This plant is a herb, canescent or tomentose. Stems are procumbent, and branched near the base. Basal leaves are 1-6 x 0.4-2 cm, oblong-obovate, petiolate, the margins are entire or toothed. Cauline leaves are smaller, clasping, and auriculate. Flowers are in short racemes. Sepals are 5-7 mm. Petals are 1-1.3 cm, white. Siliqua 3.5-6 x 0.2 cm, linear, compressed, torulose. Seeds are 1-1.25 mm, narrowly-winged.
Nile Valley North of Nubia at Luxor.
Mediterranean Region, West Asia, Subalpine regions.
Waste Land.
Perennial.
Height: 10-25 cm.
Arabis alpina ye una especie de planta yerbácea perteneciente a la familia de les brasicacees.
Crez n'árees montascoses d'Europa, África del Norte, centru y este d'Asia y en parte de Norteamérica. Nes Islles Britániques alcuéntrase en delles llocalidaes en Cuillin Ridge de la islla de Skye.
Ye una planta yerbácea qu'algama los 4 dm d'altor y que ye coronada con una cabeza de flores blanques con cuatro pétalos. Les fueyes nuna roseta basal son llargues y fuertemente dentaes.
A. alpina crez en graveres húmedes y de cutiu en tierres caliares.
A. alpina créese aniciar en Asia Menor fai 2 millones d'años. Dende onde emigró al este d'África (fai 500.000 años), onde crez entá nos altos montes, la más alta diversidá atopar n'Asia Menor;.[1]
El xéneru foi descritu por Carlos Linneo y espublizóse en Species Plantarum 2: 664. 1753.[2]
Númberu de cromosomes de Arabis alpina (Fam. Cruciferae) y táxones infraespecíficos: 2n=16
Arabis: nome xenéricu que deriva de la pallabra griega usada pa "mostaza" o "berru", y la pallabra griega para Arabia, quiciabes refiriéndose a la capacidá d'estes plantes pa crecer en suelos predresos o arenosos.[3]
alpina: epítetu llatín que significa "de los montes".[4]
.
Esta páxina forma parte del wikiproyeutu Botánica, un esfuerciu collaborativu col fin d'ameyorar y organizar tolos conteníos rellacionaos con esti tema. Visita la páxina d'alderique del proyeutu pa collaborar y facer entrugues o suxerencies. Arabis alpina ye una especie de planta yerbácea perteneciente a la familia de les brasicacees.
Arabis alpina (lat. Arabis alpina) - kələmçiçəyikimilər fəsiləsinin ərəbotu cinsinə aid bitki növü.
İkiləpəlilər ilə əlaqədar bu məqalə qaralama halındadır. Məqaləni redaktə edərək Vikipediyanı zənginləşdirin.
Arabis alpina (lat. Arabis alpina) - kələmçiçəyikimilər fəsiləsinin ərəbotu cinsinə aid bitki növü.
El paneret de plata (Arabis alpina), és una planta de la família de les brassicàcies. Aquesta planta creix a les serralades muntanyoses d'Euràsia i de l'Àfrica del Nord, especialment a les zones calcàries, en esquerdes de les roques i repeus poc o molt humits de parets. Als Països Catalans és més aviat rara i només la trobem en muntanyes (Pirineus, Rosselló i arribant fins al Montseny).[1]
L'alçada màxima de les tiges és d'uns 40 cm. Les fulles són ovalolanceolades i fortament dentades. Les flors (típiques de la gran majoria de les crucíferes) són blanques i tenen quatre pètals.[2] El fruit és una siliqua (llarga i prima).
El paneret de plata (Arabis alpina), és una planta de la família de les brassicàcies. Aquesta planta creix a les serralades muntanyoses d'Euràsia i de l'Àfrica del Nord, especialment a les zones calcàries, en esquerdes de les roques i repeus poc o molt humits de parets. Als Països Catalans és més aviat rara i només la trobem en muntanyes (Pirineus, Rosselló i arribant fins al Montseny).
L'alçada màxima de les tiges és d'uns 40 cm. Les fulles són ovalolanceolades i fortament dentades. Les flors (típiques de la gran majoria de les crucíferes) són blanques i tenen quatre pètals. El fruit és una siliqua (llarga i prima).
Planhigyn blodeuol bychan yw Berwr-y-cerrig y mynydd sy'n enw gwrywaidd. Mae'n perthyn i'r teulu Brassicaceae. Yr enw gwyddonol (Lladin) yw Arabis alpina a'r enw Saesneg yw Alpine rock-cress.[1] Ceir enwau Cymraeg eraill ar y planhigyn hwn gan gynnwys Berwr y Mynydd.
Mae'r dail ar ffurf 'roset' a chaiff y planhigyn ei flodeuo gan wenyn.
Planhigyn blodeuol bychan yw Berwr-y-cerrig y mynydd sy'n enw gwrywaidd. Mae'n perthyn i'r teulu Brassicaceae. Yr enw gwyddonol (Lladin) yw Arabis alpina a'r enw Saesneg yw Alpine rock-cress. Ceir enwau Cymraeg eraill ar y planhigyn hwn gan gynnwys Berwr y Mynydd.
Mae'r dail ar ffurf 'roset' a chaiff y planhigyn ei flodeuo gan wenyn.
Huseník alpský (Arabis alpina) je vytrvalá, nízká, nenáročná, bílé kvetoucí rostlina pocházející z cirkumpolární oblasti. Tento neofyt se do České republiky dostal coby okrasná rostlina která se s oblibou pěstuje jako skalnička a pro svou nenáročnost se rozšířil do volné přírody, zplaněl. Tato trvalka je vhodná na obruby záhonů a do skalek nebo zídek.
Druh pochází ze severních oblastí Evropy a severovýchodu Severní Ameriky. Je to chladnomilná rostlina, v jižněji položených částech Evropy se objevuje v horských oblastech.
Roste nejčastěji na vápencových sutích do nadmořské výšky až 3200 m. Při pěstování mu nejlépe svědčí zásaditá, lehká, propustná i kamenitá půda. Vyrůstá ve stinných horských žlebech a na od slunce odvrácených úbočích, v okolí horských bystřin nebo pramenišť.[2][3]
Vytrvalá rostlina s řídce chlupatou lodyhou přímou nebo vystoupavou, nejčastěji jednoduchou, která dorůstá do výšky 10 až 35 cm. Z tenkého hlavního kořene vyrůstá obvykle jen jedna květná lodyha a několik výběžků které jsou zakončeny řídkou listovou růžici a společně vytvářejí dojem polštářovitého trsu. Listy v růžicích mající většinou křídlaté řapíky (až 1 cm), jsou elipsovité až obráceně vejčité, jsou dlouhé 1 až 4 cm a široké 0,5 až 1,5 cm a po obvodě bývají hrubě zubaté. Lodyžní objímavé listy rostoucí v počtu 3 až 5 jsou okrouhlého až vejčitého tvaru, na bázi obvykle srdčité nebo ouškaté, 1 až 3 cm dlouhé a po obvodě řídce ostře zubaté. Všechny listy jsou sytě zelené a často jsou porostlé krátkými rozvětvenými chlupy, vrcholek mají špičatý nebo tupý.
Čtyřčetné oboupohlavné květy na stopkách vyrůstají na koncích lodyh v květenství hroznu. Jejich podlouhlé, světle zelené kališní plátky jsou do 4 mm dlouhé a 2 mm široké, vyrůstají ve dvou přeslenech a ty ve vnějším jsou u báze vakovitě vyduté. Bílé korunní plátky lopatkovitého až obvejčitého tvaru obvykle bývají ne delší 11 mm a ne širší 4 mm. Nitky šesti tyčinek jsou dlouhé 3 až 5 mm a podlouhlé prašníky asi 1 mm. V semeníku bývá 35 až 50 vajíček, čnělka je asi jen 0,5 mm dlouhá. Tento chamaefyt kvete od června do srpna a jeho ploidie je 2n = 16.
Plodem jsou vztyčené či odstávající holé šešule 3 až 5 cm dlouhé, jejich ploché chlopně mají nezřetelnou žilku, karpofor je do 1 mm dlouhý. Červenohnědá elipsovitá až okrouhlá, silně stlačená semena bývají do 1,5 dlouhá, po obvodě mají křídlatý lem světle žlutý až světle hnědý.[2][3][4]
Huseník alpský je variabilní druh, jsou rozlišovány tří poddruhy:
Ve střední Evropě se vyskytuje nominátní poddruh huseník alpský pravý jenž bývá na různých stanovištích dost proměnlivý, odlišnosti jsou chápány jako morfotypy vzniklé adaptací na odlišné ekologické podmínky.[3][5]
Nákres rostliny
Skalnička
Listy
Květy
Obrázky, zvuky či videa k tématu huseník alpský ve Wikimedia Commons
Huseník alpský (Arabis alpina) je vytrvalá, nízká, nenáročná, bílé kvetoucí rostlina pocházející z cirkumpolární oblasti. Tento neofyt se do České republiky dostal coby okrasná rostlina která se s oblibou pěstuje jako skalnička a pro svou nenáročnost se rozšířil do volné přírody, zplaněl. Tato trvalka je vhodná na obruby záhonů a do skalek nebo zídek.
Die Alpen-Gänsekresse (Arabis alpina) ist eine Pflanzenart aus der Gattung Gänsekressen (Arabis) innerhalb der Familie der Kreuzblütengewächse (Brassicaceae).
Die Alpen-Gänsekresse wächst als ausdauernde krautige Pflanze und erreicht Wuchshöhen von 10 bis 40 Zentimetern. Sie besitzt einen verzweigten Stängel.
Die Grundblätter sind kurz gestielt und in Rosetten angeordnet. Die Blattspreite der Grundblätter ist breit-oval und grob gezähnt. Die Stängelblätter sind wechselständig und herzförmig stängelumfassend.
Die Blütezeit reicht von März bis Herbst, manchmal blüht sie auch im Winter.[1] Die Blüten stehen in einem dichten traubigen Blütenstand zusammen.
Die zwittrigen Blüten sind vierzählig. Es sind vier Kelchblätter vorhanden. Die vier weißen Kronblätter sind 6 bis 10 Millimeter lang, und verschmälern sich allmählich in den Nagel (Unterscheidung zu ähnlicher Art).
Die Schoten sind 20 bis 60 Millimeter lang.
Die Chromosomenzahl beträgt 2n = 16.[2]
Die Alpen-Gänsekresse besitzt sackförmige seitliche Kelchblätter, in denen sich Nektar aus Drüsen des Blütenbodens sammelt. Bei Sonnenschein ist aber der Zugang zu ihnen durch die Staubbeutel versperrt, was eine bessere Bestäubung sichert[1]. Sie streut ihre Samen auf Schnee.
An der Alpen-Gänsekresse wurde erstmals der Falsche Mehltau Hyaloperonospora arabidis-alpinae (Syn. Peronospora arabidis-alpinae) festgestellt, von dem auch andere Kreuzblütengewächse befallen werden. Diese Falsche Mehltauart steht auf der Roten Liste "Pilze" des Landes Sachsen.[3] Die systematischen Stellung dieses Mehltaus wurde 2004 von Göker et al. revidiert.[4]
Die Früchte enthalten Glucoarabin.[1]
Die Alpen-Gänsekresse ist ein amphiatlantisch Florenelement. Arabis alpina ist in Europa, auf Grönland und im östlichen Nordamerika verbreitet. In Europa ist die Alpen-Gänsekresse aus Niederungen bis in Gebirgsregionen in Höhenlagen von etwa 3300 Metern (z. B. Kalkalpen) bekannt. In den Allgäuer Alpen steigt die Alpen-Gänsekresse am Nordgrat des Biberkopfs in Bayern in eine Höhenlage von bis zu 2420 Meter auf.[5]
Als Standort bevorzugt diese kalkliebende Pflanze Schutt, Geröll und Fels. Diese kälteliebende Pflanze ist als Relikt auch in Schluchten von Gebieten, die üblicherweise wärmeliebende Pflanzen beherbergen (Südharz, Fränkischer und Schwäbischer Jura) erhalten geblieben. Sie ist eine Klassencharakterart der Thlaspietea rotundifolii, kommt aber auch in feuchten Pflanzengesellschaften des Verbands Potentillion caulescentis vor.[2]
Die Alpen-Gänsekresse (Arabis alpina) ist eine Pflanzenart aus der Gattung Gänsekressen (Arabis) innerhalb der Familie der Kreuzblütengewächse (Brassicaceae).
Arabis alpina, the Alpine rock-cress, is a flowering plant in the family Brassicaceae, native to mountainous areas of Europe, North and East Africa, Central and Eastern Asia and parts of North America. In the British Isles, it is only known to occur in a few locations in the Cuillin Ridge of the Isle of Skye. It inhabits damp gravels and screes, often over limestone.
The stems grow up to 40 cm (16 inches) tall, and are topped with loose heads of white, four-petalled flowers. Flowers bloom in spring. The leaves in the basal rosette are long, strongly toothed and clearly stalked, although the stem leaves are stalkless and clasp the stem. It is a perennial herb.[1] The plant attracts butterflies.[2]
Arabis alpina is believed to have originated in Asia Minor about 2 million years ago. From there it migrated twice into East Africa (500,000 years ago) where it grows today on the high East African mountains in the ericaceous belt. Another migration route led A. alpina into Europe which was then colonised periglacially. In genetic terms, the highest diversity is found in Asia Minor. In central and northern Europe, A. alpina seems to be genetically quite uniform.[3]
There is growing interest to develop Arabis alpina as a model organism for genetics, population genetics, and molecular biology. The first genetic linkage map has been created and the first phenotypes, especially perenniality, are tackled by QTL mapping.
A former subspecies, A. alpina subsp. caucasica, is now recognised as a separate species, Arabis caucasica.
Arabis alpina, the Alpine rock-cress, is a flowering plant in the family Brassicaceae, native to mountainous areas of Europe, North and East Africa, Central and Eastern Asia and parts of North America. In the British Isles, it is only known to occur in a few locations in the Cuillin Ridge of the Isle of Skye. It inhabits damp gravels and screes, often over limestone.
Arabis alpina es una especie de planta herbácea perteneciente a la familia de las brasicáceas.
Crece en áreas montañosas de Europa, norte de África, centro y este de Asia y en parte de Norteamérica. En las Islas Británicas se encuentra en algunas localidades en Cuillin Ridge de la isla de Skye.
Es una planta herbácea que alcanza los 4 dm de altura y que es coronada con una cabeza de flores blancas con cuatro pétalos. Las hojas en una roseta basal son largas y fuertemente dentadas.
A. alpina crece en graveras húmedas y a menudo en tierras calizas.
A. alpina se cree se originó en Asia Menor hace 2 millones de años. Desde donde emigró al este de África (hace 500.000 años), donde crece aún en las altas montañas, la más alta diversidad se encuentra en Asia Menor;.[1]
El género fue descrito por Carlos Linneo y publicado en Species Plantarum 2: 664. 1753.[2]
Número de cromosomas de Arabis alpina (Fam. Cruciferae) y táxones infraespecíficos: 2n=16
Arabis: nombre genérico que deriva de la palabra griega usada para "mostaza" o "berro", y la palabra griega para Arabia, quizás refiriéndose a la capacidad de estas plantas para crecer en suelos rocosos o arenosos.[3]
alpina: epíteto latino que significa "de los montes".[4]
Arabis alpina es una especie de planta herbácea perteneciente a la familia de las brasicáceas.
Tunturipitkäpalko (Arabis alpina) on monivuotinen tunturivyöhykkeellä kasvava ristikukkaiskasvilaji. Kaukasianpitkäpalko (Arabis alpina ssp. caucasica, syn. A. caucasica) luokitellaan usein sen alalajiksi.
Tunturipitkäpalko kasvaa 10–30 senttimetriä korkeaksi. Varret ovat harmaanvihreitä, karheakarvaisia, haarattomia, ne kasvavat löyhistä ruusukemättäistä. Lehdet ovat leveähköjä, iso- ja terävähampaisia. Aluslehdet ovat ruodillisia, varsilehdet ovat ruodittomia, sepiviä. Kukinto on tukilehdetön terttu. Kukat ovat kaksineuvoisia, verho- ja terälehtiä on neljä. Terälehdet (7–8 millimetriä) ovat melko leveitä, valkoisia, verholehtiä pidempiä. Heteitä on kuusi (neljä pitkää ja kaksi lyhyttä). Sikiäin on kaksilokeroinen, kehänpäällinen. Hedelmä on monisiemeninen litu, lidut (2–3 cm) ovat siirottavia, lituperä on noin 1 cm pitkä. Tunturipitkäpalko kukkii Suomessa heinä–elokuussa.[1]
Tunturipitkäpalko kasvaa Suomessa kostealla soramaalla, lähdepaikoilla, kalliotörmillä, purojen ja jokien varsilla ja lumenviipymillä. Se on yleinen vain aivan Pohjois-Lapissa.[2][1]
Tunturipitkäpalko (Arabis alpina) on monivuotinen tunturivyöhykkeellä kasvava ristikukkaiskasvilaji. Kaukasianpitkäpalko (Arabis alpina ssp. caucasica, syn. A. caucasica) luokitellaan usein sen alalajiksi.
Arabis alpina est une espèce de plantes herbacées de la famille des Brassicaceae. C'est l'espèce de l'arabette des Alpes mais aussi de l'arabette du Caucase
Elle est originaire d'Europe, du nord de l'Afrique, d'Asie et d'Amérique du Nord.
Arabis alpina est une espèce de plantes herbacées de la famille des Brassicaceae. C'est l'espèce de l'arabette des Alpes mais aussi de l'arabette du Caucase
Elle est originaire d'Europe, du nord de l'Afrique, d'Asie et d'Amérique du Nord.
Alpska husowka (Arabis alpina) je rostlina ze swójby křižnokwětnych rostlinow (Brasicaceae).
Alpska husowka (Arabis alpina) je rostlina ze swójby křižnokwětnych rostlinow (Brasicaceae).
De alpenscheefkelk (Arabis alpina) is een overblijvende plant van het geslacht scheefkelk (Arabis) uit de kruisbloemenfamilie (Brassicaceae), die voorkomt in bergketens in Europa, Noord-Afrika, Midden- en Oost-Azië en Noord-Amerika.
De botanische naam Arabis is Oudgrieks voor 'van Arabië'. Het soortelijk epitheton alpina slaat op een van de vindplaatsen, de Alpen.
De alpenscheefkelk is een meerjarige kruidachtige plant, met een vertakte stengel die tot 40 cm hoog wordt. De plant draagt aan de voet een wortelrozet met kort gesteelde breed ovale bladeren met ruw getande bladrand. De stengelbladeren staan verspreid en zijn langgerekt hartvormig met een stengelomvattende bladvoet.
De bloeiwijze is een kleine, dichte bloemtros met kelkvormige, viertallige bloemen. De kroonblaadjes zijn wit en 6 tot 10 mm lang. De kelkbladen zijn min of meer zakvormig en dragen aan de voet nectarklieren.
De vrucht is een 20 tot 60 mm lange peul.
De plant bloeit van maart tot in het najaar, soms tot in de winter.
De alpenscheefkelk komt vooral voor in bergachtige gebieden op open, stenige plaatsen op kalkrijke bodem, tot op 3.300 m hoogte. Noordelijk komt ze ook in laaglanden voor.
De soort is waarschijnlijk oorspronkelijk afkomstig uit Klein-Azië, waar ze ongeveer 2 miljoen jaar gelden ontstaan is en nog steeds de grootste genetische diversiteit kent[1]. Vandaar is de plant ongeveer 500.000 jaar geleden gemigreerd naar de bergen van Oost-Afrika en nog later na de ijstijden naar de gebergten van Midden- en Noord-Europa (zoals in de Kalkalpen), en verder naar Groenland en Noord-Amerika. Relicten van die migratie zijn nog te vinden in koude ravijnen in middelgebergtes als het Duitse Harzgebergte en de Jura.
Bronnen, noten en/of referentiesDe alpenscheefkelk (Arabis alpina) is een overblijvende plant van het geslacht scheefkelk (Arabis) uit de kruisbloemenfamilie (Brassicaceae), die voorkomt in bergketens in Europa, Noord-Afrika, Midden- en Oost-Azië en Noord-Amerika.
Fjellskrinneblom er ei plante i krossblomfamilien. Arten har ei amfi-atlantisk utbreiing. Han finst i fjellområde i Europa, Nord- og Aust-Afrika, Sentral- og Aust-Asia og delar av Nord-Amerika.
Planta vert kring 15 cm høg. Stengel og nedre blad er stjernehåra. Ho ha grovtagga stengelblad. Begerblad er 4 mm og kronblad 8 mm. Skulpeskaftet er 1 cm.
Fjellskrinneblom blomstrar kring juli ved bekkar og på fuktig grusjord i fjellet. Han veks i alle fjelltrakter i Noreg. Planta er funnen opp til 1980 m i Jotunheimen.
Fjellskrinneblom er ei plante i krossblomfamilien. Arten har ei amfi-atlantisk utbreiing. Han finst i fjellområde i Europa, Nord- og Aust-Afrika, Sentral- og Aust-Asia og delar av Nord-Amerika.
Planta vert kring 15 cm høg. Stengel og nedre blad er stjernehåra. Ho ha grovtagga stengelblad. Begerblad er 4 mm og kronblad 8 mm. Skulpeskaftet er 1 cm.
Fjellskrinneblom blomstrar kring juli ved bekkar og på fuktig grusjord i fjellet. Han veks i alle fjelltrakter i Noreg. Planta er funnen opp til 1980 m i Jotunheimen.
Multimedia w Wikimedia Commons Gęsiówka alpejska[3] (Arabis alpina L.) – gatunek rośliny należący do rodziny kapustowatych[2].
Gatunek głównie arktyczno-alpejski. Występuje w północnych regionach Ameryki Północnej (prowincje Quebec i Northwest Territory w Kanadzie), na Grenlandii, w górach Europy, tundrze Półwyspu Skandynawskiego, na obszarach Azji o klimacie umiarkowanym(przez Azję Mniejszą, Kaukaz po Himalaje. Zanotowano występowanie także w Algierii i Maroku w Afryce Północnej[4]. W Polsce występuje w Tatrach i na Babiej Górze, przy czym dolinami rzecznymi dochodzi do pasma Policy i Pienin, a także w Karkonoszach. W Tatrach jest częsty[5]. Jest uprawiana jako roślina ozdobna[4].
Bylina, oreofit, chamefit. Rośnie na wilgotnych i skalistych miejscach; na wilgotnych skałach i piargach, nad potokami. Spotkać ją można zarówno na granitowym, jak i wapiennym podłożu. W Tatrach występuje od podnóża niemal po najwyższe szczyty. Kwitnie od maja do sierpnia[5]. W klasyfikacji zbiorowisk roślinnych gatunek charakterystyczny dla O. Thlaspietalia rotundifolii[7]. Liczba chromosomów 2n = 16[8].
Występuje w dwóch podgatunkach[4]:
Roślina ozdobna – uprawiana na rabatach i w ogródkach skalnych. Równie dobrze nadaje się do obsadzania murków i na obwódki. Wymaga słonecznego stanowiska. Uprawiana jest z nasion lub sadzonek. W uprawie kwitnie w miesiącach kwiecień-maj następnego roku od wysiewu nasion.
Gęsiówka alpejska (Arabis alpina L.) – gatunek rośliny należący do rodziny kapustowatych.
Arabis alpina é uma espécie de planta com flor pertencente à família Brassicaceae.
A autoridade científica da espécie é L., tendo sido publicada em Species Plantarum 2: 664. 1753.[1]
Trata-se de uma espécie presente no território português, nomeadamente os seguintes táxones infraespecíficos:[2]
Arabis alpina é uma espécie de planta com flor pertencente à família Brassicaceae.
A autoridade científica da espécie é L., tendo sido publicada em Species Plantarum 2: 664. 1753.
Fjälltrav (Arabis alpina) är en ört i familjen korsblommiga växter som växer i bergsområden i Europa, norra Afrika, centrala- och östra Asien och delar av Nordamerika. Den växer på grusig eller stenig mark, gärna kalkhaltig, till exempel längs bäckar.
Den blir upp till 40 cm hög, med en tät blomklase högst upp. Blommorna är vita, har 5 kronblad och är 7-8 mm breda. Rosettbladen är långa med tydliga tänder och klart urskiljbart skaft, medan de blad som sitter uppe på stammen saknar skaft och är stjälkomslutande.
Wikimedia Commons har media som rör Fjälltrav.
Fjälltrav (Arabis alpina) är en ört i familjen korsblommiga växter som växer i bergsområden i Europa, norra Afrika, centrala- och östra Asien och delar av Nordamerika. Den växer på grusig eller stenig mark, gärna kalkhaltig, till exempel längs bäckar.
Den blir upp till 40 cm hög, med en tät blomklase högst upp. Blommorna är vita, har 5 kronblad och är 7-8 mm breda. Rosettbladen är långa med tydliga tänder och klart urskiljbart skaft, medan de blad som sitter uppe på stammen saknar skaft och är stjälkomslutande.
Багаторічник. Стебла зазвичай прості від основи, висхідні, часто розгалужені проксимально, (0.6)1–2(2.5) дм. Прикореневі листки: черешок 0–1 см; пластина лопатчата, оберненоланцетна, довгаста або оберненояйцевида, (0.4)1–4(5) см × (3)6–15(20) мм, поля від зубчастих до дрібнозубчастих, кінчик від тупого до гострого. Стеблових листків 3–5(6); пластина довгасті або яйцеподібні, 1–3 см × 5–15 мм, краї зазвичай зубчасті, кінчики гострі або тупі. Квіти: чашолистки довгасті, 2.5–4(4.7) × 1–2 мм, пелюстки білі, від лопатчатих до оберненояйцевидих, 5–8(9) × 2–3.5 мм, тупі апекс; нитки 3–5 мм; пиляки довгасті, 0.7–1.2 мм. Плоди горбкуваті, 1.7–3.5(4) см × 1–1.7 мм. Насіння вузько крилате, яйцевиде, 1–1.4 × 0.9–1.1 мм; крило шириною 0.1–0.2 мм. 2n = 16.
Північна Африка: Алжир, Марокко; Азія: Вірменія, Азербайджан, Грузія, Туркменістан, Росія, Іран, Ірак, Ліван, Сирія, Туреччина; Європа: Молдова, Україна, Австрія, Німеччина, Угорщина, Польща, Словаччина, Швейцарія, Фінляндія, Ісландія, Норвегія (Шпіцберген) Швеція, Велика Британія, Албанія, Боснія і Герцеговина, Болгарія, Хорватія, Греція, Італія, Македонія, Чорногорія, Румунія, Сербія, Словенія, Франція, Іспанія; Північна Америка: Канада, Гренландія. Також культивується. Населяє ущелини вапнякових скель, уздовж струмків, вапняні альпійські луги, вербові чагарники на схилах.
Зростає на скелях і гірських схилах в Карпатах у субальпійському і альпійському поясах (хребет Чорногора, Чивчинські гори)[1].
Arabis alpina là một loài thực vật có hoa trong họ Cải. Loài này được L. mô tả khoa học đầu tiên năm 1753.[1]
Arabis alpina là một loài thực vật có hoa trong họ Cải. Loài này được L. mô tả khoa học đầu tiên năm 1753.
高山南芥（学名：Arabis alpina）为十字花科南芥属下的一个种。
_5666.JPG)
|access-date=中的日期值 (帮助)
这是一篇與植物相關的小作品。你可以通过编辑或修订扩充其内容。 