Parosničkovití (Microhylidae) je čeleď žab, kterou popsal Albert Günther roku 1858. Jejich poslední společný předek žil před asi 116 miliony lety na prakontinentu Gondwana.
Parosničkovití se vyskytují v Austrálii, Severní i Jižní Americe, Africe (včetně Madagaskaru), východní Indii, jihovýchodní Asii, na Srí Lance a ostrově Nová Guinea. Obyčejně obývají tropické či subtropické oblasti, některé druhy lze najít i v oblastech vyprahlých či v neotropických oblastech (Madagaskar, Nová Guinea). Areál výskytu jednotlivých podčeledí zahrnuje:
Parosničkovití je malá čeleď žab, jejíž členové obyčejně měří pod 15 mm, některé druhy však mohou být i devíticentimetrové. Jejich tělo je stavěno buďto jako u běžných žab nebo se vyznačuje širokým tělem a úzkou hlavou; tato adaptace značí, že zvíře se živí mravenci nebo termity.
Parosničky mohou žít jak ve stromoví, tak na zemi (v tomto případě obyčejně žijí pod listovím a na povrch se vydávají, aby uchvátily potravu), existují i vodní druhy. Rozmnožovací způsoby těchto žab jsou velmi rozmanité. U některých druhů probíhá přímý vývoj z vajíčka rovnou na dospělého jedince.
Čeleď zahrnuje největší počet rodů mezi všemi žábami, jedenáct podčeledí je tvořeno 61 rody s celkem 584 druhy.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Microhylidae na anglické Wikipedii.
Parosničkovití (Microhylidae) je čeleď žab, kterou popsal Albert Günther roku 1858. Jejich poslední společný předek žil před asi 116 miliony lety na prakontinentu Gondwana.