nomes no trilho de navegação
Hřib Dupainův (Rubroboletus dupainii (Boud.) Kuan Zhao & Zhu L. Yang 2014) je vzácná houba z čeledi hřibovitých. Dříve byl řazen do sekce Erythropodes (případně Luridi) rodu Boletus.
Klobouk dosahuje 70 - 110 (150) milimetrů, je pevný, v mládí polokulovitý, později klenutý, nakonec až rozprostřený. Zbarven je v odstínech červené, nejdříve v živých šarlatových odstínech, později až cihlovooranžový, někdy se žlutou zónou na okraji.[1]
Rourky jsou poměrně krátké, měří 4 - 10 (15) milimetrů, nejprve žluté, později žlutoolivové, při poranění modrají. Póry mají zprvu živě červenou až višňovou barvu, ve stáří se odbarvují do cihlových až pomerančových odstínů.[1]
Třeň dosahuje (50)[3] 70 - 100 (120) × 40 - 50 milimetrů, nejprve je břichatý, později válcovitý nebo kyjovitý. Žlutý (či mírně zahnědlý) povrch kryjí červená zrníčka, ve svrchních 3 - 5 milimetrech se může objevit náznak síťky.[1]
Dužnina má pevnou konzistenci, v klobouku má bělavé až nažloutlé zbarvení, ve třeni je žlutá až žlutavá, v bázi třeně může být červená. Po poranění středně intenzivně modrá. Voní slabě hřibovitě, chutná mírně nasládle. Vykazuje neamyloidní reakci s Melzerovým činidlem.[1]
Výtrusný prach je hnědoolivový, spory 10 - 16 × 4 - 6 μm a trichodermové hyfy 4 - 7 (10)μm.[1]
Vyskytuje se v teplých lesích pod duby, buky a kaštanovníkem setým.[1]
Roste v jižní Evropě. Přinejmenším do roku 1974 nebyly známé žádné lokality na území Československa.[1] Později byl objeven na území Slovenska. Publikace Hřibovité houby uvádí, že v České republice nebyl (do roku 2009) objeven,[1] přičemž s ohledem na výskyt na Slovensku a v Německu nelze možnost nálezu vyloučit. K prvnímu nálezu došlo v srpnu 2014 v oblasti Bílých Karpat.[4]
Z ostatních zemí byl nalezen v Bulharsku, Francii (vč. Korsiky), Chorvatsku, Itálii (vč. Sicílie), Německu, Portugalsku, Rakousku, Řecku, Severní Makedonii, Slovensku, Slovinsku, Španělsku, Švýcarsku.[1]
Ve většině zemí, kde je prokázán výskyt, je hřib Dupainův chráněný.[1] Přestože je jedlý,[3] neměl by proto být sbírán. Případný nález je vhodné hlásit mykologickému pracovišti.
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hřib Dupainův ve Wikimedia Commons
Galerie Hřib Dupainův ve Wikimedia CommonsHřib Dupainův (Rubroboletus dupainii (Boud.) Kuan Zhao & Zhu L. Yang 2014) je vzácná houba z čeledi hřibovitých. Dříve byl řazen do sekce Erythropodes (případně Luridi) rodu Boletus.
Rubroboletus dupainii, commonly known as Dupain's bolete, is a bolete fungus of the genus Rubroboletus. It is native to Europe, where it is threatened, and red listed in six countries.[3] It also occurs in North America, although it is rare there.[4] It was first recorded from North Carolina, and then from Iowa in 2009.[5] It was reported from Belize in 2007, growing under Quercus peduncularis and other oaks.[6]
The bolete was first described scientifically by French mycologist Jean Louis Émile Boudier in 1902.[7] It was transferred to the new genus Rubroboletus in 2014 along with several other allied reddish colored, blue-staining bolete species.[8] Phylogenetically, R. dupainii is the sister species of Rubroboletus lupinus.[9]
Rubroboletus dupainii, commonly known as Dupain's bolete, is a bolete fungus of the genus Rubroboletus. It is native to Europe, where it is threatened, and red listed in six countries. It also occurs in North America, although it is rare there. It was first recorded from North Carolina, and then from Iowa in 2009. It was reported from Belize in 2007, growing under Quercus peduncularis and other oaks.
The bolete was first described scientifically by French mycologist Jean Louis Émile Boudier in 1902. It was transferred to the new genus Rubroboletus in 2014 along with several other allied reddish colored, blue-staining bolete species. Phylogenetically, R. dupainii is the sister species of Rubroboletus lupinus.
Oharra: ez fidatu soilik orri honetan ematen diren datuez perretxiko bat identifikatzeko orduan. Inolako zalantzarik izanez gero, kontsultatu aditu batekin.
Boletus dupainii Boletaceae familiako onddoa da. Boletus generokoespezieak mardulak eta mamitsuakdira, hodi biribilduak dituzte eta hankalodi eta sabeldun tartekoa.[1]
Boletus dupainii jangarria da, onddo hankagorria bezala, baina oraindik ez dago oso argi.
Boletus dupainii Boletaceae familiako onddoa da. Boletus generokoespezieak mardulak eta mamitsuakdira, hodi biribilduak dituzte eta hankalodi eta sabeldun tartekoa.
Boletus dupainii jangarria da, onddo hankagorria bezala, baina oraindik ez dago oso argi.
Boletus dupainii, Bolet de Dupain est une espèce de champignons du genre Boletus de la famille des Boletaceae.
Rubroboletus dupainii Boud., Bulletin de la Société Mycologique de France 18: 139 (1902).
Il Rubroboletus dupainii è uno fungo dal colore rosso cangiante, molto raro per cui si raccomanda di evitarne assolutamente la raccolta, anche perché trattasi di una specie da considerare non commestibile[1].
Diametro fino a 11 cm, emisferico-convesso, di un colore rosso carminio, che al tocco vira verso il blu, con la superficie brillante come se la cuticola avesse subìto una laccatura.
Rosso arancio, piccoli, da rotondi a leggermente poligonali. Si macchiano di blu al tocco. Con solfato ferroso virano al verde.
Di colore giallo-verde, lunghi, aderenti al gambo o sinuato-uncinati.
Ingrossato alla base, con decorazione costituita da puntinatura rosata, raramente presente un reticolo rosso, ma solo sulla parte alta sotto l'inserzione dell'imenio.
Molle nel cappello e più soda nel gambo, gialla sotto i tubuli, con sfumature rosse sotto la cuticola; per il resto gialla virante al blu alla rottura.
10-15 x 5-8 µm, giallo-verdi in massa, lisce, fusiformi.
Si tratta di una specie abbastanza rara, fruttifica da agosto a ottobre soprattutto in boschi di latifoglia, sotto faggio.
Molto mediocre, alla cottura diventa scuro e quindi è poco invitante.
Evitarne la raccolta in quanto trattasi di specie molto rara e quindi da proteggere.
Dal latino Dupainii = di Victor Augustin Dupain (1890)
Rubroboletus dupainii Boud., Bulletin de la Société Mycologique de France 18: 139 (1902).
Il Rubroboletus dupainii è uno fungo dal colore rosso cangiante, molto raro per cui si raccomanda di evitarne assolutamente la raccolta, anche perché trattasi di una specie da considerare non commestibile.
Capel fin a 12 cm, tachiss brilant, sangh, scarlat peui dëstiss d'òcra. Tùboj giàun peui verd olivastr, ambluent. Përtus groson peui da ross a giàun groson al bòrd, ambluent un pòch a la pression. Gamba àuta fin a 10 cm e larga fin a 5 cm, giaunastra e reticolà an su, barossa o ross motobin viv, pontinà ëd ross da àutre part. Carn giàun ciair, pì o men ambluenta, dossa. Odor frutà.
A chërs dzortut sota la rol e ij castagné.
A venta mai mangé un bolè trovà se un a l'é nen un bon conossidor dij bolè!
Mangiativ.
Boletus dupainii Boudier
Capel fin a 12 cm, tachiss brilant, sangh, scarlat peui dëstiss d'òcra. Tùboj giàun peui verd olivastr, ambluent. Përtus groson peui da ross a giàun groson al bòrd, ambluent un pòch a la pression. Gamba àuta fin a 10 cm e larga fin a 5 cm, giaunastra e reticolà an su, barossa o ross motobin viv, pontinà ëd ross da àutre part. Carn giàun ciair, pì o men ambluenta, dossa. Odor frutà.
AmbientA chërs dzortut sota la rol e ij castagné.
Comestibilità A venta mai mangé un bolè trovà se un a l'é nen un bon conossidor dij bolè!
Mangiativ.
Borowik Dupaina, borowik ciemnokrwisty (Rubroboletus dupainii (Boud.) Kuan Zhao & Zhu L. Yang) – gatunek grzybów z rodziny borowikowatych[1].
Pozycja w klasyfikacji według Index Fungorum: Rubroboletus, Boletaceae, Boletales, Agaricomycetidae, Agaricomycetes, Agaricomycotina, Basidiomycota, Fungi[1].
Po raz pierwszy takson ten zdiagnozował w roku 1902 Jean Louis Boudier nadając mu nazwę Boletus dupainii. W ostatnich latach prowadzono badania filogenetyczne w obrębie rodzaju Boletus i jego systematyka uległa znacznej zmianie. W wyniku tych badań naukowych Kuan Zhao & Zhu L. Yang w 2014 r. przenieśli Boletus dupaninii do nowego rodzaju Rubroboletus[1]. Synonimy nazwy naukowej[2]:
Nazwę polską podają niektóre atlasy grzybów[3]. Nazwa gatunkowa honoruje wiceprzewodniczącego Francuskiego Towarzystwa Mykologicznego (Société Mycologique de France), Victora Dupaina (1857–1940)[4]. Spotyka się niepoprawną polską nazwę – borowik Dupainowa[5].
Średnica 7–11 cm, krwistoczerwony i śliski. Półkulisty, później wypukły i spłaszczony.
Początkowo żółte, potem oliwkowożółte. Pory krwistoczerwone.
Baryłkowaty, potem cylindryczny. Żółty z gęstym czerwonym nakrapianiem, z wyjątkiem górnej części, 5–8 cm wysokości.
Jasnożółty, niebieszczeje lub zielenieje po przekrojeniu.
Oliwkowy. Zarodniki 14–15 x 5–7 μm.
Spotykany w Europie i od niedawna (2002) w Ameryce Północnej[6]. Gatunek rzadki, zagrożony wyginięciem. Został uwzględniony na liście 33 europejskich grzybów, które mają zostać objęte szczególną ochroną na mocy konwencji berneńskiej[7]. Znajduje się na czerwonych listach grzybów w sześciu krajach, we Francji, Hiszpanii, Niemczech, na Węgrzech, Słowacji[8] i w Bułgarii[9]. W Polsce gatunek ten nie występuje[5][10].
Rośnie latem i jesienią, w ciepłych lasach liściastych (mikoryza z kasztanowcami, bukami, dębami)[11].
Grzyb jadalny (według niektórych źródeł lekko trujący)[11].
Borowik Dupaina, borowik ciemnokrwisty (Rubroboletus dupainii (Boud.) Kuan Zhao & Zhu L. Yang) – gatunek grzybów z rodziny borowikowatych.
