nomes no trilho de navegação
Copaifera is a globally important commodity for the resins and essential oils which can be derived from various species. Some species are needed for in biodiesel, while others (mostly C. langsdorffii) are important to lumber production. While some members of the genus are farmed commercially others are threatened by deforestation.
Kopaiva[1] (Copaifera, česky též kopaiba) je rod rostlin z čeledi bobovité. Kopaivy jsou stromy (často mohutné) a keře se zpeřenými listy a hustými květenstvími drobných bezkorunných květů. Vyskytují se v počtu asi 35 druhů v tropech Afriky, Asie i Ameriky. Nejvíce druhů je v Brazílii. Z různých druhů kopaivy se získává tvrdá pryskyřice, známá jako kopál. Některé druhy jsou těženy pro dřevo, jiné mají význam v místní medicíně.
Kopaivy jsou keře a stromy. Nejmohutnější druhy dorůstají výšky přes 40 metrů a mají přímý rovný kmen, u paty kmene mívají opěrné pilíře a koruna začíná až ca 25 metrů nad zemí. Listy jsou lichozpeřené nebo sudozpeřené, složené z 1 až mnoha párů vstřícných nebo střídavých lístků, výjimečně jednolisté. Obvykle jsou na ploše průsvitně žláznatě tečkované. Palisty jsou drobné a opadavé. Květy jsou drobné (asi 3 až 5 mm dlouhé), oboupohlavné, přisedlé nebo krátce stopkaté, uspořádané ve dvou řadách v hroznovitých nebo latovitých květenstvích. Kalich je tvořen 4 na bázi srostlými lístky a nahrazuje chybějící korunu. Tyčinek je 8 až 10 (řidčeji více) a jsou volné, s dlouhými nitkami. Semeník je přisedlý nebo stopkatý a obsahuje 2 až 7 vajíček. Čnělka je nitkovitá, zakončená vrcholovou, na konci uťatou bliznou. Lusky jsou obvykle kožovité, okrouhlé až oválné, více či méně pukající 2 chlopněmi. Obsahují 1 až 2 semena s bílým nebo barevným míškem, obklopujícím většinu semene.[2][3][4]
Rod kopaiva zahrnuje asi 35 druhů. Je rozšířen v tropech téměř celého světa. Největší zastoupení má v tropické Americe, kde roste celkem 30 druhů. V tropické Africe rostou 4 druhy. V tropické Asii se vyskytuje jediný druh, a sice na Borneu. Největší druhová diverzita je v Brazílii. Zástupci tohoto rodu rostou nejčastěji v nížinném deštném lese, a to i na zaplavovaných půdách, dále v sezónně suchých lesích a keřové vegetaci.[5][2]
Některé druhy rodu Copaifera, např. C. ehie či C. demeusei, byly přesunuty do rodu Guibourtia. Do rodu Copaifera byl také v minulosti řazen druh Colophospermum mopane (mopan), dnes řazený do samostatného monotypického rodu.[6]
Nejznámějším produktem dřevin tohoto rodu je kopál, recentní nebo polofosilní pryskyřice používaná zejména k výrobě velmi kvalitních a trvanlivých laků a hlubotiskových fermeží a v malířství. Kopál je dosti tvrdý a má poměrně vysoký bod tání. Získává se buď nařezáváním živých stromů nebo sběrem polofosilní pryskyřice v místech, kde tyto stromy dříve rostly. Z amerických druhů poskytuje kopál zejména Copaifera langsdorffii, C. officinalis, C. reticulata, C. multijuga, C. guyanensis a C. martii.[2][7]
Dřevo kopaivy je tvrdé, houževnaté, dobře opracovatelné a zpravidla rovné. Je používáno na stavbu mostů a lodí a v truhlářství. Dřevo afrického druhu C. salikounda je obchodováno pod jménem etimoé, dřevo amerických druhů C. martii a C. reticulata jako cupay.[2][8]
Druhy Copaifera officinalis a C. langsdorffii jsou v tropické Americe používány v místní medicíně.[9]
Obrázky, zvuky či videa k tématu kopaiba ve Wikimedia Commons
Kopaiva (Copaifera, česky též kopaiba) je rod rostlin z čeledi bobovité. Kopaivy jsou stromy (často mohutné) a keře se zpeřenými listy a hustými květenstvími drobných bezkorunných květů. Vyskytují se v počtu asi 35 druhů v tropech Afriky, Asie i Ameriky. Nejvíce druhů je v Brazílii. Z různých druhů kopaivy se získává tvrdá pryskyřice, známá jako kopál. Některé druhy jsou těženy pro dřevo, jiné mají význam v místní medicíně.
Copaifera ist eine Pflanzengattung in der Unterfamilie der Johannisbrotgewächse (Caesalpinioideae) innerhalb der Familie der Hülsenfrüchtler (Fabaceae). Ihre ursprüngliche Heimat ist die Neotropis und Afrika. Einige Arten werden in frostfreien Gebieten als Zier- oder Nutzpflanzen angebaut. Einige Arten sind durch Abholzung gefährdet.
Copaifera-Arten wachsen als Bäume oder Sträucher. Häufig sind einfache, unverzweigte Haare (Trichome) vorhanden.
Die Laubblätter sind wechselständig und zweizeilig oder spiralig an den Zweigen angeordnet (Phyllotaxis). Die zusammengesetzten Laubblätter sind paarig oder unpaarig gefiedert mit wenigen oder vielen Fiederblättchen. Die wechselständig bis gegenständig an der Rhachis angeordneten Fiederblättchen besitzen jeweils einen starken, durchgehenden Seitennerv und ihr Stiel kann deutlich gedreht sein. Es sind häufig Sekretionshöhlen in den Blättern und prismische Epidermalkristalle vorhanden. Die Stomata sind paracytisch. Es sind höchstens sehr unauffällige oder früh abfallende Nebenblätter vorhanden.
Die Blüten sind meist zweizeilig in verzweigten oder einfachen traubigen oder rispigen Blütenständen angeordnet. Die zwittrigen, nur schwach zygomorphen Blüten sind nicht fünfzählig und weisen nicht die typische Form der Schmetterlingsblüte auf, also anders als bei den meisten Taxa der Familie. Die Trag- und Deckblätter sind beim Öffnen der Blüten schon nicht mehr vorhanden. Die kleinen, freien Deckblätter umhüllen die Blütenknospen nicht. Es sind vier grüne bis gelbe oder weiße, kronblattartige, höchstens an ihrer Basis verwachsene Kelchblätter vorhanden, die die anderen Teile der Blüte im knospigen Stadium umhüllen. Nur selten sind ein bis vier stark reduzierte Kronblätter vorhanden. Der Diskus ist auffällig. Es sind meist zehn, selten weniger als zehn oder bis zu dreizehn Staubblätter vorhanden. Alle Staubblätter sind fertil und sie können alle gleich oder deutlich verschieden lang sein. Das einzige Fruchtblatt enthält wenige Samenanlagen. Der Fruchtknoten ist oberständig.
Es werden oft einsamige Hülsenfrüchte gebildet. Die Samen haben manchmal einen Arillus.
Die Basischromosomenzahl beträgt n = 12; 2n = 24.
Sie sind ursprünglich in der Neotropis und im tropischen und südlichen Afrika beheimatet. Heute werden einzelne Arten in vielen Gebieten der Welt angepflanzt. Die häufig angepflanzten Arten stehen nicht in der Cites-Liste, sind also nicht geschützt. Einige andere Arten sind bedroht.
Die Gattung Copaifera gehört zur Tribus Detarieae in der Unterfamilie der Johannisbrotgewächse (Caesalpinioideae) innerhalb der Familie der Hülsenfrüchtler (Fabaceae).
Der gültige botanische Gattungsname Copaifera wurde 1762 von Carl von Linné in Species Plantarum, Editio Secunda, 1, 557 veröffentlicht.[1][2] Synonyme für Copaifera L. sind: Copaiba Mill. und Copaiva Jacq.; der gültige Name Copaifera L. wurde in Vienna ICBN Art. 14.4 & App. III vor den älteren, heute synonymen, Namen festgelegt.[3] Typusart ist Copaifera officinalis (Jacq.) L.,[2] die Nikolaus Joseph von Jacquin bereits 1760 als Copaiva officinalis in Enumeratio systematica plantarum, 21 veröffentlicht hatte, von der aber Willem Piso und Georg Marggraf schon 1648 in Historia Naturalis Brasiliae eine Illustration und Beschreibung veröffentlicht hatten.
Es gibt 25 bis 43 Copaifera-Arten:[3][4]
Bei manchen Autoren wird die asiatische Art Pseudosindora palustris Sym. auch hier eingeordnet, doch meist bildet sie als einzige Art die Gattung Pseudosindora Sym.[5]
Copaifera langsdorfii wird vielseitig verwendet. Das leichte Holz wird meist verfeuert. Aus dem Holz kann Öl gewonnen werden, das ein Gemisch von Terpenen ist und Ausgangsstoff für Biodiesel sein kann.
Copaiba-Öl, Kopaivabalsam wird von verschiedenen Copaifera-Arten gewonnen, vor allem von folgenden Arten: Copaifera multijuga, Copaifera langsdorffii sowie Copaifera officinalis, Copaifera brasiliensis (Syn.: Copaive balsamum), Copaifera guyanensis, Copaifera reticulata, Copaifera coriacea. Der Balsam aus dem Copaiba Baum wird abgezapft und getrocknet oder mit Wasserdampf destilliert.[6] Es gibt zwei Typen: „Para“ aus Brasilien, der dünn und klar ist und „Maracaibo“ von den Antillen und angrenzenden Gebieten auf dem Festland, der dick und goldgelb ist. Er wird und wird in der Volksmedizin genutzt. Pharmazeutische Untersuchungen wurden durchgeführt.
Copaifera ist eine Pflanzengattung in der Unterfamilie der Johannisbrotgewächse (Caesalpinioideae) innerhalb der Familie der Hülsenfrüchtler (Fabaceae). Ihre ursprüngliche Heimat ist die Neotropis und Afrika. Einige Arten werden in frostfreien Gebieten als Zier- oder Nutzpflanzen angebaut. Einige Arten sind durch Abholzung gefährdet.
Copaifera is a genus of tropical plants in the legume family Fabaceae.[1]
The scientific name means "copal-bearer" (or more accurately, copaiba-bearer), since economically important resins and essential oils can be acquired from them. They are also important for production of biodiesel and wood, especially Copaifera langsdorffii. Other species are threatened, mainly by deforestation.
Oil extracts from the genus are of particular interest as a source of antimycobacterial agents.[2]
Copaifera is a genus of tropical plants in the legume family Fabaceae.
The scientific name means "copal-bearer" (or more accurately, copaiba-bearer), since economically important resins and essential oils can be acquired from them. They are also important for production of biodiesel and wood, especially Copaifera langsdorffii. Other species are threatened, mainly by deforestation.
Oil extracts from the genus are of particular interest as a source of antimycobacterial agents.
Copaifera es un género de plantas de la familia Fabaceae original de la cuenca del Amazonas, que se compone de árboles y arbustos de tallo erecto y poco ramificados. Comprende 89 especies descritas y de estas, solo 45 aceptadas.[2]
Son árboles, que alcanzan un tamaño de hasta 30 m de alto, inermes, fuste cilíndrico con lenticelas conspicuas, corteza aromática. Hojas 1-pinnadas; folíolos 4–8 pares, opuestos o subopuestos, ovados a oblongos, 3–7 cm de largo y 1.5–3 cm de ancho, falcados, ápice agudo a abruptamente acuminado, base redondeada a obtusa o cuneada, coriáceos, peciólulos 1–2 mm de largo; estípulas pequeñas, caducas. Inflorescencia un racimo o panícula terminal o subterminal, flores no vistas pero probablemente pequeñas; sépalos 4; pétalos ausentes; estambres 10 o reducidos a 8; estilo terminal. Fruto dehiscente, orbicular o ampliamente elipsoide, 2.5–3 cm de largo y 2–2.5 cm de ancho, valvas mucronadas, obscuras al secarse, con un exudado resinoso, estípite de 3–4 mm de largo; semilla 1, ovoide o elipsoide, ca 1.5 cm de largo, arilo cubriendo la mitad de la semilla, resinoso.[3]
El género fue descrito por Carlos Linneo y publicado en Species Plantarum, Editio Secunda 1: 557. 1762.[3] La especie tipo es: Copaifera officinalis (Jacq.) L.
A continuación se brinda un listado de las especies del género Copaifera aceptadas hasta julio de 2014, ordenadas alfabéticamente. Para cada una se indica el nombre binomial seguido del autor, abreviado según las convenciones y usos.
Varias especies, como Copaifera guyanensis, C. langsdorffii y C. officinalis reciben los nombres de copaiba del Brasil y tacamaca de Venezuela. De ellas se extrae el bálsamo de copaiba.[4]
Copaifera es un género de plantas de la familia Fabaceae original de la cuenca del Amazonas, que se compone de árboles y arbustos de tallo erecto y poco ramificados. Comprende 89 especies descritas y de estas, solo 45 aceptadas.
Kopaicapuutselvennä (Copaifera) on hernekasvien (Fabaceae) heimoon kuuluva kasvisuku. Sukuun kuuluu 47 lajia.[1]
Kopaicapuutselvennä (Copaifera) on hernekasvien (Fabaceae) heimoon kuuluva kasvisuku. Sukuun kuuluu 47 lajia.
Copaifera est un genre botanique composé de 25 à 43 espèces d'arbres tropicaux.
Copaifera est un genre botanique composé de 25 à 43 espèces d'arbres tropicaux.
Copaifera è un genere di piante della famiglia delle Fabacee (sottofamiglia Cesalpinioidee)[1], che comprende piccoli alberi tropicali.
Sono noti per le resine che ne vengono estratte (genericamente indicate come Copaiba, nome utilizzato anche per indicare comunemente diverse specie), particolarmente ricche di terpene e altri idrocarburi (ogni albero di Copaifera langsdorffii può produrre qualche decina di litri di idrocarburi per anno).
L'estratto di copaifera, detto "balsamo copaibe", venne utilizzato fino alla scoperta della penicillina come rimedio contro la gonorrea e altre infezioni sessuali. Tra i molti farmaci realizzati in Europa, ricordiamo le "Capsule D'Emilio al balsamo copaibe", primo farmaco italiano a base di copaifera, prodotto a Napoli nella seconda metà del XIX secolo.[2]
Comprende le seguenti specie:[1]
Copaifera è un genere di piante della famiglia delle Fabacee (sottofamiglia Cesalpinioidee), che comprende piccoli alberi tropicali.
Sono noti per le resine che ne vengono estratte (genericamente indicate come Copaiba, nome utilizzato anche per indicare comunemente diverse specie), particolarmente ricche di terpene e altri idrocarburi (ogni albero di Copaifera langsdorffii può produrre qualche decina di litri di idrocarburi per anno).
L'estratto di copaifera, detto "balsamo copaibe", venne utilizzato fino alla scoperta della penicillina come rimedio contro la gonorrea e altre infezioni sessuali. Tra i molti farmaci realizzati in Europa, ricordiamo le "Capsule D'Emilio al balsamo copaibe", primo farmaco italiano a base di copaifera, prodotto a Napoli nella seconda metà del XIX secolo.
Kopalis (lot. Copaifera) – pupinių (Fabaceae) šeimos augalų gentis, paplitusi Amerikos tropinėse srityse.
Gentį sudaro 15–35 m aukščio visžaliai, gausiai šakoti medžiai. Lapai sudėtiniai, poromis plunksniški. Žiedai balti arba balsvi, ūglių viršūnėse susitelkę į gausiažiedes kekes. Vaisius – ankštis, turinti 2–4 sėklas.
Iš kopalio genties augalų gaunama riebalinga derva kopalis, kuri pradžioje būna skaidri ir skysta, bet. sąlyčio su oru ji kietėja ir tampa gelsva, geltona ar rusva. Ji naudojama medicinoje, maisto pramonėje, kuro gamyboje, religiniuose ritualuose. Augalo mediena gelsva, pilkšva, rusva ar rausva, dažnai vario atspalvio, naudojama baldams gaminti, vidaus apdailai[1].
Gentį sudaro 35 rūšys. Žinomesnės:
Kopalis (lot. Copaifera) – pupinių (Fabaceae) šeimos augalų gentis, paplitusi Amerikos tropinėse srityse.
Gentį sudaro 15–35 m aukščio visžaliai, gausiai šakoti medžiai. Lapai sudėtiniai, poromis plunksniški. Žiedai balti arba balsvi, ūglių viršūnėse susitelkę į gausiažiedes kekes. Vaisius – ankštis, turinti 2–4 sėklas.
Iš kopalio genties augalų gaunama riebalinga derva kopalis, kuri pradžioje būna skaidri ir skysta, bet. sąlyčio su oru ji kietėja ir tampa gelsva, geltona ar rusva. Ji naudojama medicinoje, maisto pramonėje, kuro gamyboje, religiniuose ritualuose. Augalo mediena gelsva, pilkšva, rusva ar rausva, dažnai vario atspalvio, naudojama baldams gaminti, vidaus apdailai.
Kopaiwa, kopaiba (Copaifera L.) – rodzaj drzew z rodziny bobowatych. Słowo "kopaiwa" pochodzi z języka Indian Ameryki Południowej i Środkowej, gdzie rośliny z tego rodzaju występują w formie dzikiej. Należy do niego kilkanaście gatunków.
Jeden z rodzajów plemienia Detarieae w obrębie bobowatych Fabaceae. Dawniej w podrodzinie (lub rodzinie w zależności od ujęcia systematycznego) brezylkowatych Caesalpinioideae, z której obecnie, przy jej wąskim ujmowaniu plemię Detarieae jest wyłączane[1].
Gromada okrytonasienne (Magnoliophyta Cronquist), podgromada Magnoliophytina Frohne & U. Jensen ex Reveal, klasa Rosopsida Batsch, podklasa różowe (Rosidae Takht.), nadrząd Fabanae R. Dahlgren ex Reveal, rząd bobowce (Fabales Bromhead), rodzina brezylkowate (Caesalpiniaceae R. Br. in Flinders), plemię Copaifereae Baill., rodzaj kopaiwa (Copaifera L.)[2]
Kopaiwa, kopaiba (Copaifera L.) – rodzaj drzew z rodziny bobowatych. Słowo "kopaiwa" pochodzi z języka Indian Ameryki Południowej i Środkowej, gdzie rośliny z tego rodzaju występują w formie dzikiej. Należy do niego kilkanaście gatunków.
Copaifera é um gênero botânico de espécies pertencentes a família Fabaceae, inclui 72 espécies descritas, muito semelhantes entre si, principalmente pelo grande porte das árvores, inclui 16 diferentes espécies que só são encontradas no Brasil, nas regiões Amazônica e Centro-oeste. Dentre as espécies mais abundantes, destacam-se: C. officinalis L. (norte do Amazonas,Roraima, Colombia, Venezuela e San Salvador), C. guianensis Desf. (Guianas), C. reticulata Ducke, C. multijuga Hayne (Amazônia), C. confertiflora Bth (Piauí), C. langsdorffii Desf. (Brasil, Argentina e Paraguay), C. coriacea Mart. (Bahia), C. cearensis Huber ex Ducke (Ceará).
As espécies de Copaifera são denominadas popularmente de copaíbas, e são árvores de grande porte nativas da região tropical da América Latina e também da África Ocidental. Na América Latina são encontradas espécies de copaíbas na região que se estende do México ao norte da Argentina.
As copaíbas são amplamente utilizadas na medicina popular, devido às propriedades etnofarmacológicas do óleo resina, extraído do tronco de suas espécies, o uso se dá pela administração oral ou tópica.
Copaifera é um gênero botânico de espécies pertencentes a família Fabaceae, inclui 72 espécies descritas, muito semelhantes entre si, principalmente pelo grande porte das árvores, inclui 16 diferentes espécies que só são encontradas no Brasil, nas regiões Amazônica e Centro-oeste. Dentre as espécies mais abundantes, destacam-se: C. officinalis L. (norte do Amazonas,Roraima, Colombia, Venezuela e San Salvador), C. guianensis Desf. (Guianas), C. reticulata Ducke, C. multijuga Hayne (Amazônia), C. confertiflora Bth (Piauí), C. langsdorffii Desf. (Brasil, Argentina e Paraguay), C. coriacea Mart. (Bahia), C. cearensis Huber ex Ducke (Ceará).
As espécies de Copaifera são denominadas popularmente de copaíbas, e são árvores de grande porte nativas da região tropical da América Latina e também da África Ocidental. Na América Latina são encontradas espécies de copaíbas na região que se estende do México ao norte da Argentina.
As copaíbas são amplamente utilizadas na medicina popular, devido às propriedades etnofarmacológicas do óleo resina, extraído do tronco de suas espécies, o uso se dá pela administração oral ou tópica.
Copaifera là một chi thực vật có hoa trong họ Đậu.[1]
Bài viết về Phân họ Vang này vẫn còn sơ khai. Bạn có thể giúp Wikipedia bằng cách mở rộng nội dung để bài được hoàn chỉnh hơn. Copaifera là một chi thực vật có hoa trong họ Đậu.
Copaifera Lindl.
Виды
Копаифера (лат. Copaifera) — род растений семейства Бобовые, распространённых во влажных тропических лесах Южной Америки и Западной Африки. Иногда культивируются.
Это — крупные деревья или древовидные кустарники с парноперистыми очередными листьями. Цветки белые мелкие, собраны в ветвистые метёлки. Смоляные ходы образуют сеть в коре и древесине.
Растения рода Капаифера является источником копайского бальзама используемого в лакокрасочной промышленности, а ранее использовали в медицине. Для добычи бальзама делают надрезы в стволе деревьев.
По информации базы данных The Plant List, род включает 47 видов[2]:
Это заготовка статьи по ботанике. Вы можете помочь проекту, дополнив её. 
Копаифера (лат. Copaifera) — род растений семейства Бобовые, распространённых во влажных тропических лесах Южной Америки и Западной Африки. Иногда культивируются.
