nomes no trilho de navegação
Trisetum és un gènere de plantes de la família de les poàcies, ordre de les poals, subclasse de les commelínides, classe de les liliòpsides, divisió dels magnoliofitins.
Trisetum és un gènere de plantes de la família de les poàcies, ordre de les poals, subclasse de les commelínides, classe de les liliòpsides, divisió dels magnoliofitins.
Trojštět (Trisetum) je rod trav, tedy z čeledi lipnicovitých (Poaceae). Jedná se o vytrvalé, vzácně jednoleté byliny. Jsou trsnaté. Stébla dorůstají výšek zpravidla 4–150 cm. Čepele listů jsou ploché nebo svinuté, dosahují šířky 0,2–12 mm, na vnější straně listu se při bázi čepele nachází jazýček. Květy jsou v kláscích, které tvoří latu, která je volná nebo někdy stažená. Klásky jsou zboku smáčklé, vícekvěté (zpravidla 2–5 květů), ale horní květ někdy bývá sterilní. Na bázi klásku jsou 2 plevy, které jsou nestejné nebo téměř stejné, bez osin. Pluchy jsou osinaté, jen vzácně bez osin. Osina je 1 nebo dokonce 3 (jedna hlavní a 2 boční štětiny z laloků pluchy), hlavní osina kolénkatá či nikoliv. Plušky jsou dvoukýlné, bez osin ale se 2 štětinami. Plodem je obilka. Celkově je známo asi 85 druhů, které najdeme na obou polokoulích, převážně v mírném pásu, místy i adventivně.
V České republice roste pouze 1 druh z rodu trojštět (Trisetum), trojštět žlutavý (Trisetum flavescens). Jedná se významnou trávu luk, roste od nížin až do hor. Další druhy jsou však domácí už na Slovensku.
Květena ČR: 8 díl
Trojštět (Trisetum) je rod trav, tedy z čeledi lipnicovitých (Poaceae). Jedná se o vytrvalé, vzácně jednoleté byliny. Jsou trsnaté. Stébla dorůstají výšek zpravidla 4–150 cm. Čepele listů jsou ploché nebo svinuté, dosahují šířky 0,2–12 mm, na vnější straně listu se při bázi čepele nachází jazýček. Květy jsou v kláscích, které tvoří latu, která je volná nebo někdy stažená. Klásky jsou zboku smáčklé, vícekvěté (zpravidla 2–5 květů), ale horní květ někdy bývá sterilní. Na bázi klásku jsou 2 plevy, které jsou nestejné nebo téměř stejné, bez osin. Pluchy jsou osinaté, jen vzácně bez osin. Osina je 1 nebo dokonce 3 (jedna hlavní a 2 boční štětiny z laloků pluchy), hlavní osina kolénkatá či nikoliv. Plušky jsou dvoukýlné, bez osin ale se 2 štětinami. Plodem je obilka. Celkově je známo asi 85 druhů, které najdeme na obou polokoulích, převážně v mírném pásu, místy i adventivně.
Guldhavre (Trisetum) er en slægt i Græs-familien.
Arter
Trisetum is a genus of plants in the grass family, widespread in temperate, subarctic, and alpine habitats in much of the world.[5][6][7][8][9] Oatgrass is a common name for plants in this genus.[10]
Trisetum is a genus of plants in the grass family, widespread in temperate, subarctic, and alpine habitats in much of the world. Oatgrass is a common name for plants in this genus.
Trisetum es un género de plantas herbáceas de la familia de las poáceas.[1] Es originario del centro y sudoeste de Asia.
Son plantas perennes, cespitosas, a veces con rizomas cortos; cañas de 5-300 cm de alto, erectas o geniculadas en la base, glabras o pilosas bajo la panícula; lígulas membranáceas, truncadas a ovales; láminas planas a conduplicadas, a veces filiformes, glabras o pilosas. Inflorescencia una panícula espiciforme o laxa, contraída o abierta, oval o piramidal; raquis glabro, escabroso o piloso. Espiguillas (1-)2-6-floras, cortamente pediceladas; comprimidas lateralmente; raquilla pilosa, prolongada más allá del antecio superior; desarticulación de la raquilla sobre las glumas y entre los antecios; glumas heteromorfas a subisomorfas, lanceoladas a oval-lanceoladas, iguales o desiguales, menores o mayores que el conjunto de los antecios; gluma inferior 1(-3)-nervia, usualmente más angosta y más corta que la superior; gluma superior 3(-5)-nervia; lemmas lanceoladas, (3-)5(-7)-nervias, con el ápice y márgenes hialinos, glabras o pilosas en el dorso, levemente aquilladas y comprimidas, ápice con 2(-4) arístulas o sétulas cortas, 2-dentado o más raramente entero o subentero; arista inserta en el tercio superior, medio o subapical, exserta, usualmente tan larga como la lemma, geniculada o solo divaricada, retorcida o no, raramente recta; callo corto, obtuso, con pelos cortos; páleas biaquilladas, hialinas, usualmente más cortas que las lemmas; estambres 3, anteras de 0,3-4,5 mm de largo; lodículas 2, hialinas, con 2 o 3 lóbulos en el ápice; ovario glabro o con pelos cortos y brillantes en el ápice; cariopsis comprimida, blanda; hilo corto, punctiforme; endosperma líquido, semilíquido, raramente sólido, seco. Número básico de cromosomas x = 7.
El género fue descrito por Christiaan Hendrik Persoon y publicado en Synopsis Plantarum 1: 97. 1805.[2] La especie tipo es: Trisetum flavescens (L.) P. Beauv.
El nombre del género deriva del latín tri = (tres) y setum = (cerdas), aludiendo a los lemas con tres aristas.
(Algunas son sinónimos de otras especies)
Trisetum es un género de plantas herbáceas de la familia de las poáceas. Es originario del centro y sudoeste de Asia.
See artikkel räägib perekonnast; koldkaeraks on nimetatud ka aas-koldkaera Koldkaer (Trisetum) on kõrreliste sugukonda kuuluv perekond.
Koldkaerasid on umbes 75 liiki. Eestis kasvavad neist aas-koldkaer ja siberi koldkaer.
Koldkaer (Trisetum) on kõrreliste sugukonda kuuluv perekond.
Koldkaerasid on umbes 75 liiki. Eestis kasvavad neist aas-koldkaer ja siberi koldkaer.
Kaurakot eli villikaurat (Trisetum) on heinäkasvien (Poaceae) heimoon kuuluva kasvisuku. Sukuun lasketaan kuuluvaksi 87 lajia.[1] Joitakin suvun lajeja on sijoitettu aiemmin muun muassa kaurojen (Avena), kääpiölauhojen (Aira), toppojen (Koeleria) tai kastikoiden (Calamagrostis) sukuun. Monet lajit ovatkin olleet suomenkielisiltä nimiltään aiemmin kauroja, kun nykyisin ne ovat kaurakoita.[2]
Kaurakot ovat monivuotisia ja kasvutavaltaan jokseenkin mätästäviä heiniä. Niiden varret ovat tasaisia ja niissä voi lajista riippuen olla karvoja. Lehdet ovat tasaisia ja useimmiten hienokarvaisia. Kaurakkojen kukinnot ovat tiiviitä sekä ulkonäöltään tähkämäisiä ja niissä on lukuisia pieniä tähkylöitä. Tähkylät ovat 4–7 mm pitkiä ja niissä on kahdesta neljään kukkaa. Tähkylöiden kaleet ovat eripituisia sekä usein kalvolaitaisia. Ulkokale on usein yksisuoninen ja sisäkale kolmisuoninen sekä ylettyy usein yli tähkylän puolenvälin. Kussakin ulkohelpeessä on ohut ja taipunut vihne.[3]
Kaurakkojen (Trisetum) suvun tieteellinen nimi on suomeksi vapaasti käännettynä "kolmivihneinen" ja se tulee kaurakkojen tähkylöissä olevista vihneistä, joita on yleensä kolme kappaletta.[3]
Suvun lajeista Suomessa on havaittu viittä eri lajia. Näistä lajeista tähkäkaurakko (Trisetum spicatum) ja lapinkaurakko (Trisetum subalpestre) ovat yleisimpiä, joskin niitä tavataan Suomessa lähes pelkästään käsivarren Lapissa. Lopuista kolmesta lajista on lähinnä vain yksittäisiä tai muutamia havaintoja eri puolilta maata.[4]
Kaurakot eli villikaurat (Trisetum) on heinäkasvien (Poaceae) heimoon kuuluva kasvisuku. Sukuun lasketaan kuuluvaksi 87 lajia. Joitakin suvun lajeja on sijoitettu aiemmin muun muassa kaurojen (Avena), kääpiölauhojen (Aira), toppojen (Koeleria) tai kastikoiden (Calamagrostis) sukuun. Monet lajit ovatkin olleet suomenkielisiltä nimiltään aiemmin kauroja, kun nykyisin ne ovat kaurakoita.
Kaurakot ovat monivuotisia ja kasvutavaltaan jokseenkin mätästäviä heiniä. Niiden varret ovat tasaisia ja niissä voi lajista riippuen olla karvoja. Lehdet ovat tasaisia ja useimmiten hienokarvaisia. Kaurakkojen kukinnot ovat tiiviitä sekä ulkonäöltään tähkämäisiä ja niissä on lukuisia pieniä tähkylöitä. Tähkylät ovat 4–7 mm pitkiä ja niissä on kahdesta neljään kukkaa. Tähkylöiden kaleet ovat eripituisia sekä usein kalvolaitaisia. Ulkokale on usein yksisuoninen ja sisäkale kolmisuoninen sekä ylettyy usein yli tähkylän puolenvälin. Kussakin ulkohelpeessä on ohut ja taipunut vihne.
Kaurakkojen (Trisetum) suvun tieteellinen nimi on suomeksi vapaasti käännettynä "kolmivihneinen" ja se tulee kaurakkojen tähkylöissä olevista vihneistä, joita on yleensä kolme kappaletta.
Suvun lajeista Suomessa on havaittu viittä eri lajia. Näistä lajeista tähkäkaurakko (Trisetum spicatum) ja lapinkaurakko (Trisetum subalpestre) ovat yleisimpiä, joskin niitä tavataan Suomessa lähes pelkästään käsivarren Lapissa. Lopuista kolmesta lajista on lähinnä vain yksittäisiä tai muutamia havaintoja eri puolilta maata.
Trisetum est un genre de plantes monocotylédones de la famille des Poaceae, répandue dans toutes les régions tempérées.
Ce genre comprend environ 85 espèces. Ce sont des plantes herbacées, annuelles ou vivaces, cespiteuses, pouvant atteindre 1,5 m de haut.
Le nom générique « Trisetum » provient du latin tri « trois » et setum « soie », en référence aux trois arêtes (barbes) présentes sur les lemmes (glumelles inférieures).
Selon World Checklist of Selected Plant Families (WCSP) (15 juillet 2016)[1] :
Trisetum est un genre de plantes monocotylédones de la famille des Poaceae, répandue dans toutes les régions tempérées.
Ce genre comprend environ 85 espèces. Ce sont des plantes herbacées, annuelles ou vivaces, cespiteuses, pouvant atteindre 1,5 m de haut.
Wowsyčk (Trisetum) je ród ze swójby słódkich trawow (Poaceae).
Wobsahuje sćěhowace družiny:
Wowsyčk (Trisetum) je ród ze swójby słódkich trawow (Poaceae).
Wobsahuje sćěhowace družiny:
dwojorjadkaty wowsyčk (Trisetum distichophyllum) kłóskaty wowsyčk (Trisetum spicatum) židźany wowsyčk (Trisetum flavescens)Trisetum is een geslacht uit de grassenfamilie (Poaceae). De soorten van dit geslacht komen voor in vrijwel de hele wereld.
Van het geslacht zijn de volgende soorten bekend:
Trisetum is een geslacht uit de grassenfamilie (Poaceae). De soorten van dit geslacht komen voor in vrijwel de hele wereld.
Multimedia w Wikimedia Commons Konietlica (Trisetum Pers.) – rodzaj roślin należących do rodziny wiechlinowatych. Obejmuje ponad 80 gatunków[3] spotykanych w strefach umiarkowanych obu półkul oraz w górach w strefie tropikalnej z wyjątkiem Afryki[4]. W Polsce rosną cztery gatunki: konietlica alpejska (Trisetum alpestre), konietlica karpacka (T. fuscum = T. ciliare), konietlica syberyjska (T. sibiricum) i konietlica łąkowa (T. flavescens)[5].
Rodzaj należący do rodziny wiechlinowatych (Poaceae), rzędu wiechlinowców (Poales)[1]. W obrębie rodziny należy do podrodziny wiechlinowych (Pooideae), plemienia Poeae, podplemienia Aveninae[6].
Konietlica (Trisetum Pers.) – rodzaj roślin należących do rodziny wiechlinowatych. Obejmuje ponad 80 gatunków spotykanych w strefach umiarkowanych obu półkul oraz w górach w strefie tropikalnej z wyjątkiem Afryki. W Polsce rosną cztery gatunki: konietlica alpejska (Trisetum alpestre), konietlica karpacka (T. fuscum = T. ciliare), konietlica syberyjska (T. sibiricum) i konietlica łąkowa (T. flavescens).
Trisetum é um género botânico pertencente à família Poaceae[1]. Há 75 espécies conhecidas desse gênero.
Trisetum é um género botânico pertencente à família Poaceae. Há 75 espécies conhecidas desse gênero.
«Trisetum — World Flora Online». www.worldfloraonline.org. Consultado em 19 de agosto de 2020Близько 85 видів, поширених переважно в помірних і полярних областях північної півкулі.
В Україні налічується 6 видів (з них 4 — в Карпатах), з-поміж яких трищетинник сибірський (Trisetum sibiricum Pers.) і трищетинник лучний (Trisetum pratense Pers.) цінні кормові рослини.
Це незавершена стаття про Тонконогові.Trisetum là một chi thực vật có hoa trong họ Hòa thảo (Poaceae).[1]
Chi Trisetum gồm các loài:
Trisetum là một chi thực vật có hoa trong họ Hòa thảo (Poaceae).
Трищети́нник (лат. Trisetum) — род травянистых растений семейства Злаки, или Мятликовые (Poaceae).
Виды рода встречаются во всех внетропических областях обоих полушарий, а также в высокогорьях тропиков[3].
Хорошие, преимущественно сенокосные, кормовые растения[3].
Трищетинник желтоватый (Trisetum flavescens) используется в качестве газонного растения[4].
Род Трищетинник включает 87 видов[5]:
Трищетинник луговой (Trisetum flavescens)
Трищети́нник (лат. Trisetum) — род травянистых растений семейства Злаки, или Мятликовые (Poaceae).
三毛草属（学名：Trisetum）是禾本科下的一个属，为多年生草本植物。该属共有约60种，分布于欧洲、亚洲和非洲。大部分可为饲料。[1]
这是一篇早熟禾亚科小作品。你可以通过编辑或修订扩充其内容。
잠자리피속(----屬, 학명: Trisetum 트리세툼[*])은 벼과의 속이다.[1] 80여 종이 온대 및 냉대 지역에 널리 분포하며, 한국의 자생종은 잠자리피, 산잠자리피, 시베리아잠자리피 3종이다.
.jpg)
.JPG)
