nomes no trilho de navegação
Suchopýrek (Trichophorum Pers.) je rod jednoděložných rostlin z čeledi šáchorovité. (Cyperaceae). Někteří autoři řadili druhy rodu suchopýrek (Trichophorum) do rodu skřípina v širším pojetí (Scirpus s.l.). V minulosti někteří autoři používali pro rod suchopýrek jméno Baeothryon A. Dietrich. Jméno Trichophorum Pers. však bylo konzervováno s typem Trichophorum alpinum. Jméno Baeothryon je z tohoto důvodu nevhodné používat, má být užíváno jen jako sekce v rodu bahnička (Eleocharis). Někteří autoři z rodu Trichophorum vyčleňují menší rod Eriophorella Holub, toto pojetí však není v tomto článku akceptováno.
Jedná se o vytrvalé trsnaté byliny, s oddenky nebo bez nich. Jsou jednodomé, převážně s oboupohlavnými květy. Lodyhy jsou oblé nebo trojhranné. Listy jsou většinou jen na bázi, někdy i slabě nad bází, zpravidla redukované na listové pochvy, nanejvýš nejvyšší pochvy mají krátké čepele (do 1 cm), jazýčky je přítomen, fotosyntetickou funkci přebírá hlavně stonek. Květy jsou v květenstvích, v kláscích. Klásky jsou vrcholové, jednotlivé, neskládají složená květenství. Pod květenstvím je krátký listen. Květy vyrůstají z paždí plev. Okvětí chybí, nebo je přítomno a je pak přeměněno zpravidla na 6 dlouhých chlupů, někdy až 20x delších než nažka (tvoří chmýr). Tyčinky jsou 3, jsou volné. Gyneceum je složeno většinou ze 3 plodolistů, je synkarpní, blizny většinou 3, semeník je svrchní. Plodem je nažka, která převážně trojhranná.
Je známo asi 9 druhů , které jsou rozšířeny ve spíše chladném až mírném pásu severní polokoule, také v Andách a horách JV Asie.
V ČR rostou 2 druhy. Suchopýrek alpský (Trichophorum alpinum) je dnes silně ohrožený druh (C2) rostoucí na rašeliništích a prameništích od podhůří do hor. Suchopýrek trsnatý (Trichophorum cespitosum) roste také na podobných stanovištích, ale v ČR pouze v Krkonoších, Jizerských horách a na Šumavě.
Květena ČR: 8 nebo 9 díl
Suchopýrek (Trichophorum Pers.) je rod jednoděložných rostlin z čeledi šáchorovité. (Cyperaceae). Někteří autoři řadili druhy rodu suchopýrek (Trichophorum) do rodu skřípina v širším pojetí (Scirpus s.l.). V minulosti někteří autoři používali pro rod suchopýrek jméno Baeothryon A. Dietrich. Jméno Trichophorum Pers. však bylo konzervováno s typem Trichophorum alpinum. Jméno Baeothryon je z tohoto důvodu nevhodné používat, má být užíváno jen jako sekce v rodu bahnička (Eleocharis). Někteří autoři z rodu Trichophorum vyčleňují menší rod Eriophorella Holub, toto pojetí však není v tomto článku akceptováno.
Ikke at forveksle med Schoenoplectus, Scirpus og Bolboschoenus.
Kogleaks (Trichophorum) er en slægt med ca. 10 arter, der er udbredt på hele den nordlige halvkugle, men med udløbere i Andesbjergene og bjergene i Sydøstasien. Det er tuedannende planter, som er flerårige og urteagtige. Mange af arterne danner jordstængler. De overjordiske stængler er trekantede eller runde i tværsnit. Bladene er grundstillede eller næsten grundstillede. Bladene består udelukkende af bladskederne, som udvikler sig bladagtigt, men uden bladribber. Blomsterne er samlet i et enkelt småaks, der danner en endestillet stand. Blomsterne er 3-tallige og uregelmæssige. De nøddeagtige frugter er trekantede.
Beskrevne arter
Rasenbinsen oder Haarbinsen (Trichophorum), in der Schweiz Haarried[1] genannt, sind eine Pflanzengattung innerhalb der Familie der Sauergrasgewächse (Cyperaceae).
Rasenbinsen sind ausdauernde, horstbildende krautige Pflanzen. Manche Arten bilden auch Rhizome. Die Halme sind dreikantig oder rund. Die Blätter stehen grundständig oder annähernd grundständig. Die Blattscheiden tragen keine Blattspreiten, die distal stehenden Scheiden können bis 5 mm lange Spreiten tragen. Die Scheiden sind nicht faserig. Blatthäutchen sind vorhanden.
Die Blütenstände sind endständig und bestehen aus einem Ährchen. Das einzige Involucralblatt ist schuppenförmig, die Spitze ist zugespitzt oder trägt eine Granne. Das Ährchen besteht aus 3 bis 9 spiralig angeordneten Schuppen, von denen jede eine Blüte trägt. Die Blüten sind zwittrig, die Blütenhülle besteht aus 0 bis 6 geraden Borsten, die bis zu 20 mal länger als die Achäne sein können. Es gibt drei Staubblätter. Die Griffel sind gerade, dreilappig, ihre Basis ist bleibend. Die Achänen sind dreikantig bis plan-konvex.
Die Gattung ist circumpolar bis circumboreal verbreitet, kommt aber auch in den Anden und in den tropischen Gebirgen Südostasiens vor.
Die Gattung Trichophorum wurde früher als Sektion Baeothryon innerhalb der Gattung Scirpus geführt.[1]
Weltweit sind zwölf Arten bekannt:[2]
Rasenbinsen oder Haarbinsen (Trichophorum), in der Schweiz Haarried genannt, sind eine Pflanzengattung innerhalb der Familie der Sauergrasgewächse (Cyperaceae).
Trichophorum is a genus of flowering plants in the sedge family, Cyperaceae.[1] Plants in this genus are known as deergrasses in Britain[2] but are sometimes known as bulrushes in North America.[3] It contains the following species:
Trichophorum is a genus of flowering plants in the sedge family, Cyperaceae. Plants in this genus are known as deergrasses in Britain but are sometimes known as bulrushes in North America. It contains the following species:
Trichophorum alpinum (L.) Pers. Trichophorum cespitosum (L.) Hartm. Trichophorum clementis (M.E. Jones) S.G. Sm. Trichophorum clintonii (A. Gray) S.G. Sm. Trichophorum dolichocarpum Zakirov Trichophorum germanicum Palla Trichophorum planifolium (Spreng.) Palla Trichophorum pumilum (Vahl) Schinz & Thell. Trichophorum rigidum (Steud.) Goetgh., Muasya & D.A.Simpson Trichophorum schansiense Hand.-Mazz. Trichophorum subcapitatum (Thwaites & Hook.) D.A. Simpson Trichophorum uniflorum (Trautv.) Malyschev & Lukitsch.Trichophorum es un género de plantas herbáceas de la familia de las ciperáceas. Comprende 37 especies descritas y de estas, solo 10 aceptadas.[1]
Son plantas perennes cespitosas, que alcanzan un tamaño de 4-40 cm de altura, con rizoma ascendente, que emiten estolones cortos o hijuelos. Tallos obtusamente trígonos o cilíndricos. Las hojas basales, reducidas, hojas superiores, rara vez, de 20 mm. Inflorescencia en espiga terminal simple, con un máximo de 10 glumas dispuestas en espiral, la más baja está más tiempo que otras, estéril. Flores bisexuales, perianto cerdas 0 o 4-6, a 15 mm, liso, estambres 3, 3 estigmas. Núcula 1-2,5 mm, trígono.[2]
El género fue descrito por Christiaan Hendrik Persoon y publicado en Synopsis Plantarum 1: 69. 1805.[2] La especie tipo es: Trichophorum alpinum (L.) Pers.
A continuación se brinda un listado de las especies del género Trichophorum aceptadas hasta febrero de 2014, ordenadas alfabéticamente. Para cada una se indica el nombre binomial seguido del autor, abreviado según las convenciones y usos.
Datos: Q159037
Multimedia:
Especies: Trichophorum
Trichophorum es un género de plantas herbáceas de la familia de las ciperáceas. Comprende 37 especies descritas y de estas, solo 10 aceptadas.
Jänesvill (Trichophorum) on lõikheinaliste sugukonda arvatud taimeperekond.
Eestis kasvab kaks sellesse perekonda kuuluvat pärismaiset liiki:
Tupasluikat (Trichophorum) on sarakasvien (Cyperaceae) heimoon kuuluva pienehkö kasvisuku. Sukuun luetaan kuuluvaksi 12 lajia.[1]
Tupasluikat ovat monivuotisia ja matalakasvuisia, paljolti luikkia (Eleocharis) muistuttavia kasveja. Tupasluikkien varret ovat ohuita sekä kolmisärmäisiä ja karheita tai pyöreähköjä ja sileitä. Osa lajeista on tiiviisti mätästäviä ja osalla varret kasvavat yksittäin lyhyestä, suikertavasta juurakosta. Lehtilavat ovat hyvin lyhyet tai puuttuvat joiltakin lajeilta kokonaan. Tupasluikkien kukintona on yksi tähkä, joka sijaitsee varren kärjessä. Tähkä on monikukkainen, ja kukat ovat kaksineuvoisia. Emeissä on kolme luottia.[2]
Suomessa ja Ruotsissa tavataan luonnossa kahta tupasluikkiin kuuluvaa lajia, tupasluikkaa (Trichophorum cespitosum) ja villapääluikkaa (Trichophorum alpinum).[3][2]
Tupasluikat (Trichophorum) on sarakasvien (Cyperaceae) heimoon kuuluva pienehkö kasvisuku. Sukuun luetaan kuuluvaksi 12 lajia.
Tupasluikat ovat monivuotisia ja matalakasvuisia, paljolti luikkia (Eleocharis) muistuttavia kasveja. Tupasluikkien varret ovat ohuita sekä kolmisärmäisiä ja karheita tai pyöreähköjä ja sileitä. Osa lajeista on tiiviisti mätästäviä ja osalla varret kasvavat yksittäin lyhyestä, suikertavasta juurakosta. Lehtilavat ovat hyvin lyhyet tai puuttuvat joiltakin lajeilta kokonaan. Tupasluikkien kukintona on yksi tähkä, joka sijaitsee varren kärjessä. Tähkä on monikukkainen, ja kukat ovat kaksineuvoisia. Emeissä on kolme luottia.
Suomessa ja Ruotsissa tavataan luonnossa kahta tupasluikkiin kuuluvaa lajia, tupasluikkaa (Trichophorum cespitosum) ja villapääluikkaa (Trichophorum alpinum).
Trichophorum est un genre de plantes à fleur de la famille des Cyperaceae,
Douze espèces sont acceptées dans le genre. Les voici avec leurs sous-espèces : Selon World Checklist of Selected Plant Families (WCSP) (27 mars 2012)[2] :
Trichophorum est un genre de plantes à fleur de la famille des Cyperaceae,
Nićinka (Trichophorum) je ród ze swójby cachorowych rostlinow (Cyperaceae).
Wobsahuje sćěhowace družiny:
Jeli sy jedyn z mjenowanych njedostatkow skorigował(a), wotstroń prošu potrjecheny parameter předłohi {{Předźěłuj}}. Podrobnosće namakaš w dokumentaciji.
Kūlingė (Trichophorum) – viksvuolinių (Cyperaceae) šeimos augalų gentis. Stiebas apatinėje dalyje su makštimis. Žiedai sutelkti stiebo viršūnėje į varputės pavidalo žiedyną.
Lietuvoje auga dvi rūšys:
Kūlingė (Trichophorum) – viksvuolinių (Cyperaceae) šeimos augalų gentis. Stiebas apatinėje dalyje su makštimis. Žiedai sutelkti stiebo viršūnėje į varputės pavidalo žiedyną.
Lietuvoje auga dvi rūšys:
Alpinė kūlingė (Trichophorum alpinum) Kupstinė kūlingė (Trichophorum cespitosum). Rūšis įrašyta į Lietuvos raudonąją knygą.Wełnianeczka (Trichophorum L.) – rodzaj roślin z rodziny ciborowatych (Cyperaceae). Należy do niego 9[3]–10[3] gatunków. Zasięg obejmuje obszary okołobiegunowe na półkuli północnej, sięgając do strefy klimatu umiarkowanego oraz pasm górskich w południowo-wschodniej Azji i Andów na kontynentach amerykańskich[3].
Właściwa nazwa tego rodzaju była przedmiotem długotrwałej debaty naukowej. Argumenty za zachowaniem nazwy Trichophorum Persoon z typem nomenklatorycznym w postaci T. alpinum (Linnaeus) Persoon zostały zaprezentowane i przyjęte w Kodzie Nomenklatorycznym w końcu lat 80. XX wieku. Wcześniej proponowano wyłączenie T. alpinum i T. pumilum (Vahl) Schinz & Thellung w odrębny rodzaj Eriophorella (J. Holub 1984), ale wskazane różnice uznano za niewystarczająco uzasadnione dla wydzielania takiego rodzaju. W latach 80. i 90. XX wieku wykazano także, że nazwa Baeothryon Ehrhart ex A. Dietrich rozważana wówczas jako synonim dla Trichophorum jest właściwą nazwą sekcji w obrębie rodzaju ponikło (Eleocharis R. Brown)[3]. Mimo to w krytycznej liście roślin naczyniowych Polski jeszcze w 2002 roku rodzaj wymieniony został pod nazwą Baeothryon[4].
Adupla Bosc ex A. L. Jussieu in F. Cuvier, Mariscus J. Gaertner, Melanoschoenos Séguier, Eriophorella J. Holub
Rodzaj należy do rodziny ciborowatych (Cyperaceae) z rzędu wiechlinowców (Poales) stanowiącego jeden z kladów jednoliściennych (monocots)[1]. W obrębie rodziny należy do plemienia Scirpeae w obrębie podrodziny Cyperoideae[5].
Wełnianeczka (Trichophorum L.) – rodzaj roślin z rodziny ciborowatych (Cyperaceae). Należy do niego 9–10 gatunków. Zasięg obejmuje obszary okołobiegunowe na półkuli północnej, sięgając do strefy klimatu umiarkowanego oraz pasm górskich w południowo-wschodniej Azji i Andów na kontynentach amerykańskich.
Trichophorum Pers. é um género botânico pertencente à família Cyperaceae[1].
O gênero é composto por aproximadamente 30 espécies.
Trichophorum alpinum
Trichophorum cespitosum
Inflorescência T. cespitosum
Trichophorum Pers. é um género botânico pertencente à família Cyperaceae.
O gênero é composto por aproximadamente 30 espécies.
Trichophorum Pers., nom. cons.
Пухоно́с (лат. Trichóphorum) — род многолетних травянистых растений семейства Осоковые. Небольшой род, включающий 6 видов[2].
Многолетники, образующие дерновины.
Стебли многочисленные, трёхгранные, одетые в основании чешуевидными листьями.
Соцветия колосовидные, на верхушках стеблей, одиночные. Кроющие чешуи расположены по спирали. Околоцветник из шести щетинок, иногда отсутствует. Тычинок три, рылец три.
Ареал включает Северную Америку, Скандинавию, Среднюю и Атлантическую Европу, северную часть России, в том числе Арктику, Сибирь, Дальний Восток, Среднюю Азию, Китай, Японию, Монголию.
Растёт по тундрам, моховым и торфяным болотам; по болотистым, иногда солонцеватым лугам; по альпийским лугам и на гольцах; по берегам озёр и рек.
Пухонос одноцветковый — эндемик Восточной Сибири.
По данным Ботанических садов в Кью, в роду Пухонос 10 видов:
Пухоно́с (лат. Trichóphorum) — род многолетних травянистых растений семейства Осоковые. Небольшой род, включающий 6 видов.
.jpg)
