Čípek (Streptopus) je rod jednoděložných rostlin z čeledi liliovité. Jsou to vytrvalé byliny s přímou olistěnou lodyhou a převislými květy se šestičetným okvětím. Plodem je bobule. Rod zahrnuje asi 10 druhů a je rozšířen v mírném pásu severní polokoule. Nejvíc druhů roste ve východní Asii. V České republice se vyskytuje čípek objímavý, bylina vlhkých horských smrčin. Některé druhy jsou občas pěstovány jako stínomilné okrasné trvalky.
Čípky jsou vytrvalé byliny s krátkým, plazivým oddenkem a přímou, jednoduchou nebo v horní části větvenou, olistěnou lodyhou. Listy jsou jednoduché, střídavé, přisedlé, často trochu objímavé, s tenkou, kopinatou, eliptickou nebo vejčitou čepelí. Žilnatina je tvořena mnoha souběžnými žilkami. Květy jsou oboupohlavné, dlouze stopkaté a nicí, zvonkovité až téměř kolovité, vyrůstající po 1 až 2 z úžlabí listu nebo výjimečně vytvářející chudokvěté vrcholové květenství. Okvětí se skládá ze 6 volných okvětních lístků ve 2 kruzích a je bílé, žlutozelené nebo narůžovělé. Tyčinek je zpravidla 6 a jsou přirostlé k bázi okvětních lístků. Nitky tyčinek jsou obvykle na bázi ploché. Gyneceum je srostlé ze 3 plodolistů obsahujících zpravidla po 6 až 8 vajíčkách (řidčeji méně). Semeník nese jednu čnělku zakončenou celistvou nebo nepatrně laločnatou bliznou. Plodem je dužnatá, kulovitá, za zralosti oranžová až červená bobule.[1][2][3]
Rod zahrnuje asi 10 druhů. Je rozšířen v mírném až chladném pásu severní polokoule. Nejvíce druhů roste ve východní Asii a Severní Americe.[4] V Evropě roste jediný zástupce, čípek objímavý (Streptopus amplexifolius), rozšířený v horských oblastech od Pyrenejského poloostrova až po Karpaty.[5][1] V České republice je rozšířen zejména v horských smrčinách pohraničních hor a Žďárských vrchů. Vyskytuje se hlavně na vlhčích a úživnějších, stinných stanovištích.[1]
V současné taxonomii je rod Streptopus řazen do čeledi liliovité (Liliaceae). V některých starších systémech byl řazen do čeledi konvalinkovité (Convallariaceae), popř. listnatcovité v širším pojetí (Ruscaceae s.l.).
Některé druhy jsou celkem zřídka pěstovány jako stínomilné okrasné rostliny. Pěstuje se zejména čípek objímavý a severoamerický druh Streptopus lanceolatus (syn. S. roseus) s růžovými květy.[6]
Čípek (Streptopus) je rod jednoděložných rostlin z čeledi liliovité. Jsou to vytrvalé byliny s přímou olistěnou lodyhou a převislými květy se šestičetným okvětím. Plodem je bobule. Rod zahrnuje asi 10 druhů a je rozšířen v mírném pásu severní polokoule. Nejvíc druhů roste ve východní Asii. V České republice se vyskytuje čípek objímavý, bylina vlhkých horských smrčin. Některé druhy jsou občas pěstovány jako stínomilné okrasné trvalky.
Die Pflanzengattung Knotenfuß (Streptopus) gehört zur Familie der Liliengewächse (Liliaceae). Die etwa elf Arten sind in den Gemäßigten Gebieten der Nordhalbkugel verbreitet.
Die Streptopus-Arten wachsen als ausdauernde krautige Pflanzen. Als Überdauerungsorgane werden kriechende Rhizome gebildet. Die aufrechten Stängel sind einfach oder im oberen Bereich verzweigt.[1][2]
Viele sitzende Laubblätter sind am Stängel wechselständig verteilt angeordnet. Die einfache, relativ dünne Blattspreiten sind elliptisch bis eiförmig mit gerundetem bis herzförmig-stängelumfassendem (siehe auch Trivialname und Artepitheton Stängelumfassender Knotenfuß (Streptopus amplexifolius)) Spreitengrund und spitzem bis zugespitztem oberen Ende.[1] Es liegt Paralleladerung vor und es sind viele Blattadern vorhanden.[2]
Auf dünnen Blütenstandsschäften stehen nur ein oder zwei Blüten. Die blattachselständigen Blütenstandsschäfte sind auf der Länge eines Internodiums mit dem Stängel verwachsen und entspringend deshalb scheinbar gegenüber dem nächsten Blatt und der Blütenstandsschaft ist zusammen mit dem Blütenstiel zurückgebogen (darauf bezieht sich der Gattungsname Knotenfuß (Streptopus)), der Übergang von Blütenstandsschaft und Blütenstiel kann abrupt sein.[1]
Die relativ kleinen, glockenförmigen oder fast scheibenförmigen Blüten sind zwittrig, radiärsymmetrisch und dreizählig. Die sechs fast gleichgestaltigen, freien Blütenhüllblätter sind aufrecht bis ausgebreitet oder zurückgebogen und nicht haltbar. Die äußeren drei Blütenhüllblätter sind meist etwas breiter als die drei inneren. Die Farbe der verkehrt-lanzettlichen bis länglichen Blütenhüllblätter ist weiß bis grünlich-gelb oder rosafarben. Es sind zwei Kreise mit je drei Staubblättern vorhanden. Die an oder nahe der Basis der Blütenhüllblätter inserierten Staubfäden sind kurz, breit und flach.[1][2] Die basifixen, nach außen gebogenen Staubbeutel besitzen am oberen Ende winzige bespitzte oder zuspitzende, borstige Spitzen.[1] Die drei Fruchtblätter sind zu einem oberständigen, dreikammerigen Fruchtknoten verwachsen.[1] Jede Fruchtknotenkammer enthält selten zwei oder drei, meist sechs bis acht Samenanlagen.[2] Der schlanke bis dicke, säulenförmige oder sehr kurze Griffel endet in einer einfachen oder dreilappigen Narbe.
Die ellipsoide bis kugelige Beere färbt sich bei Reife orangefarben bis dunkelrot[1] und enthält einige bis viele Samen[2]. Die hellgelben Samen sind länglich mit Längsfurchen.[1]
Die Chromosomengrundzahl beträgt x = 8[1].
Die Streptopus-Arten sind in den Gemäßigten Gebieten der Nordhalbkugel verbreitet. In China kommen fünf Arten vor, davon zwei nur dort.[2] In Nordamerika kommen drei Arten vor. Eine Art kommt auch in Europa vor.[1]
Die Gattung Streptopus wurde 1803 durch André Michaux in Flora Boreali-Americana, 1, S. 200–201, Tafel 18[3] aufgestellt. Als Lectotypusart wurde 1874 Streptopus distortus Michx. durch Ludwig Georg Karl Pfeiffer in Nom., 2, S. 1301 festgelegt.[4] Der Gattungsname Streptopus setzt sich aus den griechischen Wörtern streptos für gedreht, und pous für -füßig zusammen, dies bezieht sich auf die gebogenen oder gedrehten Blütenstandsschäfte[1]. Synonyme für Streptopus Michx. sind: Hexorima Raf., Hekorima Kunth, Kruhsea Regel, Tortipes Small.[5]
Die Gattung Streptopus gehört zur Unterfamilie Calochortoideae innerhalb der Familie Liliaceae, früher in Calochortaceae, Convallariaceae, Uvulariaceae.[6]
Es gibt etwa elf Streptopus-Arten:[5]
Die Pflanzengattung Knotenfuß (Streptopus) gehört zur Familie der Liliengewächse (Liliaceae). Die etwa elf Arten sind in den Gemäßigten Gebieten der Nordhalbkugel verbreitet.
Streptopus is a Eurasian and North American genus of flowering plants in the lily family, found primarily in colder and temperate regions.[2] Members of the genus are often referred to as twistedstalk.[3] It is one of the shade-loving genera of the lily family.[4]
Streptopus spp. are perennial herbs spreading by means of underground rhizomes. They generally produce flowers only one or two at a time, these being often small and hidden beneath the leaves and white, greenish-yellow or rose in colour.[2]
The genus name is a compound of the Greek adjective στρεπτός (streptos) "twisted" and the noun πούς (pous) "foot" in reference to the twisted or geniculate peduncle, as referenced in the English name given above.
Streptopus is a Eurasian and North American genus of flowering plants in the lily family, found primarily in colder and temperate regions. Members of the genus are often referred to as twistedstalk. It is one of the shade-loving genera of the lily family.
Streptopus spp. are perennial herbs spreading by means of underground rhizomes. They generally produce flowers only one or two at a time, these being often small and hidden beneath the leaves and white, greenish-yellow or rose in colour.
Streptopus es un género con once especies de plantas bulbosas perteneciente a la familia Liliaceae.[1] Es originario de las regiones templadas del Hemisferio Norte.
Streptopus es un género con once especies de plantas bulbosas perteneciente a la familia Liliaceae. Es originario de las regiones templadas del Hemisferio Norte.
Streptopus est un genre de plantes à fleurs de la famille des liliacées (ou des asparagacées selon les classifications).
L'ethnobotaniste François Couplan rapporte dans un ouvrage de 2009 que les fruits et jeunes pousses de S. amplexifolius était autrefois consommées par les amérindiens du nord ; après cuisson [1].
On sait maintenant que leurs baies contiennent des saponines susceptibles de provoquer des troubles digestifs et sanguins (hémolyse)[1].
Streptopus est un genre de plantes à fleurs de la famille des liliacées (ou des asparagacées selon les classifications).
Liczydło (Streptopus Michx.) – rodzaj wieloletnich, ziemnopączkowych roślin zielnych z rodziny liliowatych, obejmujący 10 gatunków występujących w pasie klimatu umiarkowanego na półkuli północnej[3].
Nazwa naukowa rodzaju pochodzi od greckich słów στρεπτος (streptos – skręcony, obrócony) i πους (pous – stopa), odnosząc się do kształtu pędów tych roślin[4].
Rodzaj zaliczany do podrodziny Streptopoideae w rodzinie liliowatych Liliaceae, należącej do kladu liliowców w obrębie jednoliściennych.
Gromada okrytonasienne (Magnoliophyta Cronquist), podgromada Magnoliophytina Frohne & U. Jensen ex Reveal, klasa jednoliścienne (Liliopsida Brongn.),podklasa liliowe (Liliidae J.H. Schaffn.), nadrząd Lilianae Takht. rząd szparagowce (Asparagales Bromhead), rodzina konwaliowate (Convallariaceae Horan.), plemię Streptopeae Baker., rodzaj liczydło (Streptopus Michx.).
Liczydło (Streptopus Michx.) – rodzaj wieloletnich, ziemnopączkowych roślin zielnych z rodziny liliowatych, obejmujący 10 gatunków występujących w pasie klimatu umiarkowanego na półkuli północnej.
Nazwa naukowa rodzaju pochodzi od greckich słów στρεπτος (streptos – skręcony, obrócony) i πους (pous – stopa), odnosząc się do kształtu pędów tych roślin.
Streptopus é um género botânico pertencente à família Liliaceae[1].
Este género é constituido por 7 espécies.
Streptopus é um género botânico pertencente à família Liliaceae.
Este género é constituido por 7 espécies.
Streptopus là một chi thực vật có hoa trong họ Asparagaceae.[1]
Streptopus là một chi thực vật có hoa trong họ Asparagaceae.
Streptopus Michx. (1803)
Синонимы Типовой видСтрептопус (лат. Streptopus) — род травянистых растений семейства Лилейные (Liliaceae), распространённый в умеренных областях Северного полушария.
Многолетние травянистые растения. Корневище толстое, короткое. Стебли облиственный, прямостоячий, лишь в верхней части нередко ветвистый. Листья очередные, сидячие, стеблеобъемлющие, яйцевидные или широколанцетные, основание сердцевидное, верхушка длинно заострённая.
Цветки располагаются по 1—2 на общей цветоножке, в пазухах стеблевых листьев; редко по 2—4 цветка в конечном соцветии. Околоцветник колокольчатый или почти колесовидный, беловато-зелёный или розовато-белый, долей 6, ланцетные, немного сросшиеся при основании, 7—10 мм длиной. Тычинок 6, прикреплены к основанию долей и почти вдвое более короткие; пыльники продолговатые. Завязь яйцевидная, трехгнёздная, семязачатки многочисленные; столбик короткий, толстый; рыльце едва трехлопастное. Плод — эллипсоидальная или шаровидная, многосеменная ягода, от оранжеватого до темно-красного цвета; семена бледно-жёлтые, продолговатые.
Стрептопус (лат. Streptopus) — род травянистых растений семейства Лилейные (Liliaceae), распространённый в умеренных областях Северного полушария.
扭柄花属(学名:Streptopus)是百合科下的一个属,为多年生、矮小草本植物。该属共有10种,分布于北温带。[1]
タケシマラン属(タケシマランぞく、学名:Streptopus、和名漢字表記:竹縞蘭属)はユリ科の属の一つ。
多年草。茎は1本立ちするか、2-3枝に分枝する。葉は互生し、基部は茎を抱くものがある。花は葉腋から細い花柄をだし、1回ねじれて下向きにつく。花被片は6個あり、白緑色または淡紅色で、離生し先端が反り返る。雄蕊は6個。子房は上位で3室あり、多数の胚珠がある。果実は液果で球状になり、赤く熟す。
北半球に約10種あり、日本には2種が生育する。
죽대아재비속(-----屬, 학명: Streptopus 스트렙토푸스[*])은 백합과의 속이다. 여러해살이 초본식물 10여 종으로 이루어져 있으며, 한국에서는 죽대아재비, 왕죽대아재비와 금강애기나리 세 종이 자생한다. 백합과 식물 가운데 드물게 그늘에서 자란다.[1]