Astrophytum és un gènere de cactus amb 4 espècies natives del sud dels Estats Units, Texas i Mèxic.
Die Arten der Gattung Astrophytum wachsen meist einzeln mit kugel- bis säulenförmigen, grünen Trieben und erreichen Wuchshöhen von bis zu 1,5 Meter. Oft sind die Triebe dicht mit feinen weißen Haarbüschelchen besetzt, manchmal sind sie jedoch auch vollständig kahl. Es sind vier bis zehn (selten auch nur drei) sehr auffällige Rippen vorhanden, die nicht in Höcker untergliedert sind. Die großen Areolen stehen eng beieinander, gehen jedoch nicht ineinander über. Die Bedornung ist sehr variabel. Dornen können vorhanden sein oder aber gänzlich fehlen.
Les espècies del gènere Astrophytum solen créixer individualment amb tiges esfèriques a columnars i verdes i assoleixen altures de fins a 1,5 metres. Sovint, les tiges estan densament cobertes amb tufs de cabell blanc, de vegades també són completament calbs. Hi ha entre quatre i deu (poques vegades només tres) costelles molt prominents, que no es divideixen en bumps. Les grans arèoles estan molt juntes, però no es fusionen entre si. Les espines són molt variables. Les espines poden estar presents o absents
Les flors són grans en forma d'embut són grogues o grogues amb gola vermella. Apareixen a l'àpex dels brots i obren durant el dia. El seu pericarpi està cobert amb escales afilades. Les llavors amb forma de cap tenen diàmetres de fins a 2,5 mil·límetres. La seva capa de llavors negra pàl·lida és gairebé suau. La vora està enrotllada a l'hilum enfonsat.
El gènere va ser descrit per Charles Lemaire i publicat a Cactearum Genera Nova Speciesque Novae 3–6. 1839.[1]
Astrophytum: nom genèric que significa "planta amb forma d'estrella", forma que és particularment notable en l'espècie tipus, Astrophytum myriostigma.
Astrofytum[1] (Astrophytum) je rod severoamerických kulovitých až krátce sloupovitých kaktusů. Astrofyta jsou svým výrazným geometrickým tvarem a často bělostným vzhledem nezaměnitelné a velmi populární rostliny. Jsou to dlouhověké rostliny, odhad pro A. ornatum činí až 200 let růstu. Někteří taxonomové do rodu ještě řadí vzhledově zcela odlišný druh Digitostigma caput-medusae.
Naleziště astrofyt jsou ve východním a severovýchodním Mexiku ve státech Coahuila, Sant Luis Potosí, Nuevo Leone, Mexico, Tamaulipas a v Texasu. Zde rostou v roklích a údolích západních svahů Sierra Madre Oriental a v přilehlých oblastech Centrální náhorní plošiny. Pás nalezišť začíná severně od Ciudad de Mexico a táhne se až k hranicím s USA. Astrofyta rostou v náplavech a v puklinách vápencových zvětralých hornin, případně v jílech a spraších. Menší druhy obsazují místa přistíněná křovinou vegetací. Občas rostou v řadě podél mravenčích cestiček z mravenci poztrácených semen. Velké A. ornatum obsazuje i exponované místa na skalních výchozech, svazích a lavicích. S výškou až 2 m je významným krajinným prvkem. Vystupuje až do 3 000 m n. m. Jednotlivé taxony rostou na oddělených nalezištích, avšak společně se zástupci ostatních rodů kaktusů, sukulentů a xerofytní vegetace jako je Agave, Nolina, Bursera, Hechtia, Jatropha, akácie apod.
Zcela odděleně od ostatních horských astrofyt roste A. asterias na nízkých pahorcích ve státě Tamaulipas na severovýchodě Mexika. Zde obsazuje náplavy z oblázků a rozpadlých hornin pod akáciemi v nízkých lesích. Několik lokalit zasahuje až do Texasu. Oblast je celoročně teplá s úhrnem srážek nad 700 mm/rok. Je dobře zemědělsky využitelná, proto je ohrožena celková existence lokalit.
Všechny druhy se považují za vápnomilné.
Soliterní, kulovité nebo krátce sloupovité rostliny. Stonek je rozdělen do výrazných žeber. Epidermis bývá různě hustě pokryta bílými vločkami. Jsou to chomáče chlupů, vyrůstajících z drobných jamek v pokožce. Slouží k ochraně před sluncem a zachytávání vlhkosti. Holé formy bez vloček se označují jako nudální. Astrofyta mohou a nemusí mít trny. Poupata, květní trubka a plody jsou pokryty chlupy. Květy jsou trychtýřovité, nahoře široce rozevřené, 3 až 10 cm široké. Jsou čistě žluté nebo žluté s červeným jícnem. Semena mají unikátní tvar. Připomínají keramickou misku se silným okrajem překrytou folií. Vzduchová komůrka slouží k šíření semen plavením při přívalových deštích. Kořeny jsou silné, drátovité.
Zdánlivě přehledný a prostudovaný rod byl, díky své atraktivitě, doslova přesycen podřazenými taxony, jejichž postavení bývá odborníky velmi rozdílně hodnoceno. Za základní taxony jsou považovány tyto druhy:
Nejmenší beztrné astrofytum. Ploše kulovité tělo je rozděleno do 8 velmi plochých žeber. Jejich středem prochází řada výrazných areol. Květ žlutý s červeným jícnem. Nemá tvarové odchylky. Pro svůj tvar je často rodičem hybridů a kultivarů.
Známé také jako biskupská čepice. Středně velké beztrné rostliny. Nejčastější počet žeber je pět. Květy převážně čistě žluté. Sloupovitě rostou taxony columnare a tulense, čtyřžeberné je quadricostatum, vícežeberné pěkně zaoblené je strongylogonum, bez vloček je nudum. Coahuilense má nejhustší vločkování a fialově červený jícen květu.
Má také podobu biskupské čepice jako myriostigma. Menší beztrné pětižeberné rostliny mají nejhustší vločkování ze všech přírodních astrofyt. Větší žluté květy s červeným jícnem jsou téměř shodné s květy A. capricorne. Roste na lokalitách vzdálených od nalezišť A. myriostigma více než 300 km a v kultuře se s ním nedá zkřížit.
Kulovité až krátce sloupovité rostliny s variabilním vločkováním a pokroucenými trny různých barev, šedé, žluté, hnědavé, černé. Nejčastější počet žeber je osm. Květ převážně žlutý s červeným jícnem. Capricorne má ploché pružné trny, senile má velmi husté trny, připomíná chomáč uschlé trávy, niveum má nejbělejší vločkování a tuhé trny.
Je největší, dosahuje běžně výšky přes 1 m, vzácně až 2 m při průměru okolo 30 cm. Počet žeber je nejčastěji 8, ale může být až 13. Trny jsou tuhé, nejčastěji žluté, nebo také šedavé, hnědé. Vločkování má různou hustotu a tvar, může se měnit s věkem i na jedné rostlině. Květ je žlutý. Rostliny varírují v barvě otrnění a vločkování napříč populacemi, variety proto dnes nejsou uznávány.
Nečekaný objev zajímavého kaktusu se stonkem rozčleněným do dlouhých tenkých tuberkulí s květy podobnými květům A. capricorne v roce 2001 vedl k popisu nového taxonu Digitostigma caput-medusae. Krátce nato byl taxon překombinován do rodu Astrophytum subg. Stigmatodactylus.
Nejčastěji pěstované hybridy, které jsou v kultuře odolnější než přírodní druhy:
Astrofytum (Astrophytum) je rod severoamerických kulovitých až krátce sloupovitých kaktusů. Astrofyta jsou svým výrazným geometrickým tvarem a často bělostným vzhledem nezaměnitelné a velmi populární rostliny. Jsou to dlouhověké rostliny, odhad pro A. ornatum činí až 200 let růstu. Někteří taxonomové do rodu ještě řadí vzhledově zcela odlišný druh Digitostigma caput-medusae.
Astrophytum ist eine Pflanzengattung aus der Familie der Kakteengewächse (Cactaceae). Der botanische Name, übersetzt „Sternpflanze“, spielt auf die sternförmig angeordneten Rippen der zuerst entdeckten Pflanzen dieser Gattung an.
Die Arten der Gattung Astrophytum wachsen meist einzeln mit kugel- bis säulenförmigen, grünen Trieben und erreichen Wuchshöhen von bis zu 1,5 Meter. Oft sind die Triebe dicht mit feinen weißen Haarbüschelchen besetzt, manchmal sind sie jedoch auch vollständig kahl. Es sind vier bis zehn (selten auch nur drei) sehr auffällige Rippen vorhanden, die nicht in Höcker untergliedert sind. Die großen Areolen stehen eng beieinander, gehen jedoch nicht ineinander über. Die Bedornung ist sehr variabel. Dornen können vorhanden sein oder aber gänzlich fehlen.
Die trichterförmigen, großen Blüten sind gelb oder gelb mit einem roten Schlund. Sie erscheinen im Scheitel der Triebe und öffnen sich am Tag. Ihr Perikarpell ist mit gespitzten Schuppen besetzt. Die mützenförmigen Samen weisen Durchmesser bis 2,5 Millimeter auf. Ihre bräunlich schwarze Samenschale ist fast glatt. Der Rand ist zum eingesenkten Hilum hin eingerollt.
Das Verbreitungsgebiet der Gattung Astrophytum erstreckt sich vom Süden Texas bis nach Mexiko.
Die Erstbeschreibung der Gattung erfolgte 1839 durch Charles Lemaire.[1] Die Typusart der Gattung ist Astrophytum myriostigma.
Die Gattung umfasst folgenden Arten:[2]
Synonyme der Gattung sind Maierocactus E.C.Rost (1925) und Digitostigma Velazco & Nevárez (2002, nom. inval.)[3]
Die Gattung Astrophytum umfasst die folgenden Arten:[4]
Ein Synonym der Gattung ist Digitostigma Velazco & Nevárez (2002, nom. inval.)[5]
Astrophytum ist eine Pflanzengattung aus der Familie der Kakteengewächse (Cactaceae). Der botanische Name, übersetzt „Sternpflanze“, spielt auf die sternförmig angeordneten Rippen der zuerst entdeckten Pflanzen dieser Gattung an.
Astrophytum is a genus of six species of cacti, native to North America.[2]
These species are sometimes referred to as living rocks, though the term is also used for other genera, particularly Lithops (Aizoaceae). The generic name is derived from the Greek words άστρον (astron), meaning "star," and φυτόν (phyton), meaning "plant."
The species of the genus Astrophytum usually grow individually with spherical to columnar green shoots and reach heights of up to 1.5 meters. The shoots are often densely covered with fine white tufts of hair, but sometimes they are completely bald. There are four to ten (rarely three) very noticeable ribs that are not divided into cusps. The large areoles stand close together, but do not merge. The spike is variable. Spines may be present or may be missing entirely.
The funnel-shaped, large flowers are yellow or yellow with a red throat. They appear at the top of the shoots and open during the day. The pericarpel is covered with pointed scales. The cap-shaped seeds have a diameter of up to 2.5 millimeters with a brownish black seed coat which is almost smooth. The edge is rolled towards the sunken hilum.
The genus has several synonyms:
There are a number of species synonyms sometimes seen:
Astrophytum is a genus of six species of cacti, native to North America.
These species are sometimes referred to as living rocks, though the term is also used for other genera, particularly Lithops (Aizoaceae). The generic name is derived from the Greek words άστρον (astron), meaning "star," and φυτόν (phyton), meaning "plant."
Astrophytum es un género de cactus con 6 especies nativas de México, y el sur de Estados Unidos.
Las especies de este género se cultivan en sombra parcial o a pleno sol, requieren un sustrato suelto, muy bien drenado, fértil y ligeramente alcalino. Se suelen multiplicar por semilla ya que no suelen generan hijuelos para ser multiplicados vegetativamente.
El género fue descrito por Charles Lemaire y publicado en Cactearum Genera Nova Speciesque Novae 3–6. 1839.[2]
Astrophytum: nombre genérico que significa "planta con forma de estrella", forma que es particularmente notable en la especie tipo, Astrophytum myriostigma.
Astrophytum es un género de cactus con 6 especies nativas de México, y el sur de Estados Unidos.
Piispanhatut (Astrophytum) on kaktuskasvisuku (heimo Cactaceae), jonka lajeja käytetään huonekasveina (Räty ja Alanko 2004).
Piispanhattujen tieteellinen nimi tulee kreikan sanoista aster 'tähti' ja fyton 'kasvi'. Suvussa on neljä lajia. Kukinta kestää useita viikkoja.[1]
Piispanhattujen luontaista levinneisyysaluetta ovat Etelä-Teksas sekä Pohjois- ja Keski-Meksiko.[1]
Piispanhatut ovat tavallisesti yksittäin kasvavia, pallomaisia tai pylväsmäisiä, vihreitä ja usein pienten karvojen muodostamien täplien peittämiä. Suurimmat voivat saavuttaa 1,5 m:n korkeuden. Varren harjanteet ovat harvassa ja niitä on 4–10. Areolit eli kääpiöversot ovat kookkaita, lähekkäisiä, mutta selvästi erillisiä. Niissä on piikkejä tai ne puuttuvat; piikit ovat muodoltaan vaihtelevia.[1]
Kukat sijaitsevat varren päässä ja ovat avoinna päivisin. Ne ovat suppilomaisia, kookkaita, keltaisia tai keltaisia ja punanieluisia. Kukkaperässä on teräväkärkisiä suomuja. Hedelmä on pallomainen, ei aivan mehevä, ja siinä on kuivia suomuja ja tiheä karvoitus. Hedelmä avautuu epäsäännöllisesti, ja kehälehdet jäävät siihen pysyvästi kuihtuneina. Siemenet ovat hatun muotoisia, kiiltäviä, ruskeanmustia. Siemenkuori on melkein sileä ja hilumin (siemenaiheen varren entinen kiinnittymiskohta) kohdalta sisäänpäin kääntynyt. Siemenet ovat 2,5 mm:n kokoisia.[1]
Lähde: Räty ja Alanko 2004:31.
Edellisten lisäksi suvussa on Andersonin[2] mukaan neljäskin laji: Korupiispanhattu (Astrophytum asterias).
Piispanhatut (Astrophytum) on kaktuskasvisuku (heimo Cactaceae), jonka lajeja käytetään huonekasveina (Räty ja Alanko 2004).
Piispanhattujen tieteellinen nimi tulee kreikan sanoista aster 'tähti' ja fyton 'kasvi'. Suvussa on neljä lajia. Kukinta kestää useita viikkoja.
Piispanhattujen luontaista levinneisyysaluetta ovat Etelä-Teksas sekä Pohjois- ja Keski-Meksiko.
Astrophytum est un genre de la famille des cactus. Il comprend 6 espèces.
Il est originaire du centre et du nord-est du Mexique.
Astrophytum tire son nom du grec aster qui signifie "étoile" et de phyton qui signifie plante. "Astrophytum" désigne donc une "plante étoile".
Ce sont des plantes généralement solitaires, portant de 5 à 8 côtes et dont l'épiderme est marqué de petits flocons blancs. De plus, certains sont dépourvus d'épines, comme Astrophytum asterias et Astrophytum myriostigma. La floraison intervient durant l'été, de grandes fleurs de couleur claire apparaissant sur le dessus de la plante. Les Astrophytum ne se multiplient que par semis (jamais de rejets et bouturages très rares) Comme ils présentent une peau lisse, les Astrophytum sont souvent attaqués par les cochenilles
En outre, l'existence d'hybrides interspécifiques est envisageable.
Le genre a plusieurs synonymes:
Astrophytum est un genre de la famille des cactus. Il comprend 6 espèces.
Il est originaire du centre et du nord-est du Mexique.
Astrophytum tire son nom du grec aster qui signifie "étoile" et de phyton qui signifie plante. "Astrophytum" désigne donc une "plante étoile".
Ce sont des plantes généralement solitaires, portant de 5 à 8 côtes et dont l'épiderme est marqué de petits flocons blancs. De plus, certains sont dépourvus d'épines, comme Astrophytum asterias et Astrophytum myriostigma. La floraison intervient durant l'été, de grandes fleurs de couleur claire apparaissant sur le dessus de la plante. Les Astrophytum ne se multiplient que par semis (jamais de rejets et bouturages très rares) Comme ils présentent une peau lisse, les Astrophytum sont souvent attaqués par les cochenilles
Zvjezdasti kaktusi (astrofitum, lat. Astrophytum) su rod kaktusa iz Meksika i juga SAD-a koji sadrži četiri vrste.
Zvjezdasti kaktusi imaju stabljiku kuglastog ili polukuglastog oblika, a neki sa starošću poprime i valjkasti oblik. Stabljika ima jasno izražena rebra na kojima se nalaze vunaste areole iz kojih kod nekih vrsta rastu bodlje, dok neke vrste uopće nemaju bodlje. Rastu sporo. Cvjetovi su ljevkastog oblika, a rastu pojedinačno na vrhu biljke. Žute su boje, a kod nekih vrsta središte je crvenkasto. Pojavljuju se tijekom ljeta, a otvaraju se danju. Kasnije se formiraju zeleni ili crveni plodovi koji sadrže sjemenke crne ili smeđe boje.
Južni Teksas (SAD), sjeverni i središnji Meksiko.
Suha i polupustinjska područja.
Kao i većina kaktusa, zvjezdaste kaktuse ugrožava ilegalno sakupljanje za potrebe tržišta kaktusima, te uništavanje prirodnog staništa. IUCN je kategorizirao zvjezdastog kaktusa (A. asterias) kao osjetljivu vrstu (VU).
U područjima gdje temperature padaju ispod 10° C ove kaktuse treba držati barem dio godine na zaštićenom prostoru, a u toplijim područjima u pustinjskom vrtu. Osjetljivi su na mraz i preveliku količinu vode. U stakleniku ili kući uzgajaju se u standardnom kompostu za kaktuse sa dodatkom drobljenog vapnenca. Trebaju jaku svijetlost, ali direktno sunce kroz staklo im može štetiti. U razdoblju rasta treba ih zalijevati umjereno, a tijekom zime kada su u razdoblju mirovanja ne smije ih se uopće zalijevati. Od sredine proljeća do kasnog ljeta potrebno ih je prihranjivati jednom mjesečno sa tekućim gnojivom koje sadrži manju količinu dušika. Razmnožava ih se sjemenom, koje se sije u rano proljeće na temperaturi od 21° C.
Zvjezdasti kaktusi (astrofitum, lat. Astrophytum) su rod kaktusa iz Meksika i juga SAD-a koji sadrži četiri vrste.
Astrophytum Lem., 1839 è un genere di piante succulente appartenente alla famiglia delle Cactacee[1].
Il suo nome deriva dal greco astèr (stella), per la caratteristica forma a costole che dall'alto lo fa somigliare ad una stella e phytòn (pianta).
Gli Astrophytum hanno un fusto globuloso formato da quattro ad otto sezioni divise tra di loro da solchi più o meno profondi. I fiori gialli o giallo-rossi si sviluppano dalle areole presenti alla sommità del fusto.
L'elemento maggiormente caratterizzante le specie di questo genere è la presenza di numerosi puntini bianchi in rilievo sparsi in misura più o meno rilevante sul fusto. Il loro ruolo non è ancora stato ben definito dalla letteratura scientifica, tuttavia si ritiene che la loro funzione principale sia quella di favorire la mimetizzazione della piante negli ambienti rocciosi in cui sono normalmente inserite, allo scopo di ridurre la possibilità di distruzione da parte di animali fitofagi. Si ritiene che altre funzioni possano essere legate alla protezione del fusto dai raggi solari e alla capacità di trattenere più efficacemente l'umidità.
Il genere è diffuso in Texas e nel Messico[1]
Vive normalmente in terreni semi-aridi e leggermente calcarei.
Il genere comprende le seguenti specie:[1]
L'Astrophytum necessita di un terriccio molto poroso composto da terra, torba e sabbia, con una piccola aggiunta di calce agricola. Le annaffiature dovranno essere regolari avendo molta cura che non si formino residui di acqua, la terra dovrà essere molto asciutta tra una annaffiatura e l'altra perché la pianta è molto sensibile al marciume.
Durante il periodo invernale le annaffiature dovranno essere sospese del tutto e la pianta non dovrà essere esposta a una temperatura inferiore ai 4 °C. I rinvasi possono essere eseguiti anche ogni tre o quattro anni considerata la lentezza della sua crescita.
La riproduzione avviene per seme; il suo grosso seme andrà depositato, senza essere pressato, in un letto di terra mista a sabbia e mantenuto ad una temperatura di circa 21 °C: inizierà a germogliare in brevissimo tempo.
Astrophytum Lem., 1839 è un genere di piante succulente appartenente alla famiglia delle Cactacee.
Il suo nome deriva dal greco astèr (stella), per la caratteristica forma a costole che dall'alto lo fa somigliare ad una stella e phytòn (pianta).
Žvaigždinas (Astrophytum) – kaktusinių (Cactaceae) šeimos augalų gentis. Dėl savo išvaizdos kartais vadinami „gyvaisiais akmenimis“.
Gentyje yra 4 rūšys:
Astrophytum is een geslacht van kogel- tot cilindervormige, geribde cactussen. De soorten stammen alle uit Mexico; van de soort Astrophytum asterias zijn ook populaties in Texas in de Verenigde Staten.
De naam van het geslacht komt van de Griekse woorden 'astron' (ster) en 'phyton' (plant). Van boven gezien is duidelijk waarom men ze sterplanten is gaan noemen.
Ze zijn wel of niet bedoornd, meestal bezet met plukjes wollig haar. De trechtervormige bloemen zijn geel, soms met een rode keel, en geschubd. De bloeitijd is meestal 's zomers. Ze komen vrijwel altijd solitair voor, omdat alleen oudere exemplaren af en toe een zijstengel maken.
Astrophytum-soorten en kruisingen zijn populair als kamerplant.
In Japan bestaat er een jarenlange traditie van veredeling van Astrophytum en daar zijn enkele cultivars uit ontstaan die nu ook in Europa aan populariteit winnen.
Astrophytum is een geslacht van kogel- tot cilindervormige, geribde cactussen. De soorten stammen alle uit Mexico; van de soort Astrophytum asterias zijn ook populaties in Texas in de Verenigde Staten.
De naam van het geslacht komt van de Griekse woorden 'astron' (ster) en 'phyton' (plant). Van boven gezien is duidelijk waarom men ze sterplanten is gaan noemen.
Ze zijn wel of niet bedoornd, meestal bezet met plukjes wollig haar. De trechtervormige bloemen zijn geel, soms met een rode keel, en geschubd. De bloeitijd is meestal 's zomers. Ze komen vrijwel altijd solitair voor, omdat alleen oudere exemplaren af en toe een zijstengel maken.
Astrophytum-soorten en kruisingen zijn populair als kamerplant.
In Japan bestaat er een jarenlange traditie van veredeling van Astrophytum en daar zijn enkele cultivars uit ontstaan die nu ook in Europa aan populariteit winnen.
Astrophytum – rodzaj roślin z rodziny kaktusowatych. Są to sukulenty. Do rodzaju należy 6 gatunków kaktusów. Nazwa pochodzi od łac. astrum (gwiazda). Gatunki należące do tego rodzaju występują jedynie w północno-wschodnich stanach Meksyku. Jedynie A. asterias rośnie również w południowym Teksasie (USA). W Polsce są uprawiane jako rośliny doniczkowe.
Gatunki wolno rosnące. Mają przeważnie niepodzielony pęd o kształcie od gwiaździstego do kulistego i 5-10 dobrze wyodrębnionych żebrach. U niektórych gatunków na żebrach tych występują drobne łuskowate wzorki, u innych grube włoski. Kwiaty duże o błyszczących płatkach w różnych odcieniach żółtego koloru, czasem czerwono nabiegłych u podstawy[2].
Astrophyton Lawr., orth. var., Digitostigma Velazco & Nevárez, nom. inval., Maierocactus E. C. Rost
Rodzaj ten wydzielony został z rodzaju Echinocactus Link & Otto[3].
Należy do rodziny kaktusowatych (Cactaceae) Juss., która jest jednym z kladów w obrębie rzędu goździkowców (Caryophyllales) i klasy roślin okrytonasiennych[1]. W obrębie kaktusowatych należy do plemienia Cacteae , podrodziny Cactoideae[3].
Gromada okrytonasienne Cronquist, podgromada Magnoliophytina Frohne & U. Jensen ex Gromada okrytonasienne (Magnoliophyta Cronquist), podgromada Magnoliophytina Frohne & U. Jensen ex Reveal, klasa Rosopsida Batsch, podklasa goździkowe (Caryophyllidae Takht.), nadrząd Caryophyllanae Takht., rząd goździkowce (Caryophyllales Perleb), podrząd Cactineae Bessey in C.K. Adams, rodzina kaktusowate (Cactaceae Juss.), plemię Astrophyteae Horan., rodzaj Astrophytum Lem.[4].
Astrophytum – rodzaj roślin z rodziny kaktusowatych. Są to sukulenty. Do rodzaju należy 6 gatunków kaktusów. Nazwa pochodzi od łac. astrum (gwiazda). Gatunki należące do tego rodzaju występują jedynie w północno-wschodnich stanach Meksyku. Jedynie A. asterias rośnie również w południowym Teksasie (USA). W Polsce są uprawiane jako rośliny doniczkowe.
Astrophytum é um gênero botânico da família das Cactaceae, composto por seis especies[1] nativas da América do Norte. Essas espécies são às vezes chamadas de rochas vivas, embora o termo também seja usado para outros gêneros, particularmente Lithops (Aizoaceae). O nome genérico é derivado das palavras gregas άστρον (astron), que significa "estrela", e φυτόν (phyton), que significa "planta"
Um gênero de plantas originada do norte do México e do sul do Texas. De form globosa, que se torna cilíndrica com a idade, tem poucas costelas(de 5 a 8) e bem menos saliente, algumas com a borda bem marcada, outras aredondadas. são salpicados de manchas brancas irregulares e tem aureolas lanosas ou espinhosas na borda das costelas.[2]
As flores que brotam em cima da planta, tem forma de grande margaridas com muitas pétalas e dimensões de vão de 4 a 8 centimilímetros. são Amareladas, algumas com o centro roxo e duram poucos dias, a planta pode seguir florescendo todo o verão.[2]
Requer muita luz e sol, mas é melhor proteger dos raios de sol do verão. Na primavera-verão, a irrigação deve ser boa e espaçada, a terra deve secar entre as regas. Evitando o acumulo de água. No inverno suportam temperaturas bastantes baixas (não inferiores a 7 °C) mas as em condição com baixa umidade. Se aduba o solo uma vez ao ano, na primavera, com adubo de cactos (não é indicado o adubo normal de plantas para flores). Se propaga por semente.[2]
Astrophytum é um gênero botânico da família das Cactaceae, composto por seis especies nativas da América do Norte. Essas espécies são às vezes chamadas de rochas vivas, embora o termo também seja usado para outros gêneros, particularmente Lithops (Aizoaceae). O nome genérico é derivado das palavras gregas άστρον (astron), que significa "estrela", e φυτόν (phyton), que significa "planta"
Astrophytum este un gen de cactus cu patru specii native din sudul Statele Unite- Texas și Mexic.
Astrophytum este un gen de cactus cu patru specii native din sudul Statele Unite- Texas și Mexic.
Astrofyt (lat. Astrophytum) je rod kaktusov z čeľade kaktusovité (Cactaceae). Je rozšírený v strednom a severnom Mexiku a na južnom Texase.
Astrofyt (lat. Astrophytum) je rod kaktusov z čeľade kaktusovité (Cactaceae). Je rozšírený v strednom a severnom Mexiku a na južnom Texase.
Prickkaktusar[3] (Astrophytum) är ett suckulent växtsläkte inom familjen kaktusväxter, med sex arter, två taggiga och fyra så gott som tagglösa.
Alla arter inom prickkaktussläktet är ganska dvärgväxande, klotformade plantor med fyra till åtta åsar. Sjöstjärnekaktus har rundade åsar, de andra arterna har spetsiga. Växtkroppens yta har i en del fall sträva, mjöliga vita prickar och tätheten hos fläckarna varierar beroende på art eller sort. Areolerna är väl skilda från varandra hos alla fyra arterna och är ganska ulliga i samtliga fall. De två taggiga arterna har helt olika slags taggar, Prickkaktus har från fem till elva ganska styva, runda, raka, gulaktiga taggar upp till tre centimeter långa. Bockhomskaktus och dess varieteter har lika många, men de är platta, veka och nästan som papper, i svarta och grå nyanser, 2,5 till 5 centimeter långa. Alla blommor är trattformade men med mycket vid öppning, gula, ibland orangeröda i mitten, 5 till 7,5 centimeter i diameter. De klotrunda frukterna är cirka 2,5 centimeter i diameter, täckta med gråa eller svarta och korta taggar som sitter mycket tätt. Frukterna hos de tagglösa sorterna är mer ulliga än taggiga.
Medlemmarna i detta släkte var från början grupperade under Echinocactus, men Lemaire upprättade släktnamnet Astrophytum 1839, med hänvisning till den stjärnlika strukturen eller formen av den tagglösa arten Biskopsmössa.
Det vetenskapliga namnet Astrophytum är en komposition av grekiskans a’ster, stjärna och phyto’n, växt. Stjärnväxt. [4]
Prickkaktussläktet är hemmahörande i centrala och norra Mexiko, över ett ganska utbrett område, upp till en höjd av 2133 meter över havet, även om de vanligtvis växer på lägre höjder. Arten Sjöstjärnekaktus finner man också just norr om Rio Grande, som skiljer Mexiko från USA, i det sydöstra hörnet av Texas, närmare bestämt i områdena Starr och Hidalgo. Man finner dem i regel under andra torkälskande buskar, och detta gäller speciellt Sjöstjärnekaktus vilken har grön kropp och är helt utan taggar. De växer mestadels i ganska stenig eller sandig jord. På sina östligaste växtplatser utsätts ibland Sjöstjärnekaktus för häftiga regn, vilket medför hög fuktighet.
Bestämningsnyckel för arterna som utgår från frukten.
1. mogna frukter spricker upp stjärnlikt i toppen...2
1. mogna frukter spricker upp vid basen utmed sidorna eller inte alls...3
Prickkaktusar (Astrophytum) är ett suckulent växtsläkte inom familjen kaktusväxter, med sex arter, två taggiga och fyra så gott som tagglösa.
Ареал — США (Техас) і Мексика (від півночі до центральних штатів Ідальго і Керетаро). Ростуть на висоті 100–1500 м над рівнем моря.
Походить від латинського слова astrum, i, n. — зірка та грецького терміноелемента -phyt- рослина.
Першим відкритим кактусом з цього роду був Astrophytum ornatum, описаний 1827 р. під назвою Echinocactus ornatus. Рід був введений Шарлем Лемером 1839 р. на підставі описаного ним Astrophytum myriostigma, якому першовідкривач виду Галеотті дав попередню назву Cereus callicoche (callicoche — прекрасна морська зірка). Лемер виділив його в окремий рід, який назвав Astrophytum.
Неоднорідний характер ареалу розповсюдження викликає труднощі в систематиці астрофітумів. Рослини одного виду, але різних популяцій, віддалених один від одного на значні відстані, часто мають морфологічні відмінності, що призводить до появи низки підвидів або різновидів. Квіти астрофітумів не самозапильні, але в межах однієї популяції різні види за допомогою природних запилювачів легко піддаються гібридизації, даючи стійке фертильне потомство зі змішаними батьківськими рисами. В останні роки з'явилася низка міжвидових гібридів, вирощених в умовах культури. Окремі екземпляри гібридів через свої декоративні якості цікаві колекціонерам. Так японськими селекціонерами були отримані культивари Astrophytum asterias «Kabuto» і Astrophytum myriostigma «Onzuka».
Складається з двох підродів: Astrophytum та Neoastrophytum. Класифкаційним критерієм було визначено форму плодів.
Наразі дослідники не можуть дійти остаточної згоди щодо деяких класифікаційних рангів. Але всі збігаються у тому, що існують щонайменше 4 види астрофітумів:
Деякі автори виділяють ще Astrophytum coahuilense та Astrophytum senile.
2002 р. було знайдено вид, який спочатку належав до монотипного роду Digitostigma, проте пізніше рід було скасовано, а вид — віднесено до роду Астрофітум — Astrophytum caput-medusae. Приєднання відбулося через наявність у рослини волокнистих нашарувань на стеблі — характерної ознаки роду.
Деякі застарілі назви видів і їхні сучасні відповідники (в дужках)
Зазвичай астрофітуми легко схрещуються між собою, а отримані гібриди називають згідно з першими літерами видових назв їхніх батьків. Якщо, наприклад, пилок Astrophytum capricorne використовували для запилення Astrophytum asterias, то проростки, які виростуть з такого насіння, слід називати астрофітум ASCAP. У гібридів можна виявити ознаки обох батьків.
Однак деякі види астрофітум або взагалі не схрещуються між собою, або схрещуються вкрай рідко. Ботаніку Садовському не вдалося схрестити між собою два різновиди Astrophytum myriostigma — типову і coahuilense, зате coahuilense легко схрещуються з Astrophytum asterias. Ця обставина, як вважав Садовський, дозволяє вважати, що різновид coahuilense більше споріднений з видом Astrophytum asterias, ніж з Astrophytum myriostigma, і тому його слід розглядати як самостійний вид Astrophytum coahuilense.
Переважно це рослини з кулястими або циліндричними стеблами, що досягають в окремих випадках майже двометрової висоти. Стебла розділені на чіткі ребра, які можуть бути плоскими або навіть увігнутими всередину, як у Astrophytum asterias, або гострими і високими, як у більшості видів. Рослини відрізняються строгими геометричними пропорціями. Епідерміс вкритий вираженими в різному ступені білими або жовтуватими нашаруваннями, що складаються з пучків дрібних волосків. Колючки можуть бути відсутніми, прямими і жорсткими або ж зігнутими і гнучкими. Жовті квіти до 8 см в діаметрі з'являються з ареол на вершині стебла. Насіння характерної човноподібної форми.
Вирощування астрофітумів не становить особливих труднощів, якщо використовувати мінеральний субстрат, акуратно поливати рослини і пам'ятати, що вони не люблять частих пересадок. Потребують більшої кількості кальцію у суміші, порівняно з іншими кактусами, зимівлі при температурі 8-12 °C та значної інсоляції протягом всього року. Щеплення абсолютно необов'язкове і використовується тільки для прискореного розмноження цікавих форм. Розмножуються переважно насінням, яке проростає на 2-3 добу. Діаметр насінини становить 1—1,5 мм.
Astrophytum Lem.
ВидыАстро́фитум (лат. Astrophytum), или Звёздчатый кактус — род шаровидных или невысоких цилиндрических суккулентов из семейства Кактусовые, распространённых на севере Мексики и юге США.
Характерный признак большинства видов этого рода — светлые крапинки на стебле, представляющие собой крошечные пучки волосков, обладающие способностью всасывать влагу.
Род Астрофитум относится к подтрибе Северные шаровидные кактусы (Boreocactinae Backeb.) трибы Цереусовые (Cereeae Britton et Rose) подсемейства Цереусовые (Cereoideae Schum.).
Первым открытым кактусом из этого рода был Астрофитум украшенный (Astrophytum ornatum), описанный в 1827 году под названием Echinocactus ornatus.
Род астрофитум был введен Шарлем Лемером в 1839 году на основании описанного им Астрофитума многорыльцевого (Astrophytum myriostigma) — растения правильной геометрической формы, имеющего 5 ребер и напоминающее звезду. Галеотти — первооткрыватель этого вида — дал ему предварительное название Cereus callicoche (callicoche — прекрасная морская звезда). Лемер выделил его в отдельный род, который назвал Astrophytum (от др.-греч. ἀστήρ — звезда, φυτόν — растение; слово мириостигма означает «тысяча точек» и соответствует крапу на эпидермисе растения). Таким образом, первое отнесенное к данному роду растение определило название рода и включило в своё название признак, присущий только этому роду кактусов. В дальнейшем были определены два других признака, по которым эти растения объединяются в один род — форма семян и форма цветков.
Позднее были открыты и другие виды этого рода. Самое удивительное, что этот род считался устоявшимся и никто не предполагал, что могут быть найдены относящиеся к нему новые виды; тем не менее в 2002 году. это произошло — был описан Астрофитум голова-медузы (Astrophytum caput-medusae).
К классификации этого рода имеются различные подходы: внутри видов существуют разновидности, некоторые из которых выделяются некоторыми систематиками в самостоятельные виды, поэтому число видов оценивается по-разному.
Чаще всего выделяют шесть видов (при этом различных морфологических типов имеется пять — A. coahuilense и A. myriostigma внешне выглядят практически одинаково):
На основе анализа крапа, цветков, плодов и семян виды рода Астрофитум делят на три группы:
Вид A. caput-medusae пока не отнесён к какой-либо из этих групп; вероятнее всего, он будет выделен в самостоятельную группу.
Среди астрофитумов существуют и формы, лишённые крапа (так называемые нудальные формы): например, A. myriostigma var. nudum.
Кактусы этого рода привлекательны тем, что, несмотря на относительно медленный рост, цветение наступает довольно рано и при благоприятных условиях растения цветут с весны до осени крупными цветками.
В культуре нетрудны. Выращивают их как на собственных корнях, так и прививая на эхинопсисы. Астрофитумы предпочитают питательную глинистую комковатую землю с добавлением большого количества извести и древесного угля. Развитие корневой системы происходит очень медленно, поэтому взрослые растения достаточно пересаживать раз в 4—5 лет.
Летом полив должен быть умеренным, зимой рекомендуется абсолютная сухость почвы при температуре около +6 °C.
У любителей популярны культивары (формы, выведенные искусственно, — путём отбора либо путём скрещивания разных видов). На рубеже XIX и XX столетий были распространены бегиновы гибриды — гибриды между A. ornatum и A. myriostigma. В последние десятилетия в этом направлении преуспели любители кактусов из Японии (см. Японские культивары астрофитумов).
Астро́фитум (лат. Astrophytum), или Звёздчатый кактус — род шаровидных или невысоких цилиндрических суккулентов из семейства Кактусовые, распространённых на севере Мексики и юге США.
Характерный признак большинства видов этого рода — светлые крапинки на стебле, представляющие собой крошечные пучки волосков, обладающие способностью всасывать влагу.
星球屬(屬名:Astrophytum )又稱“有星類仙人掌”,球體上有著如鑲嵌星星般的白點,所以也有“有星類”的稱呼。原生地是墨西哥。多數的種類沒有刺,容易照料,變種或是交配種也很豐富。
星球屬(屬名:Astrophytum )又稱“有星類仙人掌”,球體上有著如鑲嵌星星般的白點,所以也有“有星類”的稱呼。原生地是墨西哥。多數的種類沒有刺,容易照料,變種或是交配種也很豐富。
アストロフィツム(Astrophytum)は、サボテン科の属の一つである。学名の原語の発音に忠実に、アストロフィトゥムとも表記されることがある。学名の原語の発音に忠実に表記するとアストロピュトゥム(ラテン語でもほぼ同音)である。
古典ギリシア語のástron(星)とphŷton(植物)からの複合語で、上から見た形が星形であるから、また、植物全体に星のような銀色のピンスポットがあることから名付けられたとも言う。日本語では「有星類(ゆうせいるい)」と呼ばれることもある。最も女性的なサボテン、また、最もエレガントなサボテンと呼ばれ、人気が高い。
6種が認められており、いずれもメキシコ東部からアメリカ合衆国のテキサス州にかけて自生する。変種も多く記載されており、さらに選抜や交配により、園芸品種も数多く作出されている。
扁平からやや腰高の球形で、生育が遅く、通常は直径10cmくらいまでである。上から見て、平滑な円に見えるものと、際だった稜があり、星形に見えるものがある。刺座は兜丸や鸞鳳玉のように刺が完全に退化した種と、瑞鳳玉や般若のように発達した種があり、植物体の表面全体に銀白色の細かい斑点があるものが多い。花は頂点咲きで、黄色で中心部に赤いぼかしがある。
種として記載されているのは以下の6種である。
アストロフィツム(Astrophytum)は、サボテン科の属の一つである。学名の原語の発音に忠実に、アストロフィトゥムとも表記されることがある。学名の原語の発音に忠実に表記するとアストロピュトゥム(ラテン語でもほぼ同音)である。