nomes no trilho de navegação
Penízovka vřetenonohá (Gymnopus fusipes) je houba z čeledě špičkovité (Marasmiaceae ), řádu pečárkotvaré (Agaricales). Plodnice je jedovatá.[1] Plodnice lze spatřit v červnu až listopadu.
COLYFU[2]
Podle EPPO je pro patogena s označením penízovka vřetenonohá (Gymnopus fusipes) používáno více rozdílných názvů, například Collybia fusipes nebo Agaricus contortus.[2][1]
Austrálie, Asie, Severní Amerika, Evropa.[3][4]
Běžný druh.
Plodnice jednoletá, polokulovitý klobouk má průměr 3–9 cm, později vyrůstá v kuželovitý až plochý s nerovným okrajem. Povrch klobouku plodnice hladký, za vlhka slabě slizký, za sucha mírně rozpukaný. Červenohnědý až rezavě hnědý klobouk s lupeny bývá tuhý, s dlouhým červenohnědým třeněm. Třeň 5–12 cm vysoký, 0,8-2 cm tlustý, plný, šroubovitě pokroucený. Výtrusný prach je bílý. Plodnice vyrůstá na kořenových nábězích dřevin.[L 1][5]
Především dub, je uváděn i buk a listnaté dřeviny obecně.[1][5]
Plodnice u kmene.[L 1]
Penízovka kroucená (Rhodocollybia prolixa var. distorta) – nejedlá.[1]
Saprofyt, parazit, způsobuje bílou hnilobu dřeva, lámavost větví, odumírání kořene, prosvětlení koruny. Ohrožení bezpečnosti na stanovišti.[L 1]
Dříve považována za jedlou a tržní houbu. Nyní je považována za nejedlou až mírně jedovatou. Po konzumaci většího množství plodnic dochází k otravě.[1]
Jednoleté, vějířkovité až růžicovité plodnice se vytvářejí v červnu až listopadu.[1][6]
V teplých oblastech Evropy, v listnatých lesích, dubohabrových hájích, šipákové a teplomilné doubravy, na nevápenatých půdách, v stromořadích, na pařezech a kořenech listnatých stromů.[5]
Obrázky, zvuky či videa k tématu penízovka vřetenonohá ve Wikimedia Commons
Penízovka vřetenonohá (Gymnopus fusipes) je houba z čeledě špičkovité (Marasmiaceae ), řádu pečárkotvaré (Agaricales). Plodnice je jedovatá. Plodnice lze spatřit v červnu až listopadu.
