nomes no trilho de navegação
Homogyne alpina ye una planta de la familia de les asteracees.
Planta perenne, rastrera baxa, de fueyes na so mayoría basales, y tarmos de 10-40 cm, cada unu termináu nun capítulu colloráu amoratáu de 1-1,5 cm de diámetru. Fueyes arrondaes de base cordiforme, dentaes, de pelos delgaos nos nervios de debaxo, amorataes y de llargu peciolu. Capítulos en filera esterna de flores con lóbulos curtios, les flores internes tubulares, bráctees involucrales llinial llanceolaes, amorataes, tomentosas. Floria dende finales de primavera y nel branu.[1]
Llugares húmedos, a la solombra en montes.
Montaña del oeste, centru y sur d'Europa, dende'l centru de Francia y los Sudetes hasta los Pirineos, Apeninos y sur de Bulgaria. N'España solo apaez nos Pirineos y ye bien escasa na Cordal Cantábricu.[2]
Homogyne alpina describióse por Alexandre Henri Gabriel de Cassini y espublizóse en Dict. Sci. Nat., ed. 2. [F. Cuvier] 21: 412. 1821[3]
Tussilago alpina L.
Esta páxina forma parte del wikiproyeutu Botánica, un esfuerciu collaborativu col fin d'ameyorar y organizar tolos conteníos rellacionaos con esti tema. Visita la páxina d'alderique del proyeutu pa collaborar y facer entrugues o suxerencies. Planhigyn blodeuol o deulu llygad y dydd a blodyn haul ydy Carn-yr-ebol porffor sy'n enw gwrywaidd. Mae'n perthyn i'r teulu Asteraceae. Yr enw gwyddonol (Lladin) yw Homogyne alpina a'r enw Saesneg yw Purple coltsfoot.[1] Ceir enwau Cymraeg eraill ar y planhigyn hwn gan gynnwys Carn yr Ebol Porffor.
Daw'r gair "Asteraceae", sef yr enw ar y teulu hwn, o'r gair 'Aster', y genws mwyaf lluosog o'r teulu - ac sy'n tarddu o'r gair Groeg ἀστήρ, sef 'seren'.
Planhigyn blodeuol o deulu llygad y dydd a blodyn haul ydy Carn-yr-ebol porffor sy'n enw gwrywaidd. Mae'n perthyn i'r teulu Asteraceae. Yr enw gwyddonol (Lladin) yw Homogyne alpina a'r enw Saesneg yw Purple coltsfoot. Ceir enwau Cymraeg eraill ar y planhigyn hwn gan gynnwys Carn yr Ebol Porffor.
Daw'r gair "Asteraceae", sef yr enw ar y teulu hwn, o'r gair 'Aster', y genws mwyaf lluosog o'r teulu - ac sy'n tarddu o'r gair Groeg ἀστήρ, sef 'seren'.
Podbělice alpská (Homogyne alpina) je vytrvalá, horská bylina s plazivým oddenkem preferující vlhčí, stinné lokality. Je jediným druhem rodu podbělice rostoucí v české přírodě a původním druhem české květeny vyskytující se téměř ve všech pohraničních pohořích České republiky.[1][2]
Rostlina pochází z evropského kontinentu, ale její výskyt míjí severské oblastí. Hranice rozšíření je ze severu ohraničená Německem a Polskem, na jihu Středomořím, na západě Francií se Španělskem a na východě Ukrajinou. Nejhojnější je v horách jižní a střední Evropy, kde vyrůstá v nadmořské výšce od 500 do 3000 m.
V ČR je rozšířena hlavně v pohraničních horách, kde se omezuje převážně na oreofytikum. Roste v areálu Šumavy, Krkonoš, Jizerských hor, Králického Sněžníku, Hrubého Jeseníku a Moravskoslezských Beskyd. Mimo to se vyskytuje i ve Slavkovském lese, Brdech a Adršpašsko-teplických skálách. Zcela chybí na teplejších územích, např. na Křivoklátsku, v Českém středohoří, ve střední a jižní Morava.[2][3]
Podbělice alpská je vápnostřežný hemikryptofyt rostoucí obvykle v polostínu, ve vysokých horských polohách se však objevuje i na plně osluněných stanovištích. Roste v horských smrčinách s bohatým mechovým patrem, v porostech kosodřeviny, kamenitých horských pastvinách i světlých listnatých lesích. Nejlépe prospívá na středně hlubokých, skeletových až hlinitých půdách s dostatkem humusu, které jsou průběžně vlhké a kyselé. Kvete od května do srpna.[1][2][4]
Vytrvalá bylina s přímou, červenohnědou lodyhou vysokou 10 až 30 cm, která vyrůstá z tenkého, plazivého oddenku, ten roste pod povrchem půdy šikmo až vodorovně, je šupinatý a má olistěné postranní výběžky. Lodyha je přímá, chudě olistěná, podélně rýhovaná, ve spodní části je pavučinatě chlupatá a v horní části porostlá průsvitnými chlupy. Přízemní listy v růžici mají řapík dlouhý 2 až 10 cm, jejich polokožovitá čepel je ledvinovitá až srdčitě okrouhlá, po obvodě zubatá a bývá velká 1 až 4 cm. Lodyžní listy bývají jen dva až tři, jsou přisedlé, spodní jsou bylinné a horní je šupinovitý, obvykle bývají velké jen 1 až 2,5 cm.
Na vrcholu lodyhy se vytváří nejčastěji jediný úbor s květy (ojediněle dva až tři), který mívá v průměru 1 až 1,5 cm. Válcovitý, jednořadý zákrov je asi 1 cm vysoký a mívá 12 až 20 listenů, které jsou čárkovité, zelené, po obvodě nachové a za plodu nazpět ohnuté. Květy ve středu úboru jsou oboupohlavné, asi 8 mm dlouhé a mají pěticípou korunní trubku barvy nachové až špinavě fialové. Kalichy jsou tvořené četnými štětinkami, z kterých se stává chmýr. Dlouhé čnělky s bliznami z květů vyčnívají.
Plod je úzce elipsoidní, asi 5 mm dlouhá nažka, podélně mělce žebrovatá, která je na vrcholu uťatá a má jednořadý, asi 10 mm dlouhý, sněhobílý chmýr.[1][2][4][5][6]
Podbělice alpská (Homogyne alpina) je vytrvalá, horská bylina s plazivým oddenkem preferující vlhčí, stinné lokality. Je jediným druhem rodu podbělice rostoucí v české přírodě a původním druhem české květeny vyskytující se téměř ve všech pohraničních pohořích České republiky.
Der Alpen-Brandlattich (Homogyne alpina), auch Grüner Alpenlattich oder Gewöhnlicher Alpenlattich[1] genannt, ist eine Pflanzenart aus der Gattung Brandlattich (Homogyne) in der Familie der Korbblütler (Asteraceae).
Der Alpen-Brandlattich ist eine ausdauernde krautige Pflanze, die Wuchshöhen von 10 bis 40 Zentimetern erreicht. Der „Wurzelstock“ ist kriechend und wollig-schuppig. Der aufrechte Stängel ist häufig rotbraun und endet in nur einem Blütenkorb. Er ist silbrig-wollig behaart, verkahlt später und weist meist zwei kleine Schuppenblätter auf. Die Laubblätter sind grundständig, lang gestielt, lederig-derb und glänzend dunkelgrün, die Unterseite ist heller. Die Blattspreite ist herznierenförmig.
Die Blütezeit liegt zwischen Mai und August. Die Blütenkörbe haben einen Durchmesser bis 25 Millimetern. Die Hüllblätter sind einreihig, braunrot überlaufen und am Grund wollig behaart. Die Blüten sind rötlich und länger als die Korbhülle, die Kronzipfel sind purpurfarben. Die Achäne weist einen langen, schneeweißen Pappus auf.
Die Chromosomenzahl beträgt 2n = 120, 140 oder 160.[2]
Der dem Alpen-Brandlattich ähnliche Filz-Brandlattich (Homogyne discolor (Jacq.) Cass.), der in den Ostalpen vorkommt, unterscheidet sich durch die unterseits weißfilzigen Laubblätter.
Der Alpen-Brandlattich ist ein Humus-Kriecher. Er ist eine Halbschattenpflanze. Die Bestäubung erfolgt durch Insekten, beispielsweise Fliegen und Falter oder Selbstbestäubung.[2]
Das Verbreitungsgebiet des Alpen-Brandlattichs umfasst Spanien, Andorra Frankreich, Italien, die Schweiz, Deutschland, Österreich, Liechtenstein, Slowenien, Kroatien, Albanien, Tschechien, Polen, die Slowakei, Bosnien-Herzegowina, Serbien, Montenegro, Bulgarien, Rumänien, Mazedonien und die Ukraine.[1] Der Alpen-Brandlattich kommt in den Gebirgen des südlichen Mitteleuropas in Höhenlagen von 500 bis 3000 Metern vor. In den Allgäuer Alpen steigt er von Höhenlagen von etwa 530 Metern in Baden-Württemberg bei Doberatsweiler, einem Ortsteil von Achberg, bis zu 2384 Metern am Rauheckgipfel in Bayern auf.[3]
Der Alpen-Brandlattich wächst auf feuchten, humosen, moosigen Böden in Nadelwäldern, Gebüschen und Zwergstrauchheiden. Homogyne alpina ist eine Charakterart des Verbandes Piceion, kommt aber auch in Gesellschaften des Nardion oder Seslerion vor.[2]
Die ökologischen Zeigerwerte nach Landolt & al. 2010 sind in der Schweiz: Feuchtezahl F = 3+ (feucht), Lichtzahl L = 3 (halbschattig), Reaktionszahl R = 2 (sauer), Temperaturzahl T = 2 (subalpin), Nährstoffzahl N = 2 (nährstoffarm), Kontinentalitätszahl K = 3 (subozeanisch bis subkontinental).[4]
Die Erstveröffentlichung erfolgte 1753 unter dem Namen (Basionym) Tussilago alpina durch Carl von Linné. Die Neukombination zu Homogyne alpina (L.) Cass. wurde 1821 durch Alexandre Henri Gabriel de Cassini veröffentlicht. Ein weiteres Synonym für Homogyne alpina (L.) Cass. ist Tussilago sylvestris Scop. nom. illeg.[1]
Der Alpen-Brandlattich (Homogyne alpina), auch Grüner Alpenlattich oder Gewöhnlicher Alpenlattich genannt, ist eine Pflanzenart aus der Gattung Brandlattich (Homogyne) in der Familie der Korbblütler (Asteraceae).
Homogyne alpina, the Alpine coltsfoot or purple colt's-foot,[1] is a rhizomatous herb in the family Asteraceae, which is often used as an ornamental plant. In addition, this plant has purple-red flowers, and it is usually associated with the gall flies Ensina sonchi and Acidia cognata.
Homogyne alpina is a perennial plant that reaches a height of 10 to 40 centimeters. The rhizome is creeping woolly and scaly. The stem is erect, reddish brown and often single head. It is hairy silvery-woolly, bare later and usually has 2 leaves on small scales. The leaves are basal, long-stalked, leathery, coarse and glossy dark green, the underside is lighter. The leaf blade is heart-kidney-shaped.
The baskets have a diameter up to 25 mm. The bracts are single row, crowded and hairy brown-red woolly at the base. The flowers are reddish and longer than the basket case, the corners are purple. The fruits have a long hair crown.
Homogyne alpina comes in the mountains of South Central Europe at altitudes from 500 to 3 000 meters. The species grows on moist, humus-rich, mossy soil in coniferous forests, bushes and dwarf-shrub heath. It is common in the U.K., known from a single location in Angus, Scotland, though it is uncertain whether the plant is native or introduced.[2]
The felt-like Homogyne discolor is characterized by the under side white, felty leaves.
{{cite web}}: CS1 maint: url-status (link) Homogyne alpina, the Alpine coltsfoot or purple colt's-foot, is a rhizomatous herb in the family Asteraceae, which is often used as an ornamental plant. In addition, this plant has purple-red flowers, and it is usually associated with the gall flies Ensina sonchi and Acidia cognata.
Homogyne alpina is a perennial plant that reaches a height of 10 to 40 centimeters. The rhizome is creeping woolly and scaly. The stem is erect, reddish brown and often single head. It is hairy silvery-woolly, bare later and usually has 2 leaves on small scales. The leaves are basal, long-stalked, leathery, coarse and glossy dark green, the underside is lighter. The leaf blade is heart-kidney-shaped.
The baskets have a diameter up to 25 mm. The bracts are single row, crowded and hairy brown-red woolly at the base. The flowers are reddish and longer than the basket case, the corners are purple. The fruits have a long hair crown.
Homogyne alpina es una planta de la familia de las asteráceas.
Planta perenne, rastrera baja, de hojas en su mayoría basales, y tallos de 10-40 cm, cada uno terminado en un capítulo rojo amoratado de 1-1,5 cm de diámetro. Hojas redondeadas de base cordiforme, dentadas, de pelos delgados en los nervios de debajo, amoratadas y de largo pecíolo. Capítulos en hilera externa de flores con lóbulos cortos, las flores internas tubulares, brácteas involucrales lineal lanceoladas, amoratadas, tomentosas. Florece desde finales de primavera y en el verano.[1]
Lugares húmedos, a la sombra en montañas.
Montañas del oeste, centro y sur de Europa, desde el centro de Francia y los Sudetes hasta los Pirineos, Apeninos y sur de Bulgaria. En España solo aparece en los Pirineos y es muy escasa en la Cordillera Cantábrica.[2]
Homogyne alpina fue descrita por Alexandre Henri Gabriel de Cassini y publicado en Dict. Sci. Nat., ed. 2. [F. Cuvier] 21: 412. 1821[3]
Homogyne alpina ou l'Homogyne des Alpes est une espèce de plantes de la famille des Asteraceae.
L' Homogyne des Alpes est une plante de 10 à 30 cm de haut pourvue de feuilles basales arrondies et luisantes d'un diamètre variant de 2 à 4 cm, dentées, vert sombre, glabres au-dessus et souvent de couleur pourpre en-dessous. Les pétioles des feuilles et la hampe sont velus, d'aspect laineux. Le capitule est de couleur rougeâtre, peu étalé (1 à 1,5 cm de diamètre). La floraison a lieu entre mai et août.
L' Homogyne des Alpes est une plante de montagne et même de haute montagne puisqu'on la trouve dans les Alpes entre 1 200 m et 3 200 m d'altitude. On peut aussi la croiser dans le Jura, les monts du Forez (très rare), les Pyrénées et le nord des Apennins. Elle affectionne les pelouses humides et les bois clairs.
Selon Catalogue of Life (9 décembre 2018)[5] :
Selon World Register of Marine Species (9 décembre 2018)[6] :
Homogyne alpina ou l'Homogyne des Alpes est une espèce de plantes de la famille des Asteraceae.
Planinska urezica (alpska urezica, tokasta urezica, koturak, lat. Homogyne alpina), biljna vrsta iz porodice glavočika raširena na području Europe. U Hrvatskoj je jedna je od tri vrste iz roda urezica.[1]
Postoje dvije podvrste.
H. alpina
H. alpina
H. alpina
H. alpina
Planinska urezica (alpska urezica, tokasta urezica, koturak, lat. Homogyne alpina), biljna vrsta iz porodice glavočika raširena na području Europe. U Hrvatskoj je jedna je od tri vrste iz roda urezica.
Postoje dvije podvrste.
La Tossilaggine alpina (nome scientifico Homogyne alpina (L.) Cass., 1821) è una piccola pianta erbacea alpina, con un singolo capolino, appartenente alla famiglia delle Asteraceae.
Il nome generico (Homogyne = simile a femmina) è stato attribuito dal botanico e naturalista francese Alexandre Henri Gabriel de Cassini (1781 – 1832) in una pubblicazione del 1816 e indica la grande somiglianza (soprattutto nello stilo), nei capolini di questa spiante, tra i fiori femminili periferici e quelli ermafroditi centrali[1].
L'epiteto specifico (alpina) fa riferimento alle zone nelle quali è più facile trovare questa specie.
Il binomio scientifico attualmente accettato (Homogyne alpina) è stato proposto prima dal biologo e scrittore svedese Carolus Linnaeus (Rashult, 23 maggio 1707 – Uppsala, 10 gennaio 1778) e quindi perfezionato dal botanico Cassini in una pubblicazione del 1821.
In lingua tedesca questa pianta si chiama Gewöhnlicher Alpenlattich; in francese si chiama Homogyne des Alpes; in inglese si chiama Purple Colt's-foot.
L'aspetto di queste piante è erbaceo con piccole dimensioni (da 10 a 30 cm). La forma biologica della specie è emicriptofita rosulata (H ros); ossia sono piante perenni, con gemme svernanti al livello del suolo e protette dalla lettiera o dalla neve, con le foglie disposte a formare una rosetta basale.
Le radici sono secondarie da rizoma.
L'infiorescenza è formata da un unico capolino (raramente due) lungamente peduncolato. La struttura del capolino è quella tipica delle Asteraceae : il peduncolo sorregge un involucro cilindrico composto da diverse squame lineari, ma non uguali fra di loro e disposte su un unico rango, eventualmente rinforzate da altre minori, che fanno da protezione al ricettacolo nudo (senza pagliette) sul quale s'inseriscono due tipi di fiori : i fiori femminili, quelli esterni ligulati (assenti in questa specie; in realtà alla periferia sono presenti dei fiori femminili, ma sono sempre del tipo tubuloso ma più filiformi), e i fiori ermafroditi quelli centrali tubulosi. Il colore dell'capolino è porpora. Dimensione dell'capolino: larghezza 5 – 7 mm; lunghezza 8 – 12 mm. Larghezza del capolino : 8 – 15 mm.
I fiori sono tutti di tipo tubuloso, zigomorfi, tetra-ciclici (formati cioè da 4 verticilli: calice – corolla – androceo – gineceo) e pentameri (calice e corolla formati da 5 elementi). Il colore dei fiori è biancastro tendente al roseo-violetto. Dimensione dei fiori tubulosi : 8 – 11 mm.
Il frutto è un achenio lineare. La superficie è solcata da 5 – 10 costolature. All'apice questi frutti posseggono dei setolosi pappi bianchi a peli semplici ma disposti su più serie. Il pappo è caduco. Dimensione degli acheni 4 – 5 mm.
Dal punto di vista fitosociologico la specie di questa scheda appartiene alla seguente comunità vegetale[3]:
La famiglia di appartenenza della “ Tossilaggine alpina” (Asteraceae) è la più numerosa nel mondo vegetale, organizzata in 1530 generi per un totale di circa 22.750 specie[4]. Nelle classificazioni più vecchie la famiglia delle Asteraceae viene chiamata anche Compositae.
Il genere di appartenenza (Homogyne) comprende pochissime specie, diffuse unicamente nelle zone alpine europee e quasi tutte proprie della flora italiana.
All'interno della famiglia delle Asteraceae le “Tossilaggine” fanno parte della sottofamiglia delle Tubiflore; sottofamiglia caratterizzata dall'avere capolini con fiori tubulosi al centro ed eventualmente fiori ligulati alla periferia, squame dell'involucro ben sviluppate e frutti con pappo biancastro e morbido. Al livello tassonomico inferiore fanno parte inoltre della tribù delle Senecioideae.
Come il genere simile Petasites, anche il genere Homogyne presenta delle difficoltà tassonomiche per la bassa diversità morfologica tra le varie sue specie. In particolare in riferimento alla specie di questa scheda più di qualche Autore colloca un'altra specie Homogyne discolor (Jacq.) Cass. nella lista delle sue varianti col nome di Homogyne alpina (L.) Cass. var. discolor[1].
Nell'elenco che segue sono indicate alcune varietà e sottospecie (l'elenco può non essere completo e alcuni nominativi sono considerati da altri autori dei sinonimi della specie principale o anche di altre specie):
La specie di questa scheda ha avuto nel tempo diverse nomenclature. L'elenco che segue indica alcuni tra i sinonimi più frequenti :
Le specie del genere Homogyne sono piante uniche, e normalmente poco confondibili con altre specie che vivono gli stessi habitat. Una certa somiglianza potrebbe essere riscontrabile con le specie del genere Petasites ; i capolini in effetti sono molto simili ma con una grande differenza : l'infiorescenza dei Petasites è dotata di molti capolini, mentre l'infiorescenza della pianta di questa scheda generalmente ha un solo capolino.
Più facile è invece la confusione con altre specie dello stesso genere:
Località : Cima Sappada, Sappada (BL), 1290 m s.l.m. - 19/06/2009
Località : Cima Sappada, Sappada (BL), 1290 m s.l.m. - 19/06/2009
La Tossilaggine alpina (nome scientifico Homogyne alpina (L.) Cass., 1821) è una piccola pianta erbacea alpina, con un singolo capolino, appartenente alla famiglia delle Asteraceae.
Berghoefblad (Tussilago alpina of Homogyne alpina) is een meerjarige plant in de composietenfamilie (Asteraceae).
De plant, die een hoogte kan bereiken van 15 tot 30 cm, ontspruit in de lente vanop zijn ondergrondse stengels. Hij heeft niervormige, lederachtige bladeren die bedekt zijn met witte vilthaartjes en in een rozet groeien. Uit deze rozet groeien roodachtige zacht behaarde stengels met een veelvoud aan witte of rode bloemen die dicht opéén gepakt zitten. Hij bloeit van mei tot eind augustus. De zaadjes hebben een sneeuwwitte haartjes.
Berghoefblad is een bergplant die een voorliefde heeft voor zure en mineraalrijke bodems zoals alm en naaldbossen.
Hij is de waardplant voor de galvliegen Ensina sonchi en Acidia cognata.
variëteit: Cima Sappada, Sappada (BL), 1290 m s.l.m. - 19/06/2009
variëteit: Cima Sappada, Sappada (BL), 1290 m s.l.m. - 19/06/2009
Berghoefblad (Tussilago alpina of Homogyne alpina) is een meerjarige plant in de composietenfamilie (Asteraceae).
De plant, die een hoogte kan bereiken van 15 tot 30 cm, ontspruit in de lente vanop zijn ondergrondse stengels. Hij heeft niervormige, lederachtige bladeren die bedekt zijn met witte vilthaartjes en in een rozet groeien. Uit deze rozet groeien roodachtige zacht behaarde stengels met een veelvoud aan witte of rode bloemen die dicht opéén gepakt zitten. Hij bloeit van mei tot eind augustus. De zaadjes hebben een sneeuwwitte haartjes.
Berghoefblad is een bergplant die een voorliefde heeft voor zure en mineraalrijke bodems zoals alm en naaldbossen.
Hij is de waardplant voor de galvliegen Ensina sonchi en Acidia cognata.
Podbiałek alpejski (Homogyne alpina L.) – gatunek rośliny z rodziny astrowatych (Asteraceae). Występuje w południowej i środkowej Europie. W Polsce wyłącznie w Karpatach i Sudetach.
Podbiałek alpejski (Homogyne alpina L.) – gatunek rośliny z rodziny astrowatych (Asteraceae). Występuje w południowej i środkowej Europie. W Polsce wyłącznie w Karpatach i Sudetach.
Homogyne alpina là một loài thực vật có hoa trong họ Cúc. Loài này được (L.) Cass. mô tả khoa học đầu tiên.[1]
Homogyne alpina là một loài thực vật có hoa trong họ Cúc. Loài này được (L.) Cass. mô tả khoa học đầu tiên.
