Pěnice hnědokřídlá (Sylvia communis) je malým druhem pěvce z čeledi pěnicovitých (Sylviidae).
Polytypický druh se 4 subspeciemi:[2]
Menší než vrabec. Dorůstá délky 13–15 cm a v rozpětí křídel měří 19–23 cm. Hmotnost se pak pohybuje mezi 12–17 g. Svrchní stranu těla má šedohnědou, spodinu bělavou a boky světle hnědé. Ramenní letky a velké krovky jsou rezavohnědě vroubené. Ocas má tmavý, se světlými vnějšími okraji, krk bílý a končetiny hnědé. Je pohlavně dimorfní. Samci mají šedou hlavu, široký bílý proužek kolem oka, narůžovělou hruď a okrově červené duhovky. Samice mají hlavu hnědavou, hruď světle béžovou a duhovky hnědé. Mladí ptáci se podobají samicím.
Zpěv, kterým se samci ozývají z vyvýšených míst nebo za krátkého třepotavého letu, je rychlý, hlasitý a složený z řady žvatlavých zvuků. Vábí tlumeným „vehd–vehd“ nebo „void–void“, varuje hrubým „varr“.
Hnízdí ve většině Evropy s výjimkou severní Skandinávie, v Malé, západní a střední Asii a severozápadní Africe. Ve střední Evropě se zdržuje od dubna do září. Náleží mezi druhy tažné na dlouhou vzdálenost, zimuje v subsaharské Africe, Arábii a Pákistánu.
K hnízdění vyhledává otevřené krajiny s porosty keřů, nejlépe trnitých, paseky, okraje lesů, remízky a parky. V České republice se vyskytuje na většině území od nížin až po 1800 m n. m.[3]
Na jaře 1969 byl během pozorování jarního příletu pěnic hnědokřídlých na hnízdiště zaznamenán masivní úbytek jedinců. Z průzkumu, který se snažil tento pokles vysvětlit, následně vyplynulo, že příčinou je vysušování jižního okraje Sahary, Sahelu, které přímo působí na početnost druhu. Během jediné zimy přitom zapříčinilo např. vymizení 70 % populace hnízdící ve Velké Británii.[4] Početnost druhu se v celé Evropě dramaticky snižovala až do začátku 70. let,[5] od roku 1980 pak u ní lze zaznamenat mírný vzestup.[4]
Na stavech pěnice hnědokřídlé se podepisuje také mícení remízků a pásů křovin v otevřené krajině, následkem kterého přichází o svá hnízdiště. I přes všechny nepříznivé vlivy je však stále běžným druhem pěvce, jehož početnost je jen v Evropě odhadována na 7–22 milionů hnízdících párů.[6] V České republice pak hnízdí v počtu 90–180 tisíc párů.[3]
Živí se hlavně hmyzem, pavouky a měkkýši, na podzim požírá také bobule.
Pohlavně dospívá v prvním roce života. Ve střední Evropě hnízdí 1x až 2x ročně od května do července. Miskovité hnízdo z trávy, kořínků a chlupů staví dobře skryté v keřích nebo v jiné husté vegetaci, často v porostech kopřiv. Vždy se nachází nízko, obvykle ve výšce 20–50 cm nad zemí. V jedné snůšce je 4-5 světlých, hnědě skvrnitých, 18,4 x 14,0 mm velkých[3] vajec, na kterých sedí po dobu 11–13 dnů střídavě oba rodiče. Mláďata pak hnízdo opouští po 10–12 dnech a ještě asi 1 týden jsou krmena mimo něj. Nejvyšší zaznamenaný věk je 7 let a 10 měsíců.[7]
Obrázky, zvuky či videa k tématu pěnice hnědokřídlá ve Wikimedia Commons
Galerie pěnice hnědokřídlá ve Wikimedia CommonsPěnice hnědokřídlá (Sylvia communis) je malým druhem pěvce z čeledi pěnicovitých (Sylviidae).
_-_Sylvia_communis_(096b).jpg)
_(4590345046).jpg)
