nomes no trilho de navegação
Dráček létavý (Draco volans) je štíhlý, dlouhoocasý ještěr z řádu šupinatí (Squamata) a čeledi agamovitých (Agamidae). Měří obvykle kolem 20cm, samičky bývají větší než samečci. Žije v pralesích a tropických oblastech v jižní Asie, kde využívají kožnaté blány k letům mezi stromy. Jde o posledního létajícího plaza na naší planetě. Bez přistání mohou uletět až 8 metrů, což využívají pro hlídání svého území. Jako obranu před predátory jen lezou na stromy. Také nikdy nelétají v dešti, nebo silném větru.
Rozmnožování není příliš prozkoumáno, samička snáší asi pět vajec do hnízda v zemi a zakryje je hlínou. Vejce se líhnou po 32 dnech.
Tento ještěr dorůstá délky 20–25 cm. Po obou stranách těla má kožní řasu, kterou v případě potřeby pomocí pohyblivých prodloužených žeber napne a využívá ji k plachtění. Je to poslední létající plaz na Zemi. Když létací blánu složí, tak celý dráček připomíná kůru stromu, je tedy dobře maskovaný.
Dráček létavý se vyskytuje v tropické jihovýchodní Asii, a to od Indie po Indonésii.
V období rozmnožování dráček ukazuje samici svou barevnou létací blánu.
Obrázky, zvuky či videa k tématu dráček létavý ve Wikimedia Commons
Dráček létavý (Draco volans) je štíhlý, dlouhoocasý ještěr z řádu šupinatí (Squamata) a čeledi agamovitých (Agamidae). Měří obvykle kolem 20cm, samičky bývají větší než samečci. Žije v pralesích a tropických oblastech v jižní Asie, kde využívají kožnaté blány k letům mezi stromy. Jde o posledního létajícího plaza na naší planetě. Bez přistání mohou uletět až 8 metrů, což využívají pro hlídání svého území. Jako obranu před predátory jen lezou na stromy. Také nikdy nelétají v dešti, nebo silném větru.
Rozmnožování není příliš prozkoumáno, samička snáší asi pět vajec do hnízda v zemi a zakryje je hlínou. Vejce se líhnou po 32 dnech.
