maple - arborday.org
  5. D'Cruz, Mark. «Acer palmatum Bonsai Care Guide». Ma-Ke Bonsai. [Consulta: 26 novembre 2010].
  6. Vertrees, J.D. (1987) Japanese Maples. Timber Press, Inc. ISBN 0-88192-048-7

Bibliografia

  • Philips, Roger. Trees of North America and Europe, Random House, Inc., New York ISBN 0-394-50259-0, 1979.

Enllaços externs

En altres projectes de Wikimedia:
Commons
Commons (Galeria)
Commons
Commons (Categoria) Modifica l'enllaç a Wikidata
Viquiespècies
Viquiespècies


許可
cc-by-sa-3.0
版權
Autors i editors de Wikipedia
原始內容
參訪來源
合作夥伴網站
wikipedia CA

Acer palmatum: Brief Summary ( 加泰隆語 )

由wikipedia CA提供

Acer palmatum, anomenat també Auró japonès (com també en el cas de l'Acer japonicum),en japonès: irohamomiji, イロハモミジ, o momiji, 紅葉) és una espècie d'auró i és planta nativa del Japó, Corea, Xina, Mongòlia oriental isud-est de Rússia. 'hi ha molts cultivars diferents i es cultiven a tot el món com a planta ornamental especialment per les seves atractives fulles.

許可
cc-by-sa-3.0
版權
Autors i editors de Wikipedia
原始內容
參訪來源
合作夥伴網站
wikipedia CA

Javor dlanitolistý ( 捷克語 )

由wikipedia CZ提供

Javor dlanitolistý (Acer palmatum, japonsky: 紅葉, いろは紅葉 nebo いろはもみじ, irohamomidži) je druh dřevin přirozeně rostoucí na území Japonska, Koreje a v Číně.[2] Mnoho odlišných kultivarů tohoto druhu bylo vyšlechtěno a rozšířeno do mnoha zemí na celém světě pro atraktivní barvy a tvary.

Synonyma

Acer polymorphum (Siebold.&Zucc.).

Charakteristika

Javor dlanitolistý patří mezi opadavé keře nebo malé stromy. Dorůstá výšky 6–10 m, vzácně 16 m. Často roste jako podrost v listnatých lesích. Může růst jako vícekmen. V Japonsku mají stromy často obrácený pyramidální nebo oblý až převislý tvar.[3]

Listy jsou 4–12 cm dlouhé a stejně široké, dlouze řapíkaté, jednoduché, dlanité, ostře rozdělené s pěti, sedmi, nebo devíti špičatě zakončenými laloky a s pilovitými okraji. Listy původního druhu na podzim červenají, ale jsou vyšlechtěny i celoročně zbarvené kultivary. Daří se mu ve vlhké propustné humózní půdě, ale je relativně nenáročný. Vhodné k výsadbě jsou chráněné a stinné polohy. Květy jsou malé, jednotlivé s pěti červenými, nebo purpurovými kališními lístky a pěti bělavými okvětními lístky. Kvete v květnu až červnu. Plodem jsou křídlaté dvounažky 2–3 cm dlouhé s 6–8mm semeny.[3][4]

V přírodě Acer palmatum ukazuje množství genetických variant. Je zajímavé pěstovat různé kultivary s různou barvou, tvarem koruny a listů.[3]

Lze rozeznat tři poddruhy:[3][4]

  • Acer palmatum subsp. palmatum. Listy malé, 4–7 cm široké, s pěti nebo sedmi laloky a dvojitě zubaté okraje. Křídla semen 10–15 mm. Nižší polohy ve středním Japonsku (ne Hokkaido).
  • Acer palmatum subsp. amoenum (Carrière) H.Hara. Listy větší, 6–12 cm široké, se sedmi nebo devíti laloky a jednoduše ozubené okraje.Křídla semen 20–25 mm. Vyšší polohy v Japonsku a v Jižní Koreji.
  • Acer palmatum subsp. matsumurae Koidz. Listy větší, 6–12 cm široké, se sedmi (vzácně pěti, nebo devíti) laloky a dvojitě zubatými okraji; křídla semen 15–25 mm. Vyšší polohy Japonsko.

Použití

 src=
Polokulovitý tvar kultivaru

Japonský javor roste v teplých oblastech Japonska a je staletí pěstován pro okrasné účely.[3] Červenolisté kultivary jsou nejvíce populární, oblíbené jsou také kaskádovitě rostoucí zelené kultivary s hluboce sekanými listy.[3]

Pěstování

Některé kultivary při pěstování v mírném pásmu (ČR) snášejí slunce, jiné preferují stín. Nejvíce z nich pěstujeme ve skupinách a jsou vhodné i jako okraje cest. Jejich kořenový systém není invazivní a jsou to kompaktní dřeviny. Stromy preferují dobře propustné humózní půdy dobře zásobené vodou a živinami. Lépe roste, pokud je přihnojován. Barevné kultivary by měly být přihnojovány hnojivy s obsahem draslíku. Mnoho kultivarů javorů může být úspěšně pěstováno v nádobách.[5]

Během chladného období roku je třeba u bonsají zabránit promrzání obalením nádoby, nebo zapuštěním nádoby do země. Zaléváním během zimy je rostlina udržována aby netrpěla suchem. Druh dobře snáší exhalace. Snáší řez, ale většina kultivarů má typickou stavbu koruny, takže pravidelný řez není vhodný. Javor dlanitolistý obvykle netrpí škůdci.

Dobře roste s rododendrony.[zdroj?]

Rozmnožování

Lze jej rozmnožovat řízky, ale efektivnější a používanější je rozmnožování semeny. Kultivary se množí roubováním na semenáče.

Kultivary

Přes 1,000 kultivarů je rozmnožováno převážně vegetativně řízky, očkováním, nebo roubováním.[3]

Příklady kultivarůː

 src=
Příklad variant listů mezi různými kultivary japonských javorů
 src=
112 let stará bonsai v Brooklyn Botanic Garden.
  • 'Aka shigitatsu sawa', růžovobílé listy
  • 'Ao ba jo'—a nízký kultivar s bronzově zeleným nádechem letního olistění
  • 'Atropurpureum'—červené větve
  • 'Bloodgood'—vylepšený kultivar 'Atropurpureum'
  • 'Butterfly'—malé listy s bílými okraji
  • 'Dissectum'—převislý habitus
  • 'Golden Pond'—zelenožluté letní olistění
  • 'Goshiki koto hime'—delikátní pestrolistá varieta
  • 'Higasa yama'—listy žlutě pestrolisté
  • 'Hupp's Dwarf'—malý hustý strom s malými listy
  • 'Issai nishiki kawazu'—velmi drsné, tuhé kůry
  • 'Kagiri nishiki'—podobný jako 'Butterfly' ale v růžovějších tónech
  • 'Karasu gawa'— pomalurostoucí pestrolistý kultivar s růžovými a bílými odstíny
  • 'Katsura'— žlutozelené listy
  • 'Koto no ito'—světle zelená, roztřepené listy
  • 'Chiyo Hime' ('Little Princess')—řídce větvený trpaslík s nepravidelným habitem
  • 'Mama'—keřovitý kultivar s extrémně různolistými listy
  • 'Masu murasaki'— keřovité stromy s červenavými listy
  • 'Mizu kuguri'—oranžově zbarvené stromy s širokou korunou
  • 'Nishiki gawa'— stromy s hrubou kůrou vhodné pro bonsai
  • 'Nomura nishiki'—tmavě červené krajkovité listy
  • 'Ojishi'—trpasličí kultivar, roste jen několik centimetrů za rok
  • 'Osakazuki'—stromovitý kultivar zbarvující se na podzim
  • 'Peaches and Cream'—podobný jako 'Aka shigitatsu sawa'
  • 'Pink Filigree'—krásně roztřepené, bronzově růžové listy
  • 'Red Filigree Lace'—krásně roztřepené, tmavě červené listy
  • 'Sango kaku'—"coralbark maple" červeno růžová kůra
  • 'Seiryu'—a green, Stromovitý keř s jemně roztřepenými listy
  • 'Shikage ori nishiki'—válcovitě tvarované keře s temně fialovými listy
  • 'Skeeter's Broom'—odvozen od 'Bloodgood' metlovitý růst
  • 'Tamukeyama'—jemně roztřepený, tmavě fialový kultivar, kaskádově převisající
  • 'Tropenburg'— štíhlý, vzpřímeně rostoucí, purpurové listy
  • 'Tsuma gaki'— žluté listy s červenavými okraji
  • 'Yuba e'— vzpřímený strom s karmínově červeně pestrými listy
 src=
červenolistá rostlina, tak jak je prodávána pod jménem 'Atropurpureum' a 'Bloodgood'.

Podobné druhy

Název japonský javor je někdy používán i pro jiné druhy javorůː

Vzhledem k tomu, že tyto javory jsou fenotypově variabilní v rámci jednotlivých druhů a dále podstupují křížení, může být u kultivarů rozlišení mezi druhy obtížné. Ve školkařství je Acer palmatum často používán jako podnož pro odrůdy i jiných druhů.[3]

Galerie

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Acer palmatum na anglické Wikipedii.

  1. Červený seznam IUCN 2018.1. 5. července 2018. Dostupné online. [cit. 2018-08-09]
  2. Germplasm Resources Information Network: Acer palmatum Archivováno 20. 2. 2009 na Wayback Machine
  3. a b c d e f g h van Gelderen, C.J. & van Gelderen, D.M. (1999). Maples for Gardens: A Color Encyclopedia.
  4. a b Rushforth, K. (1999). Trees of Britain and Europe. Collins ISBN 0-00-220013-9.
  5. Vertrees, J.D. (1987) Japanese Maples. Timber Press, Inc. ISBN 0-88192-048-7

Externí odkazy

許可
cc-by-sa-3.0
版權
Wikipedia autoři a editory
原始內容
參訪來源
合作夥伴網站
wikipedia CZ

Javor dlanitolistý: Brief Summary ( 捷克語 )

由wikipedia CZ提供

Javor dlanitolistý (Acer palmatum, japonsky: 紅葉, いろは紅葉 nebo いろはもみじ, irohamomidži) je druh dřevin přirozeně rostoucí na území Japonska, Koreje a v Číně. Mnoho odlišných kultivarů tohoto druhu bylo vyšlechtěno a rozšířeno do mnoha zemí na celém světě pro atraktivní barvy a tvary.

許可
cc-by-sa-3.0
版權
Wikipedia autoři a editory
原始內容
參訪來源
合作夥伴網站
wikipedia CZ

Japansk løn ( 丹麥語 )

由wikipedia DA提供

Japansk løn (Acer palmatum) er en løvfældende busk eller et lille træ med en vækstform, der først er opret, men som senere bliver overhængende. På grund af den uregelmæssige vækst og også på grund af de røde høstfarver plantes arten og dens sorter meget i haverne. Desuden er den meget brugt som bonsaiplante.

Beskrivelse

Japansk løn er en løvfældende busk eller et lille træ. Vækstformen er først opret, men senere bliver den overhængende. Stammen er ganske kort, og hovedgrenene er opstigende. Barken er først rød, men den bliver senere grålig og svagt stribet. Knopperne er modsatte, røde og spidse.

Bladene er dybt indskårne (mere end halvvejs ind mod midterribben) og håndlappede med 5-11 lapper. Hver af lapperne er smalle og omvendt ægformede til lancetformede med savtakket bladrand og lang spids. Oversiden er friskt grøn, mens undersiden er lidt lysere. Høstfarven er klart rød. Blomsterne sidder i halvskærme, hvor hver blomst er rød, men ret lille. De vingede frø modner godt de fleste år og spirer villigt under de rette (fugtige, men veldrænede) forhold.

Rodnettet består af nogle få, højtliggende hovedrødder med mange fint forgrenede siderødder.

Højde x bredde og årlig tilvækst: 6 x 4 m (20 x 15 cm/år). Disse mål kan fx anvendes, når arten udplantes.

Hjemsted

Japansk løn gror naturligt i Nordkina, Sydkorea og på de japanske hovedøer. Dér findes den på mineralrig, vulkansk jord med megen regn, og den optræder den som underskov og skovbryn blandt andre løvfældende træer.

På den sydlige del af Tsukuba-bjergkæden i Ibaraki-præfekturet (på østkysten af Honshu), Japan, vokser arten sammen med bl.a. skæbnetræ, butbladet liguster, Castanea crenata (en art af kastanje), djævletræ, dværgazalea, Eriobotrya japonica ("japanmispel"), fliget kranstop, guldbåndslilje, haveaucuba, havehortensia, Hosta sieboldiana, hvid fredløs, hvid jodplante, hvid morbær, hækberberis, japanpileurt, japansk akshale, japansk asters, japansk avnbøg, japansk blommetaks, japansk blåregn, japansk bøg, japansk el, japansk fyr, japansk konvalbusk, japansk kryptomeria, japansk prydæble, japansk skimmia, japansk spiræa, japansk stjerneanis, japansk styrax, japansk sølvlys, japansk zelkova, kalopanax, kantet konval, kurilermagnolia, manchurisk aralie, mangeblomstret sølvblad, ranunkelbusk, Quercus glauca (en art af eg), rødnervet løn, smalbladet perikon, solcypres, Sorbus japonica (en art af røn), stikkelbærkiwi, stuearalie, tofarvet kløverbusk, vingebenved, Vitis thunbergii (en art af vin) og ægte kamelia[1]

Sorter

De forhandlede sorter er podet på frøplanter af kultivarene, typisk 'Atropurpureum'. Nogle sorter er frøkonstante, og det forekommer derfor at grundstammer sælges under sortsnavne.

1. Røde blade

  • Acer palmatum 'Atropurpureum' (let slidset)
  • Acer palmatum 'Bloodgood'
  • Acer palmatum 'Crimson Queen' (slidset)
  • Acer palmatum 'Garnet' (slidset)
  • Acer palmatum 'Inaba-shidare' (slidset)
  • Acer palmatum 'Red Pygmy' (dværgvækst og smalle bladafsnit)

2. Lyse blade

  • Acer palmatum 'Dissectum'
  • Acer palmatum 'Butterfly'

3. Normale blade

  • Acer palmatum 'Osakazuki'
 src=
Røde blade


Se også




Note

Eksterne kilder/henvisninger

  • Sten Porse: Plantebeskrivelser, DCJ 2003 (CD-Rom).
許可
cc-by-sa-3.0
版權
Wikipedia-forfattere og redaktører
原始內容
參訪來源
合作夥伴網站
wikipedia DA

Japansk løn: Brief Summary ( 丹麥語 )

由wikipedia DA提供

Japansk løn (Acer palmatum) er en løvfældende busk eller et lille træ med en vækstform, der først er opret, men som senere bliver overhængende. På grund af den uregelmæssige vækst og også på grund af de røde høstfarver plantes arten og dens sorter meget i haverne. Desuden er den meget brugt som bonsaiplante.

許可
cc-by-sa-3.0
版權
Wikipedia-forfattere og redaktører
原始內容
參訪來源
合作夥伴網站
wikipedia DA

Fächer-Ahorn ( 德語 )

由wikipedia DE提供

Der Fächer-Ahorn (Acer palmatum) gehört zur Gattung der Ahorne. Der ursprünglich aus Japan, Korea und China stammende grüne Fächer-Ahorn hat eine Wuchshöhe bis 15 Meter.[1] Der Name leitet sich vom lateinischen 'palma' („Handfläche“) ab und bezieht sich auf die Blattform der Pflanze.

Beschreibung

 src=
Herbstgefärbte Blätter und Samen

Der grüne Fächer-Ahorn wächst breitbuschig mit schirmartig geneigten Ästen. Die gegenständigen Blätter sind bis tief unter die Mitte in fünf bis elf spitz zulaufende Lappen gespalten. Die Ränder der Lappen sind gezähnt. Die Blätter werden bis zu 20 Zentimeter groß.[2] Die Rinde des Baumes ist bei jungem Holz dunkelbraun und glatt, färbt sich aber bei zunehmendem Alter und Bildung von Borke hellgrau.

Die Blütentrauben besitzen 5 Blütenblätter und werden im Mai bis Juni gebildet. Von der Art sind etwa 500 Sorten bekannt.[2][3] Während der Ahorn in seiner Heimat zu großen Bäumen heranwachsen kann, ist dies bei nach Europa importierten Exemplaren und Züchtungen eher selten und dauert sehr lange. Der Grund hierfür ist das in Europa insgesamt kühlere und trockenere Klima, kombiniert mit kürzeren Vegetationsperioden. Er blüht im Mai bis Juni mit roten, später braunen Blütentrauben.

Die Früchte sind Zerfallfrüchte und spalten sich in zwei Samen mit jeweils einem „Flügel“.

Die Chromosomenzahl beträgt 2n = 26.[4]

Vorkommen

Der Fächer-Ahorn gedeiht am besten an einem sonnigen bis halbschattigen Standort. Die Pflanze bevorzugt lockere und humose Böden mit guter Drainage und leicht saurem pH-Wert.[5] Staunässe führt sehr schnell zu einem Absterben der Feinwurzeln durch Sauerstoffmangel. Der Austrieb ist je nach Sorte gelblich bis leuchtend rot. Gleiches gilt für die sehr intensive Herbstfärbung.

Zierpflanze

 src=
Acer palmatum 'Shigitatsu-sawa'

Der Fächer-Ahorn wird in Europa vornehmlich als Zierpflanze genutzt und geschätzt. Die Gründe dafür liegen meist in der grazilen Form und der intensiven Herbstfärbung begründet. In Japan ist er der wichtigste Baum der traditionellen Gartengestaltung und kündigt den Herbst an.[6] Dort werden vornehmlich die ursprünglichen grünen Sorten gepflanzt. Eine breite Verwendung findet auch in der Bonsaikunst statt. Aus dieser Verbindung gingen auch viele gezüchtete Sorten hervor, die den gestellten Anforderungen entsprechen. Je nach Sorte haben die Blätter mehr Finger, sind stärker geschlitzt, besitzen eine andere Farbe (teils auch nur zu bestimmten Jahreszeiten) oder die Rinde ist rauer als gewöhnlich. Oft sind auch mehrere Merkmale kombiniert. Für die Sorten existiert ein System, das sie explizit in Kategorien einordnet.[7]

Die Vermehrung dieser Zuchtsorten ist schwierig, da sie über Samen nicht sortenrein möglich ist. Bei der Aussaat erhält man zu 50–90 % normalen, grünen Fächer-Ahorn, der Rest sind alle möglichen Varietäten. Im kommerziellen Bereich wird entsprechend gewöhnlicher grüner Fächer-Ahorn ausgesät, auf den anschließend Äste einer Mutterpflanze gepfropft werden. Unabhängig davon ist es möglich sortenreine Pflanzen über vegetative Vermehrung zu erhalten.[8]

Schnitt

 src=
Acer palmatum, gestaltet als Bonsai

Der Fächer-Ahorn hat den Ruf, einen Rückschnitt nicht besonders gut zu vertragen. Oft findet man bei einem Kauf Hinweise, dass man auf Schneiden verzichten soll. Allerdings ist das nur bedingt der Fall und auch seine große Beliebtheit bei Bonsaigestaltern spricht klar dagegen. Immerhin werden bei der Bonsaigestaltung Pflanzen regelmäßig geschnitten[9] und zum Teil über Jahrhunderte in ihrer Form gehalten und diese verfeinert. Allerdings erfordert der Schnitt mehr Bedacht als bei anderen Pflanzen, da der Fächer-Ahorn schlecht aus dem alten Holz neue Triebe wachsen lässt. Man muss bedenken, dass – obwohl der Fächer-Ahorn in Europa oft kaum größer als ein Strauch wird – er eben doch ein Baum ist. Entsprechend schwer fällt es ihm, komplett bis zum Stamm entfernte Äste zu ersetzen. Am besten lässt man der Pflanze immer etwas junges Holz mit schlafenden Augen, so dass ein Neuaustrieb erfolgen kann. Dabei sollte man aber nicht zu knapp schneiden, da der Ahorn zum Selbstschutz immer etwas zurücktrocknet, wobei eventuell schlafende Augen auch betroffen sein könnten. Beim Schnitt schneidet man auf junge Seitentriebe zurück, anschließend sollte man ein Wundverschlussmittel auftragen. Am besten sind hierfür japanische, die man im Bonsai-Fachhandel erhält. Die regulären wie Lac-Balsam sind unbrauchbar und schaden dem Baum sogar. Besonders schnell verschließt sich die Wunde, wenn sich oberhalb von ihr ein vitaler Ast befindet. Der von dort nach unten gerichtete Baumaterialstrom fördert die Wundkallusbildung und hilft, die Wunde schnell zu schließen. Bei der Bonsai-Gestaltung wird ab einer gewissen Reife zur Förderung der Feinverzweigung beim Neuaustrieb aller Blätter jeweils immer die Triebspitze entfernt. Dadurch wird der Ahorn angeregt, schlafende Knospen zu wecken. Er bildet dann kürzere Blattabstände und kleinere Blätter, zwei Dinge, die bei der Bonsai-Gestaltung elementar wichtig sind. Gleichzeitig bremst das den Baum auch in seinem Wachstum.

Zuchtformen

  • 'Arakawa' (Korkrindenahorn): Die Rinde ist borkig. Die frisch ausgetriebenen Blätter sind hellgrün und verfärben sich später zu grün. Die Herbstfärbung ist ausgeprägt.[10]
  • 'Atropurpureum' (auch rotblättriger Fächer-Ahorn genannt): Das frische Laub im Frühjahr hat eine dunkelpurpurne Farbe und verblasst im Sommer zu einem rötlichen grün. Im Herbst verfärbt es sich dunkelscharlachrot. Der Baum wird 6 m bis 7,50 m hoch und hat eine halbrunde bis runde Krone.[11][12][13]
 src=
Varietät ornatum, Botanischer Garten Liberec
  • 'Beni komachi': Der Sortenname bedeutet rotes, schönes kleines Mädchen. Es handelt sich um eine Zwergform. Sie verfügt über leuchtend rote Blätter, deren Farbe im Laufe des Jahres dunkler wird und sich im Herbst scharlachrot färbt.[10]
  • 'Bloodgood': bis 6 m hoher Baum mit besonders starker roter Herbstfärbung.[14][10]
  • 'Dissectum': geschlitzte Blätter.[13]
  • 'Katsura' hat am Rand gewellte, grünlich-rötliche Blätter. Die Herbstfärbung hat gelbe und orange Farbtöne.[15]
  • 'Kiyohime' hat sehr kleine Blätter. Die Herbstfärbung ist gelb.[10]
  • 'Koshimino': bis 6 m hoher Baum mit stängellosen Blättern.[16]
  • 'Orange Dream' hat hellgrünes, tief eingeschnittenes Laub. Die frischen Blätter sind orange und die Herbstfärbung gelb.[17]
  • 'Osakazuki' hat grüne Blätter in einer Breite von 5 bis 10 cm, deren Herbstfärbung leuchtend rot ist.[13]
  • 'Sango kaku' hat korallenrote Rinde.[18][10][19]
  • 'Shishigashira' hat einen sehr kompakten, gedrungenen Wuchs. Die grünen Blätter sind runzlig. Die Herbstfärbung ist gelb.[20][17][21][15]

Literatur

  • J. D. Vertrees: Japanische Ahorne. (Originaltitel: Japanese Maples). Deutsch von Marion Zerbst. Ulmer, Stuttgart 1993, ISBN 3-8001-6444-2.
  • Peter Adams: Bonsai with Japanese Maples. Timber Press, Portland 2006, ISBN 0-88192-809-7.

Einzelnachweise

  1. Peter Adams: Bonsai with Japanese Maples, S. 11.
  2. a b Horst Stahl: Bonsai – Vom Grundkurs zum Meister. Doppelband, Kosmos Verlag, Stuttgart 1992, S. 20, ISBN 3-440-08875-8.
  3. Acer palmatum – Fächerahorn – Baumporträt
  4. Acer palmatum bei Tropicos.org. In: IPCN Chromosome Reports. Missouri Botanical Garden, St. Louis.
  5. Acer palmatum (Fächerahorn). Archiviert vom Original am 20161024; abgerufen am 11. November 2009.
  6. Jean-Paul Pigeat: Gärten im Japan-Stil
  7. J. D. Vertrees: Japanische Ahorne
  8. Baumportrait: acer palmatum
  9. Acer palmatum als Bonsai
  10. a b c d e Japanese Maples at the JC Raulston Arboretum
  11. University of Illinois: Acer palmatum var. atropurpureum – Purple-leaved Japanese maple
  12. Urban Forest Ecosystems Institute: Red japanese maple am College of Agriculture der California der Polytechnic State University in San Luis Obispo in Kalifornien.
  13. a b c Familienheim und Garten: Ein Feuerwerk der Farben: Ahorn
  14. Urban Forest Ecosystems Institute: Bloodgood japanese maple am College of Agriculture der California der Polytechnic State University in San Luis Obispo in Kalifornien.
  15. a b NC State University: Acer palmatum Cultivars. Archiviert vom Original am 19. November 2013; abgerufen am 27. März 2010.
  16. Quailhollow gardens: Acer palatum Koshimino
  17. a b Mein schöner Garten: Gartenwiki: Fächerahorn
  18. Urban Forest Ecosystems Institute: Coral bark japanese maple am College of Agriculture der California der Polytechnic State University in San Luis Obispo in Kalifornien.
  19. NC state university: Acer palmatum ‘Sango-kaku’
  20. Maple Ridge Nursery: Acer palmatum 'Shishigashira (Memento des Originals vom 28. April 2017 im Internet Archive)  src= Info: Der Archivlink wurde automatisch eingesetzt und noch nicht geprüft. Bitte prüfe Original- und Archivlink gemäß Anleitung und entferne dann diesen Hinweis.@1@2Vorlage:Webachiv/IABot/japanesemaplesandconifers.com
  21. Universität Hohenheim – Datenbank Landesarboretum (Memento des Originals vom 24. Mai 2011 im Internet Archive)  src= Info: Der Archivlink wurde automatisch eingesetzt und noch nicht geprüft. Bitte prüfe Original- und Archivlink gemäß Anleitung und entferne dann diesen Hinweis.@1@2Vorlage:Webachiv/IABot/www.uni-hohenheim.de
 title=
許可
cc-by-sa-3.0
版權
Autoren und Herausgeber von Wikipedia
原始內容
參訪來源
合作夥伴網站
wikipedia DE

Fächer-Ahorn: Brief Summary ( 德語 )

由wikipedia DE提供

Der Fächer-Ahorn (Acer palmatum) gehört zur Gattung der Ahorne. Der ursprünglich aus Japan, Korea und China stammende grüne Fächer-Ahorn hat eine Wuchshöhe bis 15 Meter. Der Name leitet sich vom lateinischen 'palma' („Handfläche“) ab und bezieht sich auf die Blattform der Pflanze.

許可
cc-by-sa-3.0
版權
Autoren und Herausgeber von Wikipedia
原始內容
參訪來源
合作夥伴網站
wikipedia DE

Acer palmatum ( 英語 )

由wikipedia EN提供

Acer palmatum, commonly known as Japanese maple,[3] palmate maple,[4] or smooth Japanese maple[5] (Japanese: irohamomiji, イロハモミジ, or momiji, (栴), is a species of woody plant native to Japan, Korea, China, eastern Mongolia, and southeast Russia.[6] Many different cultivars of this maple have been selected and they are grown worldwide for their large variety of attractive forms, leaf shapes, and spectacular colors.[7]

Description

Acer palmatum is deciduous, with the growth habit of a shrub or small tree reaching heights of 6 to 10 m (20 to 33 ft), rarely 16 m (52 ft), reaching a mature width of 4.5 to 10 m (15 to 33 ft),[8] often growing as an understory plant in shady woodlands. It may have multiple trunks joining close to the ground. In habit, its canopy often takes on a dome-like form, especially when mature.[9] The leaves are 4–12 cm (1+124+34 in) long and wide, palmately lobed with five, seven, or nine acutely pointed lobes. The flowers are produced in small cymes, the individual flowers with five red or purple sepals and five whitish petals. The fruit is a pair of winged samaras, each samara 2–3 cm (341+14 in) long with a 6–8 mm (14516 in) seed. The seeds of Acer palmatum and similar species require stratification in order to germinate.[9][10]

Even in nature, Acer palmatum displays considerable genetic variation, with seedlings from the same parent tree typically showing differences in such traits as leaf size, shape, and color. The overall form of the tree can vary from upright to weeping.[9]

Three subspecies are recognised:[9][10]

  • Acer palmatum subsp. palmatum. Leaves small, 4–7 cm (1+122+34 in) wide, with five or seven lobes and double-serrate margins; seed wings 10–15 mm (3858 in). Lower altitudes throughout central and southern Japan (not Hokkaido).
  • Acer palmatum subsp. amoenum (Carrière) H.Hara. Leaves larger, 6–12 cm (2+144+34 in) wide, with seven or nine lobes and single-serrate margins; seed wings 20–25 mm (34–1 in). Higher altitudes throughout Japan and South Korea.
  • Acer palmatum subsp. matsumurae Koidz. Leaves larger, 6–12 cm (2+144+34 in) wide, with seven (rarely five or nine) lobes and double-serrate margins; seed wings 15–25 mm (58–1 in). Higher altitudes throughout Japan.

Cultivation and uses

Acer palmatum has been cultivated in Japan for centuries and in temperate areas around the world since the 1800s.[9] The first specimen of the tree reached Britain in 1821.

When Swedish doctor-botanist Carl Peter Thunberg traveled in Japan late in the eighteenth century, he produced drawings of a small tree that would eventually become synonymous with the high art of oriental gardens.[11] He gave it the species name palmatum after the hand-like shape of its leaves, similar to the centuries-old Japanese names kaede and momiji, references to the 'hands' of frogs[12] and babies, respectively.

Japanese horticulturalists have long developed cultivars from maples found in Japan and nearby Korea and China. They are a popular choice for bonsai[13] enthusiasts and have long been a subject in art.

Numerous cultivars are popular in Europe and North America, with red-leafed favored, followed by cascading green shrubs with deeply dissected leaves.[9]

Acer palmatum includes thousands of named cultivars with a variety of forms, colors, leaf types, sizes, and preferred growing conditions. Heights of mature specimens range from 0.5 to 25 m (1 12 to 82 ft), depending on type.

Preparations from the branches and leaves are used as a treatment in traditional Chinese medicine.[14]

Growing conditions

This mature specimen displays the characteristic dome-like canopy

In their natural habitat, they grow in the understory; most cultivars prefer part shade, especially in hotter climates, but they will also grow in heavy shade. Some cultivars will tolerate full sun, more so at higher latitudes and less at lower latitudes; red, purple-red, black-red, bronze, and some dark green cultivars are generally more full sun tolerant. Variegated white, cream, yellow, yellow-orange, or light green cultivars mostly require shade protection. Almost all are adaptable and blend well with companion plants. The trees are particularly suitable for borders and ornamental paths because the root systems are compact and not invasive. Many varieties of Acer palmatum are successfully grown in containers.[15][16] Trees are prone to die during periods of drought and prefer consistent water conditions; more established trees are less prone to drought. They benefit from being mulched yearly with a 2" layer of aged organic matter mulch, covering at least beyond the entire drip-line of the tree, but not allowed to touch the bark at the base of the tree. Moderate to well-drained soil is essential as they will not survive in poorly drained waterlogged soil. Trees do not require or appreciate heavy fertilization and should only be very lightly fertilized, preferably using polymer-coated slow-release fertilizer with a 3 to 1 ratio of nitrogen to phosphorus respectively, or preferably a bio-solid based fertilizer like a 6-4-0 N-P-K. High Nitrogen lawn fertilizer should be avoided in the immediate vicinity of these trees, as excessive nitrogen can cause overly vigorous growth that is not consistent with the natural form of the tree, and is prone to dieback and pathogens.

Japanese maples are best to grow in hardiness zones 5-8.[17][18]

Pruning

Fall, Nara

If space is not a constraint, no pruning is necessary except to remove any dead branches. Trees naturally self-prune foliage that doesn't receive enough light, such as internal branches which are overly shaded by its own canopy. Some growers prefer to shape their trees artistically or to thin out interior branches to better expose the graceful main branches. The form of the tree, especially without leaves in winter, can be of great interest and can be pruned to highlight this feature. Trees heal readily after pruning without needing aftercare. This species should not be pruned like a hedge, but instead methodically shaped by carefully choosing individual branches to remove. They can also be pruned just to maintain a smaller size to suit a particular location. Acer palmatum can also be used as espalier.

Cultivars

Examples of leaf variation among 4 cultivars
Various cultivars

Over 1,000 cultivars have been chosen for particular characteristics, which are propagated by asexual reproduction most often by grafting, but some cultivars can also be propagated by budding, cuttings, tissue culture, or layering. Some cultivars are not in cultivation in the Western world or have been lost over the generations, but many new cultivars are developed each decade.[9] Cultivars are chosen for phenotypical aspects such as leaf shape and size (shallowly to deeply lobed, some also palmately compound), leaf color (ranging from chartreuse through dark green or from orange to red, to dark purple, others variegated with various patterns of white and pink), bark texture and color, and growth pattern. Most cultivars are less vigorous and smaller than is typical for the species, but are more interesting than the relatively mundane species. Cultivars come in a large variety of forms including upright, broom, vase, umbrella, weeping, cascading, dwarf, shrub, and ground cover. Most cultivars are artificially selected from seedlings of open-pollinated plants, purposeful breeding is not common, and less often from grafts of witch's brooms.

In Japan, iromomiji is used as an accent tree in Japanese gardens, providing gentle shade next to the house in the summer and beautiful colors in autumn. Many cultivars have characteristics that come into prominence during different seasons, including the color of new or mature leaves, extraordinary autumn color, color and shape of samaras, or even bark that becomes more brightly colored during the winter. Some cultivars can scarcely be distinguished from others unless labeled. In some cases, identical cultivars go by different names, while in other cases, different cultivars may be given the same name.

Popular cultivars

A selection of notable or popular cultivars, with brief notes about characteristics that apply during at least one season, includes the following.[9] agm indicates the cultivar has gained the Royal Horticultural Society's Award of Garden Merit.

A 112+ year-old bonsai at the Brooklyn Botanic Garden
  • 'Aka shigitatsu sawa'; pinkish-white leaves with green veins
  • 'Ao ba jo'; a dwarf with bronze-green summer foliage
Popular red-foliaged cultivars include 'Atropurpureum' and 'Bloodgood'
  • 'Atropurpureum' ; wine-red, including new branches (see 'Dissectum Atropurpureum'); original cultivar lost and diluted by use of the name to market seedlings of a similar look.
  • 'Beni-malko' ; agm[19]
  • 'Beni-tsukasa' ; agm[20]
  • 'Bloodgood' ; agm;[21] a cultivar of 'Atropurpureum', vigorous growth, large size, a classic cultivar, but supplanted by improved similar selections like 'Emperor I' and 'Fireglow'.
  • 'Burgundy Lace' ; agm[22]
  • 'Butterfly' ; Small upright tree form for shade, slow growing, small palmate leaves variegated with white borders and a bluish-green tint, pink hues show up during spring and fall.
  • 'Chitose-Yama' ; agm[23]
  • 'Crimson Queen' ; (see var. dissectum 'Crimson Queen')
  • 'Dissectum' ; lace-like leaves, drooping habit
  • 'Dissectum Atropurpureum' ;[24]
  • var. dissectum 'Crimson Queen' ; agm[25]
  • var. dissectum 'Garnet' ; agm[26]
  • var. dissectum 'Inaba-shidare' ; agm[27]
  • var. dissectum 'Seiryu' ; agm[28] a green, tree-like shrub with finely dissected leaves
  • 'Elegans' ; agm[29]
  • 'Emperor 1' ; One of the best red amoenums, similar to 'Bloodgood', but slightly smaller size, holds a deep red color even in shade and summer heat.
  • 'Garnet' ; (see var. dissectum 'Garnet')
  • 'Golden Pond' ; greenish-yellow summer foliage
  • 'Goshiki koto hime' ; a delicate, variegated dwarf
  • 'Higasa yama' ; crinkled leaves variegated with yellow
  • 'Hogyuko' ; rich green leaves, turning orange in autumn
  • 'Hupp's Dwarf' ; a small, dense shrub with miniature leaves
  • 'Inaba-shidare' ; (see var. dissectum 'Inaba-shidare')
  • 'Issai nishiki kawazu' ; very rough, rigid bark
  • 'Jerre Schwartz' ; dwarf variety, toothed, deeply lobed, mid-dark green leaves, flushed pink and then bronze-green in spring, turning red in autumn.
  • 'Kagiri nishiki' ; similar to 'Butterfly' but more pinkish tones
  • 'Karasu gawa' ; slow-growing variegate with brilliant pink and white
  • 'Katsura' ; agm[30] yellow-green leaves tipped with orange
  • 'Koto no ito' ; light green, thread-like leaves
  • 'Little Princess' ; a sparsely branched dwarf with irregular habit
  • 'Mama' ; a bushy dwarf with extremely variable foliage
  • 'Masu murasaki' ; a shrubby tree with purple leaves
  • 'Mizu kuguri' ; orange-tinted new growth and very wide habit
  • 'Nigrum' ;[31] deep purple leaves turning to crimson
  • 'Nishiki gawa' ; pinetree-like bark desirable for bonsai
  • 'Nomura nishiki' ; dark purple, lace-like leaves
  • 'Ojishi' ; tiny dwarf, grows only a few centimetres per year
  • 'Orange Dream' ; agm[32] an ssp. palmatum cultivar, with small leaves yellow with orange in spring, green in summer, orange-yellow in autumn. Bark bright green
  • 'Orangeola' ; An excellent cultivar of the weeping shrub form, prized for its dynamic color which changes constantly throughout the season. agm[33]
  • 'Ornatum' ; agm[34]
  • 'Osakazuki' ; agm[35] tree-like shrub with spectacular autumn colour, 4 metres (13 ft) tall, green leaves.
  • 'Peaches and Cream' ; similar to 'Aka shigitatsu sawa'
  • 'Pink Filigree' ; finely dissected, brownish-pink leaves
  • 'Pung kil' ; Improved selection of the 'linearlobum' types; thin-lobed purple-red leaves, good color retention. Even the new growth displays the linearlobum type leaf form.
  • 'Red Dragon' ; One of the finest of the lace-leaf weeping umbrella-shaped forms. Similar to 'Crimson Queen', but smaller overall size and with better red color retention into the summer heat.
  • 'Red Filigree Lace' ; Dwarf sized umbrella-shaped weeping form, extra finely dissected delicate dark purple leaves, slow growth rate.
  • 'Red Pygmy' ; agm[36]
  • 'Sango kaku' ; agm[37] Coral-bark maple (formerly 'Senkaki'); with pinkish-red bark
  • 'Seiryu' ; (see var. dissectum 'Seiryu')
  • 'Shaina' ; a dwarf sport from 'Bloodgood'
  • 'Shin deshojo' ; an improved selection of the 'coralinum' type ssp. palmatum cultivars, with a small overall size, small leaves, and a vibrant red spring coloration different from most other red cultivars. One of the best cultivars for bonsai. agm[38]
  • 'Shikage ori nishiki' ; vase-shaped shrub with dull purple foliage
  • 'Shishigashira' ; a unique cultivar, notable for its growth habit similar to a puffy cloud or lion's mane, and its crinkled thick leaves. agm[39]
  • 'Skeeter's Broom' ; derived from a 'Bloodgood' witch's broom
  • 'Tamukeyama' ; finely dissected, dark purple, cascading habit
  • 'Trompenburg' ; agm[40] slender, upright grower, convex lobes, purple leaves
  • 'Tsuma gaki' ; yellow leaves with reddish-purple borders
  • 'Villa Taranto' ; agm[41]
  • 'Yuba e' ; upright tree with scarlet variegation

In addition to the cultivars described above, a number of cultivar groups have been naturally selected over time to such an extent that seedlings often resemble the parent. Many of these are sold under the same name as the cultivars, or even propagated by grafting, so there is often much ambiguity in distinguishing them.[9] In particular, a number of dark-red Acer palmatum are sold with the names ‘Atropurpureum’ and ‘Bloodgood’. Many different cultivars with delicate lace-like foliage are sold under names such as ‘Dissectum’, ‘Filigree’ and ‘Laceleaf’.[9]

Similar species

The term "Japanese maple" is also sometimes used to describe other species, usually within the series Palmata, that are similar to A. palmatum and native to China, Korea or Japan, including:

Given that these maples are phenotypically variable within each species, and may hybridise with one another, distinguishing between them may be a matter of gradient speciation. In commercial propagation, A. palmatum is often used as rootstock for many of these other species.[9]

References

  1. ^ Barstow, M.; Crowley, D. (2017). "Acer palmatum". IUCN Red List of Threatened Species. 2017: e.T193845A2285627. doi:10.2305/IUCN.UK.2017-3.RLTS.T193845A2285627.en. Retrieved 19 November 2021.
  2. ^ "Acer palmatum Thunb. — The Plant List". www.theplantlist.org.
  3. ^ USDA, NRCS (n.d.). "Acer palmatum". The PLANTS Database (plants.usda.gov). Greensboro, North Carolina: National Plant Data Team. Retrieved 6 January 2016.
  4. ^ English Names for Korean Native Plants (PDF). Pocheon: Korea National Arboretum. 2015. p. 334. ISBN 978-89-97450-98-5. Archived from the original (PDF) on 25 May 2017. Retrieved 25 January 2016 – via Korea Forest Service.
  5. ^ BSBI List 2007 (xls). Botanical Society of Britain and Ireland. Archived from the original (xls) on 26 June 2015. Retrieved 17 October 2014.
  6. ^ "Acer palmatum". Germplasm Resources Information Network (GRIN). Agricultural Research Service (ARS), United States Department of Agriculture (USDA). Retrieved 11 December 2017.
  7. ^ Philips, Roger (1979). Trees of North America and Europe. New York: Random House. ISBN 0-394-50259-0.
  8. ^ "Japanese maple". The Morton Arboretum. Retrieved 20 July 2020.
  9. ^ a b c d e f g h i j k van Gelderen, C.J. & van Gelderen, D.M. (1999). Maples for Gardens: A Color Encyclopedia.
  10. ^ a b Rushforth, K. (1999). Trees of Britain and Europe. Collins ISBN 0-00-220013-9.
  11. ^ "History of Japanese Maples and Value as a Landscaping Tree". Arbor Day Foundation. Archived from the original on 25 April 2010.
  12. ^ "Etymology of 楓 [Maple]" (in Japanese). 24 October 2005. [The word kaede derives from kaeru te "frog hand" and went through the intermediary form kaende]
  13. ^ D'Cruz, Mark. "Acer palmatum Bonsai Care Guide". Ma-Ke Bonsai. Archived from the original on 17 June 2010. Retrieved 26 November 2010.
  14. ^ "Acer palmatum Thunb". School of Chinese Medicine database. Hong Kong Baptist University. Archived from the original on 3 March 2016.
  15. ^ "Japanese Maple: How To Grow It In Pots". LawnPundit.com. 19 January 2022. Retrieved 8 February 2022.
  16. ^ Vertrees, J.D. (1987) Japanese Maples. Timber Press, Inc. ISBN 0-88192-048-7
  17. ^ "Acer palmatum - Thunb". Plants for a Future. Retrieved 7 April 2023.{{cite web}}: CS1 maint: url-status (link)
  18. ^ "How to Select the Right Japanese Maple for Your Garden". www.monrovia.com. 8 October 2021. Retrieved 7 April 2023.{{cite web}}: CS1 maint: url-status (link)
  19. ^ "Acer palmatum 'Beni-maiko' (P)". Royal Horticultural Society (RHS). Retrieved 29 December 2017.
  20. ^ "Acer palmatum 'Beni-tsukasa' (P)". Royal Horticultural Society (RHS). Retrieved 29 December 2017.
  21. ^ "RHS Plant Selector - Acer palmatum 'Bloodgood'". Royal Horticultural Society (RHS). Retrieved 23 February 2020.
  22. ^ "RHS Plant Selector - Acer palmatum 'Burgundy Lace'". Royal Horticultural Society (RHS). Retrieved 23 February 2020.
  23. ^ "RHS Plant Selector - Acer palmatum 'Chitose-Yama'". Royal Horticultural Society (RHS). Retrieved 23 February 2020.
  24. ^ "Acer palmatum 'Dissectum Atropurpureum' (D)". Royal Horticultural Society. Retrieved 24 May 2018.
  25. ^ "RHS Plant Selector - Acer palmatum 'Crimson Queen'". Royal Horticultural Society (RHS). Retrieved 23 February 2020.
  26. ^ "RHS Plant Selector - Acer palmatum 'Garnet'". Royal Horticultural Society (RHS). Retrieved 23 February 2020.
  27. ^ "RHS Plant Selector - Acer palmatum 'Inaba-shidare'". Royal Horticultural Society (RHS). Retrieved 23 February 2020.
  28. ^ "RHS Plant Selector - Acer palmatum 'Seiryu'". Retrieved 23 February 2020.
  29. ^ "Acer palmatum 'Elegans'". Royal Horticultural Society (RHS). Retrieved 27 February 2020.
  30. ^ "RHS Plant Selector - Acer palmatum 'Katsura'". Retrieved 23 February 2020.
  31. ^ "RHS Plant Selector - Acer palmatum 'Nigrum'". Retrieved 10 June 2013.
  32. ^ "Acer palmatum 'Orange Dream' (P)". Royal Horticultural Society. Retrieved 6 April 2017.
  33. ^ "Acr palmatum 'Orangeola'". RHS. Retrieved 27 February 2020.
  34. ^ "Acer palmatum 'Ornatum' (D)". Royal Horticultural Society (RHS). Retrieved 29 December 2017.
  35. ^ "RHS Plant Selector - Acer palmatum 'Osakazuki'". Retrieved 23 February 2020.
  36. ^ "RHS Plant Selector - Acer palmatum 'Red Pygmy'". Royal Horticultural Society (RHS). Retrieved 23 February 2020.
  37. ^ "RHS Plant Selector - Acer palmatum 'Sango-kaku'". Royal Horticultural Society (RHS). Retrieved 23 February 2020.
  38. ^ "Acer palmatum 'Shin-deshogo'". Royal Horticultural Society (RHS). Retrieved 27 February 2020.
  39. ^ "Acer palmatum 'Shish geshira'". RHS. Retrieved 27 February 2020.
  40. ^ "RHS Plant Selector - Acer palmatum 'Trompenburg'". Royal Horticultural Society (RHS). Retrieved 23 February 2020.
  41. ^ "Acer palmatum 'Villa Taranto' (L)". Royal Horticultural Society (RHS). Retrieved 2 March 2020.

許可
cc-by-sa-3.0
版權
Wikipedia authors and editors
原始內容
參訪來源
合作夥伴網站
wikipedia EN

Acer palmatum: Brief Summary ( 英語 )

由wikipedia EN提供

Acer palmatum, commonly known as Japanese maple, palmate maple, or smooth Japanese maple (Japanese: irohamomiji, イロハモミジ, or momiji, (栴), is a species of woody plant native to Japan, Korea, China, eastern Mongolia, and southeast Russia. Many different cultivars of this maple have been selected and they are grown worldwide for their large variety of attractive forms, leaf shapes, and spectacular colors.

許可
cc-by-sa-3.0
版權
Wikipedia authors and editors
原始內容
參訪來源
合作夥伴網站
wikipedia EN

Acer palmatum ( 西班牙、卡斯蒂利亞西班牙語 )

由wikipedia ES提供

El arce japonés palmeado,[1]arce palmado japonés, arce japonés o arce polimorfo (Acer palmatum) (en idioma japonés:イロハカエデ irohakaede), es una especie de arce nativa de Japón y de Corea del Sur. Algunas fuentes aseveran que también es nativa de China,[2]​ pero otras tratan arces chinos similares como especies separadas.[3]

 src=
Ilustración.
 src=
Hojas de otoño.

Características

Es un arbusto o árbol pequeño que alcanza alturas de 6-10 m, raramente 16 m; con frecuencia crece como planta accesoria en bosques sombreados. Puede tener múltiples troncos cerca del suelo. En hábito de crecimiento, adopta forma de pirámide (especialmente cuando es joven) o de domo (cuando es más maduro).[4]​ Sus hojas tienen 4–12 cm de largo y ancho; son palmatilobadas con 5-7-9 lóbulos agudos punteados, de colores purpúreos rojizos, tornándose rojo brillantes en otoño. Es muy decorativo por sus hojas rojo púrpura transparentes en primavera, más tenues en verano, volviéndose rojo violáceas en otoño. Las flores están en pequeñas cimas, las flores individuales con 5-sépalos rojos o púrpuras y 5-pétalos blancuzcos. Fruto: par de sámaras aladas, cada una de 2-3 cm de largo con semillas de 6-8 mm. Sus semillas (así como las de especies similares) requieren estratificarse para germinar.[4][5]

En la naturaleza, Acer palmatum despliega considerable variación genética: las siembras del mismo árbol paterno pueden mostrar diferencias en rasgos como el tamaño y la forma de hoja, y el color.[4]

Se reconocen tres subespecies:[4][5]

  • Acer palmatum subsp. palmatum. Hojas pequeñas, 4–7 cm de ancho, 5–7 lóbulos y márgenes doble serrados; alas de semillas de 10–15 mm. Más bajas altitudes a través del centro y sur de Japón (excepto Hokkaido).
  • Acer palmatum subsp. amoenum (Carrière) H.Hara. Hojas más grandes, 6–10 cm de ancho, 7–9 lóbulos y márgenes simple serrados; alas de semillas de 20–25 mm. Mayores altitudes de Japón y de Corea del Sur.
  • Acer palmatum subsp. matsumurae Koidz. Las más grandes hojas, 9–12 cm de ancho, 7 (raramente 5 o 9) lóbulos y márgenes doble serrados; alas de semillas de 15–25 mm. Mayores altitudes de Japón.

Cultivo y usos

 src=
Arce japonés en forma de cúpula.

Puede crecer en áreas templadas de todo el mundo. Se cultiva en Japón desde hace siglos.[4]​Desde que fue exportada en el s. XIX, existen numerosos cultivares comercializados y comunes en la jardinería de Europa y de Norteamérica. Los de hojas rojas son los más populares, seguidos por los arbustos verdes con hojas profundamente recortadas o disectadas.[4]​ Es también tradicional su uso como bonsái.

Condiciones de crecimiento

Como muchos arces, se adapta bien, pero crece mejor en suelos profundos, bien drenados y fértiles. Crece bien como árbol secundario, pues tolera la sombra. Sin embargo, él mismo provoca mucha sombra, haciendo difícil el avance de otras especies. Las siembras se pueden convertir en una molestia, y el árbol puede volverse una especie invasora en bosques.

Cultivares

Existen unos 1000 cultivares de características particulares, que sólo se pueden propagar por injerto. Algunos de esos no se cultivan en el Hemisferio Occidental o se han perdido, pero se desarrollan muchos nuevos cultivares cada década.[4]​ Los cultivares se eligen por aspectos fenotípicos como forma y tamaño de hoja (suave a profundamente lobuladas, algunas palmadas), color de hoja (de clarísima a verde oscura o de rojo a púrpura negro, o variegadas con diversos patrones de blanco y rosa), textura y color de corteza y porte. Algunos cultivares son árboles más grandes y vigorosos que la propia especie. Muchos son arbustos que raramente alcanzan 5 dm de altura. Unos pocos cultivares delicados se cultivan en macetas y no llegan a 3 dm. Algunos de los cultivares más deformes o enanos crecen de escoba de brujas, pero más son de plantas mutadas o han sido artificialmente seleccionadas progresivamente tras muchas generaciones.[4]

Muchos cultivares tienen características distintivas en diferentes estaciones, incluyendo color de hojas nuevas o viejas, color veraniego, color y forma de sámaras, o por su corteza brillante en invierno. En algunos casos, el mismo cultivar tiene diferentes nombres; en otros casos, diferentes cultivares pueden tener el mismo nombre.

Cultivares de ejemplo

 src=
Ejemplo de variación de hoja, de varios cultivares de arce japonés.
 src=
Viejo bonsái de 112 años, del "Jardín Botánico de Brooklyn".
 src=
Flores.

Una selección de cultivares notables o comunes con breves notas de sus características, durante al menos una estación, incluye los siguientes.[4]

  • 'Aka shigitatsu sawa', hojas rosa blancas con venas verdes
  • 'Ao ba jo' - una forma enana con follaje de verano bronce-verde
  • 'Atropurpureum' - rojo vinoso, incluyendo las nuevas ramas
  • 'Bloodgood' - cultivar mejorado de 'Atropurpureum'
  • 'Butterfly' - pequeñas hojas con bordes blancos
  • 'Deshojo' - rojo claro, hojas brillantes
  • 'Dissectum' - hojas como agujas, hábito encorvado
  • 'Golden Pond' - follaje verde amarillento de verano
  • 'Goshiki koto hime' - delicada, variegada enana
  • 'Higasa yama' - hojas arrugadas, variegadas con amarillo
  • 'Hupp's Dwarf' - arbusto pequeño, denso con hojas miniatura
  • 'Issai nishiki kawazu' - muy rugoso, corteza rígida
  • 'Kagiri nishiki' - similar a 'Butterfly' pero más tonos rosa
  • 'Karasu gawa' - lento crecimiento, variegada con brillante rosa y blanco
  • 'Katsura' - hojas amarillas verdes punteadas con anaranjado
  • 'Koto no ito' - hojas verde ligero, hojas como hilo
  • 'Little Princess' - de ramas separadas, enana, con hábito irregular
  • 'Mama'- enana arbustiva con follaje extremadamente variable
  • 'Masu murasaki' - un arbolito con hojas púrpuras
  • 'Mizu kuguri' - el nuevo crecimiento color pintas anaranjadas, hánito muy amplio
  • 'Nishiki gawa' - arbolito como pino, deseable para bonsái
  • 'Nomura nishiki' - púrpura negro, hojas aguzadas
  • 'Ojishi' - muy enana, crece solo pocos centímetros por año
  • 'Osakazuki' - arbusto tipo árbol con espectaculares colores otoñales
  • 'Peaches and Cream' - similar a 'Aka shigitatsu sawa'
  • 'Pink Filigree' - finamente disectado, hojas pardas rosa
  • 'Red Filigree Lace' - delicada, finamente disectada, púrpura negro
  • 'Sango kaku' - "arce corteza coral" con rosa rojo
  • 'Seiryu' - arbusto tipo árbol, verde con hojas finamente disectadas
  • 'Shikage ori nishiki'- arbusto forma de vaso con follaje purpúreo
  • 'Skeeter's Broom' - derivado de 'Bloodgood' "basura de bruja"
  • 'Tamukeyama' - finamente disectado, púrpura negro, hábito cascada
  • 'Tropenburg' - delgado, crecimiento vertical, hojas convexas lobuladas, púrpuras
  • 'Tsuma gaki' - hojas amarillas con bordes rojo purpúreos
  • 'Uki gumo' - prominente, variegada en blanco
  • 'Waka momiji' - otro "arce corteza coral"
  • 'Yuba e' - árbol vertical con variegado escarlata
 src=
Plantas de follaje rojo, vendidas como 'Atropurpureum' y 'Bloodgood'.

Además de los cultivares descritos arriba, un número de grupos de cultivares han sido naturalmente seleccionados con el tiempo extendiendo las siembras. Muchos de esos se venden bajo el mismo nombre como cultivares, o aún propagados por injerto, por lo que hay mucha dificultad para distinguirlos.[4]​ En particular, un número de arces japoneses rojo negruzcos se venden con los nombres de "Atropurpureum" y "Bloodgood". Muchos arces con delicados follajes en cintas se comercializan con nombres como "Dissectum", "Filigree", "Laceleaf".[4]

Especies similares

El término "arce japonés" también se usa para describir otras especies, usualmente dentro de series Palmata, que son similares a A. palmatum y nativas de Japón, Corea y China, incluyendo:

Ya que estos arces son fenotípicamente variables dentro de cada especie y pueden hibridarse con otros, distinguirlos puede ser asunto de especiación gradual. En propagación comercial, A. palmatum es frecuentemente usado como portainjerto de esas otras especies.[4]

Taxonomía

 src=
Vista del árbol.
 src=
Ilustración.

Acer palmatum fue descrita por Carl Peter Thunberg y publicado en Systemat Vegetabilium. Editio decima quarta 911. 1784.[6]

Etimología

Acer: nombre genérico que procede del latín ǎcěr, -ĕris 'afilado', referido a las puntas características de las hojas o a la dureza de la madera que, supuestamente, se utilizaría para fabricar lanzas. Ya citado en, entre otros, Plinio el Viejo, 16, XXVI/XXVII, refiriéndose a unas cuantas especies de Arce.[7]

palmatum: epíteto latino que significa "como palma".[8]

Variedades aceptadas
Sinonimia
  • Acer amoenum Carrière
  • Acer decompositum Dippel
  • Acer dissectum Thunb.
  • Acer formosum Carrière
  • Acer friederici-guillelmii Carr
  • Acer incisum Dippel
  • Acer jucundum Carrière
  • Acer ornatum Carrière
  • Acer pinnatifidum Dippel
  • Acer polymorphum Siebold & Zucc.
  • Acer pulverulentum Dippel
  • Acer ribesifolium Dippel
  • Acer roseomarginatum (Van Houtte) Koidz.
  • Acer sanguineum Carrière
  • Acer sanguineum var. amoenum (Carrière) Koidz.
  • Acer septemlobum Thunb.
  • Acer sessilifolium Siebold & Zucc.
  • Negundo sessilifolium Miq.[9]

Referencias

  1. Nombre vulgar preferido en castellano, en Árboles: guía de campo; Johnson, Owen y More, David; traductor: Pijoan Rotger, Manuel, ed. Omega, 2006. 978-84-282-1400-1. Versión en español de la Collins Tree Guide.
  2. Germplasm Resources Information Network: Acer palmatum Archivado el 20 de febrero de 2009 en Wayback Machine.
  3. Flora of China (draft): Acer
  4. a b c d e f g h i j k l van Gelderen, C.J. & van Gelderen, D.M. (1999). Maples for Gardens: A Color Encyclopedia.
  5. a b Rushforth, K. (1999). Trees of Britain and Europe. Collins 0-00-220013-9.
  6. Acer palmatum en Trópicos
  7. Texto Latín de Plinio el Viejo, Libro 16 - En Pliny the Elder: the Natural History, Chicago University, 2006
  8. En Epítetos Botánicos
  9. Acer palmatum en PlantList

Bibliografía

  1. Bailey, L. H. & E. Z. Bailey. 1976. Hortus Third i–xiv, 1–1290. MacMillan, New York.
  2. Nasir, E. & S. I. Ali (eds). 1980-2005. Fl. Pakistan Univ. of Karachi, Karachi.

 title=
許可
cc-by-sa-3.0
版權
Autores y editores de Wikipedia
原始內容
參訪來源
合作夥伴網站
wikipedia ES

Acer palmatum: Brief Summary ( 西班牙、卡斯蒂利亞西班牙語 )

由wikipedia ES提供

El arce japonés palmeado,​ arce palmado japonés, arce japonés o arce polimorfo (Acer palmatum) (en idioma japonés:イロハカエデ irohakaede), es una especie de arce nativa de Japón y de Corea del Sur. Algunas fuentes aseveran que también es nativa de China,​ pero otras tratan arces chinos similares como especies separadas.​

 src= Ilustración.  src= Hojas de otoño.
許可
cc-by-sa-3.0
版權
Autores y editores de Wikipedia
原始內容
參訪來源
合作夥伴網站
wikipedia ES

Japoniar astigar ( 巴斯克語 )

由wikipedia EU提供

Japoniar astigarra (Acer palmatum) (japonieraz:イロハカエデ irohakaede), astigar espezie bat da, Japoniako eta Hego Koreako jatorria duena. Txinakoa ere dela diote aditu batzuek,[1] baina Flora de China-k antzekoak diren astigar txinatarrak aparte dauden espezie moduan tratatzen ditu.[2]

Delikatuegia da izozteak eta eguzki beroa jasateko. Ondo drenaturiko lurrak behar ditu. Purpura koloreko lore txikiak ditu. Hostotza fina du, berde argitsua baina udazkenean gorri distiratsu bihurtzen da. Altuera 2-4 metrokoa izaten da.

Taxonomia

 src=
Zuhaitzaren ikuspegia.
 src=
Ilustrazioa.

Acer palmatum Carl Peter Thunberg-ek deskribatu zuen eta honetan argitaratu: Systemat Vegetabilium. Editio decima quarta 911. 1784.[3]

Etimologia

Acer: latinezko ǎcěr, -ĕris izen generikotik dator (zorrotz), hostoek dituzten puntei erreferentzia eginez, edo egurrari, oso gogorra denez lantzak egiteko erabili omen zelako. Plinio Zaharrak (16, XXVI/XXVII) astigarraren hainbat espezie aipatu zituen.[4]

palmatum: latinezko epitetoa, 'palma modukoa' zela adierazten zuena.[5]

Onartutako barietateak
Sinonimia
  • Acer amoenum Carrière
  • Acer decompositum Dippel
  • Acer dissectum Thunb.
  • Acer formosum Carrière
  • Acer friederici-guillelmii Carr
  • Acer incisum Dippel
  • Acer jucundum Carrière
  • Acer ornatum Carrière
  • Acer pinnatifidum Dippel
  • Acer polymorphum Siebold & Zucc.
  • Acer pulverulentum Dippel
  • Acer ribesifolium Dippel
  • Acer roseomarginatum (Van Houtte) Koidz.
  • Acer sanguineum Carrière
  • Acer sanguineum var. amoenum (Carrière) Koidz.
  • Acer septemlobum Thunb.
  • Acer sessilifolium Siebold & Zucc.
  • Negundo sessilifolium Miq.[6]

Erreferentziak

Kanpo estekak

(RLQ=window.RLQ||[]).push(function(){mw.log.warn("Gadget "ErrefAurrebista" was not loaded. Please migrate it to use ResourceLoader. See u003Chttps://eu.wikipedia.org/wiki/Berezi:Gadgetaku003E.");});
許可
cc-by-sa-3.0
版權
Wikipediako egileak eta editoreak
原始內容
參訪來源
合作夥伴網站
wikipedia EU

Japoniar astigar: Brief Summary ( 巴斯克語 )

由wikipedia EU提供

Japoniar astigarra (Acer palmatum) (japonieraz:イロハカエデ irohakaede), astigar espezie bat da, Japoniako eta Hego Koreako jatorria duena. Txinakoa ere dela diote aditu batzuek, baina Flora de China-k antzekoak diren astigar txinatarrak aparte dauden espezie moduan tratatzen ditu.

Delikatuegia da izozteak eta eguzki beroa jasateko. Ondo drenaturiko lurrak behar ditu. Purpura koloreko lore txikiak ditu. Hostotza fina du, berde argitsua baina udazkenean gorri distiratsu bihurtzen da. Altuera 2-4 metrokoa izaten da.

許可
cc-by-sa-3.0
版權
Wikipediako egileak eta editoreak
原始內容
參訪來源
合作夥伴網站
wikipedia EU

Japaninvaahtera ( 芬蘭語 )

由wikipedia FI提供

Japaninvaahtera (Acer palmatum) on Aasiasta kotoisin oleva vaahteralaji. Puutarhamyymälöissä sitä sekoitetaan välillä hokkaidonvaahteraan (Acer japonicum).

Ulkonäkö ja koko

 src=
Punainen viljelymuoto 'Atropurpureum', japaninverivaahtera.

Japaninvaahtera kasvaa noin 1–2 metriä korkeaksi.[2] Runko haarautuu usein maasta asti niin, että aikuisen kasvin muoto on kärjellään seisova pyramidi. Japaninvaahteran lehdet ovat 5–10 cm leveitä ja jakautuvat 5–7 sormimaiseen liuskaan.[2] Japanissa siitä on kehitetty yli tuhat eri viljelymuotoa. Osa niistä on koko kesän punalehtisiä.

Levinneisyys

Japaninvaahtera kasvaa luonnonvaraisena Japanissa, Koreassa, Taiwanilla ja Kiinan itäosissa.[3] Kasvuympäristöjä ovat tuoreet keskiravinteiset lehti- ja sekametsät, mutta joskus myös rehevät ja tulvivat jokivarsimetsät.[2]

Lähteet

  1. Acer palmatum IUCN Red List of Threatened Species. International Union for Conservation of Nature, IUCN, Iucnredlist.org. (englanniksi)
  2. a b c Leena Hämet-Ahti, Annikki Palmén, Pentti Alanko ja Peter M. A. Tigerstedt: Suomen puu- ja pensaskasvio. Dendrologian Seura - Dendrologiska Sällskapet 1992. s. 289
  3. Japanese Maples Let's Go Gardening.

Aiheesta muualla

Tämä kasveihin liittyvä artikkeli on tynkä. Voit auttaa Wikipediaa laajentamalla artikkelia.
許可
cc-by-sa-3.0
版權
Wikipedian tekijät ja toimittajat
原始內容
參訪來源
合作夥伴網站
wikipedia FI

Japaninvaahtera: Brief Summary ( 芬蘭語 )

由wikipedia FI提供

Japaninvaahtera (Acer palmatum) on Aasiasta kotoisin oleva vaahteralaji. Puutarhamyymälöissä sitä sekoitetaan välillä hokkaidonvaahteraan (Acer japonicum).

許可
cc-by-sa-3.0
版權
Wikipedian tekijät ja toimittajat
原始內容
參訪來源
合作夥伴網站
wikipedia FI

Érable palmé ( 法語 )

由wikipedia FR提供

Acer palmatum

L’Érable palmé (Acer palmatum), ou Érable japonais lisse, est une espèce indigène en Chine, en Corée, au Japon et à Taiwan[1]. Il appartient à la famille des Sapindaceae et à la section Palmata de la classification des érables. Cette espèce d’arbre est souvent plantée dans les jardins pour ses formes et ses couleurs variées. Son nom vernaculaire érable japonais lisse, provient de la forme caractéristique fortement découpée de ses feuilles et de l'origine géographique de sa classification par le naturaliste suédois, Carl Peter Thunberg lors d'un voyage au Japon.

Description générale

Appareil végétatif

Le port général de l’érable palmé est arborescent. Sa taille varie entre 5 et 12 mètres avec une moyenne de 7 mètres[2]. C’est un arbre glabre, ce qui veut dire qu’il ne possède pas de poils. L’écorce est lisse de couleur vert gris ou brun clair. Ses feuilles simples sont opposées et possèdent un pétiole de 2 à 6 centimètres. Elles mesurent de 5 à 10 centimètres formant une palme composée de 5 à 7 lobes. Ces lobes présentent un sommet offrant une pointe allongée et très aiguë, la marge des feuilles est nettement dentée ou doublement dentée. Les bourgeons hivernants sont de petits cônes rouges avec 5 paires d’écailles. Le bourgeon terminal est généralement absent[3],[4].

Appareil reproducteur

L’érable palmé possède une inflorescence de type corymbe qui fait 3 à 4 centimètres et qui est composée de 10 à 20 fleurs. Celles-ci apparaissent en même temps que les feuilles[4]. Les fleurs sont composées de 5 sépales rouge-pourpre et de 5 pétales allant du jaune pâle au blanc rosâtre. Ceux-ci sont plus petits que les sépales qui mesurent en moyenne 3 mm. La plante possède des fleurs mâles et des fleurs femelles, elle est donc monoïque.

  • La fleur mâle possède 8 étamines, d’environ 3,5 mm de long, insérées dans le réceptacle.
  • La fleur femelle possède un seul carpelle

Les fruits de l’Acer palmatum sont des disamares, car ils possèdent 2 excroissances en forme d’ailes. Ces ailes forment un angle obtus et sont quasiment alignées. Le fruit est une akène qui fait approximativement 1,5 cm en comptant l’aile[3]. Il s’agit d’un fruit sec; n’étant pas charnu, il n'est pas appétant pour les animaux[1].

La pollinisation et la dissémination se font par le vent, on parle dès lors de pollinisation anémophile et de dissémination anémochore[5].

Sous-espèces

Les sous-espèces peuvent être différenciées en fonction de la forme de leurs feuilles.

  • Acer palmatum subsp. palmatum
  • Acer palmatum subsp. amoenum, reconnaissable à ses lobes arrondis.
  • Acer palmatum subsp. matsumurae, reconnaissable à la profondeur de ses lobes effilés.

Une nomenclature plus récente classe Acer palmatum comme une espèce unique, sans sous-espèces, et crée une espèce distincte, Acer amoenum, qui inclut la sous-espèce matsumurae : Classification des érables

 src=
Les 3 sous-espèces d'érable palmé : de gauche à droite, Acer palmatum standard, amoenum et matsumurae. Le dernier Dissectum est plus une désignation qu'une sous-espèce. Il existe des cultivars à feuilles rouges ou vertes dans toutes les sous-espèces.

Espèce voisine

L'érable du Japon (Acer japonicum). Cette espèce, comme l’érable palmé pousse au Japon, en Chine et en Corée. Pour différencier ces deux espèces, il faut compter les lobes de leurs feuilles et regarder comment les feuilles sont dentées.

  • L'érable palmé possède des feuilles avec 5 à 7 lobes dentés.
  • L'érable du Japon possède des feuilles avec 7 et 11 lobes peu dentés

Il est facile de les confondre.

Écologie

Acer palmatum est originaire d’Extrême-Orient et plus précisément du Japon où il est cultivé depuis plus de 300 ans. De nos jours, il est présent sur l’ensemble du globe. Cependant, il ne supporte pas de trop basses températures en hiver (Indice USDA de 5B à 8B). Cette espèce présente très peu de risque d’invasion car elle est à croissance lente. Il préfère un ensoleillement maximal au matin et ombragée aux heures chaudes. Il vit sur un type de sol humide et acide. Si le sol est trop basique, il peut souffrir de chlorose[6].

Cycle de vie

C'est une plante pérenne et monoïque. La floraison se fait aux alentours d’avril-mai[3]. Les graines ont besoin d’une vernalisation ou d'une stratification avant de pouvoir germer.

Interactions biologiques

L’érable palmé est la plante hôte de l’hémiptère, Periphyllus californiensis (Shinji)[7], et de 23 papillons appartenant principalement aux familles Geometridae (tel que le Alcis angulifera) et Gracillariidae (tel que le Caloptilia aceris) [8]. Il est également un des hôtes de Xylosandrus mutilatus qui est considéré comme une espèce invasive en Amérique du nord[9],[10] et de Anoplophora chinensis qui est considéré comme une espèce invasive en Amérique du nord et en Europe [11].

En Asie, les fourmis Crematogaster matsumurai Forel font parfois leur nid dans des parties de l’arbre qui sont en décomposition [12].

Des pucerons peuvent envahir l’érable palmé. Celui-ci est très sensible à ces invasions car le nombre d’insectes augmente rapidement ce qui peut aller jusqu’à causer la chute des feuilles. La présence de cochenilles sur l’érable est également un problème, surtout dans le cas de la Pulvinaria innumerabilis qui va former de grands groupes sur l’arbre[2].

L’érable est aussi victime de l’herbivorie des scarabées japonais (Popillia japonica), qui semblent préférer les arbres avec des feuilles de couleur pourpre plutôt que vert comme c’est le cas de l’érable palmé[13].

Les bactéries peuvent également être un problème pour l’érable palmé. Des phytoplasmes du sous-groupe 16 Srl-D peuvent causer des proliférations qui sont connues dans ce cas-ci sous le nom du syndrome du « balai de sorcière »[14].

Propriétés

Agent allergisant

L’érable palmé, ayant une pollinisation qui se fait par le vent, produit beaucoup de pollen. Ce pollen peut induire le rhume des foins[15].

Utilisation

La vitexine, présente dans les feuilles d’Acer palmatum lorsque celles-ci prennent leurs couleurs d’automne, présente un intêret pour les firmes pharmaceutiques et cosmétiques. En effet, cette molécule inhibe les dérivés réactifs de l’oxygène (ROS en anglais) produit lorsque la peau est exposée à des rayons UV. Il semble donc que ceci puisse être utilisé pour avoir un effet anti-âge[16].

Culture

L’érable palmé a principalement un rôle ornemental dans les jardins. Il a été largement cultivé par les Japonais mais il est aussi très apprécié par les jardiniers du monde entier. En raison d'un important polymorphisme du à de nombreuses sélections, il en existe près d'un millier de cultivars des différentes sous-espèces avec d'importantes différences dans la forme et la couleur des feuilles, la texture et la couleur d'écorce et la taille. Certaines variétés sont fréquemment utilisées pour faire des bonsaïs.

Les jeunes pousses sont sensibles et sont cultivées en intérieur jusqu’à 4 ans avant d’être plantées dehors[6].

Aspect culturels et historiques

Au Japon, on célèbre son passage aux couleurs d'automne (kōyō) lors de manifestations populaires nommées momiji.

Notes et références

  1. a et b « Catalogue of Life : Acer palmatum C.P. Thunberg ex A. Murray », sur www.catalogueoflife.org (consulté le 13 mai 2016)
  2. a et b Edward F. Gilman and Dennis G. Watson, « Acer palmatum: Japanese Maple », sur edis.ifas.ufl.edu, 10 avril 2014 (consulté le 13 mai 2016)
  3. a b et c « Acer palmatum in Flora of China @ efloras.org », sur efloras.org (consulté le 13 mai 2016)
  4. a et b Mgr H. Léveillé, « Les Érables du Japon », Bulletin de la Société Botanique de France, vol. 53,‎ 1er janvier 1906, p. 587–593 (ISSN , DOI , lire en ligne, consulté le 13 mai 2016)
  5. Aurélien PERONNET, « France métropolitaine », sur Tela Botanica (consulté le 13 mai 2016)
  6. a et b « http://davesgarden.com/guides/articles/view/237/ », sur davesgarden.com (consulté le 13 mai 2016)
  7. « BRC - Database of Insects and their Food Plants », sur www.brc.ac.uk (consulté le 13 mai 2016)
  8. « HOSTS - The Hostplants and Caterpillars Database at the Natural History Museum », sur www.nhm.ac.uk (consulté le 13 mai 2016)
  9. (en) W. Doug Stone, T. Evan Nebeker et and Patrick D. Gerard, « Host Plants of Xylosandrus mutilatus in Mississippi », Florida Entomologist, vol. 90,‎ 1er mars 2007, p. 191–195 (ISSN , lire en ligne, consulté le 14 mai 2016)
  10. « Xylosandrus mutilatus (camphor shoot beetle) », sur www.cabi.org (consulté le 14 mai 2016)
  11. (en) P. Copini, U. Sass-Klaassen, J. den Ouden et G. M. J. Mohren, « Precision of dating insect outbreaks using wood anatomy: the case of Anoplophora in Japanese maple », Trees, vol. 28,‎ 6 octobre 2013, p. 103–113 (ISSN et , DOI , lire en ligne, consulté le 14 mai 2016)
  12. (en) Yutaka HARADA, « Diel and seasonal patterns of foraging activity in the arboreal ant Crematogaster matsumurai Forel », Entomological Science, vol. 8,‎ juin 2005, p. 167–172 (DOI , lire en ligne)
  13. (en) Rowe I., Potter D. et McNiel R., « Susceptibility of purple- versus green-leaved cultivars of woody landscape plants to the Japanese beetle », HortScience, vol. 37, no 2,‎ 2002, p. 362-366
  14. (en) Z.-N. Li, L. Zhang, L. Zhao et Y.-F. Wu, « A new phytoplasma associated with witches’-broom on Japanese maple in China », Forest Pathology, vol. 42,‎ octobre 2012, p. 371–376 (DOI , lire en ligne)
  15. (en) Richard W. Weber, « Allergen of the Month—Japanese Maple », Annals of Allergy, Asthma & Immunology, vol. 115,‎ 1er décembre 2015 (ISSN et , DOI , lire en ligne, consulté le 13 mai 2016)
  16. (en) Jin Hwa Kim, Bum Chun Lee, Jin Hui Kim et Gwan Sub Sim, « The isolation and antioxidative effects of vitexin fromAcer palmatum », Archives of Pharmacal Research, vol. 28,‎ 1er février 2005, p. 195–202 (ISSN et , DOI , lire en ligne, consulté le 13 mai 2016)

許可
cc-by-sa-3.0
版權
Auteurs et éditeurs de Wikipedia
原始內容
參訪來源
合作夥伴網站
wikipedia FR

Érable palmé: Brief Summary ( 法語 )

由wikipedia FR提供

Acer palmatum

L’Érable palmé (Acer palmatum), ou Érable japonais lisse, est une espèce indigène en Chine, en Corée, au Japon et à Taiwan. Il appartient à la famille des Sapindaceae et à la section Palmata de la classification des érables. Cette espèce d’arbre est souvent plantée dans les jardins pour ses formes et ses couleurs variées. Son nom vernaculaire érable japonais lisse, provient de la forme caractéristique fortement découpée de ses feuilles et de l'origine géographique de sa classification par le naturaliste suédois, Carl Peter Thunberg lors d'un voyage au Japon.

許可
cc-by-sa-3.0
版權
Auteurs et éditeurs de Wikipedia
原始內容
參訪來源
合作夥伴網站
wikipedia FR

Acer palmatum ( 愛爾蘭語 )

由wikipedia GA提供

Speiceas de phlanda adhmadach nádúrtha sa tSeapáin, sa tSín, sa Chóiré, sa Mhongóil thoir agus sa Rúis thoir theas,[2] is ea Acer palmatum , ar a dtugtar 'an mhailp Sheapánach' sa Ghaeilge, (Seapáinis: irohamomiji, イロハモミジ, nó momiji, 紅葉). Roghnaítí go leor saothróg difriúl den mhailp seo agus tá siad ag fás ar fud an domhain, mar gheall ar a n-éagsúlacht mhór d'fhoirmeacha tarraingteacha, cruthanna a duilleoige, agus a dathanna iontacha.[3]

Tagairtí

 src=
Suilleoga daite de mhailp Sheapánach ag an teampall Nison-i, Kyoto
  1. Stevens, P. F. (2001 onwards). Angiosperm Phylogeny Website. Version 9, June 2008 [and more or less continuously updated since]. http://www.mobot.org/MOBOT/research/APweb/.
  2. Germplasm Resources Information Network: Acer palmatum
  3. Philips, Roger (1979). Trees of North America and Europe. New York: Random House. ISBN 0-394-50259-0.
許可
cc-by-sa-3.0
版權
Údair agus eagarthóirí Vicipéid
原始內容
參訪來源
合作夥伴網站
wikipedia GA

Acer palmatum: Brief Summary ( 愛爾蘭語 )

由wikipedia GA提供

Speiceas de phlanda adhmadach nádúrtha sa tSeapáin, sa tSín, sa Chóiré, sa Mhongóil thoir agus sa Rúis thoir theas, is ea Acer palmatum , ar a dtugtar 'an mhailp Sheapánach' sa Ghaeilge, (Seapáinis: irohamomiji, イロハモミジ, nó momiji, 紅葉). Roghnaítí go leor saothróg difriúl den mhailp seo agus tá siad ag fás ar fud an domhain, mar gheall ar a n-éagsúlacht mhór d'fhoirmeacha tarraingteacha, cruthanna a duilleoige, agus a dathanna iontacha.

許可
cc-by-sa-3.0
版權
Údair agus eagarthóirí Vicipéid
原始內容
參訪來源
合作夥伴網站
wikipedia GA

Pradairo xaponés ( 加利西亞語 )

由wikipedia gl Galician提供

O pradairo xaponés,[1] ou pradairo palmado xaponés (Acer palmatum) (en xaponés:イロハカエデ irohakaede), é unha especie de pradairo nativa do Xapón e de Corea do Sur. Algunhas autoridades consideran que tamén é nativa da China,[2] mais en Flora da China trata os pradairos semellantes chineses coma especies separadas.[3] En Galiza é común coma ornamental na xardinaxe urbana principalmente en parques, e cada vez máis en xardíns privados pola beleza da follaxe e do porte.

Descrición

É un arbusto ou árboriña de folla caediza miúda que acada alturas de 6 a 10 m, raramente 16 m; con frecuencia medra coma planta accesoria en forestas e fragas sombrizas. Pode ter múltiples toros dende o chan. En hábito de crecemento, toma formas de pirámide (especialmente cando é novo) ou de cúpula, cando maduro.[4] As follas de 4-12 cm de longo e ancho, palmadas lobuladas con 5-7-9 lóbulos agudos rematados en punta; de cores verdes ou purpúreas avermelladas tornándose vermellas brillantes polo outono. Algunhas especies son moi decorativas polas súas follas encarnadas púrpura transparentes na primavera, máis tenues polo verán, volvéndose vermello violáceas polo outono. As flores están en pequenas cimas, son individuais, con 5-sépalos vermellos ou púrpuras e 5-pétalos abrancazados. O froito consiste nun par de sámaras con ás, cada unha de 2-3 cm de longo con sementes de 6-8 mm. As súas sementes e as de especies semellantes requiren se estratificar para xermolaren.[4][5]

Na natureza, Acer palmatum presenta considerábel variación xenética, pois as sementeiras da mesma árbore paterna poden mostrar diferenzas en características como o tamaño e a forma da folla, ou a cor.[4]

Recoñécense tres subespecies:[4][5]

  • Acer palmatum subsp. palmatum. Follas miúdas, 4–7 cm de largo, 5-7 lóbulos e marxes duplo serrados; ás de sementes de 10–15 mm; máis baixas altitudes a través do centro e sur do Xapón (Hokkaido fica excluído).
  • Acer palmatum subsp. amoenum (Carrière) H.Hara. Follas máis grandes, 6–10 cm de largo, 7-9 lóbulos e marxes simple serrados; ás de sementes de 20–25 mm. Maiores altitudes do Xapón e de Corea do Sur.
  • Acer palmatum subsp. matsumurae Koidz. As máis grandes follas, 9–12 cm de largo, 7 (raramente 5 ou 9) lóbulos e marxes duplo serrados; ás de sementes de 15–25 mm. Maiores altitudes do Xapón.

Cultivo e usos

 src=
Pradairo xaponés amosando a forma de cúpula.

Pode medrar en áreas temperadas de todo o mundo, dende que fora exportada no s. XIX dende o Xapón, onde xa era cultivada dende hai moitos séculos.[4] Numerosos cultivares están dispoñíbeis comercialmente e son un ítem popular na xardinaxe de Europa e de América do Norte. Os cultivares de follas vermellas son os máis sonados, seguidos polos arbustos verdes con follas profundamente disectadas.[4] É tamén unha elección popular e axeitada para entusiastas do bonsai e ten sido usada para esta arte a través da súa historia.

Condicións de crecemento

Como moitos pradairos, axéitase ebn a calquera condición, mais medra mellor en solos fondos, ben drenados e fértiles. Medra ben coma árbore secundaria, aturando recunchos sombrizos. Porén, tamén provocan moita sombra, facendo en extremo dificultosa o avance doutras especies. Nalgúns bosques pódese converter en especie invasora.

Cultivares

Sobre 1.000 cultivares foron elixidos por características particulares, e poden só ser propagados por enxerto. Algúns deses non están en cultivo no Hemisferio Occidental ou se perderon por xeracións, mais moitos novos cultivares se desenvolven cada década.[4] Os cultivares elíxense por aspectos fenotípicos como forma e tamaño de follas (suave a profundamente lobuladas, algúns palmados), cor da folla (de clarísima a verde escura ou de vermella a púrpura negra, ou variegadas con diversos patróns de branco e rosa), textura e cor da casca, e patróns de crecemento. Algúns cultivares son árbores fortes e máis grandes e sólidas ou vizosas que a propia propia especie. Moitos son arbustos que raramente acadan 5 dm en altura. Uns poucos e moi delicados cultivares medran tipicamente en vasos e non chegan a máis de 3 dm. Algúns dos cultivares máis deformes ou ananos son froito de mutacións ou foron artificialmente seleccionadas sobre moitas xeracións.[4]

Moitos cultivares teñen características prominentes durante diferentes estacións do ano, incluíndo cor de novas ou vellas follas, cor no verán extraordinaria, cor e forma de samaras, ou incluso da casca, que se converte en máis brillante durante o inverno.

Cultivares de exemplo

 src=
Exemplo de variación de folla, de varios cultivares de pradairo xaponés.
 src=
Vello bonsai de 112 anos, do "Xardín Botánico de Brooklyn.

A seguir aparece unha escolma cultivares notábeis ou populares, con breves notas acerca das características que posúen durante polo menos unha estación do ano:[4]

  • 'Aka shigitatsu sawa', follas rosa abrancazadas coas veas verdes
  • 'Ao ba jo' - unha variedade anana coa follaxe de verán bronce verdosa
  • 'Atropurpureum' - follas de cor vermello viño, incluíndo as pólas novas
  • 'Bloodgood' - cultivar mellorado de 'Atropurpureum'
  • 'Butterfly' - follas miúdas cos bordos abrancazados
  • 'Deshojo' - follas brillantes vermellas claras
  • 'Dissectum' - follas tipo agullas, hábito corcorvado
  • 'Golden Pond' - follaxe verde amarelenta polo verán
  • 'Goshiki koto hime' - delicada, variegada, anana
  • 'Higasa yama' - folla engurradas, variegadas con amarelo
  • 'Hupp's Dwarf' - arbusto miúdo, mesto, con follas miudiñas
  • 'Issai nishiki kawazu' - moi rugaso, coa casca rexa
  • 'Kagiri nishiki' - semellante a 'Butterfly' porén con tons máis rosados
  • 'Karasu gawa' - crecemento amodo, variegada con brillante rosa e branco
  • 'Katsura' - follas amarelas verdes punteadas con alaranxado
  • 'Koto no ito' - follas verde claras, coma fíos
  • 'Little Princess' - de pólas separadas, anana, con hábito irregular
  • 'Mama'- anana arbustiva con follaxe extremadamente variábel
  • 'Masu murasaki' - árboriña coas follas púrpuras
  • 'Mizu kuguri' - os gomos novos con pintas alaranxadas, hábito moi amplo
  • 'Nishiki gawa' - axeitada para bonsais
  • 'Nomura nishiki' - púrpura negro, follas en punta
  • 'Ojishi' - moi anana, medra só uns poucos centímetros por ano
  • 'Osakazuki' - arbusto tipo árbore con espectaculares cores outonizas
  • 'Peaches and Cream' - semellante a 'Aka shigitatsu sawa'
  • 'Pink Filigree' - finamente disectada, follas pardas rosadas
  • 'Red Filigree Lace' - feble, finamente disectada, púrpura negro
  • 'Sango kaku' - "pradairo de casca de coral" con rosa avermellado
  • 'Seiryu' - arbusto tipo árbore, verde con follas finamente disectadas
  • 'Shikage ori nishiki'- arbusto forma de vaso con follaxe purpúrea
  • 'Skeeter's Broom' - derivado de 'Bloodgood' "lixo de bruxa"
  • 'Tamukeyama' - finamente disectado, púrpura negro, hábito en fervenza
  • 'Tropenburg' - magro, crecemento vertical, follas convexas lobuladas, púrpuras
  • 'Tsuma gaki' - follas amarelas cos bordos vermello purpúreos
  • 'Uki gumo' - prominente, variegada en branco
  • 'Waka momiji' - outro "pradairo de casca de coral"
  • 'Yuba e' - árbore vertical con variegado escarlata
 src=
Plantas de follaxe vermella, vendidas coma 'Atropurpureum' e 'Bloodgood'.

Ademais dos cultivares descritos arriba, un número de grupos de cultivares foron naturalmente seleccionados co tempo estendendo as sementeiras. Moitos deses cultivares véndense co mesmo nome, polo que hai moita ambigüidade para os distinguir.[4] En particular, un número de pradairos xaponeses vermellos negruzcos véndense coma "Atropurpureum" e "Bloodgood". Moitos pradairos con follaxes delicadas en fitas comercialízanse cos nomes de "Dissectum", "Filigree" ou "Laceleaf".[4]

Especies semellantes

O termo "pradairo xaponés" tamén se usa para describir outras especies dentro de series Palmata, similar a A. palmatum e son nativas do Xapón, Corea, China incluíndo:

Estes pradairos fenotipicamente variábeis dentro de cada especie, poden hibridar con outros, distinguíndose entre eles podendo ser materia de gradiente de especiación. En propagación comercial, A. palmatum é frecuentemente usado como portaenxertos desas outras especies.[4]

Notas

  1. Nome vulgar preferido en galego, en Termos Esenciais de Botánica, entrada 555; Comizión de Normalización Lingüística da Escola Politécnica Superior de Lugo, Universidade de Santiago de Compostela, 2002.
  2. Germplasm Resources Information Network: Acer palmatum Arquivado 20 de febreiro de 2009 en Wayback Machine.
  3. Flora of China (draft): Acer[Ligazón morta]
  4. 4,00 4,01 4,02 4,03 4,04 4,05 4,06 4,07 4,08 4,09 4,10 4,11 van Gelderen, C.J. & van Gelderen, D.M. (1999). Maples for Gardens: A Color Encyclopedia.
  5. 5,0 5,1 Rushforth, K. (1999). Trees of Britain and Europe. Collins ISBN 0-00-220013-9.

Véxase tamén

許可
cc-by-sa-3.0
版權
Autores e editores de Wikipedia
原始內容
參訪來源
合作夥伴網站
wikipedia gl Galician

Pradairo xaponés: Brief Summary ( 加利西亞語 )

由wikipedia gl Galician提供

O pradairo xaponés, ou pradairo palmado xaponés (Acer palmatum) (en xaponés:イロハカエデ irohakaede), é unha especie de pradairo nativa do Xapón e de Corea do Sur. Algunhas autoridades consideran que tamén é nativa da China, mais en Flora da China trata os pradairos semellantes chineses coma especies separadas. En Galiza é común coma ornamental na xardinaxe urbana principalmente en parques, e cada vez máis en xardíns privados pola beleza da follaxe e do porte.

許可
cc-by-sa-3.0
版權
Autores e editores de Wikipedia
原始內容
參訪來源
合作夥伴網站
wikipedia gl Galician

Japanski javor ( 克羅埃西亞語 )

由wikipedia hr Croatian提供

Japanski javor (dlanastolisni javor, lat. Acer palmatum) je bjelogorično stablo iz porodice Sapindaceae.

Raste u visinu od 5 do 8 metara, ima kupolastu krošnju. Često se deblo dijeli već u bazi.[1] Grančice i peteljke su glatke, a listovi se sastoje od 5 do 9 listića nazubljenog ruba. Između listića duboki su rezovi, zbog čega list izgleda kao široko otvorena ruka s raširenim prstima. Listovi su 4-12 cm dugi i već u proljeće imaju raznobojne nijanse zelene, žute i crvene boje. U jesen, crvena boja postaje izraženija.

Dvospolni cvjetovi su ljubičasto-crvene boje, raspoređeni u kratke cvatove. Oplođeni cvjetovi razvijaju se u krilate plodove, koji su u paru na kratkim peteljkama. Sjeme ima promjer zrna 6-8 mm[2]

Japanski javor je samonikla vrsta u Japanu, Koreji i Kini, a širom svijeta, popularan je kao ukrasno stablo. Ima mnogo kultivara. Najbolje uspijeva u umjereno vlažnim, blago kiselim, plodnim tlima. Ne bi trebao biti izložen jakim vjetrovima.

Razmnožava se iz sjemena ili reznicama.

Galerija

Izvori

  1. van Gelderen, C.J. & van Gelderen, D.M. (1999). Maples for Gardens: A Color Encyclopedia.
  2. Rushforth, K. (1999). Trees of Britain and Europe. Collins
Logotip Zajedničkog poslužitelja
Na Zajedničkom poslužitelju postoje datoteke na temu: Japanski javor.
許可
cc-by-sa-3.0
版權
Autori i urednici Wikipedije
原始內容
參訪來源
合作夥伴網站
wikipedia hr Croatian

Japanski javor: Brief Summary ( 克羅埃西亞語 )

由wikipedia hr Croatian提供

Japanski javor (dlanastolisni javor, lat. Acer palmatum) je bjelogorično stablo iz porodice Sapindaceae.

Raste u visinu od 5 do 8 metara, ima kupolastu krošnju. Često se deblo dijeli već u bazi. Grančice i peteljke su glatke, a listovi se sastoje od 5 do 9 listića nazubljenog ruba. Između listića duboki su rezovi, zbog čega list izgleda kao široko otvorena ruka s raširenim prstima. Listovi su 4-12 cm dugi i već u proljeće imaju raznobojne nijanse zelene, žute i crvene boje. U jesen, crvena boja postaje izraženija.

Dvospolni cvjetovi su ljubičasto-crvene boje, raspoređeni u kratke cvatove. Oplođeni cvjetovi razvijaju se u krilate plodove, koji su u paru na kratkim peteljkama. Sjeme ima promjer zrna 6-8 mm

Japanski javor je samonikla vrsta u Japanu, Koreji i Kini, a širom svijeta, popularan je kao ukrasno stablo. Ima mnogo kultivara. Najbolje uspijeva u umjereno vlažnim, blago kiselim, plodnim tlima. Ne bi trebao biti izložen jakim vjetrovima.

Razmnožava se iz sjemena ili reznicama.

許可
cc-by-sa-3.0
版權
Autori i urednici Wikipedije
原始內容
參訪來源
合作夥伴網站
wikipedia hr Croatian

Japanshlynur ( 冰島語 )

由wikipedia IS提供

Japanshlynur (fræðiheiti: Acer palmatum) er lauffellandi trjátegund og hlynur sem oftast nær 6-10 m hæð. Upprunalega heimkynni japanshlyns eru Japan, Norður-Kórea, Austur-Mongólía og suðaustur-Rússland. Í ræktun eru fjölmörg afbrigði af japanshlyn en þau eru vinsæl garðtré vegna forms, lögunar laufblaða og litfegurðar.

 src=
Gamalt tré á víðavangi að vori
 src=
Sama tré að hausti
 src=
Lituð lauf Japanshyns í Nison-in musterinu í Kyoto

許可
cc-by-sa-3.0
版權
Höfundar og ritstjórar Wikipedia
原始內容
參訪來源
合作夥伴網站
wikipedia IS

Acer palmatum ( 義大利語 )

由wikipedia IT提供

L'acero palmato (Acer palmatum Thunb.), o momiji, è un arbusto appartenente alla famiglia delle Sapindaceae. È originario dell'estremo oriente (Giappone, Korea, Taiwan e Cina). Insieme all'A. japonicum, all'A. shirasawanum, all'A. sieboldianum e all'A. pseudosieboldianum viene comunemente chiamato acero giapponese. Anche l'A. circinatum viene fatto comunemente rientrare nella famiglia degli aceri giapponesi, pur essendo originario degli Stati Uniti occidentali.[1]

Descrizione

L'A. palmatum è una pianta decidua, cresce come arbusto o piccolo albero e può raggiungere i 6-10 metri di altezza, in alcuni casi può arrivare fino a 16 metri. Da giovane ha un portamento a piramide rovesciata, negli esemplari adulti assume una forma a cupola.

 src=
Esempi di foglie varie cultivar di Acer palmatum

Le foglie sono caduche, opposte, palmato-lobate con 5-7 o 9 lobi, profondamente incise. Le dimensioni del lembo, di norma, sono di 3,5-6 cm di lunghezza e 3-7 di larghezza.

I fiori sono unisessuali o ermafroditi, riuniti in infiorescenze a corimbo, poco evidenti (5-6 mm di diametro); fioriscono nel periodo di marzo-aprile prima della ripresa vegetativa. Il fiore è composto da 5 sepali color porpora, giallo o verde e da 5 petali.

I frutti sono disamare molto divergenti e lungamente peduncolate, della dimensione di 1,5-2 cm ogni samara; maturano nella tarda estate. Il seme, grande 5-8 mm, necessita di stratificazione per germogliare.

Tassonomia

 src=
Illustrazione di Von Siebold 1870

La facilità con cui si differenzia spontaneamente in forme differenti ha favorito nel tempo il lavoro dei selezionatori e degli ibridatori (in particolare giapponesi) e la conseguente nascita di centinaia di varietà differenti:

  • A. p. 'Atropurpureum': dalle foglie porpora che virano al viola in autunno
  • A. p. 'Beni Kagami': dalle foglie rosse
  • A. p. 'Dissectum': dalle foglie profondamente incise, verdi in estate, giallo carico in autunno
  • A. p. 'Dissectum Atropurpureum Crimson King':dalle foglie che virano dal rosa primaverile, al verde chiaro, al rosso scuro in autunno

Coltivazione e usi

L'A. palmatum viene coltivato da secoli in Giappone per il suo portamento e la bellezza del fogliame, particolarmente evidente in autunno quando assume una vivace colorazione rossa. Ampiamente coltivato nei vivai dove si possono trovare numerosissime cultivar, riprodotte prevalentemente per talea. Molto apprezzato anche nella tecnica del bonsai, grazie alla grande adattabilità alla coltivazione in vaso. Non ha esigenze particolari per quanto riguarda il tipo di terreno e l'altitudine (dai 100 ai 1300 metri s.l.m.), ma teme i ristagni idrici e le correnti eccessivamente fredde; per quanto riguarda l'esposizione bisogna tener conto del fatto che, pur amando esposizioni soleggiate, è consigliabile l'ombreggiamento nelle ore con eccessiva insolazione nei climi più caldi (in particolare per le varietà a foglia verde o variegata).[1] Non ama particolarmente le potature, in particolar modo quelle più severe, alle quali reagisce in modo stentato.[1]

Galleria d'immagini

Note

  1. ^ a b c Luisa Ferrari, Aceri, fuoco d'ottobre, in giardinaggio, n. 10, ottobre 2010, p. 25.

 title=
許可
cc-by-sa-3.0
版權
Autori e redattori di Wikipedia
原始內容
參訪來源
合作夥伴網站
wikipedia IT

Acer palmatum: Brief Summary ( 義大利語 )

由wikipedia IT提供

L'acero palmato (Acer palmatum Thunb.), o momiji, è un arbusto appartenente alla famiglia delle Sapindaceae. È originario dell'estremo oriente (Giappone, Korea, Taiwan e Cina). Insieme all'A. japonicum, all'A. shirasawanum, all'A. sieboldianum e all'A. pseudosieboldianum viene comunemente chiamato acero giapponese. Anche l'A. circinatum viene fatto comunemente rientrare nella famiglia degli aceri giapponesi, pur essendo originario degli Stati Uniti occidentali.

許可
cc-by-sa-3.0
版權
Autori e redattori di Wikipedia
原始內容
參訪來源
合作夥伴網站
wikipedia IT

Japanse esdoorn ( 荷蘭、佛萊明語 )

由wikipedia NL提供
 src=
bladeren van Acer palmatum 'Atropurpureum'

De Japanse esdoorn (Acer palmatum) is een plant uit de zeepboomfamilie (Sapindaceae). Het is meestal een struik tot kleine boom met een dicht bladerdak dat in het najaar rood, geel of oranje kleurt. De plant heeft knoppen die kleiner zijn dan 3 mm en niet samenstotende bladmerken.

De herkomst van de Japanse esdoorns

Esdoorns zijn als grote bomen inheems in Europa en Noord-Amerika, als groeiende heesters of kleine bomen afkomstig uit Japan en Korea.

Plantkenmerken

De Japanse esdoorns zijn langzaam groeiende struiken of kleine meerstammige bomen. Acer palmatum kan met zijn waaiervormige kroon 10 m hoog worden, terwijl Acer palmatum ‘Crimson Queen ‘slechts' 3 m bereikt. De schors en takken van de boom zijn grijs tot grijsbruin en glad. De bladeren zijn dubbel gezaagd en vijf- tot negenlobbig, soms diep ingesneden en in het najaar oranjerood of paarsrood. Van sommige soorten zijn de bladeren paarsrood en blijven dat de hele zomer. Zij kleuren in de herfst felrood. De bloemen zijn hangende, gesteelde, paarsrode tuilen, die in april/juni verschijnen. De vruchten zijn gevleugelde noten. De vruchtvleugels vormen een stompe hoek.

In de tuin

De Japanse esdoorn verlangt een vochthoudende maar doorlatende grond die bij voorkeur rijk aan humus is en licht zuur. Het liefst krijgen zij gefilterd licht door de bladeren van een grotere loofboom. Vooral de roodbladige soorten kunnen bruine bladranden krijgen door verbranding in de volle zon. Vlak na het uitlopen van de bladeren zijn ze vatbaar voor late vorst en een enigszins beschutte standplaats is daarom aan te bevelen. Men snoeit de esdoorn bij voorkeur niet, maar indien nodig zeker niet van februari tot juni: vanwege een sterke sapstroom in het voorjaar zou het boompje dood "bloeden". De Japanse esdoorn is onmisbaar in de Japanse tuin.

Een aantal cultivars van Acer palmatum bladeren naam cultivar kenmerken drie-, vijf- of zevendelig 'Atropurpureum' Tot 4 m hoge struik met donkerroodbruine bladeren. De herfstverkleuring is rood. 'Bloodgood' Is in de Verenigde Staten geselecteerd. Is een tragere groeier dan de vorige. zeven- tot negendelig 'Osakasuki' Met bronsrode, zevenlobbige bladeren, deze worden later bronsgroen. 'Elegans' Opgaande struik. De bladeren zijn zevenlobbig, aanvankelijk bronskleurig roze, in de herfst, oranje geel. fijn verdeeld 'Dissectum' - bijna tot aan de basis 'Dissectum Nigrum' Als vorige maar tragere groeier met zwartrode bladeren 'Dissectum Atropurpureum' Is ook bekend als A. palmatum 'Ornatum'. Idem als 'Dissectum' maar heeft een kogelvormige groei met bruinrode bladeren.
 src=
Bladvormen
Wikimedia Commons Mediabestanden die bij dit onderwerp horen, zijn te vinden op de pagina Acer palmatum op Wikimedia Commons.
許可
cc-by-sa-3.0
版權
Wikipedia-auteurs en -editors
原始內容
參訪來源
合作夥伴網站
wikipedia NL

Japanse esdoorn: Brief Summary ( 荷蘭、佛萊明語 )

由wikipedia NL提供
 src= bladeren van Acer palmatum 'Atropurpureum'

De Japanse esdoorn (Acer palmatum) is een plant uit de zeepboomfamilie (Sapindaceae). Het is meestal een struik tot kleine boom met een dicht bladerdak dat in het najaar rood, geel of oranje kleurt. De plant heeft knoppen die kleiner zijn dan 3 mm en niet samenstotende bladmerken.

許可
cc-by-sa-3.0
版權
Wikipedia-auteurs en -editors
原始內容
參訪來源
合作夥伴網站
wikipedia NL

Klon palmowy ( 波蘭語 )

由wikipedia POL提供
 src=
'Sango kaku'
 src=
'Dissectum Garnet'
 src=
'Ornatum'

Klon palmowy (Acer palmatum Thunb.) – gatunek drzewa należący do rodziny mydleńcowatych (Sapindaceae). W obrębie rodzaju klasyfikowany do sekcji Palmata i serii Palmata[2]. Pochodzi z Japonii i Korei Południowej[2]. Ze względu na ozdobne liście uprawiany jako drzewo ozdobne.

Morfologia

Pokrój
Osiąga wysokość od 3 do 5 metrów. Istnieją odmiany karłowate. Kora gładka, szarobrązowa lub szara.
Liście
Głęboko wycięte, o średnicy do 10 cm. Pięć do siedmiu, klapowe. Kolorystyka zależna od odmiany, od zielonej poprzez pomarańczową do ciemnoczerwonej.
Kwiaty
Czerwonopurpurowe kwiatostany, drobne. Mają 5-działkowy kielich, 5-płatkową koronę. 1 słupek i 8 pręcików.
Owoce
Orzeszki z rozwartymi skrzydełkami. Długość do 2 cm, koloru od brązu do czerwonego.

Odmiany uprawne

Forma typowa jest w ogrodnictwie używana głównie jako podkładka do szczepienia barwnych odmian. Uprawia się głównie odmiany ozdobne, których jest ponad 300.

  • 'Atropurpureum' – odmiana najczęściej uprawiana. Ma ciemnoczerwone przez cały rok liście i rośnie powoli. Jest odporna na mróz.
  • 'Dissectum' – odmiana o zwisających gałęziach. Liście klapowane, głęboko powcinane z postrzępionymi brzegami, zielone. Jesienią przebarwiają się na kolor od jaskrawożółtego do pomarańczowego.
  • 'Dissectum Garnet' – odmiana o bardzo ozdobnych liściach; ciemnoczerwonych i głęboko powcinanych. Niewielkie, do 1,5 m wysokości drzewko. Szczególnie ładnie prezentuje się nad oczkami wodnymi. Jest wrażliwa na mróz. Dlatego też często uprawiana jest w dużych donicach i na zimę przetrzymywana w piwnicy, ewentualnie na polu, ale okrywana.
  • 'Ornatum' – ma gęstą, parasolowatą koronę. Dorasta do wysokości 2m, przy szerokości korony do 4 m. Liście klapowane, wiosną brązowoczerwone, później brązowozielone. Jesienią przebarwiają się na ogniście czerwony kolor.
  • 'Sangokaku' ('Senakaki') – odmiana o koralowoczerwonych pędach, szczególnie ozdobnych zimą. Liście zielone z czerwonymi obrzeżeniami, jesienią przebarwiają się na złoty kolor.

Zastosowanie

Roślina ozdobna. Gatunek chętnie sadzony jako niewielkie drzewo ozdobne. Jest najczęściej sadzonym w celach ozdobnych gatunkiem klonu[3]. Odmiany o barwnych i głęboko wcinanych liściach doskonale komponują się z innymi roślinami. Szczególnie nadają się do ogrodów skalnych i obsadzania oczek wodnych. Jest też jednym z gatunków używanych do uprawy doniczkowej typu bonsai.

Uprawa

Wymaga żyznej i stale, umiarkowanie wilgotnej gleby i osłoniętych stanowisk. Liście najlepiej wybarwiają się na słonecznym stanowisku. Nie wymaga przycinania. Niektóre odmiany (np. 'Dissectum Garnet') są wrażliwe na mróz. Uprawiany jest zazwyczaj z sadzonek wyprodukowanych przez szkółki ogrodnicze, samodzielne rozmnażanie jest trudne.

Przypisy

  1. Stevens P.F.: Angiosperm Phylogeny Website (ang.). 2001–. [dostęp 2010-02-05].
  2. a b c Germplasm Resources Information Network (GRIN). [dostęp 2010-05-27].
  3. Geoff Burnie i inni: Botanica. Rośliny ogrodowe. Könemann, 2005. ISBN 3-8331-1916-0.

Bibliografia

  1. Miłowit Boguszewicz, Piotr Banaszczak: Katalog roślin II : drzewa, krzewy, byliny polecane przez Związek Szkółkarzy Polskich. Warszawa: Agencja Promocji Zieleni. Związek Szkółkarzy Polskich, 2003. ISBN 83-912272-3-5.
  2. Zbigniew Podbielkowski: Słownik roślin użytkowych. Warszawa: PWRiL, 1989. ISBN 83-09-00256-4.
  3. Maciej Mynett, Magdalena Tomżyńska: Krzewy i drzewa ozdobne. Warszawa: MULTICO Oficyna Wyd., 1999. ISBN 83-7073-188-0.
  4. Michel Lis: Les arbres du jardin. Bagneux: Sélection du Reader’s Digest, 2003.
 src=
Przykłady liści czterech odmian klonu palmowego
許可
cc-by-sa-3.0
版權
Autorzy i redaktorzy Wikipedii
原始內容
參訪來源
合作夥伴網站
wikipedia POL

Klon palmowy: Brief Summary ( 波蘭語 )

由wikipedia POL提供
 src= 'Sango kaku'  src= 'Dissectum Garnet'  src= 'Ornatum'  src= Bonsai

Klon palmowy (Acer palmatum Thunb.) – gatunek drzewa należący do rodziny mydleńcowatych (Sapindaceae). W obrębie rodzaju klasyfikowany do sekcji Palmata i serii Palmata. Pochodzi z Japonii i Korei Południowej. Ze względu na ozdobne liście uprawiany jako drzewo ozdobne.

許可
cc-by-sa-3.0
版權
Autorzy i redaktorzy Wikipedii
原始內容
參訪來源
合作夥伴網站
wikipedia POL

Acer jucundum ( 葡萄牙語 )

由wikipedia PT提供

Acer jucundum é uma espécie de árvore do gênero Acer, pertencente à família Aceraceae.[1]

Referências

  1. «Acer jucundum». Sistema Global de Informação sobre Biodiversidade (em inglês). Consultado em 5 de setembro de 2019

Bibliografia

  • D. Grosser, W. Teetz: Ahorn. In: Einheimische Nutzhölzer (Loseblattsammlung). Informationsdienst Holz, Holzabsatzfond – Absatzförderungsfonds der deutschen Forst- und Holzwirtschaft, Bonn 1998, ISSN 0446-2114.
  • Helmut Pirc: Ahorne. Mit Zeichnungen von Michael Motamen. Ulmer, Stuttgart 1994, ISBN 3-8001-6554-6
  • Geoff Nicholls; Tony Bacon (1 June 1997). The drum book. Hal Leonard Corporation. pp. 54–. ISBN 9780879304768
  • Huxley, A., ed. (1992). New RHS Dictionary of Gardening. Macmillan ISBN 0-333-47494-5.
  • Joseph Aronson (1965). The encyclopedia of furniture. Random House, Inc.. pp. 300–. ISBN 9780517037355.
  • Philips, Roger (1979). Trees of North America and Europe. New York: Random House, Inc.. ISBN 0-394-50259-0.
  • Phillips, D. H. & Burdekin, D. A. (1992). Diseases of Forest and Ornamental Trees. Macmillan. ISBN 0-333-49493-8.

 title=
許可
cc-by-sa-3.0
版權
Autores e editores de Wikipedia
原始內容
參訪來源
合作夥伴網站
wikipedia PT

Acer jucundum: Brief Summary ( 葡萄牙語 )

由wikipedia PT提供

Acer jucundum é uma espécie de árvore do gênero Acer, pertencente à família Aceraceae.

許可
cc-by-sa-3.0
版權
Autores e editores de Wikipedia
原始內容
參訪來源
合作夥伴網站
wikipedia PT

Javor dlaňolistý ( 斯洛伐克語 )

由wikipedia SK提供

Javor dlaňolistý (Acer palmatum) je druh javora, pôvodne sa vyskytujúceho v Japonsku, v Kórei, na Taiwane a vo východnej Číne. Zvyčajne dosahuje výšky 15 metrov, jeho listy sú dlhé a široké 5 až 12 centimetrov. Ako väčšina javorov, je aj javor dlaňolistý prispôsobivý, no najlepšie sa mu darí v hlbokých, dobre zavlažovaných, úrodných pôdach. Nemá rád celodenný úpal a závlahu počas horúcich dní (voda spáli listy).

Kultivary

  • Bloodgood
  • Burgundy Lace
  • Higasayama
  • Moonfire
  • Novum
  • Redleaf
  • Sango Kaku

Iné projekty


Dahlia redoute.JPG Tento článok týkajúci sa botaniky je zatiaľ „výhonok“. Pomôž Wikipédii tým, že ho doplníš a rozšíriš.
許可
cc-by-sa-3.0
版權
Autori a editori Wikipédie
原始內容
參訪來源
合作夥伴網站
wikipedia SK

Javor dlaňolistý: Brief Summary ( 斯洛伐克語 )

由wikipedia SK提供

Javor dlaňolistý (Acer palmatum) je druh javora, pôvodne sa vyskytujúceho v Japonsku, v Kórei, na Taiwane a vo východnej Číne. Zvyčajne dosahuje výšky 15 metrov, jeho listy sú dlhé a široké 5 až 12 centimetrov. Ako väčšina javorov, je aj javor dlaňolistý prispôsobivý, no najlepšie sa mu darí v hlbokých, dobre zavlažovaných, úrodných pôdach. Nemá rád celodenný úpal a závlahu počas horúcich dní (voda spáli listy).

許可
cc-by-sa-3.0
版權
Autori a editori Wikipédie
原始內容
參訪來源
合作夥伴網站
wikipedia SK

Pahljačasti javor ( 西班牙、卡斯蒂利亞西班牙語 )

由wikipedia SL提供

Pahljačasti javor (znanstveno ime Acer palmatum) je listopadno drevo iz družine sapindovk.

Opis

Pahljačasti javor zraste od 5 do 8 metrov visoko, izjemoma tudi več in ima kupolasto krošnjo. Pogosto se deblo razcepi že v bazi[1]. Vejice in peclji tega drevesa so gladki, listi pa so 5 do 9 krpi in imajo nazobčan rob. Med krpami so globoke zareze, kar daje listu videz široko razprte dlani z iztegnjenimi prsti, po čemer je dobil tudi vrstno ime. Listi zrastejo od 4–12 cm v dolžino in so že spomladi raznobarvnih barvnih odtenkov od zelene, rumene in rdečkaste, rdeči toni pa postanjeo v jeseni še bolj izraziti.

Dvospolni cvetovi so škrlatno rdeče barve, združeni pa so v kratka socvetja. Oplojeni cvetovi se razvijejo v krilate plodove, ki so v parih nameščeni na kratke peclje. Kot med plodovi je skoraj 180º, krilca pa so ob semenu zožena in se proti koncu razširijo. Krilca dosežejo dolžino 2–3 cm, seme pa je zrno premera 6–8 mm[1][2].

Razširjenost in uporabnost

Pahljačasti javor je samonikel v Koreji, na Japonskem in na Kitajskem, od tam pa je našel pot povsod po svetu, kjer je izjemno priljubljeno okrasno drevo. Najbolje uspeva na zmerno vlažni, rahlo kisli, rodovitni zemlji, ne sme pa biti izpostavljen močnemu vetru.

Razmnožuje se s semeni ali potaknjenci.

Podobne vrste

Zunanje povezave in viri

Wikimedijina zbirka ponuja več predstavnostnega gradiva o temi: Pahljačasti javor Wikivrste vsebujejo še več podatkov o temi: Pahljačasti javor
  1. 1,0 1,1 van Gelderen, C.J. & van Gelderen, D.M. (1999). Maples for Gardens: A Color Encyclopedia.
  2. Rushforth, K. (1999). Trees of Britain and Europe. Harper Collins Publishers. COBISS 19776568. ISBN 0-00-220013-9.
許可
cc-by-sa-3.0
版權
Avtorji in uredniki Wikipedije
原始內容
參訪來源
合作夥伴網站
wikipedia SL

Pahljačasti javor: Brief Summary ( 西班牙、卡斯蒂利亞西班牙語 )

由wikipedia SL提供

Pahljačasti javor (znanstveno ime Acer palmatum) je listopadno drevo iz družine sapindovk.

許可
cc-by-sa-3.0
版權
Avtorji in uredniki Wikipedije
原始內容
參訪來源
合作夥伴網站
wikipedia SL

Japansk lönn ( 瑞典語 )

由wikipedia SV提供
Se även: Acer japonicum

Japansk lönn (Acer palmatum[1]) är en kinesträdsväxtart som beskrevs av Carl Peter Thunberg. Arten ingår i släktet lönnar inom familjen kinesträdsväxter.[2][3]

Biologi och spridning

Arten blir cirka 2–3 meter hög. Den har femdelade, stjärnformiga blad som får klart vinröda färger, ofta långt innan hösten.

Japansk lönn härstammar från Japan och Kina. Den odlas som prydnadsväxt i bland annat södra delen av Sverige.[4]

Underarter och släktingar

Arten delas in i följande underarter:[1]

  • A. p. amoenum
  • A. p. palmatum

Arten Acer palmatum är både inom botaniken och i trädgårdsodling på svenska känd som japansk lönn. Detta trivialnamn används även om den besläktade arten Acer japonicum, vars artnamn just betyder 'japansk lönn'.

Galleri

Källor

  1. ^ [a b] Roskov Y., Kunze T., Orrell T., Abucay L., Paglinawan L., Culham A., Bailly N., Kirk P., Bourgoin T., Baillargeon G., Decock W., De Wever A., Didžiulis V. (ed) (13 april 2014). ”Species 2000 & ITIS Catalogue of Life: 2014 Annual Checklist.”. Species 2000: Reading, UK. http://www.catalogueoflife.org/annual-checklist/2014/details/species/id/16824826. Läst 26 maj 2014.
  2. ^ Artdatabanken, SLU. ”Acer palmatum”. artfakta.artdatabanken.se. http://artfakta.artdatabanken.se/taxon/6008851. Läst 21 oktober 2018.
  3. ^ World Plants: Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World
  4. ^ ”lönnar”. ne.se. https://www.ne.se/uppslagsverk/encyklopedi/l%C3%A5ng/l%C3%B6nnar. Läst 21 oktober 2018.

Externa länkar

許可
cc-by-sa-3.0
版權
Wikipedia författare och redaktörer
原始內容
參訪來源
合作夥伴網站
wikipedia SV

Japansk lönn: Brief Summary ( 瑞典語 )

由wikipedia SV提供
Se även: Acer japonicum

Japansk lönn (Acer palmatum) är en kinesträdsväxtart som beskrevs av Carl Peter Thunberg. Arten ingår i släktet lönnar inom familjen kinesträdsväxter.

許可
cc-by-sa-3.0
版權
Wikipedia författare och redaktörer
原始內容
參訪來源
合作夥伴網站
wikipedia SV

Japon akçaağacı ( 土耳其語 )

由wikipedia TR提供

Japon akçaağacı (Acer palmatum), akçaağaçgiller (Aceraceae) familyasından doğal olarak Japonya, Kore ve Çin'de bulunan bir akçaağaç türü.

Morfolojik özellikleri

15 m'ye kadar boylanabilen yaprak döken ağaçlardır. Kabuk yeşilimsi boz veya açık kahverengi ve pürüzsüzdür. Dalları sarı-mor, kış tomurcukları morumsu sarı, konik, büyük, 1 pullu ve pseudoterminaldir. Yaprak sapı 2–6 cm uzunluğunda; yapraklar ilk açtığında sarımsı kahverengi tüylü; elsi (palmat) yapraklar 5-7 loplu, loplar geniş, kenarı çarpık çift dişli, ucu uzun ve sivridir.

Çiçek kurulu 10-20 çiçekten oluşmuş, 3–4 cm uzunluğunda, yarı sarkık, altında 1 veya 2 çift yaprak bulunur. Çanak yapraklar 5'li, morumsu kırmızı, dikdörgen biçiminde, 3 mm uzunluğunda ve kenarları tüylüdür. Taç yapraklar soluk sarı ya da pembemsi beyaz, geniş ve küçüktür. Stamen sayısı 8, uzunluğu 3,5 mm'dir. Dişi çiçekler ise küçük bir disk içerisindedir. Ovaryum düz; birbirine karşı bulunan stigmalar uzuncadır.

Samara 1,5 cm uzunluğunda, kanatlı, kanatlar arasında geniş bir açı vardır. Nus oval-dışbükey, hafif ince damarlı ve zayıf yapılıdır. Kromozom sayısı 2n=26'dır.

Ekolojik özellikleri

Nisan ve Mayıs aylarında çiçek açar, tohumlar Eylül ayında olgunlaşır. Ilıman iklimli yerleri sever. Işık-yarı gölge ağacıdır. Besin isteği yüksek bir türdür. Kuru, humuslu, hafif ıslak ve asidik, iyi drenajlı ve organik maddece zengin topraklarda iyi yetişir. Tuzlu topraklardan kaçınır. Şiddetli donlardan zarar görür. -18 C sıcaklıklara kadar dayanır. Sıcak ve kurak iklimlerde iyi gelişmez.

Alt türler

3 alt türü tespit edilmiştir.

  • Acer palmatum subsp. palmatum. Yapraklar 4–7 cm küçük, beş veya altı loplu, kenarı çift dişli. Tohum kanatları 10–15 mm uzunluğunda. Orta ve Güney Japonya'nın alçak kesimlerinde görülür.
  • Acer palmatum subsp. amoenum (Carrière) H.Hara. Yapraklar büyük, 6–12 cm genişliğinde, yedi veya dokuz loplu, yaprak kenarı tek dişli. Tohum kanadı 20–25 mm uzunluğunda. Japonya ve Güney Kore'nin yüksek kesimlerinde bulunur.
  • Acer palmatum subsp. matsumurae Koidz. Yapraklar büyük, 6–12 cm genişliğinde, yedi loplu (bazen beş veya dokuz loplu) yaprak kenarı çift dişli; tohum kanadı 15–25 mm uzunluğunda. Japonya'nın yüksek kesimlerinde görülür.

Kültivarlar

Üretim tekniği

Tohum, çelik ve aşı ile üretilir,. İlkbahar da don tehlikesi olmayan yerlerde tohum, sıcak suda 1-2 gün ıslatıldıktan sonra sonbaharda 25gr./m² olarak ekilir.

Bonsaide kullanımı

Yer

Yaprakları güneş ve rüzgar yanıklarından korumak için doğrudan güneş ışığından ve kuvvetli rüzgarlardan korunması gerekmektedir. Bununla birlikte baharda ve sonbaharda iyi ışık alması kuvvetlenmesine ve yaprak renginin güzelleşmesine yardım eder.

Kış

-10 °C’nin altındaki soğuklardan korunması gerekir.

Sulama

Hızlı büyüme dönemlerinde su ihtiyacı ani şekilde artabilir. Bu dönemlerde toprağın tamamen kuruması beklenmeden sulanmalıdır. Güneş yanığına sebep olmamak için kuvvetli güneş ışığı aldığı saatlerde yapraklarını ıslatmamaya özen gösterin.

Beslenme

Yaprakları karşılaşabileceği tehlikelere karşı kuvvetlendirmek ve ağacın hızlı gelişmesini sağlamak için baharda yaprak tomurcukları patlar patlamaz yüksek azot gübresi haftada bir verilir. Gübrelemeyi erkenden bitirmek kısa yaprak düğümleri (internod) oluşmasını ve bitmiş ya da gelişmiş ağaçlarda daha iyi gelişim olmasını sağlar.

Yapraklar sertleşmeye başlayınca 15 günde bir daha dengeli bir gübreyle işleme devam edilir. Ağustos sonunda, kış başlamadan önce yeni çıkanların iyice sertleşmesi için 15 günde bir düşük azot ile beslenir. Bütün sezon boyunca az azotla beslenmiş ağaçlarda sonbaharda muhteşem renkler görülür ancak bu da yavaş büyümeyi sağlar.

Saksı değiştirme

Ağaç 10 yaşını geçene kadar her 1 veya 2 yılda, baharda tomurcuklar patlarken saksısı değiştirilir, gerektiği kadar da bonsai toprağı ilave edilir.

Budama

Yaprak ve dallardaki yeni alanları şekle sokma gereği hissedilmiyorsa gelişme mevsiminde patlayan ilk 1 veya 2 yapraktan sonrası kesilebilir. Kısa yaprak düğümlerine ihtiyaç duyan ağaçlar için yeni çıkan karşılıklı iki yaprak elle koparılabilir. Bu işlem kısa yaprak düğümlerine sahip hoş, ince dallar üretecek ve tomurcuklanmanın tekrarlamasını sağlayacaktır. Uzun yaprak düğümlerine sahip bütün sürgünleri yok edilir.

Yaprak kesme işlemi yaz ortasında uygulanabilir. Küçük yapraklar, daha iyi dal yapısı ve sonbaharda daha kuvvetli yaprak rengi oluşmasını sağlayacaktır. Bununla birlikte yaprak azaltma sadece sağlıklı ağaçlara uygulanmalı, saksı değiştirildiği yılda, zayıf yapılı olan kırmızı yapraklı türlerde ve iki yıl art arda yapılmamalıdır.

Ağır budamalar ve şekil kazandırmayı sağlayacak budamalar sonbahardaki yaprak dökümünden tercihen bir hafta sonra veya yarı uyuma döneminde olduğundan yaraların daha çabuk iyileşeceği yaz ortasında yapılabilir. Bahar süresince asla budama yapılmaz çünkü bu dönemde akçaağaç türleri çok miktarda bitki öz suyu kaybedebilirler bu da bitkinin zayıflamasına hatta dal kaybına neden olabilir. Yapraksız kış görüntüleriyle sergilenmesi amaçlanan ağaçlarda yaz budamaları düşünülebilir.

Tel Sarma

Tel sarma bahar öncesi ile sonbahar sonrasındaki herhangi bir süreç içinde gerçekleştirilebilir. En uygunu baharda tomurcuklanma başlamadan önce, yaz ortasında yaprak kestikten sonra veya yaprak dökmesinden sonra çıplak dalları telle sarmaktır. Yılın bu dönemlerinde dallar yapraklarla dolmamıştır ve dallarda esnekliği sağlayacak özsu miktarı da yeterince çoktur.

Bahardaki tel sarmalarda dikkatli olunmalıdır çünkü yeni tomurcuklar zarar görebilir ve bahardaki hızlı gelişime ayak uyduramayan tel dallarda sıkışma izleri bırakabilir. Yaprak dökümünden sora yapılan tel sarma işleminde ağaçlar ağır soğuklardan korunmalıdır çünkü dallar bahardaki yeşerme sezonuna kadar kendini yeterince iyileştiremezler. Kışın dallar epeyce kırılgan ve nazik olacağından aniden kırılabilirler. Bu yüzden kış mevsiminde tel sarma işlemi ancak çok nazik bir şekilde yapılacaksa denenmelidir.

Üreme

 src=
Tohumlar

Tohumları olgunlaşır olgunlaşmaz ekilir. Üremenin esas yolu ise daldan köklendirme (air-layer) yöntemidir ve Mayısta bahar sürgünleri kalınlaştığında uygulanmalıdır. Kesikler çok kolay yapılabilir ancak yüksek hata oranı mevcuttur. Dolayısıyla düzgün bir şekilde tutması 2 veya 3 sezon (buradaki season kelimesini mevsim olarak değil sezon olarak çevirdim, mevsim olarak değerlendirenler öyle uygulasınlar) alabilir.

Zararlı böcekler ve hastalıklar

Yaprak bitleri, kabuk zararlıları, tırtıllar ve Verticillum wilt türleri. Gübre eksiği nedeniyle zayıf kalması, zayıf kök sistemi, saksı değişimi, yetersiz veya aşırı sulama, uyku dönemini geçirememesi gibi etkenler ağacın yaprak yanması olaylarına daha açık olmalarına neden olurlar.

Stiller

Literati stili haricindeki tüm stiller uygundur. Özel Bilgiler: Beş uçlu akçaağaçların bazı türleri yetişme alanından kaynaklanan farklılıklar gösterebilirler. Çalılık türünde olanlar (örneğin Kiyohime türü) temel olarak daha baskındırlar ve budamada dikkat edilmezse birçok seyrek zirve oluşabilir.

Çok sıcak iklimler için uygun olduğu şüphelidir. Aşırı sıcaklarda yaprakları sağlıklı tutabilmek ve hatta ağaçta tutabilmek için durmadan uğraş vermek gerekebilir. Akçaağaçlar ayrıca bir uyuklama dönemine ihtiyaç duyarlar (10 °C’nin altındaki kış günlerinde en az 44 gün boyunca). Birkaç sezon boyunca uyuklama dönemi geçirmeden hayatta kalabilir ancak gittikçe kuvvetlerini kaybederler ve eninde sonunda ölümle karşı karşıya kalırlar.

Türkçe okunuşu

Aser palmatum - (Acer palmatum)

Kaynakça

  • 1.Acartür, R., Süs Bitkileri ve Yer Örtücüler, Lazer Ofset, Ankara, 2001
  • 2.GÜNGÖR,İ., ATATOPRAK, A.,ÖZER,F., AKDAĞ,N., KANDEMİR, N.İ., Bitkilerin Dünyası Bitki Tanıma
  • Detayları İle Fidan Yetiştiriciliği Esasları, Lazer Ofset, Ankara, 2002
許可
cc-by-sa-3.0
版權
Wikipedia yazarları ve editörleri
原始內容
參訪來源
合作夥伴網站
wikipedia TR

Japon akçaağacı: Brief Summary ( 土耳其語 )

由wikipedia TR提供

Japon akçaağacı (Acer palmatum), akçaağaçgiller (Aceraceae) familyasından doğal olarak Japonya, Kore ve Çin'de bulunan bir akçaağaç türü.

許可
cc-by-sa-3.0
版權
Wikipedia yazarları ve editörleri
原始內容
參訪來源
合作夥伴網站
wikipedia TR

Acer palmatum ( 烏克蘭語 )

由wikipedia UK提供
Список
Acer amoenum Carrière
Acer decompositum Dippel
Acer dissectum Thunb.
Acer formosum Carrière
Acer friederici-guillelmii Carr
Acer incisum Dippel
Acer jucundum Carrière
Acer ornatum Carrière
Acer pinnatifidum Dippel
Acer polymorphum Siebold & Zucc. 1845 not Spach 1834
Acer pulverulentum Dippel
Acer ribesifolium Dippel
Acer roseomarginatum (Van Houtte) Koidz.
Acer sanguineum Carrière 1867 not Spach 1834
Acer septemlobum Thunb.
Acer sessilifolium Siebold & Zucc.
Negundo sessilifolium Miq.
Acer matsumurae (Koidz.) Koidz.
Посилання Commons-logo.svg Вікісховище: Acer palmatum EOL logo.svg EOL: 596824 IPNI: 781435-1 ITIS logo.svg ITIS: 182136 IUCN logo.svg МСОП: 193845 US-NLM-NCBI-Logo.svg NCBI: 66201

Клен долонеподібний, клен японський (Acer palmatum) — вид листопадних дерев роду Клен (Acer).

Будова

Листяне дерево до 12 м висотою та химерно-викривленим стовбуром.

Поширення та середовище існування

Росте у листопадних лісах на пагорбах і гірських схилах помірної зони. Зустрічається у природному оточені в Японії, Кореї, Східному Китаї.

Практичне застосування

Це невелике дерево вирощують здебільшого за дивовижну красу його листя. Отримано більше 400 культурних сортів, що суттєво відрізняються формою та кольором листя. Більшість з них виведено японськими садівниками задовго до того як дерево потрапило у Європу. Деякі сорти можуть розмножувати прищеплюванням.

Галерея

Примітки

Джерела

  • Ліс. - К.Махаон-Україна, 2008. - 304 с., іл. - С. 128
許可
cc-by-sa-3.0
版權
Автори та редактори Вікіпедії
原始內容
參訪來源
合作夥伴網站
wikipedia UK

Acer palmatum: Brief Summary ( 烏克蘭語 )

由wikipedia UK提供

Клен долонеподібний, клен японський (Acer palmatum) — вид листопадних дерев роду Клен (Acer).

許可
cc-by-sa-3.0
版權
Автори та редактори Вікіпедії
原始內容
參訪來源
合作夥伴網站
wikipedia UK

Phong Nhật Bản ( 越南語 )

由wikipedia VI提供
 src=
Phong Nhật Bản về mùa thu ở Nara, Nhật Bản

Phong Nhật Bản (danh pháp khoa học: Acer palmatum) イロハモミジ, hay momiji, 紅葉) là một loài thực vật thuộc chi Phong, họ Phong. Loài này có trên 1.000 giống và nhiều giống đã được trồng khắp thế giới do hình dạng và màu của lá[2]. Đây là giống 'Sango kaku', còn gọi là "phong vỏ san hô". Đây là loài bản địa Nhật Bản, bán đảo Triều Tiên, Trung Hoa, đông Mông Cổ và đông nam Nga.[3] Cây cao từ 6 đến 10 m, hiếm khi đạt 16 mét (52 ft), thường là cây tầng dưới trong rừng cây gỗ bóng râm.

Giới thiệu

Phong lá đỏ hay Phong (tiếng Anh là maple, tiếng Nhật là momiji) là loài lá bản mỏng, có lá chuyển mầu trước khi rụng vào mùa thu. Ở các nước có mùa thu lạnh như Nhật, Hàn, ... tầm cuối tháng 10 lá đã đổi mầu, đặc biệt là vùng núi cao có nhiệt độ thấp hơn. Phong lá đỏ được gọi chung như vậy nhưng thực tế mầu lá rất phong phú tùy chủng loại phong và thời tiết. Chỉ riêng Nhật Bản đã có hơn 1000 loài phong, hình dáng va mầu lá cũng khá khác nhau ít nhiều ví dụ: mầu đỏ tươi, đỏ sẫm, vàng, cam, tím, hồng... tùy vào chủng loài của cây phong. Không chỉ Nhật, Hàn, Trung có nhiều phong do khí hậu ôn đới, các nước như Âu Mỹ cũng có nhiều chủng loại riêng.

Đặc trưng lá Phong

Khi nói tới Phong lá đỏ, nhiều người có sự hình dung cả cây hay một rừng cây rực mầu đỏ nhưng ít người để ý rằng lá non cũng có mầu đặc trưng, sự khác biệt của các chủng Phong dễ nhận ra nhất vào lúc này. Mầu lá non thường giữ trong khoảng 2 - 4 tuần tùy điều kiện ánh sáng và nhiệt độ. Hơn nữa, không chỉ mầu lá mà kích thước và hình thùy lá cũng có sự khác biệt tùy thời điểm trong năm. Những người yêu thích lá phong còn có thú vui ép lá làm lưu niệm. Màu lá non đẹp nhất nên là khoảng 2 tiếng tắm nắng/ngày, lá mùa thu đẹp nhất khi nhiệt độ đêm khoảng 7-10 độ. Mùa hè do nắng nóng, việc cháy lá là khá bình thường ngay cả tại các nước ôn đới.

Tính đột biến cao của Phong lá đỏ

Phong lá đỏ cũng như một số loài khác (như cây Linh Sam của Việt Nam) có tính đột biến cao về chủng loại. Điều này giải thích khả năng lai và tạo ra nhiều chủng loại đến vậy. Từ loài phong thuần chủng theo thời gian đã có vô số loại phong. Và khi lấy hạt của chủng con đem gieo thì tỉ lệ nảy thành cây chung này không phải 100%, mà rất nhiều cây quay lại thành phong thuần chủng. Các chủng loại phong thường gặp

- Phong Núi (yama)

- Phong vỏ san hô (sangokaku)

- Phong thác đổ (shidare)

- Phong ba thùy (trident)

- Phong Quế (katsura) ...

Hoa và hạt Phong lá đỏ

Hoa phong thường thấy vào tháng 5 - tháng 7, có hình dáng khá đặc biệt trông như cánh bướm. Hạt cây phong được bảo vệ trong hạch và có khả năng bay xa khỏi cây nhờ cánh to và dài. Tuy nhiên việc trồng được một cây phong từ hạt không phải là dễ dàng vì phải qua nhiều xử lý (ví dụ để trong tủ lạnh 3 tháng...) trước khi đem trồng. Việc gieo hạt Phong là điều thách thức với ngay cả nhà vườn tại Nhật. Bên cạnh đó, những hạt (mới) rụng tự nhiên lại có tỉ lệ lên mầm cao ngay tại gốc cây sau khi trải qua mùa lạnh kéo dài (thường từ tháng 11 - tháng 3 năm sau).

Cách trồng và chăm sóc Phong lá đỏ

Cây có khả năng thích nghi tốt trong phạm vi rộng về ánh sáng và loại đất. Tuy nhiên, có vài yếu tố cơ bản nhất nếu trồng phong trong điều kiện khí hậu nóng như Việt Nam là đất trồng phải thoáng (tưới xong trôi hết nước, ẩm đất nhưng không ướt quá), điều lượng nắng (mùa hè nên tránh nắng gắt đến khi cây thuần), và cây Phong rất thích gió nên cần để chỗ thoáng gió. Tại Việt Nam, 3 yếu tố dưới đây là trở ngại lớn:

1. Những cơn mưa dài ngày (đất úng nước trong thời gian dài), sau đó nóng ẩm làm nấm dễ phát triển

2. Khô hanh dài trong mùa đông ở miền Bắc nhưng lại chưa đủ lạnh để cây ngủ.

3. Nắng quá gắt dễ làm cháy lá, hệ rễ cũng khó phát triển mạnh vào những ngày quá nóng

Phòng và trị bệnh

Cây phong trưởng thành thì hầu như bạn không phải lo về côn trùng hoặc bệnh. Theo kinh nghiệm làm vườn, thì việc lưu thông không khí, đủ nắng, và dùng đất thoát nước tốt sẽ giúp ngăn ngừa bệnh nấm. Thuốc trừ sâu gốc đồng hoặc các loại thuốc diệt nấm có thể giúp ích trong trường hợp bị bệnh nhưng thường cây đã thuần tại Việt Nam vài năm thì không cần dùng nữa. Thuốc phải được phun sớm vào buổi sáng để bảo ngăn ngừa độc tố, nên phun sau khi mưa. Khi cành/lá bị bệnh cần cắt cành và phiến lá đã hoặc đang chết và vứt xa ra chỗ khác. Cũng không nên phủ đất kín hết rễ cây phong vì nó sẽ là chỗ ẩn trú cho côn trùng và các loài gặm nhấm làm hại cây. Cần chú ý tăng cường thêm nước so với bình thường vào hè, chú ý trước những thay đổi đột ngột về nhiệt độ. Tưới nước vào buổi sáng là tốt nhất vì cây cần một khoảng trễ để hút nước lên lá, tưới buổi tối thì lá ẩm dễ phát sinh nấm. Phần lớn các giống phong lá xanh hơn sẽ chịu nắng tốt hơn và có hệ rễ khỏe hơn nên hay đường dùng làm cây vườn hoặc bonsai.

Chu kỳ chăm sóc trong năm (tính theo lịch Nhật Bản)

Mùa Đông (tháng 12 - tháng 2)

Vào thời kỳ lạnh giá, cần chú ý việc tưới nước. Nên giữ cho đất khô cả ngày (người dịch bổ sung: nếu bạn thấy bề mặt khô thì chỉ tưới lướt một chút nước là đủ, còn bề mặt ướt thì lớp đất bên dưới vẫn còn nhiều nước. Thời điểm này cây ngủ đông nên đăc biệt hạn chế cung cấp nước cho cây. Nhiều bạn quan tâm và tưới nhiều quá sẽ phản tác dụng). Việc tưới nước vào cuối ngày cũng có thể làm bầu đất trong chậu chặt lại và gây khó khăn cho việc lên rễ.

Mùa Xuân (tháng 3 - tháng 5)

Thời kỳ này độ lạnh đã giảm và cây đã dần phát triển, nên chú ý độ khô của đất vào thời điểm này. Việc thay chậu (trồng lại) tốt nhất là vào tháng 3. Nếu thay chậu từ trung tuần tháng 4 (lịch Nhật còn có cách tính là thượng tuần, trung tuần và hạ tuần; mỗi tuần đó tính 10 ngày) đến cuối hạ tuần tháng 5 sẽ được coi là muộn và nên tránh vì ảnh hưởng tới việc sinh trưởng. Đây cũng là thời điểm cây cần được bón phân.

Trường hợp trồng cây bonsai (trong chậu) và không muốn cây phát triển mạnh thì không bón phân cho tới tháng 5. Ngược lại, nếu muốn cây phát triển mạnh thì có thể bón từ cuối tháng 2 bằng phân hữu cơ (người dịch bổ sung: nhiệt độ tại Tokyo trung bình lạnh hơn Hà Nội 8 độ, nên cái lạnh sẽ đến sớm và kéo dài lâu hơn. Tại Hà Nội, tầm Tết (giữa tháng 2) cây đã dần sinh trưởng thay vì đầu tháng 3 như bên Nhật)

Mùa hè (tháng 6 - tháng 8)

Đây là mùa mưa và cũng là thời kỳ nắng chiếu gắt, vì vậy lúc này là thời điểm cần chăm sóc kỹ lưỡng. Vào mùa mưa, nắng sẽ giảm hơn nhưng có khả năng bị bệnh nấm mốc. Nếu trồng cây trên chậu thì cần chú ý thông gió, và phu thuốc diệt nấm nếu cần (các loại thuốc này khá phổ biến ở bất kỳ cửa hàng vật tư nông nghiệp hoặc phố bán cây cảnh). Cây trên chậu sẽ chăm khó khăn hơn cây trồng dưới đất. Từ thời kỳ này gốc đã hoạt động nhiều nên hãy ngừng bón phân.

Mùa Thu (tháng 9 - tháng 11)

Lúc này nắng đã dịu và là thời điểm đón chờ và chiêm ngưỡng lá đỏ. Vây nên cần hạn chế trồng lại cây (thay chậu) vào thời điểm này. Với thời tiết Việt Nam thì tùy vùng miền mà vẫn có thể can thiệp. Miền Bắc không nên can thiệp mạnh từ tháng 10 - tháng 12.

Hình ảnh

Chú thích

  1. ^ Stevens, P. F. (2001 onwards). Angiosperm Phylogeny Website. Version 9, June 2008 [and more or less continuously updated since]. http://www.mobot.org/MOBOT/research/APweb/.
  2. ^ Decorate with Maple Trees
  3. ^ Germplasm Resources Information Network: Acer palmatum

Tham khảo

Liên kết ngoài

 src= Phương tiện liên quan tới Acer palmatum tại Wikimedia Commons


Hình tượng sơ khai Bài viết liên quan đến Sapindales này vẫn còn sơ khai. Bạn có thể giúp Wikipedia bằng cách mở rộng nội dung để bài được hoàn chỉnh hơn.
許可
cc-by-sa-3.0
版權
Wikipedia tác giả và biên tập viên
原始內容
參訪來源
合作夥伴網站
wikipedia VI

Phong Nhật Bản: Brief Summary ( 越南語 )

由wikipedia VI提供
 src= Phong Nhật Bản về mùa thu ở Nara, Nhật Bản

Phong Nhật Bản (danh pháp khoa học: Acer palmatum) イロハモミジ, hay momiji, 紅葉) là một loài thực vật thuộc chi Phong, họ Phong. Loài này có trên 1.000 giống và nhiều giống đã được trồng khắp thế giới do hình dạng và màu của lá. Đây là giống 'Sango kaku', còn gọi là "phong vỏ san hô". Đây là loài bản địa Nhật Bản, bán đảo Triều Tiên, Trung Hoa, đông Mông Cổ và đông nam Nga. Cây cao từ 6 đến 10 m, hiếm khi đạt 16 mét (52 ft), thường là cây tầng dưới trong rừng cây gỗ bóng râm.

許可
cc-by-sa-3.0
版權
Wikipedia tác giả và biên tập viên
原始內容
參訪來源
合作夥伴網站
wikipedia VI

Клён дланевидный ( 俄語 )

由wikipedia русскую Википедию提供
 src=
Клён с шатровидной кроной

Дланевидный клён выращивался по всему миру в районах с умеренным климатом начиная с 1800-х годов и столетиями культивировался в Японии[4].

История красного японского клёна

Когда шведский ботаник Карл Тунберг путешествовал в Японию в конце XVIII столетия, он сделал рисунки маленького дерева, которое со временем стало синонимом высокого искусства восточного садоводства. Первый экземпляр прибыл в Англию в 1820 году и был назван Acer palmatum по напоминающей руку форме его листьев[6]. Для японцев это вряд ли стало сюрпризом, так как по-японски эта группа клёнов называется словами каэдэ и момидзи, что значит, соответственно, «лягушачья лапка» и «ладошка».

Японские селекционеры столетиями выводили сорта клёнов, растущих в этой стране и в соседних Корее и Китае. В наши дни на рынке представлены сотни сортов Клёна дланевидного, из которых одним из самых популярных является Acer palmatum 'Atropurpureum' («тёмно-пурпурный»)[6].

Современность

Многие сорта доступны на рынке и представляют собой ходовой товар в садоводческих центрах и других магазинах в Европе и Северной Америке. Краснолистные сорта наиболее популярны, далее следуют каскадные кустовые зеленолистные формы с глубоко рассечёнными листьями[4]. Также популярен как дерево для бонсай, использовался в этом качестве в течение всей истории развития этого искусства.

Условия роста

 src=
Осенние клёны в Нара, Япония

Клён дланевидный имеет сотни культурных разновидностей с бесчисленным количеством форм, цветов, типов листьев, размеров и условий возделывания. Высота взрослого растения может достигать от 0,5 до 25 м, в зависимости от сорта. Некоторые выносят солнечное местоположение, другие предпочитают тень. Почти все легко приспосабливаются и прекрасно сочетаются с другими растениями. Эти деревья применимы для оград и декоративных дорожек, так как их корневая система компактна и не разрастается. Предпочитают рыхлую почву. Не переудобренные деревья растут сильнее. Многие разновидности Acer palmatum успешно выращиваются в контейнерах[7].

Советы по обрезке клёна дланевидного

Если места для роста дерева достаточно, то обрезка не нужна, за исключением удаления отмерших ветвей. Если места мало или требуется особая форма дерева, то при обрезке можно следовать следующим принципам[8].

Некоторые предпочитают формировать эти деревья искусственно или прореживать внутренние ветви, чтобы были лучше видны изящные главные ветви, особенно зимой. Если необходимо обрезать дерево клёна дланевидного[8]:

  1. Формовка или коррекция начинается после укоренения. Обычно это 2-3 года после пересадки.
  2. Обрезка крупных сучьев делается в период покоя. Мелкие веточки обрезаются после того, как листья полностью распустились и до того, как началось сокодвижение для следующего прироста.
  3. Ветви лучше обрезать, когда они ещё малы.
  4. Крупные ветви срезаются вровень с наростами коры вокруг ветви. Мелкие веточки обрезаются сразу за парой почек.
  5. Места срезов не обрабатываются краской или варом, им дают высохнуть естественным образом.

Сорта

Существует свыше 1000 сортов с различными свойствами, их размножение производится обычно без семян, черенкованием, различными видами прививки, тканевыми культурами. Многие из этих сортов культивируются только в Японии или были утрачены, но каждое десятилетие возникают новые[4]. Культивары отбираются по фенотипическим признакам, таким как размер, форма, цвет листьев, текстура и цвет коры, форма роста. Некоторые сорта это сильные деревья, крупнее, более зимостойкие и жизнеспособные, чем обычно свойственно этому виду. Часть сортов представляет собой кусты, редко достигающие более 0,5 м в высоту, другие, очень нежные, обычно выращиваются в горшках и редко бывают более 30 см высотой. Существуют особо корявые или карликовые сорта, выращенные из скоплений мелких веток, называемых «ведьмины мётлы», но большинство выведено черенкованием от мутировавших растений и/или селектированы в течение многих поколений[4].

В Японии иромомидзи применяется в садах как декоративное дерево, дающее летом нежную тень возле дома и чудесную расцветку осенью. Многие сорта обладают качествами, которые привлекают внимание в течение различных сезонов, такими как цвет молодых или зрелых листьев, выдающаяся осенняя раскраска, цвет и форма плодов или даже кора, которая сильно светлеет зимой. Многие сорта трудноотличимы от других. Иногда одинаковые сорта имеют различные названия, порой разные сорта выступают под одним именем.

Примеры сортов

 src=
Примеры разновидностей листьев разных сортов дланевидного клёна

Некоторые из примечательных или популярных сортов с кратким описанием свойств, которые проявляются как минимум в течение одного сезона, включая следующий[4]:

  • 'Aка сигитацу сава' ('Aka shigitatsu sawa'), розовато-белые листья с зелёными сосудами
  • 'Ао ба ё' ('Ao ba jo') — карлик с бронзово-зелёной листвой летом
  • 'Atropurpureum' — винно-красного цвета, включая молодые побеги
  • 'Bloodgood' — улучшенный сорт 'Atropurpureum'
  • 'Butterfly' — маленькие листья с белой каймой
  • 'Dissectum' — кружевные листья, ниспадающий габитус
  • 'Golden Pond' — зеленовато-жёлтая листва летом
  • 'Госики кото химэ' ('Goshiki koto hime') — изысканный карликовый изменчивый сорт
  • 'Хигаса яма' ('Higasa yama') — складчатые листья с жёлтыми прожилками
  • 'Hupp’s Dwarf' — маленький плотный куст с миниатюрными листьями
  • 'Иссаи нисики кавазу' ('Issai nishiki kawazu') — очень грубая жёсткая кора
  • 'Кагири нисики' ('Kagiri nishiki') — похож на 'Butterfly', но с более розовой листвой
  • 'Карасу гава' ('Karasu gawa') — медленнорастущий сорт с блестящей розовой и белой листвой
  • 'Кацура' ('Katsura') — жёлто-зелёные листья с оранжевыми кончиками
  • 'Кото но ито' ('Koto no ito') — светло-зелёные нитеподобные листья
  • 'Little Princess' — карлик неправильной формы с редкими ветвями
  • 'Mama' — кустоподобный карлик с сильно изменчивой листвой
  • 'Масу мурасаки' ('Masu murasaki') — невысокое деревце с пурпурными листьями
  • 'Мидзу кугури' ('Mizu kuguri') — новый прирост с оранжевым оттенком, очень широкая крона
  • 'Нисики гава' ('Nishiki gawa') — кора, напоминающая сосновую, подходит для бонсай
  • 'Номура нисики' ('Nomura nishiki') — тёмно-красная кружевная листва
  • 'Одзиси' ('Ojishi') — маленький карлик, годовой прирост несколько сантиметров
  • 'Осаказуки' ('Osakazuki') — древовидный куст с яркой осенней раскраской
  • 'Peaches and Cream' — похож на 'Ака сигитацу сава'
  • 'Pink Filigree' — тонко иссечённая коричневато-розовая листва
  • 'Red Filigree Lace' — изысканная тонко иссечённая тёмно-красная листва
  • 'Санго каку' ('Sango kaku') — «клён с коралловой корой» с розовато-красной корой
  • 'Сейрю' ('Seiryu') — зелёный древовидный куст с тонко-иссечённой листвой
  • 'Сикагэ ори нисики' ('Shikage ori nishiki') — куст в форме вазы с тусклой пурпурной листвой
  • 'Skeeter’s Broom' — получен из «ведьминой метлы» от 'Bloodgood'
  • 'Тамукэяма' ('Tamukeyama') — тонко иссечённая тёмно-красная листва, ниспадающая крона
  • 'Tropenburg' — стройный, пряморастущий, выдающиеся лопасти пурпурных листьев
  • 'Цума гаки' ('Tsuma gaki') — жёлтые листья с красновато-пурпурными краями
  • 'Юба э' ('Yuba e') — стройное дерево с алой раскраской
 src=
Краснолистные растения, такие как это, продаются под названиями 'Atropurpureum' и 'Bloodgood'

В дополнение к сортам, перечисленным выше, многие были естественно отобраны с течением времени, так как сеянцы часто напоминают своих родителей. Зачастую они продаются под теми же названиями, что сорта или даже являются привитыми растениями, поэтому существуют трудности при их определении[4]. Вообще, большая часть тёмно-красных разновидностей дланевидного клёна продаётся под названиями «Atropurpureum» и «Bloodgood». Клёны с изысканной кружевной листвой часто фигурируют на рынке под такими названиями как «Dissectum», «Filigree» и «Laceleaf»[4].

Похожие виды

Термин «японский клён» часто используется для описания других видов из секции Palmata, которые схожи с A. palmatum и произрастают в Китае, Корее или Японии, включая следующие:

Принимая во внимание, что все эти клёны весьма изменчивы фенотипически и могут образовывать гибриды друг с другом, их различение может быть затруднительным. При коммерческом размножении A. palmatum часто используется в качестве подвоя для этих видов клёнов[4].

Галерея

  •  src=

    Момидзи (A. palmatum) в осенней раскраске, Киото, Япония

  •  src=

    Красный рассечённолистный A. palmatum

  •  src=

    Ствол сорта 'Осаказуки'

  •  src=

    Листва сорта 'Осаказуки'

  •  src=

    Общий вид сорта 'Осаказуки'

  •  src=

    A. palmatum 'Санго каку', «кораллокорый клён» зимой

  •  src=

    Новые листья 'Санго каку'

  •  src=

    Крылатки и листья A. palmatum

  •  src=

    'Сигитацу сава'

  •  src=

    Красный сорт A. palmatum, использованный для бонсай

  •  src=

    Varieta ornatum, bot. garden Liberec

Примечания

  1. Об условности указания класса двудольных в качестве вышестоящего таксона для описываемой в данной статье группы растений см. раздел «Системы APG» статьи «Двудольные».
  2. Систематическое положение рода дано согласно GRIN.
  3. Decorate with Maple Trees
  4. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 van Gelderen, C.J. & van Gelderen, D.M. Maples for Gardens: A Color Encyclopedia. — 1999
  5. 1 2 Rushforth, K. (1999). Trees of Britain and Europe. Collins ISBN 0-00-220013-9
  6. 1 2 Japanese Red Maple — arborday.org Архивировано 25 апреля 2010 года.
  7. Vertrees, J.D. Japanese Maples. — Timber Press, 1987. — ISBN 0-88192-048-7
  8. 1 2 Japanese Red Maple — arborday.org Архивная копия от 25 апреля 2010 на Wayback Machine
許可
cc-by-sa-3.0
版權
Авторы и редакторы Википедии

Клён дланевидный: Brief Summary ( 俄語 )

由wikipedia русскую Википедию提供
 src= Клён с шатровидной кроной

Дланевидный клён выращивался по всему миру в районах с умеренным климатом начиная с 1800-х годов и столетиями культивировался в Японии.

История красного японского клёна

Когда шведский ботаник Карл Тунберг путешествовал в Японию в конце XVIII столетия, он сделал рисунки маленького дерева, которое со временем стало синонимом высокого искусства восточного садоводства. Первый экземпляр прибыл в Англию в 1820 году и был назван Acer palmatum по напоминающей руку форме его листьев. Для японцев это вряд ли стало сюрпризом, так как по-японски эта группа клёнов называется словами каэдэ и момидзи, что значит, соответственно, «лягушачья лапка» и «ладошка».

Японские селекционеры столетиями выводили сорта клёнов, растущих в этой стране и в соседних Корее и Китае. В наши дни на рынке представлены сотни сортов Клёна дланевидного, из которых одним из самых популярных является Acer palmatum 'Atropurpureum' («тёмно-пурпурный»).

Современность

Многие сорта доступны на рынке и представляют собой ходовой товар в садоводческих центрах и других магазинах в Европе и Северной Америке. Краснолистные сорта наиболее популярны, далее следуют каскадные кустовые зеленолистные формы с глубоко рассечёнными листьями. Также популярен как дерево для бонсай, использовался в этом качестве в течение всей истории развития этого искусства.

Условия роста  src= Осенние клёны в Нара, Япония

Клён дланевидный имеет сотни культурных разновидностей с бесчисленным количеством форм, цветов, типов листьев, размеров и условий возделывания. Высота взрослого растения может достигать от 0,5 до 25 м, в зависимости от сорта. Некоторые выносят солнечное местоположение, другие предпочитают тень. Почти все легко приспосабливаются и прекрасно сочетаются с другими растениями. Эти деревья применимы для оград и декоративных дорожек, так как их корневая система компактна и не разрастается. Предпочитают рыхлую почву. Не переудобренные деревья растут сильнее. Многие разновидности Acer palmatum успешно выращиваются в контейнерах.

Советы по обрезке клёна дланевидного

Если места для роста дерева достаточно, то обрезка не нужна, за исключением удаления отмерших ветвей. Если места мало или требуется особая форма дерева, то при обрезке можно следовать следующим принципам.

Некоторые предпочитают формировать эти деревья искусственно или прореживать внутренние ветви, чтобы были лучше видны изящные главные ветви, особенно зимой. Если необходимо обрезать дерево клёна дланевидного:

Формовка или коррекция начинается после укоренения. Обычно это 2-3 года после пересадки. Обрезка крупных сучьев делается в период покоя. Мелкие веточки обрезаются после того, как листья полностью распустились и до того, как началось сокодвижение для следующего прироста. Ветви лучше обрезать, когда они ещё малы. Крупные ветви срезаются вровень с наростами коры вокруг ветви. Мелкие веточки обрезаются сразу за парой почек. Места срезов не обрабатываются краской или варом, им дают высохнуть естественным образом. Сорта

Существует свыше 1000 сортов с различными свойствами, их размножение производится обычно без семян, черенкованием, различными видами прививки, тканевыми культурами. Многие из этих сортов культивируются только в Японии или были утрачены, но каждое десятилетие возникают новые. Культивары отбираются по фенотипическим признакам, таким как размер, форма, цвет листьев, текстура и цвет коры, форма роста. Некоторые сорта это сильные деревья, крупнее, более зимостойкие и жизнеспособные, чем обычно свойственно этому виду. Часть сортов представляет собой кусты, редко достигающие более 0,5 м в высоту, другие, очень нежные, обычно выращиваются в горшках и редко бывают более 30 см высотой. Существуют особо корявые или карликовые сорта, выращенные из скоплений мелких веток, называемых «ведьмины мётлы», но большинство выведено черенкованием от мутировавших растений и/или селектированы в течение многих поколений.

В Японии иромомидзи применяется в садах как декоративное дерево, дающее летом нежную тень возле дома и чудесную расцветку осенью. Многие сорта обладают качествами, которые привлекают внимание в течение различных сезонов, такими как цвет молодых или зрелых листьев, выдающаяся осенняя раскраска, цвет и форма плодов или даже кора, которая сильно светлеет зимой. Многие сорта трудноотличимы от других. Иногда одинаковые сорта имеют различные названия, порой разные сорта выступают под одним именем.

Примеры сортов  src= Примеры разновидностей листьев разных сортов дланевидного клёна  src= 112-летний бонсай, из Бруклинского ботанического сада

Некоторые из примечательных или популярных сортов с кратким описанием свойств, которые проявляются как минимум в течение одного сезона, включая следующий:

'Aка сигитацу сава' ('Aka shigitatsu sawa'), розовато-белые листья с зелёными сосудами 'Ао ба ё' ('Ao ba jo') — карлик с бронзово-зелёной листвой летом 'Atropurpureum' — винно-красного цвета, включая молодые побеги 'Bloodgood' — улучшенный сорт 'Atropurpureum' 'Butterfly' — маленькие листья с белой каймой 'Dissectum' — кружевные листья, ниспадающий габитус 'Golden Pond' — зеленовато-жёлтая листва летом 'Госики кото химэ' ('Goshiki koto hime') — изысканный карликовый изменчивый сорт 'Хигаса яма' ('Higasa yama') — складчатые листья с жёлтыми прожилками 'Hupp’s Dwarf' — маленький плотный куст с миниатюрными листьями 'Иссаи нисики кавазу' ('Issai nishiki kawazu') — очень грубая жёсткая кора 'Кагири нисики' ('Kagiri nishiki') — похож на 'Butterfly', но с более розовой листвой 'Карасу гава' ('Karasu gawa') — медленнорастущий сорт с блестящей розовой и белой листвой 'Кацура' ('Katsura') — жёлто-зелёные листья с оранжевыми кончиками 'Кото но ито' ('Koto no ito') — светло-зелёные нитеподобные листья 'Little Princess' — карлик неправильной формы с редкими ветвями 'Mama' — кустоподобный карлик с сильно изменчивой листвой 'Масу мурасаки' ('Masu murasaki') — невысокое деревце с пурпурными листьями 'Мидзу кугури' ('Mizu kuguri') — новый прирост с оранжевым оттенком, очень широкая крона 'Нисики гава' ('Nishiki gawa') — кора, напоминающая сосновую, подходит для бонсай 'Номура нисики' ('Nomura nishiki') — тёмно-красная кружевная листва 'Одзиси' ('Ojishi') — маленький карлик, годовой прирост несколько сантиметров 'Осаказуки' ('Osakazuki') — древовидный куст с яркой осенней раскраской 'Peaches and Cream' — похож на 'Ака сигитацу сава' 'Pink Filigree' — тонко иссечённая коричневато-розовая листва 'Red Filigree Lace' — изысканная тонко иссечённая тёмно-красная листва 'Санго каку' ('Sango kaku') — «клён с коралловой корой» с розовато-красной корой 'Сейрю' ('Seiryu') — зелёный древовидный куст с тонко-иссечённой листвой 'Сикагэ ори нисики' ('Shikage ori nishiki') — куст в форме вазы с тусклой пурпурной листвой 'Skeeter’s Broom' — получен из «ведьминой метлы» от 'Bloodgood' 'Тамукэяма' ('Tamukeyama') — тонко иссечённая тёмно-красная листва, ниспадающая крона 'Tropenburg' — стройный, пряморастущий, выдающиеся лопасти пурпурных листьев 'Цума гаки' ('Tsuma gaki') — жёлтые листья с красновато-пурпурными краями 'Юба э' ('Yuba e') — стройное дерево с алой раскраской  src= Краснолистные растения, такие как это, продаются под названиями 'Atropurpureum' и 'Bloodgood'

В дополнение к сортам, перечисленным выше, многие были естественно отобраны с течением времени, так как сеянцы часто напоминают своих родителей. Зачастую они продаются под теми же названиями, что сорта или даже являются привитыми растениями, поэтому существуют трудности при их определении. Вообще, большая часть тёмно-красных разновидностей дланевидного клёна продаётся под названиями «Atropurpureum» и «Bloodgood». Клёны с изысканной кружевной листвой часто фигурируют на рынке под такими названиями как «Dissectum», «Filigree» и «Laceleaf».

Похожие виды

Термин «японский клён» часто используется для описания других видов из секции Palmata, которые схожи с A. palmatum и произрастают в Китае, Корее или Японии, включая следующие:

Acer duplicatoserratum (syn. A. palmatum var. pubescens Li) Acer japonicum — Клён японский Acer pseudosieboldianumКлён ложнозибольдов, корейский клён Acer shirasawanum — Клён Ширасавы Acer sieboldianum — Клён Зибольда

Принимая во внимание, что все эти клёны весьма изменчивы фенотипически и могут образовывать гибриды друг с другом, их различение может быть затруднительным. При коммерческом размножении A. palmatum часто используется в качестве подвоя для этих видов клёнов.

許可
cc-by-sa-3.0
版權
Авторы и редакторы Википедии

鸡爪槭 ( 漢語 )

由wikipedia 中文维基百科提供

鸡爪槭(学名:Acer palmatum),又名鸡爪枫日本槭日本枫日本红枫,是一种楓屬乔木。

形态

 src=
鸡爪槭

鸡爪槭是一种落叶灌木或小乔木,有很多品种,最著名的是由日本园艺培养出来的品种,外观清秀而优美。高度一般为6-10米,很少达16米,通常在背阴处作为林下植物。可能在接近地面的地方有数个枝干。通常被修剪成半球形(在成长期),或者圆顶形(成熟期)。[3]叶长4-12厘米,呈掌状分布,每一枝上有5、7或者9片叶子。花为小型的聚伞花序,每朵花有5瓣红色或者紫色萼片和5片白色花瓣。果实为一对翅果,每个2–3厘米长,里面有一个6–8毫米长的种子。种子需要分层以发芽[3][4]

即使在自然界中,鸡爪槭显示相当大的遗传变异,通常具有相同的父树的幼苗叶的大小,形状,颜色等性状均有差异。[3]

分布

分布在日本朝鲜韩国中国蒙古东部和俄罗斯东南部。[5]由于其特别的树叶形状和颜色,被选种在世界各地。这个物种相对比较名贵。[6]

参考资料

  1. ^ Barstow, M. & Crowley, D. Acer palmatum. The IUCN Red List of Threatened Species (International Union for Conservation of Nature and Natural Resources). 2017, 2017. e.T193845A2285627 [22 May 2018]. doi:10.2305/IUCN.UK.2017-3.RLTS.T193845A2285627.en.
  2. ^ The Plant List, Acer palmatum Thunb.
  3. ^ 3.0 3.1 3.2 van Gelderen, C.J. & van Gelderen, D.M. (1999). Maples for Gardens: A Color Encyclopedia.
  4. ^ Rushforth, K. (1999). Trees of Britain and Europe. Collins ISBN 0-00-220013-9.
  5. ^ Germplasm Resources Information Network: Acer palmatum 互联网档案馆存檔,存档日期2009-02-20.
  6. ^ Decorate with Maple Trees
 title=
許可
cc-by-sa-3.0
版權
维基百科作者和编辑
原始內容
參訪來源
合作夥伴網站
wikipedia 中文维基百科

鸡爪槭: Brief Summary ( 漢語 )

由wikipedia 中文维基百科提供

鸡爪槭(学名:Acer palmatum),又名鸡爪枫、日本槭、日本枫、日本红枫,是一种楓屬乔木。

許可
cc-by-sa-3.0
版權
维基百科作者和编辑
原始內容
參訪來源
合作夥伴網站
wikipedia 中文维基百科

イロハモミジ ( 日語 )

由wikipedia 日本語提供
イロハモミジ Kaede 07d4617c.jpg
紅葉しかけの
分類 : 植物界 Plantae 階級なし : 被子植物 Angiosperms 階級なし : 真正双子葉類 Eudicots 階級なし : バラ類 Rosids : ムクロジ目 Sapindales : ムクロジ科 Sapindaceae : カエデ属 Acer : イロハモミジ A. palmatum 学名 Acer palmatum Thunberg 和名 イロハモミジ(いろは紅葉)
イロハカエデ(いろは楓)
タカオカエデ(高雄楓)
コハモミジ(小葉紅葉) 英名 Japanese maple

イロハモミジ(いろは紅葉、学名 Acer palmatum)は、ムクロジ科カエデ属落葉高木である。イロハカエデ(いろは楓)などとも呼ばれる。

日本では最もよく見られるカエデ属の種で、紅葉の代表種。本種より作られた園芸種も多い(#変種・園芸種を参照)。

分布[編集]

東アジア日本朝鮮半島中国台湾)に自生する。

日本では、本州以南の平地から標高 1000m 程度にかけての低山で多く見られる。

特徴[編集]

樹高 15m、幹の直径は 80cm 以上に達する。雌雄同株。

は長さ 3.5~6cm、幅 3~7cm で、掌状に深く 5~9裂する。和名は、この裂片を「いろはにほへと……」と数えたことに由来する。裂片の縁には鋭く不揃いの重鋸歯があり、裂片の先は長く尾状に伸びる。(10~12月)には黄褐色から紅色に紅葉して散る。 葉はオオモミジヤマモミジなどに似るが、本種の葉は一回り小さく、鋸葉が粗く不揃いなところで区別される。

期は(4~5月)。花は直径 5~6mm。暗紫色で 5個の片と、黄緑色もしくは紫色を帯びる萼片より小さい 5個の花弁をもつ。風媒花

果実は翼果、長さ 1.5cm 程度の翼があり、から初秋にかけて熟すと風で飛ばされる。

ヤマモミジ[編集]

ヤマモミジは、本種の亜種 (Acer palmatum subsp. matsumurae (Koidz) Ogata) または変種とされる場合があるが、オオモミジの変種 (Acer amoenum var. matsumurae) とされる場合もある。

日本の北海道・本州(島根県以東の日本海側の多雪地)に分布し、花期は 5月。葉には不揃いの重鋸歯があり、一般にイロハモミジより大きめになるが、変異が大きい。

変種・園芸種[編集]

本種には下記をはじめとする様々な変種があり、また園芸種も多く作出されている。

  • ベニシダレ Acer palmatum var. dissectum Koidz.
  • ノムラカエデ Acer palmatum var. sanguineum (Nakai)
  • アオシダレ Acer palmatum f. aosidare Nemoto
  • チリメンカエデ Acer palmatum f. dissecta (thunb.) Sieb.et Zucc.
  • ヒガサヤマ Acer palmatum f. hikasayama Koidz.
  • シメノウチ(アオノ七五三) Acer palmatum f. linearilobum (Nakai)
  • オオサカズキ Acer palmatum f. ohsakazuki Koidz.
[icon]
この節の加筆が望まれています。

参考文献[編集]

関連項目[編集]

 src= ウィキメディア・コモンズには、イロハモミジに関連するメディアがあります。  src= ウィキスピーシーズにイロハモミジに関する情報があります。
 title=
許可
cc-by-sa-3.0
版權
ウィキペディアの著者と編集者
原始內容
參訪來源
合作夥伴網站
wikipedia 日本語

イロハモミジ: Brief Summary ( 日語 )

由wikipedia 日本語提供

イロハモミジ(いろは紅葉、学名 Acer palmatum)は、ムクロジ科カエデ属落葉高木である。イロハカエデ(いろは楓)などとも呼ばれる。

日本では最もよく見られるカエデ属の種で、紅葉の代表種。本種より作られた園芸種も多い(を参照)。

許可
cc-by-sa-3.0
版權
ウィキペディアの著者と編集者
原始內容
參訪來源
合作夥伴網站
wikipedia 日本語

단풍나무 ( 韓語 )

由wikipedia 한국어 위키백과提供

단풍나무(영어: red emperor maple, palmate maple 또는 smooth Japanese-maple)는 무환자나무목 무환자나무과의 식물이다. 학명은 아처 팔마툼(Acer palmatum)이며, 한국이 원산지다.

형태

낙엽 활엽 교목으로 수고 10~20m 내외이며 수형은 원형이다. 줄기는 털이 없고 가늘며 회갈색을 띤다.[1]

 src=
단풍나무

잎은 마주나며 원형에 가까우며, 손가락 모양으로 5~7개로 갈라진다. 갈라지는 잎의 조각은 끝이 얇게 갈라지는 피침형이고 점첨두다. 갈라진 열편의 가장자리는 톱니모양을 이룬다. 잎 뒷면에 털이 있으나 점차 사라진다. 잎자루의 길이는 3~5cm다.

꽃은 산방꽃차례를 가지 끝에 이루고 5월에 피며 잡성 또는 1가화이다. 암꽃은 꽃잎이 없거나 2~5개의 흔적이 있지만, 수꽃은 꽃잎과 흔적이 모두 없고 수술이 8개, 꽃받침조각이 5개이다.

열매

열매는 시과(날개열매)로 길이 1 cm 정도로 털이 없고 9~10월에 익으며 날개는 긴 타원형이다.

습성

한반도에서는 경기 이남의 산지에서 많이 볼 수 있다. 주로 제주·전남·전북 등에 분포한다. 중용수로서 습기가 약간 있는 비옥한 사질 양토에서 잘 자란다. 붉은 단풍잎이 땅에 떨어지면 단풍잎에서 나온 색소가 땅속으로 스며들어 다른 나무가 자라는 것을 방해한다고 한다. 주로 산지의 계곡에서 잘 자라며 자생력이 강하다.

변종

잎이 7~9개로 갈라지고 뒷면 잎맥 위에 갈색 털이 있으며 시과가 수평으로 벌어지는 것을 내장단풍, 잎이 7~9개로 갈라지고 잎자루와 잎 뒷면에 백색 털이 나며 열매의 날개가 거꿀달걀형인 것을 털단풍, 잎 표면에는 털이 있으나 뒷면에는 없고 열매가 좁은 단풍의 반 정도로 큰 것을 아기단풍이라고 한다.

뜰단풍(Acer palmatum var. matsumurae (Koidz.) Makino)도 있다.

쓰임새

가로수, 공원수, 분재 같은 관상용으로 식재되며, 무늬가 아름다워 물푸레나무와 함께 고급 배트, 가구재 등으로 쓰인다. 체육관이나 볼링장의 나무 바닥, 악기, 테니스 라켓의 재료가 되기도 한다.

사진

같이 보기

각주

  1. 김호준; 박봉우; 임주훈; 하연 (1997년 12월 1일). 《경관 수목학》. 서울: 두솔. 203쪽.
許可
cc-by-sa-3.0
版權
Wikipedia 작가 및 편집자
原始內容
參訪來源
合作夥伴網站
wikipedia 한국어 위키백과

단풍나무: Brief Summary ( 韓語 )

由wikipedia 한국어 위키백과提供

단풍나무(영어: red emperor maple, palmate maple 또는 smooth Japanese-maple)는 무환자나무목 무환자나무과의 식물이다. 학명은 아처 팔마툼(Acer palmatum)이며, 한국이 원산지다.

許可
cc-by-sa-3.0
版權
Wikipedia 작가 및 편집자
原始內容
參訪來源
合作夥伴網站
wikipedia 한국어 위키백과